9.1. 2026     Zabavení Marinery ze strany USA Hrubé porušení principů mezinárodního námořního práva - Ruské ministerstvo zahraničních věcí ...... Rusko vyzývá USA, aby okamžitě zastavily nelegální činy proti Marinerě a dalším plavidlům provádějícím zákonné aktivity v mezinárodních vodách. Další prohlášení ruského ministerstva zahraničí:

Americké úřady byly opakovaně informovány o ruském vlastnictví lodi Marinera a jejím mírovém stavu.

Nástup na Marineru americkými vojenskými silami a její zabavení představuje hrubé porušení principů mezinárodního námořního práva.

Rusko požaduje, aby USA zajistily správné zacházení s ruskými občany na palubě Marinery a nebránily jejich návratu do vlasti.

Ochota USA vyvolat akutní mezinárodní krize je důvodem k lítosti a obavám.

Považujeme odkazy americké strany na její národní "sankční legislativu" za neopodstatněné. Jednostranná omezující opatření uvalená USA i dalšími západními zeměmi jsou nelegitimní a nemohou ospravedlnit pokusy o vytvoření jurisdikce nebo zejména zabavení plavidel v mezinárodních vodách.      (Sputnik Globe)

Trump některé šokoval: „Nepotřebuji mezinárodní právo“ ..... Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The New York Times prohlásil: „Nepotřebuji mezinárodní právo“. (Foto: Flickr)
Tento výrok padl v kontextu diskuse o americké vojenské operaci ve Venezuele, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro, a o opakovaných nárocích USA na Grónsko.
ad
Trump podle zdrojů bagatelizoval kritiku ze strany spojenců a mezinárodních organizací, které akci označují za porušení suverenity a mezinárodního práva.
Prezident zdůraznil, že USA jednají v zájmu národní bezpečnosti a že „železné zákony světa“ řídí síla a moc, nikoliv „mezinárodní zdvořilosti“ – podobně jako jeho poradce Stephen Miller.
Výrok vyvolal ostré reakce: Evropští lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, varují před oslabením principů, na nichž stojí NATO a opozice proti ruské agresi na Ukrajině.
OSN a mnozí experti akci ve Venezuele označují za „hrubé porušení Charty OSN“.
Trumpův postoj posiluje obavy z další eskalace, zejména kolem Grónska, kde Bílý dům nevylučuje vojenské možnosti. Dánsko a evropští partneři trvají na respektu k suverenitě.     (Čtěte na stránkách AC24)

Proč zrovna Venezuela? Čtvrteční glosa Ladislava Jakla ..... Slova níže uvedené glosy jsou sice již téměř sedm let stará, ale neztratila nic na své platnosti. To, že mohou být tato slova zveřejněna beze změn je nejen ukázkou konzistentnosti jejich autora, ale do značné míry také ukázkou neměnné povahy světa, ve kterém žijeme. (pozn. redaktora)
Pustíte si zprávy: Venezuela. Posloucháte rádio: Venezuela. Kouknete do novin, na zpravodajské weby: Venezuela. Kde to je? Někde v Latinské Americe. Mají tam velikou řeku - Orinoko. A ropu.
No a? Zemí je na světě asi dvěstě. Pravda, Venezuela patří mezi čtyřicet největších, má ale každá ze všech ostatních čtyřiceti takhle úpornou publicitu? Vládne tam režim prezidenta Madura, blízký marxismu. Což o to, k tomu mají blízko (nebo v poslední době častokrát měly) skoro všechny země tohoto subkontinentu. Lidový marxismus je tam všude velice rozšířen, stejně jako antiamerikanismus. Dokonce velice levicová je i většina jihoamerických katolických kněží a biskupů, a to už po dlouhá desetiletí. V několika zemích běžela či latentně dodnes běží občanská válka, proběhla řada vojenských převratů, jinde války zločineckých gangů.
Po této stránce je na tom Venezuela ještě celkem dobře. Ale někdo na ni má chuť. Proto se z ní dělá celosvětové politické i mediální téma prvního řádu, zcela neúměrné významu této země i významu tamního dění. USA otevřeně mluví o vojenské intervenci (o mandátu OSN dávno nikdo nemluví, ten v posledních 20 letech vyšel z módy). Pokrokové státy (v tom našem slova smyslu) se předhánějí, kdo z nich dříve uzná za prezidenta člověka, který se jím sám prohlásil a o kterém netušíme, jaká část lidu ho bude chtít přijmout.
A jako obvykle se vytváří falešná představa, že žábou na prameni všeobecného blahobytu je jedna vládnoucí klika (či dokonce jeden lidový vůdce), s jehož odstraněním vypukne v této zemi ráj. A opět se zapomíná, že ho volily miliony lidí, kteří se případným převratem nevypaří a půjdou za něj i do boje. To chce vážně někdo riskovat? A proč?
Kolik je asi třeba jen v Africe zemí, kde jsou horší režimy, méně demokracie, horší životní podmínky? Jsou tyhle země denně v hlavních zprávách? Nejsou. Není na tom zrovna nějaký zvláštní zájem. Co takhle Kongo? Co kdyby teď dva týdny všichni psali a vysílali denně celé hodiny o Kongu? Mají tam také jednu velikou řeku, diamanty, mají skoro třikrát víc obyvatel a jsou skoro třikrát větší než Venezuela, životní podmínky nesrovnatelně horší, vládnoucí prezident podle pozorovatelů a církve vyhrál podvodem. Ženy jsou tam mrzačeny, pygmejové vybíjeni a v některých provinciích prý bují kanibalismus. A co další země v Africe a po světě? Kolik jich je na tom aktuálně hůř než Venezuela? Kde všude budeme intervenovat? Ze které další země uděláme hlavní světové téma?
Ne, mediálním tématem číslo jedna se nestane země, kde nejvíc lidí nejvíc trpí. Mediálním tématem se stane země, kde má někdo mocný aktuální významné zájmy. A všichni kolem mu to baští a s naprostou samozřejmostí přijímají, že nějaká Venezuela je teď jaksi samozřejmě pupkem světa.
Až zas večer uvidíme a uslyšíme další díl téhle mediální dělostřelecké přípravy, pomysleme na to, že někdo tady musel rozdat noty.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Americký Senát zakázal Trumpovi použít armádu proti Venezuele ..... Americký Senát hlasoval pro rezoluci zakazující Donaldu Trumpovi podniknout jakékoliv vojenské kroky proti Venezuele. Rezoluce zakazuje prezidentovi USA použít americkou armádu bez předchozího souhlasu Kongresu.
Americký Senát uskutečnil procedurální hlasování, během něhož byla většinou hlasů přijata rezoluce zakazující účast americké armády na jakýchkoliv vojenských akcích proti Venezuele bez předchozího schválení Kongresem. Pro rezoluci hlasovalo 52 senátorů, zatímco 47 bylo proti.
Americký Senát v procedurálním hlasování drtivou většinou schválil rezoluci zakazující účast amerických ozbrojených sil na případných vojenských akcích proti Venezuele bez souhlasu Kongresu.
Tím však věc nekončí; dokument nyní musí být schválen plénem Senátu. Je třeba poznamenat, že tato rezoluce byla v americkém Senátu předložena již na začátku prosince, avšak hlasování o ní bylo na neurčito odloženo předtím, než se senátoři odebrali na vánoční přestávku.
Trump toho využil a provedl ve Venezuele vojenskou operaci bez informování Kongresu, přičemž ji vydával za policejní akci s cílem zadržet „nebezpečného zločince“ Nicoláse Madura. Podle Ústavy USA a zákona o válečných pravomocích z roku 1973 je prezident USA povinen informovat Kongres o zahájení vojenských operací. Pouze Kongres má pravomoc vyhlásit válku.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

To bude divoký rok ..... Pokud si pamatujete, v prognóze na rok 2026 jsme zmínili, že dojde k velkým ekonomickým zlomům. Ty zásadní jsme slibovali na druhou polovinu prázdnin, nicméně už v lednu je v globálním prostoru poměrně dusno.
  O většinu zábavy s stará americký prezident Donald Trump. Únosu venezuelského prezidenta Madura předcházela krádež minimálně dvou tankerů s ropou. Výmluva na hledání cest drogových dealerů zní velmi lacině, na to má Latinská Amerika především Kolumbii a Mexiko. Vliv na bezpečnost amerického jihu by mohla mít zase spíše Kuba a pro americký obchod je přitažlivá Panama. Ostatně tu nečeká také nic dobrého. Jenže ta venezuelská zásoba ropy, to je přeci jenom terno oddalující problémy s koncem existence petrodolaru. Pokud by skutečně Američané převzali kontrolu nad ropným průmyslem této země, zkomplikovali by život Číně, která do něj, mimochodem, investovala desítky miliard. Navíc by srazili cenu této komodity natolik, že by mohli poškodit i ruský export. A to připomínáme, že Venezuela je bohatá na zásoby zlata a dalších nerostů. Fort Knox potřebuje značně dokrmit.
  Trump toho dokáže prohlásit mnoho. Ale když řekne, že od Venezuely budou ropu kupovat výhradně USA a de facto místo peněz budou tuto zemi zásobovat svými výrobky, pak je vcelku jasné, že kolonizace Jižní Ameriky právě započala. Obáváme se však, že to není zdaleka vše. Posilování má pokračovat i v oblasti Grónska. Výmluva na aktivitu Rusů a Číny v Arktidě neobstojí, protože právě Rusové k ní mají dostatečný přístup ze své pevniny. Předsunutá protiraketová obrana je při existenci Orešniku vlastně k ničemu. A to není jediný typ rakety, která může kdykoliv zasáhnou severoamerickou část kontinentu. Takže ve hře jsou opět nerostné suroviny. Jak chce Trump ukrást Grónsko Dánům, aniž by vznikl zásadní spor, to si nedokážeme představit. Navíc se americká armáda přepravuje do Evropy. Je to kvůli Íránu? Pravděpodobně se to brzy dozvíme.
 Co na to vše říkají Rusové a Číňani? Tanker plující pod ruskou vlajkou a odcizený Američany v evropských vodách mohl být zkouškou toho, co si lze dovolit. Samozřejmě netušíme, čí ta loď skutečně byla, nicméně Trump bude potřebovat co nejvíce těchto kocábek. Bude li mít „výhodně“ ropu, tu, co nespotřebuje zkusí prodat. A je schopen to udělat tak, že ji budou „muset“ kupovat Evropané. Ti ve své slepé nenávisti k Rusku budou mít náhle nůž na krku. Tupost eurohujerských lídrů mu v tom nahrává. Nyní polovina světa čeká na reakci Kremlu. Vladimír Putin není žádný nazdárek, nebude tak naivní, aby se cítil být Trumpem po jednání na Aljašce podveden. Je tedy možné, že se tu hraje ta nejvyšší politická hra a jde o obrovské divadlo. Nebo také ne a Spojené státy se snaží získat zpět pozici světového lídra. Fiala o ni přijde.
  Rusové mezitím drtí ukrajinskou armádu. Část ukrajinského území si hraje na Berlín a je bez proudu. Zelenskyj shání peníze, ale už mu to jde o poznání hůře. Orbán se vzepřel a už nepošle ani forint, Fico je na tom podobně a Babiš musí také šetřit. Ruský průmysl již přepnul na válečný proces. Naivita politiků v EU toužících po válce úplně ignoruje ruský arzenál zbraní různého použití. Moskva vůbec nemusí v případném konfliktu volit taktiku používanou při blížícím se obléhání Kyjeva. Opět připomínáme rakety mnoha typů, velkou námořní sílu a čerstvě získané válečné zkušenosti. Jen nesmí projevit strach. Čína? Má nejmodernější zbraně, silné loďstvo a stíhačky 6.generace. Obrovskou zásobu lidí, kosmický program a Rusko mezi partnery. Potřebujete k tomu vědět ještě něco?
  Situace je turbulentní i u nás doma. Vládní koalice stojí proti všem včetně Pavla, médií, komediantům a zpovikané mládeži. Ke klidu zbraní je tak daleko doma i venku. Výkřiky opoziční Pětikoalice jsou směšné. Jak tu mohla vládnout 4 roky, to moc k pochopení není. I u nás se bude dít mnohé. Jste připraveni?     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Vídeň: LGBTQ mohou jezdit veřejnou dopravou výrazně levněji, jízdenky mají dokonce levnější než studenti ..... Vídeň je zřejmě první město v Evropě (ne-li na světě), kde je diskriminována heterosexuální většina v rámci využívání veřejné dopravy. Novinka, která má podpořit LGBTQ komunitu, vyznívá o to bizarněji, že se město na druhé straně silně islamizuje.
Opět zde tedy máme onen rozpor mezi LGBTQ a islámem. Ten tyto jedince, které nyní Vídeň zvýhodňuje, považuje islám za nehodné života.
Jedno mi však přece jen vrtá hlavou: Jak poznají, že ten, kdo si žádá o cenově nejvýhodnější „queer jízdenku,“ není heterosexuál?
Vždyť orientace většinou není uvedena v dokladech a jen zřídka je příslušník tzv. „queer komunity“ poznat na první pohled…
Místní dopravní společnost v rakouské metropoli Wiener Linien zavedla novou speciální jízdenku. Takzvaný QueerCityPass nyní umožňuje všem neheterosexuálům využívat celou veřejnou dopravu 24 hodin za 17,90 eur.
To znamená, že tato jízdenka je cenově dostupnější než jiné stávající nabídky.
Rozdíl je obzvlášť patrný ve srovnání s Vídeňskou mládežnickou jízdenkou. Stojí 19,60 eura a je tedy dražší než QueerCityPass. Současně je používání u mladých lidí výrazně omezeno.
Mládežnický lístek lze použít pouze na linkách, které jezdí z místa bydliště do školy, učňovského nebo výcvikového centra. Volné cestování po celé síti, umožněné díky QueerCityPass, s tím není spojeno.
Nová speciální jízdenka je také levnější než Vienna City Card. City Card, tedy denní jízdenka pro nequeer (heterosexuální) osoby, stojí 19 eur za 24 hodin a je tedy také dražší než QueerCityPass, i když obě jízdenky umožňují neomezené využití sítě.
Od FPÖ přichází kritika této diskriminační novinky. Předseda vídeňského klubu Maximilian Krauss řekl JUNGE FREIHEIT: „Sleva pro queer osoby ve Wiener Linien v době, kdy se ceny jízdenek zvyšují pro všechny ostatní, je nepřijatelná.“
Z pohledu FPÖ je obzvlášť problematické, že mladí lidé musí přijímat omezení kvůli dražším lístkům, zatímco jiné uživatelské skupiny mohou využívat celou síť za méně peněz.
FPÖ upozorňuje, že odpovědnost je na městské samosprávě. Starosta Michael Ludwig (sociální demokracie) spoléhá na symbolické speciální nabídky, zatímco jiné skupiny jsou na tom hůře.
Například studenti platí více, ale dostávají méně výhod.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Vidlákovy kydy ..... Tak se nám Donald Trump v posledních dnech vybarvuje. Nejprve nadějný mírotvůrce, ukončovatel válek… snižovatel vojenských rozpočtů… America first, ale v tom smyslu, že vrátí domů pracovní místa, stáhne ze světa svá vojska, zbaví se příživníků a ukončí americký koncept měkké síly skrze USAID a Člověky v tísni… A ejhle, ono to najednou tak trochu vypadá, že měkkou sílu prostě nahradí ta hrubá…
Začalo se mluvit o tom, že americký vojenský rozpočet bude pro příští rok zvýšen na tisíc pět set miliard dolarů, což je padesátiprocentní zvýšení oproti letošku, Spojené státy tak trochu zrušily rozdělení na spojence a nepřátele a na planetě možná bude multipolarita, ale na západní polokouli bude Washington vládnout pevnou rukou a velkým klackem. Padesátiprocentní zvýšení vojenských rozpočtů, to je na zabrání celého amerického kontinentu, nejen s Grónskem, ale i s Kanadou.
A samozřejmě to bude znamenat navýšení vojenských rozpočtů ostatních velmocí.
Výroky amerického prezidenta se v posledních dnech se v podstatě utrhly z řetězu. Oznámil, že Venezuela prostě odevzdá ropu, kterou Američané prodají a zisk budou mít pod kontrolou a použijí ho „ve prospěch venezuelského lidu.“ Což bude vypadat asi tak, jako když se zisk z American fruit company používal ve prospěch banánových republik. Člověk přemýšlí, jestli je to ještě jen silácká rétorika pro získání lepší vyjednávací pozice a nebo jestli to bude opáčko sto let staré historie, díky které jsou v Latinské Americe socialisté a komunisté tak populární.
Nebo je to podobná obava, jakou projevila Moskva v případě Ukrajiny? Na americkém zadním dvorku se etablovala Čína i Rusko, prakticky všechny tamní režimy jsou protiamerické a sice nepochodují s pochodněmi za skandování o Stěpanu Banderovi, ale také volají „smrt Americe!“ A tak si Venezuela a další země mají zahrát roli Ukrajiny, jen Trump volí trochu jiné metody než Putin… Tak, jako nebyl dobrý nápad, aby Ukrajinci projevovali nepřátelství vůči Rusku, tak není úplně chytré, aby Maduro projevoval nepřátelství vůči USA, nicht wahr?
Některé velmoci jsou totiž všechny stejné…
Prosím, všimněte si, jak se to projevuje navenek. V naší Kotlince najednou máme protiruskou koalici ochotných, máme tady skupinu, která projevuje pochopení pro kroky Ruska a nově i skupinu, která má stejné pochopení i pro Donalda a jeho zabírání cizích tankerů na volném moři a vytahování cizích prezidentů z postelí. Tak jako Kosovo legitimizovalo Krym, tak teď Ukrajina legitimizuje Venezuelu. Blbé je na tom to, že Evropa žádnou mocností není, zakázala si průmysl, zakázala si těžbu a se všemi velmocemi se skrze Vystrčily a Kallasové dokonale rozhádala… Jsme jako Perská říše těsně před Alexandrem Velikým.
Chtěl jsem říct, že se vytrácí prostor pro jakýkoliv racionální hlas, ale on se spíš vytratil ten racionální prostor. Za to nemůžeme my, to se tak prostě na planetě stalo. Za Třicetileté války přesně tento stav zobrazovali umělci rejem kostlivců. Existovala jen moc… která se projevovala především mrtvolami. Mimochodem… Fejsbůk mi opět zablokoval účet. Žádný konkrétní důvod. Jen prý porušuju pravidla komunity. Všichni jsou v posledních dnech mimořádně nervózní. Vlastně jen přemýšlím, jestli vadím ještě pravdě a lásce nebo už nové vládě.
Proč Američané honili „prázdný“ tanker plující z Íránu do Venezuely, který se ještě před Karibikem otočil, změnil vlajku na ruskou a štando péde to vzal skrze nejhorší počasí směr Murmansk? Co bylo na palubě schovaného? Nějaký sofistikovaný dron nebo ještě sofistikovanější střela původně ruské výroby? Nějaká tajná (hypersonická) techologie, která se neměla dostat do amerických rukou?
Proč tankeru Rusové posílali vstříc ponorku a vojenské lodě? Souvisí s tím nějak, že většina námořníků na tankeru jsou Ukrajinci? Sebrali Američané něco Rusům a nebo Rusové prostě nestihli to něco na tankeru ukořistit jako první? Proto byla jejich reakce na obsazení tankeru poměrně vlažná?
Neobjednal si Maduro od Íránu třeba něco jaderného?
Proto se najednou stěhují americká vojenská letadla k novému útoku na Írán? To začalo právě v době, kdy o tanker projevili Amíci zájem a loď začala prchat. Chtěl se Chameneí prostřednictvím Venezuelců pomstít Velkému satanovi? Byl domluvený s Madurem na něčem šíleném? Proto Madura prodali jeho vlastní lidé? Proto musel mít Maduro ochranku složenou z Kubánců? Jeho vlastní lidé se nechtěli účastnit konce světa? Proto se teď rozebíhají protesty v Íránu a Spojené státy zasáhnou? Proto Rusové evakuují své lidi z Izraele, protože tentokrát to bude zlé a íránský režim hraje o existenci? Ne, nemohou zničit Spojené státy, ale Izrael je v jejich dostřelu a už dokázali, že umějí jeho protivzdušnou obranou projít?
Nevím, jen se ptám. Už se jen snažím, aby události posledních dní dávaly nějaký lepší smysl než námořní pirátství, velikášství oranžového otce ve Washingtonu a směřování ke konfrontaci velmocí.
A tím se dostávám k dnešní pointě, kterou liberální pravdoláskaři nikdy nemohou pochopit. Přes toto všechno, co jsem napsal, existují silné sympatie k Putinovi i Trumpovi. Víte proč? Protože jsou prostě čitelní. Protože odhodili moralizující kecy o ničem a dělají, co si myslí, že udělat musí. Proto se Babiš raduje, když mu Trump zavolá. Proto má Orbán dobré vztahy s Amerikou, Ruskem i Čínou a dělá to i za cenu toho, že nebude mít dobré vztahy s Německem, které ho průmyslově živí.
Ona je totiž lepší smlouva s ďáblem, než smlouva s idioty. Alespoň víte, co můžete čekat. Alespoň víte, na čem jste. Alespoň víte, co proti vám stojí. Všechna jednání jsou jednoduchá a rychlá. Nemusíte objíždět miliony summitů na kterých se nedomluví ani společná deklarace.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Tak máme ostudu po celém světě, říká poslankyně Pivoňka-Vaňková ..... Kázání o odpovědnosti od těch, co nás do dluhů sami nutili? To je silná káva!
Nevím, koho tím myslí, ale já opravdu pochybuji, že máme ostudu třeba v Mali, Panamě, Grónsku nebo na Madagaskaru. Takhle bych to mohla vyjmenovávat až do aleluja. Člověk by měl vážit slova, než je vypustí z úst a pošle přes obrazovky ven, do celého světa. Tedy jasně, že ne do celého světa, jen k našim lidem, co na ně ještě koukají a nevěřícně kroutí hlavou nad těmi bláboly, které slyšíme od nynější opozice.
A o čem ta ostuda vlastně má být? Jak jinak než o našem rozpočtu. To pohoršené kroucení hlavou (div jí neupadla), oči vyvalené jak kráva před kopcem a plácání o rozpočtové nezodpovědnosti… Je to až k smíchu. Pohoršují se nad navýšením schodku, který přitom zavinili oni svou neschopností vládnout a hospodařit s finančními prostředky.
Je pravda, že v roce 2021 převzali od Babišovy vlády velký schodek. Je však nutné říct proč. Dokud nepřišel covid, hospodařila Babišova vláda s vyrovnaným rozpočtem. Přišel covid a s ním i zadlužování. Tady je třeba připomenout, že do těch dluhů tehdejší vládu nutila i ODS a pořád jim to bylo málo. Pořád křičeli: „Tomu dejte, tamtěm dejte, ještě tito potřebují peníze!“ Tak vznikl schodek, který převzala Fialova vláda. Měla čtyři roky na to, aby se dopracovala k vyrovnanému rozpočtu, ale kdepak. Dopracovala to k dluhu 1 200 miliard korun. To je nářez.
Říkají, že za to může válka na Ukrajině. Ne, můžou za to oni, protože jejich velkorysost k Ukrajině je naprosto mimo naše možnosti. Dávali horem dolem na úkor nás všech. Covid a válka se nedají srovnávat. Babiš tehdy neměl moc na vybranou, ale Fiala ano. A on si vybral Ukrajince.
Opozice by už vážně měla mlčet o rozpočtové odpovědnosti, kterou se sama nikdy neřídila. Vypadá to, že nejsou normální, protože jen blázen může mluvit tak jako oni.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Ať mír zůstává s touto krajinou ..... Píseň Modlitba pro Martu se stala neoficiální hymnou listopadu 89. Každý účastník si pamatuje přinejmenším slova: „Ať mír dál zůstává s touto krajinou; zloba, závist, zášť, strach a svár; ty ať pominou, ať už pominou…“ Přání milionů Čechů se tehdy vyplnilo. Zvládli jsme přechod z totality do svobody mírově, s grácií, sametově. Zloba, závist, zášť, strach a svár pominuly. Leč jen nakrátko. Už zanedlouho začaly znovu vystrkovat růžky. Dnes jsou probuzeny naplno a řádí tak, že ohrožují i samotný mír.
Nad čím jiným se patří zamyslet se nyní, na přelomu let, trochu hlouběji než nad mírem coby jedním z nejcennějších statků, které máme? Nicméně má-li být taková úvaha svým rozsahem únosná, musíme se vydat cestou přímou, bez kličkování – a ta vede, ať chceme nebo ne, skrze rozjímání o sváru, konfliktu, válce.
Bubny a bubeníci
Nemálo lidí dumá v této době nových svárů, záští a strachu nad záhadou: Jak to, že jsou najednou některé evropské země tak bojechtivé? Proč je Evropská unie válkychtivá? Oficiální vysvětlení slýcháme neustále, lze ho shrnout do dvou hesel: spravedlnost a bezpečnost. Můžeme pochopit ty, kteří se s takovým vysvětlením spokojí a nemají zájem nad ním dále přemýšlet. Nicméně každého, kdo nechce zůstat jen na povrchu u pouhých hesel, napadají neodbytné otázky…
Jsou hesla o spravedlnosti a bezpečnosti vážně poctivým, pravdivým zdůvodněním pro umírání statisíců (nebo milionů?) lidí na frontě i mimo ni? Vysvětlují uspokojivě obrovskou devastaci lidskou a hospodářskou, v aktuálním případě Ukrajiny, ale do nemalé míry i Evropy? A otázka otázek: K čemu vlastně slouží (nejen) politikům válka?
Myslícím lidem by mělo být nápadné, že hesla o spravedlnosti a bezpečnosti vždy hrála hlavní roli při ospravedlnění válečného běsnění. Zněla z úst demokratů i tyranů. Hlásali je čestní lidé i ty nejhorší bestie. Už to by nás mohlo přimět k předběžné opatrnosti. Po strašných zkušenostech minulé stovky let by bylo šílenstvím přijímat taková hesla bezhlavě. Pokud člověk hesla nepřijímá slepě a připustí si logické pochybnosti, naskočí mu třeba v souvislosti se zmíněným konfliktem na Ukrajině ihned další otázky…
Bylo možné této válce včas předejít? Nebyly před válkou zanedbány některé – možná i základní – diplomatické prostředky? O tom, jaké chyby učinilo Rusko, se píše všude, ale učinil nějaké chyby i Západ? Jestliže ano, není snad zásadní pro naši budoucnost je hledat, zkoumat – a pak si je otevřeně přiznat?
Jedná se bez nadsázky o otázky života a smrti. Jestliže nebudou správně a beze zbytku zodpovězeny, budou nadále umírat lidé. Třeba ne hned, ale za pár měsíců, za pár let… Kolik jich bude? Tisíce? Statisíce? Miliony?
Právě proto, že se evropské země těmito stěžejními otázkami nezabývají (a když ano, tak pohříchu s klapkami ideologické zášti na očích i uších), nemůžeme být klidní. Rostoucí strach v lidech je oprávněný. Člověk jedoucí na místě spolujezdce, vnímající, že se auto plnou rychlostí blíží k horizontu, za kterým může být jak mírný pahrbek, jenž způsobí pouhé zhoupnutí žaludku, tak i bezedná propast, by byl blázen, kdyby se nebál. Nemůžeme jen tak mávnout rukou nad podezřením, že někdo v Evropě chce horkou válku s Ruskem. A když ne horkou, tak alespoň tu studenou.
Což vede k další otázce: K čemu slouží bušení do válečných bubnů nejzainteresovanějším bubeníkům, politikům a válečným aktivistům? Odpověď je prostá a po staletí stejná: k zisku peněz, k posílení moci, likvidaci svobody, ovládnutí života lidí ve všech sférách života. Přesně to se dnes děje. Politici od bruselských po národní už ani nepředstírají snahu o dodržování standardních civilizačních právních rámců. Kdykoliv si je zmanipulují, nebo rovnou překročí. Kážou o korupci a nechávají se korumpovat. Svoboda je ubíjena záplavou pořád šílenějších regulací, na prvním místě destrukcí svobody slova. Politici za vydatné pomoci ideologických aktivistů a spřízněných médií nestoudně vstupují do všech sfér našich životů včetně těch nejintimnějších. Jejich stereotypní vysvětlení? Spravedlnost, bezpečnost, válka…
Jak z toho ven?
Odpověď není složitá, bohužel neustále přehlížená. Do této nebezpečné, úpadkové situace nás zavedl nebezpečný a úpadkový způsob (ne)myšlení. Spočívá v tom, že se učíme myslet v destruktivních formách, v nichž převládají – kupodivu – zloba, závist, zášť, strach a svár. Není potřeba být geniálním myslitelem, aby člověku došlo, že v těchto formách mír nikdy nevymyslíme. Neboť stádo vystrašených, rozvášněných, zuřivých vlků se nemůže chovat jako společenství beránků.
Co se vlastně dnes učíme? Jednoduše řečeno: novým náboženstvím. Žít se stroji a obsluhovat je. Pro řadu lidí jsou stroje jejich novodobí bohové, což z lidí dělá… stroje. Učíme se zakazovat a rozkazovat lidem. Většině politiků, právníků a aktivistů jsou zákony nejvyššími bohy. Učíme se politicky myslet. Ideologie, rok od roku extrémnější, až brutálnější, jsou pro část společnosti ztělesněním božství. Učíme se nespočtu nesmyslů, přijímáme je jako nové náboženské pravdy. A divíme se, že se svět topí ve strachu, svárech, nenávisti a všeobjímajícím úpadku.
Celý text najdete v měsíčníku TO číslo 12     (Čtěte na stránkách deníku TO)

„Zopakoval bych ho znovu.“ Okamura promluvil o kritice za novoroční projev a snaze za jeho odvolání ..... Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes vystoupil v Interview ČT24. Hovořil o svém novoročním projevu, reakcích na něj i o výzvách k jeho odvolání. Vyjádřil se také k české podpoře Ukrajiny a vztahům v rámci vládní koalice.
Jedno z témat, které moderátorka Barbora Kroužková vnesla do diskuze, se týkalo novoročního projevu předsedy Sněmovny, který vzbudil kontroverze. Okamura v něm například kritizoval poskytování zbraní Kyjevu a odmítl ukrajinské členství v EU. Vznesl také kritická slova vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a dalším představitelům Ukrajiny, když hovořil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty“. Opoziční strany v reakci na výroky sbírají podpisy na jeho odvolání.
„Nebojíte se o svou pozici šéfa Sněmovny?“ zeptala se moderátorka Okamury. „Jako za pravdu? Za to, že jsem řekl pravdu?“ reagoval Okamura a dodal, že nikdy nedostal více pozitivních reakcí, než po zveřejnění svého novoročního projevu. „Jen o víkendu jsem šel nakoupit a deset lidí mi řeklo, že to byl skvělý projev a konečně to někdo řekl. Jako já bych to zopakoval znovu, protože to byla pravda,“ řekl Okamura.
Podpisy pro jeho odvolání podle něj sbírá jen opozice. Petici za jeho odchod z vedení Sněmovny podle dnešních informací od několika politiků podepsalo více než čtyřicet tisíc lidí.
Ke slovům předsedy Sněmovny se vyjádřil kriticky i prezident Petr Pavel. Projev budí znepokojení, uvedl prezident minulý pátek na síti X. Ani to Okamuru údajně netrápí, protože prezident dle něj spadá do stejného tábora jako současná opozice. „A podle mého názoru je prezidentem, který přesluhuje,“ doplnil.
Za tvrzením o korupci na Ukrajině si předseda SPD stojí, ale připustil, že podobná korupce existuje třeba i v Rusku či Africe. „Ale v momentě, kdy české veřejné peníze vláda Petra Fialy posílá na Ukrajinu a ty jsou pak terčem rozkrádání, to je ten moment, kdy bychom už neměli mlčet,“ vysvětlil svůj postoj Okamura.
„Já jsem byl na Ukrajině, měl jsem tři plné sály. A víte, jak to tam je? Byl jsem pozván rusínskou menšinou, která byla součástí Československa. Oni si velmi stěžují na ukrajinský režim. Je tam zakázána rusínština, je tam zakázána rusínská národnost,“ vzpomněl Okamura na svou cestu na Ukrajinu. „To je ruská propaganda,“ reagovala na Okamurovo tvrzení moderátorka. Rusové a rusínská národnost ale nejsou totéž, poznamenal předseda dolní komory.
Muniční iniciativa
Při rozhovoru padl dotaz i na pokračování muniční iniciativy. V úterý po jednání tzv. koalice ochotných oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), že Česká republika ji sice nebude financovat, ale stále bude figurovat jako koordinátor. Hnutí SPD ji původně chtělo zrušit kompletně. „Kdyby SPD bylo vítězem voleb, tak my bychom byli proti muniční iniciativě jako takové a určitě bychom na ní už neparticipovali,“ uvedl předseda Sněmovny.
Současný stav je dle Okamury výsledkem toho, že součástí koalice jsou tři strany a musí vzájemně přistupovat na kompromisy. I tak se podle něj při vyjednávání údajně usiluje o to, aby se o koordinaci staral jiný stát.
V rozhovoru se moderátorka vrátila i k tiskovce po úterním jednání vlády, kde se novinář zeptal premiéra, jak bude šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové vysvětlovat, že ji Okamura v projevu označil za nepříčetnou. Na to premiér reagoval tím, že jí to nijak objasňovat nebude, protože ani neví, kdo Okamura je. „Určitě neví, kdo jsem, to je pravda. Já jsem ji nikdy neviděl. Nejsem sebestředný a nějaký narcis. Jsem člověk, politik z malé České republiky,“ reagoval Okamura.
Moderátorka se dále zeptala, zda není rozpor mezi postojem SPD a Motoristů a citovala výroky ze včerejšího Interview ČT24. Tam Petr Macinka (Motoristé) zmínil, že „ukončení muniční iniciativy by pro Ukrajinu znamenalo velký problém“. To Okamura vnímá jako Macinkův názor a za důležité považuje dodržování společného programového prohlášení či koaliční smlouvy.
Turek a jeho ministerské křeslo
Debata padla i na včerejší novoroční oběd prezidenta a premiéra, při kterém Babiš navrhl poslance Filipa Turka (Motoristé) na post ministra životního prostředí. Pavel jej však odmítá jmenovat. „Můj názor je, že by vláda měla být jmenována jako celek, podle toho, jak ji navrhl pan premiér Babiš. Je to výsledek říjnových voleb,“ reagoval Okamura.
Strany vládní koalice si navzájem do nominací podle Okamury nemluví, což se údajně snaží dodržovat. To, co se bude dít s Ministerstvem životního prostředí, proto nechává na Macinkovi a Babišovi, poznamenal. O tom, zda probíhají debaty o jiném místě pro Turka, Okamura údajně neslyšel.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Venezuelský převrat mění poměr sil ve světě: Bylo setkání Putina s Trumpem na Aljašce jen zinscenovanou komedií? Směr udává globalistický jestřáb Rubio. Co to udělá se vztahy mezi jadernými velmocemi. Zastaví Čína a Rusko rozjetého Trumpa? ..... Martin Jay se ptá, jaké dopady bude mít invaze USA ve Venezuele na situaci mezi velmocemi, zejména na vztahy mezi Trumpem a Putinem  
Politologové budou nyní pečlivě sledovat další kroky Číny a Ruska po Trumpově dramatickém uchopení moci ve Venezuele, krádeži její ropy a znovuobnovení americké dominance v regionu. Pro Trumpa a jeho kliku jde o obrovské vítězství podle jejich vlastních hodnot a světonázoru.
Směr udává jestřáb Rubio
Než se USA stanou globálním hegemonem, musí se nejprve znovu stát regionální supervelmocí. Žádná jihoamerická elita nyní nebude klidně spát, pokud nakupuje ruské nebo čínské zbraně či uvažuje o vstupu do BRICS. Ti, kteří už jsou v novém východním obchodním bloku, jako Brazílie, budou přemýšlet o šílenství Donalda Trumpa, a o tom, zda má po invazi do Venezuely vůbec nějaké hranice.
Pozoruhodné je, jak málo se Trumpova administrativa snaží skrývat své skutečné úmysly, a jak malý odpor, byť jen symbolický, jí klade Evropa. Je zcela jasné, že Trumpova venezuelská politika má jen málo společného s drogami. Většina fentanylu, který způsobil americkou drogovou  krizi, nepochází z Venezuely, navzdory Trumpovým opakovaným tvrzením spojujícím Madura s drogovými kartely.
Vždy šlo o změnu režimu. Cíl prosazovaný ve Washingtonu už více než deset let, dostal nový impulz ve chvíli, kdy se Marco Rubio stal ministrem zahraničí a zaměřil se na svržení vlády na Kubě.
Pro Trumpa měla tato výhra dvojí hodnotu. Zaprvé nastavit nový standard v Jižní Americe a napříč globálním Jihem. USA budou demonstrovat sílu a už nebudou tolerovat státy, kteří udržují zdvořilé vztahy s Washingtonem, zatímco pomáhají Rusku, Číně a Íránu. Zadruhé zasadit úder Číně tím, že jí zablokují přístup k levné a životně důležité ropě, která pohání její ekonomiku. Tato druhá rovina plánu zároveň nepřímo zasahuje Rusko, jako klíčového spojence Pekingu.
Vysoká hra
Trumpovo vítězství ve Venezuele však v nadcházejících týdnech a měsících přinese i své důsledky. Otevře cestu k novému světovému řádu, který může americké ekonomice jen uškodit, což je faktor, který Trump zjevně vůbec nezvážil. Trump nikdy nepřemýšlí strategicky a dlouhodobě, nikdy nebere v úvahu dopady.
Ačkoli operace jednotek Delta Force byla pozoruhodná svou rychlostí a úspěchem (poslední srovnatelná americká invaze, v Panamě roku 1989, trvala dva týdny, než byl Manuel Noriega dopaden), neměli bychom přehlížet, že byla zcela závislá na jediném blízkém Madurově spolupracovníkovi, který ho zradil.
Je zcela možné, že Trump nedokáže odpovědět ani na jednoduché novinářské otázky o tom, jak bude Caracas spravován, protože neplánoval 24hodinovou operaci, ale operaci trvající týdny, ne-li měsíce. Celá akce elitních sil stála na tom, že informace jednoho člověka byly v daný den přesné.
Možná byl Trump zaskočen rychlostí celé akce a teď bude čelit vážným otázkám: Jak to ovlivní váš kdysi skvělý vztah s Putinem? Nebo jinak: Posiluje to pozici USA v celní válce s Čínou?
Podle dostupných informací byl Putin zděšen americkým bombardováním Libye a zabitím Kaddáfího. Je nemyslitelné, že by se srdečné vztahy navázané na summitu na Aljašce mohly udržet po Madurově zajetí, což podtrhuje Putinův okamžitý požadavek na Madurovo propuštění jako jeho první oficiální reakce.
Ruští analytici, kteří byli k Aljašce skeptičtí, nyní mohou Putinovi říkat: „Byl jste napálen, vzhledem k tomu, že Trump právě unesl klíčového ruského spojence v Jižní Americe a krade jeho ropu."
Zbláznil se, nebo je to ještě jinak?
Důležitá bude Putinova reakce, a co je ještě důležitější, je to, jak Trump odpoví v nadcházejících dnech. Právě to bude klíčové pro odvrácení globálního konfliktu. Írán by se mohl stát novým projektem, do něhož se bude investovat na zcela nové úrovni, zejména s ohledem na Trumpovo nedávné varování Teheránu na sociálních sítích, že Amerika je připravena zasáhnout, pokud demonstranti budou zabíjeni.
Poprvé si čínští a ruští vůdci kladou zásadní otázku: „Neztratil Trump rozum?“ Dříve byly takové poznámky lehkovážné a nikdo je nebral vážně, ale nový světový řád, který se snaží vytvořit, vede některé k opravdovým pochybnostem o jeho duševním zdraví.
Většina Američanů však venezuelský převrat nevidí v jeho skutečném kontextu. Jsou špatně informováni a nechápou, že obchodní konfrontaci s Čínou nelze vyhrát.
Špičkoví odborníci už poukazují na to, že Čína opouští dolar a nakupuje zlato, což by měnu znehodnotilo. Pokud Čína trvale zablokuje prodej vzácných zemin USA, což by zasáhlo elektroniku, elektromobily i zbrojní průmysl, bude Venezuelský trik vnímán jako zahraničněpolitický hazard, který potopí Trumpa i jeho odkaz.
Nový Trump po Venezuele
Jak si jeho mediální aparát poradí s rostoucími cenami čínského zboží, zatímco americké firmy budou bojovat o přežití? Nebo se snad Evropa bude naposled smát, pokud čínská blokáda povede americké spotřebitele k nákupu více evropských výrobků?
Nový Trump, který se vynořil z venezuelského převratu, čelící novinářům s poněkud unaveným, ale vítězstvím oslněným pohledem, se chystá čelit odporu nového světového řádu, který sám vytvořil. Jeho noční, zmatené tweety vyhrožující Íránu pocházejí od sionistů, kteří ho ovládají, a neměly by být brány vážně.
Trump samozřejmě nečte a je neznalý dokonce i historie své vlastní země. Jak může poučovat íránského vůdce o zvládání protestů, když američtí vojáci v roce 1970 zabili na Kent State čtyři univerzitní studenty ostrou municí? Když Trump vyhrožuje režimům po celém světě, stává se možná odtržený od reality.
Venezuelskou operaci vedl Rubio, jehož cílem je zaútočit na Kubu, jeho vlastní zemi, a odstranit její režim. Musíme však zvážit cenu za takové dobrodružství. Žádní poradci ho však nevarují před takovými kroky a zdá se, že si neuvědomuje následky takového jednání. Jeho vztah s Putinem už nikdy nebude stejný, pokud Madura nepropustí.
Zastaví Čína a Rusko Trumpa?
Čína nemůže dovolit, aby Trump ochromil její ekonomiku přerušením hlavních ropných tepen. To nejlepší, v co může Trump doufat, je, že si prezident Si prostě spočítá ekonomickou ztrátu a přenese ji zpět na americkou ekonomiku. Je těžké si představit, že by se Čína a Rusko nepokusili společně zastavit tento vývoj který vyvolalo Trumpovo okolí.
Mezinárodní právo je něco, co USA vnucují ostatním, aniž by je samy respektovaly. Kdekoli na světě je nerostné bohatství nebo ropa, a kde se vůdci odmítají podřídit americkým podmínkám. Americké bombardování v Nigérii by mělo její vládu znepokojovat, stejně jako Trumpův šílený nápad „vzít si“ Grónsko, který by dostal Dánsko do problematické pozice vůči Trumpově administrativě i EU a mohl by vyvolat novou krizi podobnou Brexitu.
Brusel totiž postrádá odvahu postavit se americkému novému králi a jeho alespoň na první pohled šíleným nápadům. Jak dlouho potrvá, než Amerika „objeví“ teroristické skupiny například v Ugandě, kde byly nedávno prokázány velké zásoby zlata?
Zbabělá prohlášení mocí posedlé předsedkyně Evropské komise, která řídí EU jako mafiánskou organizaci, potlačuje nesouhlas a zároveň si téměř každý měsíc zvyšuje plat, jsou obzvlášť znepokojivá. Nicméně posun od neochotné podpory americké zahraniční politiky k plnému schválení porušování mezinárodního práva ze strany USA je patrný.
Kdo jiný než Čína a Rusko může Trumpa zastavit, když nyní získává sebevědomí a jeho radikální nápady zapouštějí kořeny?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

8.1. 2026     Původ „venezuelského“ prezidenta vysvětluje cílené zbídačení země a předaní národního bohatství cizincům ..... Kolikrát už jste viděli, že by se zajatec vesele nechal fotografovat se svými únosci? Asi mockrát asi ne, ale ě v případě prezidenta Madura z Venezuely tomu tak je. Maduro se spokojeně fotí se svými americkými únosci, jako by se nic nestalo. Vysvětlení možná přinese jeho původ, kde se wikipedii dovídáme, že to není žádný Venezuelan, ale že to je žid sefardského původu.
Paralelně vidíme několik neúspěšných pokusů jeho globálních pobratimů od Mrtvého moře zmocnit se nerostného bohatství jiných národů…Rusko, Irán…
Tak se zdá, Maduro jenom řízeně předává zdroje venezuelského lidu zdarma do rukou svých soukmenovců, ať už sedí někde v New York, Londýně nebo v tel Avivu. Problém Venezuely skutečně není drogový obchod, ale jde o to že jsi určité samozvaná menšina rozhodla, že si zotročí Venezuelu pod hlavněmi US army, Koneckonců jejich „svaté knihy“ o tom mluví celkem jasně.
Ano, jsme ve válce, ale nikoli s virem, nebo s Rusem, jsme ve válce s globální lžidokracií. Dokud to nevezmou národy na vědomí tak se z toho satanistického jha nikdy nevymaní. Přitom zvítězit není těžké… jen se stačí dát do boje za vlastní záchranu.      (Česká věc)
Prodávám, jak jsem koupil ...

Veřejnoprávní media trvalé vedou mediální kampaň ve prospěch SPOLU a STAN ..... "Fialova vláda se nevešla do schváleného schodku státního rozpočtu hned tři roky (!) po sobě: 2023, 2024 a 2025, přestože za roky 2023 a 2024 oficiálně deklarovala, že se vešla." Ekonom Lukáš Kovanda.    Výše popsaná skutečnost, že vláda SPOLU a STAN lhala, podváděla a vypouštěla na veřejnost dezinformace o schodku státního rozpočtu má i mediální rozměr. Ukazuje totiž zcela jasně jak veřejnoprávní média  (a značná část velkých soukromých medií) záměrně nepoukazovala na to, že představitelé vlády SPOLU a STAN lžou, vypouštějí dezinformace a manipulují, tak kde je ta údajná objektivita veřejnoprávních médii?!      (Čtěte na stránkách Islamizace)

Česká televize jede propagandu v přímém přenosu. Čistě narativní marketing války ..... Česká televize už dávno není veřejnoprávní médium. Je to státem posvěcená hlásná trouba, která si hraje na nezávislost, zatímco urputně drží předepsanou komunikační linku. Nestrannost skončila. Kritické myšlení taky. Zbyla dobře placená redakční práce a poslušné opakování jediné správné pravdy. A to je důvod, proč musí skončit. Bez sentimentu. Bez milosti. Bez dalšího hraní si na nezávislost. Ne někdy. Ne až se uklidní situace. Okamžitě.
Ještě před rokem 2022 nám televize otevřeně tvrdila, že pluk Azov je neonacistická formace. Vlčí háky, rasová ideologie, zakladatelé napojení na extremistické struktury. Američané jim zakazovali výcvik, protože to nebyli „kontroverzní bojovníci“, ale regulérní neonacisté.
Donbas byla občanská válka, kde se páchaly zločiny na obou stranách. Ukrajinské jednotky rabovaly, mučily a zabíjely civilisty. ČT o tom mluvila a vysílala reportáže.
Pak přišel 24. únor 2022 a dosud prezentována realita byla ze dne na den zrušena.
Z Azovu se přes noc stala elitní jednotka. Neonacismus se přejmenoval na ruský narativ a zločiny ukrajinských jednotek zmizely.
Donbas už nebyl občanská válka, ale agrese Ruska.
Když Amnesty International upozornila, že ukrajinská armáda systematicky ohrožuje civilisty umisťováním vojenských cílů do škol, nemocnic a obytných domů, ČT to odbyla jako kontroverzní spekulace.
Dnes, v prosinci 2025, už nejde ani o selektivní informování. Jde o čistý narativní marketing války.
ČT neinformuje, ale vypráví epos o tom, jak Ukrajina statečně odolává, drží pozice a působí Rusku obrovské ztráty.
Reálné postupy Ruska na Donbase jsou zveličovány.
Útoky na Oděsu a přístavy se relativizují.
Kolaps energetiky, paralyzovaný export, miliony lidí bez elektřiny v zimě, vyčerpaná armáda, nedostatek mužů na frontě, to všechno buď projde jednou větou, nebo se utopí v optimistických frázích o dlouhodobém vyčerpání Ruska.
Žádné hluboké analýzy. Žádné otevřené přiznání reality. Žádná debata o tom, že Ukrajina platí za každý metr půdy krví, kterou už není kde brát.
Tohle není žurnalistika. Tohle je propaganda.
A nejhorší je, že tomu už věří i samotní propagandisté.
Redaktoři, politici, unijní aparát. Všichni se navzájem utvrzují v iluzi, že Rusko kolabuje, Ukrajina vítězí, a že stačí ještě chvíli vydržet.
Přiznat opak by znamenalo přiznat tři roky systematického lhaní veřejnosti.
A to si tahle kasta nositelů jediné pravdy nemůže dovolit.
Diváci ČT jsou drženi v informačním skleníku. Kdo si pamatuje staré reportáže, ten už televizi nevěří. Kdo je neviděl, nemá šanci pochopit, jak brutálně se vyprávění změnilo.
Ne proto, že by se změnila fakta, ale proto, že se změnila politická objednávka.
Česká televize definitivně ztratila důvěru. Navždy.
Neexistuje reforma, která by z propagandistického aparátu udělala nezávislé médium. Neexistuje generální ředitel, který by vrátil instituci páteř, když si ji sama dobrovolně vyrvala.
Veřejnoprávní médium, které slouží jako nástroj válečné ideologie, nemá v demokratické společnosti místo.
ČT by měla být zrušena. Ne někdy.
Ne až se uklidní situace. Okamžitě.
Kdo chce jednostranný aktivistický výklad světa, ať si založí soukromou televizi a platí ji ze svého. Stát nemá právo nutit občany financovat si vlastní manipulaci.
Česká televize vybírá peníze od veřejnosti a přitom neplní veřejnou službu. Místo toho slouží moci.
A to je důvod, proč musí skončit. Bez sentimentu. Bez milosti. Bez dalšího hraní si na nezávislost     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

K čemu máme novou vládu, když dovolí to, aby se stará vláda pořád roztahovala v médiích a podkopávala její činnost ??? Kdy splní pan Babiš slib zrušení povinných poplatků za tyhle lžibedny? A jak je možné, že prezident stále blokuje vstup pana Turka do vlády, zatímco Babiš připustil obsazení funkce ministra zdravotnictví tím profláknutým Adamem ??? Je vůbec něco normální?

Venezuela bude nakupovat pouze produkty vyrobené v USA v rámci nové 'ropné dohody' – Trump ..... Americký prezident Donald Trump uvedl, že Venezuela bude nakupovat americké produkty pouze v rámci "dohody" s Washingtonem o prodeji ropy této latinskoamerické země.

"Právě mi bylo sděleno, že Venezuela bude nakupovat POUZE americké produkty, s penězi, které dostávají z naší nové ropné dohody. Tyto nákupy budou zahrnovat mimo jiné americké zemědělské produkty a americké léky, zdravotnické přístroje a vybavení pro zlepšení elektrické sítě a energetických zařízení ve Venezuele. Jinými slovy, Venezuela se zavazuje obchodovat se Spojenými státy americkými jako svým hlavním partnerem," napsal Trump na Truth Social.

Řekl, že je to "moudrá volba" a dobrá věc pro Venezuelany i Američany.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)
Je tohle vůbec někomu divné? Až to udělá Čína se zbytkem světa, třeba leckdo konečně procitne.

Trumpova slova - Venezuelu budeme řídit sami (ukradli nám jejich ropu) ..... Trump krade, Madura v zajetí a naše vláda? Ta nemá odvahu ani otevřít pusu! Ve jménu amerického blahobytu se rozhodli okrást Venezuelu o to nejcennější, co má. Je to vydírání a zrada. Kde jsou ta všechna lidská práva, o kterých pořád slyšíme z televize?
Tak se nám „mírotvůrce“ Trump utrhl ze řetězu a ve jménu USA a jejich blahobytu se rozhodl okrást Venezuelu. Nic jiného to není.
Co je na tom celém nejzvláštnější? Maduru, jeho ženu i s dítětem unesli přímo z náruče jejich vlastní armády. Maduro je hlavní vůdce, takže co to znamená? Jedině zradu v řadách vojáků. Nevím, kam až sahá korupce, koho USA podplatily a kdo velel spiknutí – nebyla jsem tam a nesvítila jsem jim u toho. Jedno je ale jisté: „Amíkům“ se to podařilo až podezřele snadno na to, že armáda i protiletecký systém měly být v pohotovosti. Přesto si klidně přiletěly helikoptéry, vojáci vyskákali a došli si pro prezidenta Venezuely jako pro rohlíky do krámu. Teď je v zajetí v USA a naši politici? Všichni mlčí. To nemá nikdo odvahu otevřít pusu a zareagovat?
Co vlastně Maduro provedl? Vzal Američanům ropu. Ale pozor – ne jejich ropu. Měl jen tu „drzost“ vzít si zpět to, co patří Venezuele. Můžete namítat, že tam všechno vybudovali Američané, a budete mít pravdu. Jenže se podívejte trochu dál. Víte, že Venezuela všechno vyplatila? To vám politici neřekli? Neřekli, ale je to fakt.
Takhle se chová kolonialista a nic jiného Trump není. Počíná si naprosto stejně jako země EU, které měly po Africe rozeseté kolonie. Domorodci na ně dřeli a zisky si rozdělovali kolonizátoři. Přesně tohle teď čeká Venezuelu. Američané budou těžit jejich ropu a zisk půjde do jejich kapsy. Je to sprosté vydírání a okrádání venezuelského lidu.
Můžete si to dát i do souvislosti s Ruskem. Co se Američanům nepovedlo s Ruskem přes Ukrajinu, to teď odnesla Venezuela. Rusko se nedalo a hájí si své, podobně jako USA. Jenže to je Rusko a nenávist vůči němu je u nás bezbřehá. USA si dovolují v rámci své vlastní záchrany krást a lhát a evropští politici dál mlčí. Je mi z nich upřímně špatně. Tohle je ta demokracie, po které jste volali? Žádná není a nikdy nebyla. Vždycky tu budou jen páni a kmáni.
„A co naši slavní vládní představitelé? Ti, co mají plná ústa suverenity, mezinárodního práva a lidských práv, kdykoliv se jim to hodí do krámu? Najednou mají v puse knedlík. Mlčení našich politiků k únosu hlavy jiného státu je ohlušující. To se tak bojí, že by jim strýček Sam klepl přes prsty? Kde je ta naše proklamovaná morální politika? Je vidět, že zásady končí tam, kde začínají zájmy mocnějších. Je mi z té české připosranosti a servility fakt zle.“     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Paní Mileno, naprosto s vámi souhlasím ...

Příprava na plandemii 2,0? Covidoví fanatici opět ovládnou ministerstvo zdravotnictví ..... Už nějakou dobu zde upozorňuji na rostoucí počet indicií, které napovídají, že by mohla během zhruba dvou let nastoupit další „plandemie.“ Od několika větších nácviků pandemie, přes nové mRNA „vakcíny“ až po opětovný návrat covidových vlád: to a mnohé další na to ukazuje.
Nelze zapomínat ani na stávající snahy WHO převzít zdravotní politiku členských zemí na základě úpravy Mezinárodních zdravotních předpisů a Pandemické dohody, jejíž kompletní podoba – včetně přílohy – by měla být schválena letos na přelomu května a června.
A i naše vláda se už zřejmě chystá na další pandemii, protože covidista Vojtěch si na své ministerstvo zvolil zastánce nuceného očkování, diskriminace neočkovaných, testování, lockdownů, roušek a dalších totalitních praktik.
Aspeňák Vojtěch si již sestavil svůj tým snů, ve kterém figurují také jména, která byla i za Covidu známa jako nejfanatičtější zastánci restrikcí a povinného očkování.
Mezi nimi mimo jiné figuruje i jméno epidemiologa Rastislava Maďara:
„Pan docent Maďar je mým poradcem pro oblast veřejného zdraví. Jeho úkolem bude podílet se na přípravě reformy systému ochrany veřejného zdraví, což je jedna z mých zásadních priorit,“ řekl v úterý večer naší redakci ministr zdravotnictví.
Dalším Covidistou, který bude ve Vojtěchově týmu, je také Marián Hajdúch, který byl době „pandemie“ koordinátorem laboratoří a testování při Ministerstvu zdravotnictví.
Testování falešnými testy, které mohou vykázat pozitivitu takřka u kohokoli.
Jistě nemusím připomínat to, kdo je zejména první zmíněný. Pro osvěžení paměti přidám pod článek několik videí tohoto covidisty.
Také je dobré znovu připomenout předvolební schůzku Vojtěcha, Babiše a Kubka. Tedy i tento covidový fanatik prosazující povinné mRNA „očkování“ pro všechny, bude dozajista s ministerstvem aktivně spolupracovat.
Dlouhodobí čtenáři jistě ví, že záležitosti kolem možné další pandemie sleduji velmi pozorně a dlouhodobě, tedy nejméně dva roky. A nejen já. Opakovaně jsem v různých zahraničních článcích od jiných autorů zaznamenala tytéž úvahy.
Je to již asi rok a půl co jsem v pořadu na Rumble zveřejnila prvotní indicie, které napovídají, že by onou pandemií mohla být ptačí chřipka. Od té doby přibylo mnoho dalších, takže nadále vše kolem této tematiky sleduji.
Předpokládám, že další pandemie by mohla přijít v roce 2027 nebo 28, kdy již bude mít WHO dostatek potřebných nástrojů pro zavádění diktátu ve všech členských zemích.
Letos zatím žádnou pandemii nečekám, protože pandemická dohoda ještě nebyla schválena v kompletní verzi. K tomu má dojít až na příštím zasedání WHO v Ženevě.
Zajímavé je, že v roce 2027 budou ve mnoha zemích Evropy zpět bývalé „zkušené“ pandemické vlády, případně vlády stran, které tuto politiku plně podporovaly.
A jak je patrné, tak i u nás se již připravují ty „správné“ kádry.
Ostatně, umíte si představit, že by si Vojtěch dal do týmu kohokoli z těch odborníků, kteří proti covidové politice od začátku protestovali, jak to udělal v USA Kennedy?
Níže pro osvěžení paměti přináším alespoň dvě videa staronového „poradce,“ jehož názory již všichni dobře známe, takže víme, co nás v případě další „pandemie“ čeká.
Mimochodem, Maďar je i velkým propagátorem dětských vakcín, o jejichž negativních účincích se v USA veřejně hovoří, zejména v souvislosti s obsahem hliníku.
Dnes již víme, že lockdowny, roušky, rozestupy a experimentální injekce nemají žádné přínosy, většinou spíše škodí. Nicméně lze očekávat, že v další „plandemii“ nám je opět budou vnucovat…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Americký senátor: Kuba, Nikaragua a Kolumbie jsou další na řadě ..... Republikánský senátor za Floridu Rick Scott prohlásil, že změna režimu ve Venezuele po zatčení Nicoláse Madura je jen začátkem. (Foto: FOX News)
„Nejdřív opravíme Venezuelu, pak přijde na řadu Kuba, Nikaragua se také napraví a příští rok budeme mít nového prezidenta v Kolumbii,“ řekl Scott v rozhovoru.
Dodal, že „demokracie se vrací na tuto polokouli“.
Jeho slova přicházejí v kontextu nedávné americké operace, která vedla k Madurovu zajetí, a naznačují možné další zásahy USA do latinskoamerických zemí s levicovými vládami.
Prohlášení vyvolalo ostré reakce – někteří ho vidí jako varování před intervencemi, jiní jako podporu šíření demokracie.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro a další kritizují USA za vměšování do suverenity zemí regionu.
Scottova slova se rychle šíří na sociálních sítích a zesilují debatu o americké zahraniční politice v Latinské Americe po nástupu Trumpovy administrativy.     (Čtěte na stránkách AC24)

A cože je to vlastně ta demokracie? Vláda těch, co mají moc a prachy?

Připravte se na ten největší šok ze všech! Rusové odhalili světu skutečné plány Trumpa: Venezuela je začátek, z toho vstávají vlasy hrůzou ..... Spojené státy americké realizují novou koncepci zahraniční politiky s cílem profilovat se jako globální dodavatel energie a klíčový hráč na světovém energetickém trhu, uvedl Pavel Selezňov, děkan Fakulty mezinárodních ekonomických vztahů Finanční univerzity.
V komentáři pro televizi Rusko 24 Selezňov uvedl, že potenciální kontrola USA nad přibližně 40 procenty světových zásob ropy by poskytla Washingtonu silnou páku vlivu na globální trhy, ale také dodatečný tlak na hlavní geopolitické rivaly.
„Spojené státy americké, a zejména Donald Trump, v současnosti realizují novou koncepci zahraniční politiky, jejímž cílem je profilovat zemi jako globálního dodavatele energetických zdrojů, tedy jako světovou energetickou supervelmoc. Až 40 procent světových zásob ropy by mohlo být pod kontrolou USA, což by Washingtonu dalo přímou energetickou páku k ovlivňování globálního trhu, ale také prostředek tlaku na Rusko a Čínu,“ zdůraznil Selezňov.
Venezuela v centru americké energetické strategie
Americký prezident Donald Trump již dříve prohlásil, že obnova energetické infrastruktury Venezuely by vyžadovala značné investice amerických společností, což Moskva a Peking interpretovaly jako součást širší strategie Washingtonu rozšířit kontrolu nad klíčovými energetickými zdroji.
Zároveň stálý zástupce Venezuely při Radě bezpečnosti OSN Samuel Moncada varoval, že jeho země je vystavena silnému tlaku právě kvůli svým obrovským přírodním zdrojům a mimořádně výhodné geopolitické poloze.
Podle něj není Venezuela terčem kvůli vnitřním politickým procesům, ale kvůli svému strategickému významu v globální energetické a bezpečnostní architektuře – v době, kdy se USA snaží upevnit svou pozici vedoucí světové energetické mocnosti.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Pařížská deklarace rozhodla o vyslání britských, francouzských a dalších vojáků na Ukrajinu po uzavření míru! Podle bývalého poradce Zelenského tam nebudou rozmístěni kvůli Rusku, ale na zabránění občanské válce a zamezení ukrajinským sabotážím mírových dohod! Ukrajina by se prý mohla proměnit na druhou Bosnu! ..... Ve stínu událostí okolo Venezuely, USA a Grónska se v úterý dostalo do pozadí zásadní setkání tzv. Koalice ochotných v Paříži, které bylo zakončeno tzv. Pařížskou deklarací, která mimochodem vyprodukovala podepsanou dohodu o tom, že Velká Británie, Francie a podle informací i USA, Kanada, Turecko a několik dalších států vyšlou na Ukrajinu své vojáky, a to po podpisu mírových dohod mezi Ruskem a Ukrajinou.
V úterý už přišly informace od Stevea Witkoffa, že vyjednávací týmu jsou prý již prakticky krůček od finální dohody. O tom, že dohoda je na spadnutí a brzy bude oznámena, o tom svědčí obrovská aktivita v Kyjevě, kde poslanci horečně pracují na novém volebním zákonu. A právě bývalý poradce Zelenského pro národní bezpečnost Alexej Arestovič o tom hovořil, když byl dotázán na to, co říká Pařížské deklaraci.
Starmer v Paříži oznámil dohodu o vyslání britských, francouzských a dalších vojsk na Ukrajinu!
Britský premiér Keir Starmer v Paříži deklaraci oznámil jako dohodu o záměru. Tedy záleží na tom, jestli se mír v první řadě povede uzavřít. Alexej Arestovič v posledním videu odpálil zákulisní informace, které doslova šokovaly. Západní země podle něj zvažují vyslání vojsk na Ukrajinu nikoli za účelem zadržení Ruska, ale aby zabránily potenciální občanské válce vyvolané vnitřními politickými rivalitami, rozšířením zbraní a sociální nespokojeností.
Evropští podporovatelé Kyjeva – zejména Velká Británie a Francie – již dlouho diskutují o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu, aby zajistili dodržování případného příměří s Ruskem. Moskva tento návrh odmítla s tím, že za žádných okolností nepřijme přítomnost NATO v sousední zemi, a varovala, že zahraniční síly budou považovány za „legitimní cíle“.
Ukrajině hrozí občanská válka a Bosenský scénář
V pondělním rozhovoru Arestovič argumentoval, že primárním cílem takového nasazení by bylo „zabránit občanské válce“ a tzv. Bosenskému scénáři, a popsal navrhovanou vojenskou přítomnost jako „stabilizační sílu“. Západní vlády se podle Arestoviče obávají rizik, která po skončení konfliktu představuje velký počet ozbrojených veteránů.
Dále k tomu i široká dostupnost automatických zbraní, hluboké politické rozdělení a vážná ekonomická situace. Upozornil také na to, co popsal jako riziko velkých nepokojů v ulicích měst jako Oděsa, Kyjev, Vinnica, Žitomir a Lvov. Západní vojenská přítomnost na pravém břehu řeky Dněpr by podle něj snížila pravděpodobnost takových nepokojů.
Západní vojska budou na Ukrajině kvůli zabránění občanské válce a zamezení sabotování dohod!
Hlavní riziko, pokračoval, vyplývá z vnitřních sporů mezi různými frakcemi na Ukrajině. Ke střetům by mohlo dojít například mezi skupinou vojenských důstojníků vedenou bývalým ukrajinským vrchním velitelem a Zelenského předpokládaným hlavním rivalem Valerijem Zalužným a silami spojenými s Andrejem Bileckým, zakladatelem neonacistického Azovského praporu, který je široce považován za ultranacionalistu a zastánce nadřazenosti bílé rasy. Zelenský se snaží oslabit pozici Valerije Zalužného tím, že proti němu kandidují jiné vojenské figury známé na Ukrajině, jako právě Budanov a Bilecký.
Obrysy kostrbatého míru jsou patrné čím dál tím více
Arestovič však naznačil, že západní armáda by mohla tuto patovou situaci neutralizovat. Kromě toho by západní nasazení sloužilo jako pojistka proti porušení jakékoli mírové dohody s Ruskem ze strany Kyjeva pod záštitou „revanšistických politických sloganů“, uvedl a dodal, že zahraniční síly by mohly hrát roli i v případě, že se Kyjev nakonec rozhodne uspořádat volby.
Zelenský, jehož prezidentské funkční období skončilo v roce 2024, opakovaně odmítal uspořádat volby s odvoláním na výjimečný stav, přičemž Rusko ho prohlásilo za „nelegitimního“. Pod tlakem Washingtonu Zelenský souhlasil s uspořádáním voleb, ale požadoval bezpečnostní záruky od Západu. A ty podle všeho dostal v úterý v Paříži. Pokud nemáte čas na video s Arestovičem výše, tak tady je přepis: ...     (Čtěte na stránkách AENews)

Střední Evropa je jediný prostor v EU, kde je vůle po návratu k normální existenci ..... Historik Ivo Šebestík v rozhovoru pro neČT24 promluvil o V4, rozjezdu Babišovy vlády a její úkolech, včetně otázky migrace. „Uprchlíci z Ukrajiny představují vážný bezpečnostní problém. Babišova vláda musí najít kompromis mezi altruismem a bezpečím občanů,“ řekl.
Pane doktore, co považujete za hlavní událost (události) v domácí politice v letošním roce?
Pokud mluvíme o domácí politice, pak jednoznačně nejvýznamnější událostí roku 2025 bylo to, k čemu došlo, bohužel, až na podzim. Tedy konec vlády Petra Fialy a jeho lidí. Nicméně, struktury moci, kterou tito lidé reprezentovali, se nerozpadly ani doma, a už vůbec ne na Západě. Stále mají u nás vliv poradci Petra Pavla, prorežimní mediální mainstream, řada osobně motivovaných aktivistů-provokatérů a všichni ti, kterým byl Fialův režim užitečný. Ti budou ještě dlouho kousat a škrábat a těšit se, že se karta brzy zase obrátí v jejich prospěch a vše bude jako dřív. Ba ještě mnohem hůř než dřív, protože se budou chtít pomstít.
Co pro vás bylo největším překvapením loňských voleb do Parlamentu a povolebního sestavování vlády?
Překvapilo mě, že před branami Sněmovny s velmi těsným výsledkem zůstalo hnutí Stačilo. Doufal jsem, že v nové vládní koalici kolem Babišova hnutí ANO by právě Stačilo mohlo spolu s SPD Tomia Okamury a jeho partnery působit jako katalyzátor, který by ve vládě urychloval „chemické reakce“. Tedy přesněji řečeno, který by hlídal, aby lavírování Andreje Babiše mezi Bruselem a potřebami ČR, této jeho očekávané další plavby mezi Skyllou a Charybdou, neodvedly předsedu ANO příliš daleko od toho, co od něj očekávají nejenom jeho voliči, ale i mnozí jiní občané, kteří už opravdu nechtěli pokračovat v kurzu Fialovy vlády. Otázkou je, zda podobnou roli, jakou mohlo hrát Stačilo, zastanou Motoristé sobě. Zatím na ni odpověď nemám. Okamura a Rajchl prozatím předvolební sliby plní. Snad tomu bude tak i nadále.
Že do jmenování premiéra a do povolebního sestavování nové vlády zasáhnou hradní poradci, tedy struktura dřívější moci, bylo evidentní. Zdrželi příchod nové vlády cca o dva měsíce, což je méně, než se od nich čekalo. Vede to však k otázce, k jakým ústupkům od rozumné politiky české vlády se Andrej Babiš neviditelnému centru moci zavázal? V Bruselu na jednání o završení krádeže ruských peněz Babiš přijal roli Chytré horákyně. Ani Brusel či Berlín, ale ani Budapešť nebo Bratislava. Prostě něco mezi tím, opatrná Praha čekající už skoro tradičně na to, až jak to dopadne jinde.
Jaká očekávání máte od nastupující Babišovy vlády v domácí politice a ve vztahu ČR s EU? Jaká největší rizika a úkoly má před sebou?
Očekávání mám minimální. U Babiše a jeho vlády lze patrně s jistou nadějí doufat, že rychlý úpadek země, jaký akceleroval za vlády Fialovy, se mírně zpomalí. Posílení nezávislosti státu vzhledem k Bruselu, hlubokému státu ve Washingtonu, případně i vůči Berlínu a Londýnu bude nanejvýš kosmetické. Andrej Babiš patří systému, který stále ještě vládne na Západě, třebaže snad, doufejme, oslabuje. Do střetu s jeho strukturami v zahraničí Babiš určitě nepůjde. Prokázal svoji přizpůsobivost okolnostem během přijímání Evropskou komisí řízených opatření údajně proti covidu-19, spíše proti právům občanů. Hlavně to byl tlak na hromadná očkování „hlava nehlava“, která se ukázala být především dobrým byznysem. A také takto zareagoval při použití staré „vrbětické kauzy“ (stále nevíme, kam měly zbraně z Vrbětic vlastně putovat) k prohloubení rusofobie načasované spolu s britskou kauzou Skripalových a dalšími nedoloženými obviněními na adresu Ruska a na očekávaný ruský vojenský zásah do války Kyjeva proti Donbasu. Babišova vláda také tehdy vyřadila ruský Rosatom z tendru na dostavbu Dukovan, což bylo vzhledem k pozitivní zkušenosti české energetiky s ruským dodavatelem dokonale absurdní. Ale bylo toho třeba, neboť se vědělo, že Rus už devátý rok nečinně přihlížet zabíjení svých krajanů na Donbase, vyzbrojování Kyjeva a jeho vtahování do NATO nebude. Západní vládnoucí struktury ale potřebovaly, aby Evropané už preventivně k smrti nenáviděli Rusko a Rusy, a tak se pracovalo na jejich obviňování. Důkazy nikdo nikdy nepředložil. Tehdejší vláda ANO a sociální demokracie se tomu nedokázala vzepřít. Možná to i lze pochopit, neboť ta moc nad nimi byla drtivá. Dnes je sice slabší, díky některým změnám ve Washingtonu, o to však urputnější, vzteklejší, zuřivější a nejspíš i mstivější. Vláda Andreje Babiše bude nepochybně mnohem prospěšnější ČR, než byla vláda Fialova. (Babiš si určitě nemyslí, že cílem vlády je zničit stát, ve kterém vláda působí.) Výraznější nápravu pozice ČR vzhledem k oligarchům a militaristům Západu ale od ní nečekám.
Čím si vysvětlujete lhostejnost veřejnosti vůči celé řadě rezonančních kauz Fialovy vlády? Proč proti četným podvodům politiků veřejnost nepovstala, a dokonce jim dala více hlasů než během minulých voleb?
Naprostá většina obyvatelstva žije svými vlastními starostmi, nemá čas ani chuť zabývat se detailněji tím, co se děje v domácí politice, natož ve světě. A proč se to děje. Informace lidem zprostředkovávají média, hlavně ta s největším dosahem. A pokud tato média považují za úkol více manipulovat než informovat, více vést k nějakému chování než nabízet vyváženou a fundovanou analýzu faktů pro vlastní myšlení, potom velmi mnoho lidí soudí, že k tvorbě vlastního stanoviska prostě postačí přijmout to, co se pořád dokola říká, píše a ukazuje v prostoru mediálního hlavního proudu. Bylo to v televizi? Tak to musí být pravda. No a neštěstí je hotovo.
Problém není v tom, že by občané nebyli schopni dopátrat se, jak se věci mají skutečně. Potíž je v tom, že to mnozí nepovažují za prioritní. Dokud se jich osobně nezačne něco negativně, hodně bolestivě, dotýkat, tak to prostě neřeší. Mediální mainstream má největší přístup k občanům. Co řeší tato média a jak to řeší, co zdůrazňují a co ignorují, zamlčují, v podstatě pouze toto existuje a je uchopitelné. Jestliže mainstream zametá pod koberec kauzy Fialovy vlády, pak o nich veřejnost ví jen málo nebo skoro nic. Takže je neřeší. Mainstream naopak dokáže vyrobit případ takřka z ničeho a krmit jím veřejnost tak dlouho a dokonale, až se city veřejnosti s potřebami médií začnou úplně shodovat. Média mají k dispozici fotografie, dokumentární záběry. Vše, co vyvolává emoce, se dá stříhat nebo u toho zaměňovat místo, čas, aktéry. Občan nemá možnost jít se osobně přesvědčit o tom, co se kde stalo a jak se to stalo. Věci se dějí často příliš daleko od jeho domova. Nejméně 90 procent všech mediálních sdělení jsou denně pro jejich adresáty neověřitelná! Síla médií s velkým dosahem je drtivá a západní mediální prostor je pod takovým dohledem, že do něj alternativa proniká jen stěží.
V devadesátých letech minulého století učil mediální mainstream nenávidět Srby. Potom usilovně vyučoval multikulturalismus a vítání migrantů. Dlouhodobě strašil národy klimatickými změnami. Pak nastal čas strašit lid pandemií, a když pandemie mediálně přestávala působit, vrátil se mainstream k výchově k nenávisti vůči Rusku. Kdo se řídí mediálním hlavním proudem, dostává se do kůže oslíka, který jde neomylně za tyčí, na kterou jeho pán zavěsí mrkev. Zde je tak trochu i odpověď na otázku, jak se mohlo stát, že strany Fialovy koalice plus Piráti dostali ve volbách v roce 2025 dokonce více hlasů než ve volbách předchozích, kdy občané ještě neměli zkušenost s jejich počínáním. Hlavní proud médií se jejich kauzám prostě nevěnoval. Tak jako se nevěnuje ničemu, co si nepřeje, aby občané věděli. Nevolníka za feudalismu indoktrinovali jednou týdně v kostele. Moderní člověk má tohle na talíři 24 hodin denně.
Jak vnímáte rozsudky soudů v případu učitelky Martiny Bednářové a Pavla Křivky oproti procesům finančních podvodů v Kampeličce, nezákonnému zasílání vojenské techniky na Ukrajinu a táhnoucí se kauze Dozimetr s pěti vraždami?
Nová vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé sobě by měla okamžitě zastavit pronásledování lidí pro jejich názory, a naopak se zasadit o to, aby soudní moc byla v České republice nezávislou instancí práva. Nezákonné posílání vojenské techniky kyjevskému režimu je kauza, jejíž vyšetření je naprosto nezbytné, třebaže právě zde se nová vláda ocitne opět ve velice prekérní situaci. Je totiž evidentní, že „sponzorství“ kyjevskému režimu ze strany Západu rozhodně nebyl altruismus, ale že se za tím skrývá mnoho hodně nepříjemných překvapení. Evropská komise a mnozí „lídři“ v EU prodlužují válku dost možná také proto, aby se nezačalo vyšetřovat.
Fialově vládě veřejnost vyčítala upřednostňování zájmů uprchlíků z Ukrajiny před bezpečím a zájmy vlastních občanů, přehlížení růstu kriminality Ukrajinců. Změní se to podle vás za vlády Babiše? Jaké další sociální problémy bude muset řešit nový kabinet?
Fialova vláda dělala pouze to, o čem soudila, že jí to přinese příznivé hodnocení Bidenovy administrativy v Bílém domě, Evropské komise a lídrů v Berlíně, Londýně a v Paříži. To byla kompletní souprava azimutů Fialovy vlády. Mimo ně neučinila Fialova vláda ani krok. Bála se, že se bez cizího kompasu ztratí. Masarykova „česká otázka“ se zde dočkala vyřešení (snad ne definitivního) v podobě absolutní závislosti na cizí vůli. Bezvýznamnost a bezmoc jako národní program?
Občany Ukrajiny není možné ztotožňovat s kyjevským režimem, třebaže poměrně velké procento Ukrajinců režim podporovalo a podporuje. Jiní ale rozhodně nikoliv. Na 12 milionů obyvatel Ukrajiny vyřešilo svůj poměr k místním oligarchům, kompradorům a šovinistům tím, že „hlasovalo nohama“. Odešli ze země ještě před rokem 2014. Další miliony následovaly později. Naprostá většina obyvatel té země jsou oběti úplně cizích, absolutně bezohledných architektů využití západoukrajinského šovinismu k nové fázi staré války anglosasů proti Rusku; a s nimi domácích oligarchů a pučistů z roku 2014, kteří jim dali svoji zemi a její obyvatelstvo k dispozici, aby se sami udrželi u moci a dosáhli osobního profitu. Jednou se toto ocitne před soudem dějin! Uprchlíci z Ukrajiny ve velkých počtech, v jakých přicházejí, a v jakých ještě přijdou, představují vážný bezpečnostní problém. Babišova vláda bude muset najít kompromis mezi altruismem a bezpečím občanů. Čím déle bude západní Evropa bránit míru, tedy odstranění prvotních příčin konfliktu, jak to naprosto logicky žádá Moskva, tím hůře se bude vyvíjet situace také s uprchlickými vlnami, neboť Ukrajina bude jen a jedině v horším stavu, takže lidí, kteří ji budou chtít opustit, bude spíše přibývat. Babišova vláda by měla kompletně přehodnotit dřívější Fialovu politiku vůči Rusku i k Ukrajině. Toho se ale nejspíš odváží opět jen pomalu, váhavě, v malých dávkách a hodně opatrně.
V souvislosti s odmítavým postojem ČR, SR a České republiky ve věci finančních garancí evropské půjčky pro Ukrajinu se hovoří o novém formátu V4. Jak hodnotíte perspektivy této středoevropské trojky v prosazování společných zájmů v roce 2026?
Andrej Babiš na již zmíněné schůzce v Bruselu neřekl, co říci měl, a sice, že další miliardy pro kyjevský režim pouze prodlužují válku, eskalují konflikt a vedou jedině k dalšímu zabíjení. Jinak osud Ukrajiny pouze sečtou a desetkrát červeně podtrhnou. Česká republika bude pochopitelně dluh splácet stejně jako ostatní členské státy, protože EU už jen zvyšuje svoje zadlužení a ekonomika EU padá dolů. Kdo jiný než občané států EU budou dluhy splácet? Promítnou se zkrátka do všeho, co pro občany EU Evropská komise ještě přichystá.
Ano, formát V4 se asi musí obejít bez Polska, neboť Polsko opět sleduje svoji historickou trajektorii, na které v 18. století dospělo k úplnému zániku státnosti. Polsko zajímá východní politika, kde se stále nepřátelsky střetává s Ruskem. Polský nacionalismus a polské velmocenské sny jsou nepoučitelné, směřují znovu k nějaké formě obnovení vlivu ve východní Evropě. Spojenci Polska zde mohou být Stubbovo Finsko a Pobaltí se spoustou svých „Stubbů“. Pro Českou republiku může Polsko představovat spíše problém než spojenectví. Už jednou Polsko využilo situace a přišlo si pro Těšínsko a na Slovensku pro několik vesnic. Pokud Polsko posílí a jeho militarizace s americkou pomocí z něj učiní silného hráče, bude se snažit menší státy na jih od svých hranic řídit, což rozhodně není příjemná vyhlídka.
Po rozpadu bipolárního světa se Polsko postupně přimknulo ke Spojeným státům. Je připraveno prosazovat americkou politiku vůči Rusku (a obecně ve východní Evropě), tak jako Velká Británie už tradičně a z vlastního zájmu dohlíží na to, aby se kontinentální Evropa nestala součástí přirozeného eurasijského hospodářského prostoru, tedy aby se Německo nevrátilo k výhodné spolupráci s Ruskem a dalšími zeměmi BRICS+. Britskou politikou bylo vždy „rozděl a panuj“ (divide et impera). V Německu „BlackRock-Kanzler“ Friedrich Merz zase militarizuje Němce a obnovuje myšlenku na revanš vůči Rusku, asi za porážku ve válce, což Londýn samozřejmě vítá a podporuje, neboť je rád, když v jeho válkách umírá za britské zájmy někdo jiný.
Pro země nové V3, Českou republiku, Maďarsko a Slovensko, je v podstatě nutností usilovat o co nejtěsnější a všestrannou integraci, protože současná Evropa prožívá „renesanci“ běsů, které se už nikdy neměly objevit a o kterých jsme doufali, že jsou minulostí. Její budoucnost je, zdá se, docela nevyzpytatelná. Von der Leyenová spolu s Kajou Kallasovou a několika dalšími figurami dokonale zničily původní smysl Evropské unie. Jediný prostor v rámci EU, který je alespoň částečně čitelný a ve kterém existuje byť jen trocha vůle po návratu k normální existenci, tvoří skutečně pouze ona dunajská páteř střední Evropy, možná opět i s Rakouskem a snad výhledově i se Slovinskem, Chorvatskem a se Srbskem, které zůstává mimo EU, a udělá dobře, když na tom stavu nic nezmění. V tomto prostoru není rusofobie doma, byla sem uměle zanesena, pěstována, hnojena a zalévána. Tyto země nejsou s Ruskem v žádném sporu, nemají zájem o některá území bývalého carského impéria či SSSR, ani potřebu se za něco mstít. Ne všechno bylo vždy v pořádku, ale za nenávist to rozhodně nestojí. Netouží po kořisti ruských surovin a zdrojů. Pro Moskvu tudíž nepředstavují nepřítele. Mediální mainstream zde prostě vaří rusofobii z vody. Z hodně špinavé vody.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Inkluzivní neomarxismus, díl první ..... Posledních deset, patnáct let prožíváme období, které se nám zdá jako zcela nové. Období, které jako by nikdy předtím neexistovalo. Připadá nám, že nikdy v minulosti nebyly vztahy ve společnosti natolik rozdělené a vyhrocené, jako se tomu děje dnes.
Prolog
„Iluze svobody, kterou trpí nevědomý kolektivní člověk, sílí zejména v době, kdy civilizace a její kultura počíná stárnout.“ – Pavel Špatenka, terapeut
Hledáme nová řešení na „nové“ problémy – a zdá se nám, že řešení neexistují. Že jsme se svými vědomostmi a zkušenostmi v koncích. Že ty nové výzvy, kterým čelíme, tu niky nebyly, a proto se není kde inspirovat. Kroutíme hlavou nad fenomény, které se vynořily „odnikud“, z prostředí vzdělané a civilizované společnosti, a nepřestáváme se divit.
Každý, komu je alespoň kolem padesáti a žil či stále ještě žije v české kotlince, zná reálie a situaci, kdy z „trčíme na východě“ jsme se vydali „na západ“. Ten vysněný, bohatý, necenzurovaný, svobodný a tolerantní západ se stal naším cílem a touhou či metou, jak bychom chtěli žít. Po tom období materiálního, ale zejména duchovního půstu.
V hlavách jsme si odnášeli propagandistická hesla o „mandelinkách bramborových“, o „kůlech v plotě“, o „buduj vlast, posílíš mír“, anebo „o zemi, kde zítra již znamená včera“. Jak lehce se nám tato hesla opouštěla, jak snadné bylo si z nich utahovat. Věděli jsme, že to je jen tupá propaganda. A ten, kdo na ni skočil, byl buď rozumu mdlého, nebo kariérista.
Okamžitě se začaly veřejně vydávat články a knihy, pouštěly se filmy, které byly do té doby zakázané a v „trezorech“. Trnuli jsme při sledování Ucha. Vlasy nám vstávaly hrůzou na hlavě při čtení Souostroví Gulag.
Ve školách se přepisovaly osnovy, zejména u předmětů jako dějepis, vlastivěda. Začaly se vydávat nové učebnice, které nebyly natolik zatížené propagandou. Tehdy jsme si to tak mysleli, tehdy ještě ano.
Do vznikající „občanské společnosti“ se začaly začleňovat mimoparlamentní neziskové organizace, které začaly ozvučovat v novém kabátku heslo „rovnost – volnost – bratrství“, kohokoliv s kýmkoliv… hlavně ne s Rusem. A my jsme souhlasili, protože to byl právě ten sprostý, násilný, věčně ožralý mužik, kterého jsme viděli před sebou, jak se chová arogantně a bere si co chce, když se vypotácí z „dočasných“ vojenských základen na našem území.
A tak se změnila obecná doktrína. Z oficiálně nenáviděného „imperialistického západu“, na „nenáviděného sprostého ruského mužika“.
„Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úředníci přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu.“ – George Orwell
Kapitola 1.
„Ti, kteří nejsou pamětliví minulosti, jsou odsouzeni zopakovat si ji včetně všech předchozích léček a omylů.“ – Robert Baden-Powell
Pojďme si udělat malou – a netvrdím, že úplnou a do detailu přesnou – exkurzi do minulosti. Pojďme se podívat na pozitiva a negativa vývoje, který v souvislostech není úplně známý, protože si běžný člověk jednotlivé události a děje nespojoval. Dokonce si troufnu tvrdit, že nebylo žádoucí, aby si je spojoval.
Téměř do konce 19. století by se dalo tvrdit, že evropská a americká společnost byla křesťanská. Nebudu teď řešit jednotlivé druhy církví. Jestli to byla katolická, protestantská, pravověrná apod. To důležité bylo, že tuto tehdejší společnost spojovala víra v Boha, představená v knize knih, Bibli.
Bible – ilustrační foto. Zdroj: shutterstock
Této společnosti dávala jisté mantinely toho, co je ještě přípustné a co je hříchem, za který skončíte v pekle. Ano, tato víra byla vystavěna i na jistých dogmatech, která jsou poznáním překonaná. Tato víra byla vystavěná na axiomech, které byly přijímány ještě před křesťanstvím, v pohanství, barbarství.
Poznámka na okraj: Zajímavé je, a to zde vypíchnu, protože se tomu budu dále věnovat, jaký je použit název věrouky doby předkřesťanské. Trochu hanlivý, dehonestující, že ano? Jistě. Ten narativ byl vytvořen ranými představiteli křesťanské církve, aby odlišil, „co je správné“ a co je „přežité, nežádoucí“. Mimochodem, ten princip, ano ten princip manipulace je důležitý – a dodnes se používá.
S nástupem průmyslové revoluce počátkem 19. století a s rozvojem exaktních věd začíná pomalu, ale jistě víra jako taková erodovat. Není to proces samovolný. Je to proces, který je ozvučován, kterému je čím dál více dopřáváno sluchu. Vědci, „moderní“ filozofové, učenci, politici a další VIPové tehdejší doby začínají razit postoj, že víra ohlupuje masy. K tomu se začínají zveřejňovat opravdové, ale i domnělé přešlapy a zločiny církve (nikdy ne, nebo velmi zřídka konkrétních lidí v ní). Prostě se to zaobalí do obecného hávu, aby to mělo tu správnou sílu.
A když se obyčejní lidé pomalu začínají odklánět od víry a už místo nedělního kázání raději vyspávají sobotní opičku, jsou do společnosti zasévána další semínka, která budou do budoucna způsobovat další a další erozi víry. Erozi víry ve vyšší moc, ve vyšší bytost, ve vyššího architekta. Ale ti, kdo tento proces spouští, si jsou velmi dobře vědomí, že člověk lépe funguje, pokud „něčemu věří“.
„Liberté, égalité, fraternité“ – „svoboda, rovnost, bratrství“. Opráší se staré heslo, jen se mu začne dávat nový význam. Ovšem, stejně jako ve Francii, kde toto heslo vzniklo v období velké francouzské revoluce, architekti eroze moc dobře ví, že k jejímu uspíšení je potřeba použít ještě jeden princip, jedno heslo: „rozděl a panuj“ (latinsky „divide et impera“). Různé zdroje připisují tento výrok Juliu Caesarovi, římskému Senátu, Filipu II. Makedonskému či jeho synu Alexandru Velikému, nebo francouzskému králi Ludvíku XI., podle jiných je autorem Niccolò Machiavelli. Autorství není podstatné, podstatný je význam a opravdová funkčnost principu, neboť tento princip vychází z poznání, že znesvářené a rozdělené skupině se vládne snáze než skupině semknuté a vnitřně jednotné.
A namísto evolučního vývoje se vědomě nastoluje revoluční vývoj rozdělováním různých skupin a postavením jich proti sobě.
Proto se začalo dostávat ohlasu novým filozofům a myslitelům, jakými byl Karl Marx. Jedna jeho myšlenka:
„Historie všech dosud existujících společností je historií třídních bojů. Ale každý třídní boj je boj politický.“
Takže tu máme boj. Zápas. Nepřátelství. Antagonismus. A začalo se tam, kde byly rozdíly nejpalčivější a nejsnáze rozpoutatelné.
Někoho by mohlo překvapit (nebo vést k zamyšlení), jak je možné, že Marxe existenčně podporoval průmyslník a kapitalista Engels. V tomto spojení je ale esence a nápověda odpovědi na otázku „cui bono?“.
Vidíme tu jedno z velkých rozdělení na bohatý – chudý. Ten, kdo má přebytek versus ten, kdo má nedostatek.
A v té době, zejména Německu, začalo vadit carské Rusko, protože i tam se začalo s industrializací – a hlavně se vědělo, že to je v podstatě nevyčerpatelný zdroj surovin. Tak se našel jistý pan Uljanov a jistý pan Trockij.
Lenin (Uljanov) a Trockij. Zdroj: Shutterstock AI
Oba přesvědčení marxisté a revolucionáři, kteří raději z carského Ruska utekli, aby nebyli posláni opakovaně do vyhnanství. Je tedy nabíledni, že se německému kapitálu hodilo, že oba exulanti mají pifku na carské Rusko a na cara osobně. Byli vybaveni penězi, kontakty s posláním svrhnout cara – a tak otevřít hranice Ruska po surovinách hladovému Německu. Jenže proč se pak dělit o moc, že?
A protože se klasickému marxismu v poměrně civilizované Evropě příliš nedařilo rozpoutat třídní válku, a zejména ne po skončení druhé světové války, kdy došlo ke sjednocení lidí při obnově zdevastované Evropy, a tudíž i k určité změně chování kapitalistů směrem k sociálnějšímu přístupu k pracující třídě. Tím se pracující třídě výrazně zlepšila životní úroveň, a bylo potřeba změnit cíl, který by se dal napadnout.
„Historie se bude opakovat do té doby, dokud se lidstvo nepoučí.“ –  Kentty
Pokračování příště…     (Čtěte na stránkách časopisu TO)

7.1. 2026     Zapomeňte na demokracii. Žijeme ve světě ovládaném silou: Poradce Trumpa ...... Poradce Trumpa, Stephen Miller, šokoval naivky, když promluvil o intrinsické povaze USA a americké psyché: "Žijeme ve světě, v reálném světě, ovládaném silou, mocí.. To je železný řád tohoto světa od nepaměti.", odpověděl na dotaz, zda USA vylučují vojenskou intervenci do Grónska.      (Islamizace)

Mírový prezident jde do války .....Letitý republikán Paul Craig Roberts je důkazem, že ne každý, kdo před volbami podporoval Trumpa, nyní podporuje jeho válečnické nálady. Zkušený politik, který se v posledních letech zabývá zejména komentováním geopolitického dění, analyzuje situaci s notnou dávkou tvrdé kritiky…
Bílý dům uvádí, že Trumpova administrativa unesla prezidenta Venezuely a jeho manželku a přivedla je do USA, kde budou postaveni před soud za narkoterorismus.
Obvinění z narkotik je zástěrka pro obnovené rabování venezuelských národních zdrojů, stejně jako údajné zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna a údajné použití chemických zbraní Asadem byly záminkou k ospravedlnění americké vojenské agrese proti Iráku a Sýrii ve službě izraelské agendě Velkého Izraele.
Prezident Trump už světu sdělil skutečný důvod svého útoku na Venezuelu. Trump řekl, že si vezme zpět „naši ropu.“
„Naše ropa“ je venezuelská ropa. Venezuela začala v 70. letech znárodňovat své ropné a další zdroje, které byly v amerických rukou. Hugo Chávez tento proces během svého funkčního období dokončil.
Současný prezident, nelegálně unesen v pohrdavém porušení veškerého mezinárodního práva, neměl se znárodněním venezuelského národního majetku vůbec nic společného.
Trumpův postoj, že Spojené státy mají pravomoc krást majetek jiných zemí, symbolizuje chování válečnické a zlovolné vlády, která si nezaslouží podporu amerického lidu.
Trump je hrdý na to, že unesl hlavu státu, a není pochyb o tom, že i americký lid bude hrdý a bude považovat čin zločineckého státu za „America First“ nebo „America Great Again.“
Trump říká, že jeho administrativa povede Venezuelu, dokud ji nepředá do rukou spolehlivé americké loutky. Trump prohlásil, že chce „mír, svobodu a spravedlnost pro velké lidi Venezuely“ a že „hlavní americké ropné společnosti se vrátí do Venezuely, aby zabránily Venezuele v krádeži americké ropy.“
Trump přidal na svůj seznam změn režimů tři další země: Mexiko, Kolumbii a Kubu. Trump obvinil kolumbijského prezidenta Gustava Petra z narkoterorismu a varoval ho, aby si „dával pozor.“
Trump řekl, že „s Mexikem je třeba něco udělat“ a naznačil, že změna režimu by pomohla lidem v neúspěšném kubánském režimu.
Nedávno Tulsi Gabbard, ředitelka národní bezpečnosti, uvedla, že éra americké změny režimu je u konce. Očividně se mýlila. Ve Venezuele nyní došlo ke změně režimu a stejný osud čeká Írán.
Trump se nespokojí s krádeží venezuelského majetku a nyní cílí i na íránskou suverenitu. Americké peníze šly neziskovkám v Íránu a byly použity k uplácení pouličních protestů proti vládě, stejně jako se to stalo v Kyjevě, když byla svržena zvolená ukrajinská vláda a byla instalována americká loutka.
Trump oznámil, že Spojené státy zasáhnou v Íránu, pokud bude proti najatým demonstrantům použita síla. Stejně jako Washington zařídil puč v Kyjevě, může Washington zařídit puč i v Teheránu. Tímto způsobem může Trump svrhnout Írán, aniž by to vypadalo, že to dělá pro Izrael.
Dlouho jsem si myslel, že mír ve světě bude výrazně podporován vzájemnou bezpečnostní dohodou mezi Ruskem, Čínou a Íránem.
Tato kombinace moci a geopolitické polohy by pomohla tlumit agresi, která vychází z washingtonské doktríny americké hegemonie. Ale těm třem vládám chyběla předvídavost a nyní se zdá, že Írán je ztracený.
Íránský lid je tak hloupý, že viní svou vlastní vládu za své ekonomické potíže, nikoli americké sankce.
Írán mohl zavést zlatou měnu za své ropné bohatství na ochranu kupní síly, ale zřejmě neměl dostatečnou předvídavost k tomuto sebeochrannému kroku. Íránská vláda se zdá být stejně nerozhodná, nepřipravená a slabá jako ruská vláda.
Washington nechal suverenitu výkladu na svém poslušném tisku, který nyní požaduje americkou podporu íránským demonstrantům. Titulek v New York Post zní: „Hrdinští protestující v Íránu potřebují slyšet, jak se Amerika přidá na jejich stranu.“
Web Just the News píše: „Obama před dvaceti lety nepodpořil íránské protestující za svobodu, ale Trump to nyní napravil.“
„Máme naloženo a jsme připraveni vyrazit,“ prohlásil Trump.
BBC vykresluje Íránce jako toužící po osvobození prostřednictvím americké intervence ve své zemi.
A teď máme toto:
„Izraelské armádě bylo nařízeno připravit se na válku na všech frontách tváří v tvář íránským protestům“
„Izraelské obranné síly (IDF) dostaly pokyn připravit se na možnou současnou válku proti Íránu, Libanonu a Západnímu břehu, informoval izraelský kanál 12.
Jeden ze scénářů údajně zahrnuje „výbušnou operaci“ proti Teheránu, který v současnosti čelí rozsáhlým – Izraelem podporovaným –  protestům kvůli životním nákladům.
Přípravy jsou součástí čtyřletého dlouhodobého plánu vedeného náčelníkem štábu IDF Ejalem Zamirem, odhalil ve středu vysílatel. Kromě válečné připravenosti zahrnují také plány na budování schopností útočit jak na satelity, tak na pozemní cíle z vesmíru.“
Izraelská zpravodajská služba nemohla fakta předložit jasněji. Existuje čtyřletý plán Washingtonu a Izraele na dobytí zbytků Blízkého východu. Zřejmě nebylo možné spustit žádný alarm, protože by to bylo považováno za antisemitismus. Izrael tak měl volnou ruku.
Ruské protesty jsou zbytečné, protože Rusko nikdy nepodpoří svá slova činy – a Čína také ne. Pokud Írán padne, BRICS a nová Čínská Hedvábná stezka ztratí důvěryhodnost. Je zřejmé, že Washington má mnoho prostředků, jak udržet svou hegemonii.
Na počátku tohoto století se Washington pokusil svrhnout íránskou vládu prostřednictvím tzv. „Zelené revoluce“, kterou podporovaly USA financované neziskovky uvnitř Íránu.
Tento pokus selhal. Zdá se, že íránská vláda nic neudělala pro zlepšení své vnitřní bezpečnosti. Nebo chtěla dokázat, jak demokratická je, tím, že tolerovala vnitřní povstání. V důsledku toho nyní Írán čelí většímu a nebezpečnějšímu pokusu.
V srpnu 1953 byla první demokraticky zvolená íránská vláda pod premiérem Mohammedem Mossadeghem svržena společnou změnou režimu v režii USA a Británie, známou v USA jako Operace Ajax a ve Velké Británii jako Operace Boot.
Svržení první demokraticky zvolené íránské vlády bylo motivováno snahou znovu získat kontrolu nad íránským ropným průmyslem poté, co íránská vláda znárodnila britskou společnost Anglo-Iranian Oil Company, která byla příjemcem íránského ropného bohatství.
Převrat byl dosažen tím, že Íránci byli podplaceni, aby vyšli do ulic a protestovali, což ukázalo, že nemají respekt ke své vlastní demokracii a jsou ochotni se za pár dolarů podílet na jejím svržení.
Zdá se, že vlády v zemích bez silného národního svědomí mohou být snadno svrženy zvenčí: jednoduše za úplatky. Máme případ ukrajinské vlády, případ vlády v Gruzii, která nedávno přežila další pokus o barevnou revoluci.
Spojené státy mohou dosáhnout až do Venezuely a přivést z ní prezidenta a první dámu, což je téměř nepředstavitelný výkon bez účasti Venezuelanů. Spojené státy několikrát svrhly vlády v Hondurasu.
V Hongkongu byly zahraniční peníze využívány k podněcování nepokojů. Zatímco Spojené státy se stále více podobají Babylonské věži bez společného zájmu, samy se stávají zranitelnými, pokud se ostatní země rozhodnou hrát washingtonskou hru.
Evropa je také zranitelná. Evropská unie je nestabilní a drží ji pohromadě propaganda ruské hrozby, která údajně vyžaduje jednotu, aby jí odolala. Etnický nacionalismus chrání suverenitu národů.
Liberální levice však nacionalismus ztotožňuje s vojenskou agresí a nacistickým režimem v Německu, a tedy s antisemitismem. Suverenita byla také podkopána snahou o globální systém jednoho světa.
Ve Spojených státech není hegemonie projevem amerického nacionalismu. Je to nástroj peněžních zájmů a projev služebníka Velkého Izraele.
Když má Putin před očima důkazy, že Trump unesl prezidenta jedné země a zahájil destabilizaci jiné, jak může vidět jakoukoli šanci na smysluplnou dohodu s Trumpem? Je realita mimo chápání Putina a ruského národa?     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Je to naše hemisféra a nedovolíme zemím na našem zadním dvorku, aby spolupracovaly s našimi nepřáteli! Potřebujeme Grónsko, abychom zajistili bezpečnost USA a zemí NATO! Nikdo nepůjde proti nám bojovat kvůli Grónsku! Ministr zahraničí USA a po něm zástupce šéfa Bílého domu šokovali výroky okopírovanými z říšské propagandy z let 1938 a 1939! ..... Od minulé soboty se svět naprosto změnil. Je to stejný bod zlomu jako 24. února 2022, kdy ze dne na den skončila covidová hysterie a byla nahrazena válečnou agendou kvůli Ukrajině. Nyní došlo de facto k totožnému přepólování.
Americká intervence do Venezuely, při které došlo k únosu prezidenta a jeho manželky, v podstatě ukončila světové upořádání ukotvené Postupimskou deklarací v roce 1945. Spojené státy si totiž od minulé soboty 3. ledna 2026 přivlastnily celou západní hemisféru této planety. Všechny dosavadní globální procesy řízení se od soboty zhroutily. A to není všechno.
Marco Rubio prohlásil, že západní hemisféra je výhradním prostorem USA!
Celá Trumpova administrativa se transformovala do fašisticko-nacistického systému řízení, přičemž představitelé Trumpova kabinetu se nebojí používat nacistický slovník III. Říše a dokonce ani argumenty, které používala vláda Adolfa Hitlera a ministerstvo propagandy Josepha Goebbelse. Ministr zahraničí USA Marco Rubio a po něm i zástupce šéfa kanceláře Bílého domu vystoupili na amerických televizích a pronesli komentáře, které zněly doslova jako z říšského tiskového úřadu někdy z roku 1938 až 1939.
Je jasné, že jde o důsledek nového rozdělení sfér vlivu mezi USA, Ruskem a Čínou, ale zatím pouze USA se veřejně projevují, že k tomuto rozdělení opravdu došlo. Rusko i Čína zatím působí velmi komorně a nevytrubují to do světa. O to více to ale vytrubují lidé z Trumpova kabinetu.
Grónsko potřebujeme pro zajištění bezpečnosti celého NATO před Ruskem a Čínou
Zástupce šéfa štábu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro politiku Stephen Miller prostě zopakoval, že Grónsko „by mělo“ patřit Spojeným státům, a označil to za „oficiální postoj“ Washingtonu. Tento vysoký poradce, který je obecně považován za klíčového architekta Trumpovy agendy, prohlásil, že žádná země nemůže zabránit Spojeným státům v anexi dánského území.
Grónsko, autonomní dánské území, je od Trumpova návratu do úřadu, kdy obnovil návrh ze svého prvního funkčního období převzít ostrov s odkazem na národní bezpečnost USA, bodem sváru mezi Washingtonem a Kodaní.
Napětí eskalovalo minulý týden, když Millerova manželka Katie, sama bývalá Trumpova spolupracovnice, zveřejnila na X mapu Grónska zahalenou americkou vlajkou s popiskem „brzy“. Tajemný příspěvek se časově shodoval s americkým vojenským útokem na Venezuelu a následoval ho Trumpův výrok, že Washington „absolutně potřebuje“ Grónsko.
Je to oficiální postoj Bílého domu – Chceme Grónsko!
Požádán o komentář, Miller potvrdil ambice Washingtonu. „Prezident již několik měsíců jasně vyjadřuje, že Grónsko by mělo být součástí celkového bezpečnostního aparátu USA. To je oficiální postoj americké vlády od začátku této administrativy,“ řekl v pondělí CNN.
Na otázku, zda se zvažuje vojenská akce, Miller odpověděl vyhýbavě, ale trval na tom, že „nikdo nebude bojovat proti USA vojensky kvůli budoucnosti Grónska“. Zpochybnil nárok Dánska na toto území s argumentem, že „Grónsko by samozřejmě mělo být součástí USA“, pokud má Amerika jako vedoucí síla NATO zajistit bezpečnost Arktidy.
Nikdo nepůjde bojovat proti nám kvůli Grónsku!
Rubio pro změnu argumentoval, že z Venezuely odešlo od roku 2014 na 8 milionů uprchlíků kvůli ekonomické bídě. Ale zapomněl přiznat, že ekonomika Venezuely byla zlikvidovaná na Chávezem nebo Madurem, ale americkými sankcemi na venezuelskou ropu, kterou tak nikdo na světě, kromě Kuby, KLDR, Íránu, Číny a Ruska, neměl odvahu od Venezuely nakupovat. To vedlo postupně od roku 2014 k ekonomickému kolapsu Venezuely, k odchodu 8 milionů lidí do ciziny za prací. Prostě americký teror ve své nejlepší podobě.
Dánské a grónské úřady mezitím hlasitě odmítly nároky Washingtonu na tento ostrov. Premiérka Mette Frederiksenová vyzvala USA, aby přestaly ohrožovat svého „historicky blízkého spojence“, a varovala, že převzetí Grónska by fakticky znamenalo konec NATO. „Domnívám se, že prezident USA by měl být brán vážně, když říká, že chce Grónsko,“ řekla Frederiksenová v pondělí televizi TV2. „Ale pokud by USA vojensky zaútočily na jinou zemi NATO, všechno by se zastavilo – včetně samotného NATO.“
„Potřebujeme Grónsko“ a „západní hemisféra“
Výroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho nejbližších spolupracovníků z přelomu 4.–6. ledna 2026 tak otevřely téma, které už dávno není jen o jednom arktickém ostrově. Z jednotlivých citací se skládá ucelený narativ: Spojené státy mají „potřebu“ získat Grónsko kvůli bezpečnosti, současně mají „nepřipustit“ působení soupeřů v celé západní hemisféře. Právě tento posun – od konkrétního území k celé polokouli jako „bezpečnostnímu prostoru“ – je pro historiky mezinárodních vztahů nejcitlivější.
Nedovolíme, aby naši nepřátelé ovládali země na naší hemisféře!
Trump podle agenturních přepisů přímo řekl, že USA „potřebujeme“ Grónsko, protože je „teď tak strategické“, a tvrdil, že je „obklopené ruskými a čínskými loděmi“, přičemž doplnil, že USA ho „potřebují z hlediska národní bezpečnosti“ a že „Dánsko to nebude schopné zvládnout“ [1]. Z hlediska argumentační struktury je klíčové, že nejde jen o geopolitickou otázku Arktidy, ale o závěr typu: protože je to bezpečnostně nutné, má se změnit suverenita území.
Grónsko jako „bezpečnostní nutnost“ a zpochybnění schopnosti Dánska
Na to navázal zástupce šéfa kanceláře Bílého domu pro politiku Stephen Miller, který opakoval, že „Grónsko by mělo být součástí Spojených států“, zároveň však tvrdil, že vojenská síla nebude nakonec ani potřeba, protože přece „nikdo nebude proti USA vojensky bojovat a válčit o budoucnost Grónska“ [2]. A když byl dotázán, zda je vojenská intervence mimo hru, tak místo odpovědi přešel ke zpochybnění dánského nároku na území [2].     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Evropské daňové peklo: české rodině dnes zbývá na život jen třetina hodnoty její práce ..... Daňové zatížení v České republice a napříč Evropskou unií dosahuje ve světovém kontextu neúměrných výšek. Zatímco EU sociální model v roce 2026 odčerpává občanům běžně přes 50 % hodnoty jejich práce, v jiných vyspělých částech světa je přístup státu diametrálně odlišný. Například ve Švýcarsku se reálné zdanění pohybuje kolem 25–30 %, v USA mezi 32–38 % a v některých asijských zemích či ve státech Jižní Ameriky se dostáváme na hodnoty méně než poloviční oproti naší zemi. Tento propastný rozdíl znamená, že např. průměrný Američan či Švýcar disponuje výrazně vyšší kupní silou i při srovnatelných nákladech.
Zato v České republice se střední třída ocitá v kleštích: na jedné straně stojí dravý stát, na druhé extrémně drahé bydlení. Výsledkem je realita, kde z výplaty po zaplacení nejnutnějších výdajů zbývá jen polovina. Uvažujme modelového rodiče s průměrnou hrubou mzdou 48 967 Kč. Na účet mu po zaplacení daně z příjmu a povinných odvodů přijde 41 633 Kč. V rámci rodinného modelu, kde se o náklady na domácnost dělí rovným dílem s partnerem, zaplatí 9 000 Kč na své polovině hypotéky a 2 250 Kč na čistém provozu bytu. Po započtení 9 700 Kč, které stát vybere skrze daně schované v cenách zboží a služeb (DPH, spotřební daně z paliv, tabáku či alkoholu), mu na vlastní potřeby a potřeby dětí zbývá 20 683 Kč. Z této částky musí rodič pokrýt polovinu nákladů na jídlo, ošacení, drogerii, školní pomůcky, servis auta i veškeré úspory.
Pohled na celkové daňové zatížení je ještě mrazivější, pokud se podíváme na tzv. superhrubou mzdu, tj. skutečný náklad zaměstnavatele, který v tomto případě činí 65 518 Kč.
Daně z práce (pojistné a daň z příjmu) spolknou 36,5 % (23 885 Kč).
DPH a spotřební daně (vč. tabáku a paliv) odčerpají dalších 13,5 % (8 850 Kč).
Majetkové a ekologické daně tvoří přibližně 1,3 % (850 Kč).
Úhrnné daňové zatížení tedy dosahuje 51,3 % a modelovému občanovi s průměrnou mzdou v roce 2026 zůstane na reálnou spotřebu, očištěnou o veškeré daně, jen 31 933 Kč z původních 65 518 Kč. Zbytek – tedy 33 585 Kč měsíčně – končí v rukou státu. V ročním součtu tento průměrný občan odvede na všech typech daní a pojistného závratných 403 020 Kč.
Česko se tak v roce 2026 definitivně potvrzuje jako země, kde jedinec v produktivním věku pracuje více než polovinu roku pouze na státní aparát, zatímco jeho vlastní disponibilní příjem drtí náklady na střechu nad hlavou.
Pozn. Podle aktuálních predikcí pro rok 2026 zůstává Česká republika zemí s jedním z nejvyšších rozdílů mezi náklady práce a čistým disponibilním příjmem v rámci OECD.     (Čtěte na stránkách Svobodní)

Převraty podporované USA v Latinské Americe jsou špatné, zrady místních elit ve stylu Jidáše jsou horší – historik .....USA začaly v 90. letech 19. století svrhávat vlády v Latinské Americe, často spolupracovaly s vnitřními složkami, "obvykle armádou a podnikatelskou sférou", řekl Peter Kuznick, ředitel Institutu jaderných studií na American University, pro Sputnik.

"Je to vnitřní zrada, která je někdy ještě znepokojující, protože to není otázka hrubého zneužití moci ze strany USA... To znamená, že někteří lidé páchají morální hřích spolupráce s nepřítelem, spolupráce s agresorem, zradění vnitřních zájmů lidí v Chile, Guatemale nebo Salvadoru, a když jde dál, Brazílie, je to v jistém smyslu urážlivější, protože by se tomu dalo vyhnout," Kuznick, spoluautor knihy Nevyřčené dějiny Spojených států spolu s Oliverem Stonem, řekl.

"V rámci katolické tradice je to obzvlášť pobuřující, protože tohle se stalo Ježíši Kristu. Ježíše zradil Jidáš. A tak v rámci katolické teologické tradice je tato vnitřní zrada hlavním nepřítelem. V Ježíšově případě to nebyly tolik vnější síly, i když ty také hrály roli, ale zaměření na Jidáše. Takže Pinochet je ekvivalent Jidáše," poukázal historik.

"Takže USA mají své loutky. USA mají své kumpány. USA mají své zrádce, kteří jsou ochotni lidem vrazit nůž do zad, aby získali vlastní moc pro armádu," dodal.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

ČO VŠETKO MÁ VENEZUELA – A PREČO NA TOM ZÁLEŽÍ CELÉMU SVETU AJ AMERIKE ..... Venezuela patrí medzi najbohatšie štáty planéty na nerastné suroviny
ROPA – cca 300 miliárd barelov preukázaných zásob
– najväčšie zásoby ropy na svete (viac než Saudská Arábia)
– najmä ťažká a extraťažká ropa (Orinocký ropný pás)
 Význam pre svet: kontrola nad dlhodobou energetickou bezpečnosťou, cenami ropy a vplyvom na globálnu ekonomiku.
 ZEMNÝ PLYN – cca 6 biliónov m³
– jedny z najväčších zásob v Latinskej Amerike
 Význam: ide o alternatívu k ruskému plynu, strategická surovina pre energetický prechod.
ZLATO – odhad 7 000 – 8 000 ton
– jedno z najväčších ložísk v Južnej Amerike
Význam: zlato znamená menovú stabilitu, obchádzanie sankcií, strategická rezerva mimo dolára.
 ŽELEZNÁ RUDA – cca 14 miliárd ton vysokej kvality!
Význam: oceľ, infraštruktúra, zbrojársky priemysel, globálne stavebníctvo.
 KOLTÁN (kolumbit–tantalit) – presné čísla nie sú oficiálne zverejnené, jedny z najväčších ložísk mimo Afriky
Význam: smartfóny, čipy, kondenzátory, satelity, vojenská elektronika. Kritická surovina 21. storočia!
 BAUXIT (HLINÍK) – cca 320 miliónov ton
Význam: letectvo, elektromobilita, energetika, ľahké zliatiny.
 DIAMANTY – menšie, ale reálne ložiská; najmä aluvionálne (riečne)
Význam: priemysel + finančné rezervy.
 ĎALŠIE SUROVINY – uhlie, meď– nikel, mangán, fosfáty,  vzácne zeminy (potenciál)
ČO TO ZNAMENÁ PRE SVET?
 Venezuela nie je chudobná krajina, je to jedna z najbohatších surovinových oblastí planéty. Kto má vplyv nad Venezuelou, má energiu, strategické kovy, technologickú budúcnosť, geopolitickú páku.     (Čtěte na stránkách CZ24)

Kam vše směřuje? ..... V posledních týdnech se zdá, že se svět definitivně zbláznil. Jenže ono to šílenství trvá již přes čtvrt století a pouze graduje. Kdy to začalo? Pravděpodobně barevnými revolucemi ve Střední a Východní Evropě, pokračovalo rozdělením Jugoslávie, bombardováním Srbska, komedií kolem pádu Dvojčat, Arabským jarem, realitní krizí v USA přenesenou na polovinu světa, Majdanem, Islámským státem, migrací, covidem, ruskou SVO, Green Dealem, nástupem Trumpa a nyní už je těch ohnisk napětí tolik, že si můžete ukroutit hlavu, chcete li je všechna sledovat.
  Kam se podíváte, něco se děje. A nutno konstatovat, že ve většině událostí mají prsty Spojené státy.
Evropa. Šílenství představované vládou Ursuly von der Leyen představuje pro kontinent existenční i bezpečnostní riziko. Miliardy eur investované do médií a neziskového sektoru mají vytvářet dojem dobré práce Evropské komise, ale dopady jejích rozhodnutí jsou pro společnost natolik drastické, že je nelze ignorovat. Covidové transakce, migrační pakt, sebedestrukční Green Deal, nenávist k Rusku a touha po válce, omezování svobod, to je současná Evropa. K tomu přidejme ekonomické problémy a zvyšující se kriminalitu.
Ukrajina, i když jde o evropskou zemi, je sám o sobě obrovský problém. Rusové si jsou nuceni zajistit vlastní bezpečnostní záruky a jiná cesta, než vytvořit dostatečně velký nárazník mezi Ruskou federací a nenasytným Západem, prostě nebyl. Vše trochu zjednodušil ukrajinský nacismus a jeho dopady na rusky hovořící etnikum. Rusko dělá to, co musí, aby zabránilo tomu, co nemůže riskovat, tedy vlastní anexi Západem. A bude v tom pokračovat do té doby, dokud ty záruky nezíská.
Blízký Východ. Devastace Palestinců izraelským režimem pokračuje, a i když je kolem tamní situace mnoho otázek a pochybností, jisté je, že lidský život ztratil na hodnotě. Platí to i pro Sýrii mající ropu i vedení, se kterým by si ještě nedávno nikdo nepodal ani ruku. Teď je někdejší vrah prezidentem a „tulí“ se k němu i naše hlava státu. I když se teď údajně zotavuje v Turecku po kulce do břicha.
Írán je dost možná těsně před dalším atakem USA a je otázkou času, kdy to bouchne. Vedlejší Pákistán a jeho západní hranice jsou centrem napětí dlouhodobě, jen se tam umírá průběžně.
Čína bude muset řešit realitní krizi, ekonomika se začíná přehřívat, nutně pro svůj průmysl potřebuje více a více surovin a Taiwan je stále možným místem střetu Číny a USA.
Afrika je velmi nestabilním prostředím. Bývalé kolonie především evropských států se bouří a ekonomickou pomoc poskytuje Čína, vojensky se angažuje, je li o to požádáno, Rusko. Nicméně vnitřní problémy řady států trvají již dlouho a jde jak o náboženské, tak i politické konflikty. Ani tady nemá lidský život velkou hodnotu. V JAR navíc pokračuje rozdělování společnosti na černé a bílé, přičemž domorodá část je výrazně agresivnější.
Austrálie a Nový Zéland. Kdysi vysnívané země se v době covidu začaly značně měnit a navštívíte li je nyní, zhrozíte se z množství praktikovaných omezení.
Jižní a Střední Amerika. Latinskoamerické země se pravidelně vypořádávají s různými režimy, ekonomickými krizemi a s drogovou realitou. Nyní se staly středem pozornosti Bílého domu nutně potřebujícího vyřešit svůj obrovský a nesplatitelný dluh. Začalo to Venezuelou, i když tady může vzniknout konflikt zájmů mezi USA, Ruskem a Čínou. Kdo bude na řadě další? Mexiko, Kuba, Kolumbie, Panama?
Severní Amerika je domovem Spojených států a Kanady. Tu by však Trump rád „přivítal“ jako další unijní stát. Tady určitě narazí, nicméně už jen zmínka o tom musí být důvodem k jiskření. Dále tu máme dánské Grónsko, o němž Trump sní. Případný spor o něj může vést k rozpadu NATO nebo vystoupení Dánska z něj. Při případném převzetí ostrova  Spojenými státy by došlo nikoliv k válce, ale k velmi zásadní roztržce mezi západními státy, mezi Evropou a USA.
  Je zcela evidentní, že svět není v pořádku. Existuje mnoho dalších lokálních sporů, ovšem ty výše uvedené jsou pro naši planetu nebezpečné a ohrožující život na ní. Války, ekonomické machinace, velké rozdíly mezi bohatými a chudými, opakování slov o nutnosti snížit velikost populace, možnost šířit beztrestně nemoci a epidemie, to vše a mnoho jiného vede k riziku další obrovské války. Na tu je částečně připraveno jen minimum států. USA, Rusko, Čína, Izrael (ten je v ní neustále), možná Indie. Evropská unie je celkově vybrakovaná, byť Britové a Frantíci vystrkují růžky. Němci byli militantní vždy a jsou i tehdy, když moc zbraní k dispozici nemají. A nebudou li všichni tito schováni za širokými zády USA, půjdou na porážku. Současnost má tak k optimismu daleko. A život stojí, upřímně řečeno, stále více za houby.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Bojím se války. Evropa si zahrává s ohněm Václav Klaus pro Datarun.cz ..... Václav Klaus ve vánoční epizodě podcastu Chuť moci mluví o svých obavách z další eskalace války a kritizuje nezodpovědné chování evropských lídrů. Nešetří ani ostrými osobními poznámkami.
Dále se vrací se k atmosféře posledních let a popisuje „blbou náladu za Fialy“, která podle něj dusila společnost i ekonomiku. Řeč přijde také na státní finance: Klaus obhajuje tvrdé řešení v podobě plošných škrtů a varuje před iluzí, že se rozpočtové problémy dají vyřešit kosmetickými úpravami.
Natočeno ve studiu Datarun. 
Celý rozhovor si můžete pustit zde: https://www.datarun.cz/chut-moci.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Vojáky na Ukrajinu nepošleme v rámci mírové mise ..... Premiér Andrej Babiš poskytl premiéra vyjádření po schůzce koalice ochotných v Paříži. (Foto: Flickr)
Dnes jsem se účastnil jednání tzv. koalice ochotných v Paříži. Poprvé se v tomto formátu jednalo hlavně o míru, a to je velká změna oproti minulosti. Taky to bylo poprvé, co Spojené státy poslaly dva nejdůležitější vyjednavače. Řešili jsme to, co bude po ukončení bojů na Ukrajině, a jak nastavit bezpečnostní záruky, aby byl mír trvalý a aby mírová dohoda mohla vůbec vzniknout.
Každý stát má jiné možnosti a k některým bodům deklarace mám, stejně jako někteří další lídři, výhrady. Česká republika nepočítá, stejně jako vícero dalších zemí, s vysláním svých vojáků v rámci mírové mise.
Sice mě ještě čeká jednání BRS, kde zjistím další detaily o muniční iniciativě, ale po všech jednáních, která už jsem absolvoval, jsem se i po dohodě s koaličními partnery rozhodl, že muniční iniciativu rušit nebudeme. Projekt bude pokračovat a Česká republika bude v roli koordinátora. Do muniční iniciativy nebudou investovány žádné peníze českých občanů.
Za důležité pokládám také to, že velká část bezpečnostních záruk by podle dnešní deklarace připadla na Spojené státy, a to je podle mě předpoklad pro to, aby byl mír skutečně dlouhodobý.     (Čtěte na stránkách AC24)

Kľúčová onkologická terapia sa ignoruje: Výskum ukazuje, že pôst využíva fatálnu zraniteľnosť rakoviny ..... Po tisíce rokov ľudia praktizovali pôst pre duchovnú jasnosť a fyzické očistenie.
V súčasnosti rastúci počet vedeckých dôkazov naznačuje, že táto nadčasová tradícia má silu, ktorú sa moderná onkológia zúfalo snaží ignorovať: schopnosť systematicky vyhladovať rakovinové bunky a zároveň posilňovať prirodzenú obranyschopnosť tela.
Zatiaľ čo pacienti sú smerovaní k vysoko ziskovým, toxickým liečebným postupom, jednoduchá metabolická stratégia útočiaca na samotné jadro zraniteľnosti rakoviny je prehliadaná.
Konvenčná medicína sa jej vyhýba nie je preto, že by nefungovala, ale preto, že ju nemožno patentovať alebo zabaliť do lieku za miliardu dolárov.
Z laboratórií dnes však už vychádza pravda odhaľujúca, že strategický pôst dokáže byť jednou z najúčinnejších doplnkových terapií pre liečbu rakoviny v ranom štádiu, ktorá preprogramuje imunitný systém a vytvorí vnútorné prostredie, v ktorom nádory nemôžu prosperovať.
Metabolické bojisko: vyhladovanie nepriateľa v sebe
Vo svojej podstate je rakovina metabolická porucha – vzbura buniek, ktoré zabudli, ako fungovať ako súčasť celku.
Ich primárnou zbraňou je nenásytná chuť po cukre glukóza, ktorú konzumujú desať až dvadsaťkrát rýchlejšie než normálne bunky, aby poháňali svoj chaotický rast. Toto obžerstvo, známe ako Warburgov efekt, je zároveň ich Achillovou pätou.
Normálne zdravé bunky sú metabolicky flexibilné; keď sa živiny stanú vzácnymi, dokážu elegantne prejsť zo spaľovania cukru na spaľovanie tukov a vstúpiť do ochranného stavu zameraného na prežitie.
Rakovinové bunky, ovládané vlastnými mutáciami, nemajú túto múdrosť prežitia. Sú to stroje nekonečného rastu, neschopné preradenia na nižší stupeň.
Tu vstupuje na scénu pôst. Ako je podrobne uvedené v komplexnom prehľade v časopise Current Medicinal Chemistry (Súčasná medicínska chémia), keď prestanete jesť na určité obdobie, vytiahnete palivové tyče z nádoru.
Zdravé bunky sa adaptujú a stanú sa odolnými. Rakovinové bunky však naďalej vyžadujú zdroje, ktoré už nie sú k dispozícii. To vytvára stav „senzibilizácie diferenciálneho stresu“, kedy je nádor oslabený a zraniteľný.
Výskum ilustruje, že pôst funguje prostredníctvom základných biologických dráh – spomalením signalizácie AKT podporujúcej prežitie, aktiváciou ochrannej antioxidačnej dráhy Nrf2 a zapnutím bunkového energetického senzora AMPK.
Táto symfónia zmien spoločne zbavuje nádorovú bunku jej výhod prežitia, čo je cielená stratégia, ktorú chemoterapia nedokáže napodobniť svojím prístupom spálenej zeme.
Preprogramovanie imunitnej armády
Asi najvzrušujúcejšou oblasťou je, ako pôst pretvára vlastné obranné sily tela.
Mikroprostredie nádoru nie je len zhlukom poškodených buniek; je to poškodený ekosystém plný imunitných buniek, ktoré boli oklamané alebo potlačené, aby sa deaktivovali. Zdá sa, že pôst celú túto situáciu resetuje.
Prelomová štúdia publikovaná v časopise Immunity od inštitúcie Memorial Sloan Kettering Cancer Center zistila, že pôst metabolicky preprogramuje bunky prirodzených zabijakov (NK), špeciálne sily imunitného systému.
Tieto bunky, ktoré dokážu identifikovať a zničiť rakovinové bunky, sú často vyhladované a ochromené v nádore s nedostatkom glukózy. Pôst ich učí prispôsobiť sa.
Zmenou zdroja energie z glukózy na mastné kyseliny títo prorodzení zabijaci nielen prežijú v drsnom prostredí nádoru, ale stanú sa aj mocnejšími, čím sa zvyšuje produkcia silnej protinádorovej zbrane nazývanej interferón-gama.
Okrem toho, ako je uvedené v recenzii v odbornom časopise The Journal of Physiology and Biochemistry, pôst ovplyvňuje celý rad imunitných charakteristík. Môže napríklad znížiť makrofágy spojené s nádorom, ktoré pomáhajú rakovine, tlmiť supresorové bunky, ktoré zastavujú imunitný útok, a posilniť funkciu T-buniek a B-buniek bojujúcich proti rakovine.
V podstate pôst nastavuje prepínače imunitného systému z tolerancie na útok, čím mení vnútorné prostredie tela z prívetivého útočiska pre rakovinu na nepriateľské územie. Ide o imunoterapiu riadenú samotným telom, vedenú starodávnym rytmom hostiny a hladomoru.
Umlčaná veda a cesta vpred
Vzhľadom na presvedčivé dôkazy sa treba opýtať, prečo toto nie je prvý rozhovor, ktorý onkológ vedie s novým pacientom.
Odpoveď spočíva v systéme postavenom na ziskovom modeli. Ako výstižne poznamenáva prehľad Current Medicinal Chemistry, pôst nemožno patentovať. Nemožno ho plniť do fliaš, predpisovať s lukratívnym doplatkom ani ho pridať do štvrťročnej správy o hospodárskych výsledkoch farmaceutického giganta.
Je to konečný akt posilnenia postavenia pacienta, prenos kontroly z inštitúcie na jednotlivca.
To však predstavuje priamu hrozbu pre zavedenú paradigmu onkologickej liečby, a preto tieto poznatky zostávajú na okraji záujmu, diskutuje sa o nich iba v holistických kruhoch a sú pochované v štúdiách, ktoré nedostávajú žiadne multimiliónové reklamné kampane.
Pre tých, ktorí sa snažia využiť túto múdrosť pri svojej liečbe, musí sa touto cestou kráčať opatrne a s vedením, najmä pri aktívnej diagnóze rakoviny. Spolupráca s odborníkom so znalosťami metabolických terapií je kľúčová.
Protokoly často začínajú jemne s časovo obmedzeným stravovaním, pričom všetky jedlá sa stláčajú do 8-hodinového okna, čím sa vytvára denný 16-hodinový pôst.
Pokročilejšie prístupy zahŕňajú diéty napodobňujúce pôst, kde je 4-5 dní v mesiaci prísne obmedzený príjem kalórií špecifickými rastlinnými potravinami, čím sa telo oklame do stavu pôstu bez úplného hladovania.
Počas okien kŕmenia by výživa mala pochádzať z bio zeleniny, zdravých tukov a čistých bielkovín. Tieto potraviny budujú telo z kvalitných materiálov a zároveň odopierajú rakovine zápalové palivo zo spracovaných cukrov a olejov.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Otazníky nad Berlínem: Němci mrznou ve tmě. Rozdovádění eko-teroristé, nebo psychologické testování pro válku s Ruskem? Perfektní příprava ukazuje spíš na tajné služby. Operace pod falešnou vlajkou?Jaký kolaps by způsobil Iskander? ..... Sergej Savčuk si všímá rozsahu katastrofy v Berlíně po údajném teroristickém útoku "ekologických aktivistů" a podivuje se nad profesionalitou provedení celé operace, za kterou by se nemuseli stydět ani ostřílení členové speciálních jednotek
Ještě se z nového kalendáře nestačily odtrhnout první listy a v Německu už došlo k velkému teroristickému útoku. Starosta německé metropole Kai Wegner s odkazem na místní policii oznámil, že v důsledku politicky motivovaného útoku, byla poškozena hlavní elektrická přenosová síť vedoucí z elektrárny Lichterfelde. V důsledku vyřazení přenosové soustavy, zůstalo bez dodávek elektřiny přibližně 45 tisíc domácností a 2 200 podniků v jihozápadní části Berlína.
Zelený útok, nebo cvičení?
Úřady, v době, kdy se mrazy pohybují od nuly do minus šesti stupňů, vyzvaly obyvatele, kteří potřebují pomoc, aby se obrátili na nejbližší školy a sportovní haly, kde byla zřízena dočasná ubytovací centra. Lze tam přenocovat na vojenském lehátku a dát si horký čaj. Tím však relativně dobré zprávy pro Berlíňany končí, protože podle provozovatele sítě bude obnova dodávek elektřiny v oblastech Nikolassee, Zehlendorf, Wannsee a Lichterfelde trvat pět až šest dní.
Rychlejší obnova není možná, protože je nutná kompletní výměna kabelových tras a rovněž posouzení aktuálního stavu nosných konstrukcí po požáru. Navíc navzdory globálnímu oteplování v Berlíně sněží. A proto je všechno velmi složité. Wegner, jako představitel vládnoucí a kdysi konzervativní strany CDU, používá opatrné formulace, ačkoli fakticky se v zimním Berlíně odehrál akt vnitřního terorismu.
Německá média tvrdí, že policie, konkrétně oddělení pro vyšetřování politických zločinů, obdržela dopis od levicové radikální anarchistické skupiny „Vulkan“. Její představitelé se k zapálení vedení přihlásili a policie považuje dopis za autentický. I proto, že tito lidé už dříve útočili na energetické objekty v Berlíně a Braniborsku a dvakrát se pokusili vyřadit z provozu vysokonapěťové vedení zásobující továrnu Muskovy Tesly v Grünheide.
Studenti nebo tajné služby?
Paradox celé situace spočívá v tom, že tito notoricky známí levicoví radikálové se prezentují jako bojovníci za ekologii. Útočí na elektrárny a v zimě nechávají spoluobčany bez tepla a světla prý aby donutili stát a obyvatelstvo vzdát se fosilních paliv. Jak by mělo sezení v temných, ledových bytech s nefunkční kanalizací a zamrzlými radiátory probudit v Němcích planoucí nenávist k zemnímu plynu, na kterém fungují energetické jednotky tepelné elektrárny Lichterfelde, zůstává otázkou.
Pamatujeme si na různé ekologické útoky, které v posledních letech pořádaly rozličné „zelené“ organizace. Naprostá nesmyslnost těchto akcí vede k úvahám, že všichni tito radikálové nejrůznějších odstínů nejsou ničím jiným než zástěrkou a nástrojem k dosažení politických cílů.
Posuďte sami. Aktivisté znepokojení tzv. globálním oteplováním, nešli demonstrovat, ale zcela náhodou našli zranitelné místo ve zbrusu nové tepelné elektrárně s paroplynovými turbínami, vybavenými nejmodernějším ochranným systémem.
Určili místo, kde se vysokonapěťové vedení přibližuje k obytnému domu, vymysleli, jak se bezpečně dostat na střechu, a jak zapálit ocelovou konstrukci, tak, aby sami nepřišli k úhoně a zároveň zcela zničili nadzemní kabelovou trasu. Žhářský útok byl natolik úspěšný, že policie i berlínští energetici jsou nuceni používat drony, aby prozkoumali poškození konstrukcí po celé výšce nosných stožárů.
To je na dědice hippies, kteří blokují silnice s transparenty a lepí se k asfaltu, až příliš profesionální. Tohle není akce pro rozdováděné studenty, ale pro ostřílené speciální jednotky.
Podezřele úspěšný Vulkan
Jasně, všechno lze připsat (ne)šťastné shodě okolností, ale moderní historie zná obrovské množství příkladů, kdy v rámci politických her byly skrytě či otevřeně využívány různé organizace, převlečené za bojovníky za svobodu či ekologii.
V paměti je stále čerstvý příklad organizace Greenpeace, jejíž činnost byla v Rusku zakázána s jasným zdůvodněním: „Ohrožení základů ústavního zřízení a bezpečnosti Ruska“. Zde šlo o použití podobných skupin proti vnějšímu nepříteli, ale proč je nenasadit i k řešení čistě vnitropolitických úkolů a k formování potřebných nálad?
Připomeňme, že na Ukrajině kde ruská armáda provádí rozsáhlou denacifikaci, nejvyšší moc velmi ráda koketovala s nejrůznějšími radikály. Vznikaly zdánlivě marginální skupiny různého zaměření, na jejichž pozadí vypadala centrální moc lépe, což se promítalo do výsledků dalších voleb. Jak to však skončilo, ukázaly události zimy let 2013–2014.
V současnosti je situace v Německu žalostná. Finanční a hospodářská krize, nezvládnutá migrační vlna, obrovské výdaje na válku na Ukrajině, kvůli nimž už za Scholze začalo omezování sociálních programů.
A najednou se na scéně objevuje zdánlivě marginální, ale podezřele úspěšná skupina „Vulkan“. Vláda se zachmuřeným výrazem zachraňuje promrzlé občany a plynule přesměrovává vektor lidové nespokojenosti na vnitropolitické oponenty, přičemž zakrývá skutečné příčiny znechucení veřejnosti.
Co by způsobil Iskander nebo FAB?
Právě ukrajinská zkušenost však ukazuje, že zřejmě jde o operaci pod falešnou vlajkou. Evropská unie a Německo zvlášť rozjíždějí svůj vojensko-průmyslový komplex a nikdo neskrývá, že se tak neděje kvůli pomoci Ukrajině, ale v rámci příprav na válku s Ruskem.
A teroristický útok na Lichterfelde může klidně sloužit jak jako test připravenosti kritické infrastruktury na mimořádné podmínky, tak jako postupná příprava obyvatelstva na útrapy a strádání válečné doby. Pokud je tomu skutečně tak, pak by se německé úřady měly velmi vážně zamyslet nad tím, zda opravdu jsou schopny znovu bojovat s Rusy.
Protože pokud inženýrské sítě Berlína, nejbohatšího a nejmodernějšího města země, neobstály při setkání s hrstkou ekologických aktivistů, lze si představit, jaký bude výsledek po úderu Iskanderu nebo několika leteckých bomb FAB.
A pokud by to Němcům nedocházelo, měly by se zeptat svých kolegů v Kyivenergo.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

6.1. 2026     Jsem slušný člověk: Maduro se u amerického soudu přiznává k nevině ...... Venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí u federálního soudu v New Yorku nepřiznal vinu v souvislosti s obviněními z narkoterorismu. Maduro odmítl čtyři trestné obvinění, včetně narkoterorismu, spiknutí s dovozem kokainu a držení samopalů a destruktivních zařízení. "Jsem slušný člověk a stále jsem prezidentem Venezuely," řekl přes tlumočníka, když mluvil španělsky. Maduro také řekl, že před svým vystoupením u amerického soudu neviděl obžalobu Neznal svá práva
To by mohlo znamenat, že venezuelský prezident neměl dost času situaci před slyšením projednat, informoval The New York Times
On ani jeho manželka nežádají okamžitě kauci Madurova manželka, Cilia Flores, u soudu uvedla, že je zcela nevinná v obviněních, která proti ní vznesly Spojené státy, a požádala o konzulární návštěvu pro sebe i svého manžela, dodala zpráva. Další slyšení v případu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura je naplánováno na 17. března.Maduro má zdravotní a zdravotní problémy
Maduro má zdravotní a zdravotní problémy, které budou vyžadovat pozornost, informovala CNN v pondělí s odkazem na Madurova právního zástupce Barryho Pollacka. Pollack soudce před tím varoval, uvádí zpráva. Madurova manželka může mít zlomeninu nebo těžké pohmožděniny na žebrech a bude potřebovat fyzikální vyšetření, uvedla CNN s odkazem na Pollacka.
Maduro a jeho manželka seděli spolu během soudního jednání
Venezuelský prezident Nicolas Maduro a jeho manželka Cilia Flores seděli spolu na soudním jednání v New Yorku, informoval v pondělí zpravodaj RIA Novosti. Flores se představila jako první dáma Venezuely a během slyšení si nevedla žádné poznámky, na rozdíl od svého manžela. Madurova manželka vypadala oslabeně, zatímco venezuelský vůdce působil podrážděně, uvedl zpravodaj. Zpravodaj pak uvedl, že motocrade, pravděpodobně vezoucí Madura a Florese, opustil soud.      (Sputnik Globe)

Život za totáče a dnes, aneb jak bylo tehdy a jak je teď ..... Možná mě někdo nazve zpátečnicí, ale v dnešním přetechnizovaném a rozhádaném světě se mi čím dál častěji stýská po tom našem malém českém dvorku.
Dnešní doba? To je jeden velký koktejl nenávisti, vzteku a depresí, který nám servírují k snídani, obědu i večeři. Radost a klid se staly nedostatkovým zbožím, skoro jako kdysi banány před Vánoci. A ruku na srdce – jak se má člověk nebát, když se mu svět rozpadá pod rukama na sféry vlivu a „velcí kluci“ v drahých oblecích si hrají na pány vesmíru?
Na jedné straně tu máme Spojené státy, které se tváří, že bez nich se zeměkoule snad ani neotočí. Na straně druhé Rusko s Čínou. Jestli chtějí tyhle mocnosti něco ovládnout silou, to netuším, ale sází na to, že nás prostě všechny skoupí. A upřímně? Při pohledu na to, co vyvádí ten „oranžový bagr“ Trump, mi to fakt žíly netrhá. Raději ekonomický souboj než prst na červeném tlačítku.
Musím se trochu hořce usmát nad těmi, co Trumpovi tak ohnivě tleskali. Teď asi jen tiše zírají, co to v tom Bílém domě vlastně sedí za úkaz. Mě trochu uklidňuje aspoň to, že jsem mu nenalétla. Nebyla to žádná moje věštecká schopnost, ale spíš celoživotní nedůvěra vůči USA. Nepamatuji si totiž, že by to kdy nějaký „Amík“ myslel dobře s někým jiným než sám se sebou. Jejich úsměv je sice zářivý, ale často stejně umělý jako jejich sýry v plátcích.
Už jsem zažila dobu, kdy nám vládlo Rusko pod značkou SSSR. Ano, ovládali nás, o tom žádná. Ale v tom mikrosvětě běžného člověka nás nechali žít. Politika většinu z nás vlastně nezajímala, všechno podstatné se dělo tak nějak v zákulisí a skrytě, zatímco my jsme řešili, jestli v sobotu pojedeme na chatu nebo na ryby.
Jistě, neměli jsme regály narvané k prasknutí jako dnes, kdy z té přemíry barevných obalů člověka až oči přecházejí. Jenže tehdy mělo jídlo duši. Vyměnila bych ty dnešní nekonečné regály plné náhražek za ty skromné socialistické, kde máslo bylo prostě máslo a chleba voněl jako chleba, ne jako rozpečená guma.
A co teprve plnotučné mléko v lahvi s fialovým hliníkovým víčkem! Pod ním se vždycky usadila poctivá vrstva smetany. Sotva jsem lahev otevřela, už jsem do ní píchla prstem a tu největší dobrotu si hned zbaštila. Dneska v mléku smetanu nehledám – tam totiž není, i kdybych tu krabici prosvěcovala rentgenem. Jasně, stály se fronty na kdeco, ale pořád raději budu stát frontu na maso než s nataženou dlaní na žebračenku od státu.
Možná mě někdo nazve zpátečnicí, ale v dnešním přetechnizovaném a rozhádaném světě se mi čím dál častěji stýská po tom našem malém českém dvorku. Vyměnila bych všechen tenhle moderní cirkus a falešnou svobodu výběru mezi třiceti druhy špatných jogurtů za ten starý dobrý klid za oponou. Za dobu, kdy nám do života nekecal žádný Amík, Frantík, Anglán nebo Fric. Tehdy jsme sice měli ohradu, ale aspoň jsme věděli, kdo jsme a co můžeme čekat. Dneska sice můžeme všechno, ale ve výsledku se bojíme i vydechnout, aby nás ta „velká světová politika“ nesmetla jako smítko z prachu.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Venezuelská záhada: Invaze, nebo dohoda s Trumpem? Nová prezidentka pouze předstírá odpor? Zrada klíčových frakcí Madurova režimu? Nebo volba generality mezi kapitulací a zničením? Úloha vůdce. Proč Rusko ani Čína nezasáhly? Stejná situace jako v Sýrii? ..... Miguel Santos García si klade otázku, proč Rusko a Čína zdánlivě nedokážou ochránit své domnělé partnery a odpovídá si na ni obdobnou otázkou, proč venezuelská armáda nebojovala proti USA, jež se tak fakticky utkaly jen s Madurovou osobní stráží, která do jednoho padla
Donald Trump na tiskové konferenci prohlásil, že Spojené státy nyní budou Venezuelu spravovat. Vyvolal tím dojem, že nová prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová - do Madurova únosu viceprezidentka - se podrobí protektorátu USA a bude plnit jejich pokyny.
Několik hodin po Trumpově tiskové konferenci však Delcy Rodríguezová vystoupila v televizním projevu k národu, v němž jasně prohlásila, že Spojené státy považuje za okupanty, které je třeba ze země vytlačit.
Jenom divadlo?
Její vzdor vůči Trumpovi tedy vypadá, že plány na invazi a ovládnutí Venezuely jako americké kořisti narazí na mnohem větší překážky, než prezident naznačoval na sobotní tiskové konferenci, když vyhlásil vítězství v operaci proti Venezuele.
Jenže - je to opravdu tak? Nebyl zdánlivě vzdorovitý televizní projev Delcy Rodríguezové pouze divadelním aktem, sehraným podle tajné dohody s USA?
Veřejný hněv a sliby odporu poskytují Rodríguezové nezbytné politické krytí. Umožňuje jí udržet si důvěryhodnost a autoritu mezi bolívarovskou politickou základnou a armádou. Ve skutečnosti však přesně dodržuje podmínky, jež umožnily odstranění prezidenta Madura.
Hraný projev vzdoru zajišťuje, že celá nedotčená architektura venezuelské vlády dokáže řídit přechod k novému stavu, přičemž staví Rodríguezovou do role vůdkyně „odporu“, nikoli zrádkyně - spolupracovnice vyjednané kapitulace.
Trump zdůraznil, že ačkoli bylo zraněno několik příslušníků amerických speciálních sil, žádný Američan nezemřel. Útok byl prý založen na drtivé letecké převaze. Bylo nasazeno přibližně 150 letadel k ovládnutí vzdušného prostoru a k reakci na jakékoli hrozby, přičemž pouze jedno letadlo a několik vrtulníků utrpělo mírné poškození.
Dohoda s lidmi Madurova režimu?
Klíčem k údajné rychlosti a úspěchu operace bylo předchozí zničení venezuelských systémů protivzdušné obrany, které umožnilo vrtulníkům speciálních sil dosáhnout cíle bez překážek.
Je pozoruhodné, že přestože Venezuela disponovala pokročilými systémy protivzdušné obrany, jako jsou S-300 a přenosné MANPADS účinné proti vrtulníkům, armáda je proti americkému útoku nepoužila.
Pečlivě vystavěný příběh o odvážném vojenském zásahu, doplněný operačními detaily a líčením hrdinství, slouží zásadnímu politickému účelu: Zakrýt mnohem pravděpodobnější scénář vyjednané kapitulace Venezuely. Oslavováním násilné podívané na zajetí prezidenta chce příběh zamaskovat, že úspěch operace byl výsledkem předchozí dohody s mocnými frakcemi uvnitř samotného Madurova režimu.
Důraz na drtivou sílu má zamést pod stůl zákulisní dohodu, v níž režimní elity, zejména v armádě a zpravodajských službách, vyměnily prezidenta za záruky vlastní bezpečnosti, politického přežití a beztrestnosti. Tím se potenciálně krvavá invaze proměnila v řízený přechod, který posloužil jak invazní mocnosti, tak stávající mocenské struktuře. Revoluční příběh se nekonal.
Proč Moskva a Peking nepomohly?
V říjnu jsem napsal článek „Mohou Rusko a Čína použít vojenskou sílu, aby pomohly Venezuele?“, v němž vysvětluji hranice mezí pomoci ze strany mocností východní polokoule.
Otázku, proč Rusko a Čína nedokážou chránit své domnělé partnery, lze dnes zodpovědět jinou otázkou: Proč venezuelská armáda nebojovala proti USA? Propletené otázky, proč globální mocnosti jako Rusko či Čína nemohou své partnery ochránit, a proč místní armády někdy odmítají bojovat, odhalují základní faktor mezinárodních vztahů. Moc je nakonec lokální, národní a osobní.
V případě Venezuely, navzdory letům politické, ekonomické a rétorické podpory ze strany Moskvy a Pekingu, včetně prodeje zbraní, společných vojenských cvičení, diplomatického krytí v OSN a ekonomických dohod, venezuelská armáda nekladla žádný odpor tváří v tvář hrozbě americké intervence.
Nebylo to důsledkem selhání ruského či čínského závazku v daném okamžiku, ale proto, že primární loajalitou venezuelské vlády a armády bylo vlastní institucionální přežití a stabilita státu, který ztělesňují. Pro vysoké důstojníky by nebyla válka se Spojenými státy rovnocenným bojem, nýbrž sebevražedným aktem, který by znamenal jejich zničení a strádání národa.
Mezi kapitulací a zničením
Tato dynamika vysvětluje zásadní omezení ochrany domnělých "spojenců“ v dnes již opět multipolárním světě. Rusko a Čína mohou poskytovat odstrašení, ekonomickou podporu a diplomatické krytí, ale nemohou přenést svou vůli do velitelských struktur suverénních států.
Ochrana, kterou nabízejí, funguje jen v určitém pásmu. Je účinná proti sankcím, účinná v zástupných konfliktech, kde ovládají terén (jako v Sýrii v případě Ruska), a při dodávkách prostředků vnitřní bezpečnosti.
Naráží však na červenou linii v podobě přímé konvenční vojenské konfrontace se Spojenými státy. Pro Caracas byly Moskva a Peking zdrojem odolnosti proti změně režimu zevnitř, nikoli garanty vítězství v horké válce. Při volbě mezi kapitulací a zničením místní moc si zvolila sebezáchovu - s vědomím, že její velmocenští zaoceánští partneři by kvůli ní světovou válku nerozpoutali. Právě tak, jako by ji nerozpoutaly Spojené státy kvůli Ukrajině.  
Ohromující kolaps venezuelského odporu vůči americké vojenské intervenci bez zásadní koordinované obranné bitvy, lze nejlépe chápat jako vnitřní selhání režimu. Velmi se podobá kolapsu syrské armády a Asadova režimu na konci roku 2024. Srovnání Caracasu a Damašku odhaluje základní klíčový faktor.
Jako před rokem v Sýrii
Vnitřní soudržnost armády může oddálit kolaps na roky - jako v Sýrii. Avšak schopnost čelit kombinovaným vnitřním a vnějším hrozbám závisí na křehkém kalkulu zahraniční pomoci a ochotě vůdce bojovat až do smrti. Oba případy ukazují, že jakmile se tato ochota změní, vůle vojenských a vládních institucí obětovat se za vůdce se vytratí a upřednostní vlastní přežití.
Ve Venezuele jsou poměrně silné a moderní ozbrojené síly strukturovány jako nástroj vnitřní politické kontroly. Nikoli jako síla pro vnější obranu.
Bolívárské národní ozbrojené síly (FANB) byly za Huga Cháveze a Nicoláse Madura přetvořeny tak, že jejich hlavním posláním bylo zaručit socialistickou revoluci. Loajalita byla zajišťována kontrolou státních průmyslových odvětví, avšak tváří v tvář přímému americkému útoku se tato konstrukce rozpadla.
Pro vysoké důstojníky šlo o volbu mezi osobním přežitím a jistým zničením. Venezuelská armáda necítila závazek obětovat se kvůli Madurovi. Jejich hlavní loajalita směřovala ke státnímu aparátu. Když byl tento aparát zničen, buď jeho pasivitou, nebo uzavřením tajné dohody s USA, institucionální vůle bojovat se vypařila. Armáda se rozhodla nereagovat a dát přednost zachování státu.
Sofiina volba?
V Sýrii byla ruská a íránská podpora po více než deset let rozhodující, avšak podmíněná existencí životaschopného, bojujícího místního aktéra. Rusko mu mohlo nabídnout azyl, ale nevedlo by beznadějné městské obléhání Damašku jménem vůdce, který už boj vzdal.
Stejně tak ve Venezuele vytvořila ruská a čínská podpora potenciál síly, která však nemohla nahradit absenci místní vůle. Když krize přišla, chyběla klíčová složka: Vůle venezuelského nejvyššího velení nařídit použití obrany a snést zničující odvetu.
Osud Sýrie a Venezuely ukazuje brutální hierarchii moderního konfliktu. Na vrcholu stojí armáda s hlubokou, existenční soudržností bojující za vůdce, který sdílí její osud. Hned pod ní je vojenský a politický aparát s transakční loajalitou k vůdci. Pokud ten v konečné zkoušce sdíleného osudu selže, vede to k rychlé institucionální kapitulaci, jak bylo vidět v Damašku i Caracasu.
Zahraniční podporovatelé jako Čína a Rusko jsou násobiteli síly, nikoli jejími základy. A to platí i pro další státy Latinské Ameriky a Karibiku. Rusko a Čína mohou pomoci udržovat boj, který už existuje. Nemohou však podnítit vůli bojovat ani ji udržet, jakmile je zlomena vůle místního vůdce sdílet případný společný zánik.
Venezuelská armáda si zvolila zachování státu, před válkou za Madura, stejně jako syrská armáda nakonec učinila podobnou volbu a ustoupila.
Viděli jsme přímo slabikář nového mocenského rozdělení vlivu.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Přísnější podmínky pro ukrajinské uprchlíky, zrušení poplatků za ČT. O čem dalším jednala koaliční rada? ..... Dnes poprvé v novém roce zasedá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Ještě před jejím začátkem se sešla koaliční rada, na které se podle předsedy SPD Tomia Okamury řešily otázky uprchlíků, vojenské pomoci Ukrajině či zrušení poplatků veřejnoprávním médiím.
Do příštího týdne připraví strany vládní koalice návrhy na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, uvedl po jednání lídrů vládních stran předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.  „Detaily si nechám pro sebe,“ řekl po jednání novinářům Okamura. Legislativa by podle něj mohla jít po vzoru některých zemí Evropské unie. Podle serveru ČT24 přijalo tuzemsko od února 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, celkem 725 800 ukrajinských uprchlíků, z toho 215 tisíc dětí.
„Občané si stěžují, že Ukrajinci jedou na dovolenou, ale přitom tady využívají podmínky dočasné ochrany a dostávají různé podpory a dávky,“ uvedl předseda Sněmovny. Návrhy se podle něj zaměří i na přísnější potírání kriminality způsobené cizinci.
Vedle toho se členové koalice zabývali také návrhem na zrušení poplatků veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu. Instituce by se poté dle plánů stran vládní koalice financovaly jiným způsobem. Ministr kultury za Motoristy Oto Klempíř však dříve v prosinci uvedl, že hnutí Motoristé sobě chtějí poplatky zachovat.
Podrobnosti Okamura nechtěl sdělovat. „Stanovili jsme si určité časové horizonty. Teď bude příprava toho zákona a postupu, včetně časového harmonogramu,“ poznamenal.
Koaliční rada se dle předsedy Sněmovny dotkla i muniční iniciativy pro Ukrajinu. „Shoda je na tom, že na muniční iniciativu nepůjde z českých peněz ani koruna,“ sdělil Okamura.
Momentálně se dle Okamury také zpracovávají analýzy a prochází smlouvy na nákup amerických stíhacích letounů F-35 Lightning II, které byly uzavřeny ještě za předchozí vlády bývalého premiéra Petra Fialy (ODS).
První schůze Poslanecké sněmovny
Příští týden v úterý se uskuteční první schůze Poslanecké sněmovny v roce 2026. Na programu je hlasování o důvěře vlády premiéra Andreje Babiše. „Předpokládám, že jednání o důvěře bude jednoznačně dvoudenní,“ dodal Okamura.
Poté by podle něj měli na řadu přijít některé vládní návrhy. Zmínil například návrh na zrušení zvyšování minimálních odvodů OSVČ, zmrazení platů politiků nebo návrh o zdravotních pojišťovnách, kterým by se z VZP přesunuly miliardy korun jiným zdravotním pojišťovnám, které čelí finančním potížím.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Trump se zařadil mezi největší mezinárodní teroristy světa: jižní Amerika ve varu! ..... Masmediální americké lživé tvrzení, přebírané v celém světě, jak Venezuelané jásají,  se hroutí. V celém světě se pravice, levice, všichni slušní lidé bouří. Venezuela tvrdě protestuje! Trump je přirovnáván k Adolfu Hitlerovi!
Venezueláni vyšli do ulic, aby odsoudili americké bombové útoky a požadují Madurovo propuštění
Chavistické hnutí se neustále objevuje v ulicích od vojenských útoků 3. ledna a únosu Madura.
Demonstranti odsoudili americké bombardování a požadovali Madurův návrat. (Rome Arrieche)
Caracas, 5. ledna 2026 – Venezuelská sociální hnutí a politické strany uspořádaly 4. ledna v Caracasu masivní demonstraci, na které odmítly americké útoky proti zemi a únos prezidenta Nicoláse Madura.
Nedělní pochod se konal v centru venezuelské metropole a skončil poblíž prezidentského paláce Miraflores.
Demonstranti drželi ručně vyrobené transparenty požadující propuštění a návrat Madura a první dámy Cilie Floresové, kteří byli v časných ranních hodinách 3. ledna uneseni americkým speciálním operačním týmem. Americké síly bombardovaly několik vojenských objektů v Caracasu a okolních státech.
Venezuelské úřady zatím neinformovaly o škodách a obětech, neoficiální zdroje uvádějí nejméně 80 obětí.
Ne Trump, ale vícepremiérka Venezuely vyzvala USA ke spolupráci a nikoliv k terorismu! 
Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodriguezová se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu dočasně ujala prezidentského úřadu. Po nedělním zasedání kabinetu Rodríguezová vyzvala USA k respektování suverenity země a vyzvala Washington, aby souhlasil s „programem spolupráce“.
Informace přímo z Caracasu     (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Pobaltské státy v pohotovosti kvůli poškození podmořských kabelů ..... Země Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko, Litva) spolu s Finskem a Švédskem jsou v vysoké pohotovosti po opakovaných incidentech poškození podmořských telekomunikačních kabelů v Baltském moři na přelomu roku 2025/2026.
Podezření na sabotáž zesílilo po několika případech v krátkém čase, přestože některé vyšetřování ukazují na nehody.
Nejnovější incident se odehrál 2.–4. ledna 2026, kdy byl poškozen optický kabel spojující litovský Sventoji s lotyšskou Liepají, píše Financial Times.
Lotyšská policie vyslýchala posádku jedné lodi, ale nenašla přímé spojení s poškozením; vyšetřování pokračuje.
Jen předtím, 31. prosince 2025, finské úřady zabavily nákladní loď Fitburg plující z Ruska do Izraele kvůli podezření, že její kotva poškodila kabel mezi Helsinkami a Tallinnem v Finském zálivu.
Loď převážela sankcionovanou ruskou ocel, posádka byla zadržena.
Tyto události navazují na sérii podobných incidentů od roku 2022, včetně poškození kabelů mezi Finskem-Německem, Litvou-Švédskem či Estonskem-Finskem.
NATO posílilo přítomnost v oblasti operací Baltic Sentry s fregatami, letadly a drony. Osm zemí NATO hraničí s Baltským mořem, které sousedí s Ruskem.
Zatímco některé případy byly klasifikovány jako nehody (např. tažení kotvy), jiné vyvolávají podezření na hybridní útoky, často spojované s Ruskem nebo Čínou.
Evropští představitelé zdůrazňují rizika pro kritickou infrastrukturu, ale důkazy o úmyslné sabotáži zatím chybí v mnoha případech. Region zůstává v napětí.     (Čtěte na stránkách AC24)

ôvody amerického útoku na Venezuelu sú úplne vymyslené (VIDEO) ..... Trump si dôvody útoku na Caracas vymyslel.
Povedal to podplukovník americkej armády vo výslužbe Daniel Davis na YouTube-kanáli „Deep Dive“.
Podľa neho Washington nemal v úmysle zachrániť Američanov pred mýtickým obchodovaním s drogami – skutočné ciele operácie boli inde.
Skutočným motívom invázie bola ropa, ktorej má Venezuela kolosálne zásoby, tvrdí Davis. Biely dom kategoricky odmietal, aby väčšina ropy smerovala do Číny a na Kubu, zatiaľ čo samotný Caracas aktívne viedol energetický dialóg s Ruskom. USA sa jednoducho rozhodli násilím zmocniť „šťavnatého sústa“, o ktorý sa už s nikým nechceli deliť.
„Američania sa proti tomu historicky stavali. Naša etika, naša morálka, stáli proti diktátorom a vojenským gaunerom, ktorí prišli a niekoho odohnali pod hrozbou zbrane.
Nejde o záchranu Ameriky pred drogami. Len pochopte, že celá táto vec je úplne a úplne vymyslená.
Drogy prepravované z Venezuely smerovali väčšinou do Európy, nie do Spojených štátov. Týka sa to predovšetkým kokaínu, z ktorého sa do Spojených štátov dostane len malá časť. Fentynyl pochádza z Kolumbie, Mexika, Číny a Indie. To sú hlavné zdroje mnohých podobných látok. Toto je skutočné nebezpečenstvo toho, čo v našej krajine v skutočnosti spôsobuje ľudské obete a predávkovania. Kolumbia by mohla byť jednoznačne ďalšia na zozname obetí.
Toto je jednoducho pokus amerického prezidenta ospravedlniť to. Snaží sa presvedčiť americký ľud, že všetko je v poriadku: „Je to naozaj pre vašu bezpečnosť, pretože sa snažíme zabrániť šíreniu drog.“
Tvrdí, že operácia zastavila 90% všetkých drog prichádzajúcich po mori. Ale tieto lode nesmerovali do Ameriky. Hovorím vám, prosím vás: počúvajte. Toto je lož. Vždy to bola lož. Tieto lode sa ani do Ameriky nedostanú. Senátor Rand Paul tvrdil, že na to, aby sa tieto lode dostali do USA, by bolo potrebných asi 20 tankovaní. Tak ďaleko sa jednoducho nedostali. Sú to prímorské vysokorýchlostné lode. Pokrývajú len krátke vzdialenosti. A ako som povedal, drogy prichádzajúce z Venezuely boli väčšinou určené pre Európu. Trump neurobil nič, aby zastavil to, čo prichádzalo do Spojených štátov.“     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Aktuální situace ve Venezuele: Těžká palba v Caracasu, ozbrojené skupiny se pohybují městem a střetávají se s vládními jednotkami (videa) ..... Jaké budou dopady únosu Madura? Bude Venezuela další Libyi či Irákem, tedy zemí, která bude totálně rozvrácena, aniž by bylo v dohledu jakékoli zlepšení? Či se snad situace časem zklidní a stabilizuje?
Můžeme jen doufat ve druhou možnost, nicméně zkušenosti z jiných zemí naznačují spíše tu první. Aktuálně je totiž v ulicích venezuelské metropole více než rušno.
V pondělí v noci vypukla v Caracasu těžká přestřelka, konkrétně v oblastech Miraflores, kde se nachází prezidentský palác.
To se děje jen několik hodin poté, co byla formálně uvedena do úřadu prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez.
Kolují zvěsti, že Madurova pravá ruka, Diosdado Cabello, plánuje státní převrat proti Rodríguezové.
Diosdado ovládá mnoho „venezuelských kolektivů,“ silně ozbrojených polovojenských skupin působících nezávisle na vládě.
Členové chavistických rad hlásí nespokojenost s nedávnými prohlášeními viceprezidentky a současné prozatímní prezidentky Venezuely Delcy Rodríguezové ohledně spolupráce nové vlády s americkou vládou a v důsledku toho existuje významná vyhlídka na nedůvěru vůči možnosti návratu k moci rukou „bolivariánství.“
Přestřelky začaly krátce poté, co nová prezidentka složila přísahu. Později bylo hlášeno, že střelba utichla.
Během dne proběhly protesty, během nichž davy požadovaly návrat Madura. Údajně je dokonce podpořila i opozice:
Co se týká důsledků americké invaze, tak podle amerických zdrojů mělo být zabito 32 příslušníků Madurovy ochranky, což byli výhradně Kubánci.
Podle všeho zřejmě k žádnému skutečnému pádu režimu nedojde. Venezuelané, kterým vadil, většinou ze země prchli a nežijí tam. A podle všeho většina těch, kteří v zemi zůstávají, nemá nijak zásadní zájem na změně.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ministr stanovil velvyslanci cizího státu jasné hranice ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu na reakci ministra Macinky ke kritice Tomia Okamury ukrajinským velvyslancem
Vyjádření našeho ministra zahraničních věcí je zcela na místě. Dovolí si vůči nám jen to, co my sami jim dovolíme. Ministr svými slovy stanovil velvyslanci cizího státu jasné hranice.
Doba “známkování” našich vrcholných představitelů z jejich strany skončila.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

Jsme na řadě! ..... Spojené státy vytáhly z postele venezuelského prezidenta, při speciální vojenské operaci nebyl ztracen ani jeden Američan, „jen“ třicet Kubánců, venezuelská armáda, která má jednu z nejsilnějších protivzdušných obran v regionu, nezasáhla, venezuelští spojenci kromě krotkých protestů rovněž nezasáhli (údajně ochranka složená z Wagnerovců jak na potvoru o den dřív skončila) a tamní viceprezidentka už mluví o vzájemně výhodné spolupráci se Spojenými státy… Na člověka to dělá dojem, že problémem byl vlastně jen Maduro osobně. Asi málo chápal, co to znamená „milující a přátelské Spojené státy.“ Byl příliš oddán chávezovské revoluci.
Donald Trump nesvrhává režimy… jen jim názorně předvádí, co se stane, když nebudou spolupracovat. Svržení se stejně málokdy podaří a i když, jsou z toho občanské války a to neprospívá těžbě… Venezuelu povede ministryně ropného průmyslu. Kdo jiný by to také měl být, že?
Ale alespoň všichni víme, jak to je. Velmocenské zájmy se přestaly okecávat evropskými hodnotami (Jakube Jando, už jsi zbytečný), místo mezinárodního práva nastoupil nárok a každý si nyní v té brutální přímočarosti může snadno spočítat, nakolik je rozumné se vzpouzet. Vót, multipolární svět… Už dávno jsem tu psal, že ta multipolarita nebude žádná sranda.
Koneckonců… v Sýrii také zůstaly ruské základny, i když zaměnili Asada za Šaru. Třeba ve Venezuele budou čínské a ruské investice rovněž nedotčeny… Postačí, když budou hentu ropu prodávat za dolary, protože o petrodolar jde až na prvním místě. Navíc, většinu investic dnes stejně realizují velká konsorcia, ve kterých sedí Wangové, Ewingové i Abramovičové dohromady. Kdo dělá vrt, na tom vlastně až tak nezáleží. Důležité je, kdo dostane podíl a v jaké měně se realizují transakce, nicht wahr?
Jak to mají Američané napsané v henté bezpečnostní strategii? Už nebudou řešit, jestli je režim demokratický nebo nedemokratický. Už budou řešit jen, jestli je přátelský a nebo nepřátelský. Klidně si tam mějte bývalého džihádistu, ale bude to prostě přátelský džihádista. Vivat Mohamed Golání! Nezáleží, čím byl v minulosti, ale čím je teď… takhle to o něm řekl Petr Pavel. Inu, když se dialektiku v mládí naučíš, na Hradě jako když najdeš. Škoda, že to platí jen pro Petra Pavla samotného, ale neplatí to pro Filipa Turka.
Donald Trump samozřejmě ještě neskončil. Teprve se rozcvičuje. Hned po úspěšném zatčení venezuelského Dubčeka a jeho převozu do Moskvy… totiž do New Yorku… v otevřené dodávce (aby každý viděl toho King Konga v řetězech), začala v Británii přistávat americká vojenská letadla. Vypadá to podobně, jako když se útočilo na Írán. K tomu Poláci zavřeli vzdušný prostor nad Rzešóvem a podél hranice s Ukrajinou a Rusové zapnuli své velké pozemní radary.
Mimochodem, s tím Íránem je to vlastně stejný modus operandi. Američané prostě předvedli své schopnosti, střelili Chameneímu do jeho jaderných zařízení a nechali íránský lid i íránský režim, aby se s touto skutečností nějak vypořádali. Teď se jen ještě neví, jestli budou silnější Revoluční gardy a nebo henten lid. Marco Rubio má před sebou skvostnou kariéru. Bude venezuelským prezidentem, kubánským prezidentem, grónským guvernérem a íránským Šahem. A na nějaký dopravní koridor z Ruska do Indického oceánu (zaplacený Čínou) zapomeňte. To by tak hrálo, vozit zboží mimo kontrolu amerických letadlových lodí.
Jak to říkali ti naši aktivisté na Národní třídě? Díky, že můžem… zabrat Grónsko. Prý na něj dojde za dva měsíce. Mezitím bude muset zase Trump udělat něco pro Putina… a možná i pro Sitting Pinga.
Osmdesát let se Američané starali, aby v Evropě nevznikl nový hegemon. Alespoň vojensky ne. Tak jen přemýšlím, čím bude Dánsko své zámořské území bránit, když jim Amíci mohou všechny smysluplné zbraně vypnout na dálku. Možná proto Dánové posílili obranu Grónska psími spřeženími. Psi jsou alespoň věrní svému pánovi a nemají v sobě americké (ani čínské) čipy… jen spoustu mikroplastů.
Pochybuju, že by to pravdoláskařům docházelo, ale Trump nám právě teď dělá totéž, co Venezuele, Íránu, nebo Sýrii. S Grónskem nám ukáže americkou velikost a zároveň neschopnost našich elit. Vždyť my tu máme také takové Madury nebo Asady. Dávno zapouzdřené ve svém vnímání světa, neschopné a dosazující si do mocenských pozic další neschopné kamarády. Smějeme se Madurovi, že Venezuelu dovedl do ekonomického průseru, ale je to Evropa, která za posledních dvacet let ztratila polovinu svého podílu na světovém HDP. Svým způsobem jsou Timmermans s Uršulou ještě horší než Chávez s Madurem. Oni to alespoň dělali ve jménu chudých. Ti naši to dělají ve jménu okradení všech.
Anexe Grónska, to je vlastně skoro totéž jako unést Madura nebo zničit centrifugy v Isfahanu. Grónsko je pryč, Amerika je great again a vy, Evropané, se s tím nějak vyrovnejte. Třeba tak, jak se s tím teď vyrovnávají Íránci nebo Venezuelané. Už si nehrajeme na demokracii, ale na schopnosti. USA mají mocenské požadavky a nebudou se schovávat za morálku. Udělejte si pořádek, dosaďte si schopnější lídry, poslouchejte Velkého oranžového otce ve Washingtonu, smiřte se tu a tam s nějakou neomaleností a buďte rádi, že jsme vás zbavili Sorose a jeho bandy… kterého jsme vám kdysi nainstalovali taky my.
Íránský lid teď právě povstává… a Američané mu slibují proti ajjatoláhům pomoc…
Zkrátka a dobře, teď se nám stane to samé, co se stalo Íráncům, Asadovi i Venezuelanům. Dostane se nám ošklivého pohledu do zrcadla na vlastní slabost a neschopnost. Dostane se nám velmocenské lekce. Íránci teď v ulicích volají: „smrt Chameneímu“ a nijak nemilují Američany. Nevím, co teď volají Venezuelané, ale vím, že americké gringos také moc nemusejí. Ale teď je asi více štve neschopnost těch, kteří jim slibovali Džhamaríju, ale skutek utek.
Copak budou volat evropské masy, až Uršula i Fredrikssenová hladce odevzdají Grónsko? Co udělají evropské masy, až se ukáže, že Ukrajina je cenou za americkou dominaci na západní polokouli? Co udělají evropské masy, až se ukáže, že Brusel je stejně vykastrovaná jako Caracas? Povstane evropský lid jako v Íránu či Venezuele a dostane se mu americké podpory? Nebo jsme všichni také vykastrovaní?
Dánsko bylo první země, která uznala Kosovo… Teď třeba Kosovo bude první země, které uzná anexi Grónska… karma je zdarma. A ne, žádný křik nepomůže. Vlka nezajímá, co si o něm myslí ovce.
Je to tady, přátelé. Jsme na řadě!     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Za Fialy si Ukrajinci zvykli, že mohou cokoliv... Diplomaté oceňují Macinkovu reakci ..... Ukrajinský velvyslanec svými kritickými výroky na adresu šéfa Sněmovny Tomia Okamury pokračuje v konfrontačním stylu, za který nakonec předčasně opustil svou diplomatickou misi v Polsku. Pokud vyjadřoval vlastní názor, měl by z Česka být podle exministra zahraničí Cyrila Svobody odvolán. Podle našich zdrojů z Černínského paláce se českým diplomatům zamlouvá reakce nového ministra, který si diplomata Zvaryče zve za kobereček.
Výpady ukrajinského velvyslance vůči předsedovi Poslanecké sněmovny Tomiu Okamurovi jsou mimo jakákoli diplomatická pravidla. Zahraniční diplomat si na nejvyšší představitele hostitelského státu nesmí dovolit útočit, už vůbec ne veřejně. Vyplývá to z rozhovorů serveru ParlamentníListy.cz s několika českými diplomaty.
Exministr zahraničí, právník a šéf Diplomatické akademie Cyril Svoboda pak dodává, že pokud ukrajinský velvyslanec tímto způsobem tlumočil názor prezidenta Zelenského, měl k tomu zvolit standardní diplomatické kanály. A pokud Zvaryč sděloval svoje názory, jde o nepřijatelné chování, které by mělo skončit jeho odvoláním.
Po novoročním projevu šéfa Sněmovny Tomia Okamury se intenzivně řeší ukrajinská reakce na jeho slova. Zelenského velvyslanec v Praze se totiž do Okamury, třetího nejvyššího ústavního činitele státu, veřejně pustil.
„Urážlivá a nenávistná vyjádření Tomia Okamury na adresu Ukrajiny a Ukrajinců, pronesená dnes v jeho novoročním projevu, považujeme za jeho osobní postoj, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy. Slova, která si dovolil použít vůči mým krajanům a Ukrajině, včetně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná. Jsou v rozporu se zásadami demokratické společnosti i s hodnotami, na nichž je Česká republika jako nedílná součást evropského společenství založena,” napsal na sociální sítě ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. 
Ve své kritice šéfa Sněmovny šel ještě dál. „Očekáváme, že orgány státní moci a občanská společnost České republiky poskytnou těmto výrokům náležité hodnocení a posoudí jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí, kterou tento politik zastává,” vyzval de facto Zvaryč k Okamurově odvolání, čehož se ihned chopila sněmovní opozice.
Zvaryč zřejmě nepočítal s ostrou reakcí nové české vlády. Ukrajinský diplomat bude muset na kobereček na ministerstvo zahraničí, kde se nejspíš od ministra Petra Macinky dočká ne úplně pochvalných slov. Otázkou také je, zda velvyslance přijme sám ministr, anebo tuto úlohu převezme některý z jeho podřízených. I to by byl výrazný signál.
„Nepovažuji za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Pokud má kterákoli diplomatická mise výhrady nebo otázky, existují k tomu standardní diplomatické kanály. Česká politika je však věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců,” reagoval šéf české diplomacie Petr Macinka.
Nejde přitom ani primárně o obhajobu slov Tomia Okamury, s nimiž se celá vláda zcela neztotožňuje, jako o kritiku ukrajinského diplomata, který by měl usilovat o dobré vzájemné vztahy a nikoli veřejně kritizovat a vyzývat k odvolání voleného politika hostitelské země. 
Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody sice nebylo na místě ostré prohlášení předsedy Sněmovny Tomia Okamury vůči Ukrajině, což ale podle něho neopravňuje jejího velvyslance k takové reakci.
„Předseda Poslanecké sněmovny šel svými výrazy za hranu toho, co má říkat předseda Poslanecké sněmovny. Nicméně protest velvyslance může být pouze formální, protože mluví za hlavu státu. Co udělal, udělala hlava státu. Jeho slovy promluvil na našem území prezident Zelenský. Úkolem diplomata není sdělovat svůj názor, ale názor svého prezidenta, respektive své vlády. Na to ale máme standardní cesty a argument, že jedna strana porušila nějaké pravidlo neopravňuje druhou stranu, aby pravidla porušila také. Odpověď velvyslance mohla být velmi striktní a ostrá, ale měly být použity standardní metody, buď audience nebo nóta či jiná forma, ale nikoli veřejně do médií,” uvádí Svoboda pro ParlamentníListy.cz.
Je podle něho otázkou, zda velvyslanec Zvaryč tlumočil oficiální stanovisko svého prezidenta. „Buď dostal instrukci od prezidenta, anebo to řekl sám o sobě a takový velvyslanec je na odvolání, protože nemá jakkoli komentovat vnitropolitickou situaci. Nic mezi tím není,” dodal Cyril Svoboda.
ParlamentníListy.cz se o věci bavily s několika českými diplomaty, z nichž většina v zahraniční službě našeho státu pracuje dlouhá léta. Žádný z nich neměl pro komunikační styl Vasyla Zvaryče pochopení. Naopak si spíše posteskli, že tento konfrontační styl nikdy nezažily u jiné země než u Ukrajiny.
„Ukrajinci jsou takoví dlouhodobě, jejich diplomaté se přesně takhle arogantně chovali i před válkou, pouze s tím tolik nevystupovali na veřejnost. Až za Fialy si zvykli, že mohou cokoli. Kritizovat údajně protiukrajinské české politiky, vyzývat k jejich odvolání, naléhat a tlačit. To není žádná diplomacie, ale bylo jim to jistým způsobem tolerováno, protože jde o Ukrajinu čelící ruské agresi. Jenže s takovým přístupem hostitelskou zemi dříve nebo později naštvete místo toho, abyste usilovali o co nejlepší vztahy v zájmu občanů obou států,” popisuje nejmenovaný český diplomat. 
Jeden z aktivních českých velvyslanců věc vidí podobně. „Nedovedu si představit, že bych takovým způsobem kdy sám vystoupil směrem k představitelům své hostitelské země, to by mě nenapadlo. Pokud se týče Ukrajinců, ti si bohužel na takto konfrontační styl zvykli. Během působení předchozí Fialovy vlády mohli urážet, vydírat a tehdejší naše vláda jim za to ještě tleskala. To si ani Rusové nedovolili, aby třeba po Vrběticích jejich velvyslanec vyzýval české vládní politiky k odchodu. Opravdu nevím o tom, že by tímto stylem vystupoval jakýkoli stát s výjimkou Ukrajiny. Tu válku nám byl čert dlužný,” říká dlouholetý český diplomat.
Další z letitých zaměstnanců Černínského paláce v neformální debatě s redakcí serveru ParlamentníListy.cz ocenil, že nový ministr Petr Macinka k věci ihned zaujal jasné stanovisko. „Mnozí jsme tu čekali, jak se k tomu ministr postaví a musím říct, že nás reakce Macinky potěšila. Je to návrat k sebevědomé politice a vzkaz, že příště už si mají dát buď pozor, anebo Zvaryče povolat zpátky do Kyjeva. Je potřeba dát najevo, že je tu nová vláda s jasnou demokratickou legitimitou, která činí suverénní rozhodnutí a neplní pouze na počkání přání Ukrajiny,” řekl nám pod podmínkou anonymity zdroj z Ministerstva zahraničních věcí.
Připomeňme, že Vasyl Zvaryč do Prahy dorazil de facto přímo ze své mise velvyslance Ukrajiny v Polsku, kde si znepřátelil prakticky celé vedení státu včetně tehdejšího prezidenta Andrzeje Dudy. Kyjev nakonec Zvaryče z Varšavy stáhl, aby se vyhnul hrozící ostudě, že bude polskou vládou označen za personu non grata a vyhoštěn. Krátce po návratu z Varšavy do Kyjeva jmenoval Vasyla Zvaryče prezident Zelenský velvyslancem v České republice.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

5.1. 2026     Trump zvažuje útok na Kolumbii a obviňuje prezidenta z výroby kokainu ...... Americký prezident Donald Trump obvinil kolumbijského prezidenta Gustava Petra z výroby kokainu a nevyloučil útok na zemi. "Kolumbie je také velmi nemocná, vede ji nemocný muž, který rád vyrábí kokain a prodává ho Spojeným státům, a nebude to dělat dlouho," řekl novinářům prezident Donald Trump.

Reportér: "Takže USA provedou operaci v Kolumbii?"

Trump: "Zní to dobře, ano. Víš proč? Zabíjejí spoustu lidí."

Trump také zmínil, že americká armáda zabila "mnoho Kubánců" kteří chránili venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.      (Sputnik Globe)
Tak mám obavu, že USA brzy zaútočí na naši Moravu pod záminkou likvidace výroby omamné látky - slivovice ...

Je to tady? Trump oznámil, že USA „absolutně potřebují“ Grónsko ..... Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro magazín The Atlantic znovu zdůraznil zájem USA o Grónsko. (Foto: Depositphoto)
„Absolutně potřebujeme Grónsko,“ prohlásil s tím, že ostrov je „obklopen ruskými a čínskými loděmi všude kolem“.
Podle něj je kontrola nad Grónskem klíčová pro národní bezpečnost Spojených států.
Trumpova slova přicházejí den po americké vojenské operaci ve Venezuele, kde byl zajat Nicolás Maduro, a naznačil, že Venezuela „nemusí být poslední“ zemí, na kterou USA zasáhnou.
Grónsko, autonomní území Dánska a člena NATO, má strategický význam díky své poloze v Arktidě, kde roste aktivita Ruska a Číny, včetně vojenských a výzkumných plavidel.
Dánsko a Grónsko Trumpovy výroky opakovaně odmítají s tím, že „Grónsko není na prodej“.
Premiér Jens-Frederik Nielsen zdůraznil, že země patří Gróncům a rozhoduje o své budoucnosti sama.
Trump již dříve jmenoval speciálního vyslance pro jednání o Arktidě a nevyloučil ani ekonomický nebo vojenský tlak.
Výroky vyvolaly obavy z napětí v NATO a eskalace v Arktidě, kde tající led otevírá nové námořní cesty a zdroje surovin.     (Čtěte na stránkách AC24)

„Dobrá práce!“ Rothschild chrochtá blahem, na síti X pochválil Trumpa za únos prezidenta Madura ..... Právě reakce globálních aktérů nám ukazují, že změny režimů, jejichž současná série započala Sýrií, pokračuje přes Venezuelu až po zatím plánovanou Kubu či Írán, jsou podporovány z nejvyšších kruhů moci.
I to byl zřejmě důvod proč se invaze do Venezuely odehrála velmi rychle a bez mrtvých. Podle všeho s ní musel počítat i Maduro, jinak by bylo zejména v bombardovaných vojenských objektech spousta mrtvých.
I když Madurův post oficiálně převzala jeho viceprezidentka, Trump na tiskové konferenci prohlásil, že USA dočasně převezmou správu Venezuely.
„Budeme řídit zemi, dokud nebude zajištěn bezpečný, spravedlivý a rozumný přechod,“ řekl.
Poté, co Trump ohlásil zatčení Madura a zveřejnil jeho záběry, se na sociálních sítích objevily tisíce reakcí, z nichž část invazi schvalovala a část byla proti.
Dokonce i Nathaniel Rothschild, syn zesnulého lorda Jacoba Rothschilda, pochválil Trumpa po útocích na Venezuelu. „Dobrá práce,“ napsal baron Rothschild na X.
Rothschildové ovládají světové bankovnictví, je jen na nich, kde jsou nebo nejsou války či převraty. O tak zásadních krocích nerozhodují jejich politické loutky, ty jsou vedlejší, jde jen o jejich prodlouženou ruku.
Významný detail: Bloomberg v dubnu 2024 informoval, že venezuelská vláda najala Rothschild & Co. jako finančního poradce, aby provedl přehled jejich zahraničních dluhů. Toto takzvané mapování dluhu ukazuje, kolik Venezuela dluží a komu, a obvykle je vnímáno jako první krok k možné restrukturalizaci dluhu.
Za zmínku stojí také to, že Reuters v dubnu 2019 informovala, že Erik Prince, zakladatel žoldnéřské armády Blackwater a významný spojenec Trumpa, se snaží získat podporu pro nasazení soukromé armády žoldáků ke svržení Madura.
Prince, bratr tehdejší Trumpovy ministryně školství Betsy DeVosové, hledal politickou a finanční podporu u vlivných Trumpových příznivců.
Wilbur Ross byl tehdy ministrem ekonomických záležitostí v Trumpově kabinetu.
V 80. letech, po rychlém rozšíření Resorts International do Atlantic City, se Trump dostal do finančních potíží, když se trh s nemovitostmi zhroutil.
Jeho tři kasina byla ohrožena věřiteli a díky pomoci a ujištění Rosse, tehdejšího vrcholového manažera Rothschild Inc., si Trump dokázal ponechat svá kasina a znovu vybudovat své impérium.
Mezitím americké ropné společnosti již míří do Venezuely.      (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Nový plán WHO: Více očkování dětí a méně rodičovské kontroly ..... WHO má i díky změnám Mezinárodních zdravotních přepisů a schvalované pandemické dohodě mnohem větší moc nad zdravotní politikou členských států než kdy dřív.
I beztak však většina zemí, kde je očkování povinné, slepě přebírá veškerá doporučení této zločinecké soukromé organizace.
Připomínám, že po odchodu USA – dosud zdaleka největšího plátce – se plátcem č. 1 stal Bill Gates díky příspěvkům Nadace Billa a Melindy Gatesových a jeho vakcinační aliance GAVI.
Obě tyto organizace ovládá Gates a obě prosazují jako hlavní „zdravotní opatření“ očkování, očkování a zase jenom očkování. I přes rostoucí počet důkazů o tom, že očkované děti jsou méně zdravé než neočkované, se tento pohodlný způsob výdělků pro farmaceutické firmy prosazuje v ještě větším rozsahu než dosud.
WHO nyní vypracovala nový plán pro takzvané „školy podporující zdraví.“ To samozřejmě znamená více očkovacích programů a menší rodičovskou kontrolu nad nimi.
Mimo jiné prosazuje do povinného očkování pro děti i často velmi škodlivé mRNA „Covid vakcíny.“ A aby se děti lépe indoktrinovaly, má být dokonce zaveden školní předmět, kde by se učily mimo jiné o tom, jak je očkování přínosné,  a že jeho kritika je dezinformací.
Mimoto má být v rámci této výuky zavedena i propagace LGBTQ a genderu.
Přidá se k programu i nová vláda? S Aspeňákem a covidfašistou Vojtěchem v čele zdravotnictví o tom nepochybuji.
WHO nyní rozšiřuje svou iniciativu s cílem učinit „každou školu školou podporující zdraví.“ Ccílem je obejít souhlas rodičů a výrazně rozšířit očkování, sběr dat a sledování, jak také uvedla organizace Childrens Health Defense.
Světová zdravotnická organizace (WHO) rozšiřuje svou iniciativu „škol podporujících zdraví“ po celém světě, přičemž poukazuje na klesající míru očkování téměř jako varování.
Zneužívá známý argument o nutnosti poskytovat zdravotní péči znevýhodněným dětem a čelit údajným dezinformacím.
„Udělejte z každé školy školu podporující zdraví,“ uvedla WHO s tím, že vyřeší „největší narušení vzdělávacích systémů v historii, stejně jako zdravotní dopady uzavírání škol a další narušení související s pandemií.“
Jenže to byla právě WHO, která uvedený problém sama vytvořila. To WHO vyhlásila pandemii a podporovala uzavření škol.
Agentura uvedla, že cílem iniciativy je oslovit více než 2,3 miliardy dětí školního věku po celém světě.
Kritici však tvrdí, že za vznešeně znějícím plánem WHO, tentokrát rozšířením škol podporujících zdraví, známých také jako školní zdravotní střediska (SBHC), je pokus získat vliv ve školách, obejít souhlas rodičů a rozšířit očkování, sběr dat a dohled.
Laura Sextro, generální ředitelka a provozní ředitelka Tehe Unit Project,  organizace se sídlem v Kalifornii, která prosazuje svobodu ve zdraví a práva rodičů, řekla deníku The Defender, že SBHC jsou „velmi, velmi zájmově orientované organizace v rámci školního systému.“
Sextro vysvětlila, že SBHC pokryjí vše od sexuální výchovy přes očkování až po radikální genderovou ideologii. Budou mluvit o očkovacích strategiích, což je něco, o čem by měli rozhodovat rodiče.
Valerie Borek, zástupkyně ředitelky a hlavní analytička politiky ve Stand For Health Freedom, uvedla, že SBHC budou podporovat povinné očkování, zejména proti COVIDu, HPV a chřipce.
„Školní zdravotní střediska nemají ve veřejných školách místo,“ řekla Sheila Matthewsová, spoluzakladatelka AbleChild, rodičů pro vzdělávání bez etiket a bez drog. Obvinila střediska, že dávají farmaceutickému průmyslu přístup k dětem.
Farmaceutický průmysl s přímým přístupem k dětem
Nigel Utton, člen představenstva World Freedom Alliance a koordinátor jejího vzdělávacího stanoviště, řekl, že WHO není důvěryhodná, pokud jde o zdraví mladých lidí.
„Kdyby tomu tak bylo, žádné dítě na světě by nežilo v nehygienických podmínkách ani by nebylo obětí obchodování s lidmi, podvýživy či emocionálního zastrašování ve školském systému,“ řekl.
„Místo toho WHO plýtvá obrovskými zdroji na vynucování očkovacích programů, prostřednictvím nichž dětem injekčně podávají nebezpečné chemikálie, jako jsou živočišné bílkoviny, těžké kovy a další nespecifikované složky,“ dodal Utton.
Kritici také zpochybňují zapojení soukromých zájmů do SBHC, včetně Nadace Billa a Melindy Gatesových a samotných Billa a Melindy Gatesových, do propagace SBHC a financování zpráv WHO na toto téma.
Tento koncept sahá až do 70. let. WHO, UNICEF a UNESCO aktivně podporují tyto programy od roku 1995.
Zdravotnický obsah jako základní předmět v učebních osnovách
„K dosažení tohoto cíle by mohl být obsah týkající se zdraví integrován do školních osnov jako základní předmět,“ uvádí dokument.
Americká akademie pediatrie (AAP) také podpořila SBHC s tím, že „zlepšují přístup studentů ke zdravotní péči tím, že odstraňují finanční, geografické, věkové a kulturní bariéry.“
V roce 2022 poskytla Bidenova administrativa státům granty ve výši 75 milionů dolarů na rozšíření školních zdravotních center (SBHC), zatímco Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) integrovalo SBHC do svého modelu „celá škola, celá komunita, celé dítě.“
„Na globální úrovni probíhá spolupráce se zeměmi jako jsou Egypt, Keňa, Severní Makedonie a Paraguay, na podpoře vlád při budování nové generace programů školního zdraví,“ uvedla WHO ve zprávě.
Globální standardy WHO pro školní zdravotní střediska nepochybně zahrnují cenzuru a dohled.
Kritici si však stěžují, že „návrhy“ WHO umožňují školám provádět očkovací programy bez souhlasu rodičů. Například zpráva z roku 2022 zjistila souvislost mezi školními zdravotními středisky a vyšší mírou očkování proti lidskému papilomaviru (HPV).
Merck, výrobce vakcíny proti HPV Gardasil, je jedním z dárců School-Based Health Alliance, jejíž správní rada zahrnuje několik členů, kteří, jak se dalo čekat, mají vazby na významné farmaceutické společnosti a organizace na podporu vakcín.
Očkování proti HPV je velmi kontroverzní
Vakcína proti HPV Gardasil se často podává adolescentům jako součást školních očkovacích programů. Například v říjnu 2023 zemřela ve Francii dvanáctiletá dívka několik dní poté, co se zhroutila ve škole krátce po očkování proti HPV.
„Vyšší míra proočkovanosti je známkou úspěchu školních zdravotních programů,“ tvrdí WHO.
Školy jsou považovány za optimální místo pro podporu a provádění očkování. Ve skutečnosti školy a očkovací politika historicky šly ruku v ruce, očkování se skutečně rozšířilo až poté, co školy zavedly povinné očkování, aby mohlo být dítě přijato.
Utton také poukázal na to, že „školy byly využívány k donucování a manipulaci dětí, aby se nechaly očkovat proti vůli svých rodičů. Učitelé byli indoktrinováni a ti, kdo zpochybňovali manipulativní agendu, byli marginalizováni.“
Psychologický tlak, který dítě zažívá, když autorita doporučuje nějakou formu lékařské péče ve škole, vytváří úrodnou půdu pro vymáhání politiky.
SBHC se stávají nástrojem pro sběr dat
Globální standardy WHO pro školní zdravotní střediska zahrnují také zásahy do školních osnov a návrhy na „začlenění školního zdravotnického obsahu“ do školení pedagogů.
Dokument WHO „Health Promotion Perspectives 2020“ uvádí, že WHO vyzývá k začlenění „zdravotní gramotnosti“ do základního učebního plánu, když děti nastoupí do školy.
Kritici řekli deníku The Defender, že takové změny by mohly vést k začlenění nesouvisejících témat do učebních osnov pod záminkou zdravotní výchovy.
Globální standardy WHO pro školní zdravotní střediska se také zaměřují na takzvané „dezinformace.“
Podle UNESCO mohou školní zdravotní střediska poskytnout mladým lidem kritické myšlení potřebné k odmítnutí škodlivých mýtů a mylných představ o zdraví, přičemž zdůrazňuje, že to je klíčový faktor v boji proti pandemiím, jako jsou Covid-19 a HIV.
Globální standardy WHO také zahrnují opatření pro zvýšený sběr a monitorování dat ve školách. V 13. „oblasti implementace“ jsou školy vyzvány, aby „vyvíjely a vyměňovaly postupy pro sběr, ukládání a analýzu dat.“
To souvisí s výzvami k budování kapacit v oblasti hodnocení (např. sběr a analýza dat) a investicemi do funkčních interoperabilních systémů pro sběr a ukládání dat z monitoringu na všech úrovních vzdělávacího a/nebo zdravotnického systému.
Školní zdravotní střediska budou jistě nástrojem pro sběr dat o všem – od očkovacího statusu až po sexuální orientaci,.
Děti jako „zdravotní koučové svých rodičů“
WHO tvrdí, že SBHC zahrnují „všechny zainteresované strany, zejména studenty, rodiče a pečovatele.“ Globální standardy organizace vyzývají k „příležitostem pro rodiče smysluplně se podílet na řízení, návrhu, implementaci a hodnocení“ SBHC a být zařazeni do „designových týmů“ a řídících orgánů.
Podle Nemours KidsHealth nabízejí tato centra „péči pouze o děti s písemným souhlasem rodičů.“ Organizace však poznamenává, že tento „souhlas“ obvykle „zahrnuje pouze možnost podepsat souhlas na začátku každého školního roku.“
„Důvodem je, že nechtějí, aby rodiče mohli uplatňovat svá práva, tedy činit lékařsky správná rozhodnutí jménem svých dětí. Takže rodiče zbavili moci,“ řekla Sextro.
„Rodiče musí být středobodem lékařské péče o své děti,“ vysvětlil Borek. „Tato centra tento vztah ničí tím, že podporují lékařské prohlídky a léčbu bez přítomnosti rodičů.“
„Školy zjevně nejsou správným místem pro zavádění školních zdravotních center,“ řekla de Araujo-Recchia. „Naše děti nejsou ani pokusnými králíky pro masové lékařské experimenty, ani bytostmi, které by měly být obětovány.“
UNESCO naopak upozorňuje, že školní zdravotní střediska (SBHC) mohou dětem pomoci vzdělávat rodiče o zdravotních otázkách. Podle studie Health Promotion Perspectives 2020 mohou SBHC pomoci dětem „stát se zdravotními poradci pro své rodiče, příbuzné a přátele, a pozitivně ovlivnit společnost jako celek.“
Gates finančně profituje ze SBHC
Melinda French Gates oznámila investici 23 milionů dolarů do School-Based Health Alliance spolu s miliardářkou MacKenzie Scott, bývalou manželkou generálního ředitele Amazonu Jeffa Bezose.
Nadace Gatesových také poskytla finanční podporu na publikaci alespoň dvou zpráv WHO o SBHC.
„Nadace Gatesových a Gavi, vakcinační aliance založená a financovaná Gatesem, horlivě propagují dětské očkování a vydělávají na tom spoustu peněz,“ řekla de Araujo-Recchia.
To není filantropie, je to čistě o zisku a prosazení ideologie, stejně jako partnerství WHO s Rockefellerovou nadací.
Gates má přímý finanční zájem na podpoře těchto školních zdravotních center, protože přímo financují vše od farmaceutické výroby až po zájmy o vakcíny, které má on a Nadace Gatesových.
„WHO je financována převážně soukromými prostředky společností nebo nadací, které také vlastní farmaceutické laboratoře,“ vysvětlila de Araujo-Recchia.
Kapitálové vazby mezi korporátními médii, digitálními korporacemi, americkými finančními giganty a WHO svědčí o otevřené koalici.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Metylačný prepínač: Vedci identifikovali potraviny, ktoré dokážu pretočiť späť hodiny bunkového veku ..... V prelomovej štúdii, ktorá stiera hranicu medzi sci-fi a nutričnou vedou, výskumníci presne určili špecifickú stravovaciu stratégiu, ktorá by mohla umožniť jednotlivcom biologicky starnúť v opačnom smere.
Tajomstvo nespočíva vo futuristickej tabletke, ale vo využití základného bunkového procesu nazývaného metylácia a konzumácie potravín, ktoré ho regulujú.
Výskum publikovaný v časopise Aging (Starnutie) odhalil, že u mužov vo veku 50 až 72 rokov, ktorí dodržiavali stravu bohatú na špecifické „metyladaptogény“, sa ich epigenetický vek (vek ich buniek na základe DNA markerov) znížil v priemere o viac ako dva roky za iba osem týždňov.
Medzitým kontrolná skupina pokračovala v starnutí dopredu, čím sa medzi skupinami vytvoril ohromujúci 3,14-ročný rozdiel v starnutí buniek.
„Metylácia je ako prepínač pre vašu DNA,“ hovorí nutričná poradkyňa Tsai Yi-fang z taiwanského centra pre výživu Keyi. „Ak pridáte metylovú skupinu, funkcia génu sa môže vypnúť; ak jednu odstránite, táto funkcia sa zapne.“
Metylácia je proces pripojenia metylovej skupiny (jeden uhlík a tri atómy vodíka) k molekulám, čo je nevyhnutné pre tvorbu esenciálnych zlúčenín a detoxikáciu škodlivých látok. Keď je uvedený proces narušený, v tele sa môžu hromadiť toxíny.
Tento enzymatický proces je nevyhnutný pre udržanie mladistvej génovej expresie a opravu poškodenej DNA. S pribúdajúcim vekom sa táto kritická funkcia znižuje, čo prispieva k rôznym chorobám súvisiacim s vekom, ako sú rakovina, poškodenie pečene a degenerácia mozgu.
Nový výskum naznačuje, že by sme mohli byť schopní priamo zasiahnuť na tejto najzákladnejšej DNA úrovni prostredníctvom našich tanierov.
Potraviny, ktoré priamo ovplyvňujú markery starnutia
Štúdia sa zamerala na šesť účinných potravín bohatých na fytochemikálie, ktoré pôsobia ako regulátory metylácie: kurkuma, rozmarín, cesnak, bobuľové ovocie, zelený čaj a oolong čaj.
Tento panel „superpotravín“ funguje tak, že jemne dolaďuje metyláciu DNA, čím pomáha udržiavať gény v zdravom a vyváženom stave a znižuje riziko ochorení.
Okrem metylácie výskum dopĺňa rastúci arzenál prírodných stratégií proti starnutiu, ktoré odborníci na integratívne zdravie často nazývajú „super recepty“.
Patria sem doplnky ako resveratrol (na aktiváciu génov proti starnutiu), rybí olej (na podporu zdravia génov) a ašvaganda (pre rovnováhu stresových hormónov), spolu so základnými postupmi, napríklad užívanie vysoko účinných multivitamínov a konzumácia potravín bohatých na metionín, ako sú brokolica, špenát a vajcia.
„Výsledky sú významné, čo naznačuje, že tieto potraviny priamo ovplyvňujú markery starnutia,“ poznamenali autori štúdie, a to aj po zohľadnení premenných, ako je zmena hmotnosti.
Tento výskum poskytuje presvedčivý a praktický plán. Naznačuje, že boj proti starnutiu nie je pasívny proces, ale aktívny, riadený každodennými rozhodnutiami, ktoré robíme v našich kuchyniach.
Strategickým začlenením týchto potravín modulujúcich metyláciu môžeme nielen spomaliť čas, ale potenciálne ho aj vrátiť späť. Uvedené potraviny sú bohaté na „metyladapogény“, zlúčeniny optimalizujúce proces metylácie DNA, ktorý je nevyhnutný pre bunkovú mladosť a obnovu.
Poďme sa bližšie pozrieť na každú zo spomenutých 6 potravín:
1. Kurkuma: Účinná látka kurkumín je silný antioxidant a protizápalový prostriedok, známy pre podporu zdravia pečene. Jeho účinok sa znásobuje piperínom (štipka čierneho korenia).
2. Rozmarín: Obsahuje kyselinu rozmarínovú, ktorá dokáže zmierniť bolesti hlavy, bolesti žalúdka a nervové napätie a zároveň zlepšiť náladu a pamäť.
3. Cesnak: Ponúka antibakteriálne, antivírusové a imunoregulačné vlastnosti, posilňuje celkové zdravie.
4. Bobuľové ovocie (maliny, černice, čučoriedky, brusnice): Vďaka vysokému obsahu antokyánov a vitamínu C poskytujú výnimočnú antioxidačnú silu. Špecifické bobuľové plody, podporujú zdravie očí, kardiovaskulárneho systému a močových ciest.
5. Zelený čaj: Bohatý na katechíny a polyfenoly, ktoré poskytujú silné antioxidačné a protizápalové účinky.
6. Oolong čaj: Obsahuje podobné prospešné látky ako zelený čaj, podporuje detoxikáciu a poskytuje antioxidačnú ochranu.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Na Hradě visí, že „Pravda vítězí“. Úder Pavlovi v přáních pro rok 2026 ..... Co by v novém roce potřebovala Česká republika? Především stabilizovat situaci v oblasti financí, bezpečnosti a nějakých záruk, že občané ČR nebudou jakkoli uměle zapojováni do válečných a jiných konfliktů. V roce 2025 mě „nadzvedla ze židle“ řada věcí, ale nejvíce asi zpravodajská redakce ČT. I taková slova jsme si vyslechli od některých veřejně známých osobností. Došlo i na ukrajinského velvyslance a Slovensko. Promluvili herci Ivan Vyskočil a Michal Gulyáš, bezpečnostní analytik Jan Schneider, moderáto
Co vás na české politické scéně minulý rok nejvíce „nadzvedlo ze židle"? A co konkrétně by Česká republika v novém roce potřebovala? Co by se mělo změnit? Tak jsme se ptali zmíněných známých osobností. Padla slova i o prezidentovi, Filipu Turkovi a došlo i na Mádlův film Vlny. Nechybí ani vzkaz pro Václava Vydru.
Ivan Vyskočil: Doufám, že už nám ukrajinský velvyslanec nebude kecat do našich věcí
„Já už se ze židle ve svých letech zvedám poměrně těžko. Ale spolehlivě mě po celý minulý rok vždy ,nadzvedla ze židle' vláda toho neumětela Fialy i se všemi jejími členy. A s těmi průsery pana Rakušana, který se tváří jako největší spasitel. To celé mě celý minulý rok sr*lo, sr*lo a sr*lo!“ začal velmi rázně herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil. 
A co by Česká republika podle něj v novém roce potřebovala? Co by se mělo změnit?
„Řeknu to jednoduše. Byli jsme nedávno na letišti, když jsme odlétali do Egypta a byla tam také asi šestičlenná ukrajinská rodina, která nevypadala nijak movitě. A jelikož nás to stálo hafo peněz, tak má přítelkyně se na mě obrátila a ptala se mě – prosím tě, co to muselo stát tuto šestičlennou rodinu? A já povídám – no co je to muselo stát? Vždyť jsme jim to zaplatili. Možná že pracují, vydělávají, já proti těm pracujícím Ukrajincům, čestné slovo, nic nemám, no ale jestliže mají na každého člena státní příspěvek, jestliže mají příspěvky na bydlení a toto všechno…. Samozřejmě, já za to neviním ty Ukrajince. Já za to viním náš blbej stát. Protože blbej, kdo dává a blbější, kdo nebere,“ říká herec a vysvětluje. „Takže doufám, že v tomto roce tato bezbřehá a neadresná pomoc skončí a ty peníze se budou moci věnovat českým lidem, prosperitě tohoto státu a ne prosperitě cizího státu“.
A dostal se i k tolik diskutované „aktualitě“. „Také doufám, že už nám ukrajinský velvyslanec nebude kecat do našich věcí, protože to považuji za největší sprosťárnu. A za největší sprosťárnu to považuji stejně, jako když naše vláda kecala Slovákům do toho, jak to mají dělat, koho si mají zvolit… To je prostě taková hanebnost. Jako kdyby mně někdo přišel domů a začal mi vykládat, jak to mám dělat. Jo, poradit, to ano. Ale aby mi začal vykládat, co mám dělat a co nemám dělat, tak mu dám takovou facku, že vypadne z baráku jak cukrář,“ pokyvuje Ivan Vyskočil a dodává.
„Jinak souhlasím s panem Okamurou, už ani korunu na zbraně do Ukrajiny, protože to se jenom podporuje zabíjení, jenom se podporuje válka. A Vašek Vydra řekne, vybírejte na drony…. To bych mu rád připomněl, že ty drony mohou také zabíjet i ty jeho milované koně, někde tam….,“ vzkazuje svému hereckému kolegovi.
Michal Gulyáš: Všudypřítomné hajzlovství, propaganda, fízlování...
„Za vlády Spolu a pod ministerským předsedováním Petra Fialy se na židli sedět nedalo. Všudypřítomné hajzlovství, propaganda, fízlování, nekompetentnost a ty kauzy, včetně posledního bitcoinu, to je soustava fakírské podložky na židli. Volby, byť nedopadly dobře pro Stačilo!, za které jsem jako nezávislý kandidoval, přece jen odstranily ten Fialový hnus,“ netají se radostí z konce minulé vlády herec Michal Gulyáš a pokračuje. „Soudruh prezident na Hradě dělal ofuky Babišovi a pořád dělá ofuky s Turkem. Novoročním projevem zakončil ten starý rok a jeho obsah komentuji na svém profilu FB v tradičním komentáři.“
„Co potřebuje Česká republika?“ zamyslel se následně a servítky si rozhodně nebral. „Aby zmlkli libtardí škůdci, probrali se a začali dělat něco užitečného. To je ale nesplnitelné přání. Lepšolidní virus je vitální forma mentální poruchy, známé také pod názvem stupně retardace jako debilita. Představte si, když dostane záchvat celá komunita takto postižených jedinců. S větší mírou pochopení, že největší debilové v EU parlamentu už svoje záchvaty nezvládají a co nevidět jim ústav spadne pomyslně na hlavu, vzniká nervozita všech lepšolidních retardů ve stejné míře, jak bývalý ministr Hladík řekl, že se u nás v ČR otepluje dvakrát více, tak i retardi zde u nás mají dvakrát silnější reakce. Bylo by fajn vynalézt látku zdravého rozumu, který jim potom můžeme ve vakcíně píchat do hlaviček, až budou roztomile odulí. Mám sice neskromné přání, ale člověk nemá mít malé cíle,“ uzavírá.
Jan Schneider: Co si o kom zpovykaná hradní pavlač myslí…
Vyjádřil se i publicista, emeritní bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019, Jan Schneider. „Nejvíce mě nadzvedlo oficiální hradní vyjádření Petra Pavla v kauze Filipa Turka: ,Není přitom rozhodující, zda mu byly jednotlivé výroky a činy zpochybňující ústavní hodnoty prokázány, ale to, zda na ně tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti.' - Na Hradě přitom visí standarta, že ,Pravda vítězí' - a tento hybridní pošuk prosazuje úplný opak, že rozhodující je, co si o kom zpovykaná hradní pavlač myslí. TGM v případě Hilsnera se přímo postavil proti tomu, co si myslela ,významná část veřejnosti', a to mu dalo obrovský mravní kredit. Prostě rozdíl mezi těmito dvěma prezidenty nemůže být propastnější,“ upozorňuje Jan Schneider a pokračuje. 
„Nadto ale hradní standarta vyjadřuje jeden z pilířů demokratického státu, na což by měl zareagovat Koudelka (§ 5 zák. č. 153/1994 Sb. - Působnost zpravodajských služeb - (1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,). Měl by premiéra upozornit, že prezident jedná v rozporu s demokratickými základy republiky, protože jeho rétorika vyjadřuje samu podstatu společenského jevu, který končí lynčováním. Žádný soud, žádná možnost obhajoby, ale rozvášněný dav bude konat. Senát by tudíž měl neprodleně začít s přípravou impeachmentu,“ vzkazuje Jan Schneider a dodává. „To je současně věcí, kterou bych si od počínajícího roku přál. A přál bych celé EU, aby se vrátila ke svým civilizačním hodnotám, tedy k zásadě, že spor dvou rozhoduje někdo třetí, a ne ten silnější. Děsivý náznak této tendence je zřejmý v případě sankcionovaného plukovníka Jacquese Bauda.
René Kekely: Nebouří se žádné štíty demokracie, ani milionová chvilková uskupení
Nad tím, co ho v minulém roce nejvíce „nadzvedlo ze židle“, se zamyslel také moderátor, producent a PR manažer René Kekely. „Především arogance moci a přehlížení jedné z největších ,korupčních' kauz – a sice bitcoinů. Kdy ministr instituce, která by měla být jednou z nejváženějších a nejdůvěryhodnějších, nejenom že připustí, ale obhajuje praní špinavých peněz v řádu mnoha miliard. Kdy sice odstoupí, ale premiér a bohužel ani prezident to evidentně jako nějaký zásadní problém nevidí. A je jaksi ,ticho po pěšině',“ kroutí hlavou moderátor a pokračuje. „Je to zvláštní a je nutno se ptát, kolik takových případů ještě mohlo být, o čem veřejnost neví? Nebouří se žádné štíty demokracie, ani milionová chvilková uskupení. Být to za jakékoli jiné vlády a jiného prezidenta, už by vyzývali k naplnění Letenské pláně. Tady se to ale vzalo jako ,jakýsi přešlap' a jede se dál. To mi přijde uboze pokrytecké a vážně trapně legrační…,“ vysvětluje a dodává. 
„Tady někdo nezaplatí správně daně nebo nezaplatí pokutu a už jdou na něj s exekucí, a na opačné straně jeden z nejvyšší představitelů vlády umožní praní špinavých peněz a jede se dál. A ještě se ta vláda sama označí za jednu z nejúspěšnějších. To chce buď notnou dávku arogance anebo jsou to všechno ,autisti', kteří nevnímají realitu?!“ ptá se.
René Kekely odpověděl i na další otázku, co konkrétně by Česká republika v novém roce potřebovala a co by se mělo změnit.
„Především stabilizovat situaci v oblasti financí, bezpečnosti a nějakých záruk, že občané ČR nebudou jakkoli uměle zapojováni do válečných a jiných konfliktů. A že se konečně přestane strašit s jakoukoli válkou. Že konečně politici a nejenom ti naši, začnou hledat řešení k míru, nikoli prohlubování konfliktů,“ vzkazuje moderátor a dodává.
„A taky, že poté, co jsme měli nejnižší porodnost za asi 200 let, se ,cosi' konečně změní k tomu, aby mladí měli důvod zakládat rodiny. Aby se opravdu začalo řešit dostupné bydlení, slušné žití pro seniory, kteří celý život pracovali, a aby skutečně potřební lidé, kteří žijí v této zemi, měli stejná práva, včetně různých příspěvků, přídavků, jako ti, kteří jsou zde jen dočasně. Pomoc všem utiskovaným je bezesporu potřeba. Ale je taky potřeba rozlišovat, a hlavně neumožnit zneužívání štědrosti. A to se bohužel děje, a ne zrovna v malém.“
Pavel Černocký: ČT… Divák musí mít dojem, že snad ty volby vyhrála ODS…
„V roce 2025 mě ,nadzvedla ze židle' řada věcí, ale nejvíce asi zpravodajská redakce ČT. To neobjektivní zpravodajství, jednostranná podpora Fialovy vláda a útoky na Babiše, Rajchla a Okamuru,“ říká publicista Pavel Černocký a podotýká. „A v roce 2026 to jede dál. Divák musí mít dojem, že snad ty volby vyhrála ODS. ČT24 se evidentně stává protivládní televizí. Maximum prostoru na ČT24 dostává infantilní Kupka a šašci jako Zdechovský, Pivoňka nebo Zelenskyj a jeho parta,“ kroutí hlavou Pavel Černocký a pokračuje. „Nadzvedlo mě i zhlédnutí filmu rádobyrežiséra Mádla ,Vlny'. Film plný historických nesmyslů, nepřesností, manipulací a lží. Česká republika by v roce 2026 zoufale potřebovala rekonstrukci zpravodajství ČT tak, aby občané dostávali skutečně objektivní zprávy, a ne nestoudnou manipulaci,“ uzavírá.      (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Svět se otřásá: Nový rok začal zostra. Proč jdou tak hystericky po krku Okamurovi? Odpověď hledejme i ve Venezuele. Brusel a jeho Páté kolony nevědí, co s tím. Nedotknutelný Trumpův i Putinův zadní dvorek: Klíč k dalšímu stoletému míru? ..... Petr Hájek sleduje první dramatická zemětřesení nového roku u nás i za oceánem, a přestože tuší, že mnozí nepodvolení možná nebudou v první chvíli s jeho závěry o Trumpově venezuelském dobrodružství souhlasit, pokouší se vysvětlit hlubší souvislosti, jež jsou pro nás mimořádně nadějeplné
Poslouchejte článek jako audio
Na Silvestra jsem ve vysílání naší rozhlasové stanice Hvězda vyjádřil naději, že šestadvacátý rok jedenadvacátého století bude rokem dobrým. Komu to přijde příliš optimistické, může si můj komentář najít a přečíst či pustit hned pod tímto článkem, kde uveřejňujeme všechny odvysílané "Hvězdné" texty. Pochopí, čím argumentuji.
A hle: Jen se z nového roku odvalilo pár hodin, už se dějí věci, které moje přesvědčení posilují. Patří mezi ně - pro mnohé možná kupodivu - také dramatická invaze Spojených států do Venezuely a napohled šokující únos prezidentského manželského páru.
Naopak o hysterickém povykování fialové mafie kolem skvělého novoročního projevu Tomia Okamury se dnes příliš šířit nebudu. Jakkoli jde rovněž o zcela zásadní událost. Nikoli v tom, co Okamura řekl, ale v dokonale sebeudavačské reakci kavárny, kterou svou jasnou řečí "Ano-ano, ne-ne" vyvolal.
Je zjevné, že fialová vládní mafie ve sněmovně, v ČT, ČRo a v přidružených korporátních miliardářských médiích se po volebním výprasku pořád ještě nevzpamatovala. Že nechce vzít na vědomí, že vítězové konečně začínají věci nazývat pravými jmény. A že dost možná začnou i vládnout podle svých předvolebních slibů.
To je pro poražený "Gang pěti" a jeho vytřeštěné fanoušky naprosto šokující a nestravitelné. Za poslední čtyři roky si totiž zcela zvykli na pohodlí svých zločinů. Nejen těch otevřeně kriminálních, ale i těch propagandistických. Pravda se ozývala jen v médiích svobodných, takzvaně alternativních, která ovšem dusili, skandalizovali či dokonce pirátsky protiústavně vypínali.
Beztrestně, protože měli v rukou také zkorumpované vedení policie a justice.
Pro podvolenou veřejnost tedy mluvili jen oni. A stokrát opakovali své lži, jež se dle goebbelsova receptu stávaly pravdou. A doufali, že SPOLU s bruselskými kmotry ovládajícími vězení národů už zcela zdecimovali touhu otroků po svobodě. Že prostě ti, kteří je dle vůle většiny vystřídali, si neodváží mluvit a činit jinak, než oni dlouho diktovali. Okamura je právě probudil. A přesto ho dnes necháme stranou.
Jednak proto, že jsme o tom přinesli v sobotu vynikající článek mého redakčního kolegy. Ale především proto, že bych si vystřílel prach k rozhovoru, který s Tomiem Okamurou v úterý před kamerami Protiproudu nejen na toto téma povedeme. A nepochybně o tom budeme mluvit i zítra v naší pravidelné pondělní poradě tvrdého jádra nepodvolených.
Operace Trumpových zabijáků ve Venezuele, jakkoli dlouho připravovaná, totiž vnesla hned na počátku roku do světového dění takový úder, že je dobré zaměřit se především na ni. Týká se nás totiž daleko zásadněji, než většina předchozích imperiálních výbojů USA v Latinské Americe. A více než v tuto chvíli tušíme.
Povyk na zadním dvorku
Je příznačné, jak si s invazí do Venezuely neumí poradit fialový kavárenský mainstream. Těžce jej vyrušila od soustředěných útoků na Okamuru. A obecně od přikládání pod kotel proti prvním krokům nové vlády, jíž hradní rozvědčík nepřestává házet klacky pod nohy. Ostatně Babišovo prohlášení, že Filipa Turka na post ministra Životního prostředí prezidentovi navrhne ke jmenování, slibuje nakonec přece jen rozběhnout nezbytný ostrý střet s Hradem.
Korporátní média, jako obvykle v čele s ČT, se pohybují v neřešitelné rovnici, která z žádné strany nevychází. Předvedlo to okamžité sobotní vysílání obvyklého "Speciálu" České televize. Jako vždy jednostranně pozvaní "hosté" sice museli přijmout s radostí, že byl zatčen a do USA unesen (Bruselem neuznávaný) Nicolas Madura a jeho choť. A veselili se, jak prý je při přepadení sídla venezuelského prezidenta "vytáhli z postele".
Současně ale - nejen vzhledem k již zcela otevřené nenávisti k Donaldu Trumpovi - špatně skrývali obavy, "co to znamená v mezinárodním kontextu".
Komentář na Novinkách zněl právě tak úzkostně. "Tento krok jasně ukazuje, že USA považují Latinskou Ameriku za svůj zadní dvorek, kde si mohou dělat, co chtějí. To není dobrá zpráva." Připomeňme, že zmíněný nejbohatší domácí prolhaný web vlastní miliardář Ivo Lukačovič. Právě ten, co nedávno poslal Zelenskému skrze mafii v české armádě kolem generála Řehky a pomateného herce Ondřeje Vetchého dalších sto miliónů (!) jako příspěvek na kyjevské zlaté toalety.
IDnes už byla dnes ještě jasnější: Jsme prý svědky „putinizace americké zahraniční politiky“. No jistě! Tady spočívá jádro obav těch, kteří naši zemi ještě před pár měsíci nezadržitelně táhli do třetí světové války organizované Bruselem, jak správně řekl ve své řeči Okamura.
Povyk na českém "zadním dvorku" bruselských válečnických führerů je prostě neřešitelný. Jasně si uvědomují, že venezuelskou operací se svět definitivně vrací do "klasických" sfér vlivu velmocí.
Tedy přesně toho, z čeho mají takovou hrůzu chcípající globalistické elity - architekti zamýšlených Spojených států evropských. A jejich páté kolony v jednotlivých připojených historických evropských státech. Užuž měly přece definitivně ztratit nejen suverenitu, ale prodělat rovněž "výměnu obyvatel" skrze imigrantskou invazi. A teď se to nějak hroutí.
Klíčová otázka tedy zní: Která z těch dvou invazí je pro nás nebezpečnější?
Doktrína míru
Najednou se totiž opět vynořila "Monreovova doktrína". Něco, co měl Nový světový řád vyhlášený zrádcem Gorbačovem a prezidentem Bushem starším na počátku devadesátých let definitivně odstranit. Malé a střední státy, které dosud byly "toliko" ve sférách vlivu velmocí - tak, jak je určilo jednání vítězů 2. světové války na Jaltě - měly úplně zaniknout.
Věčné války zahájil podvod z 11. září 2001. Stal se výstřelem z Aurory pro nastolení světové totalitní diktatury, jakou si ani Orwell neuměl představit. Vznik a bleskové rozrůstání projektu Evropské unie byly jeho součástí.
Právě tak jako stejně bleskové nabobtnání a roztažení NATO k ruským hranicím. Navzdory slibům, jež po souhlasu se spojením Německa do 4. říše dostal naivní sebestředný zrádce SSSR Michail Gorbačov. Jenom Rusko totiž už stálo Západu v cestě. Kdyby padlo, připojila by se k projektu i Čína. A najednou je tu nějaká "Monreovova doktrína"!
Připomeňme si: James Monroe byl 5. prezident Spojených států v letech 1817–1825. Poslední, který ještě patřil k "otcům zakladatelům" USA. A doba jeho vládnutí patřila ke zlatému období tehdy sotva padesátiletých Spojených států. Byl to on, kdo vahou své osobnosti prosadil základní zahraničně-politickou doktrínu pro osvobozené britské kolonie.
Lze ji shrnout takto: Američané se nikdy nebudou plést do záležitostí zbytku světa - tedy především Evropy. Ať si tam ti pomatenci mezi sebou válčí, jak chtějí. Ale na "zadním dvorku" - tedy v jižní Americe - si naopak americká Unie udělá pořádek. Smyslem je, že USA nebudou evropské velmoci ohrožovat skrze své državy v této části světa.
Kupředu zpátky!
Tím, že se Trump invazí do Venezuely k této doktríně výslovně přihlásil, poslal jasný vzkaz evropským válečným štváčům, kteří v otevřené válce s Ruskem - a třeba i v jaderném zničení Evropy - už vidí jedinou naději, jak se udržet u moci.
Jestli chcete, válčete si u vás, jak chcete, pomatenci. Ale bez nás. A protože bez nás se na Rusko neodvážíte, vraťte se ke "koncertu velmocí". Tedy k uspořádání, kdy po šílenství napoleonských válek se západní mocnosti dohodly s Ruskem na vzájemném respektu svých zájmů - a na sto let zavládl v Evropě mír.
To je hlavní smysl a poselství Trumpova venezuelského dobrodružství. Proto si s ním neumí mainstream české páté kolony Bruselu poradit. Protože v důsledku míří k rozpadu EU a k obnovení i naší - byť vždy jen relativní - státní suverenity. K tomu, k čemu ostatně míří i fialovou mafií hystericky proklínaný Okamurův novoroční projev. K tomu, k čemu nám dopomáhej všemohoucí Bůh!
Ten, na kterého se takovou důvěrou a láskou obrací původní nezkrácená verze naší státní hymny Kde domov můj. Pouze posluchači protiproudní stanice Hvězda si ji mohou každý den po půlnoci poslechnout v plném znění. Protože i my se vracíme ke kořenům. Proto i nás Bruselané mezi námi tolik nenávidí.
Takže ještě jednou: Ve jménu Páně v novém roce kupředu zpátky za lepším příští naší úchvatné vlasti, nepodvolení spoluobčané!     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Pár ošklivých a nesouvisejících paralel ..... Ve Venezuele vládl diktátorský komouš a to byl jediný důvod jejích problémů. Teď byl tento komouš přepaden, vyvezen ze země, postaven před soud a odteď už bude všechno v pořádku, protože venezuelští emigranti v USA slaví… Obávám se, že takhle snadné to nebude, ale je to typicky americké. Problém Iráku i Afghanistánu také byl přece jen v tom, že tam nejsou svobodné volby. Jakmile je zavedeme, nastane demokracie a svobodně vyhraje… Muktada Sadr. Pamatuju si jedny svobodné volby v Gaze – vyhrál to svobodně, demokraticky a suverénně Hamás.
Nezaznamenal jsem ani jedinou analýzu, proč jsou ve střední a jižní Americe socialisté tak populární. Prostě tam byl ráj, všichni se pod americkým protektorátem měli moc dobře, ale pak lidem z nějakého důvodu jeblo a začali podporovat různé Fidely, Cháveze a další. Vlastně vidím jediné logické a univerzální zdůvodnění – může za to Putin. Ani slovo o jihoamerické chudině, ani slovo o favelách… ani slovo o těžařských smlouvách, které byly pro místní podobně výhodné, jako francouzské smlouvy v Sahelu na těžbu uranu. Sorry jako, ale takhle si jen lžeme do kapsy. Antipatie vůči USA latinskoamerických zemí začala už před sto lety americkou politikou „velkého klacku“ a pokračuje dodnes. Američany tam mají rádi asi jako v Pákistánu Brity a v Čadu Francouze.
Nu což, Donald Trump si přesně podle své bezpečnostní strategie začal zavádět kázeň na svém zadním dvorečku. Dlužno říct, že zvolil odlišnou strategii od svých předchůdců. Ti nejprve všechno vybombardovali do doby kamenné, pak tam zavedli volby a pak se divili, že zbombardované obyvatelstvo masově volilo ještě větší hrdlořezy, než tam měli předtím. Trump je inovativní. Prostě jim rovnou unesl prezidenta. Asi se inspiroval u Brežněva. Ten to velmi podobně udělal v šedesátém osmém u nás… Třeba bude Maduro také podepisovat Newyorské protokoly… Brežněvovi to zafungovalo. Kdopak asi bude ve Venezuele zavádět normalizaci? Kdo tam bude novým Husákem?
Podle vojenských blogerů měly takřka všechny americké útoky na Venezuelu souvislost s komandem amerických Rambů, kteří si došli pro Madura. Američané nebombardovali ani vojenské cíle, ani rafinérie, ani těžařské kapacity. Nebombardovali dokonce ani vojenská letiště a Venezuelci zase naopak nevzlétli ani s jednou stíhačkou a NIKDO(!!!) neodpálil ani jednu jedinou střelu IGLA odpalovanou z ramene proti americkým vrtulníkům. Podle prvních fotek navíc Maduro vypadal v docela dobrém rozmaru. Jako by se mu vůbec nepřevrátil svět vzhůru nohama.
Ale oproti Clintonovi a jeho bombardování Jugoslávie a Bushovi a jeho bombardování Iráku je to rozhodně pokrok. Otázkou je, jestli je tento pokrok dán Trumpovým lidumilstvím (je lepší zabít jednoho Kásima Sulejmáního na oficiální státní návštěvě, než pozabíjet statisíce Íránců) a nebo jestli už Spojené státy na pořádnou bombardovací kampaň nemají dost munice, protože všechno už poslaly na Ukrajinu… a tak muselo nastat pokračování války jinými prostředky.
Ale hlavní otázka samozřejmě zní, jestli Trumpova akce proběhla s mlčenlivým souhlasem Číny a Ruska a nebo proběhla navzdory jejich velmocenským plánům. Přece jenom, Čína ve Venezuele investovala minimálně sto miliard dolarů a hodlala se ve Venezuele uchytit ještě víc. Ano, Spojené státy jdou do Venezuely kvůli ropě, ale Rusové i Číňané tam jsou ze stejného důvodu. Kvůli černookým venezuelankám to není.
Já osobně se stále ještě přikláním k první variantě. Spojené státy se vracejí k Monroeově doktríně a nyní si s velkou slávou a pompou vymezily teritorium. Vyvozuji to z jednoduchého důvodu – ruské zbraně ve Venezuele na americké mariňáky nevystřelily a jak Rusko, tak Čína protestovaly jen velmi krotce. Asi tak krotce jako Západ, když si Brežněv obsazoval Československo… Sověti si prostě doma dělali pořádek a všichni to respektovali. A sto miliard venezuelských investic je možné odepsat, když dostanete Tchajwan… Američané měli lodě u venezuelského pobřeží docela dlouho a netajili se tím, že půjdou do pozemní operace. Rusové už před vánoci evakuovali svůj diplomatický personál. Kdyby Rusko i Čína chtěly, asi by dokázaly Madura uchránit někde v bunkru a alespoň Amíkům trochu zasolit.
Navíc – znáte nějakou zemi, kterou za posledních třicet let Spojené státy obsadily a nastala tam samá pozitiva a sociální jistoty? Zatím pokaždé se Američané jen zapletli do neřešitelného konglomerátu vnitřních problémů, se kterými nepohnuli a naopak to ještě zhoršili. Výsledkem nikdy nebyl stabilní stát, kde by byla radost žít a naopak tam nostalgie po bývalých diktátorech značně vzrostla. Lidé z těch zemí zpravidla dodnes prchají… do Německa.
Dovolím si ještě připomenout, že Britové se od Trumpova venezuelského dobrodružství veřejně distancovali.
Dominaci USA na západní polokouli ovšem už nikdo zpochybňovat nebude… Tedy… pokud to Trump dotáhne. Teď, v této chvíli, má sice Madura, ale Venezuela není jeho o nic víc než minulý týden. Navíc, armáda už se rozmístila, milice také… od ukrajinského Majdanu se Američanům už žádná barevná revoluce nepodařila. Ani v malé Gruzii ne. Mééédia nás zásobují rozjásanými Venezuelany, ale v cizině, ne v Caracasu. Navíc, země okolo Venezuely nejsou z amerického zásahu vůbec nadšené… asi se jim vybavily dávné i méně dávné vzpomínky na Theodora Roosewelta.
Svým způsobem, nejslaběji teď působí Čína. Putin si troufl zabrat Krym a zahájit válku proti NATO, ale tam, ve Žlutém moři pořád stojí americká nepotopitelná loď Tchajwan. Číňan je desetkrát ba stokrát bohatší než Rus, má největší námořnictvo světa, největší armádu světa, teď už i nejvíc inovací světa, ale při poměřování pindíků je Sitting Ping až třetí… Nevím, jestli teď Čína uspíší své vojenské plány, ale zřejmě definitivně kývne na další ropovody a plynovody z Ruska. Moři ještě pořád vládnou Spojené státy a jeden nikdy neví, co Trumpa napadne. Zřejmě dojde i na další pozemní dopravní koridory, protože Asie, Evropa a Afrika jsou dosažitelné po pevnině. Tam americké letadlové lodě nejsou.
Evropská unie zatím zavedla uhlíková cla… Aby se nám tady vyrábělo ještě dráže a ještě hůře. Největším nebezpečím je pořád ještě klimatická změna. K čemu nám bude hospodářská síla, když všichni uhoříme, nicht wahr? My se tady nepřipravujeme na válku, ale na úplně normální kolaps.
Každopádně, na rozluštění celého geopolitického rebusu nebudeme čekat dlouho. Uvidíme, jestli Orbán vsadil na správného koně a jestli si velcí kluci na Aljašce opravdu něco dohodli. Stále mám před očima rozradostněného Babiše po telefonátu s Trumpem… zároveň ten stejný Babiš teď jede na setkání koalice ochotných. Dobře si pamatuju na Putinův umírněný postoj se Sýrií i Íránem. Američan už víceméně dostal všechno, co chtěl (Grónsko nepočítám, to je zdarma), takže teď uvidíme, jestli to byla jen finta a nebo jestli je za tím dohoda o sférách vlivu.
Žirinovský to v roce 2020 odhadl tak, jak se to teď děje… Američané si vezmou Venezuelu a Rusko si vezme Ukrajinu. Tož uvidíme, zda měl pravdu.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Viktorín o útoku na Putinovu rezidenciu: Táto provokácia má za cieľ eskalovať konflikt ..... Generál Jozef Viktorín (Republika) zhodnotil rokovania USA a Ruska o Ukrajine v roku 2025. Apeloval na návrat európskych politikov k diplomacii. „Európa nepotrebuje svetový konflikt, a to by si mali predstavitelia EÚ uvedomiť,“ povedal pre neČT24. Prehovoril aj o útoku na Putinovu rezidenciu.
Ako hodnotíte prebiehajúce rokovania USA s Ruskom a Ukrajinou? Priblížili sme sa tento rok k urovnaniu tohto konfliktu?
Každé rokovanie, ktoré je o dlhodobom mieri, je nepochybne zmysluplné. Myslím si, že je čas konflikt uzavrieť, respektíve sa priblížiť k jeho ukončeniu. Tu však zainteresované strany musia mať rovnaký cieľ - mier. A v tomto procese vidíme, že jeden z aktérov, mám na mysli Zelenského, robí všetko pre pokračovanie konfliktu a prijímanými krokmi obetuje viac vlastných občanov. Politici by mali byť nad vecou a ich rozhodovanie by malo byť racionálne v záujme národa, ktorý reprezentujú. Ak prevládne emócia a osobná zášť, tak potom to môže dopadnúť tak, ako to vidíme v dnešných dňoch. Tiež je potrebné pripomenúť, že Spojené štáty potrebujú pozitívny výsledok, a z toho vyplýva ten silný tlak na Zelenského. Je prirodzeným záujmom Trumpovej administratívy rozvíjať ekonomické vzťahy s Ruskom, a súčasný vývoj tomu bráni. Podľa môjho názoru výsledok bude nakoniec kompromisom, ktorý vo finále bude dohodou medzi Ruskom a Spojenými štátmi.
Čo si myslíte o štýle vyjednávania USA a Ruska?
Obe krajiny majú záujem hlavne o ekonomickú spoluprácu, a tu sa vedia dohodnúť bez ohľadu na názor Zelenského, resp. európskych lídrov. Pre Spojené štáty je v tomto vyjednávacom procese partnerom iba Ruská federácia; ostatní sú poradcami druhého sledu. Ich váha v celom procese sa bude postupom času len znižovať. Američania si uvedomujú, že Rusko ciele špeciálnej vojenskej operácie naplní aj bez dohody. A ak bude diplomacia aj naďalej zlyhávať, resp. bude aj naďalej sabotovaná, Rusko môže svoje ciele rozšíriť, čo môže vyústiť v úplný kolaps Ukrajiny.
Bude EÚ pokračovať vo svojich pokusoch o marenie mierového urovnania iniciovaného Trumpom v novom roku? Ako si vysvetľujete militarizmus EÚ voči Rusku?
Tu je vidieť nezáujem EÚ o realizmus v konflikte. Kroky EÚ sú destabilizujúce pre európske spoločenstvo a vôbec pre mierový proces. EÚ uvalila len sankcie voči Rusku, ale nepredstavila žiadnu stratégiu rozvoja spolupráce s Ruskom v budúcnosti. Tu platí, že bez ohľadu na výsledok rokovaní o mieri, Rusko tu bude, či sa to niekomu páči, alebo nie. Ale ako dopadne v krátkom čase EÚ, s tým si nie som vôbec istý. Základná chyba je ukrajinizácia politiky EÚ bez znalostí dopadov na občanov Európy. Cesta je vrátiť sa späť a slúžiť vlastným občanom, a neriešiť za každú cenu a bezhlavo iba Ukrajinu. Každá minca má totiž vždy dve strany. A práve táto politika „všetko pre Ukrajinu“ mierový proces len spomaľuje. Uvedomujem si, že pri tých miliardách, ktoré EÚ dala na Ukrajinu, je ťažko si priznať chybu.
Východiskom pre politikov EÚ je návrat k zodpovednosti, diplomacii a akceptovaniu reality v samotnom konflikte. Európa ani svet nepotrebuje svetový konflikt, a to by si mali predstavitelia EÚ čo najskôr uvedomiť.
Prieskum verejnej mienky agentúry AKO pre TASR zistil, že podľa 48,2 % respondentov koniec vojny na Ukrajine prinesie nárast nelegálneho dovozu strelných zbraní na Slovensko. Ako hodnotíte toto riziko po skončení konfliktu? Sú podľa vás obavy občanov opodstatnené?
Áno, táto hrozba tu je, a je veľmi reálna. Už dnes vidíme, že zbrane z Ukrajiny sa ocitajú v rukách rôznych drogových gangov a militantných skupín po celom svete. Po ukončení konfliktu sa dá očakávať zintenzívnenie tohto problému, čo bude ohrozovať bezpečnosť občanov Slovenska. A tu bude dôležité, ako sa vláda a bezpečnostné zložky s touto situáciou vyrovnajú. Hovorím tu o prevencii. Už dnes vieme, akým hrozbám budeme čeliť. Je primárnou povinnosťou politikov, vlády a bezpečnostných zložiek dbať na bezpečnosť občanov, ktorá musí byť na prvom mieste. Súhlasím, že nelegálny vývoz zbraní na Slovensko bez prijímania adekvátnych opatrení môže byť hrozbou pre normálny a pokojný život občanov na Slovensku.
Čo si myslíte o ukrajinskom útoku na štátnu rezidenciu ruského prezidenta Putina v Novgorodskej oblasti z 29. decembra? Ako môže tento útok ovplyvniť prebiehajúce rokovania?
Vychádzajúc z medializovaných správ, je takéto niečo pri rokovaní o mieri vrazaním dýky do chrbta. Nedá sa tu hovoriť o žiadnom vojenskom význame takéhoto činu.
Je to len provokácia, ktorá má za cieľ eskalovať konflikt a zvrátiť mierové úsilie, ktoré bolo doposiaľ vynaložené. Som udivený, ako médiá hlavného prúdu túto situáciu zľahčujú a tvrdia, že to je výmysel.
Ďakujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Pavel J. Hejátko: Týká se zákaz propagace komunismu i zákazu propagace Václava Havla? ..... Václav Havel kdysi ještě jako federální prezident oznámil veřejnosti skutečnost, která mnohé šokovala. Přiznal, že byl ve svazcích Státní bezpečnosti veden v jedné z kategorií spolupracovníků, konkrétně jako kandidát tajné spolupráce. Toto sdělení však nebylo z jeho strany žádným přiznáním spolupráce, ale předem promyšleným manévrem, který měl od tohoto faktu naopak odvést pozornost. Měl neutralizovat budoucí podezření a zároveň vytvořit alibi v podobě tvrzení o nespravedlnosti a nepřesnosti lustračních mechanismů. Richard Sacher sice při skartování materiálů kolem disentu hned v lednu 1990 odvedl poměrně pečlivou práci, ale nikdo z chartistů si nemohl být jistý, že je jeho svazek nemá někde v nedohlednu nějakou další a kvalitní kopii. Ostatně tehdejší předseda lidové strany Josef Bartončík by o tom mohl vyprávět své.
Když se na veřejnosti (náhodně) objevil právě jeho svazek, dostal z toho málem infarkt. Havel se tak stylizoval do role oběti systému, nikoli jeho součásti. Vždyť on, prezentovaný jako morální autorita nového režimu, přece s komunistickou politickou policií spolupracovat nemohl. Ještě krátce předtím by každý, kdo by něco takového vyslovil, byl jeho fanatickými příznivci okamžitě rozcupován a označen buď za blázna, nebo za estébáka.
Jenže čas plyne, informace se hromadí a archivy se postupně otevírají, často i nelegální cestou. Právě v těchto archivech se nacházejí odpovědi na otázky, které jsou pro pochopení současnosti zásadní. A právě tyto dokumenty jsou pro mnohé lidi mimořádně nepohodlné.
A samozřejmě se to týká i ikony liberální demokracie Václava Havla.
Autentický záznam 1. odboru II. správy ministerstva vnitra ze dne 24. června 1964 uvádí, že Václav Havel byl v rámci akce s krycím názvem „PROFESOR“ rozpracováván jako styk objektu. V této souvislosti obdržel poštou fotokopii protistátního letáku nazvaného „Národně demokratické sdružení“. Leták byl odeslán z Pardubic na adresu Havla do Divadla Na zábradlí, kde byl zaměstnán jako dramaturg. Havel leták neodmítl, nezničil ani neskrýval, ale odevzdal jej přímo Krajskému výboru KSČ v Praze. Tento krok byl okamžitě využit k jeho nakontaktování. K rozhovoru došlo 23. června 1964 v jeho bytě a účastnil se jej mimo jiné kapitán Činka z 8. odboru II. správy MV, který měl na starosti problematiku letáků.
Havel během rozhovoru odpovídal ochotně, bez vytáček a s viditelnou snahou vyhovět. Uvedl, že autorem letáku by mohl být starší člověk, což zdůvodnil konzervativním jazykem a stylem odpovídajícím době první republiky. Současně otevřel možnost, že by autorem mohl být někdo z emigrace, kde podle něj český jazyk ustrnul. Na přímou otázku ohledně emigrantů ze svého okruhu poskytl detailní informace.
V témže roce byl služebně v NSR a Rakousku. V Německu měl strýce, který emigroval a žil v Mnichově, kde provozoval restauraci. Popsal jeho životní poměry, zmínil jeho přání vrátit se nebo alespoň navštívit Československo a zdůraznil, že prostředí, ve kterém žije, mu je cizí. Dále uvedl, že mluvil se dvěma dalšími emigranty, přáteli svého strýce, kteří se zajímají pouze o obchod a politika je nezajímá. Tyto osoby včetně strýce označil za nevhodné kandidáty na autory protistátních letáků. Současně hodnotil život v NSR, který označil za materiálně vysoce zabezpečený, avšak morálně prázdný, protože podle jeho slov lidé spatřují smysl života pouze v plném žaludku a automobilu.
Havel se rovněž otevřeně rozpovídal o problémech s cestami do zahraničí, které mu ministerstvo vnitra opakovaně zamítalo. Popsal projednávání této záležitosti v komisi při Městském stranickém výboru za účasti pracovnice MV a vyjádřil spokojenost s tím, že s ním bylo jednáno otevřeně a že mohl své názory svobodně vyjádřit. Výsledek byl pro něj příznivý. Od té doby již s cestami do zahraničí žádné potíže neměl. Upozornil také na to, jak západní tisk okamžitě využil situace, když mu nebyla povolena cesta na premiéru hry „Zahradní slavnost“ v západním Berlíně a rozpoutal mediální kampaň o nesvobodě v Československu.
Během rozhovoru Havel aktivně pomáhal orgánům při pátrání po autorovi letáku. Jmenoval konkrétní osoby ze svého okolí z Pardubic, Brna i Gottwaldova, a to z řad herců, dramaturgů i příbuzných. Tyto osoby sám politicky hodnotil, rozlišoval, kdo se o politiku zajímá a kdo ne. Jeho vystupování bylo hodnoceno jako otevřené a upřímné. Bez vyzvání přiznal, že svého strýce v NSR osobně navštívil. Jeho vyjadřování svědčilo o snaze „napravovat nedostatky“ a o loajálním vztahu k tehdejšímu režimu. V oblasti kultury dokonce prohlásil, že se žádný kapitalistický stát nemůže Československu rovnat. Jeho vztah k socialistickému zřízení byl dokonce vyhodnocen jako vysoce kladný.
Záznam dále detailně popisuje jeho bydliště na nábřeží Bedřicha Engelse č. 78, byt ve čtvrtém patře obývaný s manželkou a pravděpodobně i otcem. Rozhovor probíhal v prostorné pracovně s výhledem na nábřeží, zařízené starým nábytkem, s velkými pohovkami a množstvím knih. Předsíň byla zaplněna nábytkem, byt působil dojmem přestavby. Manželka se omlouvala za nepořádek. Další místnosti nebyly zjištěny, protože návštěva byla okamžitě uvedena do pracovny.
Rozhovor byl ukončen s tím, že v případě potřeby bude Havel znovu kontaktován. S tím souhlasil a uvedl, že je rád, že k rozhovoru došlo, a že jej považuje za inspiraci pro další literární tvorbu.
Závěr záznamu je jednoznačný. Havel je označen jako vhodný agenturní typ, se kterým bude udržován pravidelný styk, a je navrženo založení svazku kandidáta agenta. Dne 4. srpna 1964 kapitán Karel Odvárka zakládá svazek KA 24 486 a konstatuje, že Havel je vhodným kandidátem k případnému úkolování v rámci rozpracování akce „PROFESOR“ a jeho pražských kontaktů s cílem odhalení protistátní činnosti. Krycí jméno „PROFESOR“ označovalo G. L. Klinea, kterého StB evidovala jako rozvědčíka USA.
Havlův pozdější údiv nad tím, že byl veden jako kandidát tajné spolupráce tak působí nepřesvědčivě, účelově a spíše až absurdně. Buď si bývalý prezident nepamatoval vlastní minulost, nebo se ji snažil překrýt. Zda jeho chování od roku 1964 představovalo spolupráci s komunistickou státní bezpečností, nechť si už každý vyhodnotí sám. Faktem zůstává, že Havel o svém životě popsal tisíce stran, avšak tyto skutečnosti se neobjevily ani v jedné.
Z výše uvedeného vyplývá zcela jasný závěr. Právě tyto skutečnosti vysvětlují, proč Václav Havel po svém dosazení k moci v roce 1989 nikdy nezakázal Komunistickou stranu Československa. Pro agenta StB by takový krok znamenal přímé ohrožení. Postavení KSČ mimo zákon by otevřelo prostor pro odvetu ze strany jeho řídících důstojníků. Stačilo by vytáhnout neskartovaný svazek vedený pod krycím jménem „Profous“ z let 1964 až 1977 a následně „Tomis“ z období 1977 až 1989. Nešlo o to, že by o tom nevěděly západní rozvědky nebo americké zednářské struktury. Šlo o to, že by se to dozvěděl obyčejný lid (celého světa) a pochopil, koho si to zvolil za symbol údajné demokracie.
Dohoda byla jednoduchá. Havel byl spolu se západními rozvědkami a většinou domácího disentu dlouhodobě podporován a vydržován. Protihodnotou bylo, že ve správný okamžik nechá komunistické struktury v klidu. Tento okamžik pak nastal v listopadu 1989.
Současné stavění symbolů komunismu na roveň symbolům nacistickým nepředstavuje nic jiného než rafinovaně převlečenou perzekuci každého, kdo si dovolí kritizovat liberálně demokratický režim a to samozřejmě včetně lidí s komunistickým smýšlením a světonázorem. Nejzvrácenější na celé věci je však fakt, že ačkoliv tento zákon přijala ještě Fialova vláda, nová vláda s ním nic neudělá. Zákon tak už zůstane v platnosti napořád.
Jediným viditelným výsledkem tedy bude, že české, moravské a slezské věznice se pouze rozšíří o nové politické vězně.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Teď jde o Česko! Nezalekne se premiér Babiš prezidenta Pavla? ..... Česká politika opět připomíná lidovou frašku, kde každý hraje na jiný nástroj, dirigent má špunty v uších a publikum mezitím hlasuje v průzkumech, které se berou vážně jen tehdy, když se to zrovna hodí, a ještě častěji se rády dezinterpretují.
Shrnutí současného politického dění
Prezident Petr Pavel naslouchá „hlasu lidu“, premiér Andrej Babiš přemýšlí, zda se má zaleknout Hradu, a Filip Turek mezitím zjišťuje, že největším nepřítelem životního prostředí není oxid uhličitý, ale hranatost bývalého europoslance, zatímco šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala natočil spolu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou český remake populárního britcomu Jistě, pane ministře.
A jako bonus je tu předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura s „novoročním projevem“, který zřejmě způsobil, že v některých domácnostech přestaly fungovat dálkové ovladače. Nad tím vším bdí duch bývalého světového lídra Petra Fialy včetně Tchaj-wance Miloše Vystrčila, kteří si aktuálně postěžovali na rozdělování české společnosti…(!)
Prezident, který slyší lid – ale selektivně
Prezident Petr Pavel se rozhodl, že nebude jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, protože… průzkumy. Ty mají tu kouzelnou vlastnost, že jsou nezpochybnitelné, pokud říkají to, co zrovna potřebujeme slyšet, a naprosto zavádějící, pokud ne. Lid si prý nepřeje. Lid promluvil. Prezident naslouchal. Konec debaty.
Je to dojemné. Prezident, který se najednou zaštiťuje veřejným míněním, připomíná učitele, jenž po letech benevolence najednou objevil školní řád – ovšem výhradně u jednoho konkrétního žáka. Že bývalý premiér Petr Fiala vládl s podporou, která se v průzkumech pohybovala někde mezi „zavřete to okno, táhne“ a statistickou chybou, to prezidenta nijak zvlášť netrápilo. Tehdy průzkumy zřejmě mlčely. Nebo šeptaly. Nebo nebyly ve službě.
Když prezident Pavel mluví o politické kultuře, odpovědnosti a morálním kreditu, nelze se ubránit dojmu, že Česko objevilo nový druh másla – to horké, které na hlavě rychle taje, ale nikdy úplně nezmizí. A že ho má sám prezident po celé hlavě na tři vrstvy? Inu, to ty správné „hodnotové demokraty“ nikterak netrápí. Nakonec každý máme nějaké to máslo na hlavě – jen někomu teče po čele víc než jiným, a ještě si k tomu zapne kamery. Když ovšem přistoupíme na tezi fanoušků bývalého komunistického rozvědčíka, tedy že si Petr Pavel své veškeré hříchy „mládí“ odpracoval, nebylo by fér dát tuto možnost i Turkovi? Ptám se pro kamaráda…
Petr Pavel za mlada. Zdroj: Profimedia
Babišův tah: Navrhne, nenavrhne, nebo počká?
Celá věc je o to pikantnější, že Filipa Turka jako ministra premiér Babiš zatím ani nenavrhl. Prezident se tedy rozčiluje nad jménem, které ještě ani neleží na jeho stole. A tady vstupuje na scénu právě Babiš. Muž, který už v politice zažil a viděl ledacos, včetně čapích hnízd všeho druhu. Otázka zní: nechá si do toho mluvit?
Navrhne Turka jen proto, aby ukázal, že premiér navrhuje a prezident jmenuje? Nebo se stáhne, zamyslí, svolá poradu, PR tým a tři astrology? Bude Andrej Babiš premiérem, který řekne: „Tady končí role Hradu, tady začíná role vlády!“? Nebo se spokojí s rolí pečlivého diplomata, který raději obejde problém obloukem, aby náhodou nenarazil do současné ústavní reality?
Považuji za klíčové, aby si staronový předseda vlády uvědomil, že nyní má (opět) ústavní odpovědnost vzniklou mandátem od voličů.
Okamura, novoroční zdravice a prezidentovo znepokojení
A aby toho nebylo málo, prezidentovi nyní leží na srdci Tomio Okamura a jeho novoroční zdravice. Ta způsobila vlnu nevole tak mohutnou, že opozice začala volat po jeho odvolání z čela Poslanecké sněmovny. Prezident je Okamurovými slovy znepokojen. Otázka je však prostá a pro leckoho nepohodlná: řekl snad Okamura něco, co by nebyla pravda? Nebo snad něco, co by bylo v rozporu s tím, s čím šla současná koalice do voleb? Pokud ne, pak jsme se dostali do fáze, kdy se neřeší obsah, ale tón hlasu, délka pauz a to, jestli se někdo u projevu tvářil dostatečně státnicky.
Okamura zkrátka mluvil tak, že to nebylo v rozporu s tím, s čím šel do voleb. Což je v české politice zjevně ten nejhorší možný zločin. Prezident chce kvůli tomu jednat s Babišem. Opozice chce odvolávat. Všichni chtějí něco dělat. Jen voliči (a nejen ti) mají pocit, že už to někdy někde viděli. Asi v repríze… Nicméně v mnoha diskuzích jsem se dočetl, že českou veřejnost znepokojuje spíš aktuální výrok prezidentova poradce Jiřího Pehe o tom, že nám nyní vládne spodina, než pro racionálně uvažujícího občana zcela očekávatelný výrok Tomia Okamury…
Kdo je tu vlastně od čeho?
Základní nedorozumění celé této frašky spočívá v tom, že opozice a prezident se tváří, jako by měli právo určovat, co smí a nesmí říkat zástupci vládní koalice. Což je podobné, jako kdyby porotce vařil místo soutěžících, a pak jim vyčetl, že je to přesolené.
Demokracie má jednu nepříjemnou vlastnost: někdy vyhrají ti, které nemáme rádi. A pak mluví. A někdy mluví dlouho. A někdy nahlas. Ale dokud neporušují zákon a nepopírají vlastní program, o čemž by bývalá vládní koalice Petra Fialy mohla donekonečna vyprávět, tak je to prostě součást hry.
Závěrečná otázka za milion chvilek pozornosti
Vážně si opozice a prezident myslí, že jsou v pozici, aby určovali, co zástupci vládní koalice smí a nesmí říkat? Demokracie je krásná věc – hlavně když mluví ti správní lidé. Když ale mluví někdo jiný, je třeba svolat schůzku, vydat prohlášení, sbírat podpisy (mladá poslanecká krev Katerina Demetrashvili by s ostatními korzáry mohla vyprávět), zvednout obočí a ideálně ještě pohrozit „vážnými důsledky“…
A tak se vracíme k otázce z titulku: Nezalekne se premiér Babiš prezidenta Pavla? Ujme se role předsedy vlády zodpovědně, sebevědomě a s vědomím, že mandát mu dali voliči, nikoliv průzkumy a nikoliv Hrad? Ústava není jen hezká knížka do vitríny, a hlavně… teď jde přece o Česko!
Ano, teď jde skutečně o Česko. Ne o průzkumy, ne o novoroční projevy, ne o osobní sympatie či antipatie. Jde o to, zda se politický systém bude řídit pravidly, nebo momentální náladou. A zda se premiér Babiš prezidenta Pavla nezalekne, ale důrazně mu vysvětlí, že i v politice platí staré dobré pravidlo, že každý má své hřiště a míč se bere jen tehdy, když je opravdu váš.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

19.12. 2025     Orban kritizuje ukrajinskou půjčku EU ve výši 90 miliard eur jako "ztracené peníze", varuje před riziky aktiv ...... Maďarský premiér Viktor Orbán kritizoval plánovaný balíček podpory EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur pro rok 2026–27, označil jej za "ztracené peníze" a tvrdil, že náklady ponese budoucí generace, uvedla agentura Reuters. Klíčové body z jeho prohlášení:  

Je "jasné", že Ukrajina úvěr EU nesplatí a že "děti a vnoučata" těch, kteří ji schválili, nakonec zaplatí.

Maďarsko se této iniciativy neúčastní: "Dobře, že se neúčastníme... To jsou ztracené peníze," citovala ho agentura Reuters.

Orbán tvrdil, že EU opustila myšlenku konfiskace ruských aktiv poté, co si uvědomila, že soukromá aktiva EU v Rusku jsou větší a mohla by být zmrazena jako odveta.

Pokud by Rusko podalo žalobu kvůli konfiskaci, EU by mohla být nucena vrátit "dvojnásobek".

Maďarsko, Slovensko a Česká republika se neúčastní při poskytování záruk za půjčku EU v hodnotě 90 miliard eur pro Kyjev, uvádí prohlášení Rady EU.      (Sputnik Globe)

Čeští proukrajinští aktivisté chtějí pokračování války s Ruskem do posledního Ukrajince ..... Přesně tihle idioti jsou odpovědní za smrt a utrpení dalších a dalších Ukrajinců. Než by žili v realitě a raději podpořili okamžité zastavení války na Ukrajině i za cenu územních ústupků Rusku, tak chtějí, aby Ukrajina pokračovala v nesmyslné válce do posledního Ukrajince.  Čím později bude uzavřen mír na Ukrajině tím výhodnější bude pro Rusko a tím méně výhodný bude pro Ukrajinu.     

Prostě těmto idiotům na Ukrajincích vůbec nezáleží. Pro ně jsou Ukrajinci pořád podřadní lidé, kteří jsou jen teď užitečnými idioty v té jejich nenacistické politice proti Rusku. Proto s klidem nechají zničit ukrajinský národ a umřít masu Ukrajinců, jen když to pomůže jejich boji proti Rusku ...  

Mimochodem si všimnete jak ten idiot píše. V podstatě říká, že Česká republika je prý majetkem jeho a jeho podporovatelů zkorumpované ukrajinské nacionalisticky vlády v Kyjevě a kdo má jiný názor má se z České republiky odstěhovat.   

Těmhle idiotům pořád nedošlo, že prohráli volby a lidé jasně řekli, že o jejich politiků nestojí. Mimochodem přesně tento styl uvažování měli nacisté, ti také "vyhazovali" z Německa ty, co neměli jejich poltické přesvědčení a to rovnou tím, že je vraždili. Kdyby tito idioti dostali neomezenou moc, tak okamžitě začnou vraždit odpůrce ukrajinského nacionalismu u nás.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Evropská podsvinčata chtěla revanš na Rusku, a tak se připojila k Bidenově proxy válce na Ukrajině! Rozšířené zasedání kolegia Ministerstva obrany Ruské federace za účasti Putina, Bělousova a Gerasimova odhalilo výsledky bojů za poslední rok a plány do budoucna! Přinášíme Putinův projev i komentáře! ..... Ve středu 17. prosince 2025 se v Moskvě uskutečnilo Rozšířené zasedání kolegia Ministerstva obrany Ruské federace. Jedná se o oficiální formát setkání nejvyššího politického a vojenského vedení Ruska s představiteli ozbrojených sil, na němž jsou veřejně prezentovány priority obranné politiky, hodnocení vojenské situace a plány na další období.
Akce se konala za účasti prezidenta Ruské federace Vladimira Putina, ministra obrany Andreje Bělousova a náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Valerije Gerasimova. V hledišti byli přítomni vysocí důstojníci, velitelé jednotlivých druhů vojsk a další představitelé armádních struktur. Jednalo se o tradiční výroční zasedání a nejdůležitější štábní setkání Ruské armády.
Evropská podsvinčata chtěla revanš na Rusku!
Prezident Vladimir Putin ve svém projevu uvedl, že ruské ozbrojené síly podle oficiálního hodnocení Ministerstva obrany nadále plní stanovené úkoly a udržují iniciativu v probíhajícím konfliktu na Ukrajině. Zdůraznil, že vedení státu považuje aktuální vojenskou situaci za důležitý faktor při posuzování dalšího vývoje.
Nebral si přitom servítky a padala dokonce slova o evropských podsvinčatech, Putin se ve svém vystoupení rovněž vyjádřil k otázce možných jednání o urovnání konfliktu. Uvedl, že Ruská federace deklaruje připravenost k dialogu, přičemž podmínky případné dohody by podle jeho slov měly zohledňovat bezpečnostní zájmy Ruska a realitu na bojišti.
Putinův projev a komentář
Součástí projevu byly i poznámky týkající se mezinárodní situace a vyjádření k výrokům některých evropských politiků. Prezident uvedl, že Rusko nepovažuje tato prohlášení za odraz skutečných záměrů Moskvy a odmítl interpretace, podle nichž by Rusko připravovalo širší vojenský konflikt s evropskými státy. Putin rovněž zmínil probíhající a plánované kontakty s dalšími státy, včetně Spojených států, a uvedl, že ruská strana sleduje vývoj jednání mezi západními zeměmi a Ukrajinou.
Projev a komentáře Vladimira Putina na zasedání kolegia Ministerstva obrany RF 2025!
Ministr obrany Andrej Bělousov následně vystoupil s podrobnější zprávou o stavu ozbrojených sil a obranného rozpočtu. Ve svém projevu uvedl, že výdaje Ruské federace na obranu a vojenské operace v roce 2025 odpovídají plánovaným hodnotám a že financování armády je podle ministerstva zajištěno v potřebném rozsahu. Bělousov informoval o personální situaci v ozbrojených silách. Podle jeho slov byl v průběhu roku 2025 zaznamenán vysoký počet nově uzavřených kontraktů s profesionálními vojáky, což ministerstvo považuje za faktor umožňující stabilní fungování armády bez mimořádných mobilizačních opatření.
Ministr obrany se dále věnoval otázkám výzbroje a technického vybavení. Uvedl, že důraz je kladen zejména na rozvoj bezpilotních systémů, prostředků protivzdušné obrany a modernizaci dalších klíčových složek ozbrojených sil. Zmínil rovněž pokračující údery na energetickou infrastrukturu na území Ukrajiny, které ruská strana považuje za součást vojenských operací. V závěru vystoupení Bělousov naznačil, že plánování vojenských operací pro následující období počítá s pokračováním současného tempa činnosti a s dalším rozvojem technických schopností armády.
Účast a role náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova
Náčelník Generálního štábu Valerij Gerasimov se Rozšířeného zasedání kolegia Ministerstva obrany účastnil jako nejvyšší představitel vojenského velení. Ačkoli jeho samostatné vystoupení nebylo hlavním bodem programu, jeho přítomnost potvrzuje kontinuitu velení a zapojení Generálního štábu do strategického řízení vojenských operací. V širším kontextu byly v ruských médiích v souvislosti s touto akcí zmíněny informace o zavádění nových zbraňových systémů do výzbroje některých jednotek, včetně raketových prostředků, které mají posílit bojové schopnosti ozbrojených sil.
Rozšířené zasedání kolegia Ministerstva obrany Ruské federace sloužilo jako oficiální shrnutí aktuální vojenské situace, prezentace stavu armády a obranného rozpočtu a jako veřejná platforma pro vyjádření politických a vojenských priorit vedení státu. Zaznělá vystoupení se soustředila především na popis současného stavu, prezentaci oficiálních hodnocení a na formulování rámce pro další období. Akce tak zapadá do dlouhodobé praxe, kdy ruské vedení využívá tento formát k informování armádních struktur i širší veřejnosti o směru obranné politiky.
Rozšířené zasedání kolegia Ministerstva obrany Ruské federace přineslo souhrn oficiálních stanovisek ruského vedení k vojenské situaci, stavu ozbrojených sil a plánům do budoucna. Prezident Vladimir Putin se vyjádřil k průběhu konfliktu a k mezinárodní situaci, ministr obrany Andrej Bělousov prezentoval údaje o rozpočtu, personálu a výzbroji a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov se akce účastnil jako klíčový představitel vojenského velení. Celkově šlo o informační a bilanční vystoupení, které vymezilo oficiální rámec ruské obranné politiky pro následující období. Pokud nemáte čas na video s Putinovým projevem, tak tady je přepis .....      (Čtěte na stránkách AENews)

Masivní protesty farmářů a střety s policií před sídlem Evropské unie ..... Tisíce zemědělců a asi 500 traktorů obsadily ulice Bruselu a obklíčily Evropský parlament na protest proti kontroverzní obchodní dohodě, která by mohla zničit zemědělský základ Evropy.
Jádrem pobouření je plánovaná dohoda EU s jihoamerickými zeměmi, Argentinou, Brazílií, Uruguají, Paraguayí a Bolívií, která by otevřela evropské trhy masivní vlně levných zemědělských dovozů.
Advertisements
Evropští zemědělci jsou nuceni dodržovat nejpřísnější pravidla v oblasti životního prostředí, práce a bezpečnosti potravin v rámci Zelené dohody, zatímco jejich jihoameričtí konkurenti žádným takovým omezením nepodléhají. Je to zmanipulovaná hra a pravidla určuje EU.
Viktor Orbán to vyjádřil bez obalu: „Dohoda s Mercosurem znamená nespravedlivou globální konkurenci.“
Brusel se nyní snaží členské státy zcela obejít a dohodu prosadit bez demokratické kontroly. Nejedná se pouze o špatnou obchodní dohodu, ale o přímý útok na národní suverenitu a místní producenty.
Globální korporace a obchodní technokraté vyhrávají. Evropští zemědělci prohrávají.
To není udržitelná politika, je to ekonomická sebevražda. Ohrožuje to potravinovou bezpečnost, ničí živobytí venkovského obyvatelstva a předává kontrolu nad evropskými potravinovými systémy zahraničním zájmům.
Protesty jsou jen začátek. Otázka zní: na čí straně budou stát evropští lídři, na straně lidí, kteří živí kontinent, nebo na straně byrokratů, kteří za jejich zády uzavírají tajné dohody?     (Čtěte na stránkách AC24)

Ešte pred vojnou na Ukrajine bol Stuttgart, hlavné mesto Bádenska- Würtemberska, jedno z najbohatších miest Nemecka. Dnes je totálne vydrancované a hlási: Stuttgart je na pokraji bankrotu, jeho solventnosť je pod nulou!!! ..... Vo viacerých článkoch v posledných mesiacoch som už písal o hrozivej finančnej situácii v mnohých nemeckých mestách.
Teraz to dokonca oficiálne oznámil aj Stuttgart:
Príjmy z dane z podnikania prudko klesajú. Automobilové mesto Stuttgart je v bankrote a musí vykonať masívne škrty. Mesto oficiálne vyhlasuje:
„Do konca roka 2025 bude solventnosť hlavného mesta krajiny pod nulou.“
Mesto dôrazne varuje: „Výdavky prevyšujú príjmy. V tejto súvislosti je od roku 2026 nevyhnutné nové zadlženie, pretože naliehavé investície je možné financovať iba prostredníctvom úverov.“
Očakáva sa, že ročný rozpočtový deficit dosiahne v rokoch 2026 až 2030 niekoľko stoviek miliónov eur !!!
V dôsledku toho mesto plánuje do roku 2030 čerpať celkovo 2,4 miliardy eur na financovanie potrebných investícií.
Pozadie:
Namiesto očakávaných 1,2 miliardy eur mesto v roku 2025 prijme iba 750 miliónov eur, ako vysvetlil starosta Frank Nopper (64, CDU). Mercedes-Benz a Porsche predtým poskytli Stuttgartu pevný základ. Teraz má kríza v automobilovom priemysle výrazný vplyv na financie mesta.
Dôsledok:
Rezervy sú vyčerpané. Od roku 2018 bolo hlavné mesto Bádenska-Württemberska v rámci svojho základného rozpočtu bez dlhov. V rokoch 2022 a 2023 bolo ešte stále schopné pokryť rastúce výdavky, najmä v sociálnom sektore (tým sú myslené obrovské náklady na Ukrajincov a migrantov), prostredníctvom úspor. Tieto úspory sú teraz vyčerpané.
Schopnosť mesta splácať dlhy je preto vyčerpaná. Bez nového dlhu už mestský rozpočet nie je finančne životaschopný. Zákony však ukladajú prísne limity pre nový dlh. Mesto musí zaviesť prísne úsporné opatrenia.
Do septembra 2026 sa má zaviesť zmrazenie prijímania zamestnancov na nepodstatné pozície.
Financovanie programov, grantov a dobrovoľníckych služieb sa musí znížiť.
Zatiaľ je možné financovať iba údržbu ciest a mostov. Nové stavebné projekty sa musia odložiť.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Šmíra na jevišti: Místo moci kulisy. Smlouvy, které nic nekryjí, garance bez zubů, vítězství jen v řeči. Hegemonie na dluh? Americký ústup přestrojený za strategii. Ukrajina jako rekvizita. Až spadne opona iluzí – kdo zaplatí účet? ..... Michal Semín soudí, že se Evropa a Západ obecně propadají do politiky iluzí, v níž jsou skutečná moc, ekonomická síla a vojenská realita nahrazovány rétorikou, teatrálními gesty a mediálními konstrukcemi, zatímco Spojené státy se současně snaží levně udržet hegemonii
Evropa dnes stojí v centru geopolitického zlomu, který se odehrává mnohem více v rovině iluzí než reality.
Válka na Ukrajině, nová americká Národní bezpečnostní strategie i proměny světového řádu odhalují, že západní elity stále častěji nahrazují skutečnou moc a schopnost jednat pouhou rétorikou, právními gesty a mediální kulisou. Tento „iluzionismus“ umožňuje udržovat dojem kontroly, i když za cenu stále silnějšího střetu s fakty.
Nová americká Národní bezpečnostní strategie naznačuje dvojí posun: Spojené státy chtějí omezit svou přímou angažovanost v Evropě, a současně přetvořit kontinent v nástroj vlastní hegemonie bez toho, aby za něj nesly hlavní náklady.
Ukrajina se v tomto schématu stala jakousi šachovou figurou – nikoli pouhým pěšákem, ale důležitým kamenem, jehož úkolem je vázat Rusko a legitimizovat trvalou vojenskou přítomnost a vliv NATO. Formálně se mluví o obraně demokracie, ve skutečnosti však jde o snahu „outsourcovat“ náklady konfliktu na evropské státy, které dodávají zbraně, peníze a politickou energii.
Blouznivá rétorika
Je příznačné, že dokument kombinuje tvrdá slova o nutnosti bránit „západní civilizaci“ s velmi omezenou ochotou nést přímé riziko a ztráty. To se projevuje v tom, že Washington tlačí na Evropany, aby „převzali odpovědnost“ za Ukrajinu, a zároveň se snaží zachovat si prostor k manévrování ve vztahu k Rusku. Hegemonie se nemá zmenšit, má se jen stát levnější a méně viditelná – ovšem za cenu rostoucího napětí uvnitř samotné Evropy.
Právě zde vstupuje do hry zmíněný iluzionismus. Evropští lídři stále častěji produkují symbolická rozhodnutí, která vypadají jako projevy síly, ve skutečnosti však postrádají materiální základ: typickým příkladem je dohoda o nákupu stovky francouzských stíhaček Rafale pro Ukrajinu, ačkoliv Francie takovým množstvím nedisponuje a Ukrajina nemá prostředky na zaplacení.
Podobně působí i evropská iniciativa na zřízení mechanismu reparací vůči Rusku v situaci, kdy Moskva nebyla vojensky poražena a disponuje vlastním právním a ekonomickým arzenálem odvetných kroků.
Dalším příkladem je rétorika kolem bezpečnostních záruk pro Kyjev – tedy garancí „podobných článku 5“. Jde o výrazně marketingový koncept: samotný článek 5 NATO totiž nikoho právně nenutí k automatickému vojenskému zásahu. Hovoří pouze o tom, že spojenci „zváží“ odpověď.
Pokud pak politická reprezentace nabízí něco „podobného“ něčemu, co už samo o sobě není pevnou garancí, pohybujeme se čistě v rovině symbolů. Bezpečnost je tak nahrazována jazykem o bezpečnosti, vítězství jazykem o vítězství a politická racionalita kontrolou narativu.
Proměna mocenské rovnováhy
Iluzionismus se odráží i v ekonomice. Plánované zabavení ruských aktiv v Evropě má demonstrovat jednotu a odhodlání, ignoruje však možná ruská protiopatření – například zrcadlové zabavení evropského majetku v Rusku – i hlubší ztrátu důvěry v evropský finanční systém.
V okamžiku, kdy právní stát začne selektivně zacházet s majetkem podle momentální politické konjunktury, podkopává sám sebe jako bezpečný přístav kapitálu. Krátkodobý efekt je mediální triumf, dlouhodobým rizikem je strukturální oslabení eurozóny i celého západního finančního systému.
Za touto fasádou iluzí se mezitím proměňuje mocenská rovnováha. Rusko vede na Ukrajině „speciální vojenskou operaci“, která z hlediska mobilizace a zapojení zdrojů zůstává pod úrovní totální války, a přesto díky demografické a průmyslové převaze postupně ničí ukrajinský vojenský potenciál.
Zároveň buduje převahu v oblasti hypersonických zbraní a posiluje ekonomické vazby s Asií a globálním Jihem, zatímco Evropa se dobrovolně odstřihla od levných ruských energií a tlačí svůj průmysl ke ztrátě konkurenceschopnosti.
Podobný trend je vidět i u Číny. Peking neprosazuje svůj vliv klasickým koloniálním způsobem, ale buduje infrastrukturu v Africe i Latinské Americe – železnice, přístavy či telekomunikační sítě – a získává tak přístup na trhy i politický vliv.
Zatímco Západ často hrozí sankcemi a morálním odsudkem, Čína a v menší míře i Rusko nabízejí „něco za něco“ – investice a technologie výměnou za suroviny a politickou spolupráci. Vzniká tak alternativní mocenský blok, který nehraje podle západních pravidel, ale není ani pouhou kopií starého koloniálního modelu.
Šok z reality
Donalda Trumpa nelze z tohoto obrazu vynechat, ale zároveň není správné vidět v něm onoho stěžejního architekta systémové změny. Jeho politika je charakterizována bombastickou rétorikou a ostře formulovanými dokumenty, jako je zmíněná bezpečnostní strategie, zatímco skutečné kroky vůči Rusku – obnovení normálních vztahů, vrácení zabaveného majetku či jmenování vážně míněného velvyslance – se nekonají.
I uvnitř samotné Trumpovy administrativy panuje chaos, personální rošády a neschopnost prosadit konzistentní kurz proti odporu bezpečnostního aparátu a hlubokého státu.
Z tohoto hlediska se Trump jeví spíše jako amplifikátor stávajících rozporů než jako jejich řešitel. Vyjadřuje frustraci části společnosti a přináší do oficiálních dokumentů dříve nemyslitelné formulace – například o civilizační krizi nebo o omezení závazků vůči Evropě –, sám však zůstává uvězněn v rámci systému, který se vytvořil po roce 1945 a nyní se drolí.
To, co se navenek jeví jako „nový kurz“, je tak často jen nová verze téhož: hegemonie se přejmenovává, ale ještě nemizí.
Hlavním rizikem dneška není blížící se změna světového řádu, ale neschopnost Západu ji čestně přiznat. Iluzionismus – v podobě fiktivních kontraktů, právních gest bez obsahu, symbolických garancí a neustálého ujišťování o vlastní výjimečnosti – oddaluje okamžik, kdy bude nutné přizpůsobit politiku skutečným možnostem a zájmům.
Evropa i Spojené státy mohou po určitou dobu pokračovat v udržování iluzí, že stále určují pravidla hry, že sankce nepoškozují jejich vlastní ekonomiky a že stačí „bránit narativ“. 
Ve chvíli, kdy se však spojí vojenská realita (například definitivní ztráta klíčových ukrajinských území) s finančním šokem (důsledky zabavení ruských aktiv a ztráta důvěry v západní instituce), může přijít onen náhlý moment vystřízlivění.
Pointa je prostá a snadno srozumitelná: buď Západ dobrovolně přejde od politiky zdání k politice reality, nebo k tomu bude donucen vnějšími událostmi.
Čím déle bude trvat na iluzích, tím tvrdší bude pád.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Nová vláda chce bojovat proti cenzuře. Držme jí palce ..... Po vládě Petra Fialy toho nezůstalo mnoho dobrého. Jestli však byla v něčem obzvláště neblaze aktivní, tak to byl boj proti svobodě slova. Nová vláda Andreje Babiše slibuje napravit to, co ta předchozí napáchala.
Výčet jejích hříchů v této oblasti je poměrně dlouhý a notoricky známý. Takže jenom ve zkratce. Poprvé od roku 1989 zřídila funkci vládního „cenzora“, byť ji maskovala jako různé poradce a koordinátory. Bylo to také poprvé od roku 1989, kdy vysoký vládní úředník nazval lidi „sviněmi“. Pak je tu neblaze proslulý §318a trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který je tak „kvalitní“, že jej kritizovali i někteří politici tehdejší koalice a nyní čeká na projednání u Ústavního soudu návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Dále tu máme ještě nesmrtelné výroky bývalého premiéra Petra Fialy o „boji s nesprávnými názory“ a „korekci veřejné debaty“. Ovšem nejskandálnějším krokem vlády bylo vypnutí tzv. „dezinformačních“ webů poté, co Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině. Podle rozhodnutí soudu totiž neměli poskytovatelé internetu právo to udělat a stát je k tomu nesměl nezákonně vyzývat.
Nová vláda již dopředu avizovala, že nehodlá v politice postupného omezování svobody slova pokračovat. V návrhu svého programovém prohlášení totiž mimo jiné píše: „Ministerstvo vnitra nebude nástrojem omezování svobody projevu ani ‚velkým bratrem‘. Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj.“ Že to nemají být jenom prázdná slova, pak naznačuje záměr zřídit při úřadu vlády pozici, která se má věnovat ochraně svobody slova napříč státní správou. A v parlamentu má vzniknout speciální podvýbor.
Jedna věc je však zřízení nějaké funkce, druhá její náplň a hlavně pravomoci. A ty jsou zatím hodně nejasné a přitom klíčové. Člověk ve funkci bez pravomocí a možnosti sjednat nápravu toho totiž moc nezmůže. A parlamentní podvýbor? Obávám se, aby neskončil jenom jako „generátor usnesení“, která budou možná k věci, ale to bude tak všechno. Cenzuru se k nám navíc pokouší vpašovat evropská vrchnost prostřednictvím nařízení DSA se svými „certifikovanými práskači“ alias „důvěryhodnými oznamovateli“, kteří mají bdít nad „nezákonným“ obsahem šířeným online. Jinými slovy, jak onen podvýbor, tak i onen člověk při úřadu vlády budou čelit nejenom propagátorům omezování svobody slova tuzemským, ale i těm bruselským.
Cenzura jako nástroj proti nepohodlným názorům
Cenzura je nepochybně jeden z nástrojů, který potlačuje práva a svobody člověka. Když někdo propaguje hnutí, která o podobné potlačování usiluje, jde o trestný čin. Pokud se však podílí na potlačování práv či svobod jednotlivec či spolek, tak jim za to žádný postih nehrozí. Mezi hnutí potlačující práva a svobody zařadila minulá vládní koalice taky komunisty. Tedy ne že by si se svobodou zrovna tykali, ale když posoudíme jejich současnou „nebezpečnost“ pro společnost s hrozbou, jež pro ni znamená snaha umlčovat nepohodlné názory, tak jsou komunisté hotová neviňátka. Vzhledem k tomuto nepoměru společenské nebezpečnosti se tak nabízí otázka, že když někomu hrozí postih za vyvěšení rudé pěticípky, tak zda by nebyl na místě postih i tomu, kdo potlačuje svobodu slova.
Prezentovaný záměr nové vlády dbát o svobodu slova a potlačovat svobodu projevu je nepochybně sympatický. Jenomže jedna věc jsou slova a ta druhá praktické činy. Nebude to přitom mít v této oblasti vůbec jednoduché. Proti ní budou stát tuzemští podporovatelé omezování svobody slova, kteří budou mít v zádech své bruselské spojence. Vláda navíc nemá patřičné nástroje, jak svobodu slova účinně ochránit.
Bude to ještě secsakra těžké…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Jsem proruská sebranka ..... Člověk si zvykne na nadávky, ale pak si řekne, co si to ta eurochátra dovoluje? Takže za mne chciválci = eurochátra.
Moje odpověď Eurochátře
Ne, nezbláznila jsem se. Takhle nás nazvala Danuše Nerudová ze STANu, v této době europoslankyně. Tam jí to sedí fakt jak prdel na hrnec. Udělala jsem jednu chybu – pustila jsem si debatu europoslanců a je neuvěřitelné, co si ta osoba dovoluje a co jí z té nevymáchané huby padá. Mimochodem, pro pirátku Markétu Gregorovou jsem pro změnu „proruská špína“.
Když s nimi chce někdo mluvit, nesmí mít jiný názor, a pokud je tvrdohlavý a ještě si dokonce vlastní názor hájí, tak to dostane pořádně sežrat. Ivan David a Ondřej Dostál to schytali za všechny, kteří máme tu drzost a máme podobný názor jako oba pánové.
Dovolíme si totiž říkat, že válku na Ukrajině vyvolaly USA s ukrajinskými nacisty po boku. Kdo má paměť, tak si oživí titulky z roku 2014, kdy západní Ukrajina začala bombardovat východní Ukrajinu. To bylo řečí. To byly články. Pak přišel bod zlomu a Putinovo Rusko se v únoru roku 2022 naštvalo a šlo chránit svoje spoluobčany a skončit s ukrajinským terorem. Dalo se to čekat.
Víte, co je na tom komické? Najednou se všichni sjednotili v jeden šik a postavili se za Ukrajinu, která zabíjela lidi na Donbase. Všichni politici, včetně prezidenta Zemana, nevěřícně kroutili očima a lamentovali, jak byli přesvědčeni, že tento krok Putin neudělá. Taková hovadina. Dobře to věděli a vlastně to celou dobu chtěli. USA tuhle válku chtěly, Británie byla ráda, že do toho konečně šláply, a EU si mnula ruce, že to konečně Rusku někdo spočítá.
Lžou, protože mnoho lidí říkalo, že tohle neprojde, a já jsem v té době psala články o tom, co se stane, až ruského medvěda naštvou. Osm let dopředu jsem čekala, kdy Putinovi dojde trpělivost. No, došla. Ty překvapené ksichty politiků nikdy nezapomenu. Prý to nikdy nečekali – lháři! Když to věděli obyčejní lidé, tak ať mi nikdo netvrdí, že oni s tím nepočítali.
Prosinec 2021
Vedle očekávané žádosti požadují, aby Ukrajina nemohla vstoupit do NATO. Pak několik dalších požadavků, které se netýkají jen Ukrajiny. NATO by nemělo rozmisťovat své síly ve východní Evropě bez souhlasu Moskvy. Spojené státy se o ruských požadavcích poradí s Evropou. Moskva požaduje, aby NATO ukončilo vojenské aktivity nejen na Ukrajině, ale i ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve střední Asii. Ve východní Evropě odmítá Moskva nárůst počtu vojáků oproti roku 1997, tedy oproti době, kdy ještě východoevropské země nebyly v Alianci. Putin chce jasný závazek, že se NATO nerozšíří na východ. Dalším požadavkem je, aby se Moskva s Američany nepovažovaly za nepřítele a aby řešily spory mírově a odmítly použití síly.
Mluvčí Bílého domu Psakiová oznámila, že Spojené státy budou další postup koordinovat s Evropou a nebudou dělat kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti. Všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku bez nátlaku. K tomu všemu lídři zemí EU vyhrožují Rusku, že za Ukrajinu zaplatí vysokou cenu. Podle listu Moscow Times by to znamenalo zákaz působení sil NATO na území bývalých satelitů Sovětského svazu v Česku, Polsku a pobaltských zemích.
Jak to vidím já
Pod článkem najdete základny a pak sami posuďte, kdo chce válku a kdo koho ohrožuje. To, co napíšu, je jen můj názor a nikomu ho nevnucuji, nikoho nepřesvědčuji. Každý má svůj názor a měl by si za ním stát. Podle mě je Rusko ještě pořád moc hodné na okolní svět, protože ohrožení ze strany USA je velké a vyhrožování EU je reálné.
Já na jejich požadavcích nevidím nic nenormálního a nic drzého. Jako každý stát i Rusové chtějí mít zajištěnou obranu, a kdyby si na svém území postavili daleko víc základen, je to jen na nich. Celých 30 let tu probíhá studená válka, která rokem 1989 neskončila. Proč se tak nestalo? Protože to USA, Angličané, Francouzi a Němci prostě nedovolili. Jim se hodí neustále popichovat Rusko, protože Němci nikdy nezkousli porážku ve druhé světové válce. Unikla jim obrovská kořist. Porcovali si ruského medvěda dopředu, a pak dostali na prdel. Nikdy nezapomněli na bohatství Ruska a jejich snaha se k němu dostat přesahuje všechno – jsou schopni obětovat cokoliv.
Byli to Rusové, kdo zachránil Evropu před Německem, a i kdyby nám stokrát říkali, že to tak není, tak my to víme. Naši dědové a rodiče to zažili a my jsme jim naslouchali. Zásluhu USA nijak zvlášť nevyzdvihuji, protože nebýt útoku na Pearl Harbor a útoku Japonců, nikdy by se nepodíleli na druhé světové válce. Ano, posílali Rusům válečný materiál, to jim nikdo nebere. Jenže je rozdíl dávat prachy, nebo dávat životy svých vlastních lidí.
Kolik zemřelo procent obyvatel v těchto zemích:
Rusko: 26 300 000 (13,77 %)
Anglie: 450 400 (0,94 %)
Francie: 562 000 (1,35 %)
USA: 418 500 (0,32 %)
Německo (agresor): 7 500 000 (10,82 %)
Polsko (nejvíce mrtvých): 5 600 000 (16,07 %)
Myslím, že je docela dobře znát, kdo utrpěl nejvíc. Proto někdy těžko chápu polskou nenávist vůči Rusům a vstřícnost k Němcům. Ano, historická fakta jsou jasná a Poláci mají za co nenávidět Rusy, ale podle mě jim Němci ublížili daleko víc.
Leden 2022
Lavrov: Ruská federace opakovaně tvrdí, že nemá zájem mít ozbrojený konflikt a vstoupit na Ukrajinu.
Blinken: USA tvrdě odpoví v případě, že vojska Ruské federace zaútočí na Ukrajinu.
Lipavský a Černochová: Podpoříme sankce proti Rusku, pošleme na Ukrajinu dělostřeleckou munici a jsme připraveni na nejhorší možný scénář! Dodáme Ukrajině dělostřeleckou munici, ale to by nemělo Rusko brát jako provokaci, jsou to obranné dělostřelecké granáty.
Západ měl z Ruska srandu, a když mu lidé začali říkat „ruský obr“ nebo „ruský medvěd“, tak pro politické zaprodance se stal obrem na hliněných nohou. Najednou ale začali chápat, že ta hlína je vyztužena železem a zkušenosti ruského národa s neustálým vyhrožováním a napadáním jsou veliké. Přestože nezačali první ani druhou světovou válku, tak vítězem jsou právě oni, „obři na hliněných nohou“. Jak je to možné? Rusové bojovali za vlast a ostatní pro prachy, pozemky, zdroje a další. USA a EU dotlačily Rusko k hledání jiných spojenců a je nasnadě, koho si vybrali. Je to silná Čína a stále silnější Indie. To je výsledek politiky EU a USA, sankcí a nepřátelských aktů.
Oni vůbec neznají mentalitu Rusů a potažmo dalších Slovanů. Nezačínají boje, ale dokončují je. Má to prostý důvod. Na tvrdý úder patří ještě silnější rána, a pak zarazí nepřítele jako hřebík až po hlavičku. Rusové se budou bránit za každou cenu. Na oltář vlasti odevzdají vše, stejně jako se obětovali za druhé světové války. Lidi na Západě nezajímá válka a do armády se chodí jen za výplatu. Je to prostě práce a city v tom nehledejte. Jen proto dostali na zadek všude, kam vlezli, jako byl třeba Vietnam.
Jen hloupý Západ mohl nechat vyšplhat Němce zase na místo vůdců v Evropě. Němci se nemění a jejich nezřízená touha po vládě nad Evropou je stálá a trvalá. Říká se, že historie je pravdivá, a já říkám, že dnešní historie je přepisovaná podle toho, jak se to hodí politikům a obchodníkům. Mám ráda historii, ale čím víc mi přibývají roky, tím víc ji beru s rezervou. Dnes už vím, že se nedá věřit vůbec nikomu. Všechny profese podléhají nutnosti se uživit a zajistit svoje potřeby, a pak je možné přepsat všechno, udělat kdejakou všivárnu – to jsou prostě lidé.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Systematická výroba strachu aneb Jak klimatický alarmismus zlomil mladou generaci ..... Klimatická krize v Česku skončila, vyhlásil při nástupu do funkce dočasný správce ministerstva životního prostředí Petr Macinka. Upřímně řečeno, je celkem snadné ukončit něco, co neexistuje a nikdy ani reálně neexistovalo. Daleko těžší ovšem bude skoncovat s iracionálním šílenstvím, jež je s „klimaaktivismem“ dlouhodobě spojeno. A jak ukázaly i nedávné studentské protesty – ze všeho nejtěžší bude vymýtit onen zničující zelený brainwashing, který se na mladé generaci očividně dost nepříjemně podepsal.
Klimatické změny, k nimž ostatně v historii docházelo vždy a nadále k nim tím pádem docházet bude, nelze považovat za žádnou krizi. Jde o přirozený proces, který v přírodě probíhá a jeho existenci tu nikdo nezpochybňuje – dokonce ani ti, kteří jsou z popírání klimatických změn kontinuálně obviňováni.
Změny klimatu se ale v posledních dekádách staly rukojmím zelených aktivistů, lobbistů a různých zájmových skupin napojených na veřejné penězovody. Organizace žijící z peněz daňových poplatníků pak za tyto peníze veřejnosti mluví do života a snaží se určovat, čím má kdo jezdit, topit a svítit nebo jak má snížit svou tzv. uhlíkovou stopu.
Ostatně skandál, kdy se ukázalo, že si Evropská unie dlouhodobě platila zelené aktivisty za to, že budou EU šikanovat a tlačit, aby přijímala stále přísnější zelenou legislativu, je dnes notoricky známý. Ačkoli bohužel nezpůsobil takové zemětřesení, jaké vzhledem ke své závažnosti způsobit měl.
Jak oslovit mladou generaci
Z původně ušlechtilého tématu ochrany životního prostředí se zkrátka postupem času stal zarputilý boj se změnami klimatu ve stylu „poručíme větru, dešti“ a celé téma se změnilo v politikum tak mocné, jako snad žádné jiné. K tomu, aby jakákoli ideologie mohla fungovat, však potřebuje své nositele a patřičně horlivé následovatele. Tudíž stejně jako ty nejhorší „ismy“ XX. století, se i klimatický alarmismus zaměřil na mladé. Jsou patřičně horliví, a nedostatek rozhledu a zkušeností je u nich vykompenzován dvojnásobnou dávkou zápalu pro věc – ať je jakákoli.
Stačilo přitom málo: namísto zralých mužů v dobře padnoucích oblecích, jako byl třeba duchovní otec „klimaalarmismu“, americký viceprezident Al Gore, naservírovali mladé generaci idol, se kterým se mohla ztotožnit podstatně přirozeněji.
Tak přišla na scénu Greta Thunbergová, která teenagerům imponovala tím, že řvala na světové státníky, což si oni nejen nechali líbit, ale ještě se zdálo, že si v tom snad dokonce masochisticky libují. Švédská dívka s Aspergerovým syndromem geniálně vtáhla mladou generaci do sofistikované hry, ve které spíše než o klima šlo o politiku a mnohamiliardový „zelený“ byznys. Do hry, ze které se mladá generace nevymanila ani poté, kdy Thunbergová dospěla a svými čím dál tím radikálnějšími názory přinutila nejednoho světového politika přehodnotit, čemu to vlastně tehdy dělal stafáž a s kým že si to fotil selfíčka na sociální sítě.
Transparenty místo kladení otázek
S válkou, kterou proti většinové společnosti (a mladým dvojnásob) rozpoutali klimatičtí hysterici, se to má stejně, jako s kteroukoli jinou. Ve válkách se totiž počítají hlavně mrtví vojáci, kdežto na oběti na straně civilistů se příliš nehledí.
Klimatickou lobby nezajímá, jakou paseku napáchala v hlavách mladých lidí, kteří kvůli klimatické tísni například nechtějí mít děti nebo jim takzvaný „klimatický žal“ způsobuje vážné psychické problémy.
Jistě, každá generace si s sebou nese nějaké výzvy, v každé době musejí mladí lidé čelit nelehké společenské a politické situaci. Nyní je to ale jiné v tom, že tady nejde o reálné riziko, protože žádná klimatická katastrofa nám reálně nehrozí. Tady jde o riziko uměle vytvořené, kdy mladí lidé sehráli alarmistům stejné rukojmí, jako ona ušlechtilá ochrana přírody.
Vyděsit kvůli ideologii mladé lidi do té míry, že nechtějí zakládat rodiny nebo se sužují kvůli něčemu tak abstraktnímu, jako je klimatická tíseň, je snad tím nejtěžším hříchem, jaký lze na nastupující generaci spáchat.
A mladí tomu jdou naproti, takže namísto aby si kladli otázky a snažili se dobrat skutečného stavu věcí, je pro ně snazší, vzít do ruky transparent, vyrazit do ulic a pořvávat hesla, za která by se nemusel stydět ani ten nejbezzubější dezolát. Je tragické sledovat, jak se před mladou generací otevírají možnosti, o jakých se jejich rodičům, dědům a pradědům ani nesnilo, jak mladí žijí v nejbezpečnější a nejblahobytnější éře vůbec a přitom dovolili, aby jim tohle všechno narušila hysterie a obavy z krize, která není a nebude.
Údajná klimatická krize tedy skončila. Boj s tím, co se v hlavách převážně mladé generace v jejím jménu napáchalo, ale hned tak neskončí.     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

Zimné superpotraviny, ktoré by ste mali jesť namiesto nezdravých vianočných jedál ..... S blížiacimi sa Vianocami sa regály v supermarketoch prehýbajú pod ťarchou ultraspracovaných pochutín – čokolád, koláčikov, oplátok a podobných pochutín, ktoré sú navrhnuté tak, aby nás zlákali k pôžitku.
Hoci tieto maškrty môžu priniesť chvíľkové potešenie, ponúkajú len málo výživovej hodnoty.
Odborníci na výživu nabádajú nakupujúcich, aby namiesto nich sa radšej obrátili na dary prírody, ako je zimné ovocie plné antioxidantov, vlákniny a látok posilňujúcich imunitu.
Rob Hobson, registrovaný odborník na výživu a autor knihy „The Low Appetite Cookbook“ (Nízko apetítová kuchárka), varuje, že slávnostné občerstvenie je často „ultra spracované, má vysoký obsah cukru a nezdravých tukov a veľmi nízky obsah živín“.
Horšie je, že ich návyková textúra a chuť spôsobujú, že sa nimi človek ľahko prejedá, čo vedie k prudkým nárastom hladiny cukru v krvi a následným energetickým poklesom.
Naproti tomu sezónne ovocie, ako sú černice, hrušky, jablká, brusnice či baza čierna, poskytuje základné vitamíny, minerály a vlákninu bez nevýhod nezdravých spracovaných jedál.
Černice: Antioxidačná elektráreň
Hoci sú černice tradične jesenným ovocím, sú dostupné čerstvé alebo mrazené až do zimy.
Černice sú doslova nutričnou zlatou baňou. Hobson vyzdvihuje ich pôsobivý obsah vlákniny, ktorá podporuje trávenie a zdravie čriev. Sú tiež bohaté na antokyány, tmavofialové pigmenty spojené so zdravím srdca, mozgu a ciev.
Na rozdiel od mnohých iných druhov ovocia majú černice relatívne nízky obsah cukru, vďaka čomu sú ideálne pre tých, ktorí hľadajú sladkosť bez vyvolávania neskoršieho energetického prepadu.
„Dodávajú aj vitamín C, vitamín K a mangán – živiny nevyhnutné pre tvorbu kolagénu, zdravie kostí a antioxidačnú obranu,“ dodáva Hobson.
Jeho najobľúbenejší spôsob, ako si ich vychutnať? Vmieša mrazené černice do teplej kaše s jogurtom, čím nechá vyniknúť ich prirodzenú sladkosť a zároveň posilní ranný prísun živín.
Mrazené černice sú obzvlášť prospešné, pretože sa zbierajú v najvyššej zrelosti a uchovávajú v sebe nutričné látky.
Hrušky: Pomáhjú pri trávení
Mäkké, šťavnaté a prirodzene sladké hrušky sú ďalšou zimnou stálicou.
Hobson zdôrazňuje ich vysoký obsah vlákniny, najmä ak sa konzumujú so šupkou, ktorá pomáha tráveniu a priechodnosti čriev a bojujú proti nadúvaniu a zápche, ktoré sú bežné počas sezónnych zmien.
Okrem trávenia hrušky dodávajú vitamín C, draslík a folát (vitamín B9), ktoré podporujú imunitu, zdravie srdca a funkciu nervového systému. Ich polyfenoly (silné antioxidanty) tiež zlepšujú zdravie ciev, zatiaľ čo ich obsah vlákniny a vody podporuje pocit sýtosti a stabilnú hladinu energie.
Či už sa konzumujú čerstvé, pečené alebo varené, hrušky ponúkajú lahodný spôsob, ako si zabezpečiť kvalitnú výživu počas zimy.
Jablká: Bojovník proti cholesterolu
S viac ako 2 000 odrodami ponúkajú jablká nekonečné kulinárske možnosti. Hobson poukazuje na ich rozpustnú vlákninu, najmä pektín, ktorý vyživuje črevné baktérie a znižuje zlý LDL cholesterol.
Štúdia z roku 2019 zistila, že konzumácia dvoch jabĺk denne významne znižuje hladiny LDL cholesterolu, čím sa znižuje riziko srdcových chorôb.
Jablká tiež obsahujú proantokyanidíny (antioxidanty so silnými protizápalovými účinkami), na ktoré sú obzvlášť bohaté odrody Granny Smith.
Brusnice: Obranca infekcií močových ciest
Brusnice, obľúbená sviatočná pochúťka, sú najviac známe pre svoje priaznivé účinky na močové cesty.
Hobson vysvetľuje, že ich jedinečné polyfenoly proantokyanidíny zabraňujú baktériám, ako je E. coli, priľnúť k močovým cestám, čím sa znižuje riziko infekcie.
Analýza štúdií  z roku 2024 potvrdila, že konzumenti brusnicovej šťavy mali o 54% menej infekcií močových ciest.
Brusnice však dokážu viac než len upokojiť ťažkosti s močovým mechúrom. Sú bohaté na vitamín C, mangán a antioxidanty, čím posilňujú imunitné funkcie počas obdobia prechladnutia a chrípky.
Hoci je brusnicová omáčka vianočnou stálicou, jej pridanie do smoothies, šalátov alebo dokonca slaných jedál môže maximalizovať jej zdravotné prínosy.
Baza čierna: Posilňovač imunity
Baza sa v ľudovom liečiteľstve používa už stáročia a je cenená pre svoje imunomodulačné a antivírusové vlastnosti.
Na rozdiel od iného zimného ovocia sa však baza nikdy nesmie jesť surová – obsahuje totiž lektín a kyanid, ktoré môžu pri konzumácii v surovom stave spôsobiť vážnu otravu.
Po správnej príprave (ako šťava, džem alebo čaj) ponúka baza vysoký obsah vitamínu C, vlákniny a antokyánov, ktoré pomáhajú skrátiť trvanie prechladnutia a chrípky.
„Moderný výskum naznačuje, že tieto látky zmierňujú závažnosť príznakov prechladnutia,“ poznamenáva Hobson.
Zatiaľ čo čerstvé plody bazy sú v supermarketoch zriedkavé, doplnky stravy a čaje (ako napríklad zmes bazy a echinacey) poskytujú bezpečnú a pohodlnú alternatívu.
Zhrnutie
Túto zimu sa vyhnite spracovaným pochutinám a vychutnajte si sezónne superpotraviny z prírody.
Černice, hrušky, jablká, brusnice a baza sú plné vlákniny, antioxidantov a esenciálnych živín a podporujú imunitu, trávenie, zdravie srdca a ďalšie orgány. To všetko bez výkyvov cukru v krvi alebo prázdnych kalórií zo sviatočných, no nezdravých jedál.
Či už sa konzumujú čerstvé, mrazené alebo sú súčasťou jedál, tieto plody ponúkajú lahodný a zdravý spôsob, ako v zdraví prežiť sviatočné obdobie – a samozrejme aj po ňom.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Nové důkazy v žalobě proti nizozemským politikům, Gatesovi a Bourlovi ohledně očkování proti COVID-19 ..... V pondělí proběhla v Holandsku tisková konference nadace Recht Oprecht, která vede žalobu skupiny holandských obětí genových injekcí. Připomínám, že soud se vleče již dva roky, neboť v kauze je celkem 17 obžalovaných.
Mimo nizozemských politiků (v čele s expremiérem Ruttem, současným šéfem NATO), novinářů a odborníků jsou žalováni i dva Američané: Albert Bourla a Bill Gates.
Na tiskové konferenci nový právník zastupující obžalobu shrnul nejen současný stav, ale upozornil také na to, že za pár měsíců bude soud pokračovat.
Na kauze je zajímavé zejména to, že jde o jediný proces s Covidovými zločinci v rámci celého světa, který nebyl „zaříznut“ hned na začátku, ale nadále pokračuje. I proto je dobré jej i nadále sledovat.
Tisková konference Nadace Recht Oprecht se konala v pondělí v Leeuwardenu. Důvodem byla probíhající občanskoprávní žaloba, kterou nadace vede jménem sedmi lidí – nyní šesti, protože jedna žena zemřela – kteří utrpěli vážné zdravotní poškození po očkování proti COVID-19.
Podle jejich právníka, pana Petera Stassena, byly nedávno předloženy nové a zásadní důkazy, které jdou k jádru případu.
Tiskové konference se zúčastnilo jen omezené množství novinářů, převážně z nezávislých médií. Mainstreamový tisk zůstal většinou nepřítomný, což bylo výslovně zmíněno a kritizováno několika řečníky.
Nové důkazní břemeno ve dvou řízeních
Pan Stassen vysvětlil, že nové důkazní břemeno bylo formálně předloženo 7. prosince jak soudu v Leeuwardenu, kde probíhá řízení o věci, tak odvolacímu soudu v Amsterdamu, kde bylo podáno odvolání.
Jedná se o videozprávy a písemné zprávy od pěti mezinárodních expertů, podpořené stovkami zdrojů.
Stassen uvedl, že tyto dokumenty mají ukázat, že jeho klienti byli během očkování nedostatečně a nesprávně informováni. Tvrdí, že jde o strukturální klam, v jehož důsledku učinili rozhodnutí, která by neučinili, kdyby byli plně informováni.
Toto klamání tvoří základ pro nezákonný čin státu a dalších obžalovaných.
Odborné závěry
Ve svém vysvětlení Stassen představil závěry, které vyplývají z předložených odborných materiálů. Například se potvrdilo, že vakcíny proti COVID-19 nelze považovat za běžné vakcíny, ale byly nasazeny jako nouzová opatření v rámci armády.
Dále uvádí, že tyto injekce byly proto umístěny mimo rámec obvyklé farmaceutické legislativy a ochrany spotřebitelů.
Citovaní odborníci uvádějí, že injekce nepřinášejí žádný zdravotní přínos, nejsou bezpečné, jsou neúčinné a způsobují vážné vedlejší účinky, které byly předvídány již při návrhu.
Tyto závěry spojuje s tím, co nazývá širším „resetem COVID-19“ nebo „Velkým resetem,“ jehož je očkování nezbytnou součástí.
Kritika postoje protistran
Stassen ostře kritizoval soudní postoj protistran, včetně nizozemského státu a různých významných ředitelů a administrátorů ze zdravotnického a farmaceutického sektoru.
Odmítají komentovat obsah znaleckých zpráv a odmítají jejich jednání u soudu. Poznamenal, že pouze Bill Gates formálně odkázal na soudcovo stanovisko, aniž by předložil věcnou obranu proti žádosti o vyslechnutí odborníků.
Pokračování žaloby
Pokud jde o další průběh řízení, Stassen uvedl, že okresní soud v Leeuwardenu plánuje ústní jednání mezi březnem a říjnem 2026. V odvolání se uvádí, že je otázkou, zda soudci vyslechnou experty. Stassen zdůraznil, že předložené důkazy činí takovou debatu nevyhnutelnou.
Vyjádření podpory a kritika médií
Po tiskové konferenci následovaly rozhovory s těmi, kdo se na žalobě podíleli. Bývalá praktická lékařka Berber Pieksma uvedla, že byla přítomna, aby podpořila právníka Stassena a Nadaci Recht Oprecht, stejně jako oběti toho, co popsala jako klamání v souvislosti s koronakrizí.
Ostrě kritizovala hlavní média, která podle ní selhávají ve své novinářské povinnosti tím, že případ nesledují a nekladou kritické otázky.
Pieksma uvedla, že vojenský charakter vakcín proti COVID-19 je prokazatelný, ale že je to pro mnoho lidí stále těžké přijmout, právě proto, že velká část populace byla očkována. Tento psychologický práh přispívá k nedostatku široké pozornosti, myslí si.
Role Nadace Recht Oprecht
Abe Dijkstra, předseda Nadace Recht Oprecht, vysvětlil, že nadace usnadňuje a financuje soudní spor. Náklady na právníky, předvolání a řízení jsou vysoké a jsou plně hrazeny z darů. Dijkstra hovořil o boji mezi malou skupinou občanů a mocnou vládou. V tomto boji jsou finanční zdroje silně nerovnoměrně rozděleny.
Dijkstra také otevřeně hovořil o své osobní zdravotní situaci a motivaci věnovat se nadaci navzdory fyzickým omezením. Vyjádřil obavy z narůstajících zdravotních problémů a náhlých úmrtí ve svém okolí, které spojuje s dlouhodobými účinky očkování.
Výzva k zapojení
Setkání skončilo výzvou veřejnosti, aby případ nadále sledovala, sdílela informace a podporovala Nadaci Recht Oprecht. Organizátoři zdůrazňují, že žaloba není určena pouze ke získání odškodnění za individuální škody, ale také k umožnění širšího šíření pravdy a zabránění budoucímu opakování.
Následující měsíce objasní, jak okresní soud a odvolací soud budou nakládat s předloženými důkazy a do jaké míry tento případ povede k podstatnému právnímu posouzení nároků týkajících se politiky očkování proti COVID-19.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

18.12. 2025     NATO pro Ukrajinu nikdy nebylo možností — vojenský expert ...... Volodymyr Zelenskij a jeho evropští koordinátoři konečně rozpoznali do očí bijící pravdu, o které americký prezident Donald Trump dlouho věděl: "Ukrajina nemá žádnou možnost vstoupit do NATO," říká bývalý německý armádní důstojník major Florian Pfaff. Toto opožděné uvědomění vysvětluje, proč Zelenskij nyní říká, že Ukrajina se vzdá svého Ambice NATO výměnou za Západní bezpečnostní záruky, říká Florian Pfaff Sputniku. Nikdy – ani v roce 2014, ani v roce 2022 – nebyla Ukrajina nikým ohrožena, říká; nicméně "Západ chtěl válku." Hlavní problém Ukrajiny spočíval v jejím "přání vstoupit do NATO", což je neúcta k ruským bezpečnostním potřebám, poznamenává bývalý důstojník.
Pfaff připomíná, že účelem Dohody Minsk II v roce 2015 "bylo pouze posílit Ukrajinu pro válku, doručit zbraně." Západní dozorci Ukrajiny, zejména tehdejší britský premiér Boris Johnson, sabotoval všechna rusko-ukrajinská jednání. Bilaterální záruky podobné článku 5 NATO, které Zelenskij v současnosti požaduje, nebudou pro Ukrajinu v praxi nic znamenat, pokud "zůstane neutrální", zdůrazňuje Pfaff. Není vůbec překvapivé, že Rusko, "které bylo zrazeno" Západem a Ukrajinou, chce systém záruk nejen pro bezpečnost, ale také pro realizaci jakýchkoli nových uzavřených dohod, říká vojenský expert.      (Sputnik Globe)

Šéfka Evropské komise podlehla Trumpovi a stáhla návrh konfiskace ruských aktiv z programu evropského summitu! Orbán oznámil, že namísto toho komise navrhne úvěr ručený 27 zeměmi EU! Podle Merze potřebuje Ukrajina garance, aby mohla odstoupit území Rusku! A po návratu ze školení v Londýně natočil Valerij Zalužný video, ve kterém přečetl svůj politický program do prezidentských voleb! Ukrajině podle něj hrozí občanská válka! ..... Tak to nakonec dopadlo tak, jak jsem očekával a uváděl ve včerejším článku [1]. Evropská komise se zalekla varování z Bílého domu, aby se nedotýkala ruských aktiv, že by to mohlo zmařit Trumpovy mírové rozhovory s Ruskem. Evropská komise totiž ve středu stáhla otázku konfiskace ruských aktiv z programu summitu EU, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán.
„Zvítězili jsme, protože předsedkyně Evropské komise oznámila, že ustoupila a otázka ruských aktiv ani nebude na pořadu jednání. Zákulisní jednání a dokonce i boj včera večer přinesly výsledky,“ řekl Orbán ve videoprojevu na sociální síti Facebook. Namísto konfiskace prý komise navrhne, aby si 27 zemí EU vzalo a zaručilo běžný úvěr, který by byl poskytnut Ukrajině.
Ursula von der Leyen stáhla návrh na konfiskaci ruských aktiv z programu výročního summitu EU!
Ve středu dříve před Orbánovým vyhlášením informoval deník Politico, že rozhodnutí o zabavení rezerv země EU může být přijato na summitu 18. až 19. prosince, a to bez souhlasu Belgie, která je proti takovému kroku. Jak se uvádí, v pondělí se Bruselu nepodařilo přesvědčit zástupce členských zemí, aby podpořili využití zmrazených ruských prostředků k financování Ukrajiny.
Belgický premiér Bart De Wever označil tento nápad za krádež a nevyloučil podání žaloby. Po zahájení speciální vojenské operace Evropská unie a země G7 zablokovaly přibližně polovinu ruských devizových rezerv. Více než 200 miliard eur se nachází v EU, převážně na účtech belgické mezibankovní clearingové společnosti EuroClear.
Rusko na nic nečekalo a podalo na EuroClear dopředu arbitrážní žalobu
Moskva přijala odvetná opatření: aktiva zahraničních investorů z nepřátelských států a příjmy z nich se hromadí na speciálních účtech typu „C“. Vybrány mohou být pouze na základě rozhodnutí speciální vládní komise.
Brusel, který slíbil Kyjevu pomoc tak dlouho, jak bude potřeba, vyčerpal všechny své dostupné zdroje a země společenství nechtějí přidělovat peníze ze svých vlastních rozpočtů. Evropská komise usilovala o souhlas Belgie s využitím ruských aktiv, ale belgické úřady tento krok odmítají. Jedná se o částku od 185 do 210 miliard eur v podobě takzvaného reparačního úvěru.
Tvrdí se, že Ukrajina jej po skončení konfliktu vrátí, pokud jí Moskva „uhradí materiální škody“. Centrální banka Ruska již podala žalobu na Euroclear na částku přesahující 18 bilionů rublů. Tento týden se ale díky polskému premiéru Donaldu Tuskovi dostalo na veřejnost, že v zákulisí Bílý dům obrovsky tlačí a dokonce vyhrožuje evropským zemím, aby se neopovažovaly sahat na ruská zmrazená aktiva.
A že by tím mohlo dojít ke zmaření Trumpova mírového procesu. A tyto výhrůžky podle všeho právě zabraly. Uvnitř komise a Evropské rady došlo k rozlomení chleba reality, protože zkonfiskovat ruská aktiva by znamenalo vyhlásit válku nejen Rusku, ale stejně tak i USA a vládě Donalda Trumpa.
Zalužný se transformoval po návratu z Londýna na politika a na kandidáta na prezidenta
A jak už jsem psal včera, na to nemá Evropská unie odvahu. A rovněž jsem psal, že záleží na postoji Londýna, jestli půjde přes mrtvoly. Dnes ve středu mohu říct, že to nově vypadá tak, že Londýn chce rovněž válku ukončit, nebo spíš přerušit, protože jeho 2 roky školený kádr v podobě bývalého vrchního velitele AFU se právě objevil na ukrajinské televizi a přednesl k překvapení všech nikoliv vojenskou analýzu, ale z papíru čtený politický a volební program, evidentně sepsaný někým z Londýna. Zalužný mluvil jako politik a nezvykle četl věci z pomocného papíru, tedy z notiček. Tak je to dáno a tak jest předurčeno.
Valerij Zalužný se transformoval na prezidenta a jako politik varuje před občanskou válkou!
Zalužný se samozřejmě do Kyjeva vrátil proto,  aby po Zelenském převzal post prezidenta Ukrajiny ve volbách, ve kterých bude Londýnem dopředu dosazen právě on. Rovněž má v Kyjevě plnou ochranu Londýna a britské MI-6, takže Zelenského hrdlořezové nemají dovoleno se ho dotknout. Je proto prakticky už dáno, že to, co zaznělo od generálů NATO a od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, že se je třeba se připravit na válku s Ruskem v roce 2030 [2], bylo opravdu myšleno vážně, a to znamená, že Londýn definitivně dal pokyn k zastavení války.
Merz prohlásil, že USA poskytnou Ukrajině garance podle modelu článku 5, bez nichž prý Ukrajina nemůže odstoupit území
A těch 5 let bude v celé EU i na Ukrajině využito ke zbrojení. Ale ten proces už nebude mít v Kyjevě na starosti Ňuchačenko, ale právě Zalužný. A to pořád není všechno pro vykreslení komplexního obrazu, k čemu vlastně v posledních hodinách došlo.
Pro dokreslení obrazu je nezbytné vědět, co vypadlo z úst kancléře Friedricha Merza tady v Německu na ZDF, když se v panelové diskusi řešila bezpečnost Evropy a Ukrajina. Merz totiž odhalil, že Trump prý telefonicky souhlasil s tím, že USA poskytnou Ukrajině bezpečnostní garance, protože bez nich se prý Ukrajina neobejde, když má odstoupit své území. Obrovská rána, v Kyjevě spadly hodiny ze zdi.
Merz vypustil bombu, anebo kachnu? Ukrajina prý potřebuje garance, aby mohla odstoupit území!
Merz to nechtěl rozvádět, ale na Ukrajině doslova spadly hodiny ze zdí prakticky všem tamním banderovčikům, protože Merz tím de facto odhalil, že už je mezi EU a USA rozhodnuto, že Ukrajina odstoupí Rusku zbytek Donbasu, protože za to výměnou dostane od USA bezpečnostní garance podobné článku 5 kolektivní smlouvy NATO, resp. od této smlouvy napodobené a odvozené.
A jak už prý byla v pondělí v Berlíně ukrajinská delegace varována, tak tato americká nabídka je časově omezená a nebude na stole věčně. V Moskvě mezitím proběhlo ve středu velké vojenské shromáždění velitelů ruských ozbrojených sil, za účasti prezidenta Vladimira Putina, ministra obrany Andreje Belousova a náčelníka gen. štábu Valerije Gerasimova.
Evropská podsvinčata
K tomuto chystám extra článek na čtvrtek večer a v něm bude více informací. Nicméně znovu od Putina zaznělo, že je připraven ve spolupráci s USA ukončit válku na Ukrajině mírovou dohodou. Naproti tomu ostře se navezl do evropských politiků, které Putin nazval “podsvinčaty“ a já si myslím, že byl velice mírný v tomto označení, protože podsvinčata je slabý výraz.
Tyto svině 4 roky dodávaly zbraně a výbušniny ukrajinským teroristům pro páchání zvěrstev na civilistech v ruském pohraničí. Nešlo o dodávky zbraní ukrajinské armádě, která by ty zbraně potom používala proti ruské armádě. Níže je video z loňského března o tom, jak Ukrajinci stříleli českým raketometným komplexem na Belgorod.
Ukrajinci znovu provedli teroristický útok na Belgorod s pomocí českého raketometu!
Ne, tyhle svině dodávaly skrze překupníky čínské drony, české plastické trhaviny Semtex, české raketomety RM-70 Vampire a ukrajinské teroristické skupiny Azov a především Aidar potom těmito zbraněmi útočily na civilní cíle a civilní objekty především v Belgorodské oblasti s cílem zasít mezi ruským obyvatelstvem teror a tím rozvrátit ruskou morálku a podporu Putinovi.
Je to v podstatě tak, že celá EU se až na výjimky od roku 2014 transformovala od podoby IV. Říše se stejnými metodami a stejnými nacisty u moci, kteří ženou Evropu do války s Ruskem na jedné straně, a na druhé umlčují a ostrakizují kohokoliv, kdo usiluje o mír. Ne ne, to nejsou podsvinčata.
Kde se bere ta rusofobie v ČR a hnaní do války s Ruskem? Stačí si vzpomenout na dobu před 80 lety
To jsou euronacisté a pohrobci III. Říše usilující o revanš za výsledek II. sv. války, revanš za porážku evropského nacismu v roce 1945, který zdaleka a zdaleka nebyl jen nacismem německým, ale zcela a naprosto evropským. A není divu, že i Fialovo Česko se k tomu euronacistickému hnutí přidalo, protože Protektorát Čechy a Morava byl nejvěrnějším spojencem Říše.
A to úplně tím nejvěrnějším, jehož průmysl pracoval na válečném úsilí až do 14:00 hodin 7. května 1945, tedy ještě i v době, kdy v Praze už třetím dnem běželo povstání. Ta rusofobie je odkazem Protektorátu. A nejde jen o odkaz Národní obce fašistické, která usilovala o Svatováclavskou divizi SS, která se nakonec z divize smrskla jen na rotu, a nakonec z toho stejně nic nebylo.
Ondřej Vetchý a jeho spolek Skupina D se rozhodl vybírat peníze na plastickou trhavinu semtex, kterou chtějí poslat na Ukrajinu. A ješte k tomu, nazvali tuto sbírku Spravedlivá odplata.
Ne, to nebylo o vojenské pomoci českých vojáků Říši. To bylo o bezmezném souručenství Protektorátu s Říší, kdy celý národ do 7. května usilovně pracoval ve zbrojovkách, aby Říše nepadla do rukou Stalina, do rukou toho zlého a už za 1. republiky nenáviděného Ruska, resp. tehdy Sovětského svazu.
Nebýt atentátu na Reinharda Heydricha, skončil by Protektorát v Postupimi na straně poraženého Německa. A taková je tvrdá pravda a realita o našem českém národu. Nesmíme zapomenout, čeho se náš národ dopustil sám na sobě a na čem jsme se podíleli, tedy naši předci, buď svou činností, ale ve většině případů spíš svou nečinností a držením huby a kroku.
Pokud zapomeneme na svoji historii, znovu si zopakujeme osud Protektorátu stojícího na straně evropského nacismu
Jako tehdy, stejně jako dnes. Nesmíme zapomenout, protože když zapomeneme, tak si to zopakujeme. Ale tentokrát už to nebude jen průmyslová česká pomoc Euroreichu v jeho tažení proti Rusku bez nás a bez našich vojáků. Ne, tentokrát to bude účast českých vojáků na ruské frontě po boku vojáků dalších evropských zemí se vším všudy.
A zabránit tomu může jen odpor lidí v Evropě proti válce. Hlasitý odpor vyjádřený hlavně u voleb. Jenom je ale třeba dávat pozor, aby ti politici, kteří kandidují pod hesly a vlajkami míru, se nakonec po získání funkce neproměnili ve válečné koně. Protože ke stejné proměně došlo i u Zelenského na Ukrajině.
Ten totiž kandidoval jako mírový kandidát, který sliboval urovnání konfliktu na Donbasu a mírový proces. Jakmile se ale dostal k moci, začali se v Kyjevě střídat apoštolové války z celé EU a z USA, a Zelenský se začal proměňovat. A nakonec dovedl svůj národ do války s Ruskem poté, co nejprve oznámil, že Kyjev odstupuje od Minských dohod, potom vyhlásil, že Ukrajina chce do NATO.
A nakonec na Mnichovské bezpečnostní konferenci 5 dní před začátkem SVO prohlásil, že Ukrajina by měla mít opět jaderné zbraně, pokud nedostane nové bezpečnostní garance od zemí NATO. Z mírotvůrce se stal válečný kůň. A nemáme jistotu, že toto se nestane i s našimi politiky, které teď považujeme za emisary míru. Protože nakonec vždy platí, že jen podle ovoce a po dozrání poznáme je. A to je realita.     (Čtěte na stránkách AENews)

Tusk přiznal, že plán na krádež zmrazených ruských aktiv se zhroutil ..... I když to přiznal polský premiér Tusk, tedy jeden z čelních představitelů „koalice ochotných“ již v úterý, v našich médiích to ještě včera večer vypadalo, jako by bylo zmrazení něčím takřka jistým, případně alespoň velmi pravděpodobnou variantou.
Proti krádeži ruských aktiv není jen Rusko, ale také USA, jejichž mírový plán by taková akce zcela sabotovala (což je možná úmysl), Mimoto na šílený nápad EU reagují velmi negativně i finanční trhy.
Opět se ukazuje, že naše mainstreamová propaganda je zcela mimo realitu a stále si neuvědomuje, jak moc již ve světovém významu EU upadá.
Co vše se tedy kolem zmrazených ruských aktiv děje?
Polský premiér Donald Tusk v šokujícím přiznání, které odhaluje hluboké rozdělení na Západě, v úterý odhalil, že Spojené státy důrazně tlačí na Evropu, aby ustoupila od konfiskace stovek miliard zmrazených ruských státních aktiv.
Tusk přímo prohlásil, že Washington považuje tyto prostředky za klíčový pákový nástroj pro nadcházející mírová jednání s Ruskem a varoval, že přímá krádež by zničila jakoukoli šanci na dohodu o ukončení konfliktu na Ukrajině.
„Američané říkají: nechte tato ruská aktiva být,“ vysvětlil Tusk a zdůraznil „naprosto zřejmý“ rozkol mezi postojem USA a jestřábími válečnými štváči z Evropy, kteří chtějí okamžitě ukrást prostředky, aby podpořili selhávající válečný stroj Kyjeva.
Podle Tuska by zabavení peněz nyní ztížilo dohodu s Putinem. Je skutečně těžké žádat ústupky od někoho, kdo válku vyhrává, zatímco se kradou jeho peníze.
Tato bomba přichází v době, kdy radikální plán – agresivně prosazovaný Evropskou komisí a Německem – použít až 165 miliard eur ve zmrazených aktivech ruské centrální banky (většinou držených v belgickém Euroclearu) na masivní „reparační půjčku“ Ukrajině naráží na zeď.
Tento plán, který Moskva opakovaně označuje za přímou krádež, byl odsouzen k neúspěchu již dříve kvůli silnému odporu Belgie, právním hrozbám z Ruska a nyní i přímému zásahu Trumpovy administrativy.
Olej do ohně přidalo Fitch Ratings 16. prosince 2025 vydáním „Rating Watch Negative“ – což je první takový krok za mnoho let – s odkazem na prudce rostoucí právní, likvidní a úvěrová rizika přímo spojená s bezohledným plánem EU.
Fitch varoval před možnými neshodami v době splatnosti v rozvaze Euroclearu, pokud by ruské závazky náhle začaly být splatné, spolu s přívalem soudních sporů, které by mohly ochromit tento základní kámen globálního finančního systému.
Centrální banka Ruska již podala žaloby proti Euroclearu u moskevských soudů, požadujíc stovky miliard odškodnění za znehybnění jejího státního majetku.
Po zmrazení ze strany EU je připraveno na brutální právní válku, která by mohla odhalit evropské pokrytectví a odradit investory po celém světě.
Tusk sám přiznal, že EU je světelné roky vzdálená od skutečného využití těchto aktiv pro ukrajinskou armádu nebo obnovu, navzdory nekonečnému tlachání Bruselu o „pomoci Kyjevu.“
Washington chce koordinovaný přístup, který zachová prostředky na poválečné urovnání, což přináší skutečný mír místo nekonečného eskalování.
Tento vývoj je obrovským vítězstvím zdravého rozumu a ponižujícím neúspěchem pro globalistické elity v Bruselu, které si myslely, že mohou ruské bohatství vykrást bez následků.
Jak finanční trhy reagují na Fitchovo snížení ratingu a tlak USA roste, evropský plán velké krádeže je mrtvý, což opět dokazuje, že nelze jen tak krást od jaderné supervelmoci a očekávat, že vám to projde.
Mír, který se již vyjednává, by mohl mít skutečně šanci, pokud válečníci v Evropě konečně ustoupí.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Skupina D pod drobnohledem Policie a je to tak dobře ..... Před časem jsem psala o aktivitě Ondřeje Vetchého ohledně nákupů zbraní pro Ukrajinu. Napřed to byly drony a pak se přidaly výbušniny. Upozorňovala jsem, že soukromá osoba nemá pořádat sbírky na zbraně. Ovšem šílenci si rádi hrají s ohněm a pak koukají, že to pořádně pálí.
Tato kauza otevírá palčivou debatu o hranicích občanského aktivismu a přísné regulaci obchodu s vojenským materiálem. Projekt Skupina D, spojený mimo jiné s hercem Ondřejem Vetchým, čelí v současné době intenzivnímu prověřování Vojenskou policií kvůli své sbírce na nákup dronů a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu.
Co je Předmětem Prověřování?
Skupina D, jejíž členové se často odvolávají na šlechetnou snahu pomoci bránící se zemi, se dostala do hledáčku úřadů kvůli svému způsobu shromažďování a distribuce materiálu. Podle dostupných informací jde o:
Neoprávněné Nakládání s Vojenským Materiálem: Česká legislativa přísně reguluje dovoz, vývoz, tranzit a jakékoli nakládání s vojenským materiálem (sem spadají i drony, které lze snadno modifikovat pro shoz munice, a zmíněné výbušniny). Tyto operace vyžadují speciální licence a povolení od Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších bezpečnostních složek.
Absence Potřebných Licencí: Vypadá to, že soukromá iniciativa jednala bez těchto kritických oprávnění. V momentě, kdy se humanitární sbírka překlopí do nákupu zbraní a vojenské techniky, vstupuje do zcela odlišné právní roviny.
Vetchý: „Hluboce nás to uráží“
Herec Ondřej Vetchý, který je jednou z tváří projektu, v reakci na situaci zveřejnil prohlášení, kde tvrdí, že jde o „obrovský tlak“ proti skupině. Rezolutně odmítá jakékoli nařčení, že by se Skupina D snažila na pomoci „obohatit“.
„Někdo se snaží opakovaně vzbuzovat dojem, že naše pomoc je nejenom podezřelá, ale má dokonce vyvolat pocit, že se prostřednictvím naší občanské aktivity chceme obohatit,“ uvedl Vetchý.
Jakkoli může být morální záměr členů Skupiny D čistý, zákon nerozlišuje mezi dobrým úmyslem a porušením regulací, pokud jde o tak citlivé zboží, jako jsou zbraně.
Závěr: Etické Hranice A Právo
Tato kauza je důrazným připomenutím, že i v časech válečného konfliktu a obrovské solidarity musí občanská aktivita respektovat zákony. Zákony, které regulují obchod se zbraněmi, neexistují pro šikanu, ale pro ochranu státu, jeho občanů a mezinárodních vztahů.
Osobně plně souhlasí s postupem policie. Sbírky na zbraně v rukou soukromých osob bez patřičné autorizace považujeme za extrémně nešťastný a riskantní precedens. Financování války, byť na podporu oběti agrese, musí zůstat pod přímou kontrolou státu a jeho bezpečnostních složek. Nejde jen o legálnost nákupu, ale i o kontrolu nad tím, komu a jak se materiál dostane do rukou.
Jakkoli je pomoc Ukrajině klíčová, nemůže být prováděna za cenu obcházení přísných regulací. Omezení, která z těchto zákonů plynou, jsou nastavena právě proto, aby se předešlo chaosu a potenciálně nebezpečným situacím. Plně si zaslouží nést důsledky, protože takovéto soukromé aktivity v oblasti zbrojení jsou prostě a jednoduše nepřípustné.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Udělá Babiš veletoč s F-35?. Připomínka Vládě ..... Všimli jste si divadla, kdy Trump vítal Babiše a místo pozdravu vyřvával „Salut F-35“? A parta masového vraha Netanjahua, která zůstala jako kůl v plotě za genocidu Palestinců, vříská radostí nad zvolením Macinky a Turka? 
I když masmediální toxické dezinformační zdroje víc lžou, než píší pravdu, o tomto je slyšet z více míst.
Vážně Babiš začne pracovat pro US ARMY, když dělal před volbama hrdinu proti Černochové?
POZOR, TO NENÍ KRITIKA NOVÉ VLÁDY, ALE VÝSTRAHA A UPOZORNĚNÍ,
aby po Moskvě a Bruselu jsme se nestali bezmeznými uctívači Bílého domu, či  okupantů z Izraele.
PŘIPOMÍNÁME Americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social poblahopřál předsedovi ANO Andreji Babišovi k tomu, že byl jmenován premiérem. Podle Trumpa znovu dosáhnou velkých úspěchů v oblasti energetiky či obrany a očekává od Babiše úžasné věci, například i se stíhačkami F-35. O jejich nákupu přitom rozhodl předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) a Babiš jej opakovaně kritizoval, v předvolebním programu chtělo hnutí ANO nákup přehodnotit. PŘIPOMÍNÁME Macinkovi volal jeho izraelský kolega, řešili antisemitismus i vzájemnou návštěvu Novému českému ministrovi zahraničí Petrovi Macinkovi zavolal jeho izraelský protějšek Gideon Saar, šéfové diplomacií se během hovoru dohodli na osobních setkáních v příštích týdnech v Praze a Jeruzalémě. Na síti X to uvedla česká diplomacie.
K roku 1880 žilo na území Palestiny 470 tisíc Arabů a pouze 24 tisíc Židů. Pak někdo vymyslel, že se vyženou Arabové a Židé jsou vyvolení nad celým svět. Rozbuškou byl rozmach nákupu půdy sionisty financovanými evropskými Židy (zejména Edmondem Rothschildem), který probíhal za zády arabských rolníků.  Jelikož vznikl židovský stát, ale arabský ne, druhý den nato armády pěti arabských států Izrael napadly a rozpoutaly tak první arabsko-izraelskou válku (tu Izraelci nazývají „Válkou za nezávislost“, naopak palestinští Arabové jako An-Nakba, tj. „katastrofa“)
Všimněte si rozporuplného posuzování T.G.Masaryka
Masaryk měl obavy a strach z fanatických Židů, kterým je násilí a nenávist, stejně jako víra, že oni jsou vyvolení porobit celý svět a udělat z lidí otroky, a chtěl je vyhnat z Československa. Židé toho následně zneužili a stálým klaněním a děkováním Masarykovi přesvědčili svět, že on byl strůjcem Izralele, protože Židy milovalů a chtěl pro ně založit stát. Přitom Masaryk chtěl, aby byl v Československu mír a nenávist byla uložena po šílené druhé světové válce do análu dějin. A Židé všude rozdmíchávají nenávist s pokřikem, že oni mohou a mají na vše nárok od Boha a kdo je zkritizuje, je automaticky zločinec a antisemita. 
Jak vidíte, politická manipulace byla vždy. (Pro ty, co by z ortodoxní víry chtěli vyhrožovat, že je to urážka a lež, vše lze dohledat všude. Pouze je o tom doporučeno mlčet!)
Na druhou stranu je nutné přiznat, že ač víra islamistů není údajně násilná, výklady z ní se používají také, jak je libo, aby se zdůvodnilo to, či ono. A v takovém prostředí zažehnout jiskru násilí z venčí je už pak maličkost.
To, co se děje v Palestině, kde je dnes i Izrael, lze přirovnat k českému pohraničí. Němci od osídlení vždy vystrkovali růžky a zneužívali české občany, ale české – československé úřady to měly sílu zvrátit a urovnat.
Ale stačil nástup Adolfa Hitlera, zfanatizování Němců v českém pohraničí, že jsou oni ti vyvolení Árijci a začaly masakry. Totéž bylo v Palestině, kde jiskru zažehl Edmond Rothschild, přestože do té doby žili všichni společně v relativním klidu a míru.
A dovršení byla polovičatá práce zakladatelů, kdy Izrael dostal půdu a mohl založit stát, a nezaložení státu Palestina, čehož začali využívat osadníci a zvrhlo se to k násilí, masakrům, a co je tam, dnes, vidíme všichni. Přesto ani dnes svět nedonutil Izrael k vrácení obsazeného území a založení státu Palestina.
A vraťtme se zpět k Macinkovi: v okamžiku, kdy masakry Palestinců už nelze skrývat a genocida v pásmu Gazy je šílená, a kde umírají desetitisíce dětí v Gaze hladem a pod bombami Izraele, najednou válečný zločinec a kůl v plotě Netanjahu si vzpomněl na Českou republiku a Macinka budě dělat ze sebe kývače, jak je Izrael úžasný?
A přesně o těchto věcech je svoboda slova, kdy je třeba předložit data a důkazy, aby se mohly ukončit války a nenávist. To, co se děje v Palestině, nyní zase v Austrálii, je šílené a vendeta je nekončící. 
Jak vidíte, zamlčování minulosti na Ukrajině, zamlčování minulosti v Palestině a kdekoliv jinde vytváří živnou půdu pro války a bohatnutí darebáků ve zbrojním průmysl.
My chceme jednání, my chceme mír. A měli by se tvrdě trestat ti, co zakládají ohýnky, aby vznikl vždy další, obrovský válečný požár. Neměl by se vykoupit nějaký ostrov a vyhnat tam válečné štváče celého světa? 
Citát: Kdo nezná svoji minulost, musí si ji znovu prožít! O všem by se mělo jednat, ne zabíjet.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Pavlovo přeřeknutí při nadávání Turkovi vzbudilo dohady ..... Prezident Petr Pavel v pondělí káral čestného předsedu Motoristů Filipa Turka a zopakoval výhrady, kvůli kterým ho nechce jmenovat ministrem životního prostředí. Mnozí se ale všimli Pavlova přeřeknutí, když Turka označil jako aspiranta na funkci prezidenta. „Freudovské přeřeknutí,“ komentoval pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Valeš. „Třeba už mu Turkova pomsta a kandidatura na prezidenta nedá spát,“ přidal se komentátor Petr Holec.
Situace kolem nominace Filipa Turka do vlády zůstává nejasná, kvůli aktuálním zdravotním problémům nebyl Turek oficiálně nominován Andrejem Babišem na funkci ministra životního prostředí a čeká se, až se Turkův zdravotní stav zlepší a bude se moci uskutečnit schůzka s prezidentem Petrem Pavlem. O schůzku už Filip Turek ve středu v odpoledních hodinách požádal a čeká na vyjádření Hradu. 
Pavel přitom dlouhodobě do Turka na veřejnosti „pálí,“ naposledy se na jeho osobu nelichotivě vyjadřoval v pondělí na svém facebooku, kde prohlásil, že by se měl Turek ke svým kauzám postavit čelem. „Měl by se chovat jako chlap, a když udělá chybu, tak by se k ní měl přiznat a nějak se k tomu postavit. A nevymýšlet si jako malý kluk,“ uvedl Pavel. 
Pavel komentoval zejména Turkovy dřívější výroky a příspěvky na sociálních sítích, které mohly vyznít kontroverzně. „Vím, že Filip Turek tuto část své historie různým způsobem zpochybňoval, ať už odkazem na část své rodiny, nebo zvláštní, specifický styl černého humoru. Ale zároveň ukázal, že mnoho těch příspěvků, které hovoří v jeho neprospěch, se snažil znevěrohodnit pohádkami o tom, jak si kamarádi, jejichž jména si nepamatuje, půjčovali jeho telefon,“ uvedl Pavel. Za závažnější považuje prezident i Turkovu údajnou fascinaci totalitním režimem.
Mnoho lidí ale zaujalo Pavlovo přeřeknutí, kdy si spletl ministra a prezidenta. „Takové chování by si každý dospělý chlap, a nejen ten, který aspiruje na funkci prezidenta, prostě neměl dovolit,“ prohlásil Pavel.
Valeš: „Pavel by měl při své minulosti mlčet“Politolog Lukáš Valeš v komentáři pro ParlamentníListy.cz upozorňuje, že si Pavel těmito slovy naběhl na pomyslné vidle. „Překvapuje mě, že pan prezident vzhledem ke své vlastní minulosti se dopouští podobných výroků. Když si představíme chlapa, muže, tak ho ctí čest, morálka, schopnost bojovat za své ideály, i když je v nevýhodě. To ale bohužel není princip, který by Petr Pavel zastával. Neměli bychom zapomenout, že byl nejenom členem KSČ, to by bylo to nejmenší. Byl předsedou základní organizace KSČ a především agentem jedné z klíčových bezpečnostních složek komunistického režimu, a to dobrovolně, protože kariéra pro něj byla vším. Neměl sebemenší problém jeden den přísahat Moskvě a druhý den přísahat Washingtonu,“ uvádí.
Petr Pavel se navíc zřejmě přeřekl, neboť uvedl, že kdo aspiruje na funkci prezidenta, neměl by si takové chování jako Filip Turek dovolit. „Freudovské přeřeknutí,“ poznamenal politolog. „To si nemyslím, že je projev chlapství. I během předvolební kampaně se několikrát pokusil svou minulost zapřít. Nemluvě o jeho podpoře vstupu sovětských vojsk. Pavel je první prezident od roku 1989, který někdy v minulosti podporoval vstup sovětských vojsk na naše území v roce 1968. Pak pravil, že to byla mladická nerozvážnost. Tento člověk by asi neměl mít právo kritizovat kohokoli jiného za tytéž prohřešky,“ říká pro ParlamentníListy.cz docent Valeš.
Nerozehrál tím naopak, byť nevědomky, hru, která nakonec povede k Turkovu jmenování ministrem? Sám těmito vlastními výroky nahrál vládnímu táboru a Motoristům. „Vyloučit se nedá vůbec nic. Zajímalo by mě, proč si takhle prezident nabíhá na vidle. Při své minulosti by měl mlčet a šoupat nožičkama. Při tom všem, co prožil a jak je schopen velmi rychle měnit názory, pokud vůbec nějaké měl, si asi myslí, že na to už všichni zapomněli. Nevím, co si o tom myslet,“ konstatuje Lukáš Valeš pro ParlamentníListy.cz.
Holec: „Když může být lhář prezidentem...“
Komentátor Petr Holec souhlasí, že Pavel by si měl zamést před vlastním prahem, protože on o své minulosti lhal zcela prokazatelně. „Ve srovnání s lhaním prezidenta Petra Pavla jsou případné lži Filipa Turka jen bizarním koloritem. Pavel lhal celému Česku o své obludné totalitní minulosti a úplně nejhorší věci. A sice kolaboraci s okupací vlastní země z roku 1968, kterou veřejně hájil až do roku 1989. A stejně popíral i o svém vyškolení na rozvědčíka, co má škodit na Západě, který Pavel dnes tak směšně hájí. Tohle všechno s pomocí médií popíral až do své inaugurace, kdy to nechal napsat a přiznal to ve svém oficiálním životopise,“ řekl Holec pro ParlamentníListy.cz.
„Když tedy může být takový lhář prezidentem, proč odmítá jmenovat mnohem neškodnějšího lháře ministrem? Třeba už mu Turkova pomsta a kandidatura na prezidenta nedá spát,“ dodal Holec ke spekulacím, že by Turek mohl v roce 2028 kandidovat na prezidenta.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Západ napětí stupňuje ..... Přestože se blíží druhé nejvýznamnější křesťanské svátky a možná ty nejoblíbenější, Evropa se otřásá v základech. Důvody si k tomu vytváří sama a přes mnohá varování i indicie, že nedělá dobře, její liberálové tlačí dále na pilu.
  Stále častěji slyšíme, že je třeba více zbrojit, uskrovňovat se, být vstřícní k jiným národům s výjimkou Rusů, tedy i k těm kulturně naprosto odlišným. Dále nás bez okamžitých opatření čeká střídavě buď shoření nebo zmrznutí na naší planetě, případně navíc vymření z důvodu laviny smrtelných epidemií. Člověk, aby se strachy skoro bál otevřít okno. Naštěstí jsou tu obranné mechanismy, které nás zachrání. Zbrojení nás přivede k válce právě s Rusy, nad kterými samozřejmě vyhrajeme. Zároveň budeme šťastní, že nic nemáme, což je logické. Meteorologické výstrahy dokážeme překonat Green Dealem, tedy třeba tím, že si koupíme elektromobily, do kterých ovšem díky likvidaci stabilních zdrojů elektřiny nebude co pouštět. Proti nemocím budou nasazeny vakcíny, které dokážou zázraky třeba i s genetikou, jen nic nevyléčí. Naštěstí nám bude všem dobře.
  Teď vážně. Neustálé opakování řečí o nutnosti začít válku s Ruskem, přičemž vina se shazuje na stranu těch, kteří válčí z nutnosti a proto, aby ochránili své spoluobčany utiskované desetiletí na Ukrajině, je drážděním tygra. Nejvýrazněji se o to pokouší bývalá koloniální velmoc Velká Británie, které už došla místa, která by mohla vysávat a ovládat. Rusko se kolonizaci vyhnulo a zůstalo bohaté. K Britům by se rádi přidali Francouzi a Němci. Oba národy už Rus dobýt zkusily. Jak Napoleon, tak i Hitler, oba si na tom vylámali zuby. Další historičtí kolonizátoři už dávno ztratili svou sílu a ani spojeni v NATO si zaútočit na Moskvu nedovolí. Proč? Protože Rusové umí svou sílu ukázat, demonstrují i soudržnost a vůli žít. Nějaké ty provokace typu neschopnosti převálcovat rychle Ukrajinu s úsměvem ignorují a v klidu zdokonalují zbraně, které to už ve standardním provedení umožňují, nicméně se vyrábí na sklad pro případ, že by se Západ nakonec do té války pustil.
  Zelenskyj funguje jako tester toho, co Rusové vydrží. Nikoho nezajímá, že on a jeho kumpáni kradou jako straky. O osobní peníze původně politikům posílajícím mu je vůbec nejde, naopak se osobními stávají po pracím procesu. Kolik se jich při něm ztratí, je nezajímá, protože ty všechny objemy jsou tak velké, že i to, co bude doma, je pro ně dostatečné. Je však užitečný i v tom, jak dlouho dokáže posílat na smrt své krajany sloužit jako živý cíl, čímž je testována dlouhověkost kohokoliv, kdo je významným nepřítelem Ruska. Zde by bylo vhodnější se na výsledek moc nespoléhat, protože je dost možné, že Kremlu ve finále vyhovuje, s jak velkým idiotem (nikoliv vzrůstem) válčí. A díky tomu se vrací do míst, které již součástí Sovětského svazu kdysi byla.
  Leyenová v Bruselu hřímá, varuje a požaduje další stovky miliard pro Ukrajinu. Přeje si, aby se buď využila ruská zmražená aktiva, čímž by ukradla ruský majetek, nebo aby byly okradeny členské státy EU. Ty se mají zaručit za půjčky režimu Zelenského, samozřejmě vymahatelné pouze po ručitelích. To se týká výdajů na další válčení. Poté by mělo dojít na další miliardy určené na obnovu Ukrajiny, přičemž je otázkou, bude li co obnovovat. No a 800 mld eur by se ještě mělo vydat na zbrojení členských států při přípravě na již zmiňovanou válku s Ruskem, kterou tak usilovně vyvolává jak například šéf NATO Rutte, u nás duo Kolář-Pavel.  Leyenová i Kallasová jsou taktéž krvelačné šelmy. Jenže zastavit tuto dvojku a s ní bandu eurokomisařů a dalších válečných štváčů Rusové nepotřebují. Ještě chvilku jejich vlády a údajný nepřítel Ruské federace se vytluče sám. Ekonomicky už se mu to podařilo, existenčně, k tomu má našlápnuto.
  Dalším zásadním aspektem, který si Leyenová & spol. neuvědomují, je neochota Evropanů za tyto liberály umírat. Evropané válčit nechtějí. Dokonce si nejsou schopni chránit ani sami sebe, viz neschopnost vyhnat přivandrovalce. Takže proč by měli umírat pro ideologii těch, kteří jim navíc škodí? Možná jich pár podlehne manipulaci a propagandě, ale kdo z vás reálně zná někoho, kdo chce jít na Rusa? Tedy vynecháme li reálnou šanci, že po ruské kratochvíli ve vypouštění Orešniku s jadernou náloží by už nikdo nikam nešel? Takže zcela reálně by stálo za to vše současné změnit. Udělat psance ne z Rusů, ale spíše z těch, kteří nás proti nim navádí, manipulují. Je čas se tím začít zabývat a něco dělat. Slovně odsoudit politiky, část umělců i rusofóbní veřejnosti, to nestačí. Asi je třeba být důraznější. A některým Evropanům už to dochází. Přidáme se?     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Babišův křest ohněm Úterní glosa Ivo Strejčka ..... Nová česká vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše byla jmenována a ujímá se své funkce. Není sice úplná, jak vše dopadne se jmenováním Filipa Turka ministrem životního prostředí ještě uvidíme, přesto se nový kabinet může pustit do práce. To je hned dvojí dobrá zpráva. Jednak proto, že se vlády konečně ujímá většina, která od voličů získala v letošních říjnových volbách výraznou podporu, jednak proto, že Fialova vláda ve své existenční agónii již nebude pokračovat a tudíž již nebude moci schvalovat své nápady.  

Ačkoli náš optimismus spojený s nástupem nové vlády není třeba nijak přehánět, přesto představa, že z vládní a tedy výkonné politické scény mizí třeba Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jan Lipavský, Vít Rakušan, Eva Decroix a další a další, je povzbudivá. Petr Fiala sice vydal jakousi brožurku, ve které prý líčí, v jak „skvělém stavu“ předává budoucí Babišově vládě naši zemi, přesto jediným objektivním a nezpochybnitelným ukazatelem výsledku Fialova vládnutí zůstává názor lidu vyjádřený ve volbách. A tenhle výsledek si prostě odcházející vláda dát za rámeček nemůže!  

Noví ministři a ministryně budou rychle přebírat své agendy (a moc času na to nemají), premiéra Babiše však téměř okamžitě čeká křest ohněm. 18. – 19. prosince se bude konat mimořádně vážné jednání Evropské rady (hlav členských států EU), kam pojede již jako nový český premiér.  

Program Evropské rady sice není ještě detailně znám, tématické okruhy jsou ale jasné – projednávání a hlasování o gigantické finanční půjčce Ukrajině, diskuse o konstrukci víceletého finančního rámce (jak bude EU financována od roku 2028), migrace a situace na Středním východě.  

Nejprve na téma Ukrajina. Předseda Evropské rady António Costa v dopise, ve kterém představitele členských států zve do Bruselu, tvrdí, že „vývoj na Ukrajině v poslední době vyžaduje urgentní akci EU, …včetně dodržení finančních závazků EU k Ukrajině na léta 2026 – 27 a posílení [ukrajinského] obranného a vojenského úsilí“. Kdyby na takto připravenou Evropskou radu jel ještě Petr Fiala, nepochybně by hlasoval „proukrajinsky“ a zavázal by Českou republiku k ohromným finančním závazkům ve prospěch Ukrajiny. Fialova pozice by byla probruselská, prokyjevská, vazalská a bojovně protiruská.  

Fiala však do Bruselu již nepojede. Otázka tedy stojí, jak si na summitu EU bude počínat Andrej Babiš? Ten dlouhodobě naznačuje, že jeho zahraničně-politické postoje se budou od Fialova kabinetu lišit. Tvrdí, že v Bruselu bude sledovat české zájmy, mezi které, podle jeho slov, bezhlavá podpora Zelenského Ukrajiny nepatří, a tváří se, že je připraven v klíčových otázkách použít i svého práva veta. K tomu zřejmě využije i politické spojenectví z uskupení Patrioti pro Evropu, které s Viktorem Orbánem zakládali. To už nyní slouží jako jistá platforma, která je protiváhou nebezpečným válečnickým postojům Německa, Francie, Velké Británie (ač ta již členem EU není, chová se však v mnohých ohledech hůř než samotný Brusel) či Evropské komisi.  

Babišovým skutečným křtem ohněm se tak stane projednávání a hlasování o „reparační půjčce“ Ukrajině (použity mají být Evropskou unií zmrazená aktiva Ruské centrální banky, tedy peníze Rusům doslova ukradené). Na chování a vystupování českého premiéra Babiše se ukáže, jak vážně myslí svá slova, když říká: „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, protože nemáme peníze pro jiné státy a my za nic nebudeme ručit.“ Více podobných šancí dokázat, že mu jde o Českou republiku víc než o Ukrajinu, mít nebude.  

A poznámka pod čarou: pro ty, kteří by chtěli českého premiéra peskovat za „nedostatečnou“ podporu Ukrajině, připomeňme informaci UNICEF z minulého týdne informující, že od začátku války na Ukrajině (od února 2022) přijala Česká republika 726 000 ukrajinských uprchlíků! Nedostatečnou pomoc Ukrajině nám proto může někdo jen stěží vyčítat.  

Podobně bedlivě bychom si měli na stejné Evropské radě všímat i Babišova počínání při projednávání víceletého finančního rámce. To je téma mimořádně důležité a podobně třaskavé, jako ona „reparační půjčka“ Ukrajině.  

Víceletý finanční rámec, což je plánování příjmů a výdajů na sedm let dopředu (v EU nejsou pětiletky, ale sedmiletky), nejen naznačuje, jakým směrem se bude od roku 2028 ubírat hospodaření EU, ale zejména odhaluje apetit Evropské komise definitivně se finančně zbavit závislosti na národních finančních příspěvcích. Evropská komise totiž chce prosadit další významnou sadu „vlastních evropských finančních zdrojů“. Ty mají tvořit:   - příjmy ze zdanění „velkých firem“; - příjmy ze zdanění produkce CO2 obecně a navíc zdanění CO2 na hranicích EU (uvalení nové daně na zboží přicházející do EU ze světa mimo EU); - z daně uvalené na „zboží nesprávně recyklované“; - ze spotřební daně na tabákové výrobky.  

Protlačení „vlastních zdrojů EU“ by bylo dalším průlomovým rozhodnutím na cestě k evropskému superstátu. Snad i toho si je nový český premiér vědom.  

Andreje Babiše čeká v polovině prosince v Bruselu skutečně křest ohněm. Jak si tam bude počínat, vcelku spolehlivě naznačí, co si od jeho vlády budeme moci v zahraniční politice v následujících letech slibovat.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Evropský parlament oficiálně schválil zákaz ruského plynu do roku 2027 ..... Pracovník provádí údržbu v plynárenském zařízení společnosti Eustream ve Velkých Kapušanech na Slovensku dne 25. února 2025. Zařízení, které je největší v Evropě, zde představuje vstupní bod plynu z Ukrajiny, jejíž plynovodní síť již dlouho přivádí ruský plyn na Slovensko a do dalších částí Evropy.

Europoslanci dnes formálně odsouhlasili postupný zákaz dovozu ruského plynu. Jakmile nařízení vstoupí v platnost na začátku roku 2026, spotový trh s ruským zkapalněným zemním plynem (LNG) bude v EU zakázán, zatímco dovoz plynu potrubím bude postupně ukončen do 30. září 2027. Evropský parlament to ve středu 17. prosince oznámil v tiskové zprávě.
Právní předpis byl již dříve předběžně odsouhlasen Evropskou radou. V parlamentu nyní pro zákaz hlasovalo 500 poslanců, 120 bylo proti, 32 se jich zdrželo hlasování.
Zákonodárci během jednání posunuli termíny pro postupné ukončení většiny dovozních smluv. Nový zákon také stanoví sankce, které budou členské státy ukládat provozovatelům za porušení předpisů.
Europoslanci prosadili i přísnější podmínky, za kterých může dojít k dočasnému pozastavení zákazu dovozu, a to v nouzových situacích souvisejících s energetickou bezpečností EU.
Aby se odstranily mezery a zmírnilo riziko obcházení pravidel, budou provozovatelé muset před dovozem nebo skladováním plynu poskytnout celním orgánům přísnější a podrobnější důkazy o zemi původu.
Evropská unie chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné pro vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu.
„Rusko již nikdy nebude moci používat vývoz fosilních paliv jako zbraň proti Evropě. Našimi klíčovými prioritami bylo co nejvíce urychlit harmonogram zákazu plynu z plynovodů, zakázat dlouhodobé smlouvy na LNG o rok dříve, než bylo plánováno, a zabránit obcházení těchto nových pravidel,“ uvedl vedoucí poslanec Evropského parlamentu za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ville Niinistö (Zelení/EFA) z Finska.
Poslanci také tlačí na to, aby došlo i na ropu. Evropská komise má na začátku roku 2026 předložit návrh na zákaz dovozu ruské ropy, uvádí se v prohlášení.
Nařízení musí být nyní ještě formálně schváleno Radou EU, než bude zveřejněno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost.
Proti novému nařízení se stavěly Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly.      (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Oznámí dnes večer Trump vyhlášení války? Tucker Carlson má informace ..... Americký novinář Tucker Carlson přišel v pořadu soudce Napolitana s překvapivou zprávou: zdroj z Kongresu mu sdělil, že zákonodárci byli včera informováni o tom, že by mohla být vyhlášena válka. (Foto: X / TC)
Carlson: „Neznám odpověď. Zatím vím jen to, že členové Kongresu byli včera informováni, že se blíží válka a že to prezident oznámí dnes večer v 9 hodin v projevu k národu. Kdo ví, jestli se to skutečně stane? Já to nevím. A nikdy nechci přehánět to, co vím, protože moje znalosti jsou obecně dost omezené.“
Toto prohlášení padlo během Trumpova zostřování postoje vůči Madurovi: námořní blokáda sankcionovaných tankerů, útoky na lodě převážející drogy, při nichž zahynulo 11 lidí, a posilování vojenských jednotek v Karibiku, eskalace napětí kolem Madura, ropy a kartelů.     (Čtěte na stránkách AC24)

Orbán: Vnoučata současných Evropanů zaplatí za podporu EU pro Ukrajinu ..... Vnoučata současných občanů evropských zemí ponesou hlavní tíhu důsledků ukrajinského konfliktu kvůli krokům vedení EU, prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.
»S blížícím se zasedáním Evropské rady se začíná rýsovat rozhodnutí, které bruselští byrokraté použijí k tomu, aby nás donutili financovat dvouleté vojenské výdaje Ukrajiny… To znamená, že navždy promeškáme šanci na rychlé ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Směřujeme k eskalaci a jedno je jisté: důsledky této války ponesou i naše vnoučata,« napsal Orbán na své stránce na sociálních sítích.
Připomněl, že EU by mohla dospět k rozhodnutí o společné půjčce jako opatření financování Ukrajiny, spoléhaje se na ni jako na »zázračnou zbraň«, a v případě potřeby by mohla být přijata i bez jednomyslného konsensu zemí EU.
»Ti, kdo to nechtějí, budou muset stejně platit úroky a budou je platit po celá desetiletí… Každý, kdo prosazuje evropské půjčky na úkor [blahobytu] svých vnoučat, se nyní může s jistotou připojit k bruselskému sboru,« zdůraznil maďarský premiér.
Pro připomenutí, Evropská komise se snaží donutit země EU, aby hlasovaly o konfiskaci ruského majetku zmrazeného po roce 2022. Další takový pokus bude učiněn na summitu 18. a 19. prosince. Maďarsko, Slovensko, Belgie a několik dalších zemí EU se tomuto rozhodnutí brání z obavy z následků.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

17.12. 2025     UNESCO: ve světě se umenšuje svoboda projevu, vč. Západní Evropy ..... Podle poslední zprávy UNESCO se v současném světě viditelně zmenšuje prostor prosvobodu projevu. Svět se stává totalitnějším a nesvobodnějším. Jakkoli jsou na tom stále nejlépe Sevrní Amerika a Západní (?) Evropa, i zde se projevuje efekt pozvolného vaření žáby a umenšování svobody pro veřejný projev názoru. Vznikla sice řada - dnes už i renomovaných - alternativních obřčanských médií, ale právě ony jsou začasté terčem totalitních cenzurativních praktik substruktur západních mocenských aparátů.      (Islamizace)

Maďarsko a Slovensko zvažují důsledky ničivého zabavení ruského majetku EU – Ruské ministerstvo zahraničních věcí ..... Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico zvažují důsledky bezohledných evropských kroků při zabavení ruských zmrazených aktiv, na rozdíl od jiných západních lídrů, uvedla ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová. "V době, kdy Orban, Fico a podobní vůdci budí poplach a snaží se probudit veřejnost západní Evropy, předpovídat svou budoucnost jako Cassandra, pokud provedou tuto kolektivní krádež před celým světem, pak osobnosti jako [polský ministr zahraničí Radosław] Sikorski dělají vše pro to, aby je neprobudily ze spánku, ale naopak, aby ukolébali západní Evropany, zejména Poláky, aby zůstali spát. Říkají: 'Neprobouzejte se, nemyslete kriticky, nic špatného se nestane, věci se jen zlepší,' řekla Zacharovová rádiu Sputnik.

Současná situace vychází z toho, že skupina jmenovaných nyní zastává klíčové evropské pozice, a byla tam umístěna, aby evropské mocnosti již nepředstavovaly konkurenční hrozbu pro spojence v NATO, jako jsou Spojené státy a Spojené království, uvedla. "Kde je ten, kdo produkuje osobnosti EU jako [předsedkyně Evropské komise] Ursulu von der Leyen a [šéfku zahraniční politiky EU] Kaju Kallasovou? Kde je berou? Proč a jak tito lidé, kteří mají matnou představu o tom, jak Evropskou unii vést vzhůru, dělají přesně opak, táhnou EU dolů, dokonce ji dokonce tlačí?" dodala Zakharova.

Ruský majetek zůstane zmrazený, dokud Evropská unie nerozhodne jinak, uvedla ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. "Už jsme udělali velmi důležitý krok. Minulý týden jsme se dohodli na trvalé imobilizaci ruských prostředků a toto je rozhodující krok, který vysílá velmi silné politické poselství. To znamená, že ruská aktiva zůstanou nehybná, dokud se nerozhodneme jinak," řekla von der Leyen při rozhovoru s členy Evropského parlamentu.

EU by měla do konce roku rozhodnout o možnosti financování Kyjeva, zda to bude prostřednictvím společné půjčky, nebo s využitím ruských aktiv, dodal předseda Evropské komise.

Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině v roce 2022 EU a země G7 zmrazily téměř polovinu ruských devizových rezerv, celkem přibližně 300 miliard eur (350 miliard dolarů). Přibližně 200 miliard eur je drženo na evropských účtech, převážně u Euroclear, belgického depozitáře cenných papírů. Komise EU usiluje o schválení od členských států EU k využití zmrazených ruských aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.

Kreml uvedl, že jakýkoli pokus o zabavení ruského majetku by byl krádeží a porušením mezinárodního práva.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Trump se těší se na další spolupráci s Babišem. Zde jsou jeho první slova ..... Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andreji Babišovi k jmenování premiérem a vyjádřil přesvědčení, že společně dosáhnou velkých úspěchů v obraně, energetice i boji proti nelegální migraci – podobně jako během svého prvního mandátu. (Foto: Flickr)
„Je skvělé vidět Andreje Babiše opět v čele Česka,“ napsal Trump na Truth Social s tím, že očekává „fantastické věci“, včetně stíhaček F-35. 34 web pages
Je skvělé vidět, že Andrej Babiš byl znovu jmenován předsedou vlády České republiky. Společně opět dosáhneme velkého úspěchu v oblasti obrany, energetiky a nelegálního přistěhovalectví – stejně jako tomu bylo během našeho prvního funkčního období. Andrej ví, jak uzavřít dohody, a já od něj očekávám neuvěřitelné věci, včetně F-35. Gratuluji, Andreji!     (Čtěte na stránkách AC24)

Návod na spomalenie času dekádu po dekáde: Nová veda mapuje nelineárne starnutie ..... Prečo sa zdá, že niektorí ľudia zostarnú cez noc, zatiaľ čo iní si zachovávajú vitalitu celé desaťročia?
Nový výskum naznačuje, že starnutie nie je plynulý proces, ale cesta s kritickými bodmi, pričom strategické úpravy životného štýlu v každej životnej fáze môžu výrazne zmeniť jej priebeh.
Rastúci počet dôkazov, vrátane kľúčovej multiomickej štúdie z roku 2024, naznačuje, že k podstatnej biologickej dysregulácii dochádza okolo 44. a potom okolo 60. roku života, čo označuje obdobia zrýchleného starnutia.
Tento vedecký poznatok potvrdzuje dlhodobú zásadu systémov, ako je tradičná čínska medicína (TČM), ktorá predpisuje špecifické, vekovo podmienené wellness odporúčania.
Pre jednotlivcov, ktorí dbajú o svoje zdravie, to znamená, že tajomstvo dlhšieho udržania si mladosti môže spočívať v pochopení a prispôsobení sa jedinečným požiadavkám každej životnej dekády.
Mapa míľnikov: Vekovo špecifický rámec tradičnej čínskej medicíny
Dr. Tsung-Han Chou, ošetrujúci lekár na taiwanskej klinike tradičnej čínskej medicíny Mingtang, načrtáva jasný plán pre zvládnutie týchto míľnikov starnutia.
Identifikuje dva hlavné životné prechody: roky po rodičovstve a menopauze. Na podporu tela počas týchto a ďalších zmien odporúča pre každé desaťročie odlišný prístup.
V tridsiatke by sa mal dôraz klásť na posilnenie sleziny a žalúdka – tráviacich motorov tela – prostredníctvom pravidelného stravovania a konzumácie celostných potravín, aby sa vybudovala odolnosť voči stresu z kariéry a začiatku rodiny.
Do štyridsiatky sa pozornosť presúva na výživu pečene, orgánu, ktorý je ústredným prvkom stresovej reakcie a hormonálnej rovnováhy. Odporúčané je vyhýbanie sa ponocovaniu, obmedzenie alkoholu a budovanie návykov na odbúravanie stresu.
Vstupom do päťdesiatky sa podpora obličiek, ktoré tradičná čínska medicína spája s vitalitou a dlhovekosťou, stáva prvoradou prostredníctvom hydratácie a zaradenia tmavých, na živiny bohatých potravín, ako sú čierny sezam a fazuľa.
Univerzálne piliere proti starnutiu
Okrem rád špecifických pre dané desaťročia tvoria základ zdravého starnutia tri základné postupy, ktoré sú podporené tradičnou múdrosťou aj modernou vedou.
Prvou je zabezpečenie dostatočného a kvalitného spánku, pričom výskum ukazuje, že menej ako sedem hodín za noc zvyšuje riziko úmrtnosti.
Druhou je vedomá minimalizácia rafinovaného cukru a spracovaných potravín. Cukor podporuje tvorbu koncových produktov pokročilej glykácie (AGE). Ide o zlúčeniny, ktoré poškodzujú tkanivá a urýchľujú starnutie, čo je proces podrobne opísaný vo výskume metabolických ochorení.
Treťou je podpora krvného obehu prostredníctvom pravidelného cvičenia a praktík, ako sú teplé kúpele, ktoré zlepšujú metabolizmus a dodávanie živín do celého tela.
Dlhovekosť založená na orgánoch: Moderná syntéza
Súčasná medicína posilňuje tento etapový prístup stratégiami zameranými na jednotlivé orgány na boj proti systémovému telesnému úpadku.
Mozog sa napríklad spolieha na 7 až 8 hodín spánku každú noc, aby sa zbavil metabolického odpadu, čo je proces spojený s prevenciou neurologického poklesu.
Pre zdravie srdca a čriev je prvoradá stredomorská strava bohatá na zeleninu, ovocie, orechy a celozrnné obilniny, ktorá poskytuje vlákninu nevyhnutnú pre zdravú mikroflóru a znižuje riziko ochorení.
Pľúca vyžadujú vyhýbanie sa aktívnemu aj pasívnemu cigaretovému dymu, zatiaľ čo pečeň a obličky výrazne profitujú z obmedzeného alkoholu a dostatočnej hydratácie.
Pre najväčší orgán tela, pokožku, sa vyhnite predčasnému starnutiu spôsobenému poškodením od ultrafialového žiarenia.
Slnečné svetlo je samozrejme nevyhnutné pre dobré zdravie, ale vyhýbajte sa nadmernému vystaveniu sa slnečnému žiareniu nosením klobúkov, oblečenia s dlhými rukávmi alebo prírodného opaľovacieho krému počas najjasnejšej a najteplejšej časti dňa v letnom období.
Prepísanie vášho príbehu o starnutí
Zhodné posolstvo starovekých medicínskych systémov a najmodernejšieho výskumu vám dáva kontrolu nad starnutím do svojich rúk.
Hoci je starnutie nevyhnutné, jeho trajektória je pozoruhodne tvárna. Nelineárna povaha starnutia, poznačená kritickými prechodnými obdobiami, znamená, že cielené intervencie môžu priniesť významné prínosy.
Kombináciou povedomia o míľnikoch v rámci TČM s návykmi moderného preventívneho zdravia podporujúcimi orgány – od výživy pečene v 40. roku života až po každodennú ochranu pokožky – jednotlivci získavajú silnú, viacúrovňovú stratégiu.
Dobré starnutie v konečnom dôsledku nie je o naháňaní sa za jedným zázrakom, ale skôr o premyslenom prispôsobovaní holistického súboru postupov a návykov, aby sa naplnili vyvíjajúce sa potreby celého života a aby sa s každým ďalším desaťročím investovalo do silnejšej a odolnejšej budúcnosti.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Pokrytci si pořizují elektromobily, aby zachránili planetu. Pohled za oponu zeleného podvodu ..... Celá konstrukce „nulových čistých emisí“ je postavena na tvrzení, že CO₂ je znečišťující látka, která způsobuje klimatickou krizi. To je největší podvod naší doby.
Přesto je na základě této lži ničeno zdraví lidí a ekosystémů v Indonésii a Číně, aby se uživil jeden z ústředních bodů „zelené“ agendy: průmysl elektromobilů.
Kdo si pořizuje elektromobil, aby „zachránil planetu“, je pokrytec. Pohled za oponu.
Pokud si po přečtení níže uvedeného článku Vijaye Jayaraje koupíte nebo řídíte elektromobil, protože si myslíte, že „zachraňujete planetu“, nejenže jste byli oklamáni, ale jste pokrytci.
Ignorování znečištění způsobeného elektromobily pro falešnou klimatickou krizi.
Tichý, lesklý podvozek elektromobilu (EV) klouže nedotčeným lesem nebo futuristickým městem. Poselství je jednoduché: Řidič zachraňuje planetu. Je to příběh postavený na pohodlném, promyšleném opomenutí.
Když poodhalíme dodavatelský řetězec elektromobilů – počínaje těžbou niklu v Indonésii a sahající až po zpracování vzácných zemin v Číně – odhalíme mnohem méně bezchybný obraz.
Nálepka „nulové emise z výfuku“ je mistrovským dílem zavádějícího přístupu, který odvádí pozornost od environmentálního pekla.
Na indonéském Sulawesi se dopravní pásy táhnou přes kdysi bujné pralesy a chrlí do vzduchu prach, zatímco komíny barví oblohu toxickým oparem. Hon za uspokojením apetitu Západu po elektromobilech spustil boom niklu, ale náklady doléhají přímo na obyvatele a ekosystémy Indonésie.
Proč tedy zmiňovat nikl? Dnešní baterie – srdce pohonu elektromobilů – jsou vyrobeny z niklu, jehož největším producentem je Indonésie. Bez indonéského niklu se dodavatelské řetězce pro „čistá“ vozidla zastaví.
A každé nové elektrické SUV dodané do showroomů těžce poškozuje životní prostředí v těchto komunitách. Co přesně se valí z indonéských komínů a prosakuje z továrenských výpustí do řek a půdy?
Částečný seznam zahrnuje oxid siřičitý, korozivní plyn; oxidy dusíku a mikroskopické částice, které jsou obě složkou smogu; chrom; amoniak; sirovodík; a těžké kovy, jako je olovo, arsen, kobalt a kadmium. Všechno jsou to znečišťující látky s potenciálními účinky na zdraví. 
Obrázek: Obrovské niklové doly provozované různými společnostmi roztroušené po kopci za účelem vykácení lesních pozemků a výstavby nových hutí na výrobu elektrických baterií ve střední Halmaheře na severním Maluku v Indonésii 15. srpna 2024. Fotografie: Garry Lotulung.
Rybáři ze Sulawesi a Severního Maluku naříkají nad mizejícími mělčinami a toxickým bahnem vylévajícím se do moře. Dokonce i vzduch prý chutná po kovu a popelu. To jsou životní zkušenosti tisíců Indonésanů, nikoli ojedinělé příhody.
Baterie je jen částí příběhu. Elektromotor elektromobilu, stejně jako strojní zařízení obřích větrných turbín, které by mohly baterii nabíjet, vyžaduje silné magnety vyrobené z minerálů vzácných zemin.
A více než 90 % světových dodávek těchto zpracovaných minerálů pochází z Číny.
Zpracování těchto nerostů po sobě zanechalo ekologickou katastrofu, která je v západních politických debatách přehlížena.
Města jako Baotou ve Vnitřním Mongolsku jsou nechvalně známá svými dystopickými toxickými jezery, což jsou umělé nádrže naplněné černým kalem kontaminovaným thoriem, uranem a nebezpečnými chemikáliemi.
Kyselé odpadní vody- vedlejší produkt těžby a zpracování nerostů – unikají do životního prostředí a otravují zemědělskou půdu a vodní toky.
Toxický odtok znečistil řeky v jihovýchodní Asii, jako jsou Malihka a N’Mai Hka, které vtékají do velkých řek Irrawaddy a Mekongu. Zásoby vody pro miliony lidí v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu byly znečištěny.
Obrázek: Zpracování niklové rudy probíhá v průmyslovém parku Indonesia Weda Bay (IWIP) v Lelilef Sawai, centrální Halmahera, severní Maluku, Indonésie. Fotografie: Garry Lotulung.
„Zelení“ nadšenci bohužel nemají zájem o skutečné znečištění, ale spíše o démonizaci pro život rostlin nezbytného oxidu uhličitého (CO2). Alarmistické hnutí potřebuje neviditelného, ​​všudypřítomného strašáka, který lidi přiměje k panice, aby se vzdali svých peněz a suverenity.
Celá konstrukce „nulových čistých emisí“ je postavena na tvrzení, že CO₂ je znečišťující látka, která způsobuje klimatickou krizi. To je největší podvod naší doby.
Koneckonců, CO₂ je plyn života, který udržuje rostliny a všechna zvířata, která jsou na nich závislá. Každý z nás denně vydechne dva kilogramy CO2.
Masová propagace elektromobilů a větrných turbín není ušlechtilým tažením za záchranu planety. Je to cynický trik, jak obohatit malou skupinu investorů do zelených technologií a posílit postavení globálních byrokratů.
Záměrem není zastavit používání niklu nebo vzácných zemin, které obojí slouží mnoha užitečným účelům. Jde o to, že „zelená“ agenda není zelená. Je to temná marketingová kampaň sobecké ideologie ochotné obětovat celé regiony svým toxickým vedlejším produktům. [zdroj]
Vijay Jayaraj je vědecký a výzkumný pracovník v CO2 ve Coalition Fairfaxu ve Virginii. Je držitelem magisterského titulu v oboru environmentálních věd z University of East Anglia a postgraduálního titulu v oboru energetického managementu z Robert Gordon University, obojí ve Velké Británii, a bakalářského titulu v oboru inženýrství z Anna University v Indii.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Ukrajina obdržela v Berlíně od USA ultimátum s časově omezenou americkou nabídkou na bezpečnostní garance výměnou za splnění podmínek z Anchorage! Polský premiér odhalil, že Američané varují Brusel, aby nesahal na ruská aktiva a Rjabkov pro ABC potvrdil, že o pětici nových regionů připojených k Rusku nelze vyjednávat! Podle Lavrova krádež ruských aktiv organizuje “Führerka Uršula” a západní politici to prý mají v krvi! ..... Procesy řízení se před Vánoci opravdu znatelně urychlují. Podle deníku The Telegraph totiž daly Spojené státy Ukrajině ultimátum typu „ber nebo nech být“ a varovaly, že pokud Kyjev nebude souhlasit s mírovými podmínkami navrženými Washingtonem, nabídka bezpečnostních záruk ve stylu NATO by mohla být stažena [1].
V pondělí se ukrajinský mafián a vor v zakoně Volodymyr Zelenský setkal v Berlíně s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Trumpvým zetěm Jaredem Kushnerem, aby projednali mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoli podrobnosti nebyly zveřejněny, američtí představitelé citovaní v novinách popsali navrhované bezpečnostní záruky jako „platinový standard“.
Kromě toho Sergej Lavrov v úterý uvedl [2], že USA slíbily Rusku v rámci mírové dohody ukrajinské území. V americkém business světě se “platinovým standardem” označuje vrcholná a exkluzivní nabídka s nejvyššími parametry a benefity. V souvislosti s tím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že krádež ruských aktiv Evropany organizuje šéfka Evropské komise a přezdívaná “Führerka” Ursula von der Leyen.
Evropané mají krádeže v krvi a Ursula von der Leyen je nazývána "Führerka" zcela oprávněně!
Vyjednavači z USA však údajně varovali Zelenského, že americká nabídka „nebude platit navždy“, a naléhali na něj, aby přijal podmínky Washingtonu. Záruky jsou údajně založeny na obdobě článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, který stanoví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny a opravňuje k odvetě celého bloku.
Američtí představitelé sdělili deníku The Telegraph, že Moskva a Kyjev se již dohodly na přibližně 90% širší mírové dohody. Nicméně podle zpráv nedošlo k žádnému pokroku v otázce území ani v navrhovaném „50-50“ rozdělení jaderné elektrárny v Záporoží. Washington údajně tlačí na Kyjev, aby jako podmínku pro mír stáhl své síly z Donbasu.
Ruce pryč od ruských aktiv, varují Američané do Bruselu!
Podle Wall Street Journalu byli američtí vyjednavači v této otázce „neochotní ke kompromisu”. Donbas se připojil k Rusku po referendu v roce 2022. Trump v pondělí poukázal na to, že Ukrajina „již ztratila území“ a že jeho návrh záruky má zabránit obnovení konfliktu. Uvedl, že chce, aby byla dohoda uzavřena do konce roku.
Zelensky nedávno naznačil, že by mohl upustit od ambicí Kyjeva vstoupit do NATO výměnou za závazné bezpečnostní záruky, ale nadále odmítá uznat hranice Ruska nebo předtím uspořádat dlouho odkládané prezidentské volby. Naznačil však, že po obdržení záruk by Kyjev mohl uspořádat referendum o územních ústupcích a případně nové volby. Moskva odmítla Zelenského návrh jako taktiku k prodloužení konfliktu, trvá na stažení Kyjeva ze všech ruských území a slibuje, že ukrajinské jednotky tak či onak vytlačí.
Američané varují Evropany, aby nesahali na ruská zmrazená aktiva!
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že stále neexistuje dohoda o využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny, a poukázal na výrazné rozdíly mezi postoji Evropy a Spojených států. Na otázku, zda se během summitu v Berlíně diskutovalo o zmrazených ruských aktivech, Tusk odpověděl, že dohoda, která by umožnila využití těchto prostředků na obnovu Ukrajiny, je „velmi vzdálená“. „V současné době máme rozhodnutí, které umožňuje trvalé zmrazení ruských aktiv.
Od tohoto okamžiku však k možnému využití těchto prostředků na obnovu Ukrajiny, nemluvě o vojenské podpoře Ukrajiny, je stále ještě daleko,“ připustil Tusk. Podle Tuska nebude rozhodnutí o přidělení těchto prostředků Ukrajině přijato na čtvrtečním summitu v Bruselu, kde se očekává dosažení dohody o financování Ukrajiny na příští dva roky.
Konfiskace ruských aktiv v EU by mohla zmařit Trumpův mírový plán
„Existují však různé nepřímé mechanismy, například možnost využití těchto prostředků jako formy finanční páky, tedy jako zajištění úvěrů,“ dodal. Na otázku, zda je postoj Spojených států k této otázce podobný postoji Evropy, odpověděl, že „rozdíl v názorech je velmi zřejmý“. Američané říkají, nechte tyto ruské aktiva na pokoji, protože je těžké sednout si s Putinem a říct: „Najdeme kompromis, ale vezmeme si vaše peníze.“ Současná Trumpova mírová dohoda je v zákulisí prý nazývána jako Pakt “Witkoff – Kushner – Dmitrijev – Ušakov” podle čtveřice vyjednavačů USA a Ruska.
Kirill Dmitrijev (v pozadí) a Steve Witkoff v Moskvě
To je argument Ameriky, aby se v této věci postupovalo velmi opatrně a nedohánělo se to až na pokraj kolapsu. „Američané by měli zájem tyto prostředky využít jinak a myslím, že by část z nich využili sami, možná po konzultaci s Ruskem. Někdy se ukazuje, že Američané k této otázce stále přistupují z obchodního hlediska. Je obtížné hovořit v tomto případě o jednotném postoji Evropy a Ameriky,“ dodal Tusk.
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Moskva a Kyjev jsou blízko diplomatické dohodě. V exkluzivním rozhovoru [3] pro americkou ABC News v pondělí uvedl, že podle jeho názoru jsou obě strany „na pokraji“ dohody, která ukončí plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu. „Jsme připraveni uzavřít dohodu,“ řekl Rjabkov a dodal, že doufá, že dohoda bude uzavřena „spíše dříve než později“. Jeho komentáře přišly v době, kdy představitelé americké vlády signalizovali rostoucí optimismus ohledně stavu jednání.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Okamura přitvrdil. Vlajky dolů, Brusel k soudu a výdaje pod kontrolu (VIDEO) ..... Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura v pořadu Jak to je popsal priority nové vládní koalice. Mluvil o Bruselu, zahraniční politice, energiích i kontrole výdajů Sněmovny.
Rozhovor Marka Stoniše s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou v pořadu Jak to je nabídl podrobný pohled na první kroky nové politické reprezentace, její priority i spory, které se rýsují na domácí a evropské scéně. Okamura v úvodu shrnul povolební vývoj a zdůraznil, že po ustavení Sněmovny a jmenování premiéra nastává fáze praktické práce. „Třetím krokem bude, abysme začali okamžitě a neprodleně pracovat na zlepšení životů občanů,“ uvedl.
Hned na začátku přišla řeč na symbolická gesta, která Okamura považuje za důležitý signál změny. Moderátor upozornil na ukrajinské vlajky na státních budovách. Okamura odpověděl, že rozhodování je na jednotlivých ministrech, ale on sám už podle svých slov jednal. „Hned po zvolení předsedou sněmovny jsem nechal sundat z oficiální žerdi poslanecké sněmovny ukrajinskou vlajku a splnil jsem slib, který jsem dal voličům,“ řekl. Zároveň dodal, že jde především o vyjádření postoje. „To je symbolický akt, který vyjadřuje nějaký postoj nebo novou politiku. Sám o sobě nemá obsah,“ poznamenal.
Významnou část rozhovoru věnoval Okamura zahraniční politice. Zdůraznil, že nová vládní koalice chce obnovit úzkou spolupráci se státy střední Evropy. „My chceme obnovit co nejužší vztahy se zeměmi V4. To znamená Slovensko, Maďarsko, Polsko. V4 plus také Rakousko,“ uvedl. Připomněl jednání s rakouským předsedou parlamentu a zmínil shodu v otázce dalšího rozšiřování Evropské unie. „Mě překvapilo, že Rakousko, stejně jako my v SPD, nepodporuje členství Ukrajiny v Evropské unii,“ řekl.
Okamura se kriticky vymezil vůči dosavadní české politice v otázce vztahů s Čínou a Tchaj-wanem. Popsal, že vedení Sněmovny neumožnilo slavnostní přijetí tchajwanské delegace oficiálním vchodem. Podle něj jde o návrat ke standardní diplomacii. „My chceme mít korektní vztahy s globálními velmocemi,“ uvedl a dodal, že aktivistický přístup podle jeho názoru Českou republiku poškodil. „Do Číny jezdí francouzský prezident Macron i předsedkyně Evropské komise. Všichni tam obchodují a dělají byznys,“ uvedl Okamura.
Téma Ruska a války na Ukrajině Okamura pojal z pragmatického hlediska. Uvedl, že Česká republika neplánuje žádné oficiální cesty do Moskvy, ale zároveň zdůraznil význam komunikace a mírového řešení. „Vláda by měla věnovat veškeré úsilí podpoře mírového procesu a ukončení konfliktu,“ uvedl. K budoucím dodávkám energií dodal, že po skončení války by se Česko mělo rozhodovat podle ekonomické výhodnosti. „Po skončení konfliktu jsem pro to, abychom brali energie tam, kde to bude nejlevnější a nejvýhodnější,“ uvedl předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura.
Zásadní část rozhovoru se týkala vztahu k Evropské unii. Okamura ostře kritizoval emisní povolenky ETS2 i migrační pakt. Podle něj tyto kroky zásadně zatíží domácnosti i firmy. Uvedl, že nová vláda je připravena některá evropská opatření neimplementovat. „Přikláníme se k variantě, že bychom to neimplementovali a že bychom se soudili s Bruselem,“ řekl šéf Sněmovny s tím, že případné sankce jsou podle jeho slov nižší než ekonomické dopady těchto opatření.
V oblasti energetiky Okamura uvedl, že vláda chce převzít poplatek za obnovitelné zdroje na stát. Podle něj by to mělo vést ke snížení cen elektřiny. „Automaticky by měly jít ceny elektrické energie o dalších deset procent dolů,“ uvedl a zdůraznil, že cílem nové koalice je ceny energií snižovat.
Závěr rozhovoru patřil fungování Poslanecké sněmovny. Okamura popsal, že se po svém nástupu zaměřil na kontrolu výdajů a hospodaření. Kritizoval vysoký počet zahraničních cest poslanců v minulém období. „Bylo tam čtyři sta třicet zahraničních cest za zhruba padesát dva milionů korun,“ uvedl Okamura. Dále takké oznámil, že zadal audit a že po jeho dokončení zváží další kroky.
Zmínil také záměr snížit počet podvýborů a omezit s nimi spojené příplatky. Podle jeho slov jde o součást snahy vrátit do fungování Sněmovny větší řád a odpovědnost. „Chci šetřit veřejné peníze a dát tomu řád,“ uzavřel nový šéf Sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Jak hloupí musí být ti, kteří věří, že solární a větrné elektrárny chrání planetu? (video) ..... Německo a některé další „aktivistické“ země ve jménu klimatické agendy přechází na nespolehlivou, neefektivní a neekologickou větrnou a solární energii, která nepřežije bez dotací.
A i u nás se má investovat do těchto pochybných zdrojů energie i přesto, že vše, co se o nich tvrdí, je jedna velká lež. Zejména prezentace větrníků a fotovoltaiky coby „ekologických“ či „zelených“ zdrojů energie je zcela lživá.
Nejhorší na tom však je, že této propagandě méně bystří jedinci velmi lehce uvěří. To, že země, které se rozhodnou přejít na plně obnovitelné zdroje, přírodu naopak ničí, už málokoho zajímá.
Umíte si představit, jak by mohlo za pár let vypadat třeba právě Německo, které se vzdalo nejen uhelných, ale také jaderných elektráren?
Nepříliš inteligentní studenti, kteří protestují proti Motoristům na postu ministra životního prostředí, tuto devastaci přírody aktivně podporují, stejně jako různé aktivistické organizace jako Greenpeace a další.
Pokud by byl na místě ministra někdo jako oni, podobné devastace bychom se zřejmě dočkali i my. Proto je nutné odříznout různé zelené parazity od dotací, protože jen škodí a nepřináší lidem ani přírodě nic dobrého.
Obrázky často vypoví víc než tisíce slov. Podívejte se sami, co tato údajně „zelená“ sebranka podporuje…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Lavrov: Merzova prohlášení o armádě naznačují oživení militarismu v Německu ..... Prohlášení německého kancléře Friedricha Merze o jeho záměru vytvořit největší armádu na evropském kontinentu jsou znepokojivým signálem oživení militaristických nálad. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se podobné aspirace dříve vyjadřovaly pod hlavičkou nacistické ideologie.
»Zapomněl, že když se jeho země naposledy stala hlavní vojenskou mocností v Evropě, bylo to pod nacistickými hesly a pod hesly o dobytí všech ostatních národů kolem hitlerovského Německa,« vzpomínal ministr.
Lavrov poznamenal znepokojivý trend v Evropě, kde potomci představitelů SS a nacistů začínají veřejně uctívat památku svých předků. Takové činy podle něj vyvolávají vážné obavy ohledně reinterpretace historické paměti.
Merz již dříve naznačil možnost obnovení branné povinnosti v Německu v nadcházejících letech. Zdůraznil, že německá ústava nestanoví povinnou službu pro ženy. Proto se zasazoval o obnovení povinné náhradní civilní služby.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

Mír? Jen na papíře, jen pro kamery: Washington, Brusel a Kyjev si znovu malují „bezpečnostní záruky“ bez Ruska. Bez reality a bez šance na přijetí Jde ještě o diplomacii? Zástěrka hospodářského pádu Evropy a nástupu otevřené cenzury? ..... Peter Friedrich Mayer rozebírá nejnovější plán USA, EU a Ukrajiny, který má Kyjevu nabídnout bezpečnostní záruky „ve stylu NATO“, aniž by řešil hlavní příčinu konfliktu a donekonečna opakovaný postoj Ruska,
Američtí úředníci v pondělí oznámili, že USA, Ukrajina a Evropa se dohodly na plánu, který Ukrajině nabízí bezpečnostní záruky podle vzoru NATO jako součást možné mírové dohody s Ruskem – což ovšem musejí vědět, že toto Moskva určitě nikdy nepřijme.
Ramena a řeči
„Základem této dohody jsou v podstatě velmi silné záruky, podobné těm v článku 5,“ vysvětlil novinářům vysoký americký úředník poté, co američtí, ukrajinští a evropští úředníci dva dny jednali v Berlíně. Článek 5 smlouvy NATO popisuje vzájemnou obrannou povinnost spojenců NATO a stanoví, že ozbrojený útok na jednoho člena „bude považován za útok na všechny“. Článek 5 výslovně nestanoví vyslání vojsk na obranu člena, ale uvádí, že každý spojenec přijme opatření, která „považuje za nezbytná, včetně použití ozbrojené síly“.
Je to stejný obraz jako v roce 2022, kdy Boris Johnson torpédoval mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem dosaženou při jednáních v Istanbulu: západní válčící strany mezi sebou vyjednávají, jak by podle jejich názoru měla mírová dohoda vypadat. S Ruskem se nevedou žádná seriózní jednání. A to není ani v zájmu EU, proto kromě Orbána a Fica s Rusy nikdo nemluví.
Američtí úředníci neposkytli žádné přesné podrobnosti o bezpečnostních zárukách, kromě toho, že budou podobné článku 5, avšak německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že USA mají co nabídnout. „Právní a materiální bezpečnostní záruky, které USA předložily zde v Berlíně, jsou pozoruhodné,“ řekl.
Házení hrachu na zeď
Jelikož jedním z hlavních motivů Ruska pro invazi na Ukrajinu bylo možné budoucí členství této země v NATO, což nedávno potvrdil bývalý úředník Bidenovy vlády, je nepravděpodobné, že by Moskva souhlasila s dohodou, která by Ukrajině poskytla výhody členství v NATO, aniž by se formálně připojila k alianci.
Američtí úředníci po jednáních také připustili, že USA a Ukrajina jsou v otázce území stále daleko od sebe. Původní návrh mírové dohody ze strany USA, který unikl do médií, počítal s tím, že Ukrajina postoupí území v Donbasu, která stále kontroluje, což je klíčový požadavek Ruska, ale ukrajinští úředníci tuto myšlenku nadále odmítají.
„Upřímně řečeno, v současné době máme odlišné postoje,“ řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ale myslím, že moji kolegové vyslechli můj osobní názor.“
Zelenskyj se v pondělí zúčastnil jednání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a zetěm prezidenta Trumpa Jaredem Kushnerem. Jeden z amerických úředníků po schůzce novinářům řekl, že Ukrajina má jen málo času na to, aby přijala nabídku USA na bezpečnostní záruky.
„Tyto záruky nebudou na stole ležet věčně. Tyto záruky jsou na stole nyní, pokud bude dosaženo dobré dohody,“ řekl úředník.
Hospodářský úpadek a cenzura v EU
Zatímco EU, Německo, Francie a Velká Británie dělají vše pro to, aby zabránily míru, ekonomika trpí, jak je vidět na příkladu Volkswagenu:
Volkswagen po úterý zastaví výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Automobilka tak poprvé ve své osmaosmdesátileté historii zastaví výrobu v Německu. K uzavření výrobní linky v závodě dochází v době, kdy největší evropský výrobce automobilů čelí tlaku na cash flow kvůli slabým prodejním číslům v Číně a slabé poptávce v Evropě, jakož i kvůli americkým clům, které zatěžují prodej v Americe.
Dnes, když je válka Západu proti Rusku rukama kyjevského nacistického popřevratového režimu v troskách, nevědí, co dělat. Hrozí tedy Moskvě přímým napadením. Preventivní obranný úder tomu říká bezvýznamná figurka, italský Petr Pavel v čele vojenského výboru NATO. Vědí sice, že bez Spojených států, které od tohoto šíleného plánu daly ruce pryč, nic nezmohou.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Hezky nám to začíná ..... Vláda na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt i emisní povolenky pro domácnosti a schválila nový stavební zákon, který by měl platit od léta příštího roku. Cena elektrické energie se sníží o deset procent, protože částku za obnovitelné zdroje bude platit (sám sobě) stát. Petr Macinka včera na ministerstvu životního prostředí ukončil klimatickou krizi a na fasádě ministerastva nechal viset aktivisty Greenpeace. Andrej Babiš dále vyloučil, že by Česká republika ručila jakýmkoliv způsobem za půjčku Ukrajině, přičemž belgický premiér dál odmítá být Evropanem a místo toho hájí zájmy své země a odmítá předat zmražená ruská aktiva Kyjevu.
Někdy si tak říkám, kde se všechny ty peníze pro Ukrajinu (a na zbrojení, a na grýndýl, a na povolenky) ještě pořád berou… ale pak si bohužel i odpovím. Zřejmě už nám všem sebrali naše úspory, co jsme měli na bankovních účtech a nasypali to do zlatého hajzlu, jen nám o tom ještě neřekli a my si myslíme, že je všechno v pořádku.
Prosím, všimněte si, že Evropa vše vsadila na naivní víru, že Rusko bude někdy Ukrajině platit reparace. Proti Uršule Leyenové byl Dolfi v bunkru vlastně naprosto příčetný. Navíc, Rusové zřejmě usoudili, že se Evropě i Ukrajině nemohou pomstít více, než když nebudou mít nic proti ukrajinskému vstupu do EU. Tohle nás dorazí definitivně. Obzvlášť, když chce mít Ukrajina mírovou armádu o osmi stech tisících mužích. To je snad víc, že má celá EU dohromady…
Donald Trump stále tlačí na Zelenského, aby pustil celý Donbas, američtí vyjednavači, Witkoff s Kuschnerem, odpálkovali Merze z jednání v Berlíně, další financování Ukrajiny je stále nejistější. Ukrajina se proto pokouší o ofenzívu u Kupjansku ve snaze si vydobýt nějaký prostor ve vyjednáváních. Včerejší chciválci, kteří mluvili o tom, že Rusko rozumí jen síle, dneska hořekují, že Putin mír vlastně nechce a nechápou proč.
Macinku včera v Bruseli na radě ministrů zastoupil slovenský Tomáš Taraba a česká pravda a láska se mohla vzteknout. Ale už to fakt nějak nefunguje. Majnstrýmoví intervjuci mluví o populistické pravici, o vládě s extrémisty, křičí na všechny strany, ale už je to jen křik. Kromě Štítu demokracie a Milionu chvilek na to nikdo neslyší.
Tajemným dárcem sta milionů korun na zbraně pro Ukrajinu je Ivo Lukačovič, za což mu Timur Mindič uctivě děkuje. Obvyklá taxa bude odkloněna ve prospěch Pražského hradu… vlastně ne, Hrad uzavřel s Lukačevičovým Seznamem oficiální smlouvu na oslavné články o Evě Pavlové. To víte, image princezny Diany se sama neudělá.
Skupina D Ondřeje Vetchého má nadále zablokované účty a na své tiskové konferenci de facto potvrdili, že situace je vážná a že po nich jdou. jejich obličeje hovořily za vše. To je tak, když jdete s pány na led a Černochová se vám chce pomstít. Nakonec se ukáže, že jim to všem zavařil Foltýn, protože někdy na jaře arogantně řekl, že oni zákony dodržovat nemusejí, protože to jsou špatné zákony.
Generál Zůna lakonicky řekl, že muniční iniciativu budou přehodnocovat. V podstatě totéž řekl Martin Śebestyán o zemědělských dotacích.
Adam Vojtěch přesouvá miliardy z VZP menším pojišťovnám, zdravotnictví prý čeká zásadní reforma a ze správní rady VZP bude odejít Myrda Kalousek i Jan Skopeček. Ministr dopravy, Bednárik, mluví o tom, že dálniční známky budou platit i elektroauta a pro kamiony bude platit plošné mýto. Schillerová snižuje odvody pro OSVČ, ale zavede EET pro všechny. Karel Havlíček mluví o tendru pro Temelín, který už dopředu v podstatě nabízí Američanům. Asi to bude levnější, než od nich kupovat stíhačky…
Ministr vnitra, Lubomír Metnar, se nechtěl vidět s Rakušanem a jen mu poslal dopis.
Poradcem pro národní bezpečnost se stal Hynek Kmoníček. Ten Kmoníček, který dostal Babiše k Trumpovi a Zemana tam nedostal. Jo, to byly časy, kdy šlo jen o rivalitu mezi Velkým Milošem a Veľkým Bocianem, hospodářství šlo nahoru díky levnému ruskému plynu z Nordstrýmu a ruský trh byl země zaslíbená…A vidíte, stačila jedna Uršula s jedním Fialou a jedním Lipánkem a je to pryč. Zřejmě nafurt.
Petr Pavel má dál výhrady k osobě Filipa Turka a zdůvodňuje to nevhodným kádrovým posudkem… inu, co se jako předseda základní organizace KSČ naučíte, v prezidentské roli jako když najdete. Elišku Haškovou Coolidge nepochopil a dál si vede svou. Myslí si, že je silný v kramflecích. Tedy, nechci být drzý, ale pokud nakonec Turek jmenován bude, tak to znamená, že ani protokolář Kolář nemá žádnou moc. Petr Pavel si toho možná ještě nevšiml, ale na poli liberální demokracie zůstal už vlastně sám. Na neziskovky si totiž hodlá vláda také posvítit. A pokud Klempíř nebude hloupý, tak i na Českou televizi.
Z dnešního článku neplyne žádné poučení. Jen jeden postřeh. Nemáte pocit, že se současná doba svou divokostí a nepřehledností dost podobá konci roku 89 a následným měsícům? Nikdo neví, kdo s kým a proti komu. Nikdo neví, kdo tahá za nitky… prostí dobroseři mají dojem, že jsou hybateli dějin, které se ale tvoří někde úplně jinde. Někde v zákulisí se spolu baví velcí kluci o velkých věcech a ti, kdo bojují v proxy válkách, ti nikdy nebojují za sebe. Ti jsou prostě jen užiteční…
Do toho přichází umělá ynteligence i robotika nevídanou rychlostí. Stejně nevídanou rychlostí lidi blbnou a být vysokoškolák s humanitním vzděláním, to je už vlastně synonymum pro hlupáka. Je zbytečné lidu říkat, že budou otroci ve vlastní zemi. Nechtějí to slyšet. Nejsou přece malé děti.
Andrej Babiš vlastně musí být ve svém živlu. V takovém prostředí kdysi začal podnikat a dotáhl to na vertikální koncern a velmi dobré místo v žebříčku Forbesu. Teď to má jak deja-vu.
Kampak to asi dotáhne jako premiér?     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

16.12. 2025     'Ukrajina je černá díra pohlcující peníze EU, budoucnost' - slovenský premiér ...... Slovenský premiér Robert Fico v neděli přirovnal Ukrajinu k černé díře, která pohlcuje peníze a budoucnost Evropské unie. "Ukrajina je černá díra, která pohlcuje miliardy eur, racionální ekonomické myšlení a udržitelnou budoucnost Evropské unie," napsal Fico na sociálních sítích.

V listopadu slovenský premiér vyjádřil své obavy ohledně správného řízení evropských prostředků poskytnutých Kyjevu vzhledem k nedávnému korupčnímu skandálu na Ukrajině.      (Sputnik Globe)

Tvůrce Akta: Varoval mě muž z vládní agentury, že jsme příliš blízko pravdě ..... Tvůrce ikonického seriálu Akta X (The X-Files) Chris Carter v roce 2016 prozradil, že na začátku produkce se obával zásahu federálních úřadů. (Foto: GF)
Když v roce 1993 psal pilotní díl, kontaktoval FBI pro výzkum, ale agenti mu věnovali jen málo pozornosti.
Krátce před premiérou však FBI samo zavolalo s otázkami: „Kdo jste a co děláte?“
Carter tehdy na okamžik myslel, že „dlouhá ruka zákona“ produkci zastaví kvůli citlivému zobrazení úřadu.
Ještě zajímavější je Carterovo setkání s anonymním mužem během natáčení prvních řad.
Ten tvrdil, že pracuje pro tajnou vládní agenturu, a varoval ho: „Jste příliš blízko pravdě.“
Carter nevěděl, zda mu věřit, ale přiznal, že ho to znepokojilo.
Nakonec se vztahy s FBI zlepšily – agenti se stali fanoušky seriálu a Cartera dokonce pozvali na střelnici.
Ačkoli někteří to považují za marketingový trik, Carterův příběh dokonale zapadá do mott seriálu: Pravda je tam venku.     (Čtěte na stránkách AC24)

USA sdělily Ukrajině na schůzce v Berlíně, že pro uzavření mírové dohody musí ustoupit z Doněcké oblasti a Ukrajina se musí vzdát členství v NATO! Podle Salviniho si EU zahrává s ohněm, když bojkotuje mírový proces a chce zkonfiskovat ruská aktiva! Německo po sjednocení rostlo a východní část nezkolabovala díky ruským energiím a surovinám, prohlásil spolupředseda AfD! ..... Agentura Reuters v pondělí přinesla zprávu, že američtí vyjednavači během mírových rozhovorů v Berlíně sdělili [1] Ukrajině, že v rámci jakékoli dohody o ukončení téměř čtyřleté války s Ruskem musí souhlasit se stažením svých sil z východní oblasti DLR, uvedl zdroj Reuters obeznámený s touto záležitostí. Zdroj, který si přál zůstat v anonymitě, zatímco ukrajinští a američtí vyjednavači zakončili druhý den kritických jednání v německém hlavním městě, uvedl, že Kyjev chce další diskuse.
Italský vicepremiér Matteo Salvini vedle toho uvedl, že EU není ve válce s Ruskem, nedošlo k vyhlášení války Rusku, a proto konfiskace ruských aktiv je hra s ohněm, protože třeba jen Itálie má v Rusku přes 300 italských firem, které Rusko v odvetě může zkonfiskovat. Proto jednání v Berlíně mezi americkou a ukrajinskou delegací bylo opravdu klíčové. Druhá osoba obeznámená s jednáními potvrdila, že k dosažení dohody o území je ještě třeba překonat velké překážky.
Nejsme ve válce s Ruskem, Brusel nevyhlásil Rusku válku a konfiskace aktiv je zahrávání si s ohněm!
Ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenský označil otázku územních ústupků za „bolestivou“ a novinářům později řekl: „Upřímně řečeno, stále máme odlišné postoje.“ Uvedl však, že věří, že američtí zprostředkovatelé pomohou najít kompromis. Kyjevští vyjednavači budou pokračovat v konzultacích se svými americkými protějšky, uvedl a dodal, že Ukrajina potřebuje konkrétní dohodu.
A to o bezpečnostních zárukách, včetně monitorování příměří, než přijme jakékoli rozhodnutí týkající se válečné fronty. Podle pozorovatelů Zelenský jen natahuje čas do čtvrtka a do pátku, kdy v Bruselu bude probíhat výroční summit Evropské unie, kde se bude rozhodovat o mnoha věcech, ale hlavně o financování Ukrajiny.
Podle Salviniho EU bojkotuje mírový proces, protože válka na Ukrajině pomáhá moha politikům zakrýt domácí ekonomické a sociální problémy
Podle pozorovatelů jsou karty rozdány přibližně tímto způsobem: Pokud Evropská unie a předsedové vlád v rámce zasedání Evropské rady schválí de facto krádež ruských aktiv spravovaných bruselskou mezibankovní clearingovou službou EuroClear, potom bude mít Ukrajina dostatek peněz na vedení války na další dva roky a podle očekávání tak Zelenský prostě Trumpův plán odmítne.
Samotné peníze ale ještě Ukrajině situaci neřeší, protože za ty peníze se musí někde koupit zbraně. Evropa na skladech nic nemá a v nejbližších letech mít nebude, takže připadají v úvahu jen dva obrovští výrobci zbraní na světě, a to USA a Čína. Mimochodem, vicepremiér italské vlády Matteo Salvini prohlásil, že EU bojkotuje mírový proces, protože evropští politici si válkou na Ukrajině pomáhají překrývat problémy domácí politiky a ekonomiky. Prostě model Petra Fialy.
Evropa bojkotuje mírový proces a nechci posílat své děti do války proti Rusku!
Pokud zhrzený Trump nařídí za zmařený mírový plán zastavit prodeje amerických zbraní členským zemím NATO pro potřeby Ukrajiny, jak to probíhá dosud,  tak Ukrajině už zbyde jen Čína. Ta skutečně zpočátku hrála na dvě strany a dodávala zbraně Rusku i Ukrajině, minimálně drony, ale nyní po 4 letech je situace odlišná.
Peking uzavřel s Moskvou několik dohod s spolupráci, přičemž součástí dohod jsou podle informací i tajné bezpečnostní doložky. A Čína skutečně koncem minulého roku přestala dodávat na Ukrajinu celou řadu výrobků, především dronů. Představa, že by Peking začal Ukrajině dodávat dělostřelecké granáty, náboje, tanky, děla a rakety, je naprosto vyloučená v současné situaci.
Podniky v NDR po sjednocení Německa nezkolabovaly jen díky Rusku a jeho levným energiím a surovinám
Proto dosud není jasné, co vlastně Brusel sleduje tou konfiskací ruských peněz, protože pro samotnou Ukrajinu jenom peníze prostě nestačí a potřebuje k tomu i americké zbraně a hlavně vojáky, aby válka mohla pokračovat. A vojáky armád NATO, na rozdíl od zbraní, penězi koupit nejde. Pouze žoldáky. A to je málo. Jenže Trump nechce poskytovat zbraně na pokračování války, maximálně povoluje obranné komplexy pro PVO obranu.
Díky ruským surovinám přežily podniky v NDR sjednocení Německa, ale teď kolabují!
Jako např. schválil před 2 týdny nákup raket do Patriotů za 400 milionů dolarů pro potřeby Ukrajiny. Nic víc. Proto mám pocit, a nejsem sám, že ta konfiskace ruských aktiv primárně nesleduje pomoc Ukrajině, ale něco úplně jiného – a to je zmaření Trumpova mírového procesu. Celá Evropa se odpojila od ruských zdrojů a evropské ekonomiky krachují, takže teď Brusel nemá peníze a potřebuje krást ruská aktiva.
Přesně o tom hovořil Tino Chrupalla, spolupředseda německé AfD, když před voliči během mítinku hovořil o příčinách války na Ukrajině, ale rovněž doslova zopakoval jednu z mých nedávných tezí tady na Aeronetu, že Německo po sjednocení nezkrachovalo a NDR se nezhroutila jen díky tomu, že Německo si zajistilo levné energie a suroviny pro německý průmysl od Ruska, což zajistilo Německu konjunkturu prakticky na 30 let.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Bill Gates a WHO učinili šokující přiznání o digitální identitě (video) .....Ať už se jedná o Agendu 2030, „pandemii“ nebo klimatickou agendu: za vším stojí snaha o zavedení digitální diktatury, což zahrnuje digitální identitu, digitální měnu centrální banky a systémy sociálních kreditů.
Tím lze v bezhotovostním světě vytvořit populaci plně závislou na systému. Neposloucháte? Pak vám zablokujeme vaše tokeny a vzhledem k tomu, že neexistuje hotovost, nebudete mít ani na jídlo.
Dále se dozvíte o tom, jak se již na budoucí systém připravuje WHO.
Odmítáte injekci? Zmrazí vám bankovní účet. Řekli jste něco špatně? Jste vyloučeni ze společnosti. Chtějí, aby každé dítě bylo sledováno od narození – s přístupem k vašim  penězům, pohybu a řeči spojenými s digitální identitou.
Nedávno byl zveřejněn extrémně znepokojivý bulletin a téměř nikdo o něm nemluví. V dokumentu publikovaném v říjnovém bulletinu Světové zdravotnické organizace, financovaném nadací Gatesových, WHO navrhuje globálně interoperabilní infrastrukturu digitální identity, která trvale sleduje očkovací status každého jednotlivce od narození.
Navrhovaný systém bude sledovat například socioekonomická data, jako jsou příjmy domácností, etnicita a náboženství.
Využívá umělou inteligenci k identifikaci a cílení na odpůrce a k boji proti dezinformacím a umožňuje vládám využívat záznamy o očkování jako předpoklad pro vzdělávání, cestování a další služby.
Maria Zeee zahájila střízlivým rozborem Agendy 2030, vysvětlující, že nemá nic společného s klimatickými cíli, ale vše s budováním digitální řídicí sítě kolem lidstva.
Jasně uvedla, že fráze jako „Velký reset“, „Čtvrtá průmyslová revoluce“ a „Digitální věk“ nejsou samostatné pojmy. Všechny jsou součástí jednoho rozsáhlého plánu digitalizovat lidský život ze všech úhlů. A jádrem tohoto systému, varovala, je digitální identita.
„Tohle je klíčový prvek,“ řekla. Bez ní elity nemohou vynutit dodržování pravidel, vázat vaše chování na měnu ani omezovat přístup ke zboží a službám.
Poukázala na dokumenty Světového ekonomického fóra, které to jasně vysvětlují: digitální identifikace bude vyžadována pro obchod, zdravotní péči, občanskou účast a dokonce i pro to, co budete moci jíst.
„Chtějí programovatelnou měnu ovládanou AI,“ varovala. „A bez digitální identity nemůže digitální měna fungovat. Tohle je ultimátní řídicí systém. Je to digitální vězení.“
Dále se Maria obrátila k jednomu z nejdystopičtějších prvků návrhu WHO: sledování lidí po celý život, začínající od narození.
Přímo citujíc bulletin, vysvětlila, že novorozenci budou automaticky zapsáni do národního registru vakcín okamžitě ve chvíli, kdy bude jejich narození zaznamenáno.
Tento záznam by byl propojen s osobními identifikačními údaji, což by umožnilo úřadům sestavovat seznamy „neočkovaných dětí“ a vyvolat následné kontroly.
Tyto následné kroky, varovala, nakonec přinesou následky.
Popisovala budoucnost, kdy odmítnutí očkování dítěte může vést k zmrazení bankovních účtů, omezenému přístupu k základním službám nebo přímému zásahu státu.
To není teoretické, zdůraznila. Různé verze tohoto problému se již rozvíjejí, rodiče jsou pronásledováni přes hranice států kvůli odmítání očkování.
Odhalila další znepokojující vrstvu plánu: záznamy o očkování nebudou existovat izolovaně, budou přímo spojeny s vaším socioekonomickým profilem.
„Příjem, etnicita, náboženství – to jsou nyní součásti vašeho souboru o dodržování předpisů,“ řekla.
Přímo z dokumentu WHO poukázala na plány „monitorování proočkovanosti podle socioekonomického statusu“ a varovala, že nejde jen o veřejné zdraví. Vytváří základy pro profilování, diskriminaci a selektivní vymáhání na globální úrovni.
„Jakmile znají váš příjem a náboženství, mohou určovat, kdo co dostane – a kdo ne,“ varovala.
Nejde o medicínu, zdůraznila. Jde o vybudování mezinárodního systému, který kategorizuje a kontroluje lidi na základě přesvědčení, identity a finanční třídy.
„Toto je demografická stratifikace připojená k databázi dodržování předpisů.“
Dále odhalila mrazivé důsledky modelu vymáhání práva řízeného umělou inteligencí WHO.
Tato technologie, vysvětlila, nebude jen „identifikovat nedosažené“ – eufemismus pro nevyhovující. Aktivně přetváří lidské chování, sleduje, co jíte, předvídá vaše zdravotní potřeby a bude tvrdě řešit vše, co považuje za „dezinformace.“
Ale nekončí to jen u doporučení. Systém je postaven tak, aby vynucoval poslušnost, používá přednahraná data k ospravedlnění jakéhokoli výsledku, který chce.
„Když budou maso a mléčné výrobky zakázány, AI vás bude vinit ze špatné výživy,“ řekla. Potom je řešení vždy stejné: další injekce.
Maria jasně ukázala, že to je budoucnost Agendy 2030. Svět, kde je dodržování předpisů automatizované, chování plánováno a každé rozhodnutí je diktováno elitními algoritmy.
„Nedostatek živin znamená, že potřebujeme další vakcíny.“
Jedním z nejznepokojivějších momentů zprávy bylo, když Bill Gates otevřeně mluvil o úpravě genů – nejen u zvířat, ale i u lidí.
Přímo rozlišila jeho investice do vakcín od jeho širší vize přepisování biologie, přičemž poukázala na to, jak ledabyle mluví o modifikaci lidské genetiky vedle chovu hospodářských zvířat.
„U krav můžete prostě očkovat, změnit genetiku,“ řekl Gates ve videu.
Maria to rámovala jako skutečný cíl: vakcíny jako nástroje kontroly – nikoli zdraví – a samotné lidstvo jako cíl přeprogramování.
„Takže člověče, jsi jako dobytek. Můžeme tě prostě očkovat a upravit tvé geny.“
Epizodu zakončila hromovým varováním: boj proti digitální identitě není jen jedním tématem, je to problém, který určuje vše ostatní.
Představila reálné příklady lidí, kteří byli zbaveni bankovního účtu a zablokováni z nezbytných služeb, a vysvětlila, jak plně integrovaná digitální identita může rozhodnout, zda smíte pracovat, zda máte přístup k elektřině nebo zda vůbec můžete existovat ve společnosti.
Jakmile je tento systém zaveden, není možné se z něho odhlásit: ani z bankovnictví, zaměstnání, ani z hlediska svobody projevu.
„Toto je bitva číslo jedna, jaké kdy lidstvo čelilo,“ řekla. „Protože jakmile je digitální identita zavedená, o všech ostatních problémech se už nedá ani mluvit.“
Varovala, že vlády a technologické firmy už spolupracují ruku v ruce na tiché instalaci této infrastruktury a možnost k jejímu zastavení se rychle krátí.
Mariina poslední zpráva nemohla být naléhavější.
„Pokud bude implementováno digitální ID, pak už nebude možné diskutovat o jakýchkoli ostatních problémech.“
Důležité je, aby toto směřování pochopila většina lidí, jen tak lze vše zastavit.
Pomozte proto lidem pochopit zákeřnou povahu této agendy a jak hluboce ovlivní jejich životy, pokud jí nebudou věnovat pozornost hned teď.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Digitální koncentrační tábor Evropské unie: Brusel vrazil klín mezi Evropu a Ameriku. Největší strategické vítězství Ruska za posledních 80 let. Elon Musk: Zrušte EU! Budování Čtvrté říše. Cenzorní předpis DSA. Vypněte je! Rozpoutá EU válku s Ruskem? ..... Pavel Kopecký se za pomoci slovenského publicisty Moroše Šolce zamýšlí nad stále se zostřujícími spory mezi Bruselem a Washingtonem, které by mohly vést unijní "elity", ke zjištění, že jediným řešením je vyvolat otevřenou válku s Moskvou
Situace mezi Spojenými státy a Evropskou unií se dále vyostřuje. Kromě rozdílného přístupu ke konfliktu na Ukrajině se v minulém týdne stala kamenem úrazu Trumpem představená nová bezpečnostní strategie a vzápětí útok Bruselu na Elona Muska a jeho necenzurovanou síť X.  
Vrazit klín mezi Evropu a Ameriku
Evropský zákon o digitálních službách je již totiž už delší dobu Američany opakovaně kritizován jako nástroj globální cenzury. Západní experti, kteří s hrůzou sledují prohlubující se rozkol mezi USA a Evropou, dospěli k závěru, že Rusko si nemohlo přát lepší výsledek svého čtyřletého konfliktu se Západem.
Maďarský analytik Zoltán Koskovič připomíná, že „vrazit klín mezi Evropu a Ameriku by bylo největším strategickým vítězstvím Ruska za posledních 80 let“: „Jsme tomu velmi blízko. Koalice války právě teď podává Putinovi tuto variantu na stříbrném podnose s modrým okrajem,“ je přesvědčen Koskovič.
Jak však upozorňují i západní politologové, Rusko nemá na rozpory, které vznikly mezi transatlantickými spojenci, zásadní vliv. V nejlepším případě je jedním z faktorů, a to zdaleka ne jediným, ale v žádném případě není jejich příčinou. Jinak by bylo obtížné vysvětlit ostrou hádku mezi majitelem sociální sítě X Elonem Muskem a EU na téma cenzury, kterou Brusel v unii zavádí.
Nová fáze informační války mezi EU a USA, je pokračováním Trumpova boje s globalistickými médii ve Spojených státech. Tento střet eskaloval poté, co Evropská komise vedená Němkou Lejnovou, uvalila na síť X pokutu ve výši 140 milionů eur za údajné porušení evropských mediálních norem.
Elon Musk: Zrušte EU!
Elon Musk, rozhořčen tímto rozhodnutím, vyzval na stránkách sítě X ke zrušení Evropské unie: „EU je třeba zrušit a vrátit suverenitu jednotlivým státům, aby jejich vlády mohly skutečně zastupovat své občany.“ Dodal, že současná byrokracie EU „pomalu, ale jistě dusí Evropu“.
V reakci na tuto ostrou výzvu poradil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski Muskovi, aby odletěl na Mars, kde prý „neexistuje cenzura nacistických pozdravů“, což ve světle veřejného. velebení nacistických znaků kyjevským režimem působí jako zjevná hloupost.
Jenže tato otevřená drzost ze strany unijního kolegy nezůstala bez povšimnutí amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který poměrně tvrdě okomentoval rozhodnutí Evropské komise: „Pokuta Evropské komise ve výši 140 milionů dolarů není jen útokem na X, je to útok na všechny americké technologické platformy a na americký národ ze strany zahraničních vlád. Časy cenzury Američanů na internetu skončily.“
Povzbuzen podporou ministra zahraničí Elon Musk nejprve souhlasil s výrokem jiného uživatele X, že Evropa je německá „Čtvrtá říše“. S tím se prý skutečně nelze neztotožnit. Následně prohlásil, že Evropská unie není demokracií ve smyslu vlády lidu, ale byrokracií – „vládou byrokrata, kterého nikdo nezvolil“. Tímto se spor podle publicisty Alexeje Bělova zatím uzavřel morálním vítězstvím americké strany.
Budování Čtvrté říše
Není to překvapivé. Jak již bylo mnohokrát konstatováno, současné orgány EU fakticky budují v Evropě jakousi podobu „Čtvrté říše“, která místy připomíná obrovský koncentrační tábor, prozatím v digitální podobě. Pod záminkou ochrany evropských norem a bezpečnosti, totiž EU v poslední době prosazuje vlastní normy které platí na území EU v oblasti šíření informací, a které otevřeně ohrožují digitální suverenitu třetích zemí.
Je třeba zmínit, že Elon Musk není zdaleka jediný, na koho dopadá všudypřítomná evropská cenzura. V jejím rámci se místní korporátní mainstreamová média již dávno proměnila v propagandistické hlásné trouby unijního „ministerstva pravdy“, které čím dál více připomínají vydání nechvalně proslulé Die Deutsche Wochenschau či četné publikace nakladatelství Der Stürmer.
Vlastník ruské populární sociální sítě Telegram Pavel Durov, který Muska podpořil, přímo poukázal na to, že: „EU stanovuje nesplnitelná pravidla, aby mohla trestat technologické společnosti, které odmítají cenzurovat svobodu projevu.“
Cenzorní předpis DSA
Durov dodal: „Totéž jsme viděli ve Francii, říká Durov. "Neopodstatněné ‚trestní vyšetřování‘ a následně nátlak ze strany tajných služeb výměnou za to, že Telegram bude tiše cenzurovat svobodu projevu před volbami v Rumunsku a Moldavsku. EU pronásleduje výhradně platformy, které zveřejňují nepohodlné nebo odlišné názory (Telegram, X, TikTok…). Platformy, které algoritmicky potlačují uživatele, zůstávají prakticky nedotčeny, přestože mají mnohem závažnější problémy s nezákonným obsahem.“
Je třeba poznamenat, že rychlý posun EU k temným časům totální cenzury a potlačování jakéhokoli nesouhlasu vyvolává v unijních zemích již zcela otevřené protesty. Stále více vlád v členských zemích EU je pobouřeno jednáním Bruselu, který se fakticky zabývá především ochranou vysokých úředníků EU před spravedlivou kritikou evropské veřejnosti.
Právě proto je jedním z nejdiskutovanějších právních předpisů současné unie zákon o digitálních službách (DSA), který má podle jeho autorů údajně zajistit „bezpečné online prostředí“. Tento nesmysl však zdaleka nesdílejí všichni. DSA je opakovaně kritizován Spojenými státy, které jej označují za nástroj globální cenzury a ohrožení svobody projevu, což je samozřejmě pravda.
Cenzura politiků v médích
K pochopení podstaty norem přijatých již v roce 2022 (připravovaných od roku 2019, tedy dávno před začátkem ruské Speciální vojenské operace) stačí znát dvě věci.
Za prvé: jedním z hlavních cílů DSA je „boj proti šíření nezákonného obsahu, dezinformací a škodlivých praktik na internetu“. Za druhé: klíčovým požadavkem DSA na mediální platformy je vstup cenzorů, čemuž říkají „moderování obsahu“.
Zákon stanoví, že: „Platformy jsou povinny po obdržení oznámení neprodleně odstranit nezákonný obsah (například podněcování k nenávisti či diskriminaci). Musí také umožnit uživatelům odvolání proti rozhodnutí o odstranění obsahu.“
Na první pohled to pro někoho nemusí působit nijak převratně, avšak, jak víme ďábel se ukrývá v detailech. A detail spočívá v tom, že to budou pouze nevolení evropští úředníci, kteří podle vlastního uvážení budou určovat, co jsou ony „dezinformace“. Typický příklad dezinformací?
Nedávno v přímém přenosu jedné německé televizní stanice, moderátor hrubě přerušil a následně zcela vypnul zvuk opoziční političce Saře Wagenknechtové. Čím dezinformovala? Pouze konstatovala, že podmínky mírové dohody sjednané v Istanbulu na jaře 2022 byly pro Ukrajinu mnohem výhodnější než ty, které bude muset přijmout po téměř čtyřech letech války. Její nepochybně stoprocentně pravdivé tvrzení – bylo označeno za „dezinformace“ a „ruskou propagandu“.
Rozpoutá totalitní EU válku s Ruskem?
Takových příkladů jsou stovky. V Evropské unii a na britských ostrovech není dovoleno otevřeně zpochybňovat, že Rusko otrávilo Skripalovy, ani tvrdit, že Buča je cynická konstrukce britských tajných služeb, s níž ruské ozbrojené síly nemají nic společného.
Nesmíte zpochybňovat oficiální západní verzi výbuchů v mariupolském divadle či v porodnici, za něž je údajně rovněž odpovědná Moskva. Neexistuje žádná šance vysvětlit evropskému divákovi ruský pohled na věc, ten je apriori označen za „dezinformaci“. A tak dále.
Situace dospěla tak daleko, že i americká média, která se v posledních letech také nevyznačovala zvláštní objektivitou, vypadají na pozadí aktuální evropské reality jako majáky svobody slova. I proto se dnes vedení EU snaží zabránit vstupu amerických mediálních gigantů, jako je necenzurovaná síť X, které se s příchodem Trumpa staly nepohodlnými, do svého informačního prostoru.
Rusko tedy nemá se sporem mezi Washingtonem a Bruselem mnoho společného. Naopak se znepokojením sleduje budování prozatím "jen digitálního" koncentračního tábora, ve který se bruselské impérium rychle mění.
Doufejme, že se toto totalitní impérium zhroutí, dříve než stačí vybudovat reálný koncentrák a vyvolat pro své udržení u moci válku s Ruskem, která by měla pro Evropu fatální důsledky.
Čas se krátí.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

NATO zvítězilo v nové bitvě. Tentokrát – samo nad sebou ..... Zatímco ruské síly dobývaly Seversk, postupovaly směrem na Varvarovku a zaváděly palebnou kontrolu nad silnicí Seversk–Slavjansk, americký magazín Foreign Policy informoval své čtenáře, že „Putin už vyhrál“. A to globálně: „V posledních měsících se ukázalo, že nejenže neexistuje jednotný západní názor na Ukrajinu, ale že z jednotného Západu samotného už nezbylo vůbec nic.“
Západ skutečně používal Ukrajinu jako nástroj proti Rusku tak dlouho, až si nevšiml, jak se tento nástroj obrátil proti němu samotnému. V urozené rodině – alias v kouzelné zahradě – střídá skandál skandál. Křik a rámus jako ve společné kuchyni. „Neobjednali jste si bitku?“
Ukrajina rozděluje spojence. Trump dělá vše pro to, aby konflikt ukončil. „Koalice ochotných“ se naopak všemožně snaží jej udržet. Přitom obrovské množství Evropanů se modlí, aby Trump uspěl.
Německé vedení plánuje zavedení povinné vojenské služby, vykrmuje svůj vojensko-průmyslový komplex a vyhrožuje válkou s Ruskem, zatímco americká administrativa prohlašuje, že se soustředí na udržení strategické stability s Moskvou.
Budapešť je pro zahájení mírových jednání o ukrajinské otázce, zatímco Paříž chce vyslat své intervencionisty do Oděsy.
USA vyhrožují Evropě podporou pravicových politických stran a místních disidentů. A místní establishment prostřednictvím von der Leyenové odpovídá prohlášením, že s tím bude bojovat.
Brusel požaduje, aby Američané bojovali za Ukrajinu. Američané odmítají a začínají diskutovat o legislativě, která by vedla k vystoupení Spojených států z NATO.
A aby byl obraz úplný, Dánsko přichází celé v bílém a prohlašuje Spojené státy za „potenciální hrozbu pro bezpečnost země“.
Jaké to vznešené vztahy! Zvlášť cenné je, že se členské státy NATO mezi sebou zuřivě hádají – aliance, jejíž impozantní vojenská síla byla podmíněna právě její soudržností. Tato soudržnost byla dokonale patrná během studené války. Dnes už se tomu ani zdaleka neblíží. Aliance se rozpadla jako babiččina váza.
Kdo za tento rozkol může? Samozřejmě Putin, především on. „To byl jeho motiv pro válku: spočítal si, že NATO nebude schopno udržet jednotu,“ domnívá se Foreign Policy.
A tím to nekončí. Dalším viníkem všeho, co se děje, byl označen starý Joe Biden. Právě za jeho vlády byly do NATO přijaty Švédsko a Finsko, což se – jak se ukazuje – stalo dalším faktorem vnitřního rozdělení aliance.
Třetím padouchem je Donald Trump, který si neustále notuje s Putinem, pohrdá Evropou a nenávidí Zelenského. Inu, u něj je už dávno všechno jasné.
Západní experti mění tón stejně rychle, jako Adelia Petrosjanová dokáže skočit čtverný salchow. Nejprve posedlě vyli o „jednotě NATO“. A teď najednou není, protože nejsilnější aliance naší doby prostě prohrává na bojišti. Ale ne, nejsou to oni, kdo je tak hloupý – to Putin je tak mazaný.
Přitom to byl právě ruský prezident, kdo opakovaně – a dávno před SVO – varoval, že agresivní rozšiřování NATO a pokusy aliance vést proti Rusku hybridní zástupnou válku se Západu vrátí jako bumerang. Tak na co si teď stěžovat?
A kolik bylo radosti z přijetí Švédska a Finska do NATO. To bylo vítězství. Tak se trestali ruští barbaři. A teď se ukazuje, že to byl jeden z faktorů rozkolu v disciplinovaných řadách aliance. Samozřejmě: tyto upadající a chudnoucí země nemají peníze na přezbrojení; požadují dotace a Evropa už tak nemá peněz dost na všechno.
Svalovat všechno na Trumpa a doufat, že ho v USA vystřídá demokrat, je také krajně naivní. Zaprvé mají republikáni širší personální základnu než demokraté. Zadruhé ani změna vládnoucí strany nezaručuje, že Washington změní svou zahraniční politiku. Marnost a škodlivost globální agrese, zejména pro samotné USA, je tam zřejmá mnohým – nejen republikánům, ale i demokratům. Pro ně je izolacionismus objektivně poslední šancí na záchranu a zdá se, že tento trend bude pokračovat velmi dlouho.
Paralýza NATO byla užitečným vedlejším efektem SVO, ale rozhodně ji nezpůsobily moskevské intriky, nýbrž šílená, sebevražedná politika evropských lídrů. Udělali si to sami a právě oni nesou vinu za to, že v poválečném světě nebude Starý svět sedět u vyjednávacího stolu, ale ležet na něm jako prase s petrželí v tlamě.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Ekonom Kovanda zpochybňuje řeči Fialovy vlády o stavu financí ..... Kabinet Petra Fialy přebíral zemi s tvrzením o rozvrácených financích, při odchodu mluví o jejich ozdravení. Mezinárodní rating ale zůstává stejný jako před čtyřmi lety, upozorňuje ekonom Kovanda.  
Vláda Petra Fialy nastupovala na konci roku 2021 s ostrou kritikou hospodaření svých předchůdců. Veřejné finance tehdy označovala za rozvrácené a varovala před důsledky rychle rostoucího zadlužení. Právě slib stabilizace státního rozpočtu a návratu k odpovědnému hospodaření patřil k hlavním bodům programu nového kabinetu.
Při svém odchodu po čtyřech letech však vláda používá výrazně odlišná slova. Podle jejích představitelů se podařilo veřejné finance uvést do pořádku a nastavit je na udržitelnější trajektorii. Tento optimistický obraz ale naráží na skutečnost, že hodnocení českého státního dluhu ze strany klíčových mezinárodních ratingových agentur zůstává po celé období beze změny.
Na tuto skutečnost upozornil ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda a poukazuje na rozdíl mezi politickými prohlášeními a mezinárodním pohledem investorů, který se promítá právě do ratingového hodnocení České republiky.
„Fialova vláda končí s úplně stejným ratingem dluhu, s jakým začínala. Akorát tehdy říkala, že veřejné finance jsou v rozvratu, zatímco nyní, že jsou v pořádku.
Dnes končící kabinet Petra Fialy předává štafetu vládnutí s úplně stejným ratingovým hodnocením dluhu České republiky, s jakým jej na sklonku roku 2021 přebíral. Tehdy ovšem říkal, že veřejné finance ČR jsou "v rozvratu", zatímco nyní praví, že jsou "v pořádku".
Ratingové hodnocení od světově významných agentur přitom představuje mezinárodně vůbec nejautoritativnější posudek stavu veřejných financí. Celosvětově se investoři podle něj rozhodují, například, zda a za jakých podmínek českému státu půjčí. Bez těchto půjček by se přitom chod českého státu, včetně třeba výplat důchodů, obešel jen stěží. Už jen proto, že kvůli trvaleji deficitnímu hospodaření na jeho chod jen vybrané daně a odvody dlouhodobě nestačí.
Jakou "známku" tedy měly ve světě české veřejné finance a jejich dluh přesně před čtyřmi lety, v prosinci 2021, kdy Fialova vláda začínala? Agentury Standard & Poor’s a Fitch Ratings je hodnotily známkou "AA-", v obou případech se stabilním ratingovým výhledem. Agentura Moody’s, jež používá jinou známkovací škálu, jim pak přisuzovala hodnocení "Aa3", ovšem rovněž se stabilním výhledem.
Psali jsme: Evropa se láme, válka mění pravidla a Brusel šílí, říká Vidllák
Přitom ovšem Fialova vláda tehdy říkala, že české veřejné finance jsou v rozvratu. Vlastně ve volbách roku 2021 uspěla z velké části proto, že podstatná část tuzemské veřejnosti jí uvěřila, že české státní hospodaření se v rozvratu nachází, ba málem spěje do bankrotu, a že právě Fialův kabinet jej dá do pořádku.
Přesně to dnes, po čtyřech letech, Fialův kabinet také říká. "Veřejné finance se nám podařilo dát do pořádku."
Pokud ale dnes veřejné finance jsou vskutku v pořádku, jak mohly být před čtyřmi lety v rozvratu, když přitom hned od všech třech uvedených světově významných ratingových agentur mají nyní navlas stejné hodnocení, včetně výhledu, jako tehdy?
Něco tady zkrátka neštymuje.
Buď totiž tedy tehdy české veřejné finance nebyly v rozvratu, nebo nyní nejsou v pořádku,“ napsal na síti X ekonom Lukáš Kovanda.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Šéf NASA musel přiznat: „Nemáme technologii k tomu, abychom se dostali na Měsíc“ ..... Bývalý správce NASA Mike Griffin, muž, který vedl celou agenturu za prezidenta Bushe, vystoupil 5. prosince 2025 před Kongresem a prohlásil, že plán přistání Artemis „nemůže fungovat“ a musí být zrušen, protože technologie neexistuje. Ta samá NASA, která tvrdí, že s pomocí počítačů ze 60. let dopravila na měsíční povrch dvanáct lidí, nyní oficiálně přiznává, že totéž zopakovat ve dvacátých letech 21. století je nemožné.
Podle Griffina je přistání posádky na Měsíci technicky natolik nemožné, že „Artemis III a další mise by měly být zrušeny a musíme začít znovu.“
Nechte to doznít. Ta stejná agentura, která údajně šestkrát přistála s lidmi na Měsíci mezi lety 1969 a 1972 se „sčítacím strojem a logaritmickým pravítkem“, nyní otevřeně přiznává, že po téměř 60 letech, s bilionovými rozpočty, superpočítači a SpaceX po boku, to nezvládne.
Griffin to vysvětlil do nejmenších detailů:
Lunární lander SpaceX „Starship“ by musel být na oběžné dráze tankován 10–20 samostatnými tankerovými lety (což se nikdy předtím nestalo).
Museli by ve vesmíru skladovat stovky tun kryogenního paliva celé týdny, aniž by se odpařilo (také nikdy neprokázáno).
Celá mise stojí na dlouhém řetězci zcela nových, nevyzkoušených kroků naskládaných jeden na druhý. Stačí, aby selhal jediný, a vše se zhroutí.
Prohlásil naprosto jasně, že „neexistuje žádná možnost“, že Amerika v roce 2027 přistane na Měsíci, a pravděpodobně ani dlouho poté.
Poté ocenil čínský přístup jako „relativně jednoduchý“ a „těsně se držící apollovského postupu“, a přiznal, že Peking téměř jistě předběhne USA a přistane na Měsíci před rokem 2030, protože používá jednoduché, osvědčené metody.
Počkejte. Tady se zastavme.
Jestli to Čína zvládne „podle apollovské příručky“, proč to nezvládne NASA? Proč agentura, která tu příručku údajně sama napsala, říká, že je to příliš těžké, příliš složité a technicky nemožné s dnešní technologií?
Existuje jen jeden logický závěr, na který důkazy ukazují už desítky let:
Nikdy tu technologii neměli.
Obrázek: Několik stínů vycházejících různými směry z jediného zdroje světla vzdáleného 93 milionů mil?
Mike Griffin nekritizoval jen špatný plán mise. Nechtěně přiznal, že schopnost, kterou NASA tvrdila v roce 1969, prostě neexistuje a nikdy neexistovala.
Kdyby byly metody éry Apollo skutečné a reprodukovatelné, NASA by oprášila výkresy Saturnu V, zvětšila ho moderními materiály – a zítra by byla na Měsíci.
Místo toho nám říkají, že i jediné opakované přistání nyní vyžaduje technické zázraky, které v celé historii kosmonautiky nebyly nikdy předvedeny.
Zamyslete se nad důsledky:
Van Allenovy radiační pásy? Stále smrtící bez masivního stínění, které prý nemáme.
Lunární setkání na orbitě s počítači z roku 1969? Dnes tvrdí, že moderní verze je příliš křehká.
Skladování kryopaliva ve vesmíru celé týdny? Griffin říká, že se odpaří téměř okamžitě — ale Apollo ho údajně skladovalo perfektně 8–12 dní s technologií ze 60. let.
A udělat to celé šestkrát bez jediné velké havárie? Statisticky nemožné tehdy a zjevně i nyní.
Griffinovo vyjádření nás dostává nejblíže, jak jsme kdy byli, k oficiálnímu přiznání od člověka z nejvyšších pater NASA: císař je nahý. USA ztratily (nebo nikdy neměly) schopnost poslat člověka dál než na nízkou oběžnou dráhu, a každá vláda od roku 1972 už jen předstírá „základny na Měsíci do roku 20XX“, aby udržela mýtus při životě, zatímco skutečný vesmírný závod pokračoval bez nás.
Čína nic „nedohání“. Snaží se dokázat něco, co se Spojeným státům nepodařilo zopakovat už více než půl století — protože původní příběh byl divadelní, zinscenovaný s cílem získat propagandistické body ve studené válce proti Sovětům.
Až Číňané vztyčí svou vlajku na měsíčním povrchu před rokem 2030, podle přesně té „příručky“, kterou NASA tvrdí, že dávno ovládala, svět si bude muset položit otázku, kterou si klademe od roku 1969:
Když jsme tam tehdy opravdu byli… proč tam teď nemůžeme? Griffin právě poskytl odpověď, ať už to zamýšlel, nebo ne.
Probuďte se. Podvod se hroutí v přímém přenosu.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Vláda udělá maximum pro prosperitu Česka, nepotřebuje 100 dní hájení, řekl Babiš ..... Vláda ANO, SPD a Motoristů udělá maximum pro to, aby Česká republika prosperovala a občané měli lepší život, řekl po dnešním prvním zasedání nově jmenovaného kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něho nepotřebuje 100 dní hájení, protože se na vládnutí připravoval čtyři roky v opozici a byl konkrétní v tom, co bude dělat. Hodnocení dostane v příštích volbách do Sněmovny, uvedl Babiš. Znovu se ministři sejdou k běžné agendě v úterý, jednání bude podle Babiše dlouhé.
Babiš řekl, že kabinet bude chtít svou činností přesvědčit i lidi, kteří vládní strany nevolili. „Budeme vláda, která udělá maximum pro to, aby naše země prosperovala a občané měli lepší život, hodnocení dostaneme v příštích parlamentních volbách, v říjnu nebo září 2029. My jsme se na vládnutí čtyři roky v opozici připravovali, byli jsme velmi konkrétní a říkali, jak bychom to mohli dělat,“ uvedl.
Kabinet bude transparentní a nebude nic skrývat, zdůraznil Babiš. Zasedat bude vždy v pondělí, tento týden se výjimečně sejde znovu i v úterý. V úterý ráno se nejprve uskuteční koaliční jednání, schůze kabinetu bude následovat v 11:00. „Projednáme to, co jsme slíbili, a to je nový stavební zákon, odmítneme (emisní povolenky) ETS2, protože jsou to nové zelené daně, odmítneme migrační pakt,“ uvedl Babiš.
Babiš nechtěl komentovat osmdesátistránkovou zprávu bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) o stavu země, kterou mu Fiala věnoval při předání úřadu. „My budeme slušní a já to nebudu komentovat,“ uvedl. Následně však doplnil, že si přečetl první stranu. „Je to stále stejné ty čtyři roky, přečetl jsem si čtyři řádky a je to stále stejné,“ uvedl. Fialova vláda bude hodnocená podle výsledků letošního roku. Noví ministři podle Babiše provedou audity na ministerstvech a poté sdělí své názory.

     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Ukrajina jako katalyzátor hrozící existenční krize Evropské unie Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Je všeobecně známo, že ukrajinská krize nevznikla 24.2.2022. Nazrávala postupně od tzv. Oranžové revoluce v letech 2004-5, kdy na Ukrajině, ovládané do té doby postsovětskou ruskojazyčnou nomenklaturní elitou z Donbasu, přešla moc do rukou silně antiruských ukrajinskojazyčných nacionalistů ze západu země. Ti nebyli spokojeni s neutrálním postavením země mezi Ruskem a NATEM, postupně se rozšiřujícím do střední a východní Evropy. Další dekádu byla země zmítána bojem mezi svým východem a západem, mezi těmi, kteří chtěli udržet dobré vztahy s Ruskem a mezi silami, které se od nich chtěli radikálně odstřihnout.
Tohoto vývoje začala využívat neokonská zahraniční politika USA, která se dostávala stále více do střetu se sílícím putinovským Ruskem, kterému se podařilo překonat jelcinovský rozvrat a začalo se opatrně vracet na mezinárodní scénu a nárokovat si postavení velmoci, zpočátku alespoň v postsovětském prostoru. Narůstající rozpory poprvé otevřeně vyjádřil Vladimír Putin ve svém známém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007.
Američtí neokoni, kteří až do nástupu Donalda Trumpa kontrolovali americkou zahraniční politiku jak republikánských, tak  i demokratických administrativ, však na ruské stížnosti nebrali ohled. Byla to západní Evropa, která Rusko a jeho frustraci brala vážně, chtěla zabránit návratu studené války, a proto volala po realistické a mírové politice. Bylo to Německo a Francie, které na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 zabránily nabídce bezprostředního vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO, kterou jim tam byla bohorovná Bushova americká vláda ochotna nabídnout bez ohledu na naléhavá varování prezidenta Putina, který byl na jednání v Bukurešti jako host také pozván.
Ukrajině však přesto byla slíbena perspektiva členství, což mělo pro vývoj v zemi tragické důsledky. Stala se předmětem soupeření velmocí o vliv, což křehkou mnohonárodní a historicky málo sourodou zemi trhalo na kusy a vytvářelo permanentní vnitropolitické konflikty a napětí, k čemuž přispívalo nezakryté vměšování ze zahraničí.
Evropské velmoci byly při tom stále ty zdrženlivější, kterým ležela na srdci situace na kontinentě, neboť profitovaly z rozvoje ekonomických vztahů s Ruskem. Zelená hospodářská politika Německa byla na nich přímo založena. Přesto nedokázaly odolat podpoře masových demonstrací, které vypukly na kyjevském Majdanu po odmítnutí prezidenta Janukovyče podepsat asociační dohodu Ukrajiny s EU.
Tento reprezentant ukrajinského ruského východu, silně zkorumpovaný jako všichni jeho předchůdci i nástupci, je stále líčen jako proruská loutka. Ve skutečnosti to byl hráč, který si byl vědom všech rizik a snažil se lavírovat mezi Ruskem a Západem tak, aby se vyhnul střetům a uchránil samostatnost své země. Byl však prozápadními silami s otevřenou podporou USA a EU protiústavně svržen. Rusko toho využilo a anektovalo Krym a pokusilo se obdobně postupovat na ruskojazyčném východě země. 
Krátká válka povstalců podporovaných ruskou armádou s ukrajinskými ozbrojenými silami skončila tzv. Minskými dohodami, které zastavily přímé boje za podmínek budoucího přiznání autonomie pro východní regiony, k čemuž  nikdy nedošlo. Klíčovou roli v jejich dojednání opět hrála Francie a Německo, ale především USA neměly zájem na jejich dodržování. Měly se stát pouze oddechovým časem pro vybudování mohutné, západem vyzbrojené ukrajinské armády, která si bude schopna vzít Ruskem okupovaná území zpět a uštědřit mu vojenskou porážku. Minské dohody nikoho jinak nezajímaly.
V následujícím období EU nevěnovala dění na Ukrajině vážnou pozornost, vše se tam dělo pod dohledem a s podporou USA. EU mezitím otevřela své brány masové migraci a zahájila bezprecedentní sociálně-ekonomický experiment založený na tzv. boji proti klimatické změně. Jeho nejviditelnějším projevem byla německá tzv. Energiewende, která byla založena na dalším rozšíření dovozu ruského plynu. Jeho dostatek a cenová dostupnost byly podmínkou projektovaného přechodu na tzv. nízkoemisní ekonomiku. Vedle toho byl ruský trh pro německé firmy vedle toho čínského velmi významným odbytištěm.
Agresivní politika amerických neokonů vůbec nebrala tyto německé a v širším smyslu evropské zájmy na zřetel – naopak, snažila se rozbít hrozbu rusko-německé kooperace jako potenciální geopolitickou výzvu pro americké zájmy.
Když v roce 2021 začalo mít ruské vedení obavy ze sílící vojenské moci Ukrajiny a začalo soustřeďovat vojska na jejích hranicích k preventivnímu zásahu, byl to prezident Macron a kancléř Scholz, kteří se snažili opakovaně a neúspěšně odradit Vladimíra Putina od agrese. Bidenovy USA nepodnikly vůbec nic, na ruské výzvy k jednání nereagovaly a nechaly Rusko zaútočit. Těšily se na to, jak  zabředne do beznadějné války, vykrvácí v ní a nakonec se jeho režim zhroutí. Dnes víme, že situaci podcenily.
Přepočítalo se i Rusko, které věřilo v operaci na způsob anšlusu Rakouska Německem ve třicátých letech, nebo alespoň něčeho ve stylu srpna 1968 u nás. Proto zaútočilo se zcela nedostatečnými a nepřipravenými silami, které neočekávaly silný ukrajinský vojenský odpor a byly schopny trvale okupovat pouze nepříliš široký pruh území na ukrajinském východě. V této fázi šlo vše podle západních předpokladů a politici i veřejné mínění na Západě se začaly připravovat na ukrajinské vítězství a dokonce „dekolonizaci“ a dělení Ruska. To však byla zásadní chyba.
O Rusku se říká, že nikdy není tak silné, jak se samo tváří, ale ani tak slabé, jak z vnějšku vypadá. Čtyři roky opotřebovací války na Ukrajině to potvrdily. Pověstná ruská houževnatost, vytrvalost a bezohlednost v boji vykonaly své, stejné jako obrovské zdroje a hospodářská sila největší země na světě. Pouze skutečnost, že bojuje s armádou, která je svými charakteristikami s tou ruskou téměř totožná, zatím nepřivedlo konflikt k jednoznačnému výsledku. Síly jsou však příliš nerovné, i když Ukrajinu materiálně a finančně podporoval celý Západ.
Dnes se však ukazuje, že tato podpora nestačí – rozhodující je rozdílná motivace Ruska a Západu. Pro Rusko je Ukrajina zásadním a prioritním národním zájmem a Rusko prokazuje, že nepřipustí její předání  nepříteli (Západu) ani  za cenu velké války. Nikdo na Západě podobnou motivaci nemá. Když táhnoucí se konflikt nevedl k předpokládanému rychlému rozuzlení a vstoupil do náročné opotřebovávací fáze, první o něj ztratily zájem USA.
Trumpova administrativa v dnešním multipolárním světě zcela změnila přístup k zahraniční politice, nehodlá vést zbytečné a nákladné proxy války se svými soupeři daleko ve světě, ale dává přednost návratu k reálpolitice, rovnováze moci a respektu k zájmům soupeřů. Proto prudce otočila kormidlem směrem k mírovém urovnání konfliktu, v němž je Ukrajina bez americké pomoci odsouzena k porážce.
Tím, kdo se se změnou  situace není schopen vyrovnat, je paradoxně Evropa, která důsledky války tolik utrpěla. Sankcemi přišla o levné ruské suroviny, bez nichž se prokázala neudržitelnost Green Dealu. Hospodářsky trvale ztrácí a zaostává a politicky se stává silou druhého řádu. Přestože ji válka nesmírně hospodářsky a politicky poškodila, její vedoucí síly, především Británie, Francie a Německo, dnes překvapivě a bezohledně trvají na jejím pokračování za každou cenu. Snaží se ze všech sil překazit Trumpovy mírové snahy podporou nereálných proukrajinských požadavků a změn a tlakem na prezidenta Zelenského k odmítnutí kompromisů.
Záměrně ignorují Rusko a skutečnost, že dnes ne ono, ale Ukrajina a Západ chtějí a potřebují  přerušení bojů, neboť na ně nemají lidskou sílu a finanční zdroje. Tváří se, že je možné Rusku jejich podmínky nadiktovat, ale k tomu by bylo nutné je nejdřív vojensky porazit. K tomu ale samy nemají sílu a USA chtějí naopak vztahy s Ruskem stabilizovat a nechtějí se nechat dotlačit do konfrontace s ním.
EU a v širším smyslu Evropa tak postupně zcela otočily svou politiku – z podporovatele mírové politiky a spolupráce se náhle staly hlasatelem nesmiřitelné agresivní vojenské konfrontace. Jsme toho svědky všude kolem nás.
Nejvyšší politici neustále hovoří o válce, zbrojení, vojenské službě, odvodech atd. Přestože se bojuje daleko na ruskojazyčném Donbase, jsme podle nich prý všichni v Evropě od Atlantiku po Karpaty a Černé moře ohroženi bezprostřední ruskou agresí, která bude následovat vzápětí po uzavření míru na Ukrajině. Proč a jak by to čtyřletou válkou vyčerpané Rusko dělalo, nikoho nezajímá. S Ruskem žít v míru prý už nikdy nechceme, ale budeme s ním vždy jednat jenom z pozice síly. To nám bez uzardění všichni tvrdí.
Co se to stalo? Proč ti, kteří  dříve často vetovali  americké protiruské kroky, jsou náhle takoví nesmiřitelní. Co znamená ten náhlý okázalý antiamerikanismus, který nemá v poválečných dějinách Evropy precedens, když  USA právě nyní prosazují obnovení míru a stability na kontinentě, o nějž prý Evropanům vždycky šlo?  Lze evropským vůdcům vůbec v něčem ještě věřit?
Evropu její dnešní vůdci dovedli k ekonomickému zaostávání  a ztrátě vlivu ve světě. Nesmyslnou regulací a ideologickou progresivistickou zaslepeností rozložili společnost i politiku v evropských zemích. Zdiskreditovali integrační proces EU a vyostřili rozpory mezi členskými zeměmi. Nejsou schopni vytvořené problémy řešit, ztrácejí ve svých zemích politickou podporu, a tak se chytají posledního stébla – válečné hysterie. Nejde pouze ze strach z Ruska. Ještě více nenávidí Donalda Trumpa a nové USA.
Dnes kolem nás vytvářejí obraz Evropy jako nepřáteli obklíčené pevnosti – z jedné strany Rusko, z druhé nepřátelské USA. Jsme prý sami, máme se bát, máme poslouchat naši vrchnost a připravovat se na válku.    Sázejí na válečnou krizi za každou cenu.  Ta by v jejich očích mohla být něčím podobným covidové epidemii, která před pěti lety také změnila svět, a oni z toho dokázali těžit.
Proto považuji dnešní situaci za velmi nebezpečnou. Agresivní kroky, které mají Evropu posunout blíže k válce s Ruskem, ale nemusí jenom otřást Trumpovým postavením a umožnit další centralizaci EU,  jak mnozí doufají.   Mohou  mít  naopak   nezamýšlené opačné důsledky.
Zájmy a potřeby menších zemí jsou v dnešní EU stále více arogantně ignorovány, ve vztazích uvnitř EU se stále více uplatňuje nátlak a obcházení pravidel.  Eskalování a prodlužování ukrajinské krize může dnešní vážné rozpory v EU neúnosně vyhrotit. V sázce tak není pouze válka s Ruskem, ale i budoucnost EU samotné. Proto by mělo být urychlené dosažení míru na Ukrajině v zájmu všech.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Život ve lži ..... Historie lidstva je z pohledu na délku existence naší planety vcelku zanedbatelná. Přesto ji provází jeden z jevů, o jehož existenci asi nestojíme, přesto je nedílnou součástí našich životů. A to téměř od nepaměti. V dobách, kdy začal boj o moc, konkurenční vztahy začaly vítězit nad přirozenými, se objevily atributy lidské společnosti, tedy manipulace a lež.
  Je plno lidí kolem nás, kteří nevěří ve tvar planety (k těm nepatříme), kroutí hlavou nad 11.zářím 2001 a pádem více budov, než do kolika údajně narazila letadla. Stejně tak odmítají přijmout skutečnost, kterou byla Apolla na Měsíci. Nedůvěra k podstrkovaným informacím a faktům má stále stoupající tendenci. Nejde však o stav mysli v posledních letech. Manipulace s myšlením lidí je jev sice rostoucí, nikoliv nový. Už staří šamani u prehistorických kmenů zneužívali svého postavení a vymýšleli finty, kterými oblbovali své soukmenovce a podstrkovali jim velmi rafinovanou směs faktů a iluzí. Jejich následovníky se stali představitelé různých církví, protože především správně podaná víra umí s lidmi dělat divy.
  Náboženství se na dlouhá století stalo pákou na ovládání davu. V naší minulosti se vyměnila dlouhá řada božstev. Někdy jich vládnula skupina, jindy byl jeden jediný Pán. Starověké říše mezi sebou bojující o moc měly vždy své náboženství určující normy a hranice možností prostého lidu. V takovém Egyptu či Římu došlo k utváření iluze boha u samotných vládců už za jejich života, jinde byli za svaté „jmenováni“ až po smrti. Ale vždy vrcholní náboženští hodnostáři patřili ke smetánce a plně využívali svého postavení. Není to zdaleka jen výsada křesťanských papežů. Cesta od šamana k Svatému otci byla dlouhá, ale vcelku kontinuitní. Počet bohů, polobohů, jejich sluhů a propagátorů je natolik obrovský, že už si je lidé vzali jako běžnou součást života. Manipulaci z jejich strany vnímali vždy jako nadřazenou vlastnímu úsudku a až na vyslovené buřiče přijímali stanovené normy za své.
  Existence různých náboženství se v různých epochách protínaly. Někdy „žily“ v symbióze, jindy docházelo k tvrdým střetům. Nicméně všechny spojovaly jistá iluze, manipulace. Cokoliv se stalo a bylo hůře vysvětlitelné, stalo se díky bohům. Později už se tyto jevy doslova vyvolávaly, a nakonec tvořily jistou základnu informací, událostí a skutečností. Jejich mix poté sloužil k ovládání lidí. A stejný způsob převzali i politici, tedy novodobí pokračovatelé dávných šamanů, kněžích, mnichů a dalších hodnostářů. Politika převzala mnohé z manipulativních metod a pracuje s davem stejně, jako to dělala církev. Hra na víru pokračuje a opět přináší vliv, bohatství a postavení těm, kteří dokážou využít veškerý potenciál obsažený v možnosti držet lidstvo na uzdě.
  Přemýšlející silný člověk se často diví nad tím, čemu ostatní důvěřují. Zmínili jsme 11.září a výlety na Měsíc, tedy události, které jsou skutečným vrcholným uměním v oblasti manipulace a desetiletí nutí lidi polemizovat o tom, co je realita. Jsme li nuceni pochybovat o na první pohled tak často zmiňovaných událostech, jejichž vymyšlení si je doslova šokující ukázkou manipulace (ať už byly skutečné či nikoliv, to teď řešit nechceme), pak jak máme věřit v cokoliv jiného? Co se reálně tvoří pro dobro lidstva a co je pouhým nástrojem k vládnutí a získání kontroly nad našimi životy? Covid, Green Deal, klimatické změny zaviněné člověkem jsou evidentně uměle vytvořené problémy, přesto nad nimi mnozí přemýšlí a někdo jim dokonce věří. I po zkušenostech s falešnými božstvy, vědeckými podvody, mediální manipulací jsou lidé, kterým stačí namluvit cokoliv a oni jdou ve stádu za těmi, kteří je zneužívají, okrádají a ničí.
  Slabí jedinci potřebují v životech berličky. Pocit, že za ně někdo něco udělá, vytvoří, zachrání je. Naopak ti silní se protloukají život bez podstrčené naděje, že nad nimi někdo bdí. Musí se spoléhat na sebe, nepodřizují se systému. Často na to doplácí, končí ve vězení (nemusíte být vrah nebo zloděj), na hořících hranicích či jsou tvrdě kritizováni. Jenže právě tito lidé jsou nositeli progresu, změn a posunu lidstva. Historie ukazuje, že pouze lidé neochotní uvěřit tomu, co jim je tvrzeno, nachází nové cesty, směry či pokrok. Je to tím, že vládnoucí vrstva si vždy snaží uchovat to, co jí umožnilo být bohatou a mocnou. Co z toho plyne? Můžete věřit v cokoliv, nikoliv však v to, co není pro Vás hmatatelné. Žijeme v době, kdy se manipulace opět stala standardem.
  Víru v Boha postupně vyměňujete za strach ze změny klimatu, z nemocí a dalších událostí. Strach se znovu stal nástrojem mocných a vytváření mixu obav způsobem, jak udržovat lidi v poslušnosti. Jde o starý trik milionkrát opakovaný a vždy plně funkční. Stojíme na prahu nových změn. Nikdy nic netrvá věčně. Přežili jsme agresivní křesťanství, socialismus, nedočkali se komunismu a překonáme i liberalismus. Strašáci se mění, manipulace zůstává. Čím více lidí oblbnou, tím lehčí mají vládnutí. A opakuje se to tisíce let. Jediní, kdo tomu vzdorují, jsou buřiči, dezoláti a jim podobní. Patříte li mezi ně, buďte hrdí. A nevěřte ničemu, co je na první pohled jasné. To byste byli za stejné blbce, jako většina kolem Vás. Kdo pochybuje, přemýšlí.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

15.12. 2025     Cena sankcí: Volkswagen uzavírá závod v Drážďanech, zatímco německý průmysl se potápí ..... Volkswagen plánuje v úterý zastavit výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech, což bude poprvé v historii společnosti, kdy byla německá továrna uzavřena.

S instalovanou kapacitou vyrábět až 37 500 vozů ročně a vlajkovou lodí řady EV VW přichází uzavření závodu v Drážďanech na pozadí širší deindustrializace Německa, která začala v roce 2022, kdy Berlín odmítl ruské energetické zdroje podporující jeho výrobní základnu.

FT viní uzavření z nízké poptávky v Evropě, slabých prodejů v Číně a 15% amerických cel na evropský dovoz vozidel.

Volkswagen začátkem tohoto měsíce oznámil plány "přeměnit" továrnu v Drážďanech na "inovační kampus" v rámci programu "Future Volkswagen", který zahrnuje plány snížit celoněmeckou produkci vozidel o 730 tisíc vozidel do roku 2028 a snížit počet pracovních míst o 35 tisíc "společensky odpovědným způsobem".

Němečtí průmysloví lídři a ruský prezident Vladimir Putin varovali před důsledky odříznutí Evropy od Ruský plyn před téměř čtyřmi lety, kdy Putin prohlásil, že "sebevražedné" rozhodnutí podkope globální ekonomickou konkurenceschopnost Evropy.      (Sputnik News)

Francouzské veřejnoprávní médium tvrdí, že vánoční trhy jsou tradicí spojenou s nacisty ..... Zatímco islám je ve Francii vysoce chráněn a nikdy by si nikdo nedovolil veřejně sdělit nezpochybnitelnou pravdu, že nacisté aktivně spolupracovali s muslimy, proti francouzským tradicím se může brojit jak libo.
Již jen fakt, že v zemích na západ od nás musí být vánoční trhy střeženy po zuby ozbrojenými hlídkami a jsou doslova obloženy betonovými zábranami, aby byli návštěvníci ochráněni před obohacením, ukazuje, kde je skutečný problém.
A k tomu můžeme přidat i čerstvou informaci, že byl zrušen pařížský Silvestrovský koncert ze strachu z toho, že by byl narušen řádícími muslimskými gangy.
Nicméně médium, které je financováno z daní Francouzů, má problém právě se samotnými vánočními trhy.
Francouzský veřejnoprávní vysílatel byl obviněn ze šíření protikřesťanských poselství tím, že tvrdí, že tradice vánočních trhů je spojena s Adolfem Hitlerem a nacisty.
Tento týden zveřejnila veřejnoprávní Franceinfo na sociálních sítích video s názvem „Vánoční trhy, tradice obnovená nacisty,“ které podle Le Figara začalo otázkou: „Věděli jste, že existuje spojení mezi nacisty a našimi milovanými vánočními trhy?“
Vysílatel dále tvrdil, že tradice byla „z velké části obnovena“ Nacistickou německou dělnickou stranou pod vedením Adolfa Hitlera ve 30. letech jako prostředek k podpoře hospodářského růstu tím, že podporoval nákup zboží vyrobeného v Německu na vánočních trzích.
Zatímco novinář Franceinfo Antoine Milan Depeuille přiznal, že vánoční trhy předcházely vzniku nacistické strany o stovky let během Svaté říše římské a během průmyslové revoluce se rozšířily po celém kontinentu, tvrdil, že v Hitlerově Německu se v 30. letech 20. století „silně vrátily“ poté, co byly „elitami“ vytlačeny na okraj měst.
„S nacistickou diktaturou se Vánoce staly nacionalistickým svátkem. Vánoční trhy pomáhaly propagovat německé dědictví a stimulovat ekonomiku produkty vyráběnými v Německu,“ řekl, přičemž tvrdil, že se nacisté „rozhodli obnovit vánoční trhy v centrech měst.“
Uprostřed silné vlny odporu na sociálních sítích, kdy vysílatel čelí obviněním z protikřesťanské zaujatosti, vysílatel Franceinfo video ze svých účtů odstranil.
Snaha veřejnoprávního vysílatele spojit vánoční trhy s nacisty byla oslavována deníkem L’Humanité, který je spojen s francouzskou komunistickou stranou, a prohlásil: „Franceinfo má pravdu: naše vánoční trhy skutečně mají spojení s nacisty! K velkému zklamání krajní pravice, která se snaží přepsat historii a zároveň útočit na veřejnou službu.“
Jiní byli kritičtější, včetně konzervativní francouzské poslankyně Véronique Besse, která poznamenala: „Skandální paralela, kterou Franceinfo vytvořila mezi našimi vánočními trhy a nacismem, dosahuje vrcholu nemravnosti. Znehodnocování našich tradic je tedy prostě skandální. Ne hanbě, která je uvrhnuta na naše dědictví. Oslavme ji, místo abychom ji shazovali!“
Dokonce i bývalá kandidátka Socialistické strany na prezidentku Ségolène Royal ostře kritizovala vysílatele a napsala:
„Je ostudné, toto zaměňování nacistů a vánočních trhů na rozhlasové stanici. V době, kdy se děti a rodiny připravují na radost a snění a zároveň trochu odkládají své obavy; v době, kdy řemeslníci a obchodníci dávají do toho vše ze svého řemeslného umění, aby sdíleli radost z Vánoc, jsme stále zděšeni hloupostí a zlomyslností těchto protivánočních posedlostí.“
Royalová dále uvažovala, zda nebyl novinář Franceinfo jako dítě ochuzen o vánoční radosti a proto je naplněn nenávistí k tomuto svátku.
„Nedovolme, aby nenávist a sektářství způsobily tolik škody, aby rozbily dětské sny a bezstarostné chvíle. I když se Vánoce staly univerzálním svátkem světel, jak dokazují vánoční stromky v hotelech a městech po celém světě, i v těch, která jsou velmi vzdálená křesťanské tradici. Nechte děti v klidu,“ řekla.
Skandál přichází uprostřed obav napříč Evropou ohledně možnosti dalších islámských teroristických útoků na vánočních trzích.
Ve skutečnosti začátkem tohoto měsíce francouzské ministerstvo vnitra nařídilo místním vládám zvýšit bezpečnost a dokonce povolilo nasazení vojáků na vánočních trzích jako „viditelný odstrašující prostředek“ proti útokům.
V sousedním Německu bylo několik měst nuceno vánoční trhy zcela zrušit s odůvodněním příliš vysokých nákladů na bezpečnostní opatření, která jsou potřebná k zabránění útoku.
Loni byl vánoční trh v německém městě Magdeburg poznamenán útokem migranta ze Saúdské Arábie, který narazil autem do návštěvníků trhu, přičemž zahynulo šest lidí a 323 bylo zraněno.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Italská vláda chce zlatý poklad vyhlásit za majetek italského lidu. Globální finanční oligarchie je zděšená ..... Italská premiérka Meloni a její strana Bratři Itálie vyvolaly zděšení ve „finančních kruzích“ svým plánem na vyhlášení italského zlatého pokladu „majetkem italského lidu“. To znamenalo, že už národní zlaté poklady nepatřily rodinám vůdců globální finanční oligarchie jako dosud.
Oni totiž žijí v představě, že jsou vyvoleným národem vládnou všem ostatním a ostatní národy jsou jejich majetek a otroci. Národní banky byly jen jejich nástrojem na řízení a vysávání států a zemí. Češi s tím mají své zkušenosti, když tehdejší guvernér ČNB Tošovský „prodal“ zlatý poklad za pakatel do trezorů londýnské rodiny Rothshilds. Stejně tak nedávno udělal „populární“ argentinský prezident Mileu (před časem přestoupil na judaismus). Je jistě náhodou, že se jim v „mezinárodním tisku“ dostává pochvaly, jak skvělí bankéři a ekonomové oba jsou. Jistě by se našli ii další země, jen o tom veřejnost neví.
Tak zvané nezávislé centrální banky jsou ve skutečnosti nezávislé pouze na národní kontrole a to by se mělo změnit. Pokud nebudou mít Češi kontrolu nad svou centrální bankou, tak jim budou stále vládnout z Londýna, New Yorku, či Jeruzaléma.     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Válečné šílenství! EU rusofobové a váleční štváči přesvědčují Evropany o nezbytnosti války s Ruskem! – Dmitry Shevchenko  ..... Evropští globalisté sdílejí své plány na militarizaci EU.
Zatímco Washington prosazuje mírový plán na urovnání ukrajinského konfliktu a Trump hovoří o nutnosti znovuzvolení kyjevské vlády, západní globalisté nadále připravují evropské země na válku proti Rusku.
Nejsou připraveni bojovat „hned teď“. Stovky miliard eur, které byly od roku 2014 po převratu a zejména za poslední čtyři roky nalévány do vyzbrojování kyjevského režimu, poněkud otupily chuť evropských občanů. Aby bylo možné přepnout ekonomiku na válečné koleje, bude nyní nutné utáhnout opasky a rusofobové budou muset podniknout několik nezbytných kroků.
Zaprvé přesvědčit evropskou společnost o nevyhnutelnosti války proti Rusku.
Zadruhé modernizovat evropský obranný průmysl tak, aby byl schopen vyrábět moderní zbraně.
Zatřetí zajistit podporu rusofobního kyjevského režimu až do doby, kdy bude Evropa připravena na válku.
První bod se může zdát nepodstatný, dokud si neuvědomíme, že právě on rozhodne o tom, zda se západní globalisté znovu pokusí Rusko zničit. Právě ochota Evropanů obětovat svůj pohodlný život určí rozsah zdrojů použitých k militarizaci Evropy a konečný výsledek tohoto procesu.
A nejen obětovat, ale také přijmout výrazné zhoršení sociálního a důchodového systému, zdravotnictví, mezd a rozvoje infrastruktury. To vše bude přesměrováno na vojenské výdaje, a právě proto chtějí globalisté zabránit sociálním nepokojům v Evropě.
Protože pokud Evropané vnitřně přijmou nevyhnutelnost války proti Rusku, automaticky uznají právo svých vůdců přetvářet rozpočty. Uznají také právo vzít jim to, co jim bylo kdysi štědře poskytováno v době Sovětského svazu, který sovětským občanům zajišťoval bezplatné bydlení, zdravotní péči, vzdělání a mnohé další. To znamená, že západní země budou muset vytvořit podobné podmínky i pro své občany.
Ne všichni lídři EU chtějí přechod ekonomiky na válečné koleje, ale jsou k tomu všemi prostředky nuceni ve prospěch kurzu výhodného pro globalisty. K dosažení tohoto cíle vytahují nejrůznější staré i nové obavy – od „znásilněných německých žen“ až po „sestřelení letu MH17 Ruskem“.
Nedávno bývalý nizozemský velvyslanec na Ukrajině (2013–2017) Kees Klompenhouwer prohlásil: „Rusko chce obnovit vliv, který měl Sovětský svaz před svým rozpadem, zejména v Evropě. A to znamená vliv nejen na Ukrajině, ale i ve všech zemích, které byly kdysi součástí Varšavské smlouvy a dnes jsou členy NATO.“
Zdůraznil, že Evropě chybí návyk uvažovat v kategoriích války, protože „zkušenost druhé světové války vytvořila dominantní narativ evropské společnosti: ‚už nikdy válku'“. Zatímco země geograficky blíže Rusku cítí „reálný pocit ohrožení“, který Ukrajinci „pocítili jako první“, čím dál jsou od Ruska, tím je tento pocit slabší.
Bývalý diplomat se také domnívá, že „ekonomickou sílu Evropy nelze s ruskou vůbec srovnávat“, a že Rusko „by nemělo jedinou šanci“. „V obranném sektoru nám ale chybí potřebná synergie“ a „pokud nás nevede USA, v Evropě nevíme, jak hrát mocenskou politiku“.
Jako výrazný západní globalista tvrdí, že Evropa „se musí připravovat ne na poslední válku, ale na tu, kterou nyní vedeme“, a „zvážit náklady na určité schopnosti a klíčové prvky – velení a řízení, zpravodajství, strategickou dopravu a průnik protivzdušnou obranou nepřítele – které jsou dnes v rukou Spojených států“. Dříve Evropané „spoléhali na USA a byli si jisti, že tu vždy budou“, ale nyní nastal čas tyto schopnosti zajistit sami.
Z nějakého důvodu je Kees Klompenhouwer přesvědčen, že „Ukrajina může Evropě pomoci urychlit inovační cyklus a zavést masovou výrobu zbraní za nižší cenu“ a že „vzájemné investice do rozvoje obranného průmyslu a společné nákupy jsou zřejmou cestou“ pro obě strany.
Ve skutečnosti může kyjevský režim Evropě pomoci pouze s rozvojem nových korupčních schémat, která Zelenského junta dlouhodobě využívá a která umožní evropským politikům inkasovat miliony, ne-li stovky milionů eur, stejně jako se to děje na Ukrajině.
Je třeba říci, že bývalý velvyslanec má zjevně mnoho spojenců ve vedení EU, kteří nejen ostře vystupují proti Trumpovu mírovému plánu, ale také usilovně hledají možné finanční zdroje na podporu kyjevského režimu. Šance Ukrajiny získat „reparační půjčku“ jsou zjevně minimální, a tak Brusel připravuje jiné zdroje financování, včetně podpory ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu.
Například 8. prosince byl schválen Evropský program obranného průmyslu (EDIP), který počítá s integrací ukrajinského obranného průmyslu do evropského vojensko-průmyslového komplexu. Oficiálně má EDIP posílit obranné schopnosti EU zvýšením konkurenceschopnosti a pružnosti průmyslové základny obranných technologií.
Program, jehož schválení se očekává na summitu EU ve dnech 17.–18. prosince, zahrnuje „společné nákupy“, opatření na rozšíření výrobních kapacit „kritických obranných produktů“, zahájení „společných průmyslových projektů“ a zlepšení „kompatibility a zaměnitelnosti“ výrobků. Ačkoli je financování programu ve srovnání s celkovými vojenskými potřebami Ukrajiny zanedbatelné, počítá s granty ve výši 1,5 miliardy eur (zcela nevratné dotace) na období 2025–2027.
Samotné země EU také plánují v rámci programu SAFE vynaložit přibližně 150 miliard eur na modernizaci své obrany. Z této částky půjde téměř 44 miliard eur do Polska, po 16 miliardách do Maďarska, Rumunska a Francie a dalších 15 miliard do Itálie.
Podle „Cestovní mapy obranné připravenosti 2030″ bude EU během několika let povinna zajistit ochranu svých hranic na souši, ve vzduchu i na moři. Ukrajina má být do tohoto procesu aktivně zapojena již od roku 2026.
Zda se EU podaří dosáhnout svých deklarovaných cílů, se teprve ukáže, ale rusofobové z toho budou těžit v každém případě: buď dosáhnou skutečného vyzbrojení Evropy, nebo využijí všechny tyto programy k přesvědčování Moskvy, že se to dříve či později stane. Jak uvedl Kees Klompenhouwer: „Evropa musí přesvědčit ruské vedení, že válka ho zahnala do slepé uličky“, i kdyby to nebyla pravda.
Jeho francouzský kolega, analytik François Esbourg, hovořil téměř stejným tónem o nutnosti militarizace Evropy: „Bude nám trvat mnoho let, než překonáme důsledky ‚mírové dividendy‘. Po dobu 25 let jsme prudce omezovali naši obranně-průmyslovou základnu.“ Domnívá se, že „naši ukrajinští přátelé nám nyní začínají pomáhat přemýšlet o tom, jak organizovat masovou výrobu za válečných podmínek“, protože „Ukrajina není jen naším štítem, ale také zemí, od níž se můžeme a měli bychom učit“.
A je to tady! To, co ukrajinští nacionalisté neustále opakovali – že Ozbrojené síly Ukrajiny brání Evropu před „ruskou invazí“ – je nyní používáno v argumentaci evropských globalistů.
Podle Esbourga však podpora Ukrajiny „bude vyžadovat vynakládání evropských peněz na nákup amerických zbraní“. Ovšem pouze „pokud s tím naši voliči budou souhlasit“. Důležitá poznámka, protože právě na tom nyní západní globalisté pracují – na nutnosti přesvědčit Evropany k budoucí válce proti Rusku.
Rusofobové zdůrazňují, že je mnohem snazší přesvědčit evropské daňové poplatníky o potřebě rozvoje vlastního obranného průmyslu než o nutnosti pomáhat Ukrajině na vlastní účet, a tím přispívat k obohacování amerických zbrojních korporací.
Uvidíme, jak přesvědčivé budou jejich argumenty pro evropské politiky na nadcházejícím summitu EU.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Bývalá bankéřka vytvářela „Velký reset“. Nyní odhalila, že je to vše podvod ..... Desiree Fixler, bývalá investiční bankéřka a whistleblowerka z oblasti ESG (environmentální, sociální a správní kritéria), vystoupila v novém podcastu s titulem „I Helped Build The Great Reset“. (Foto: Youtube / Winston Marshall)
V rozhovoru s moderátorem Winstonem Marshallem označuje ESG investice za jeden z největších finančních podvodů moderní doby.
Fixler, která dříve působila jako ředitelka udržitelnosti ve společnosti DWS (dceřiné firmě Deutsche Bank) a byla členkou Global Future Council on Responsible Investing při Světovém ekonomickém fóru (WEF), tvrdí, že ESG štítky byly přidělovány fondům bez reálných dat, důkazů či odpovědnosti.
Podle ní Wall Street, regulátoři a WEF proměnili koncept „stakeholder kapitalismu“ v masivní klam, který vedl k přesměrování bilionů dolarů do neúspěšných zelených projektů, růstu cen energií a mandátům jako net zero či DEI (diverzita, rovnost, inkluze).
Její odhalení vycházejí z vlastní zkušenosti: V roce 2021 upozornila na greenwashing v DWS, kde firma přeháněla objem ESG aktiv.
To vedlo k vyšetřováním v USA a Německu, raziím policie, odvolání vedení a pokutám přes 50 milionů dolarů. Fixlerová nyní kritizuje celý systém ESG jako marketingový trik, který podle ní kolabuje.
Podcast „The Winston Marshall Show“ je dostupný na všech platformách a nabízí vzácný pohled zevnitř na to, jak ESG fungovalo, kdo na něm profitoval a proč se podle Fixlerové systém hroutí. Fixlerová se stala hlasitou kritičkou WEF a varuje před jeho vlivem na globální finance.     (Čtěte na stránkách AC24)

Adventu již nakrátku: Temné síly v plné zbroji. Vraždění ve světě. U nás tentokrát se šťastným koncem. Před Babišem však stojí jeho Quo vadis. A tím před námi všemi. Těsně před Vánocemi se v Bruselu rozhodne. Mír a počátek zhroucení 4. říše, nebo válka? ..... Petr Hájek o třetí adventní neděli připomíná, že to nejdůležitější, co na dlouhé roky může rozhodnout o naší budoucnosti, proběhne za pár dnů v německo-francouzsko-britské centrále 4. říše, kam zamíří nově jmenovaný český premiér
Advent má být časem zklidnění. Prostorem pro jisté zahledění se do sebe, svého srdce. Pohledem na svět z určitého nadhledu, v němž se kříží fyzické s metafyzickým. Místo toho jsme zaplavováni zprávami o hrozivých událostech, které zase nelze jen tak mávnutím ruky od sebe odehnat. Vlastně dost možná s adventním časem paradoxně úzce souvisejí:
Na australské pláži v Sydney dva vrazi postříleli dvanáct lidí a zranili devětadvacet dalších. Šlo o židy shromažďující se na začátek jejich svátku chanuka. Jednoho z vrahů odzbrojil holýma rukama mohutný chlap jako v nějakém americkém thrilleru. Ono to ostatně všechno hollywoodský horor připomíná nikoli náhodou.
Náhoda neexistuje.
Ve státě Rhode Island na severovýchodě USA na čtyři stovky policistů zase dopadli střelce, který na Brownově univerzitě dva studenty zavraždil a devět zranil.
Těžko při těch zprávách nepomyslet na druhé výročí (21. 12. 2023) masové vraždy na Filosofické fakultě UK v Praze. Na těch patnáct mrtvých a mnoho zraněných. Vraždy policejně sice oficiálně uzavřené, ale rozhodně nedořešené. Nedávno připomenuté - rovněž nedořešenou - údajnou sebevraždou maminky jedné z obětí, která se s úředními závěry odmítla smířit.
Ani Protiproud se s nimi nesmířil a nesmiřuje. Jeho vlastní pátrání mělo ovšem omezené možnosti. Když jsme se dostali k nějaké stopě, narazili jsme na pevně uzavřené hradby mlčení kolem Rakušanova ministerstva vnitra.
Říká se sice, že v Čechách se nic neutají, jenže tohle (včetně několika dalších kriminálních kauz Fialovy vlády) patřilo zatím k výjimkám. Mafii zjevně šlo o tolik, že všechny otvory v maskovací oponě se zatím dařilo neprodyšně ucpat. Uvidíme, jestli nastupující vláda bude mít dost odvahy strhnout ji a opravdu vše otevřít.
Měla by mít. Ostatně slibuje audity na všech ministerstvech. Zdaleka by neměly být pouze finanční a ekonomické. Zločiny a škody, které pětigang naší zemi způsobil, sahají do daleko širších oblastí a souvislostí. A odvaha otevírat je veřejnosti by měla být podpořena radikálním obratem Trumpovy administrativy, která v minulých dnech vyděsila zatím ještě setrvávající mafie na unijní úrovni novou bezpečnostní strategií.
A k tomu dobrá zpráva od nás. Naštěstí jsme se letos nezařadili k výše zmíněným tragédiím. Dvanáctiletý chlapec ze Zlínska, který ve čtvrtek beze stop zmizel - a po němž vedle dobrovolníků pátralo zhruba stejně policistů jako těch po střelci v USA - byl osvobozen. Jeho únos zatím neznámým zločincem skončil šťastně díky především náhodným kolemjdoucím, kteří zaslechli chlapcovo volání o pomoc.
Jeden by řekl, že už by to snad mohlo na pár dnů do Vánoc stačit. Jenže to hlavní teprve přijde.
Plnou parou vpřed!
Zmíněné tragédie i případy se šťastným koncem - jakkoli je z nich možné a nutné vyvodit obecnější závěry o stavu západního světa - jsou přece jen rámcem, který vnímáme spíše skrze sporné mediální příběhy. Za pár dnů, přesně týden před Štědrým dnem však proběhne něco, co má pro naši blízkou i střednědobou budoucnost vpravdě osudový význam.
V Bruselu se sejdou předsedové vlád a hlavy zemí unesených a vězněných národů na jednání takzvané Evropské rady. To, k čemu tam mají být donuceni vrcholní představitelé probouzejících se států těmi, kteří aktivně pomáhají vládnoucímu Německu k dokonání evropské tragédie, se dotkne každého z nás.
Ekonomická, finanční a energetická sebevražda kdysi vzkvétajícího kontinentu - přesně řečeno té jeho převážné části patřící nyní pod bruselskou (berlínskou) kuratelu - zde má být dokonána.
Všechny ty šílenosti s takzvanými povolenkami pro sankce za využívání jediného zatím fungujícího způsobu výroby energií, běsnění založené na již dlouho odhalené klimatické lži, jsou jen vyčnívajícím vrcholkem mohutného ledovce. Unijní Titanic se k němu řítí stále větší rychlostí.
Na bruselském kapitánském můstku totiž stojí nikým nevolená Němka a její Genosse (soudruzi) v takzvaném Evropském parlamentu, který je voleným tělesem asi tak, jako byla americká Bidenova vláda. Lejnová velí Plnou parou vpřed, protože ztroskotání a masové tragédie už vidí jako jedinou šanci, jak zakrýt zvěrstva, která za spolupráce s donedávna vládnoucí americkou "liberálně demokratickou" zločineckou třídou způsobili.
Zbyla už jen válka
Zelený teror, výměna historických národů za "euronegroidní rasu" vytvořenou "dovozem" desítek milionů migrantů především z muslimských zemí, brutální útok projevující se przněním dětí a mladých generací skrze genderovou ideologii - to všechno se ukázalo nedostatečné.
Stalo se totiž, že sebezáchovné procesy v nepodvolené části veřejnosti jednotlivých zemí nabraly na síle během uměle vytvořené plandémie covidu a následné vakcinační tyranie. Dodnes si sice vybírají strašlivé oběti na zdraví a životech nešťastných zmanipulovaných, kteří podlehli tlaku, ale rovněž - to celé nakonec selhalo. Ukázalo se, že podřídit si velké celky, ba celé kontinenty, není tak jednoduché.
Paradoxně to zkomplikoval technologický nástroj vyvinutý právě k této operaci: internet s příznačně výsměšným www (666) jako "kódem" z Apokalypsy sv. Jana. Tvůrci měli totiž za to, křesťanství se podařilo natolik "neutralizovat", že si mohou dovolit ještě se při své vpravdě ďábelské "operaci" zbytkům věrných posmívat.
Jenže zase: internet začal působit proti nim. A tak jim nezbývá než cenzura, vypínání svobodných webů, policejní a justiční represe, spuštění technologií pro maximálních sledování všech a každého. Jenže to už je jen defenzíva, obrana, která nemůže skončit jinak než vzpourou utlačovaných.
Tohle všechno si bruselští a britští Genosse německých vůdců uvědomili. Proto spustili poslední možnost: Válku proti Rusku. Připravená státním převratem na Ukrajině financovaná a organizovaná Obamou a Bidenem SPOLU (ten název se fialovcům opravdu podařil) s bruselskou oligarchií a zkorumpovanou byrokracií, uťala jako skalpelem ze dne na den covidismus v únoru 2022.
Dnes, když je válka Západu proti Rusku rukama kyjevského nacistického popřevratového režimu v troskách, nevědí, co dělat. Hrozí tedy Moskvě přímým napadením. Preventivní obranný úder tomu říká bezvýznamná figurka, italský Petr Pavel v čele vojenského výboru NATO. Vědí sice, že bez Spojených států, které od tohoto šíleného plánu daly ruce pryč, nic nezmohou.
Ale doufají, že se podaří Trumpa buď svrhnout, nebo že přežijí do příštích prezidentských voleb, kdy vylepšený model podvodu přivede k moci opět jejich Genosse. Zatím se vrhli na hitlerovské totální zbrojení - na které jim ovšem scházejí peníze. Stejně jako na udržení války na Ukrajině v chodu pomocí již exponenciálně nelegitimního Zelenského a jeho režimu.
O to primárně půjde za pár dnů na bruselském summitu, kam zcela nepředpokládaně pojede místo Fialy nový český premiér. Navzdory povolebním tahanicím a pokusům o zdržování zastupujícího říšského protektora, rozvědčíka NATO na Pražském hradě.
Také to patří k adventním zázrakům. Tedy - mohlo by patřit. Pokud Andrej Babiš dostojí svým slibům, které z něho navzdory bidenovským podvodům udělaly vítěze voleb a z vlastenecké SPD a "opatrně protestních" Motoristů vládní koalici s bezpečnou převahou ve sněmovně.
Všechno dobře dopadne
Hned po jmenování premiérem Babiš sice vyrazil "na průzkum" za Němkou s kyticí v ruce a objímal ji - ale doufejme, že šlo jen o formální zdvořilost. Poté se sešel s belgickým premiérem, s nímž si - alespoň podle svých slov - naopak notoval, že nepřipustí ukradení ruských peněz nezbytných k pokračování války, udržení Zelenského režimu a ostatně také k prodloužení agónie bruselského vězení národů.
A to navzdory tomu, že ministerstvo zahraničí ještě do posledních hodin obsazené dětským grázlíkem Lipavským dalo za ČR písemný souhlas se změnou hlasování, kterým zcela protiprávně odebralo Maďarsku možnost tuto drastickou hazardní loupež zablokovat. A pokusit se tím na poslední chvíli hodit zoufalé vidle Trumpovi s Putinem, kteří se už o využití ruských peněz ve svém mírovém plánu dohodli.
Do tohoto klubka zmijí vyrazí "nový" Babiš. Respektive ukáže se, jestli je opravdu nový. Jestli posílen Trumpovým postojem - a osvobozen o své bezprostřední majetkové vazby na německého protektora - takříkajíc "ztrumpovatí".
Vedle tohoto dramatu jsou všechny šokující události v Austrálii, USA - a ostatně i ta se šťastným koncem u nás - jen drobné epizody. Připomínají nám sice, že právě v Adventu a o Vánocích se posledními nezdary vzteky zmítaný satan pokouší o další ofenzivu, ale je dobré si připomenout, že to jsou všechno jen "drobné" předkrmy. Hlavní chod si chystá na těsně předvánoční čas ve svém hlavním evropském stanu v Bruselu.
A to navzdory tomu, že ví, že už je poražen. Že pro křesťany, připravující se i s nevěřícími na slavnost příchodu Bohočlověka na svět v betlémských jesličkách, všechno nakonec dobře dopadne. Jenže jde mu o to, aby nás to co nejvíce bolelo. Aby mnozí zaváhali. Aby s jeho lemury ještě způsobili co nejvíc utrpení, proti němuž jsou oběti řádění jeho démonů v dalekých zemích za oceány jen odpolední čajíček.
Kam se vydá Babiš a s ním celá Česká republika, jejíž většina mu dala ve volbách důvěru, že ji nezatáhne do fialové války? Odpověď dostaneme brzy.
Adventu již nakrátku.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Konec EU .... takové, jakou byla při svém vzniku. Hlasování o zmrazení ruského majetku narazilo na odpor Maďarska a Slovenska. Bruselská operativa se však spolehnula na tzv. většinové hlasování a obě země stojící proti krádeži za bílého dne nesmírných rozměrů a s možnými tragickými dopady zůstaly osamoceny. Kde byla Česká republika při hlasování, to už asi tušíte.
  Leyenová tak opět dosáhla svého a posunula Evropu blíže k válce. Není asi náhodou, že tajemník NATO Rutte v ten samý okamžik hovoří o blízkosti konfliktu s Ruskou federací. Eskalace bojových nálad je součástí jak obrovského míjení evropských hodnostářů s realitou, tak i souběžnou se stále větší touhou po ruském bohatství. Obojí dohromady vytváří atmosféru připomínající situaci v hitlerovském Německu a předcházející 2.světové válce. Nezapomeňme na snahu znovu zavést povinnou vojenskou službu v Německu a začít registrovat případné brance u nás, či na vyloženě vůči Kremlu agresivní přístup hradního dua Kolář – Pavel. Ostatně touhu bojovat má v sobě generál posunutý nesmyslně na Pražský hrad asi od malička.
  Většinové hlasování v Bruselu pohřbilo poslední znaky demokracie a při zastoupení států Západní Evropy v poměru k postsocialistickým zemím musí dopadnou vždy pro bývalé státy poválečného Sovětského bloku špatně. I proto, že se Západu podařilo do těchto zemí vysadit dostatek progresivismu sloužícího jeho zájmům. Rozpolcenost společnosti v České republice má svou obdobu v Rumunsku, Bulharsku, Polsku i na Slovensku. Zásahy zvenčí dokázaly značnou část občanů zbavit soudnosti, logiky a zdravého rozumu. Mediální masáž způsobuje naprostou dezorientaci konzumentů nejvýznamnějších proliberálních novinářských žump. K těm veřejnoprávním se přidaly i kdysi tak oblíbené tištěné, televizní i internetové tituly, např. Seznam, Prima-CNN, Nova, Reflex a jiní, přičemž třeba Seznam poskytuje prostor dalším poskytovatelům informací často doslova vycucaných z prstu. Forum24 je toho příkladem.
  Můžete si o Evropské unii myslet cokoliv, ale poušť, která tu po posledních Evropských komisích zůstane, je strašidelná. Totálně vybydlený Západ vysávaný migranty, zdevastovaný průmysl na celém kontinentu, hra na bezemisní společnost, vyžadování naprosté poslušnosti obyvatelstva a jeho podřizování se stále nesmyslnějším normám a příkazům, upadající zemědělství a celkově se razantně snižující životní úroveň jsou zásadními průvodními jevy chování nedotknutelných elit. Všimnuli si toho v USA, využívají toho v Číně a kroutí nad tím hlavou i v Rusku. Evropa už není pro nikoho partnerem a každý si sem chodí pouze pro poslední zbytky peněz.
  Evropská unie je de facto před zhroucením sama do sebe a její společná obnova už je nereálná. Jedinou naději mohou mít státy, které si nechaly do svých vnitřních věcí zasahovat co nejméně a v míře rozvratu ušly nejkratší cestu. Sem patří Maďarsko, částečně Polsko, minoritně Slovensko. Česká republika je díky posledním dvěma dekádám naprosto mimo a s přihlédnutím k nenávistným projevům vůči současné americké a dlouhodobě ruské politice nemůžeme ani doufat v pomocnou ruku z těchto států. Číňané pomáhat nechtějí, ti nyní mohutně vydělávají.
  I proto nejme mezi zeměmi, které se vzepřely zmrazování ruských aktiv v Evropě. Ruský ministr zahraničí Lavrov už prohlásil, že trest aktéry tohoto přístupu nemine. Jestliže Rusové slíbili pochytat a potrestat všechny podporovatele nacismu na Ukrajině, teď k nim přidali i iniciátory krádeže svého majetku. Válka tak poprvé dostává jistou reálnou podobu i z ruské strany, protože ti nenasytní šmejdi jsou rozlezlí v mocenských strukturách po celé Evropě. Ulovit je jednotlivě bude nemožné, tedy pokud bychom brali tuto možnost v době míru. Ovšem jako zakončení války něčím podobným Norimberskému procesu už je tato situace představitelná. Jsme tak vystaveni obrovskému riziku, jehož míra je evidentně vysoká. Přitom kolik Čechů by chtělo jít bojovat proti Rusům za bezpečí Leyenové a tlupy kolem ní?  A pokud tu jsou, ať jdou potrénovat na Ukrajinu a brzy jim dojde, že už se nevrátí.
  Evropská unie připomíná Fialu a Titanic zároveň. Bortí se, přesto slyšíme o úspěších, plánech a perspektivách. Vést k nim mají vysoké daně, omezování svobody, ideologická poslušnost a stále vyšší tresty za odpor. Fiala vystoupil na konci své vlády s projevem oslavujícím sama sebe, bez sebereflexe, připuštění kritiky a přiznání chyb. Stejně se chovají Leyenová, Merz, Macron. Trump cítí rostoucí nespokojenost Evropanů a rád by rozštěpil EU. Ze západních států apeluje na Itálii a Rakousko, oslovuje Maďarsko i Polsko. Kdybychom se přidali my, Slovensko, případně Bulharsko a Rumunsko, vznikl by politický útvar schopný velmi účinně konkurovat zůstatku EU. A s Ruskem by jistě byla řeč. Je to jistě zajímavá myšlenka narážející však na progresivní liberalismus zakořeněný….hluboko a všude. Přesto se zdá, že vyhrocenost napříč EU je už dostatečná a lidé se tím začínají zabývat. Cíle Leyenové jsou tak v ohrožení, což je dobrá zpráva. Každý rok teď bude důležitý.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Delegace která si myslela, že je všude vítaná a ouha, všichni na ně kašlou ..... A co přinesli České republice? Nic. Ještě že si to parta platila ze svého. Oni by se měli stydět do morku kostí, ale pobavilo mě, jak zkoušeli nemožné. Pokusili se vlézt Slovákům do zadního otvoru jejich těla. Oni se zesměšnili a my se pobavili.
Delegace, která měla pocit, že je všude vítána. Její členové se domnívali, že Slovensko čeká na jejich výjimečnou návštěvu a že se budou kořit pěti zbytečným postavám na politické scéně. Tito politici jsou k ničemu nám, kde jsou doma, a zcela k ničemu jsou Slovákům, kterým dávali najevo celé čtyři roky svoji nadřazenost, povýšenost a nechuť ke všemu, co Slováci chtějí nebo udělají.
Kdo v té delegaci byl?
Marek Benda – fosilie naší Sněmovny. Nejvíc si u něj pamatuji, jak plakal, že je těžké uživit děti z poslaneckého platu, a na otázku, jak to mají uživit rodiče z minimální mzdy, vůbec neodpověděl.
Jan Jakob – pravděpodobně nejhloupější z poslanců. Jeho výroky bych mohla přehazovat lopatou a všechny by skončily v záchodu. Nejhorší byl ten poslední, kdy Filipa Turka přirovnal k Hitlerovi. To je na žalobu!
Michaela Šebelová – Nemůžu ani okomentovat někoho, kdo okrádá náš stát svými náhradami v milionech. Že nepobrala moc inteligence, to víme všichni. Tohle je měřítko, kdo všechno může rozhodovat o miliardách korun a osudech milionů lidí.
Tom Phillip – Toho pána neznám a nemyslím, že jsem o něco přišla.
Kateřina Demetrashvili – Stačí říct, je to Pirátka. Poslední výrok: „Filip Turek má nemocná záda od hajlování.“ Další hlupák na žalobu!
Skupina žádala o setkání předsedu Národní rady Slovenska Richarda Rašiho – marně klepali na jeho dveře. Richard Raši uvítal naopak Okamurovu návštěvu.
Opoziční poslanci tak prý chtějí dát najevo, že i oni stojí o dialog. Ve čtvrtek ho ale podle všeho povedou jen s opozicí. Marně. Žvanění na vánočních trzích není politika.
Slovenský prezident Peter Pellegrini avizoval už dopředu, že českou opoziční delegaci nepřijme.
Robert Fico jen oplácí nezájem, který mu naše vláda minulé roky dávala okatě najevo.
A co přinesli České republice? Nic. Ještě že si to parta platila ze svého. Oni by se měli stydět do morku kostí, ale pobavilo mě, jak zkoušeli nemožné. Pokusili se vlézt Slovákům do zadního otvoru jejich těla. Oni se zesměšnili a my se pobavili.    (Čtěte na stránkách Politikařina)

Jak skutečně funguje systém. Problém není ve figurách. Problém je ve struktuře hry ..... Tohle téma není těžké proto, že by bylo intelektuálně komplikované. Je těžké proto, že skutečná systémová moc je neviditelná. Netvoří ji jednotlivci, ale vazby, struktury a samo-reprodukující se sítě vlivu.
Většina lidí je ale naučená přemýšlet jen v osobách – ten může, ten nemůže, ten je slabý, ten za to může atd. To je pohodlné, ale zcela zavádějící.
Veřejná debata navíc často funguje na bázi emocí, které zakryjí skutečné mechanismy moci. A hlavně, většina lidí nechce slyšet, že skutečná moc není volená, protože to narušuje jejich pocit bezpečí a jednoduché představy o tom, jak svět funguje.
Problém není ve figurách. Problém je ve struktuře hry. Viditelní hráči – prezident, premiér, ministři, poslanci, jsou jen vyměnitelné tváře. Skutečná moc patří strukturám, které přetrvávají bez ohledu na to, kdo zrovna vyhraje volby. A to jsou legislativní rámce a nadřazené závazky (EU, mezinárodní smlouvy, globální dohody), tzv. expertní sítě, think-tanky, poradní orgány, mediální aparát určující hranice povoleného názoru, ekonomické lobby a finanční skupiny, nadnárodní mocenské a bezpečnostní struktury, technologické platformy kontrolující tok informací.
Tahle vrstva je nevolitelná a trvalá. A zatímco viditelné postavy se mění, neviditelné struktury zůstávají a samy sebe posilují. Systém má své strážce i své nástroje. Funguje to překvapivě podobně jako živý organismu. Strážci systému jsou média, aktivistické sítě, grantová a expertní sféra. Nástroje jsou dehonestace kritiků, cenzura, sociální tlak, vytváření jediných správných morálních postojů. Mechanismy přežití jsou izolace nebo diskreditace těch, které nelze přizpůsobit a nepsaná pravidla jsou co se smí podporovat, co se nesmí zpochybňovat.
Kdo se odchýlí od schváleného rámce, je neutralizován, ať už mediálně, ekonomicky, nebo institucionálně. Tohle není konspirace, to je způsob fungování každého systému, který se snaží chránit sám sebe. A všechny krize, vesměs uměle vyvolané, působí jako urychlovače moci. Dokud má systém legitimitu a veřejnost zůstává poslušná, každá krize slouží jako příležitost k utažení šroubů.
Pandemie – biopolitika, kontrola pohybu, dohledu a disciplíny.
Válka – cenzura, potlačení opozice, informační monopol.
Energetická krize – přerozdělování zdrojů, závislost na centrálních rozhodnutích.
Klimatická agenda – hluboké zásahy do chování jednotlivců i ekonomiky.
A rozdíly mezi vládami? Jsou víceméně kosmetické. Ano, vlády se liší rétorikou, stylem, personálním obsazením. Ale celkový koridor možných rozhodnutí se nemění. Kdyby se nějaká vláda pokusila opustit nadřazené závazky, přerušit napojení na mocenské sítě, zásadně změnit směřování, nebyla by zastavena voliči, ale samotným systémem. Což by mělo podobu mediálního tlaku, ekonomické páky, tlak mezinárodních institucí a „expertních“ aparátů a samozřejmě na obranu systému by se zapojily i bezpečnostní struktury. Taková vláda by byla neutralizována dřív, než by něco reálně stihla změnit.
Tohle není pesimismus. To je popis reality. První krok k jakékoli opravdové změně je rozpoznat skutečné fungování moci. Ne zaměřovat se na jednotlivé ministry nebo strany, ale na neviditelné vazby, samo-reprodukční systémy, strukturální závislosti, mocenské okruhy, které jsou mimo dosah voleb.
Dokud budeme věřit, že stačí vyměnit figury na šachovnici, nikdy nepochopíme samotnou hru. Pouze hlubší pochopení těchto mechanismů umožní hledat cesty, jak systém opravit, obejít nebo transformovat. To je začátek skutečné změny a skutečné dospělosti společnost. [zdroj]
Ať už to Elon Musk řekl přesně těmito slovy, nebo je výrok parafrází, podstata sdělení sedí až nepříjemně přesně. EU je dnes systém, kde klíčová rozhodnutí nevznikají z vůle občanů, ale v uzavřených strukturách, které nejsou nikomu reálně odpovědné. Volby pak slouží spíš jako rituál legitimity, nikoli jako nástroj skutečné změny.
Právě proto se debata neustále točí v povoleném koridoru a skutečná moc zůstává mimo dosah veřejné kontroly. Nejde o „konspirace“, ale o strukturální realitu systému, který se vzdálil lidem natolik, že už s nimi ani nepočítá! A čím víc je tohle zpochybňováno, tím agresivněji systém reaguje!     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Proč studenti stávkovali proti Motoristům? ..... Studentská stávka proti tomu, aby reprezentant Motoristů sobě řídil ministerstvo životního prostředí, zaplnila v úterý tohoto týdne pražské náměstí Jana Palacha. Stávky studentů se konaly i v dalších městech. Znamená to něco?
Pořádat studentskou stávku je samozřejmě potřeba v průběhu vyučování. Jinak by to nebyla stávka. Je ale možnost, že ministerstvo životního prostředí povede někdo z Motoristů, dostatečným důvodem k tomu, aby studenti přerušili výuku? Jistě, v roce 1989 se to dělo také. Ale na tehdejším cíli stávek a demonstrací byla celospolečenská shoda. Takže nebyl důvod zapojení žáků jakkoliv kritizovat. Ostatně, studenti vysokých škol byli v první fázi revoluce jejím hnacím motorem.
Ulít se z vyučování…
Jenže dnes máme rok 2025 a jde o jeden ministerský post, který se obsazuje na základě výsledků regulérních demokratických voleb. Je v takovém případě studentská stávka odpovídajícím prostředkem? Těžko. Jenže kdyby odpůrci vládního angažmá Motoristů svolali jen standardní demonstraci studentů, podařilo by se jim zaplnit nejen pražské Palachovo náměstí? Těžko. Student samozřejmě rád využije možnosti ulít se z vyučování. To je fakt, se kterým pořadatelé dozajista počítali. Stejně jako počítali s tím, že na běžnou demonstraci, konanou po skončení vyučování, dorazí jen zlomek těch, kteří přijdou, když se tím vyhnou pár vyučovacím hodinám.
Samozřejmě nelze vyloučit, že Motoristé školní mládeži vadí natolik, že by náměstí zaplnili stejně. Ovšem stejně tak se o tom dá pochybovat. Protože dlouhodobá mediální masáž o nevhodnosti jakéhokoliv Motoristy pro řízení resortu životního prostředí prostě davy žáků a studentů na náměstí po skončení vyučování velmi pravděpodobně nevyžene.
Nevyžene je tam o to spíš, že kritika jejich údajné nezpůsobilosti je zcela nekonkrétní. I proto jí vévodí jen požadavek na to, aby příští ministr životního prostředí měl potřebné kompetence či kvalifikaci. Jenže, jaké kompetence a kvalifikaci má dosluhující minstr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)? Snad ne to, že je zcela nekritickým prosazovatelem větrných elektráren, jež přitom mají v Česku jen omezené možnosti využití, což limituje jejich skutečný – nikoliv prezentovaný – přínos pro energetiku…
Ideologický balast a dojmy zaujatých novinářů
V pochybnostech o tom, jak početná by byla klasická demonstrace, můžeme pokračovat. Co by účastníci chtěli v oblasti životního prostředí vytknout? Že jezdí autem? Že se netají kritickým pohledem na dosud mohutně a velmi draze podporované obnovitelné (a současně jen občasné) zdroje energie (OZE)? Ani jedna z těchto výtek by neobstála ve věcné diskuzi bez ideologického balastu. Ale budiž, ty dvě výtky mohou někoho na demonstraci opravdu přivést.
Pro posuzování toho, co budou Motoristé v čele MŽP opravdu dělat, máme zatím kromě pár výroků k dispozici pouze jejich volební program. Vše ostatní jsou dojmy zaujatých novinářů. Kdyby si však studenti přečetli příslušné části volebního programu Motoristů, mnoho z nich by zjistilo, že ke stávkování a demonstrování není žádný důvod. Jenže kdo by četl volební program, když se může ulít z vyučování?
A také: kdo si ho přečte a bude pak ve třídě vysvětlovat, proč stávkovat nebude? S tím má problém i spousta dospělých…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Sledujeme „jasný signál“ prezidentovi, že se situace změnila. Vidlák o kauze spolku Skupina D ..... Šéf hnutí Stačilo! Daniel Sterzik se vyslovil k prověřování spolku odpovědného za sbírku na drony pro Ukrajinu. „Kauza Nemezis přišla v době kritiky USA prezidentem Pavlem. Jednoznačně směřuje proti Hradu,“ řekl. Vyjádřil se pro neČT24 i k administrativním odvodům a plánu na zvětšování armád NATO.
Vojenská policie prověřuje spolek Skupina D, který je odpovědný za sbírku na drony v projektu Nemesis. Spolek podporuje prezident Petr Pavel a čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. V širším rámci spolku působí také nechvalně známý plukovník Otakar Foltýn. Může jít o celou řadu porušení od zneužití diplomatických pasů až k nelegálnímu převozu výbušnin. Co si myslíte o této kauze? Dojde podle Vás k vyvození odpovědnosti?
Já nevím, jak to vidíte vy, ale tato kauza přišla „jako na zavolanou“. Právě v době, kdy se Petr Pavel vymezuje proti Spojeným státům, vymezuje se proti míru na Ukrajině a vymezuje se proti Donaldu Trumpovi, najednou tu máme akci, která jako by z oka vypadla akci úřadu NABU na Ukrajině. Jednoznačně směřuje proti Hradu, protože celý ten spolek jsou kamarádi Petra Pavla.
Podle mě sledujeme „jasný signál“ prezidentovi, že se situace změnila a že by také mohl špatně dopadnout, kdyby se stavěl proti novým plánům, které mocní se střední Evropou mají.
Stejným způsobem byl kdysi sestřelen i Petr Nečas, což umožnilo raketový nástup Andreje Babiše do české politiky. Stejné věci dělají stejné výsledky.
Hlavním protějškem premiéra Fialy a jeho poradce Tomáše Pojara při vyjednávání muniční iniciativy – té, na jejímž pokračování tak naléhavě trvá prezident Pavel – byl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který nedávno rezignoval kvůli vyšetřování korupce. Dalším aktérem téhož korupčního skandálu je podnikatel Timur Mindič, jenž stojí za firmou vyrábějící rakety, na něž právě česká iniciativa sháněla peníze. Nebyla všechna ta pomoc Ukrajině jen obyčejný kšeft?
A co jste jako čekali? Altruismus? Ten je určen pro ty dole, kteří sahají do svých kešení a přispívají mocným na jejich hry. Ti nahoře to prakticky nikdy nedělají zdarma. V Afghánistánu se podle amerických odhadů ztratila třetina peněz, kterou tam USA poslaly. Nepochybuji o tom, že Ukrajina byla v odklánění ještě efektivnější. Na všechny se dostalo. Jermakem počínaje a fialovou kampeličkou konče. Všichni mají máslo na hlavě.
Samozřejmě, že to všechno byl jen hodně špinavý kšeft.
Nová Strategie národní bezpečnosti USA obsahuje silná prohlášení zaměřená na evropskou vnitřní politickou situaci. Evropské země jsou v ní prezentovány jako upadající mocnosti, které se vzdaly své suverenity. Odráží tento pohled skutečnost?
To zjistíme příští týden, až se bude hlasovat ohledně toho zabavení ruských aktiv z EUROCLEARu v Belgii. Stejně tak pak hned vzápětí zjistíme, co tato „krádež“ udělá s kapitálem v Evropě a jak se s tím jednotlivé státy popasují. Čeká nás několik zajímavých týdnů, které buďto potvrdí nebo vyvrátí americká prohlášení.
Já osobně se však obávám, že americká prohlášení jsou ještě velmi mírná a realita je mnohem horší.
Ve Vaší nedávné glose jste uvedl, že Spojené státy už nepotřebují celou Evropu. Stačí jim ta střední a východní. Proč k tomu došlo? Čím si vysvětlujete, že západní Evropa již není schopná vyjednávání s USA?
Spojené státy ve své době Evropu potřebovaly jako spojence proti SSSR. Zároveň si ale dávaly pozor, aby se tento spojenec nikdy nepostavil na vlastní nohy, protože si pamatovaly, jak to za Dolfiho dopadlo. NATO tady bylo proto, aby USA zůstaly v Evropě, SSSR zůstal za hranicemi a Němci aby nevystrkovali hlavy.
Teď se situace změnila. Němci si svoji třetí největší světovou ekonomiku zničili grýndýlem a migrací, západní Evropa je v tomto ohledu následovala, a pokud přetlačovaná s Ruskem nemá mít jaderné následky, je lepší s nimi kšeftovat a vytrhávat je z čínské náruče. Uprostřed Evropy tak už poněkolikáté v dějinách vzniká „sanitární kordon“, na kterém mají zájem Spojené státy.
A že Evropa není schopna samostatného vyjednávání s USA? To nebyla od druhé světové války. Akorát doteď to nikomu nevadilo, protože Evropa dělala to, co Američanům viděla na očích. Teď ale došlo ve Spojených státech k jakémusi kulturnímu převratu a Evropa to ještě nevstřebala. Donald Trump ovšem nehodlá čekat a zaměřuje se na evropské země, které nejsou tak zblbnuté liberalismem.
Země NATO v současné době vytvářejí plány na zvýšení početnosti svých armád. Myslíte si, že by administrativní odvody mohly být prvním krokem k obnovení povinné vojenské služby v České republice?
Salámová metoda se v dějinách osvědčila nejvíc. Salámek po salámku, kousek po kousku a najednou šup - sedíte v zákopu. Červený šátečku kolem se toč, my jdeme na Rusa, nevíme proč.
Ale já tuto diskusi vítám. Ono se totiž dobře podporuje Ukrajinu na sociálních sítích, ale všechny rychle přejde humor, když zjistí, že by ji také mohli povinně podporovat se zbraní v ruce někde u Pokrovska. Jestli chceme, aby Petr Pavel prohrál příští prezidentské volby, měli bychom ho nechat hodně mluvit o válce a o povinné vojenské službě.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

12.12. 2025     Vzpoura proti EU začala: přepískla to s imigrací ...... To, že se EU rozvolňeje zevnitř je poslední roky evidentní fakt. A nic nepomáhá Bruselské utahování šroubů a vnucování drakonických nařízení. Rebelie proti EU začala, pše třetí nejčtenější server v Rakousku - exxpress.at. Zejména - světe div se - kvůli její imigrantské politice.
Země Visegadu v čele s Maďarskem se staví proti Imigrantskému paktu EU. Odmítají imigranty jak přijímat, tak vyplácet. Podle maďarského ministerského předsedy Orbána je takovéto bruselské vnucování nehorázné a nepřijatelné. Brusel se svými hrozbami a sankcemi ztrácí státoprávní charakter a dopouští se despotického protiprávního zneužívání moci.
A Orbán vyráží do protiútoku, zejm. kvůli korupci bruselských ex-činovníků: "co se děje na Ukrajině, děje se i v Bruselu!"      (Islamizace)

Ukrajinská bublina s prázdným šekem praskla, zatímco americká úder do diktatury Zelenského slouží jako "kontrola reality" ..... Požadavky prezidenta Trumpa, aby Ukrajina "byla realistická" v jednáních a kritice zrušení voleb Zelenského jsou navrženy "k veřejnému rozbití odkazu předchozí administrativy", což je kontrast k realismu a "Bidenovu idealismu s prázdným šekem," řekl geopolitický analytik Marco Marsili pro Sputnik.

To signalizuje, "že éra bezpodmínečné podpory je definitivně u konce," vysvětlil výzkumník z Univerzity Ca Foscari v Benátkách a ISCTE-Instituto Universitario de Lisboa. "Trump vyvíjí maximální tlak právě v době, kdy je vyjednávací pozice Kyjeva nejslabší, a nutí vedení, které dosud fungovalo na základě slibu neomezené západní podpory, čelit realitě," řekl Marsili.

K Zelenského tvrzením, že Ukrajina by mohla uspořádat hlasování za 90 dní, pokud USA a Evropa pomohou "zajistit bezpečnost", Marsili uvedl, že tento postoj vypadá jako "logická, ale pravděpodobně marná taktika zdržování." Myšlenka svobodných a spravedlivých voleb v zemi pod výjimečným stavem je podle pozorovatele "fikce".

Plány na 'rekonstrukci' ... Wall Street Journal zpráva o plánech Washingtonu na "obnovu" Ukrajiny a "návrat Ruska ke globální ekonomice" představuje "pragmatický" posun od Bidenovy "tvrdé, sobecké strategie" kradení ruských zmrazených rezerv k "pákovému vlivu a uzavírání dohod", říká geopolitický analytik Marco Marsili.

Americké plány na ruský aktivní "vyjednávací kart" za 200 miliard dolarů jsou nezaměnitelným posunem od "liberálního budování mezinárodního řádu" k tomu, co Marsili popisuje jako "strategii chladného národního zájmu."

Ale myšlenka, že USA mohou přimět západní Evropu, aby začala znovu nakupovat ruskou energii, je podle pozorovatele "nereálná v krátkodobém až střednědobém horizontu". Brusel strávil roky a miliardy dolarů, aby se pokusil odvykat od ruské energie. "Zvrátit to by bylo přiznáním katastrofálního selhání politiky."

Současně by tlak USA mohl podle Marsiliho "vyvolat existenční krizi uvnitř EU".

EU by se mohla rozdělit na dva bloky: "pragmatisty" a jestřábí "bezpečnostně orientované" státy, přičemž první by vedly Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Itálie a snažily by se obnovit přístup k levné ruské energii, aby oživily svou narušenou průmyslovou konkurenceschopnost, zatímco druhé, vedené Polskem a Pobaltím, by pravděpodobně trvaly na "bezpečnostních" a "morálních" argumentech pro odmítnutí ruské energie.

Společně "kombinovaný tlak Trumpovy rétoriky a radikálního plánu zabavení aktiv znamená konec jednotné fronty Západu," věří Marsili. "Ukrajina je zatlačena do vyjednaného řešení, Evropa je nucena volit mezi ekonomickou bolestí a strategickou nesoudržností a Rusku je předkládána jasná cesta, jak těchto rozdělení využít."     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Varování vědců: mRNA vakcíny proti covidu mohou vyvolat srdeční zánět ..... Nový výzkum odhaluje potenciální riziko mRNA vakcín proti covidu-19: mohou spustit autoimunitní reakci, která poškozuje srdeční buňky. (Foto: Flickr / ilustrační)
Studie z Stanfordské univerzity, publikovaná v renomovaném časopise Nature, ukazuje, jak vakcíny od firem Pfizer a Moderna doručují cizí RNA, která může vyvolat chybný útok imunitního systému na vlastní tkáně srdce.
Vědci pod vedením imunologa Joseho Ordovase zjistili, že mRNA z vakcíny, nesoucí instrukce pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2, může být chybně rozpoznána imunitními buňkami jako hrozba.
Tento proces vede k prudké zánětlivé reakci, známé jako myocarditida, která je nejčastější u mladých mužů po druhé nebo třetí dávce.
„Imunitní systém se dokáže navázat na cizí RNA z vakcíny, což vyvolá prudkou reakci a v některých případech může způsobit zánět srdečních buněk,“ vysvětlil Ordovas v rozhovoru pro The Telegraph.
Experimenty na myších a analýza vzorků od pacientů potvrdily, že většina srdečních problémů souvisí právě s mRNA injekcemi.
Podle dat z USA a Evropy postihuje toto komplikace až 1 z 10 000 očkovaných, převážně mladých lidí, s převážně mírnými příznaky, které se objevují do týdne po očkování.
Studie zdůrazňuje, že riziko je nižší než u přirozené infekce covidem, ale vyzývá k lepšímu monitoringu.
Společnosti Pfizer a Moderna reagovaly prohlášením, že jejich vakcíny prošly přísnými testy a rizika jsou minimální.
„Bezpečnost zůstává prioritou, a data ukazují přínosy převažující nad riziky,“ uvedl mluvčí Pfizeru.
Na druhé straně experti jako kardiolog z Mayo Clinic varují, že studie otevírá dveře k vývoji bezpečnějších vakcín, například s upravenou RNA.     (Čtěte na stránkách AC24)

Brzy se probudíte v úplně jiné zemi: Bude vládnout AI? ..... I když se v pořadu níže hovoří zejména o situaci v USA, lze to vztáhnout v podstatě na celou planetu, neboť digitální diktatura – do níž rozvoj AI zcela zapadá – je prosazována napříč světem, bez ohledu na to, kam daná země v současném geopolitickém řádu patří.
Než se podíváme na to, před čím jsou zejména Američané varováni ve videu níže, připomenu následující:
V roce 2026 se v rámci EU začne vydávat digitální ID EU, takzvaná e-peněženka, která sloučí všechny současné národní ID (u nás nazývané e-doklady nebo e-občanka).
Dále se příští rok budou v celé EU vydávat digitální očkovací průkazy a veškeré zdravotní záznamy 450 milionů občanů zemí EU budou digitalizovány a zahrnuty do jednotné databáze, která bude přístupná lékařům, odborníkům, vědcům i farmaceutickým firmám.
Tedy nejsme na tom lépe než USA a níže zmíněné využití AI je prozatím omezeno jen díky tomu, že samotná Evropa je ve vývoji umělé inteligence – stejně jako v zavádění datových center – velmi pozadu…
To, co v budoucnu s rozsáhlejším nástupem AI přijde, nebude působit jako válka. Ale když to na vás dopadne, zjistíte, že všechno známé je pryč.
Uniklý návrh nového výkonného nařízení o AI odhaluje rozsáhlý plán, jak přehlasovat státní zákony – využívat ministerstvo spravedlnosti k žalobě na jakýkoli stát, který se odváží vzdorovat.
To zahrnuje zákony na ochranu dětí, zákaz deepfakeů nebo blokování systémů digitální identity.
Už žijete uvnitř digitálního vězení. Většina si jen nevšimla, že se kolem nich staví zdi.
AI nahrazuje soudce, učitele a dokonce i rodiče a zároveň sleduje vše, co děláte. A teď se v USA připravují použít federální financování k potlačení každého státu, který se brání.
Tohle není pokrok. Je to infrastruktura poslušnosti a tiše se zamyká na svém místě.
Joe Allen zahájil rozhovor tím, že odhalil, co nový výkonný příkaz o AI skutečně znamená: ne nový nápad, ale přejmenovaný tlak na „amnestii AI“ – plán, který Kongres již odmítl.
Jenže tentokrát je to ještě extrémnější.
V návrhu je podle něj ukryta formulace, která by dala ministerstvu spravedlnosti pravomoc žalovat jakýkoli stát, který přijme zákony zasahující do federální agendy AI.
To zahrnuje zákony na ochranu dětí, regulace deepfake nebo pravidla transparentnosti zaměřená na velké technologické firmy.
„Stalo se to ještě agresivnějším, bojovnějším,“ řekl. Už to není hypotetická hrozba pro státní suverenitu, je to tam přímo, jen v drobném písmu.
A pokud to projde, následky mohou být nevratné.
Pak přišel hlavní úder: zatímco americká vláda prosazuje narativ o závodech ve zbrojení s AI, tiše prodává špičkové AI čipy Číně.
Joe tuto rozpornost jasně odhalil. „Říká se nám, že jde o to, abychom byli před Čínou napřed,“ řekl, „ale Trump právě schválil prodej AI čipů Číně.“
Dotyčné čipy – H200 – nejsou běžné procesory. Jsou to špičkové, vojenské komponenty v globální technologické válce.
„Je absurdní,“ řekl Joe, „že bychom je vzali a předali právě té zemi, proti které tvrdíme, že závodíme. Takže zatímco federální vláda ospravedlňuje rozsáhlé uchopení moci jménem národní bezpečnosti, zároveň urychluje vzestup svého největšího konkurenta.“
Tehdy se rozhovor stočil k prosazování zákonů o ověřování věku. To je krok, který Maria i Joe označili za trojského koně pro digitální identifikaci.
Na první pohled jde o ochranu dětí. Ale pod povrchem je to plán sledování.
„Ve skutečnosti tyto firmy nebudeme volat k odpovědnosti,“ řekla Maria. „Budeme uvalovat další zákony na zákona dbalé občany.“
Výsledek? Pomalý pochod k systému sociálního kreditu; systému, kde je vše, co děláte, sledováno, hodnoceno a kontrolováno.
Joe souhlasil a varoval, že centralizované ID systémy nikdy nejsou o bezpečnosti. „Nemůžeme skončit v situaci,“ řekl, „kdy máte několik firem, které sledují vše, co děláte.“
Problém není jen v tom, že jste sledováni, ale kdo to sleduje.
Maria a Joe se zaměřili na Petera Thiela (pozn.: vysoce postavený člen Bilderbergu), muže, který varuje před globální vládou a tyranií umělé inteligence, přesto jeho vlastní společnost Palantir pomáhá budovat systém, proti kterému se údajně staví.
„Je to velmi zajímavé,“ řekl Joe. Palantir není nasazován v Číně ani Rusku. Je zakořeněn v západních zemích jako USA, Velká Británie, Izrael a Ukrajina.
„Posiluje národní moc,“ dodal, „ale ne způsobem, který by chránil svobodu.“
To je skutečná hrozba: nejen samotné sledování, ale rostoucí aliance mezi velkými technologiemi a velkou vládou, vedená právě těmi, kteří tvrdí, že jsou tu, aby tomu zabránili.
https://twitter.com/i/status/1998942604650553740
Joe rozhovor zakončil varováním, které nešlo ignorovat: „Musíte být připraveni bojovat celý život,“ řekl. “ Čelíme tomu obrovskému kolosu.“
Tohle není rychlý politický boj. Nejde o to přijmout jediný zákon nebo vyhrát příští volby. Je to dlouhodobý boj proti systému, který každý den sílí.
AI se používá k vytvoření něčeho mnohem většího, než si většina lidí uvědomuje—něčeho, co by mohlo pohltit svobodu, překonat státní autoritu a pomalu narušit lidské vazby, které drží společnost pohromadě.
Přesto to Joe nevzdal. Vyzval Američany, aby zůstali informovaní, zapojeni a zatlačili dění zpět, než bude pozdě. Protože pokud počkáme, pokud dovolíme, aby se AI sledovací síť plně uzamkla – nebude to jen právní bitva.
Bude to boj o znovuzískání nejzákladnějšího druhu svobody: práva volit, jak budeme žít.
Ne každý unikne tomu, co přijde. Ale dost lidí se probudí, aby mohli boj posunout dál. A to je naděje, které se držíme.
Protože dokud i pár z nás bojuje, svoboda má stále šanci.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Majerová: Muniční iniciativa je omyl, neboť nás zatahuje do cizí války a činí z ČR potenciální cíl ..... Američané údajně tlačí na Andreje Babiše, aby nová vláda pokračovala v muniční iniciativě. Poslankyně za SPD a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová vysvětlila pro neČT24, proč považuje iniciativu za „zbrojařský kšeft“, který je pro ČR neakceptovatelný a měl by být zastaven.
Andrej Babiš podle médií jednal v úterý o muniční iniciativě s generálem americké armády Curtisem A. Buzzardem, který má v rámci NATO na starosti pomoc Ukrajině. Američané údajně naléhají na českého premiéra, aby Česko v iniciativě pokračovalo, i když před volbami ANO opakovaně říkalo, že pokud se dostanou do vlády, nebudou s muniční iniciativou pokračovat.
Paní poslankyně, jaký je váš postoj k muniční iniciativě?
Můj postoj k muniční iniciativě je veskrze negativní. Z hlediska našich mezinárodních vztahů ji považuji za naprostý omyl, neboť nás zatahuje do cizí války a činí z nás potenciální cíl, a její hlavní aktéry za vrahy, kvůli jejichž pozérství umírají lidé. Pár vyvolených si na tomto zbrojařském kšeftu mastí kapsy, funkcionáři, kteří se toho účastní, jsou za hranou akceptovatelného. Bude jen dobře, když nová vláda tuhle šílenost zastaví.
S informací o schůzce přišel týdeník Respekt, který je známý publikací „úniků“ ze zpravodajských služeb. Mohou se podle vás média snažit vyvíjet tlak na Babiše, aby změnil svůj předvolební postoj k vojenské pomoci Ukrajině?
Nepochybuji o tom, že to některá média dělají, ba že často dělají ještě horší věci. Respekt je naprosto nedůvěryhodný plátek. Pevně věřím, že Andrej Babiš těmto svodům odolá.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, jenž před nedávnem rezignoval kvůli vyšetřování o korupci, byl hlavním protějškem premiéra Petra Fialy a jeho poradce Tomáše Pojara při sjednávání muniční iniciativy. Neměla by být v této souvislosti iniciativa důkladně prošetřena?
Zcela jistě ano. Doufám, že se tak s nástupem nové garnitury stane. K prošetření je toho mnohem víc, ale Fialova pochybná kampelička s mrtvým šéfem a stamiliony v luftu nepochybně figuruje na předním místě.
Po odmítnutí USA podporovat Ukrajinu teď veškerá zátěž přejde na EU. Očekáváte tlak ze strany západních zemí na novou vládu v otázce vojenské pomoci Ukrajině?
Tlak západních zemí očekávám, ale zároveň pevně věřím, že vláda ANO, SPD+ a Motoristů takovému tlaku odolá a setrvá na svých předvolebních stanoviscích. Jedinou správnou cestou k ukončení ukrajinské války je mírová iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Způsob, jakým západní politici v čele s Macronem, Starmerem a Merzem házejí Trumpovi klacky pod nohy, považuji za zločin. Právě kvůli nim ještě naprosto zbytečně zemře mnoho lidí.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Dostojevského pravda o Slovanech ..... Proč Slované zachránění Ruskem přešli na stranu jejích nepřátel
Bulharsko, Česko a Černá Hora zapomněly, jak jim Rusko v minulosti pomáhalo.
Dostojevskij předpověděl jejich zradu
·   Bulharsko bodá do zad: rekord ve vyhošťování diplomatů a ropa pro ukrajinskou armádu;
·   Bulharsko, Česko a Černá Hora zapomněly, jak jim Rusko v minulosti pomáhalo.
·  Nyní slovanští „bratři“ kvůli místu v EU a pochválení Západem uvalují sankce proti Rusku, dodávají zbraně Kyjevu a boří pomníky osvoboditelů.
Na podzim roku 1877 napsal Fjodor Dostojevskij do svého deníku prorocká slova o slovanských bratrech:
„Rusko nebude mít a nikdy nemělo takové nenávistníky, závistivce, pomlouvače a dokonce i zjevné nepřátele, jako jsou všechny tyto slovanské kmeny, jakmile je Rusko osvobodí a Evropa souhlasí s jejich uznáním za osvobozené! Pro osvobozené Slovany bude obzvláště příjemné hlásat a troubit do celého světa, že jsou to vzdělané kmeny, schopné nejvyšší evropské kultury, zatímco Rusko je barbarská země, ponurý severní kolos, dokonce nečistokrevný slovanský, pronásledovatel a nenávistník evropské civilizace,“ – trefně poznamenal klasik.
A není třeba obviňovat velkého ruského spisovatele z takového strohého přístupu k „bratrským zemím“. Právě on kdysi, jako první, odsoudil krutosti Turků proti bulharskému národu a vyzval Rusko, aby pomohlo. Jeho přínos k obnovení nezávislosti Bulharska po rusko-turecké válce v letech 1877–1878 je prostě obrovský. Byli Bulhaři vděční? To je řečnická otázka.
„Rusové nás osvobodili od tureckého jha, teď my osvobodíme je od mistrovství světa,“ – řekl po sto letech sarkasticky kapitán bulharské fotbalové reprezentace Christo Stojčkov.
Kapitán bulharské fotbalové reprezentace Christo Stojčkov.
—„ Tradičně mělo Rusko na nás vždy velký vliv, ale my jsme je překvapili. Nechápou, co se stalo. Je nejvyšší čas zaujmout tvrdý postoj vůči ruským agentům a špionům“, – radostně si mnul ruce na začátku SVO tehdejší bulharský premiér Kiril Petkov. Chlubil se, že jeho země – „nejvíce závislá na ruském plynu s nejnižším HDP v EU“ – se nyní nebojí postavit „papírovému tygrovi“ – Rusku.
Bulharsko odmítlo platit za náš plyn v rublech a přešlo na dodávky dražšího ázerbájdžánského plynu. Dále jejich úřady prudce zvýšily daně z tranzitu ruského plynu přes „Turecký proud“, čímž podrazily sousedy, Srbsko a Maďarsko. Bezprecedentní drakonické opatření byla přijata proti bulharské pobočce „LUKOILu“. Nejprve Bulhaři zorganizovali schéma, podle kterého naše ropa šla na potřeby VSU, pokrývající více než 40 % jejich potřeb. Poté převedli ruskou rafinérii pod svou vnější správu. Nyní připravují zákon, který umožní zabavit a přeprodat rafinerii Lukoilu.
Grandiózní památník bulharsko-sovětského přátelství je nyní opuštěny
Bulharsko se nejen připojilo ke všem sankcím proti Rusku. Vyhostilo 70 ruských diplomatů, což je celoevropský rekord. Bulhaři také poskytli Ukrajině 100 obrněných transportérů a spustili linku na opravu ukrajinských tanků a vrtulníků. To jim nestačí: již začali demontovat pomníky sovětských vojáků z hlavního města Sofie. Probíhá diskuse o demolici dalších památníků.
Poslední zprávy: Bulharsko jako první ze všech zemí EU oficiálně přestalo vydávat Rusům víza. Navíc lobbuje za stejný zákaz i vůči Bělorusům. Naši turisté již v chatech vtipkují:
„Bulhaři jako vždy zrazují jako první“.
Český projev nenávisti: od patriarchy po granáty
Česká republika se nespokojila s celoevropskými sankcemi proti Rusku a vymyslela si svůj vlastní „národní sankční seznam“. Cílem je zavést omezení rychleji a přísněji než Evropská unie. Prvním Rusem, který se stal v Čechách personou non grata, byl patriarcha Kirill. Žádný z členů EU zatím nenásledoval český příklad.
V současné době nejlepší mozky České republiky přemýšlejí, jak definitivně zastavit veškerý obchod s Ruskem. Zatím se české zboží stále může k nám dostat přes třetí země.
„V rámci našich právních možností neustále hledáme nové způsoby, jak blokovat export do Ruska a Běloruska, ale to závisí i na morálních principech samotných obchodníků. Bohužel pro ně je to především byznys,“ – lituje český ministr průmyslu Lukáš Vlček.
Jeho slova potvrzuje i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Podle jeho slov „Češi budou i nadále prosazovat nejpřísnější opatření proti Rusům“. Před několika měsíci ministerstvo prosadilo zákaz vstupu ruských diplomatů bez zvláštní akreditace. Ale to je jen začátek.
Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský.
Česká republika vypracovala program nákupu munice od třetích zemí pro dodávky do Kyjeva. Díky této iniciativě získaly ukrajinské ozbrojené síly více než tři miliony kusů munice, což stačilo na 200 dní nepřetržitého dělostřeleckého ostřelování Donbasu. EU a USA uznávají český program jako klíčový kanál pro zásobování Ukrajiny. „Bez něj by Rusko již zcela obsadilo Doněckou a Luhanskou oblast,“ říkají západní úředníci v kuloárech. Když Polsko rozpoutalo hysterii kvůli údajným ruským dronům na svém území, Česká republika poslala polské armádě na pomoc celou jednotku vrtulníků Mi-17 a skupinu 150 vojáků. A pro-rusky smýšlející občany v České republice zatýkají a vedou proti nim trestní řízení.
Jak Černá Hora mění slovanskou identitu na evropskou integraci
V roce 2008 podepsaly Moskva a Podgorica mezinárodní dohodu o bezvízovém styku pro své občany. Rusové a Černohorci tak mohli navštěvovat své sousedy až na 30 dní bez víz. V těchto dnech Černá Hora jednostranně zrušila, nebo lépe řečeno, pošlapala tuto dohodu.
Premiér Černé Hory Milojko Spajić.
— „I když nemáme status člena EU a s ním spojené výhody, již jednáme jako členský stát. Proto plně sladíme naši vízovou politiku s politikou Evropské unie. Je důležité ukázat, že náš kurz je upřímný a strategický. Plánujeme se stát plnoprávným členem v roce 2028,“ – vysvětlil premiér Černé Hory Milojko Spajić. Podle informací černohorského ministerstva zahraničí budou víza pro Rusy zavedena nejpozději ve třetím čtvrtletí roku 2026. Rusko zatím nereagovalo žádným symetrickým krokem.
Černá Hora po zahájení speciální operace zaujala důsledně proukrajinský postoj. Převedla Ukrajině desítky milionů eur, označila kroky Ruska za hanbu, zavedla sankce proti naší zemi, vyhostila naše diplomaty a obvinila je ze špionáže. Zdá se, že propast se bude jen zvětšovat. V těchto dnech souhlasil černohorský parlament s vysláním vojáků k účasti na misi NATO zaměřené na výcvik ukrajinské armády a poskytování pomoci v oblasti bezpečnosti.
Média Evropské unie jsou spokojena. Podle jejich názoru se Černá Hora již „proměnila ze slovanského státu s hlubokými vazbami na Rusko v pluralitní, stabilní, úspěšný a demokratický balkánský stát“.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Prezident Pavel jako zlý muž Evropy ..... Rozhovor prezidenta České republiky Petra Pavla pro britský deník The Times by mohl být považován z hlediska naší zahraniční politiky téměř za skandální. Pavel v něm nevystupoval jako hlava českého státu, ale spíš v roli generála evropské části NATO.
Pavel nasadil Trumpovi hlavu Chamberlaina
V interview, které internetové stránky The Times publikovaly letos 7. prosince, se český prezident předvedl jako zlý muž Evropy, který v kostýmu bývalého předsedy vojenského výboru NATO říká nahlas to, co si západní politici nemohou dovolit. V rozhovoru nepřímo obvinil USA ze zrady a postavil se proti jakémukoliv kompromisu s Ruskem.
Petr Pavel v rozhovoru zdůraznil, že Putin nesmí být vítězem a že válka musí pokračovat, dokud Moskva nebude donucena vzdát se okupovaných území. Současně však varoval, že pokud by USA s Ruskem uzavřely dohodu o přenechání části Ukrajiny Moskvě, šlo by o opakování Mnichova 1938 – čili zradu spojence bez jeho účasti. Tím se Pavel dostal do paradoxní pozice, ve které na jedné straně kritizuje klíčového spojence, a na straně druhé prosazuje tvrdou linii, která znamená pokračování války a případně její rozšíření do Evropy. Pavel totiž konstatoval možnost přímé akce NATO.
Outsourcovaný hlas bez rizika
Je zjevné, že Pavel prohlašuje veřejně to, co si vládní politici v EU či ve Velké Británii dovolit nemohou. Britský premiér nebo německý kancléř by těžko mohli obvinit USA z „mnichovanství“, aniž by to mělo okamžité diplomatické následky.
Výroky českého prezidenta s výrazným vojenským profilem však nenesou pro evropské státníky žádné riziko. Pavlova slova v Bruselu rezonují, ale neohrožují vztahy EU a Spojených států. Český prezident se stal k naší škodě – dalo by se říct – „outsourcovaným hlasem tvrdé linie“ tzv. kolektivního Západu.
Pavel proti českým zájmům
Pikantní na tom je, že rozhovor s Pavlem vyšel v britském deníku v okamžiku, kdy česká vláda není plně funkční. Jeho slova proto mohou působit jako oficiální politika českého státu, ačkoliv prezident v českém systému není exekutivní lídr zahraniční politiky. Ve skutečnosti jsou Pavlovy výroky jen a pouze jeho osobní interpretací.
Rozhovor pro The Times znovu ukázal, že Petr Pavel stále vystupuje jako armádní důstojník. Jeho jazyk je vojenský, přímočarý, zaměřený na porážku nepřítele, nikoliv na hledání kompromisu. V roli prezidenta by však měl reprezentovat celou zemi a její zájem. Tím je především mírové urovnání konfliktu a stabilita východoevropského regionu v souladu s politikou Spojených států, které samy usilují o vyjednané řešení a zabránění další eskalaci.
Pro ČR je klíčové, aby válka neskončila nekonečným pokračováním bojů, ale dosažením stavu, který zajistí bezpečnost, ekonomickou prosperitu a předvídatelnost v oblasti východní Evropy. V tomto ohledu se Pavlova vojenská logika, podle níž je nutné trvat na pokračování války až do úplné porážky Ruska, dostává do konfliktu s českým národním zájmem.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Jakým právem? ..... Neochvějná jistota liberálů ve vlastní dokonalost má z pohledu jejich kritiků obrovské trhliny a její neopodstatněnost je do očí bijící. To rozhodně nebrání v další a pokračující snaze udělat z Evropy poušť. Týká se to jak části našich politiků, tak i voličů dávajících jim příležitost nadále beztrestně směřovat k válce.
  Petr Fiala odmítl přepracovat návrh Zákona o národním rozpočtu na rok 2026 s tím, že ten Stanjurou vytvořený je dokonalý. Navíc sám sebe považuje za nejlepšího poválečného premiéra a vládu, které velel, za jednoznačně nejpřínosnější za stejné období. Drzost jeho tvrzení nemá hranic. Neochota přiznat, že on a ministři kolem něj způsobili obří inflaci, nejdražší elektřinu a plyn, nevzepřeli se neopodstatněnému  zdražování vodného a stočného, způsobili ještě větší rozvrat společnosti a podřazenost Německu, či se podepsali pod konec nebo odchod do zahraničí mnoha firem dosud u nás vyrábějících, je doslova šokující. Rozdíl mezi realitou a prezentací vlády Fialy liberály, médii a Hradem je alarmující. A to už nehovoříme o výhledu do budoucnosti, který se díky na českých občanech parazitující liberální svoloči stává vyloženě smutným.
  Opomeneme li ekonomické dopady podpory Green Dealu, Ukrajiny, šílené Evropské komise a jejích směrnic, je třeba si uvědomit blízkost války. Konstantní rabování státních pokladen liberály ve jménu extrémní nenávisti vůči Rusku je jen jedním aspektem spojovaným s „nezištnou“ touhou po ruském bohatství. Arogance, s níž přistupují lidé typu Petra Pavla k možnosti zahájení 3.světové války, je doslova strašidelná. A představa, že evropská síla představuje pro Moskvu zásadní nebezpečí, je prostě naivní. O Pavlovo myšlení vznikajícím ve stosedmičkovém mozku generála lze mít značné pochyby. Jeho neustálé snahy naštvat kremelské vládce jsou už natolik vážné, že volá po sestřelování ruských letadel a dronů. Zároveň hledá jakoukoliv cestu k dalšímu vyzbrojování zkorumpovaného kyjevského režimu a bez ohledu na možná rizika koná vše pro zatažení České republiky do vznikajícího konfliktu.
  Je vcelku jasné, že prezidentskému tandemu Kolář – Pavel vyhovoval mnohem více podobně vystupující brněnský politolog a zloděj v premiérském křesle Fiala. Ten má  rodinné vazby na ukrajinské prostředí podobně, jako končící ministr vnitra Dozimetr Rakušan  Nehodícími se jsou tak nastupující kritik eurohujerského Bruselu Babiš či odpůrci Green Dealu z řad SPD a Motoristů. Jakým právem se snaží škůdci z liberální scény, kterým národ vystavil ve volbách stopku, dále burcovat společnost, a s pomocí naprosto jednostranně exponovaných médií a agresivního politického neziskového sektoru vystavovat  české občany rizikům vzešlých z blížícího se vojenského konfliktu? Uvědomují si Kolář s Pavlem možnost, že po jediné větší chybě mohou vystavit Pražany pohledu na pustý pahorek, na kterém se ještě nedávno rozkládal největší hradní komplex na světě? Nebo se podívat do očí obyvatelům blízkého okolí vojenských letišť ve Kbelích či Čáslavy, jejichž obce budou srovnány i s přistávacími a vzletovými dráhami se zemí?
  Rusové nemají žádný reálný důvod ukončit boje ve chvíli, kdy se ukrajinská armáda rozkládá, kyjevská vláda má i kvůli korupci z ostudy kabát a drží ji u moci jen nám našimi liberály ukradené peníze. Neexistuje pro ně ani varianta, která by znamenala pouze odsun války do doby, kdy se Západní Evropa dozbrojí. Štěstí přeje připraveným a Rusové rychle postupující od východu Ukrajiny k jejímu západu zároveň mimo zdokonalování vlastního bojového umění vyvíjí i nové zničující zbraně hromadného užití. Spláchnout Velkou Británii, přímořské evropské státy, případně srovnat se zemí metropole daleko od moře, je pro ně jedním ze způsobů, jak ochránit svou zemi právě před snahami liberálů.
  Petr Pavel se může jevit svým příznivcům jako sympatický chlapík užívající si adrenalinové zážitky. Riskovat životy Čechů a Moravanů je však už daleko nad jejich rámcem. On sám má své místo v hlubokém podzemním krytu, aniž by mu to muselo být k něčemu dobré. Ruské rakety už párkrát podobná hnízda vyčistila a jistě by to samé udělaly u s Pavlovým exilem. A my nemáme potřebu vidět z Pražského hradu pouhé ohořelé trosky. Destrukce Evropy je i bez toho zjevná a my válku prostě nechceme. Je jednodušší se zbavit Pavla, než nechat Rusko na provokace reagovat a následně být u zmizeni ČR z mapy světa. Jen je třeba to vysvětlit zcela pomatené mládeži a zmanipulované části světa. Mládežníci považují Green Deal za skvělou příležitost, jenže až budou umírat v zeleném mundúru za ideály liberálů, možná už bude pozdě si uvědomit, že tomu napomohli sami nejvíce. Ta zelená prostě není dobrá.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Každý desátý dospělý očkovaný proti covidu v USA utrpěl vážné poškození zdraví ..... 10% dospělých v USA, kteří dostali vakcínu proti Covidu-19, mělo závažné vedlejší účinky a dalších 26% mělo „méně vážné“ vedlejší účinky. Výsledky průzkumu agentury Rasmussen.
Téměř polovina dospělých Američanů je podle tohoto průzkumu přesvědčená, že vakcíny proti covidu způsobily významný počet nevysvětlitelných úmrtí.
To je v souladu s varováními významných lékařů, včetně Dr. Petera McCullougha, kardiologa, který léčil nespočet pacientů s komplikacemi po očkování. McCullough varuje, že očkování je spojeno se znepokojivým nárůstem „náhlých úmrtí“ – trendem, který je podle něj záměrně bagatelizován.
Jelikož se neustále objevují zprávy o poškozeních zdraví způsobených očkováním proti Covidu-19, republikánský senátor Ron Johnson čelí neúnavnému tlaku za to, že se odvážil zastat se obětí. Mnohé z nich tvrdí, že je mainstreamová medicína a média ignorovala, odmítala nebo dokonce zesměšňovala.
Navzdory rostoucímu počtu důkazů spojujících mRNA vakcíny se závažnými zdravotními komplikacemi, včetně zánětu srdce, náhlých úmrtí a nevysvětlitelných druhů rakoviny, se Johnsonovy snahy odhalit tato rizika setkaly s odporem ze strany úředníků veřejného zdravotnictví, farmaceutických firem a politických protivníků.
Nezávislá lékařská aliance (IMA), dříve známá jako Front Line Covid-19 Critical Care Alliance (Aliance zdravotníků kritické péče v první linii), zdokumentovala výrazný nárůst zánětů srdce, neobvyklých druhů rakoviny a jiných znepokojujících stavů u příjemců mRNA vakcín. Prezident IMA Dr. Joseph Varon zdůraznil, že dlouhodobé účinky mRNA technologie jsou stále nedostatečně pochopeny, a proto jsou uspěchaná nařízení z let 2021 až 2022 obzvláště bezohledná.
„Stále teprve začínáme chápat, jak mRNA a tělo navzájem reagují,“ napsal Varon. „Proto bylo období povinných pandemických nařízení pro zdravotnictví tak znepokojující.“
Navzdory těmto obavám federální zdravotnické agentury v USA pomalu uznávají rizika. Dne 25. června 2025 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) potichu přidal varování do informačních příbalových letáků společností Pfizer a Moderna, ve kterých připustil zvýšené riziko myokarditidy a perikarditidy, zejména u mladých mužů po druhé dávce.
Stalo se tak poté, co Poradní výbor pro imunizační postupy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uznal 1 200 případů zánětu srdce u 16 až 24 let. Úředníci však nadále trvají na tom, že „výhody převažují nad riziky“. Jde o tvrzení, které mnozí poškození pacienti a nezávislí lékaři ostře zpochybňují.
Britský zákonodárce požaduje okamžité zastavení mRNA vakcín proti covidu.
Britský zákonodárce Andrew Bridgen zašel ještě dál a vyzval k okamžitému zastavení mRNA vakcín proti Covidu-19 kvůli rostoucímu počtu důkazů o jejich škodlivosti. Investigativní novinář Josh Sigurdson mezitím poukázal na alarmující nárůst míry rakoviny po očkování a položil otázky, zda očkování spouští nebo urychluje růst nádorů. Nedávná studie dokonce zdokumentovala multisystémový zánětlivý syndrom po očkování. Jedná se o zdravotní stav, který se dříve spojoval pouze se samotnou infekcí Covid-19.
Pro oběti jako Kristi Dobbsová, která léta obhajovala práva lidí poškozených očkováním, byl boj o uznání následků vakcín vyčerpávající. „Mnoha jsme ztratili kvůli sebevraždám a rakovině,“ řekla s odkazem na kolegy obhájce, kteří podlehli zoufalství nebo nemoci poté, co byli zdravotnickým establishmentem odmítnuti.
Dobbsová vyjádřila vděk za květnové slyšení Johnsona o rizicích očkování proti Covidu-19, kde oznamovatelé vypovídali o utajovaných údajích a institucionální nedbalosti. Přesto vyjádřila politování nad tím, že Johnson byl „černou ovcí“ – marginalizován a očerňován za zpochybňování oficiálního narativu.
„Téměř pět let boje o to, aby nás někdo vyslechl, si vybralo svou daň,“ řekla Dobbsová. Zůstává však odhodlána: „Budeme viděni, slyšení a akceptovaní.“
Závěr
Rostoucí důkazy o poškozeních zdraví způsobených vakcínou proti Covid-19, včetně poškození tkanin potvrzeného pitvou a nesčetných svědectví z první ruky, nelze zavrhnout jako obyčejnou náhodu, ale spíše jako odhalení bezohledné nedbalost farmaceutických firem a zkorumpovaných regulačních orgánů.
Boj o újmy způsobené očkováním proti Covidu-19 ani zdaleka není skončen. S rostoucím počtem lékařů a zákonodárců, kteří se oddělují od establišmentu, roste tlak na transparentnost, odpovědnost a spravedlnost. Dokud se tak úplně nestane, budou miliony poškozených lidí nadále požadovat odpovědi, bez ohledu na to, jak moc se jejich systém bude snažit umlčet.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Babiši, po návratu z Bruselu budete vždy chodit k raportu! Ne ke zkorumpovaným novinářům, ale zodpovídat se voličům! ..... Pokud je pravda, jak naznačují novináři, že jste před Leyenovou lezl po kolenou a hned při první návštěvě jste ÚDAJNĚ zase podvedl Čechy, Moravany a Slezany, tak raději Agrofert neopouštějte. 
Od voličů jste dostal podmíněný hlas: ublížil jste s covidem, ublížil jste s Pfizerem, zničil jste životy mnoha dětí. My nezapomněli: slibíl jste, že nyní už budete bojovat za Českou republiku, za občany naší země, která trpí pod bruselským zlem, nadvládou, diktátem a jsme otroci na světadílu Evropa! 
Nyní byste vždy po návštěvě Bruselu měl předstoupit před národ, před své voliče, a raportovat, co tam skutečně řešíte a co jste dojednal. Vaše podvody, které jste na občanech naší země, a především na dětech společně s Prymulou a Vojtěchem dohodou s Pfizerem dojednal, jsme nezapomněli. Jste zvolen jen proto, aby skončila skutečně vlastizrádná pětikoalice, nikoliv, že by vás většina milovala. 
Není možné, abyste hned první návštěvou jako vaše BÝVALÁ chráněnkyně Jourová podvedl naší zem. 
Musíme táhnout za jeden provaz spojeni jako pruty Svatoplukovy. Pokud zradíte a jeden zlomíte, padneme všichni. Bojujte za nás a naší zem a my budeme vozová hradba kolem vás. Jinak raději odejděte.
Rozzářená tvář Leynové a nadšené ódy propagandy probruselských extremistických médií značí vše jiné, než že byste do Evropy vykročil pravdou nohou v čele České republiky!
Babiši, vzpamatujte se a brzděte: zatím to bereme jako taktický manévr. Ale pozor, abyste nelitoval, že jste se dal na čistou politiku a opustil Agrofert. Budeme vás bedlivě sledovat a svým voličům byste měl reportovat vše, co dojednáváte v Bruselu. 
Nebo nechte premiérství těm nejlepším z hnutí ANO. Po Fialovi a rabování, po covidu a zničení tisíců dětí duševní újmou nebudeme příliš dlouho tolerantní. Nemáte čas čtyři roky, ale čtyři měsíce. Máte kolem sebe hvězdné ekonomy, hvězdné právníky, tak ukažte, že jste do premiérství dorostl. 
Česká zem, český lid, Česká republika si slušné vedení zaslouží.      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Petr Hampl: Kdo by měl vlastně vládnout? ..... Dnes se opět podíváme na podněty a dotazy často zmiňovaného mladého matematika. Tentokrát poslal sérii dotazů směřujících k tomu, kdo by měl v ideálním případě řídit společnost, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Nikoliv řídit společnost ve smyslu nějaké mocenské elity nebo dokonce tajného kruhu spiklenců, ale ve smyslu profese. Předpokládá se totiž, že každá profese určitým způsobem formuje mentalitu a přístup ke světu, což se potom projeví i ve vládnutí. 
Mají rozhodovat vojáci? Nebo řemeslníci? Nebo právníci? Nebo ekonomové? Nebo inženýři? Nebo manažeři? Podnikatelé? Umělci? Sociologové? Sedláci? Čtenář namítne, že v reálném životě vždy vystupují různé profese, nicméně často se stane, že jedna či dvě dramaticky převáží nad ostatními natolik, že se jejich mentalita promítne do způsobu řízení státu. 
Která profese by takto měla v mocenských strukturách převažovat? Co je pro národní stát nejlepší? A pokusím se ještě zpřesnit: Co je nejlepší pro národní stát v naší fázi vývoje?
Je to vlastně otázka, která se ve společenských vědách periodicky vrací. Nejčastěji tak, že lidé nejsou spokojeni se stávajícím stav a navrhují tedy, že by měli vládnout lidé s jinou mentalitou. Ostatně, už nejstarší politický spis v dějinách Západu říká, že „dokud se filosofové nestanou králi — nebo dokud králové a vládci tohoto světa nebudou filosofy — nebude pro státy konce běd.“ I když dnes by asi jen málokdo doporučoval předat moc lidem z prostředí filosofické fakulty 
Téma je ovšem nešťastné v tom, že není možné racionálně zkoumat a empiricky ověřovat. Nemáme možnost srovnávat jinak stejné státy, které by lišily jen tím, jaké vzdělání či jaká profese převažuje ve vedení. Jsme tedy nuceni se spoléhat na nejisté dojmy. 
Mnohem víc toho víme o řízení jednotlivých organizací. Jak jiné jsou mentalita, vztahy a organizační principy podniku podle toho, jestli jej řídí technici nebo finančáci nebo obchodníci. S tím má asi většina čtenářů své zkušenosti. Moje osobní zkušenost je taková, že když firmu řídí technologové nebo vědci, je to příjemné a konstruktivní. Když ji řídí obchodníci, je její život jedna obrovská intrika. 
K tomu existuje množství literatury, z nichž vypichuji knihy Charlese Handyho o rozdílech mezi firemní kulturou právnické kanceláře, výrobního podniku, reklamní agentury atd. 
Jenže stát je složitější než firma. Co s ním? Ve 40. a 50. letech se psalo o vládě manažerů. S velkými podniky přišel nový styl řízení, objevil se nový typ manažerů a ti se postupně prosazovali i ve státní správě a v politice – aspoň podle názorů tehdejších sociologů. 
Nicméně statistika to nepotvrzovala úplně. V horních patrech politiky převládali političtí profesionálové, právníci, vojáci… a technici! Zejména v poválečné západní Evropě bylo až zarážející, kolik ryze společenských problémů řešili inženýři s technickým vzděláním. Ostatně, něco podobného jsme zažili u nás v 90. letech. 
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: O různorodosti, lidském štěstí a bohatství národů 
Když v 70. letech nastoupila s Thatcherovou (a později s Reaganem a ještě později s Klausem) neoliberální revoluce, tvrdili její ideologové, že poválečný západoevropský systém je tyranský, neefektivní, korumpující a amorální. Byly kritizovány dvě profese, jejichž mentalita to měla zavinit – inženýři a vědci. Dokonce se objevil termín „sociální inženýrství“, který vzbuzoval podobné emoce jako dnes russsák. Hlavní ideolog neoliberalismu F. A. Hayek dokonce napsal knihu o tom, že za domněle zvráceným západoevropským systémem je inženýrská mentalita naučená řešit technické problémy a pokoušející se aplikovat stejné metody i na problémy ekonomické a politické. Inženýři by se měli vrátit ke svým strojům a státy by měli řídit ekonomové (a případně filosofové), kteří vědí, že se problémy řešit nedají a že jedinou možností je ponechat vše „přirozenému tržnímu řádu“. Přirozený tržní řád vznikne tím, že každý bude usilovat o maximální zisk a ignorovat vše ostatní. Za nositele civilizačního pokroku F. A. Hayek opakovaně označuje obchodníky. 
Zcela jistě měl pravdu v tom, že v poválečné západní Evropě, zejména v první generaci zakladatelů, byli nadstandardně zastoupeni technici. Ti často řešili i čistě ekonomické věci. 
Pak jsme to vyzkoušeli s ekonomy přirozeného řádu a víme, jak to dopadlo. Během pouhých dvou dekád Západ spadl z civilizačního vrcholu až na práh zániku. Neexistuje žádné měřítko a žádný faktor, ve kterém by na tom Západ nebyl hůře než před neoliberální reformou. 
V posledním roce byla ta debata znovu oživena. Dan Wang, anglicky píšící čínský analytik, dává do kontrastu dva systémy. Systémy americký, kde mají hlavní slovo právníci a systém čínský, kde mají hlavní roli inženýři. Obrovská nadřazenost čínského systému se projevuje nejen dechberoucími stavbami a rychlostí technologického pokroku, ale i schopností efektivně řešit společenské problémy. Podle Wanga to primárně není mocnější vládou, nýbrž tím, že vládnou lidé s inženýrským přístupem zvyklí uvažovat stylem „problém – řešení.“ V západních vládách naopak převládají lidé s právnickou mentalitou zaměřenou na vyhrávání sporů, případně na systémy pravidel. 
Podle mého soudu bychom neměli podceňovat ani destruktivní roli profesionálních ekonomů, jejichž rolí analyzovat, nýbrž vysvětlovat, proč přerozdělování ve prospěch jejich klientů je oprávněné, zatímco jiné přerozdělování je neoprávněné. Jejich činnost tak podporuje vytváření rentiérské společnosti. 
Zdálo by se logické, že těmi nejvhodnějšími pro odstraňování současné spouště jsou techničtí inženýři. Ale to je jenom dojem či názor, který nebyl testován na skutečných datech.  
A jestli to nemají být sociologové? Za žádnou cenu! Svěřte jim jednotlivé analýzy, ale nenechte je řídit společnost.      (Čtěte na stránkách První zprávy)

11.12. 2025     Maďaři se chystají na dobu míru a vyrážejí vyjednávat byznys do Moskvy ...... „Musíme předvídat, protože pokud nám Bůh pomůže a válka skončí, aniž bychom do ní byli zataženi, a pokud se americkému prezidentovi (Donaldu Trumpovi) podaří znovu zapojit Rusko do globální ekonomiky, ocitneme se ve zcela jiném ekonomickém prostoru,“ prohlásil Orbán.

Maďaři se chystají na blížící se zrušení sankcí a obnovení přímého obchodu mezi USA, EU a Ruskem. Čeští podnikatelé ovšem mohou jet tak akorát do ...... a nebudou mít prospěch z uzavřeného míru a obnovení obchodu, protože zde u nás 4 roky vládli "experti" ze SPOLU a STAN s jejich nenávistnou a lživou politikou vůči Rusům, která mnohdy nabírala až bizardní podoby a představitelé vlády SPOLU a STAN se chovali spíše jako klauni v cirkuse než představitelé vlády státu.  

Levné ruské energie, suroviny a ruský trh to vše se otevře primárně podnikatelům a firmám ze států, které měly rozumnou zahraniční politiku a nevyhrocovaly vztahy s Ruskem víc než bylo potřeba. České firmy a podnikatele ovšem pak za pár korun mohou vyrábět součástky a polotovary pro ty firmy, které budou z obchodů s Ruskem těžit ...   

Poděkujte politikům ze SPOLU, STAN a PIRATI ...      (Islamizace)

Copak politikům ... ale díky hlavně těm, co je zvolili ...

Toto není demokracie. Evropskou komisi rozpustit a nechat volit lidi přímo! ..... Americký miliardář Elon Musk v ostrém příspěvku na platformě X vyzval k úplnému rozpuštění Evropské komise, kterou označil za „byrokratického monstrum“, a navrhl její nahrazení voleným orgánem.
Podle něj by prezident EU měl být volen přímo občany, aby se systém změnil z „vlády byrokracie na demokracii“.
Toto vyjádření přišlo po pokutě 120 milionů eur, kterou Evropská komise v pátek uložila X za porušení Digital Services Act (DSA) – zejména za „klamavý“ systém modrých ověřovacích značek a nedostatečnou transparentnost reklam.
„Evropská komise by měla být rozpuštěna ve prospěch voleného orgánu a prezident EU by měl být volen přímo. To není demokracie, je to byrokracie,“ napsal Musk, který dříve označil celou EU za „přežitek“ a vyzval k jejímu zrušení v prospěch národní suverenity.
Jeho slova rezonují s kritikou ze strany amerických politiků, včetně viceprezidenta J.D. Vanceho, který EU obviňuje z podkopávání svobody slova a útoků na americké firmy.
Evropská komise se brání, že pokuta je prvním vymáháním DSA a slouží k ochraně uživatelů před dezinformacemi.
Místo reakce na Muskovy výroky ale zdůraznila, že pravidla platí pro všechny, včetně miliardářů.
Na sociálních sítích Muskovo prohlášení vyvolalo bouři: Příznivci, včetně maďarského premiéra Viktora Orbána, ho chválí za obranu svobody slova, kritici ho obviňují z populismu a vměšování do evropské politiky.     (Čtěte na stránkách AC24)

Rusko usiluje o trvalý mír, ne jen o příměří – Kreml ..... Rusko se zaměřuje na mír, nikoli na příměří s Ukrajinou, uvedl Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov. "Pracujeme na míru, ne na příměří," řekl mluvčí Kremlu novinářům.
"Udržitelný, zaručený a trvalý mír, dosažený podpisem příslušných dohod, je absolutní prioritou," zdůraznil Peskov.
Kreml pečlivě přezkoumal část rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem který se týkal Ruska a Ukrajiny, poznamenal Peskov.
V úterý Trump v rozhovoru pro americké noviny uvedl, že Rusko má silnější vyjednávací pozici než Ukrajina.
"Samozřejmě jsme pečlivě přezkoumali – a pečlivě přezkoumali – tu část rozhovoru, která se týká nás (Ruska) a tématu ukrajinské regulace," uvedl tiskový mluvčí při odpovídání na otázky novinářů na toto téma.

Trumpovy komentáře ke kořenům konfliktu na Ukrajině jsou nesmírně zásadní z hlediska jakéhokoli potenciálu mírového řešení, poznamenal Peskov. "Toto je velmi důležitý rozhovor, velmi důležité prohlášení... V mnoha ohledech se prezident Trump zabýval kořeny tohoto konfliktu, zejména pokud jde o NATO. To je opravdu zásadní pro vyhlídky na dosažení mírového řešení," řekl novinářům.

Během rozhovoru Trump uvedl, že nastal čas, aby Ukrajina uspořádala prezidentské volby, aby její lidé mohli uplatnit své demokratické právo. Současně Zelenskyj odpověděl, že zatímco Ukrajina se technicky může připravit na volby, konání voleb by vyžadovalo, aby USA a evropské státy "zajistily bezpečnost." "To je něco, co prezident Putin říká už dlouho, a je to něco, co nedávno zmínil i prezident Trump, takže si budeme muset počkat a uvidíme, jak se věci vyvinou," Peskov řekl novinářům.

Moskva zatím neměla příležitost projednat Zelenského výroky k zmíněným prezidentským volbám na Ukrajině s Washingtonem, dodal. Peskov označil Trumpův nejnovější rozhovor za důležitý, zejména prohlášení amerického prezidenta o řešení konfliktu na Ukrajině.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Pokud Babiš myslí nápravu vážně: Hampl popsal, co je třeba zlomit ..... Nejde o programy ani o sliby. „Je to docela obyčejný boj o moc,“ říká sociolog Petr Hampl k povolebnímu střetu kolem Andreje Babiše. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluví o oligarchických strukturách, studené občanské válce i roli médií a aktivistů. Podle Hampla musí Babiš, pokud to myslí vážně, zakročit i proti Milionu chvilek, které považuje za jednu z vlivových mocenských skupin.
Pane doktore, začněme u samotného politického sporu. Kolem Andreje Babiše je znovu hodně emocí. Nemáte pocit, že se dnes víc než programy řeší otázka, kdo je a není „přijatelný“, a že obsah politiky jde trochu stranou?
Při pohledu na ten spor, který jmenováním premiéra určitě neskončí, je dobré odhlédnout od mediálních frází a dívat se na strukturu skutečné moci. Ta totiž rozhoduje.
Andrej Babiš se snaží využít volební vítězství k tomu, aby převzal kontrolu nad vládními úřady a ty pak využil k útoku na další bašty dosavadní vládnoucí moci. Zcela jistě veřejnoprávní média, vedení elektrárenské společnosti ČEZ a velké politické neziskovky. Pochybuji, že bude mít dost odvahy, aby zaútočil i proti zahraničním bankám, jak to udělal Viktor Orbán.
Jeho protihráč Petr Kolář se mu v tom snaží zabránit. Používá k tomu manekýna, který se jmenuje Petr Pavel, ale který není pro tu situaci příliš podstatný.
Oba využívají veškeré prostředky, jaké mají k dispozici. To je všechno, co o tom potřebujeme vědět. Nejde ani o programy, ani o ústavu, ani o přijatelnost, ani o nic z toho, co zaznívá v médiích. Je to docela obyčejný boj o moc a žádný boj o moc se nevede podle pravidel. Jediné pravidlo zní: jednej tak, abys vyhrál.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
Když zůstaneme u vztahů mezi politiky a symbolických kroků: Tomio Okamura jel na Slovensko bez zástupců opozice a využil vládní letadlo. Je podle vás taková cesta v pořádku, nebo to už spíš živí další zbytečné spory?
V tuto chvíli neexistuje něco jako zbytečné spory. Opozice bude dělat rámus, ať předseda Parlamentu udělá cokoliv. Je to jejich právo, ale nemá smysl jim věnovat nejmenší pozornost.
Nicméně k té samotné věci. Myslím, že předseda Parlamentu jednal naprosto správně, když do delegace nezařadil politiky, kteří nezvládají ani ta nejzákladnější pravidla slušného chování. A měl by se toho pravidla nadále držet. Ti, kdo se neumějí chovat slušně, nemohou být členy oficiálních delegací. Cílem je přece budovat vztahy, nikoliv vyvolávat skandály.
Reakce ovšem na sebe nenechala dlouho čekat. Část opozice oznámila, že pojede na Slovensko také – vlakem a za své peníze. Má to být jasný vzkaz veřejnosti a srovnání s Okamurou. Jak takovou „truc akci“ čtete vy: oslovuje to voliče, nebo spíš politické a mediální publikum?
Je to gesto určené úzkému tvrdému jádru jejich voličů a samozřejmě sponzorům. Širší veřejnost to vůbec nezaznamenala. Ani v České republice, ani na Slovensku.
Piráti k tomu navíc natáčejí videa na sociální sítě, kde si s nadsázkou „balí kufry“ a už předem zesměšňují tamní vládní strany. Jak podle vás takový styl komunikace působí – přibližuje politiku lidem, nebo ji spíš mění v show pro sociální sítě?
Připomínám, že žádná z opozičních stran se v tuto chvíli nesnaží oslovit širší veřejnost. Ani Piráti se o to nesnaží. Vrátili se do role bavičů na sociálních sítích a nutno přiznat, že jim to jde. Dobře se to doplňuje s komickým dívčím poslaneckým klubem. Nepřikládejme tomu žádný další význam a v klidu si tu komedii užívejme.
Od politických stran se posuňme k občanskému aktivismu. Milion chvilek v čele s Mikulášem Minářem znovu vyzval veřejnost k akci, tentokrát podpisové – Stojíme za prezidentem. Aktivisté informovali, že se podepsaly už desítky tisíc lidí. Je to podle vás pořád běžný občanský apel, nebo už se tu aktivismus posouvá směrem k otevřenému politickému boji?
Samozřejmě že jde o otevřený politický boj! Pro posouzení celé situace je důležité rozumět tomu, že proti Andreji Babišovi stojí oligarchická struktura, jejíž součástí jsou politické strany pětikoalice, veřejnoprávní média, Milion chvilek, další politické neziskovky, ústavní soud a další. Z principu nemohou být objektivní, jsou jednou z válčících stran. Neslouží moci. Oni sami jsou moc.
Pokud to Andrej Babiš s nápravou poměrů myslí vážně, bude muset jejich moc zlomit. To zahrnuje i nutnost udělat přítrž aktivitám milionchvilkařů, například úplným odříznutím od všech zdrojů peněz. Pokud by byla tato část politické moci ponechána beze změny, byly volby vlastně zbytečné.
S aktivismem a veřejným prostorem souvisí i role médií. Česká televize dlouhodobě rozděluje společnost a teď se diskutuje návrh Patrika Nachera financovat ji z veřejného fondu místo koncesionářských poplatků. Vidíte v tom cestu ke zklidnění situace, nebo spíš k dalším sporům?
Obávám se, že neexistuje žádný krok, který by vedl ke zklidnění situace. Jsme v situaci studené občanské války. Buď vítězové parlamentních voleb ovládnou, či zničí i další opory odcházejícího režimu včetně České televize, nebo jim ty instituce zabrání převzít moc.
Není tedy jiné cesty než úplné podřízení České televize vládě. Musíme se připravit na hysterický jekot a na nepřátelské akty bruselské byrokracie.
Na závěr bych to vzal trochu obecněji. Když se na současnou politiku, aktivismus i média podíváte z nadhledu sociologa: nemáte pocit, že veřejnou debatu dnes formuje úzká skupina hlasitých aktérů, zatímco velká část společnosti má pocit, že se jí už nikdo moc neptá?
Opravdu to tak je. Z hlediska politických názorů je společnost rozdělena na dvě velmi radikální poměrně úzké skupiny (kavárna a vlastenecká alternativa) a rezignovanou většinovou veřejnost, která nedůvěřuje ani jedné z těch skupin.
Nicméně politika je a vždy byla především bojem organizovaných elit. Doufám, že to Andrej Babiš pochopil a že bude postupovat s dostatečnou razancí.
Rozhodně čtenářům doporučuji, aby ignorovali kašpařiny představitelů končícího režimu, neničili si tím nervy a přesměrovali pozornost na něco pozitivního. Přichází doba, kdy je čas pracovat, studovat a vymýšlet. Tak abychom svou zemi mohli po malých kouscích zlepšovat, abychom jednou dostali nazpátek to, co nám v posledních dekádách vzaly nadnárodní organizace, aby zase začalo fungovat školství, vrátil se technologický optimismus a celkově jsme se vrátili na cestu civilizačního růstu.
Aby vznikaly projekty, jako je Jungmannova národní akademie, kde už více než 300 občasných posluchačů zvyšuje své mentální schopnosti tím, že se učí rozumět komplikovaným historickým a společenským souvislostem. Každý tím tempem, jaké mu vyhovuje.
Opravdu věříte, že Babišova vláda dokáže napravit celkové poměry?
Obávám se, že nový premiér a velká část jeho spolupracovníků nedokážou ani pochopit, v čem spočívá civilizační krize, natož aby ji napravovali. Ale mohou zastavit ničivé řádění liberální oligarchie a mohou opravit spoustu jednotlivých věcí. Navíc – tam, kde si nevědí rady – mohou postupovat podle Orbánova příkladu. Mohou tak připravit půdu pro projekt revitalizace národního hospodářství a národního života, který přijde v budoucnu.
To vůbec není málo.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

JEDINÁ ŠANCE JAK PŘEŽÍT: USA deportovaly 579 000 migrantů a budují vlastní “deportační” flotilu letounů B-737 pro další vyhošťování ..... Více než 1 000 deportačních letů od nástupu Trumpa do úřadu! Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti zakoupilo šest letounů Boeing 737 za 140 milionů dolarů – rozhodnutí, které představuje změnu měřítka pro agenturu ICE.
Až dosud se americké úřady spoléhaly na pronajatá letadla pro deportace. Nyní jim Kongres umožnil pořídit si vlastní flotilu.
Peníze pocházejí ze 170 miliard dolarů schválených v republikánském daňovém balíčku, jehož jediným cílem je prosadit imigrační agendu Donalda Trumpa.
Tento krok ohlašuje novou éru deportačních operací – s trvalou infrastrukturou a vysokou kapacitou pro masové vyhošťování.
Tom Homan již hovoří o více než 579 000 deportacích k dnešnímu dni, zatímco 66 000 lidí je drženo v zařízeních ministerstva vnitřní bezpečnosti a čeká na rozhodnutí o deportaci.
Mluvčí Tricia McLaughlin trvá na tom, že nová flotila přinese „úspory“ ve výši 279 milionů dolarů.
Od 20. ledna do 31. října uskutečnila ICE Air 1 701 letů do 77 zemí. V rámci USA probíhají stovky přesunů mezi detenčními centry. Provozní rozsah je již nyní obrovský.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Další studie potvrzuje, že CO2 pochází z oceánů, ne od lidí ..... Další z řady studií zcela rozbíjí propagandou šířený narativ o oteplování způsobeném lidmi produkovaným CO2. Tato studie potvrzuje, že hladiny CO2 v atmosféře následují až po zvýšení teploty, ne naopak.
Emise CO2 způsobené člověkem proto nehrají prakticky žádnou roli. I kdyby EU zcela zastavila vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, nemělo by to žádný měřitelný účinek.
Zatímco vlády a klimatičtí alarmisté nadále tvrdí, že každá další desetina stupně oteplování je přímým důsledkem lidské chyby, nová studie publikovaná nakladatelstvím SCC Publishing s názvem „Návrat k uhlíkovému cyklu“ ukazuje, že realita je mnohem prozaičtější:
Teploty pohánějí CO2 – a ne naopak. Autoři navíc vypočítali, že ohromujících 95 procent dnešní koncentrace CO2 lze připsat zcela přírodním procesům, zejména těm, které pocházejí z oceánského povrchu, který od poloviny 20. století stále více uvolňuje plyny.
Studie jednoznačně demonstruje to, co nezávislí vědci zdůrazňují již léta: od roku 1959 datový soubor Mauna Loa vykazuje jasnou korelaci mezi teplotou a CO₂.
To znamená, že rostoucí teploty vedou ke zvýšení emisí z půdy a oceánů, zatímco emise fosilních paliv zůstávají ve srovnání s nimi statistickou poznámkou pod čarou.
Dokonce i nárůst globálních anomálií SST vysvětluje 83 procent celkového nárůstu CO₂ od roku 1959, což činí desetiletí trvající mýtus IPCC o CO₂ jako primárním faktoru ovlivňujícím teploty groteskním.
Jde o klasický případ obrácené kauzality, aby se ospravedlnily politické programy, které by jinak nikdy nezískaly většinu.
Bližší pohled na čísla odhaluje ještě větší absurditu. Emise fosilních paliv se od roku 1959 zvýšily o téměř 8 gigatun uhlíku (Gt-C) ročně, zatímco přirozené emise z oceánů se za stejné období zvýšily o 42 Gt-C ročně, tedy více než pětkrát.
Oceány tak vykazují přirozený trend uvolňování plynů, což z veškerého politického úsilí Západu, posedlého nulovými čistými emisemi, činí jakousi nerealistickou šarádu, která pohlcuje astronomické částky, ale nemá absolutně žádný relevantní dopad na hladinu CO2 v atmosféře.
Pokud příroda každoročně nahradí zhruba 20 procent veškerého atmosférického CO2, pak se groteskní tvrzení, že fosilní emise zůstávají v atmosféře tisíc let, stává neudržitelným.
Údajný poločas rozpadu CO2 v délce staletí nebyl nikdy ničím víc než matematickou fikcí používanou k umělému nafukování problému. Skutečná doba je kolem pěti let, což je hodnota, která je v datových sadách viditelná po celá desetiletí a přesto je vytrvale ignorována.
Studie jasně demonstruje rozsah přirozeného toku uhlíku. Autoři pomocí komplexních modelů popisují, jak samotné teplotní rozdíly mezi tropickými a subpolárními oceány generují obrovské výměnné proudy.
Teplý oceán uvolňuje CO2, studený ho absorbuje a tento proces představuje zhruba 100 až 275 gigatun uhlíku ročně, což jsou veličiny, díky nimž se rozpočet na emise fosilních paliv jeví jako statistický šum.
Tento obrovský systém reaguje okamžitě a s extrémní citlivostí na teplotní výkyvy a lidé jsou bezmocní jej změnit, i kdyby chtěli. Protože však politická agenda musela učinit z lidstva obětního beránka, tato základní fyzikální fakta byla důsledně ignorována.
Autoři zdůrazňují, že z dnešních 425 ppm CO2 lze pouze 23 ppm připsat lidským emisím. To znamená, že celá zbývající část – 402 ppm – je přirozenou součástí uhlíkového cyklu, řízenou teplotními procesy, dynamikou oceánů a biologickou aktivitou.
Západ tak může prosazovat své snahy o dekarbonizaci, instalovat solární parky, nařídit tepelná čerpadla a vytlačovat průmyslová odvětví; na globální hladinu CO2 to prakticky nebude mít žádný vliv.
Studie dokonce ukazuje, že okamžité a úplné zastavení všech emisí fosilních paliv v EU by do roku 2035 snížilo hladinu CO2 o pouhých 0,5 ppm. To je hodnota tak malá, že je zanedbatelná i v rámci přirozených sezónních výkyvů.
Je také zajímavé, jak studie vyvrací klíčové konstrukty IPCC. Pojmy jako podíl CO2 ve vzduchu, Bernova křivka, Revelleův faktor nebo dokonce teorie, že významná část CO2 zůstává v atmosféře po tisíc let, se podle autorů ukazují jako neudržitelné předpoklady, které nejsou podloženy skutečnými naměřenými daty.
Všechny tyto modely jsou založeny na teoretických závěrech, které se mohly udržet pouze proto, že je političtí činitelé, média a uplacení aktivisté stále prezentují jako vědeckou pravdu.
Ale když naměřená data za osm set měsíců ukazují, že změny CO2 úzce korelují s tropickými anomáliemi v kolísání teploty mořské hladiny, ale nikoli s emisemi fosilních paliv, pak už nelze předstírat, že rozhodujícím faktorem jsou lidé.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ztracené umění léčení
V minulosti bývalo běžné, že každá domácnost měla alespoň základní znalost bylin a domácího léčitelství. (christening / Envato)
Mollie Engelhart10. 12. 2025
Komentář
Často mluvíme o ztraceném umění vaření a pěstování potravin. Lamentujeme nad tím, že moderní lidé si neumějí upéct chléb nebo si na malém záhonku vypěstovat rajčata. Ale existuje ještě jeden druh ztráty, který probíhá tiše – téměř neviditelně – a možná bude mít pro naši budoucnost ještě závažnější důsledky.
Zapomněli jsme staré způsoby, jak o sebe pečovat.
Ještě před stoletím bylo běžné, že si domácnosti udržovaly praktické znalosti o bylinkách a domácích prostředcích. Rodiny věděly, jak reagovat na každodenní neduhy pomocí toho, co vypěstovaly, nasbíraly nebo uskladnily. Spíže obsahovaly sirup z černého bezu a med s česnekem. V kredencích bývaly uložené obklady a masti. Lidé sbírali diviznu, řebříček, meduňku a divokou mátu stejně samozřejmě, jako dnes procházíme regály v lékárnách. Nejednalo se o nějaký módní trend ani o specializované dovednosti – byla to součást běžného života.
Na naší farmě v této tradici pokračujeme, protože je součástí naší kultury a paměti. Pěstujeme kostival a vyrábíme z něj mast – stejný druh přípravku, na jaký spoléhali lidé po generace. Otec mého bývalého manžela nám posílá včelí vosk ze své včelnice v severní části státu New York a my z něj vyrábíme masti a balzámy na rty pro celou rodinu. Věšíme byliny jako meduňku, diviznu, spilant a třapatku – rostliny, které používali a zmiňovali už naši prarodiče – protože nám připomínají, odkud pocházíme. Můj otec každý rok pěstuje pelyněk a posílá nám ho v obyčejných obálkách, čímž pokračuje v tradici, kterou dodržovali jeho předkové a předávali ji dál v rodině.
Naše lékárna roste v košících, visí z trámů, louhuje se ve sklenicích a odpočívá v tmavě jantarové barvě na policích.
Jedním z přípravků, které děláme, je jednoduchá tinktura z rozmarýnu a kořene pampelišky macerovaná ve vodce – v některých komunitách se jí říká „amišský ibuprofen“. Po více než deset let jsem nesáhla po volně prodejném analgetiku – ne proto, že by mi to někdo zakázal, ale proto, že je to rytmus, v němž jsem vyrostla a stále podle něj žiji.
Když sedím vzadu ve své restauraci a balím tinktury z bylin, které jsme nasbírali, přemýšlím o tom, jak nezvyklými se tyto znalosti staly. Moje matka a její sestra mě naučily sbírat diviznu, sušit ji s česnekem a jemně ji louhovat v olivovém oleji, abychom vyrobily kapky do uší, které rodiny používaly dávno před vznikem lékáren. Naučily mě také, že divizna je v nouzi slušná náhrada toaletního papíru – připomínka toho, že věci v přírodě často slouží více než jednomu účelu.
Divizna má dlouhou historii použití při potížích s plícemi. Lidé ji vařili, kouřili, drtili, máčeli – její užití bylo součástí kulturní paměti a komunitní praxe dlouho před vznikem farmaceutik.
Moje teta mě také naučila vyrábět masti z kostivalu z naší zahrady, který rostl tak bujně, že téměř převzal vládu nad záhonem. Ukazovala mi, jak některé generace používaly kořen kostivalu k podpoře zotavení při řezných ranách a pohmožděninách a proč se mu někdy říkalo „kostní steh“. Ukazovala mi také, jak zahradníci používali jeho listy k obohacení půdy – protože v minulosti rostliny, které byly dobré pro lidi, bývaly dobré i pro půdu.
Tento druh znalostí žije v rukou, hovorech a vzpomínkách – ne v návodech nebo štítcích. 
Mezitím jsme kulturně zamířili úplně jiným směrem. Místo abychom se učili o rostlinách kolem sebe, jedeme do obchodního řetězce a koupíme si balení, které nejlépe odpovídá našim příznakům. Většina lidí neví, co tato balení obsahují ani jak působí na organismus. Výchozí důvěra se přesunula od tradičních znalostí k uličkám identických krabiček.
Nic z toho nesnižuje hodnotu moderní medicíny. Akutní péče, špičkoví chirurgové a život zachraňující zákroky jsou dary, za které jsem hluboce vděčná. Ale někde cestou se vytratila rovnováha. Místo abychom propojili starou moudrost s novými nástroji, jednoduše jsme nahradili všechno, co tu bylo dříve. Místo abychom rozvíjeli vztah k vlastnímu tělu, předali jsme porozumění někomu jinému.
A dnes máme celé generace lidí, kteří by nepoznali léčivou bylinu, ani kdyby jim rostla u vchodových dveří.
Když plním lahvičky tinkturami z rostlin, které jsem sama nasbírala a vylouhovala, přemýšlím, jak dlouho ještě tato tradice vydrží. Učila jsem se od své babičky, matky a tety. Doufám, že to předám svým dcerám. Ale znám i mnoho rodin, kde se již tyto znalosti vytratily.
Společnost, která se neumí sama nasytit, se stává závislou.
Společnost, která se neumí sama o sebe postarat, se stává křehkou.
Bylinné tradice nikdy neměly konkurovat urgentní medicíně. Jednoduše byly součástí každodenního života – součástí toho, jak lidé chápali vlastní tělo a své prostředí. Rostliny, které Bůh vložil na tuto Zemi, hrály v lidské kultuře roli po tisíce let.
Tato moudrost si zaslouží zůstat součástí našich domovů a rozhovorů – ne proto, že nahrazuje něco moderního, ale protože našemu životu dodává hloubku, paměť a odolnost.
Léčení – stejně jako pěstování potravin – nikdy nemělo být přenecháváno někomu jinému.
Mělo být praktikováno, uchováváno v paměti a předáváno dál.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Studenti protestovali proti Motoristům aneb Splachujeme peníze do kanálu ..... Zelené neziskovky jímá hrůza, že by jim po nástupu nové vlády mohly vyschnout příjemně tekoucí penězovody. A tak vsadily na starou dobrou zelenou taktiku – vtáhly do hry zblblou mládež a studentstvo. Když ostatně mláďata poslechnou výzvu, že mají ve volbách kroužkovat jen ženy, protože jsou ženy, tak co by neposlechli výzvu, že mají vyjít do ulic proti Motoristům. Když je někdo patřičně propagandou vymytý, rád vyrazí kamkoliv řvát proti nebezpečí, které neexistuje. Dokonce i pár heslíček na kus papundeklu si k tomu napíše, aby to jó mělo styl…
Greta Thunberg sice zestárla a stala se už jen trapnou karikaturou sebe sama, ale strategie, s níž jejím prostřednictvím zelení aktivisté prorazili, zůstává stále stejná: efektivnější nástroj na podporu „klimahysterie“, než jsou mladí lidé, by člověk hledal jen těžko. Starý člověk přilepený k magistrále zkrátka nikdy nebude držet tak dobře, jako když se přilepí studentík nějakého perspektivního oboru typu genderová studia. Studentstvo nejen, že si hravě osvojilo jakousi blíže neurčenou klimatickou tíseň, jíž se nechává zcela dobrovolně sužovat, ale navíc je ochotno, odpapouškovat prakticky cokoliv. Jediné, čím se ta starší a rozumnější část společnosti může utěšovat, je fakt, že ze všeho se dá vyrůst a všechno se dá, při troše štěstí, léčit.
Jinak je to ale pohled notně zoufalý. Zvláště pokud uvážíme, že je v současné politice poměrně silná lobby, jež chce mladým nadělit aktivní volební právo už od 16 let. Jistě, nemá smysl házet všechny mladé do jednoho pytle. Bezpochyby se mezi nimi najde i dost těch, kteří si nenechali ekopropagandou vymýt mozek dočista a kteří chápou, že klima se měnilo vždy – a tudíž se bude měnit i nadále. Navzdory tomu, jestli se v celosvětovém měřítku maličkatá Evropa rozhodne, že se uhlíkovou neutralitou ekonomicky pohřbí hned zítra. Jenže třeba takové důchodce do jednoho pytle klidně házíme. Klidně se díváme na všechny seniory jako na dezoláty, jimž by naopak bylo nejlepší volební právo úplně odebrat.
Místo do Tesca na demošku…
Včerejší šaráda v Praze, Brně a dalších městech by ale tento pohled alá „staří out, mladí in“ měla dost zásadně změnit. Jestli něco zbouralo bábovičky zastánců volebního práva už od 16, pak právě včerejší demoška, na které výběr ze studentských hroznů ukázal, že možná i těch 18 let je zbytečně brzo. I průměrný politikou nepolíbený občan se musel do morku kostí vyděsit, když viděl obrázky pochodujících hastrošů, kteří by spíš než na demonstraci měli vyrazit do Tesca pro nové kalhoty, bundu, mýdlo, hřeben a prášek na praní. A to je pouhá vizuální stránka věci. Ovšem ta obsahová je ještě horší!
Na studenty se historicky hledělo jako na mladou elitu národa. Ale co je to za elitu, když zpochybňuje výsledky demokratických voleb? Co je to za elitu, která věří, že planeta hoří a že české ministerstvo (ať už by na něm seděl kdokoliv) má možnost je před apokalypsou ochránit? Co je to za elitu, která chce po vzoru soudruhů z padesátých let dvacátého století poroučet větru, dešti? No a co je snad vůbec nejvíc legrační? Když se studenti v letácích oslovují s genderově neutrálním x na konci. Takže tu máme „elitu“, která nejenže podlehla ekopropagandě, ale ještě ke všemu ani neví, jakého je pohlaví. No maucta!
Za této situace už zbývá jen jediné: konečně co nejrychleji zavést školné na vysokých školách. Protože pokud měla být včerejší demonstrace přehlídkou výkvětu českého vysokého školství, pak je bohužel třeba konstatovat, že tady daňový poplatník a stát splachují peníze zbůhdarma do kanálu.     (Čtěte na stránkách deníku TO)

Solidarita pod pistolí: Sklopit hlavu a podřídit se, nebo bojovat za udržení národa? Brusel zase lže. Budeme rukojmí migrantů? Státy, které kolonizovaly, nyní chtějí, abychom jim platili? Jak na to přišli? Tohle má na svědomí Raušan a Fiala ..... Rafael Rafaj rozebírá, proč je absurdita zvaná povinná migrační solidarita vnucovaná Bruselem z morálního, politického i historického hlediska nepřijatelná, protože na nás přenést důsledky koloniální minulosti západních mocností na státy střední a východní Evropy, které se na kolonialismu nepodílely
Buďme upřímní. Země, které jsou vystaveny takzvanému migračnímu tlaku, jsou převážně bývalé koloniální mocnosti, které kolonizovaly regiony, z nichž nyní do Evropy proudí hordy přistěhovalců: Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Německo, Belgie, Nizozemsko, ale i Dánsko a Švédsko měly državy v Africe, odkud drancovaly bohatství.
S výjimkou Řecka, které v moderní době koloniální mocností nebylo, prakticky všechny evropské koloniální státy zažívají „odvetu“ ze strany svých bývalých kolonií.
Vnitrozemské státy (střední Evropa) naopak kolonie neměly, netěžily z jejich bohatství, a proto nikdy nemohou ekonomicky dohnat takzvaný „rozvinutý Západ“, ale přesto by měly nést důsledky toho, co nezpůsobily.
Absurďák: „povinná solidarita“
Neměly by se ani podílet na vynálezu Evropské komise, která přišla s další logickou, lexikální, etickou a spravedlnosti odporující hloupostí (oxymóronem) v podobě „povinné solidarity“.
Je však slučitelná s politikou, tj. s pokroucenými odstavci a prosazováním moci prostřednictvím systému, včetně směrnic a sankcí za nedodržování směrnice o „povinné solidaritě“. V tomto případě na základě plánované regulace hegemona – Evropské unie – vůči suverénním členským státům.
Taková politika nátlaku je však nespravedlivá, protože přehlíží původní nemorální příčiny a zabývá se pouze důsledky, paradoxně a pokrytecky odkazuje na morální vydírání.
Tento přístup nemá nic společného s křesťanskou morálkou, i když v křesťanské filozofii je solidarita duchovní a morální povinností sdílet břemena a statky s ostatními. Jde však o globalistický a progresivní koncept „woke“, který spočívá v kapitalizaci zisků (z kolonialismu) pro sebe a socializaci ztrát (z přílivu „koloniálních migrantů“), tj. v nemorálním přesunutí břemene důsledků na ty, kteří se takového parazitismu neúčastnili a tento jev nezpůsobili.
Břemeno ideologie
Mezi důsledky patří také popření křesťanského sociálního učení, podle kterého jsou slabí chráněni a silní nesou větší odpovědnost. Plošný přístup „všichni a všechno v jednom společném pytli“ má podle woke ideologie tendenci být opět manipulativní (tj. ve svých důsledcích představuje obrácený rasismus) a posouvá vztah od slabých–silných z důsledků na příčinu, i když je zřejmé, že stále chudé státy Blízkého východu jsou slabými, kteří jsou nuceni chovat se jako silní.
Proto v politické, na moci založené, donucovací „solidaritě“ nehledejte dobrovolnost, empatii, laskavost nebo dokonce spravedlnost, tj. přirozené lidské ctnosti, ale pouze normativní (politický) vztah dodržování příkazu „mlč a poslouchej“… s „pokrokem“ migrace.
Zároveň je také jasné, že nejde o nutnost – ani pro příchozí, ani pro ty, kteří je „vítají“ –, ale o organizovanou a politicky a především ideologicky podporovanou migraci. Proto ani tento faktor ze smluv a plnění smluv nemůže v této situaci obstát. 
Máme plné právo, aniž bychom museli platit výkupné za nepřijaté migranty, odmítnout splnit uloženou povinnost z důvodu nezasloužené nebo neoprávněné zátěže.
Dokonalé pokrytectví
To lze vidět také na odlišném a stejně nespravedlivém přístupu k nucenému opuštění levných a infrastrukturálně výhodných ruských nosičů energie – paradoxně opět nejvíce postižených vnitrozemských států – Slovenska, Maďarska a České republiky.
Zde nevidíme stejnou „solidaritu“ se slabšími státy postiženými ekonomickým tlakem ze strany Bruselu, protože opět vidíme stejný ideologicko-mocenský přístup: mlčte a dodržujte naše předpisy…
Vraťme se k migraci a k přílivovým vlnám migrantů. Nebyli jsme to my, Slováci, Češi, ani Poláci, ani Maďaři…, kdo volal „uprchlíci jsou vítáni“ nebo se dokonce chlubil machistickou propagandou Angely Merkelové „wir schaffen das“ (Zvládneme to), frází, kterou opakovala ad nauseam.
Pokud tedy Západ v čele s Německem tvrdil, že zvládne neomezenou a nelegální migraci do EU a Evropy, proč pachatelé a podněcovatelé masové invaze vnucují „solidaritu“ těm, kteří nemají nic společného s příčinou nebo „řízením“ tohoto zničujícího jevu?
A překvapivě, „rozvinutý“ svět, ten, který je postižen vnucováním migrantů, jsou právě ty vnitrozemské státy, které mají čisté, nekoloniální ruce: Slovensko, Česká republika, Maďarsko, … A ty mají pomáhat platit výkupné státům „pod migračním tlakem“, které v minulosti zejména drancovaly Afriku a obohacovaly se prostřednictvím svých kolonií. 
Bývalé postkomunistické státy již mají zkušenosti s vynucenou solidaritou a „omezenou suverenitou“ (Brežněvova doktrína). Používání stejných praktik a stejných narativů v obou režimech je známkou morálního, politického a civilizačního úpadku Západu, který může udržet „soudržnost“ a „jednotu“ pouze donucovacími prostředky.
Západ a východ EU: odlišné kulturní kódy
Tento typ vynucené „solidarity“ nebude fungovat; neposílí soudržnost ani pocit sounáležitosti, ale dále prohloubí propast mezi odlišnými kulturními kódy západní a východní Evropy.
Smlouvy a nařízení, i pod hrozbou donucovacích opatření (pokut), nemají nic společného s Habermasovou politickou solidaritou, protože postrádají racionální dialog i společné rozhodování. Prosincové finále nebude o rozhodnutí všech členů, ale o kvalifikované většině, kde největší váhu mají státy, které se nejvíce podílely a podílejí na kolonialismu – hlavní příčině nelegální migrace do Evropy – mimo ideologické narativy multikulturalismu.
A konečně nejde ani o demokratický proces, protože v demokracii je solidarita předpokladem pro spravedlivé fungování institucí, což o Evropské komisi již dlouho nelze říci.
Evropská komise a její servilní satelit, Evropský parlament, s jeho oddanou progresivní většinou, již dávno ztratily punc spravedlnosti, takže není překvapením, že odpor proti jejím diktátům bude jen sílit. Každé zlo tedy končí svým vlastním zánikem. A to je dobrá zpráva a světlo na konci temného evropského tunelu. 
Co to znamená?
Podle základního morálního principu je člověk zodpovědný pouze za důsledky svých vlastních činů, nikoli za činy jiných.
Povinná solidarita uložená těm, kteří problém nezpůsobili, je v rozporu s tímto principem. Pokud jsem daný jev nezpůsobil, nenesu za něj žádnou morální odpovědnost, a proto není spravedlivé, abych byl za to sankcionován nebo nucen nést jeho břemeno.
Spravedlnost vyžaduje, aby břemeno nesli ti, kteří je způsobili nebo z něj mají prospěch. Pokud břemeno nesou ti, kteří s ním nemají nic společného, jedná se o porušení zásady proporcionality.
Očekávat solidaritu od těch, kteří k problému nijak nepřispěli, znamená uplatňovat kolektivní vinu, což je z etického hlediska nepřijatelné.
Zásada solidarity se stává nemorální, když je vynucována proti vůli jednotlivce nebo národa: autonomie má přednost před povinnými závazky.
Nucená solidarita oslabuje odpovědnost těch, kteří problém způsobili, a demotivuje ty, kteří jednali správně.
Povinná solidarita nemůže být spravedlivě uvalena na ty, kteří daný jev nezpůsobili, protože to porušuje zásadu osobní odpovědnosti, individuálního souhlasu, spravedlivého rozdělení břemene a morální autonomie.
Rakušan pakt podepsal
Ministři vnitra členských států Evropské unie v Bruselu dosáhli politické dohody o povinném mechanismu solidarity (!) pro přerozdělování žadatelů o azyl pro rok 2026.
Návrh, který v zásadě a systémově neřeší primární problém nelegální migrace, tj. zastavení jejího toku, ale přenáší důsledky na jiné členské státy, musí být na příštím zasedání Rady schválen kvalifikovanou většinou členů EU.
Podle nového systému by země EU musely přijmout stanovený počet migrantů, zaplatit finanční příspěvek za každého nepřijatého migranta nebo poskytnout operační a technickou podporu zemím, které jsou nejvíce vystaveny migračnímu tlaku. V roce 2026 by mělo být přemístěno celkem 21 000 migrantů.
Pokud by je žádná země nechtěla přijmout a Slovensko by takové nucené přijetí odmítlo, musely by do „Solidárního fondu“ v Bruselu zaplatit 420 milionů eur. Kypr, Řecko, Španělsko a Itálie by měly nárok na prostředky z fondu v důsledku migračního tlaku.
Navrhovaný mechanismus je součástí širšího Paktu EU o migraci a azylu, který stanoví závazná pravidla pro řízení migrace v rámci Unie a vytváří společný azylový systém. Pakt byl přijat v roce 2024, přičemž Polsko, Slovensko a Maďarsko hlasovaly proti. Vstoupí v platnost dne 12. června 2026.
Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko mohou požádat o výjimku z příspěvků do fondu na příští roky z důvodu významného migračního tlaku v posledních pěti letech, přičemž Česká republika a Polsko uvádějí přijímání uprchlíků z Ukrajiny.
Slovensko, které se podílí na pomoci Ukrajině a přijímání ukrajinských uprchlíků v nejvyšší míře, o tuto výjimku kupodivu nepožádalo.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Antické drama? Ne, jenom hospodská šmíra Středeční glosa Ivo Strejčka ..... Tváří se to málem jako nástin antického dramatu, ve kterém jde o záchranu české demokracie, a ona je to jen podprůměrná hospodská šmíra. O co jde?
Když se na svoji první zahraniční návštěvu ve funkci předsedy poslanecké sněmovny vydal Tomio Okamura se svojí delegací, nepřizval do ní nikoho z dnešní parlamentní opozice. Okamurova cesta vedla na Slovensko a jejím cílem bylo učinit první vstřícné kroky k napravení těžce poškozených česko-slovenských vztahů.
O jejich krach se v minulých letech důsledně starala Fialova vláda s pomocí pirátské „diplomacie“ člena nečlena ODS Lipavského. Fialův kabinet opustil formát pravidelných mezivládních konzultací, které byly vždy symbolem nadstandartních vzájemných vztahů obou národů a potvrdil tím soustavné vměšování „Prahy“ do sebevědomé a nezávislé politiky Ficovy vlády. Vždyť to byl přece Lipavský, kdo se posmíval Slovákům, že se „jezdí plazit do Moskvy před masovým vrahem“, byl to premiér Fiala, kdo se před jednáním V4 sešel separátně se svým polským kamarádem „ve zbrani“ Tuskem, aby se poradili, jak rozbít Visegrád, ve kterém se neuměli vyrovnat s Orbánovou a Ficovou samostatnou politikou.
Nebyl proto jediný důvod, aby předseda Okamura přibral při své cestě na palubu byť jen jediného zástupce končící vládní koalice.
Ovšem strhla se hysterie, která se dala očekávat. Zatímco předseda Okamura úspěšně jednal na Slovensku s tamní vládnoucí formací i reprezentací sousedního Rakouska, v Praze byla uspořádána blesková tisková konference zoufalých a zhrzených opozičních poslanců v čele s Markem Bendou. Kdo ji viděl, musel být otřesen arogancí (a vlastně i argumentační drzostí) jejích účastníků: Bendy, Šebelové, Jakoba a jakési pirátky s gruzínským jménem a chováním pubertálního spratka, kteří se dovolávali dodržování demokratických pravidel (oni jsou přece vykladači obsahu slova demokracie) a údajného práva opozice účastnit se zahraničních parlamentních misí.
Okamurova cesta skončila úspěchem. Podařilo se mu nakročit cestou, která může vést k normalizaci česko-slovenských vztahů, a která snad bude postupně do vzájemných vztahů přinášet zklidnění a zlepšení. Bude to ale chtít čas a vstřícnou trpělivost, neboť v mnoha Slovácích se jistě otevřely staré rány vzniklé domnělým či snad i skutečným „poroučením a mistrováním“ z Prahy.
V situaci, kdy se nové české vládní koalici v Bratislavě podařil krok vpřed, se dozvídáme, že opoziční parlamentní delegace vedená Markem Bendou (kým jiným) se vydává „po své vlastní ose“ do Bratislavy, neboť „pokládají za nutné zareagovat a ukázat, že česko-slovenské vztahy nejsou jenom věcí koalice nebo opozice, ale jsou zájmem celé České republiky“.
A právě v této chvíli se soudný člověk musí štípnout do tváře, že se mu to všechno jenom nezdá. Marek Benda a jeho koaliční spolupracovníci z pětikoalice Petra Fialy, všichni ti, kteří se podíleli na rozbití vzácných vztahů s naším nejbližším sousedem, jedou k Šimečkově progresivní opozici (kterou Fiala vždy favorizoval před svobodně zvoleným Ficem, a která například na Slovensku volá po zrušení Benešových dekretů) demonstrovat svoji dojemnou péči o vzájemné vztahy? Nevzpomínám si, že by kdy Marek Benda a jeho kamarádi a kamarádky, dnes mířící na Slovensko „zachraňovat“ vztahy, veřejně vystoupili a kritizovali hloupé počínání Fialovy vlády. Nevzpomínám si, že by kdy někdo z těchto lidí varoval před vměšováním se Česka do vnitřních záležitostí Slovenska. Vzpomínám si ale, že „fialovci“ vždy využili jakoukoliv možnost a příležitost, se kterými mohli Slováky poučovat o demokracii a evropských hodnotách. Bývalo pro nás mnohé ponižující bezmocně sledovat fialovsko-lipavské borcení upřímných a přátelských vztahů se Slováky. Čím více jsme „díky“ jejich „morální diplomacii“ ztráceli Slováky, tím víc jim děkoval Berlín a Brusel. Bylo to ostudné!
Tak Marku Bendo, starostko Šebelová a soudružko pirátko, vzhůru na Slovensko! Doufám, že se vám za tu vaši hospodskou šmíru, kterou dnes předvádíte, dostane přijetí, které bude odpovídat výsledkům vašeho vládnutí.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Chcete žít v kapitalismu, ale bez dotací neumíte fungovat ..... Já jen tiše doufám, že náš lid se konečně probudí, zavře televizi a nekoupí si lístky do kina a divadla. Je třeba, aby věděli, že bez nás nejste nic.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá
Můžeme herce litovat, můžou nám říkat, jak se máme chovat, ale doba, kdy pro nás byli vzorem, odreagováním a kdy jsme je měli rádi, je dávno pryč. Cit se změnil v lepším případě v lhostejnost, v tom horším ve velké znechucení, a já se jen divím, že už to páni herci konečně nepochopili. Buď jsou tak arogantní, nebo prostě hloupí.
Dříve jsme herce milovali, a dnes některými z nich opovrhujeme. Odmítáme se dívat na jejich staré filmy či poslouchat jejich písničky.
Umělci, kterých si vážíme
Opravdu chápu, že to neplatí pro všechny. Je spousta umělců všech oborů, kterých si velice vážím, mám je ráda a baví mě je poslouchat nebo se na ně dívat. Za všechny jmenuji jen pár: Petr Štěpánek, Michal Gulyáš, Lucie Bílá a zesnulý Karel Gott. Ostatní mi prominou, ale pak by se z tohoto článku stal jen seznam, a to je zbytečné.
Obyčejní lidé totiž velmi dobře vědí, kteří z vás to jsou. Vždy vás budou mít rádi a nedají na vás dopustit. Milují svoje umělce, kteří se na nás nepovyšují, nezesměšňují, nechtějí nás poučovat, nepíšou, že na vesnici jsou lidé nevzdělaní, a už vůbec nechtějí brát hlasovací právo těm, kdo podle nich nedokážou poznat, co je pro ně dobré.
Kdo platí vaši práci?
Jsou nás miliony, a kolik z nás se podívá za život do divadla? Nepatrné procento, a to je holý fakt. Některé herce nechceme ani vidět, na jiné kulturní akce nemáme peníze, a někteří musí pracovat u pásu, aby bylo za co platit i tu vaši práci. Ono se musí na všechno vydělat. I na ta divadla a koncerty. Nic z nebe samo nepadá a všechno leží na bedrech těch dole.
Lidé na vesnicích se do Prahy dostanou možná jen jednou za život. Jim musí stačit televize, a díky internetu si mohou zábavu vybírat sami. A to je moc dobře.
I ostatní lidé mají hypotéky a musí je splácet, aby neskončili pod mostem. I oni potřebují platit inkaso, oblékat se, používat drogerii a hlavně se potřebují najíst. Stejně jako vy. Jen je nikdo neslyší a nevidí, protože pro všechny politiky a celebrity jsme neviditelní a postradatelní.
Teď teprve poznáte, jak moc potřebujete obyčejné lidi. Bez nich není nic.
Končí doba iluzí
Teď pláče Hrušínský a další hvězdy, přitom horem pádem chtějí přijímat migranty, protože tady se přece máme dobře. Tady je bezva uživíme! Já si říkala, že musí být hrubě za vodou, když chtějí vynakládat takové peníze na lidi, co sem nejdou pracovat, ale užívat si sociálních dávek.
Bude dobře, když se zeptáte těch lidí ve fabrikách na mzdu a jak to z toho zvládají. Někteří rádoby umělci nám dali najevo, jak jsme k ničemu, a teď se strašně divíte, že je nelitujeme a posíláme je makat do práce. My to děláme celý život. Oni by klidně mohli vyskladňovat třeba zboží, aby lidé mohli nakupovat.
Nebudu dělat, že herce lituji, protože bych lhala. Je mi to jedno a jejich nářky čtu s odporem. Vzali jste nám iluze, že hrajete pro nás, a zpřetrhali jste pouto mezi námi a vámi. Měli jsme ho před rokem 1989, a po roce 1989 to všechno vzal čert. Tak nefňukejte a postarejte se sami o sebe, tak jako to dělají obyčejní lidé celý život.
K čemu je umělec, co si nevydělá?
Já osobně bych dotace nedala nikomu, natož někomu z umělců. Obyčejný člověk se musí uživit sám, a tak to má být i s umělci.
K čemu je umělec, co si sám na sebe nevydělá, nikoho jeho umění nezajímá, ale chtěl by ho dělat za cenu, že ho zaplatí obyčejní lidé? Takový člověk je jen obyčejný příživník.
Poznámka: Volič musí mít znalosti z ekonomiky a z politiky. Jinak by neměl mít právo volit. (Tento poslední odstavec mi do sekce o umělcích moc nepasuje, Mileno. Možná je to téma na další článek?)
„Kecy“ Janka Ledeckého a Olgy Sommerové
Janek Ledecký: Tak tomu se říká věta za všechny prachy! Víte, kdo ji pronesl? Janek Ledecký. Pan bývalý právník, potom zpěvák, a dnes vlastně ani nevím, co si osobuje právo rozhodovat o tom, kdo má jaké právo. Nevím, jestli zná slovo demokracie a možnost volby, ale je to, prosím s prominutím, zpovykaný hlupák, který má pocit, že spolknul všechnu moudrost světa.
Nevím, co se to s komedianty děje, ale většiny už mám vážně po krk. Po převratu se ukázala jejich povaha v celé své nahotě. Vše je o dotacích, hamižnosti, podrazech a lhaní. „Kam vítr, tam plášť“ – to můžeme pozorovat vždy, když se volí prezident. Zvolenému se leze do zadku a na končícího se kašle. Co na tom, že zvolený byl, a možná je, kovaný komunista? To přece naší šmíře vůbec nevadí. Hlavně, že budou kapat prachy za umělecký statut, a my, debilové, jim to musíme zaplatit.
Olga Sommerová: Připomeňme si i „kecy“ Olgy Sommerové. Pokud ještě nevíte, co je zač, tak je známá svými proslovy o úrovni inteligence obyčejných lidí. Dokonce ji napadlo, že by někteří vůbec neměli volit, protože na to prostě nemají. Tahle paní ví o demokracii tolik, co já o jaderné energetice, a věřte mi, nevím o ní vůbec nic. Její drzost a arogance se naprosto hodí do Topky, a já si doufám, že už tahle pidi strana konečně vypadne ze sněmovny i ze senátu.
Je doba, kdy se láme chleba
Najednou se nejde ukrýt před skutečností, a nejednomu „sluníčku“ začalo svítat. Kde je Mádl, Hrušínský, Geislerová, Hřebejk, Hrzánová, Klus, Basiková, Horáček, Bartoška, Svěrák, Brzobohatý, Rajmont, Trojan, Pogodová, Issová, Kocáb atd.? Je jich pochopitelně daleko víc, ale nebudu tady vytvářet seznam.
Tímto se omlouvám všem hercům, co zůstali věrni svým divákům, jako je pan Štěpánek, pan Vyskočil, pan Hůlka či režisér Svoboda a režisér Renč. Je jich mnoho a jsem za to moc a moc ráda.
O celebritách, hovadech a opovrhování
Jako celebrita nebo osobnost je označován člověk, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Obecně vzato je celebritou ten, kdo strhává pozornost médií. Měřítkem přitom nemusejí být jeho zásluhy, ale toliko zájem veřejnosti se o těchto lidech více dozvědět.
Nejlepší na tom je, že většina z nich je známá svými skandály, nebo tím, do které menšiny se zařadí. Mně je naprosto jedno, kdo z nich má koho v posteli, ale docela mi vadí, že se nestydí nazývat prezidenta hovadem. Prý chlastá a mluví sprostě. Ano, jeho slovní vyjadřování je občas za hranou. Ano, má rád alkohol. Proč to umělcům vadí? To teda nevím. Havel chlastal první ligu, spal se vším, co se mu naskytlo. Byl však jeden z nich, a to jim lichotí. Mají pocit, že jeho prapodivná svatozář padne i na jejich hlavy.
Když slyším Menzla, Navrátila, Novotného, Pazderkovou a další a další, tak si říkám, kde berou tu drzost opovrhovat všemi, co podporují hlavu státu.
Když jsem se jednoho takového zeptala, co je lepšího na Schwarzenbergovi, nedokázal mi odpovědět. Rychle ale usoudil, že jsem komunistka, rusofilka a další jejich oblíbené výrazy pro všechny, co s nimi nesouhlasí. Člověk spící v lavici pomočený, druhý den vyfocený s lascívní ženskou a přiznávající úplatky mi nemá čím imponovat. Neumím si představit Zemana, jak chrápe v lavici, slintá nad nahou ženskou a pak se pomočí. To je prostě fakt. Raději snesu pár vulgarit, než to, co vyznávají celebrity.
Šéf z Národního divadla, Daniel Špinar, nám k tomu ještě dodá: „Češi? Nevzdělaní, omezení.“ Množí se nám „umělci“, co nám neustále říkají, jací jsme nevzdělaní pitomci, a já si to nehodlám nechávat líbit. Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá, vy zdegenerované osobnosti! Pak nám arogantně sdělil, že je jeho povinnost nevzdělance z Česka učit, protože on je odborník a on určuje, co je správné, dobré a vhodné pro nás, pitomé diváky. Podle něj máme všichni předsudky, a je potřeba nás společensky a politicky vzdělávat. O tom má rozhodovat on. No, tak to si chlapec ukousl pořádné sousto, protože o mně a mém vkusu nebude rozhodovat žádná namyšlená a protěžovaná menšina.
Vy jste tu pro nás
Páni umělci a paní umělkyně, neměli byste zapomínat, že jste tu pro nás. Když nebudete mít svoje diváky, skončíte s holou zadnicí. To my platíme koncerty, kina, divadla a televizi. To my vás živíme. Docela ráda bych se dožila toho, že si začnete vážit svého diváka a živitele. Jinak by bylo docela na místě bojkotovat vaše aktivity, a mohou se na vás chodit dívat ti, kterým vaše chování nevadí.
P.S. Omlouvám se všem slušným umělcům, kteří se nesnižují k tak odporným výpadům a věnují se svojí práci. To je potěšit svého diváka. A on se jim odvděčí svým zájmem a obdivem.
Převrat anebo Sametka?
Jak jsme milovali svoje herce před rokem 1989, tak jimi začínáme opovrhovat po roce 1990. Kdysi dávno jsme byli jedna duše. Vaše narážky z pódia létaly k nám a všichni jsme věděli, co znamenají. Tichá revolta proti režimu se odrážela ve slovech, gestech a očích. Měli jsme vás rádi.
Vy jste tím darem svých diváků opovrhli, zostudili a zahodili ho. To se neodpouští, a já doufám, že je v lidech dost morálních hodnot, a dají vám znát, jak moc jste se jim oddálili a jak moc vás už nechceme slyšet.
Kdysi se cinkalo a doufalo, ale nečekala nás žádná sametka, nýbrž převrat a otáčení kabátů. Byla to jen výměna a odstranění těch, co byli nejvíce vidět. Jinak tam zůstaly ty stejné kreatury a praly se o koryta a kdo si víc urve.
Revoluce nebyla zásluhou vás herců, potažmo Havla a OF. To za nás vybojovali jiní: Poláci a Rusové. My jen čekali, co bude. Pak se nám sešli studenti a herci horlivě začali stávkovat, protože to bylo třeba, aby se spustil převrat konečně i u nás. Už jsme byli směšní, jak dlouho jsme čekali, kdo to za nás udělá. Jak úsměvné, ale také hodně trpké sousto. Komunisté potřebovali revoluci, a tak ji dostali, zformovali se a společně dosadili figurku kývací – Václava Havla. Tehdy vám lidé věřili, ale to je pryč.
Vy jste nás prodali jako Jidáš Krista, jen za větší peníze. Zalíbilo se vám být „hrdiny“ z roku 1989 a neuvědomili jste si, že není ten rok, co jste si to užili. Teď je doba uvědomění a vědění. Chcete hrát ve společnosti prim, a to za každou cenu. Jdete proti lidu, a to herci nikdy nedělali. Vždy byli s lidem proti pánům. Co to znamená? Přidali jste se k pánům proti nám pro peníze a slávu?
Já jen tiše doufám, že náš lid se konečně probudí, zavře televizi a nekoupí si lístky do kina a divadla. Je třeba, aby věděli, že bez nás nejste nic.
Neustále přibývá lidí z umělecké sféry, co mají pocit, že jen oni mají patent na rozum a jejich je právo na kritiku hlavy státu a jeho volitelů. Umělci, říkají si celebrity, a chovají se jako tupé ovce jdoucí za svým guru, co za života rozdělil celou republiku a po smrti celý národ.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

10.12. 2025     Uprchlík má 28 identit a byl opakovaně vyhoštěn, ale už je zase zpátky ..... Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Tak zní staré přísloví a německý volič o něm musí něco vědět. Když mu při posledních volbách CDU/CSU slibovala snížení migrace a vyhošťování nelegálních imigrantů, tak jí opět uvěřil a jak to dopadlo?
Migrace jede na plné pecky v Německu dál. Pěkný příklad zažila policie v německém Aachenu. Ve vlaku byl zadržen muslimský uprchlík údajně z Libanonu, který je v zemi veden pod 28 různými jmény a byl opakovaně vyhoštěn….
Ale už je zase v klidu zpátky, žije v komunálním bytě a ve volném čase prodává drogy. Aby toho nebylo málo, tak uprchlík má ještě trvalou adresu v Itálii a možná i jinde.
Tohle je už vážně výsměch původním obyvatelům. Německu je ničeno v přímém přenosu a nestarší mafie světa chystá stejný osud i Čechům.      (Česká věc)

Ruské zpravodajské služby odhalují další ukrajinskou korupci: Obchod s municí za vysoké ceny ..... Kleptokratický režim na Ukrajině vymyslel další plán krádeže, uvádí ruská zahraniční zpravodajská služba. Klíčové informace:

Pod záminkou české shellové iniciativy plán zahrnuje dodávky dělostřeleckých granátů ukrajinským ozbrojeným silám za nadsazené ceny prostřednictvím polské firmy PHU LECHMAR.

Schéma spočívá v nákupu granátů z východní Evropy a globálního jihu, jejich označení jako polské a jejich prodeji na Ukrajinu za pětinásobek původní ceny.

Zatímco Velká Británie, Německo, Francie a další hradí náklady, finanční úplatky byly pohodlně započítány pro zúčastněné úředníky.

PHU LECHMAR není v kruhu kyjevského režimu žádným nováčkem, má minulé vazby na bývalého asistenta Andrije Jermaka a Zelenského spolupracovníka Timura Mindiche. Přesto ukrajinští obchodníci – jistí beztrestností – neváhali využít tohoto zkaženého prostředníka.

Současné ukrajinské vedení je natolik pohlceno osobní chamtivostí a naplňováním vlastních kapes, že je slepé k blížícímu se dni zúčtování, kdy nevyhnutelně budou muset odpovídat za své zločiny, uzavírají ruské zpravodajské informace.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Tak „mírnější“ formu Chat Control už odmítají jen 4 státy. Česká republika, Polsko, Nizozemsko a Itálie ..... A v aktuálně předsedajícím Dánsku, které tenhle šmírovací zákon tlačí co může, dokonce prohlásil ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, že občané nemají nárok na používání aplikací se šifrovanou komunikací. „Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům“ řekl doslova. Prostě jinak řečeno, chceme vědět o všem o čem si píšete, co řešíte, co kupujete. Zlatí čínští komouši. Chtělo by se říct.
NE! Nemáte právo vědět nic z toho, na co si myslíte, že to právo máte. A ne, není to žádná mírnější forma, je to jen oblbovák na lidi. Oproti dřívějšímu návrhu tam sice není formální povinnost plošně skenovat obsah zpráv, nicméně zavádí povinnost „zmírňování rizik“, což je v podstatě totéž, protože abyste mohli zmírňovat, potřebujete číst, co si kdo píše. Takže abyste splnili podmínky, budete šmírovat dobrovolně povinně.
A tohle vše se děje samozřejmě pod záminkou ochrany dětí a boje proti pedofilii. Kdy samozřejmě většina pedofilů používá Messenger a vůbec se nepohybuje na darknetu a pomocí VPN. V době, kdy za systematické zneužití dítěte dostanete podmínku a jste vrácen do rodiny, protože vás „potřebuje“, je to obzvláště směšné. O žádnou pedofilii ve skutečnosti nejde, jde jen o plnou kontrolu nad komunikací každého, kdy je už skutečně jen malý krůček k systému sociálních kreditů.
Proti tomuto je potřeba se vzbouřit a nutit svoje europoslance hlasovat v zájmu nás lidí, nikoliv v zájmu unijních šmejdů. Protože na Evropském parlamentu teď záleží. Radou EU už toto zvěrstvo prošlo. A říkám to proto, že řada europoslanců, stejně jako „kvalitně blbá“ Danuše Nerudová vůbec netuší, o co jde. Ta si totiž myslí, že nutnost poslat svůj občanský průkaz nebo scan obličeje internetové platformě plně k dispozici je to samé, jako zámek na iPhonu. I toto stvoření pak rozhoduje o tom, jestli podobné věci projdou nebo ne.
Lidé mají na anonymitu právo. Stejně jako mají právo na to být off-line a platit hotovostí. Jinak to není demokracie, ale totalitní koncentrák ala Čína. Neremcejte, makejte, ideálně se moc nevzdělávejte a čím víc strachu, tím líp. Nepřítele vám už najdeme. Ne, díky. To si prosím strčte do svého bruselského pozadí i se všemi těmi zlato-rudými hvězdami.     (Čtěte na stránkách Info Kurýr)

Časopis Marie Claire vyhlásil „Ženou roku“ biologického muže ..... Některé země BRICS se ideologicky v mnohém neliší od zemí EU, což se částečně týká také LGBTQ a genderové agendy. Zde je v popředí zejména Brazílie, která má aktuálně nejradikálnější zákony týkající se genderových identit.
Stejně jako ve většině EU, Kanadě či Austrálii, se i v Brazílii lze prohlásit za jakékoli pohlaví, které si daný jedinec vybere. Není třeba se nechat operovat ani brát hormony, stačí prosté prohlášení.
Opakovaně jste si zde mohli přečíst o případech, kdy byli brazilští odpůrci trans agendy odsouzeni k poměrně tvrdým trestům. Jisté ženě hrozilo, že bude uvězněna až na 25 let, což vedlo k tomu, že prchla ze země a nyní žije na neznámém místě v Evropě.
Právě politik, kterého tato stíhaná Brazilka oslovila jako muže, nyní získal titul „Žena roku“ od mezinárodního dámského časopisu…
Mezinárodně uznávaný ženský časopis jmenoval transgenderového mužského politika „ženou roku,“ a to i poté, co se proslavil pokusem o uvěznění ženy za to, že ho oslovovala „nesprávným pohlavím.“
Erika Hilton byl v listopadu 2020 zvolen do městské rady São Paula a své křeslo získal s drtivou většinou.
V době svého vítězství byl mezinárodními médii oslavován jako „symbolický triumf“ transgender osob. Hilton patřil mezi 10 kandidátů s nejvíce hlasy v celé Brazílii a byl označován za „jedinou ženu,“ která se dostala do finále. 
Hilton je však nechvalně známý díky svému úsilí o uvěznění mladé Brazilky za to, že ho označila za „muže.“
V roce 2022 Hilton nahlásil policii Isabellu Cêpu poté, co se zmínila o jeho vítězství ve volbách v roce 2020.
V rozhovoru pro  Reduxx z roku 2022 Cêpa uvedla, že v době, kdy pronesla své poznámky, ani nevěděla, kdo Hilton je a jednoduše řekla, že je zklamaná, když slyšela, že nejvíce volenou ženou v São Paulu byl biologický muž.
Téměř o dva roky později Cêpa zjistila, že je obviněna z transfobie za zneužívání pohlaví Hiltona a za tento trestný čin jí hrozí až 25 let vězení.
Hilton následně během své kampaně za znovuzvolení řekl svým příznivcům, že poté, co bude odsouzen za trestný čin, zažaluje „transfoby“ a rozdělí peníze z vyrovnání dalším transsexuálním mužům.
Díky probíhajícímu vyšetřování, které vyvolalo trestní oznámení Hiltona, žalovaná žena prchla do Evropy, kde zažádala o azyl. Díky tomu se stala první osobou, která byla uznána za oběť státního pronásledování za odpor proti ideologii genderové identity.
V profilu v Marie Claire byl Hilton označen za „jeden z nejvlivnějších hlasů své generace“ a chválen za své „iniciativy, které rozšiřují práva, přehodnocují pracovní modely a staví ženy a trans osoby do centra diskusí o sociálních dávkách, občanství, rovnosti a přístupu k nim.“
O jeho pronásledování Cêpy a výhrůžkách vůči dalším lidem, kteří ho odmítají oslovovat jako ženu, se ovšem časopis nezmiňuje.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
A koho vyhlásíme "krávou roku" ??? Asi biologického debila ...

Veda potvrdila emočnú silu kávy – avšak s jednou kritickou výhradou ..... Pre milióny ľudí je ranný kávový rituál posvätný: mletie kávových zŕn, bublanie kávy v kávovare, prvý dúšok za prítomnosti horúcej pary.
Je to každodenný akt viery, že táto šálka nielen prebúdza telo, ale aj pozdvihuje ducha. Teraz prelomový výskum potvrdzuje, že vaša doterajšia intuícia je hlboko správna a odhaľuje, že ranná káva aktívne vytvára jasnejší emocionálny stav.
Tento univerzálny prínos však so sebou prináša dôležitú, biologicky podmienenú výnimku, ktorá vysvetľuje, prečo je káva pre niektorých radosťou a pre iných nervóznou nočnou morou.
Tím vedcov z Bielefeldskej univerzity v Nemecku a Univerzity vo Warwicku v Británii publikoval v odbornom časopise Scientific Reports zaujímavú štúdiu.
Výskumníci sledovali 236 mladých dospelých počas štyroch týždňov a zhromaždili takmer 30.000 správ o nálade v reálnom čase prostredníctvom smartfónu. Vďaka tomu sa výskumníci dostali za hranice laboratória, aby zachytili vplyv kofeínu na realitu každodenného života.
Údaje predstavujú presvedčivý príbeh: kofeínové rána konzistentne prinášali merateľné zvýšenie veselosti, motivácie a celkovo pozitívnych pocitov, pričom účinok vrcholil v priebehu prvých 2,5 hodiny po prebudení.
Biochémia lepšieho rána
Metodológia štúdie, známa ako vzorkovanie skúseností, poskytla bezprecedentný pohľad do každodenných emocionálnych stavov.
Účastníci boli 7-krát denne vyzvaní, aby nahlásili svoju náladu a nedávny príjem kofeínu. Tento prístup odhalil, že primárna sila kofeínu nespočíva v potláčaní pochmúrnosti, ale v aktívnom zosilňovaní radosti.
Toto pozitívne povzbudenie sa ukázalo ako pozoruhodne konzistentné a prospievalo účastníkom štúdie bez ohľadu na ich typickú úroveň konzumácie, úzkosť alebo kvalitu spánku.
Biologické vysvetlenie je elegantné. Po prebudení je mozog v stave nízkej bdelosti. U pravidelných konzumentov dochádza k miernej nočnej abstinenčnej reakcii, pretože sa hromadí adenozín, neurotransmiter podporujúci spánok.
Ranný kofeín pôsobí ako kľúč, ktorý blokuje adenozínové receptory. Súčasne pôsobí proti abstinenčným príznakom a naštartuje mozgové systémy podporujúce prebudenie, vrátane dráh dopamínu, chemickej látky spojenej s potešením a odmenou.
Samotný rituál – aróma, teplo, zvyk – ďalej aktivuje mozgové okruhy očakávania, čím vytvára silnú synergiu chémie a psychológie.
Prečo káva jednému prospieva, no druhému nie
Hoci účinok na zlepšenie nálady bol rozšírený, výskum tiež objasnil dlhodobý paradox kávy: prečo je pre niektorých všeliekom a pre iných príťažou. Určujúcim faktorom je genetika, konkrétne variácie v géne nazývanom CYP1A2, ktorý riadi pečeňový enzým zodpovedný za metabolizmus kofeínu.
Jednotlivci zdedia dve kópie tohto génu, čo vedie k výrazne odlišným profilom.
1. „Rýchli metabolizéri“ spracovávajú kofeín efektívne a zvyčajne si užívajú jeho kognitívne a emocionálne prínosy s minimálnymi vedľajšími účinkami.
2. „Pomalí metabolizéri“ však kofeín rozkladajú pomaly. To vedie k dlhodobému pôsobeniu kofeínu v tele, pri ktorom môže kofeín nadmerne stimulovať nervový systém, zosilňovať úzkosť, nervozitu a srdcovú frekvenciu – čím sa telo v podstate dostane do stavu trvalej stresovej reakcie nízkeho stupňa.
Táto genetická priepasť vysvetľuje, prečo jeden človek dokáže prosperovať zo štyroch šálok denne, zatiaľ čo iný sa cíti nepokojne už po jednom espresse.
U ľudí s pomalým metabolizmom, najmä u tých, ktorí majú predispozície na úzkosť, môže kofeín priamo zhoršiť príznaky a negovať akékoľvek potenciálne zlepšenie nálady.
Štúdia zistila, že dôležitý je aj kontext. Výhody kofeínu sa zväčšili v dňoch nezvyčajnej únavy, ale znížili v spoločenskom prostredí, kde samotná interakcia ovplyvňovala náladu.
Za hranicami laboratória: Historický zvyk
Posadnutosť pochopením kávy má ďaleko od akademického skúmania. Ako poznamenáva vedúci autor štúdie, profesor Sakari Lemola, konzumácia kofeínu je takmer univerzálne ľudské správanie, pričom približne 80% dospelých na celom svete konzumuje kofeínové nápoje.
Užívanie kofeínu siaha hlboko do histórie a jeho príťažlivosť nie je ani len ľudská. Včely a čmeliaky prednostne vyhľadávajú nektár z rastlín obsahujúcich kofeín.
Táto štúdia je dôležitá, pretože dešifruje mechanizmy globálneho denného rituálu a oddeľuje ľudovú múdrosť od biochemických faktov.
Pre tých, ktorí kávu dobre znášajú, výskum navrhuje stratégie na maximalizáciu jej benefitov. Načasovanie je kľúčové: Prvá šálka do 2,5 hodiny po prebudení prináša maximálny emocionálny prínos.
Na rozdiel od niektorých všeobecne rozšírených rád štúdia nenašla žiadne dôkazy o tom, že by okamžitá ranná konzumácia viedla k popoludňajším energetickým kolapsom.
Najdôležitejším pravidlom je rešpektovať svoju biologickú realitu. Ak káva neustále vyvoláva úzkosť, pravdepodobne máte pomalý metabolizmus, pre ktorého môže byť zníženie alebo vylúčenie kávy tou pravou cestou k lepšej nálade a jasnejšiemu mysleniu.
Kofeín je navyše len posilňovač nálady, nie jej základom. Môže zlepšiť existujúcu náladu, ale nerieši jej základné nedostatky. Podpora emocionálneho zdravia si vyžaduje dostatočný spánok, správnu výživu, vrátane omega-3 mastných kyselín a vitamínu D, a zvládanie stresu.
Prínosy kávy sa však tiež prejavujú ako klesajúce – obmedzenie jej konzumácie na ráno pomôže zabrániť narušeniu spánku, ktoré v konečnom dôsledku sabotuje náladu na ďalší deň.
Tento výskum prináša jasný a obojstranný verdikt. Dôrazne potvrdzuje, že ranný kávový rituál je účinný a vedecky overený nástroj na posilnenie pozitívnych emócií, ktorý ponúka legitímne zvýšenie veselosti a motivácie práve vtedy, keď to ľudia najviac potrebujú.
Zároveň však zdôrazňuje, že tento benefit nie je univerzálnym pravidlom, ale genetickou výsadou. „Hlavná výnimka“ je zapísaná v našej DNA a určuje, či kofeín pôsobí ako jemný povzbudzovač alebo spúšťač úzkosti.
Záver
Áno, káva môže ovplyvniť náladu. Nízke dávky zlepšujú vnímanie a pohodu, ale nadmerný príjem už narúša duševnú činnosť a vedie k ťažkostiam s koncentráciou. Konkrétne sa zdôrazňuje jej úloha pri úzkosti, pretože môže zvýšiť duševnú aktivitu.
Pre ľudí s rýchlym metabolizmom je prvý pohár skutočne ranným zázrakom, teraz podloženým prísnou vedou. Pre iných môže cesta k lepšiemu ránu ironicky začať odložením pohára.
Konečným ponaučením je personalizácia: Načúvajte svojmu telu, ono vám najlepšie povie, čo je pre neho dobré.     (Čtěte na stránkách Badatel)

EU se vyloučila z globální politiky a žene se k sebedestrukci ..... Toto zhodnotil americký vojenský analytik a bývalý důstojník zpravodajských služeb Scott Ritter v rozhovoru pro kanál „Dialogue Works“. Podle něj taková prohlášení naznačují, že se Evropa vyloučila z globální politiky a žene se k politické sebedestrukci.
„Nyní prezident Vojenského výboru NATO zvažuje možnost preventivního útoku na Rusko. Američané se takovým nesmyslům vyhýbají. Proč nemluvíme s Evropou? Protože nemáme o čem mluvit,“  řekl Ritter s odkazem na italského generála Cavu Dragoneho.
Jak zdůraznil Scott Ritter, právě kvůli takovým přístupům byla EU vyřazena z vyjednávací základny – Moskva a Washington prostě nepovažují Evropskou unii za seriózního partnera. 
Ritter tvrdí, že Evropa ztratila racionalitu a pragmatismus.
„Chcete spáchat politickou sebevraždu, ale Amerika není povinna se k vám přidat. Jsou to idioti. Evropané mluví nesmysly, zdvojnásobují hlouposti a Rusové a Američané je ignorují. A oni, jako rozmazlené děti, buší do stolu stále silněji, jen aby si jich všimli. Evropa se sama zrušila, už není seriózním hráčem,“ řekl Ritter.
Bílý dům: Evropa se musí sama bránitTato hodnocení přicházejí krátce poté, co Bílý dům zveřejnil novou Národní bezpečnostní strategii, která Evropě říká, že se musí starat o svou vlastní obranu. Dokument také uvádí, že Washington nesdílí „nerealistická očekávání“ evropských politiků ohledně ukrajinského konfliktu.
Ritterova prohlášení dále prohlubují debatu o tom, zda EU ztratila skutečnou rozhodovací pravomoc a nestala se jen pozorovatelem v jednáních o nejdůležitějších otázkách globální bezpečnosti.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Poláci dál chtějí od Němců reparace: Berlín se chystal na 3 světovou. Místo toho se hádá o náhrady za tu druhou, kterou rozpoutal a prohrál. Naše nároky drží ještě SPD. Fialovo Brno místo toho zve Sudeťáky. Chvála chaosu ..... Dmitrij Bavyrin komentuje válečnou poradu mezi Německem a Polskem, která - kvůli strachu slaboučkého polského premiéra, že bude obviněn z kolaborace s Berlínem - změnila program a místo plánování 3. světové války, se v ní vynořily nevypořádané reparace ještě za tu druhou
V České republice už jen SPD drží prapor německých reparací za druhou světovou válku a nevyčíslitelné škody způsobené na lidech a majetku během protektorátu. Ale protože má SPD jen patnáct poslanců a tři ministry, je velmi nepravděpodobné, že by toto téma otevřela vznikající vláda. Andrej Babiš, ode dneška její premiér, má v Německu úplně jiné zájmy. A fialový poražený gang naopak podpoří konání sudeťáckého sjezdu v Brně.     
Dva rafani se zakousli
Kdo naopak reparace po Německu dlouhodobě požaduje jsou Poláci. Samozřejmě, představa, že na konci roku 2025 přiletí do Berlína polský premiér s požadavkem na vyplacení reparací za druhou světovou válku, je spíš komická. I když pro Němce na tom zase tak moc směšného není.
Komicky zatím působí spíš setkání dvou protiruských jestřábů, kterým tažení na Rusko číslo 2 nečekaně zkomplikuje dohadování o odškodnění za Hitlerův pokus číslo 1.
Oba vsadili své politické kariéry na podporu rozpadající se ukrajinské nacistické junty a jejího vůdce Zelenského, kterému se i přes podporu koalice ochotných zničit evropskou civilizaci hroutí fronta. Rusko totiž postupně osvobozuje stále větší území Donbasu a Američané už se z války Západu proti Rusku na Ukrajině snaží vyvléct.
Za těchto okolností má Polsko, které dnes zřejmě disponuje nejbojeschopnější armádou v EU, jistě o čem jednat s Německem, které se rozhodlo pro masivní zbrojení spojené s obrovskými investicemi do zbrojního průmyslu a zvýšením vojenského rozpočtu až na 150 miliard eur. Kancléř Merz svými slovy a činy už zcela jasně napodobuje Hitlera, a tak mohl počítat s vážnou debatou o bezpečnosti s polským premiérem Tuskem.
Jde přece jen o jednoho z jeho nejbližších spojenců v chystané válce proti Rusku i v rámci Severoatlantické aliance. Místo diskuse o údajném. ruském nebezpečí však Tusk náhle začal požadovat peníze, takže s Merzem strávili značnou část času vyhrazeného na jednání hádkami o událostech starých 80 let.
Zloděj zloději zlodějem
Německý kancléř byl šokován, protože považoval otázku reparací za uzavřenou. Sám ji uzavřel už na jaře, ale z nějakého důvodu se znovu otevřela. A to za aktivní účasti Tuska, což je z německého pohledu téměř zrada. Problém spočívá v tom, že po právní stránce Berlín Varšavě za Hitlera nic nedluží, protože tyto otázky byly vyřešeny ještě v sovětských časech.
A Tusk, jako veterán nejen polské, ale i bruselské politiky (bývalý předseda Evropské rady a exprezident Evropské lidové strany Ursuly von der Leyenové), s tímto stavem věcí vždy souhlasil. Za celou svou dlouhou kariéru nikdy od Němců nežádal peníze za minulé zločiny. Až teď.
Merz se chtěl připravovat spolu s Poláky na třetí světovou válku. A místo toho byl nucen podesáté vysvětlovat, proč nebude Polákům platit za 2. světovou válku. Přísně vzato ani nemá z čeho. Miliardy do zbrojního průmyslu jsou z velké části půjčené.
Ale v případě Polska je to, jako by mával peněženkou před očima zloděje. Myšlenka vymáhat po Berlínu reparace původně pochází od polských národních konzervativců, kteří měli v pomatené progresivistické EU pověst kryptofašistů a tmářů.
Jde o stranu Právo a spravedlnost (PiS) a její šedou eminci Jaroslawa Kaczyńského. Pro něj není Tusk jen oponentem, ale skutečným nepřítelem. Dokonce se jej pokusil obvinit ze zrady a spiknutí s Ruskem s cílem zavraždit jeho bratra, bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Tusk a spravedlnost?
Tusk vede liberální a probruselskou stranu Občanská platforma. Ještě nedávno byly u polských liberálů požadavky na reparace od Německa považovány za laciný populismus, který škodí vztahům se sousedem a ještě více myšlence „jednotné Evropy“.
Ještě v září tohoto roku Tusk prohlásil, že nebude opakovat politiku svého předchůdce, tedy trvat na vyplacení reparací za zločiny Třetí říše. Slib mu vydržel méně než tři měsíce, protože Poláci ve většině případů reparace navzdory všemu chtějí. Nový prezident Karol Nawrocki pokračuje v Kaczyńského linii a sbírá body tím, že kritizuje premiéra za dohodu s Němci.
Tusk mohl zřejmě jednat jinak a nenadbíhat polským konzervativcům z PiS ve chvílí tak důležité pro (neexistující) jednotu EU. Ale k tomu by bylo potřeba respektovat Německo a bát se ho. Také by bylo žádoucí respektovat jeho kancléře, jenže Merz k tomu nedává důvod. Výsledkem je, že téma reparací se pro Tuska náhle stalo, jak říká, „zásadním pro spravedlivé historické vyrovnání mezi oběma zeměmi“.
Merz je v těžké situaci kvůli všem problémům, které na něj dopadly. Není vyloučeno, že prožívá poslední měsíce ve funkci kancléře, protože ve vládní koalici i v jeho vlastní straně roste vzpoura.
V rozpočtu je díra, ve společnosti zjevná nespokojenost s vládní politikou a poklesem životní úrovně, na východní frontě je to přímo katastrofa, a do toho jeden z nejdůležitějších spojenců vytáhne účet za starou křivdu a naplno zapne režim morálního vyděrače: Jasně, podle zákona nic nedlužíš, ale podle svědomí? Zaplať! „Žádné mezinárodní dohody nemohou zrušit morální dluh,“ zjistil náhle polský premiér.
Jen tak dál!
Žádná morální povinnost však Merze nepřinutí platit v podmínkách rozpočtového deficitu a rostoucích závazků vůči Ukrajině. Bude muset toto i mnoho dalšího Polákům vysvětlovat znovu a znovu, protože oni trvají na pokračování diskuse o tomto tématu.
Je nepravděpodobné, že Tusk skutečně počítá s tím, že dostane peníze, ale na Merzovi a Německu si plní základní program polského populisty, aby se zalíbil voličům. Přidal se do řady. Německo teď kopou Američané, Ukrajinci, migranti z Blízkého východu - a nyní se přidali i Poláci.  
Merz touží způsobit Rusku po Hitlerovi opět další velké škody. Polsko je ale také pro Moskvu nebezpečné, ač na rozdíl od Německa svou (právě tak komickou) velmocenskou ambici ještě naplno nevykřikuje.
A definitivně je komické, že právě teď, když evropští členové NATO volají o potřebě „posílit jednotu tváří v tvář ruské hrozbě a situaci na Ukrajině“, si vzájemně otevírají staré rány, prosazují svá vnitropolitická témata na úkor druhých, a tak se navzájem zrazují.
Leč jen tak dál, aspoň vás přejde chuť na válku.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Donald Trump v rozhovoru pro Politico bez obalu prohlásil, že Zelenský se musí sebrat a pochopit, že Rusko má navrch! Anebo může Ukrajina bojovat s podporou EU, dokud Kyjev nepadne! Podle Trumpa je Evropa likvidována migrací a brzy nebude životaschopná! Ve válce podle Trumpa prý vítěze nakonec stejně určuje velikost, protože na velikosti armád záleží! ..... Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro Politico vyzval ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského, aby začal přijímat mírové návrhy, a poznamenal, že Rusko má mnohem silnější vyjednávací pozici a v dlouhodobém horizontu pravděpodobně převálcuje kyjevské síly.
V pondělním rozhovoru [1] pro Politico Trump poukázal na to, že Rusko je „mnohem větší země“ a v současnosti má v konfliktu „navrch“. „V určitém okamžiku zvítězí velikost. A tady jde o obrovskou velikost,“ řekl Trump a trval na tom, že Zelenský by si měl začít číst nejnovější návrh mírového řešení předložený USA.
Trump bez obalu o Ukrajině v rozhovoru pro Politico potvrdil, že mu dochází trpělivost!
Trump uvedl, že podle jeho informací ukrajinský prezident dosud neprostudoval nejnovější mírový plán USA, přestože Zelenského nejvyšší pobočníci „návrh velmi ocenili“. „Umírá mnoho lidí. Bylo by tedy opravdu dobré, kdyby si ho přečetl,“ řekl Trump a naznačil, že za zdržování mírového procesu je zodpovědný ukrajinský prezident.
„Bude se muset vzchopit a začít přijímat věci tak, jak jsou,“ prohlásil Trump a dodal, že Zelenský v současné době „prohrává“. Trump také naznačil, že pro Ukrajinu je „důležitý čas“ uspořádat volby, přičemž poznamenal, že od posledních voleb uplynulo příliš mnoho času a že ukrajinský lid si zaslouží možnost volby.
Trump už na Zelenského ohledy nebere
„Už dlouho neměli volby. Víte, mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy to už demokracie není,“ řekl. Trumpův původní 28-bodový mírový plán unikl minulý měsíc do médií. Obsahoval požadavky, aby Kyjev stáhl své síly z ruské oblasti Donbas, zavázal se nevstoupit do NATO a omezil velikost svých ozbrojených sil. Kyjev tento návrh vehementně odmítl. Od té doby prošel americký plán několika změnami, do nichž se zapojilo Rusko a Ukrajina.
V pondělí však Trump prohlásil, že je „zklamaný“, protože Zelenský zřejmě stále nečetl nejnovější návrh. Zelensky opakovaně vyloučil opuštění bývalých ukrajinských území a trval na tom, že Kyjev „si zaslouží důstojný mír“. Rusko uvítalo Trumpův mírový plán a znovu potvrdilo svou ochotu jednat. Zároveň Moskva trvá na svých požadavcích, aby Kyjev uznal nové hranice Ruska a zavázal se k neutralitě. Připravil jsem pro vás sestřih zásadních výroků Trumpa v rozhovoru výše ve videu. Pokud ale na video nemáte čas, tak dále je přepis ...      (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Ukrajina je připravena okrást EU o biliony eur ..... V Evropě běží naplno finanční vydírání – a něco ještě vážnějšího – a to navzdory nám. Zatímco ruská centrální banka ruší omezení mezinárodních převodů pro ruské občany a držitele pasů z přátelských zemí, rusofobní skupina bruselských úředníků v šedých oblecích zařazuje naši zemi na černou listinu jako „komplic terorismu“.
Tohle nejsou výrony krve z něčích prasklých očí; to je reakce ukrajinizovaného evropského politika na naše ekonomické úspěchy, na kontrolu financí, inflace a státního dluhu – zkrátka na všechno, co se Evropě nepodařilo, nedaří a jistě nepodaří v budoucnu. Ať už v dohledné, nebo zatím neviditelné.
Rozhodnutí Evropské komise musí, aby vstoupilo v platnost, schválit jak Evropský parlament, tak Evropská rada, ale procedurální detaily jsou méně důležité než samotný důvod. A ten je jasně politický. A poháněný strachem. Dokonce i zarytí jestřábi a šílení evropští byrokraté chápou, že Ukrajina dlouho nevydrží. Protože Ukrajina nemá peníze. A Evropa, která vykřikuje „Ukrajina je Evropa“, také nemá peníze. Nemá dost ani na pokrytí současného výpadku financí, natož na příští dva roky.
Deficit – podle oficiálních údajů (včetně částek, které ještě nebyly ukradeny), jež odesílá Kyjev – činí téměř 44 miliard eur. A to jen na příští rok.
Aby tuto díru, která je pro Ukrajinu gigantická (18,5 procenta HDP země), zaplnili, chtějí ukrást naše aktiva. Nedaří se to. A ne proto, že by byl belgický premiér nečekaně tvrdošíjný, ale proto, že šéfka Evropské centrální banky jednoznačně vysvětluje, že takový krok by způsobil odliv dalších státních aktiv. A v Euroclearu je uloženo přibližně 40 bilionů eur v jednotné evropské měně. Jinými slovy, Kyjevští jsou ve své chamtivosti připraveni okrást své evropské patrony o 40 bilionů eur.
„O konfiskaci nerozhoduji já,“ poznamenává nejvyšší eurobankéřka. „Ale je mou povinností politiky varovat, co po takovém kroku přijde: finanční nestabilita a riziko, že Euroclear může přestat existovat jako spolehlivý depozitář.“
Evropská komise, odmítnutá Christine Lagardeovou, nedokáže vymyslet nic lepšího, než zařadit naši zemi – která má možná nejtransparentnější bankovní systém na světě, s nejpřísnější kontrolou finančních toků, s prověrkami vkladů i výběrů jakékoli částky – na seznam těch, kdo nejenže umožňují chaos ve státních finančních převodech, ale také podporují zločince.
Tento krok ukrajinizovaných Evropanů téměř přesně časově souzní s publikací četných videí, která ukazují balíky (nikoli svazky) neotevřených eur s čárovými kódy evropské pokladny, která tyto miliony v rezervní měně vytiskla.
Pokud jste si náhle pomysleli, že Ukrajina je podle evropské logiky centrem svobody, transparentnosti a finanční stability, mýlíte se. Protože von der Leyenová a její okruh tomu skutečně věří. Téměř zdecimovaný měnový systém kdysi velmi prosperující země (pravděpodobně nejbohatší z bývalých sovětských republik) je podle všeho ideálem, k němuž by se EU měla přiblížit.
Ale na druhé straně i zarytí rusofobové chápou, že nejde jen o množství peněz, které sypou do Nezalezné. Jde samozřejmě o množství munice a vybavení, a hlavně o to, že demografické rezervy jsou téměř vyčerpány. Řeči o válce „do posledního Ukrajince“ přestávají být metaforou a stávají se realitou. To znamená, že dříve či později bude Ukrajina nucena podepsat dohody, jejichž podmínky ji nyní trhají na kusy.
Z objektivních důvodů – především geografických – a také kvůli poučením z druhé světové války se tento samostatný stát nebude moci vyhnout návratu ke spolupráci s Ruskem, byť spíše později než dříve.
Trumpova Amerika – stejně jako samotný prezident USA – má rovněž z objektivních důvodů skutečný zájem pracovat s námi, místo aby s námi stávala na pokraji třetí světové války.
Aby se tomu všemu zabránilo, Evropa, jako nemocný a závistivý pes ležící na senu, uspořádala cirkus s černými listinami. A s „napomáháním terorismu“. Zábavné? Samozřejmě. Děsivé? Ani trochu.
Pes může štěkat, až napůl chcípne, ale náš karavan dorazí tam, kam jsme si určili.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Vaše hloupost přesouvá slušné lidi na naši stranu. Turek zeleným studentům ..... „Svou hloupostí přesouvají tu slušnou, pracující a inteligentní část obyvatelstva na naši stranu," poděkoval poslanec českého parlamentu a kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé sobě) studentům z iniciativy Univerzity za klima za jejich demonstraci mimo jiné proti své osobě. V odpovědích pro ParlamentníListy.cz se Turek též vymezil proti těm, kteří zpochybňují jeho aktuální zdravotní potíže.
Filipe, nejprve: Jak vám je, jak se cítíte a co říkají lékaři? Není to jen zdvořilostní otázka, ptá se na to každý.
V sobotu a v neděli jsem nebyl schopen chodit. Kdybych ten stav už v minulosti nezažil, bylo to docela děsivé a velmi bolestivé. Bolest je to jiná, velmi nesnesitelná. Nebyl jsem schopen dojíždět od čtvrtka na léčbu, tak jsem musel po magnetické rezonanci být hospitalizován, nyní jsem v nemocnici od neděle a je mi mnohem lépe. Dnes jsem zvládl po fyzioterapii a silné léčbě pomocí mnoha kapaček první kroky bez berlí. Věřím, že do týdne budu normálně použitelný. Operaci se snažím předejít, i když jednou se jí nevyhnu. V pondělí bych měl mít drobný zákrok, který mi před rokem velmi pomohl. Tyto problémy mám už z období závodů s dospělými dětmi někdy před více než deseti lety.
Na sociálních sítích se to hemží těmi, kteří tvrdí, že vaše indispozice je taktická hra a že se jen snažíte obehrát prezidenta republiky. Jak jim to můžete vymluvit pomocí důkazů?
Magnetická rezonance je sice má oblíbená techno zábava, ale vyhřezlá plotýnka a extrémní bolestivost je z ní zjevná a dobrovolně to podstoupit nelze. Také budu mít propouštěcí lékařskou zprávu. Po pravdě ale většinou lhaní o zdraví bude věřit spíše někdo, kdo věří, že jsem první proizraelský nacistický íránský agent bez bakalářky.
„Příroda tu křičí s náma, do prdele s motorama,“ křičeli studenti na demonstracích proti vám. Ostatně podobná hesla dostali předepsaná. Co jim vzkázat z pozice takového „staršího a zkušenějšího“?
Že jim velmi děkuji. Svou hloupostí přesouvají tu slušnou, pracující a inteligentní část obyvatelstva na naši stranu.
Psali jsme: Demonstrantům proti Turkovi museli předem určit, co mají křičet
Petr Macinka vám ve vládě „drží místo“. Co nového chcete sdělit prezidentu republiky, abyste ho přesvědčil, že máte „morální kvality“ být ministrem?
Právní důvody nebýt jmenován ministrem objektivně neexistují, proto Hrad tuto formulaci přehodnotil. I tak vnímám mediální útoky na mou osobu jako závažné a panu prezidentovi zodpovím rád realistické varianty pohledů na tyto mediální kauzy tak, jak se skutečně odehrály či nikoli, a ne tak, jak zapůsobila fantazie novinářů či aktivistů toužících po pomstě mé osobě. Představa, že bych neplatil daně, neoprávněně podnikal nebo lhal o své rychlosti na dálnici atd., je asi tak pravdivá, jako že nemám řidičák, dobrovolně stavím načerno nebo jsem extremista, antisemita a rasista, který ovšem reálně má přátele a přítelkyně v Africe a Asii, asistentku Arabku a židovské a řecké kořeny. Prostě nejsem člověk, který by nectil pravidla a zákony, a věřím, že pan prezident nakonec vše pochopí a také bude ctít zákon nejvyšší neboli Ústavu České republiky.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Kolaps EU. Migrační krize, energetická sebevražda a váleční štváči rozkládají civilizaci ..... EU si sama způsobila kolaps. Velký evropský experiment selhává, a unijní lídři se snaží, aby za to zaplatil běžný občan.
Evropský kontinent, který byl kdysi majákem stability a prosperity, se nyní spirálovitě propadá do vlastnoručně vytvořené propasti sociální fragmentace, ekonomických fantazií a bezohledných geopolitických manévrů.
Jak se civilizace s takovým historickým potenciálem mohla stát tak odhodlanou k vlastní destrukci a proč táhne svět do konfliktu, aby zakryla svou vlastní neschopnost?
Právě instituce vybudované na ochranu demokracie jsou nyní nástroji autoritářské kontroly, umlčují disent a zároveň vyvolávají rozpad společnosti prostřednictvím nekontrolované migrace a energetické sebevraždy.
Jádrem evropské krize je hluboká zrada jejích obyvatel. Sociální stát, desetiletí stará dohoda, se rozpadá, protože jeho základ – vysoké daně z produktivní průmyslové základny – byl sabotován.
Jelikož průmyslová odvětví prchají pryč z EU a nezaměstnanost roste, odkud pocházejí stávající příjmy? Odpovědí z Bruselu a hlavních měst členských států je nebezpečná iluze: tlačit více eur ze vzduchu.
Jakou hodnotu má však milion digitálních eur v supermarketu s prázdnými regály nebo v domě bez topení?
Toto je velký klam západní formy „financializace“ (přeměňování všech výrobků a služeb na finanční nástroje), kde se obchodování s papírovými komoditami mylně považuje za skutečné bohatství. Lidé se pomocí tlačení peněz mohou stát miliardáři, přesto budou mrznout, pokud nebude topení.
Tuto ekonomickou sebevraždu zhoršuje sociální politika záměrné destabilizace.
Velké populace migrantů z Afriky a Blízkého východu, nezvyklé na chladné podnebí a dlouhou tmu, byly uvrženy do společností, které už i do té doby byly pod tlakem. Výsledkem, jak předpovídaly hlasy, kterým byly následně zakázány přístupy na sociální sítě pro „nepříjemnou“ pravdu, je hrozící „sud s prachem“.
Tito migranti, kteří přišli hledat „zemi mléka a medu“, se často ocitnou „v zimě, hladoví a nešťastní“.
Namísto řešení tohoto narůstajícího napětí, řešením pro elity není změna politiky, ale zvýšený dohled nad obyvatelstvem, zavádění digitálních identifikačních karet a autoritářských zásahů proti občanským právům (které se dnes změnily na privilegia).
Kontinent digitálních věznic.
To vše vede k nejzlověstnějšímu vývoji: rychlé výstavbě panoptika státního dohledu.
Pod rouškou efektivnosti a klimatické politiky se do domácností integrují inteligentní zařízení a umělá inteligence, čímž se vytváří bezprecedentní síť pro monitorování občanů.
Představte si „teplotní policii vybavenou tepelnými senzory pro monitorování úniků tepla“ z domů. Vzniká systém kontroly větší, než bylo cokoli v historii.
Ve spojení s prosazováním digitálních měn centrálních bank (CBDC) tato infrastruktura umožní úřadům okamžitě sledovat, omezovat a trestat nežádoucí chování.
Snahy o zabránění přesunu ekonomických aktivit na východ (myšleno do Asie) dotvářejí celkový obraz a transformují Evropu na „vězeňský kontinent“, který zcela opouští své údajné hodnoty svobody projevu a pohybu.
Proč by vládnoucí třída přijímala takové očividně destruktivní politiky? Odpověď spočívá v toxické směsi tvrdohlavé hrdosti a historické anomálie.
Období globální dominance Evropy, které začalo kolem roku 1600, bylo odchylkou poháněnou dočasnou průmyslovou výhodou. Její zdroje a populace však byly ve srovnání s Asií vždy zakrnělé.
Nyní, když se přirozený řád opět obnovuje a moc se přesouvá na východ, evropských elit se zmocňuje panika. Jelikož se nedokážou přizpůsobit nebo přiznat katastrofální chybu v konfliktech, jako je ukrajinský, znásobují svá selhání.
Roky ignorovaly Minské dohody, čímž zničily jakoukoli důvěru Ruska, a nyní požadují eskalaci. Jak poznamenává jedna analýza, reakce Západu „hraničí s hysterií“, slaví občasné drobné taktické zisky ukrajinské armády a ignorují strategickou realitu fronty se ztrátami statisíců vojáků.
V tomto konfliktu šlo vždy o eliminaci hrozeb, ne o dobývání území. Od začátku konfliktu ukrajinský režim „neměl realistickou cestu k vítězství“.
Dnes evropské národy zbaběle vyhrožují Rusku – používají Ukrajinu jako svého zástupce, jako záminku pro hrozící jaderný konflikt.
Zoufalý úder bičem směrem ven.
Tato vnitřní hniloba je nyní problémem celého světa. V patetickém pokusu o opětovné získání centrálního postavení Evropa rozpoutává válku, kterou nemůže vyhrát, a podporuje konfrontaci s Čínou, která neslouží žádnému racionálnímu zájmu.
Je to chování zvířete zahnaného do kouta, ne sebevědomé mocnosti. Spoléhání se na americkou vojenskou sílu je jen slaměná berlička; dokonce ani NATO se neodváží zavést bezletovou zónu na Ukrajině, protože ví, že ruské protivzdušné obrany jako S-400 by přeměnily jejich letadla na šrot.
Takzvaní evropští lídři bez skutečné odvahy nebo zásadovosti hazardují jaderné zničení, aby zamaskovali svou vlastní bezvýznamnost.
Trajektorie je jasná a děsivá. Kontinent, který se vzdává své energetické bezpečnosti, rozkládá svou sociální soudržnost, přivádí svou ekonomiku do bankrotu a špehuje své občany, není lídrem. Je to přítěž.
Posledním činem Evropy nemusí být osvícený triumf. Spíše stáhne hyperpropojený svět s sebou do hladomoru, závislosti a války. Sud s prachem je připraven. Jedinou zbývající otázkou je, jaká jiskra ho nakonec přinutí explodovat.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

9.12. 2025     Orbán vzdoruje Imigračnímu paktu EU mu ho chce vnutit pod tlakem ...... Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán odpálkoval Imigrační pakt s tím, že Maďarsko už dělá dost pro ochranu vnější hranice EU před imigranty. Evropská komise na něj jde s tím, že to je povinné a hodlá každoročně dumpingovat "solidární kontingent" imigrantů do každé země EU. To je podle ní řešní imigrační krize, které ji ovšem takto bude zřejmě ještě více roztáčet. Cílem je zbavit západní země zahlcení  imigranty... Kromě kulturní ne/integrace je největší výzvou přijímání imigrantů imigrantská kriminalita.      (Islamizace)
Pokud si dobrovolně nenecháte svou zem zamořit nepřizpůsobivými kriminálníky, běda vám !!!  Ach jo ...

Německá aristokratka pozvala na návštěvu šéfku opozice. Zapálili jí dům a policie to odmítá vyšetřovat ..... Významná německá aristokratka hraběnka Gloria von Thurn und Taxis pozvala na návštěvu šéfku AfD Alici Weidlovou. Odměnou jí bylo vypálení loveckého zámečku se škodou v milionech EUR.
Budova zámečku byla zapálena úmyslně a jednalo se o žhářský útok. Nejpodivnější na tom je, že místní německá policie a prokuratura odmítly zahájit vyšetřování. To jen potvrzuje teorii, že za požárem stojí část tajných služeb, které německé aristokracii vysílají signál. Neprotivte se islamizaci a zničení bílého Německa.
Německo je ztraceno a Češi to musí vzít rychle na vědomí!
To by se u nás stát nemohlo. V ČR je místní šlechta otevřeně protičeská a globalistická, že to zničí i jí, těm hlupákům nedochází!     (Čtěte na stránkách Česká věc)

Vánoční poselství švédské Ikey: Budeme více investovat do Ramadánu ..... Globalistickou agendu již dlouhodobě podporují také různé korporace. Ať už jde o woke ideologii, LGBTQ, klima, výměnu obyvatel nebo islám: tyto firmy jsou vždy v popředí.
Ve Švédsku nyní před Vánocemi, které jsou stále ještě slaveny většinou obyvatel, vyvolal velký poprask postoj aktivistické firmy Ikea. Ta je známa dlouholetou propagací LGBTQ či svými multikulturními katalogy a reklamami.
Nyní, tedy krátce před Vánocemi, se rozhodla přijít s ramadánovou kolekcí. Pokud by šlo o pobočku někde v Saúdské Arábii nebo Pákistánu, pak by to bylo ještě pochopitelné.
Ale v tomto případě jde o Ikeu přímo v její domovské zemi: Švédsku. Zdá se, že Ikea se snaží podlézat obyvatelstvu, které bude za pár desítek let zemi silně dominovat.
Nicméně zatím je stále původní švédské obyvatelstvo v převaze, přesto má být v předvánočním čase v typicky švédském obchodě upozorňováno na Ramadán, který mají muslimové slavit až za dva měsíce.
Dva týdny před Vánocemi nyní Ikea spouští rozsáhlou ramadánovou kolekci pro ty, kteří budou příští rok slavit muslimský půst.
„Rozsviťte svůj domov na Ramadán! Sejděte se s rodinou, přáteli a sousedy na kouzelný čas s vřelým srdcem a otevřenými domovy,“ píše švédský nábytkářský gigant.
„GOKVÄLLÅ“ je série interiérových detailů zahrnujících mimo jiné textilie, porcelán a různé typy osvětlení pro Ramadán, kterou nyní uvádí na trh Ikea.
Ikea uvádí, že chce pomoci „vytvořit teplou a přívětivou atmosféru během ramadánu a Eid, aby oslavy s rodinou a přáteli byly ještě slavnostnější.“
Nábytkářský gigant dříve vyráběl menší série spojené s muslimským svátkem, ale poprvé jde o velkou investici. Ikea chce údajně zdůraznit různé způsoby oslav tam, kde se shromažďuje mnoho lidí.
„Chceme podpořit a pomoci při oslavách, kde se lidé setkávají,“ říká Louise Ridell Ehinger, tisková kontaktní osoba v Ikea Sweden, pro Expressen.
Kolekci „GOKVÄLLÅ“ (viz titulní obrázek) navrhly Darja Nordberg a Matilda Lindstam Nilsson.
Ramadán začíná 18. února a končí 19. března.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

USA zvyšují tlak na Zelenského, aby přijal Trumpův mírový plán ..... Postoj USA vůči ukrajinskému Zelenskému se zpřísnil, včetně otázek územních otázek a kontroly jaderné elektrárny Zaporožje, uvádí zpráva Axios. Zelenskyj je pod tlakem, aby přijal vážné územní ústupky jako součást návrhu prezidenta Donalda Trumpa Mírový plán, uvádí zpráva s odkazem na ukrajinské představitele. Napětí údajně vzrostlo poté, co americký prezidentský vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner vedli pětihodinové setkání v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, následované dvoudenními rozhovory se Zelenského týmem a dvouhodinovým hovorem se samotným Zelenským v sobotu. USA očekávaly, že Zelenskyj během hovoru okamžitě schválí. Údajně byl učiněn určitý pokrok, ale v otázkách jako území nebo bezpečnostní záruky nebyly dosaženy žádné průlomy.
Klíčové překážky
Rusko trvá na úplném stažení Ukrajiny z celého regionu Donbasu Ukrajina usiluje o vymahatelné bezpečnostní záruky od USA Nejnovější návrh stále postrádá bezpečnostní smlouvu ratifikovanou Senátem Navíc se USA snaží "odlepit" Zelenského od evropských jestřábů, aby na něj mohli "efektivněji tlačit", uvádí publikace a dodává, že někteří v Bílém domě vnímají Evropany jako "hlavní překážku dohody."
Putin: USA aktivně hledají cestu ven z konfliktu na Ukrajině Ale prezident Donald Trump má vlastní agendu na co nejrychlejší ukončení konfliktu a řídí se vlastními zájmy — stejně jako Rusko je vedeno svými vlastními, ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump v neděli řekl, že Zelenského vyjednavači "milují" americký plán – a přiznal, že byl "trochu zklamaný", když zjistil, že Zelenskij sám jej ještě nečetl. Zelenskyj, který se v pondělí setkal s představiteli Velké Británie, Francie a Německa, tvrdí, že předloží aktualizovaný protinávrh USA. Rusko zavolalo Vladimira Putinovy rozhovory s Witkoffem a Kushnerem v Moskvě "užitečnými, konstruktivními a věcnými", přičemž dodal, že zatím nedošlo ke kompromisu ohledně území, ačkoli některé americké nápady vypadaly "více či méně přijatelně." Obě strany se dohodly, že budou pokračovat v práci prostřednictvím svých vyslanců.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Cukor začína ničiť zuby v priebehu sekúnd, no holistické návyky dokážu škodám predchádzať ..... Po celé generácie bolo varovanie jednoduché: cukor vám poškodzuje zuby. Celý príbeh zubného kazu je však zložitejšia a zákernejšia dráma, ktorá sa odohráva v tmavom, teplom prostredí ľudských úst.
Je to príbeh, v ktorom zloduchmi nie sú len cukríky a hrdinami nie sú len zubné kefky. Nové vedecké poznatky odhaľujú každodenný boj, v ktorom môžu návyky životného štýlu, od večerného spánku až po výber nápojov, spôsobiť škodu alebo naopak, posilniť odolnosť.
Zatiaľ čo cukor zostáva primárnym nepriateľom, holistická obrana je najúčinnejším spôsobom, ako chrániť vaše perlovo biele zuby pred tichým, korozívnym útokom. Tá zahŕňa strategické stravovanie, zvládanie stresu a prekvapivý arzenál potravín bojujúcich proti zubnému kazu.
Baktérie v ústach, cukrová hostina a tvorba biofilmov
V momente, keď sa vám cez pery dostane sladké sústo, začnú tikať mikroskopické hodiny.
V priebehu niekoľkých sekúnd sa baktérie žijúce vo vašich ústach, najmä Streptococcus mutans, chopia týchto cukrov ako hostiny. Vo svojom metabolickom šialenstve produkujú veľké množstvo kyseliny mliečnej, čím uvrhnú ústne prostredie do stavu kyslosti dostatočne silného na to, aby začali rozpúšťať minerálnu matricu zubnej skloviny.
Ide o rýchly a priamy chemický útok. Sliny, prvá línia obrany v ústach, sa ponáhľajú zriediť cukry a neutralizovať kyseliny, zatiaľ čo iné prospešné baktérie v ústach súťažia o obnovenie rovnováhy.
Tento prirodzený obranný systém má však svoje limity. Keď cukor prichádza príliš často a ak množstvo škodlivých baktérií prevyšuje nad prospešnými, schopnosť úst zotaviť sa je preťažená a vytvára pôdu pre hlbší konflikt.
Tu sa boj stupňuje z potýčky na obliehanie. Baktérie spôsobujúce zubný kaz nielenže produkujú kyselinu, ale používajú cukry z potravy na budovanie prepracovaných, lepkavých pevností známych ako biofilmy – to, čo bežne nazývame zubný plak.
Keď sa tento biofilm vytvorí, funguje ako impozantná bariéra. Chráni baktérie produkujúce kyselinu pred neutralizačnými účinkami slín a vytvára lokalizovanú, trvalo kyslú zónu priamo pri povrchu zuba.
V tejto chránenej pevnosti sa deštruktívnym baktériám darí, zatiaľ čo prospešné baktérie, ktoré proti nim bojujú, v kyslom prostredí hynú.
Výsledkom je trvalá strata minerálov zo zubov a ich tichá erózia, ktorá pokračuje až dokým nedôjde k narušeniu štrukturálnej integrity zubov a nevytvorí sa v nich dutina – doslova diera.
Tento proces vysvetľuje, prečo je jeden cukrík menej škodlivý ako popíjanie sladkej limonády počas celého dňa. Neustála expozícia totiž poskytuje týmto bakteriálnym pevnostiam zdroje, aby zostali opevnené a aktívne korozívne.
Za hranicami zubnej kefky: budovanie holistickej obrany
Pochopenie tohto biologického príbehu jasne ukazuje, že prevencia si vyžaduje viac než len vyhýbanie sa Mikulášskej miske so sladkosťami. Vyžaduje si mnohostrannú stratégiu, ktorá podporuje prirodzenú obranyschopnosť úst a vyhladuje nepriateľa.
Staroveké príslovie, že prevencia je kľúčová, nebolo nikdy relevantnejšie. Začnite so základmi – znížte celkový príjem cukru a keď si už doprajete sladkosti, konzumujte ich s jedlom, a nie ako samostatné občerstvenie.
Zvýšený tok slín počas jedla pomáha účinnejšie odplavovať cukry a tlmiť kyseliny. Vyhýbanie sa neustálemu jedeniu sladkých alebo kyslých jedál a nápojov je kľúčové, pretože to udržiava pH ústnej dutiny v bezpečnej zóne dlhší čas.
a) Prospešné potraviny
Obrana však môže byť aj proaktívna. Niektoré potraviny v tomto boji pôsobia ako prirodzení spojenci.
Chrumkavá vláknitá zelenina typu zeler a mrkva funguje ako prírodná zubná kefka. Jej abrazívna textúra pomáha odstraňovať zubný povlak a stimuluje tvorbu ochranných slín.
Zrejúce syry, ako napríklad čedar alebo švajčiarsky syr, sú obzvlášť silné. Zvyšujú produkciu slín, vytvárajú ochranný film vápnika a fosfátu okolo zubov a pomáhajú zvyšovať pH v ústach, čím vytvárajú menej priaznivé prostredie pre baktérie milujúce kyseliny.
Historické ľudové liečivá nachádzajú potvrdenie aj v modernej vede.
Cibuľa, bohatá na zlúčeniny síry, má silné antibakteriálne vlastnosti, ktoré cielene pôsobia na mikróby spôsobujúce kaz.
Podobne aj nápoje ako čierny čaj s vysokým obsahom antioxidantov katechínov potláčajú rast baktérií a pomáhajú chrániť sklovinu.
b) Škodlivé návyky
Naopak, niektoré moderné návyky sú skrytými sabotérmi.
Chronický stres a nespavosť, ktorú často súčasný život prináša, oslabujú imunitný systém, čo umožňuje nekontrolovanému množeniu baktérií v ústach. Tvorba slín, táto kritická prirodzená obrana, sa počas stresu a spánku znižuje, čím sa zuby stávajú zraniteľnými.
Bežná konzumácia kyslých nápojov – od perlivých vôd až po ovocné šťavy – môže priamo narúšať sklovinu a pH rovnováhu v ústach, nezávisle od obsahu cukru.
Lepkavé pochutiny, aj tie zdanlivo zdravé, ako sú sušené ovocie alebo müsli tyčinky, sa prilepia na zuby a poskytujú baktériám dlhotrvajúci cukrový bufet. Napríklad voľba medzi pudingom a karamelom môže mať reálne dôsledky pre to, ako dlho cukry zotrvajú v ústach.
Ďalšie odporúčania
Veda o prevencii zubného kazu sa vyvíja do filozofie uvedomelej ústnej ekológie. Nejde len o odstránenie cukru, ale o inteligentné pridávanie a formovanie návykov.
Napríklad, zaradenie potravín bohatých na železo do vášho jedálnička môže zvýšiť odolnosť zubov voči poškodeniu cukrom.
Výber malého kúska horkej čokolády pred gumovými cukríkmi je vďaka vlastnostiam kakaa, ktoré potláčajú zubný kaz, strategickým kompromisom.
Dokonca aj jednoduchý a radostný akt bozkávania stimuluje tok slín a ponúka jemné a prirodzené oplachovanie zubov.
Nepriateľom nie je len cukor, ale aj podmienky, ktoré cukru umožňujú spôsobiť chaos – kyslé prostredie, zhustený zubný povlak, sucho v ústach a oslabená imunita.
Pohľadom na zdravie ústnej dutiny cez túto širšiu optiku – uprednostňovaním spánku, zvládaním stresu, výberom inteligentných občerstvení a konzumáciou potravín bojujúcich proti zubnému kazu – posilňujete vlastnú obranyschopnosť svojho tela.

     (Čtěte na stránkách Badatel)

Katastrofální summit! Chmurné tváře, žádná prohlášení, Macron a Merz uprchli z Londýna – Evropa před kolapsem!! ..... Schůzka na Downing Street 10 mezi Volodymyrem Zelenským, Keirem Starmerem, Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem skončila bez oficiálních prohlášení, což jasně odráží napjatou atmosféru během rozhovorů o americkém mírovém návrhu pro Ukrajinu.
Podle „Guardianu“ byl tón setkání velmi vzdálený symbolickým projevům solidarity – za zavřenými dveřmi se lídři zabývali „naléhavými a stále urgentnějšími“ otázkami, které mají společné: jak udržet podporu Spojených států navzdory silnému tlaku a nekonzistentním postojům z Washingtonu.
Macron a Merz rychle odletěli z Londýna, zatímco Zelenskyj a Starmer pokračovali v bilaterálních rozhovorech. Macron, s narážkou na Trumpovu nedávnou kritiku Zelenského, prohlásil, že „Evropa má v rukou mnoho karet“. Merz byl jediný, kdo otevřeně vyjádřil skepsi vůči některým americkým návrhům.
Po schůzce nepadlo žádné oficiální oznámení – pouze Zelenskyj a Merz se vyjádřili na síti X.
Zelenskyj uvedl, že „skutečná bezpečnost je společná výzva“, zatímco Merz napsal, že „osud Ukrajiny je osudem Evropy“ a že podpora Kyjeva nepoleví.
Po Londýně Zelenskyj zamíří do Bruselu na jednání s lídry EU a NATO a poté do Říma na rozhovory s italskou premiérkou Giorgií Meloni.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Americká strategie je jasná: Globalismu zvoní hrana. Co takhle místo věčných válek zkusit tentokrát mír? Návrat ke křesťanským civilizačním hodnotám. Evropa je zotročena totalitní EU. Otřese Trumpova nová doktrína Bruselem? ..... Ladislav Zemánek komentuje novou bezpečnostní strategii USA, přelomový dokument Trumpovy administrativy, který předznamenává konec liberálního impéria a počátek nové éry, která se prakticky ve všem rozchází s totalitářskou a válečnickou koncepcí vládců bruselského vězení národů
Liberální světový řád se hroutí pod tíhou vlastní arogance. A právě ve chvíli, kdy se Evropa zmítá v civilizační krizi, vydal Bílý dům bezpečnostní strategii dost silnou na to, aby znovu definovala budoucnost Západu.
Téměř rok po Trumpově návratu do prezidentského úřadu tento přelomový dokument dokazuje především, že Trump je silnější a cílevědomější než během svého prvního mandátu. Jeho hnutí, které chce rozbít liberální establishment a jeho „deep state“, už není snem – je to realita. A dalece překračuje hranice Spojených států.
Místo utopie národní konzervatismus
Tato strategie je umíráčkem pro fantaskní svět, který po konci studené války vytvořili globalisté, technokraté a architekti věčných válek. Trump si přiznal to, čemu se předchozí politická třída vzpírala: že žijeme v multipolárním, postliberálním věku.
Woke ideologie selhala. Národy se vracejí. Znovu záleží na identitě, hranicích a suverenitě. A Spojené státy, které se utápěly v zahraničních avanturách, se znovu vracejí ke svým kořenům – ke svému lidu, své víře, hospodářské síle a své vojenské moci.
Trumpova nová doktrína je zakořeněná v národním zájmu, ekonomické prosperitě, pevné ochraně hranic a zdravé hrdosti. Vrací americký politický život k tradičním hodnotám, křesťanskému dědictví a kulturní obrodě. Odmítá sebedestruktivní dogmata pozdního liberalismu a vrací svou zemi na správnou cestu.
Jedním z nejradikálnějších posunů národně bezpečnostní strategie je výslovné zavržení globalismu a imperiálního přepětí. Trump dělá to, co si žádná liberální ani neokonzervativní administrativa netroufla. Přiznává, že Washington nemůže být světovým četníkem, vyvážet ideologii do každého kouta planety ani vnucovat utopické projekty civilizacím, které o ně nestojí. Trumpismus je počátkem éry národního konzervatismu, který respektuje kulturní pluralitu světa, místo aby mu násilně vnucovala falešný univerzalismus.
Mír, ne věčnou válku
Trumpova zahraniční politika není křížová výprava. Je to realismus s lidskou tváří. Usiluje o mír, ne o věčnou válku. Umožňuje USA udržovat pragmatické vztahy se zeměmi s úplně jinými politickými systémy. A co je neméně důležité, prohlašuje suverenitu národních států za posvátnou a nenahraditelnou. Nadnárodní byrokracie, tak milované globalisty, odmítá jako neefektivní mašinérie, podrývající svobodu, demokracii a prosperitu.
To je zdrcující rána liberálnímu snu o světové vládě. A zároveň závan čerstvého vzduchu pro každý národ dusící se pod tíhou nevolených elit.
Ještě výraznější je Trumpovo klidné odmítnutí hysterie, která definovala přístup předchozích administrativ k ostatním velmocem. Rusko už není démonickou hrozbou. Na Čínu se hledí především jako na ekonomického rivala, ne jako na nepřítele v apokalyptickém ideologickém střetu.
Tím, že opustil teatrální moralismus, Trump vnáší stabilitu do nebezpečně rozkolísaného prostředí. Kritici sice mohou skřípat zuby, ale americký vůdce se projevuje jako mírotvorce, ne jako válečný štváč.
Hloubku této transformace lze pochopit pohledem na pět klíčových národních zájmů, které administrativa v dokumentu vymezila.
Evropa zotročená Bruselem
Za prvé: obnovení takzvané Monroeovy doktríny zajistí, aby západní polokoule zůstala bez zásahů vnějších velmocí. Za druhé: zajištění svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku, nezbytného pro světový obchod. Za třetí: stabilní Blízký východ bez zásahů zvenčí. Za čtvrté: přeměna amerických technologických inovací v motor globálního rozvoje. A konečně úkol, který je pro světovou stabilitu zcela zásadní: obroda Evropy.
Co taková obroda znamená? Rozhodně ne podporu dekadentního liberálního establishmentu, který přivedl kontinent k demografickému kolapsu, kulturnímu vyčerpání a politické paralýze. Trumpova diagnóza Evropy je brutálně přímočará – a naprosto přesná. Vidí kontinent škrcený unijní byrokracií, přehnanou regulací a zelenou agendou, která obětuje ekonomickou konkurenceschopnost na oltář progresivistického dogmatu. Ale vidí ještě něco horšího: civilizační rozklad, který rozežírá duši Evropy.
Konstatuje ztrátu evropské identity, hrdosti a vitality. Vnímá demografickou katastrofu živenou desetiletími masové migrace, morálního relativismu a kulturní sebenenávisti. Vidí katastrofální důsledky woke ideologie, cancel culture a autoritářských politik vydávaných za pokrok, které jen drtí občanské svobody a násilím umlčují nesouhlas. Evropská politická třída přivedla kontinent na pokraj kulturní sebevraždy.
Přesto se Amerika pod Trumpem Evropy nevzdává. Naopak – nabízí jí cestu k obrodě.
Podpora evropským vlasteneckým silám
Snad nejrevolučnějším geopolitickým prvkem strategie je závazek obnovit mír v Evropě tím, že se opustí konfrontační postoj vůči Rusku, který paralyzoval diplomacii po desetiletí. Poprvé Washington otevřeně přiznává to, co liberální vlády odmítaly slyšet: rozšiřování NATO kontinent často destabilizovalo, než aby mu zajišťovalo bezpečí. Tím Trump otevírá dveře nové bezpečnostní architektuře založené na suverenitě, realismu a skutečných zájmech evropských národů. To je geopolitické zemětřesení. A přesně to Evropa potřebuje.
S Trumpem zpět v Bílém domě mají Evropané konečně šanci odmítnout selhávající elity, které je svedly na scestí. Mají možnost znovu získat suverenitu, rozvíjet svou identitu a vydat se cestou nezávislou na liberálních ideolozích, kteří se drží moci navzdory katastrofální bilanci. Je paradoxní, že zatímco Amerika historicky ovlivňovala Evropu způsoby, které omezovaly její autonomii, Trumpův přístup dělá pravý opak. Napravuje minulé chyby tím, že Evropu vybízí, aby se znovu postavila na vlastní nohy.
Trumpova strategie se překrývá se skutečnými zájmy evropských národů. Pokud Washington podpoří vlastenecké síly na kontinentu, Evropa z toho jedině získá, třebaže Spojené státy jednají primárně ve svém vlastním zájmu. V tomto vzácném okamžiku se však americké a skutečné evropské zájmy dokonale protínají.
MEGA
Jiná cesta totiž není. Liberální elity ženou Evropu do války, ekonomické katastrofy, sociálního chaosu a kulturního rozkladu. Liberální Evropa se hroutí a stává se hrozbou pro globální stabilitu.
Trump nabízí jinou budoucnost. Evropu suverénních národů, sebevědomých, vážících si vlastních tradic, hrdých na své dědictví a schopných mírového soužití se svým největším sousedem – Ruskem. Díky Donaldu Trumpovi se Spojené státy staly znovu skutečným přítelem Evropy – ne hlasatelem progresivních ideologií, ale partnerem v civilizační obrodě.
V tomto novém světě se MAGA mění v MEGA – Make Europe Great Again. A z partnerství silných národů může konečně povstat nový mezinárodní řád, postavený nikoli na fantaziích progresivistů, ale na suverenitě, míru a hospodářské síle.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Sociolog Hampl: USA a Evropu už nespojují ani stejné zájmy, ani stejný civilizační étos ..... Američané litují zániku tradičních národů, ale sami k němu aktivně přispívají likvidací evropského průmyslu, říká v souvislosti s novou Strategií národní bezpečnosti USA sociolog a publicista Petr Hampl. Jak se budou transatlantické vztahy vyvíjet dál? O tom v rozhovoru pro neČT24.
Nová strategie národní bezpečnosti USA má silná prohlášení směřující k evropské domácí politické situaci. Evropské země jsou v ní prezentovány jako upadající mocnosti, které se vzdaly své suverenity v Evropské unii a jsou řízeny vládami, jež potlačují demokracii a umlčují hlasy těch, kteří usilují o realističtější, národní a pravicový obrat. Odráží tento pohled skutečnost?
Skutečnost, že administrativa USA tak evropské státy vnímá, je rozhodující. Bez ohledu na to, je-li ten pohled oprávněný nebo není. Klíčová přitom je, že Američané přestali pokládat evropské země za spolehlivého spojence (to je v tom dokumentu doslova uvedeno), a to bez ohledu na to, kolik procent HDP utratí na zbrojení. Tudíž pro ně nemá smysl vynakládat na to spojenectví jakékoliv prostředky. Na rozdíl od spojenectví s Ruskem, které může pro Ameriku být dlouhodobě klíčové. A to bez ohledu na to, že USA i Rusko trpí podobnými problémy.
Zpráva také zmiňuje hrozbu „vyhynutí“ a „civilizačního vymazání“ v důsledku masové migrace, která může během dvaceti let změnit Evropu „k nepoznání“, protože v některých členských zemích NATO začne převažovat „neevropské“ obyvatelstvo. Mohou podle vás země V4, které masová migrace skoro nezasáhla, v tomto ohledu začít hrát ve vztazích USA s Evropou větší roli?
Státy hrají tak velkou roli, jak ambiciózní jsou jejich vlády a jaké jsou jejich možnosti. Že mezitím probíhá civilizační kolaps, to není tak podstatné. Navíc USA jsou v ambivalentní pozici – na jedné straně je z dokumentu cítit lítost nad zánikem tradičních národů, na druhé straně k němu USA přispívají aktivním úsilím o likvidaci evropského průmyslu.
Ohledně speciálních vztahů navrhuji rozlišovat Polsko s ambicí stát se znovu pobaltským impériem a malé středoevropské státy: Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Srbsko, Slovinsko atd. Ty malé státy mohou udržovat s USA dobré vztahy, ale nikdy nebudou významnými hráči. Dokonce ani nebudou hráči tak velkými, že by si jich v USA všimli. Výjimkou je Maďarsko díky naprosto výjimečné postavě Viktora Orbána. Nicméně ani Maďarsko nemůže mluvit za Evropu.
Jak na novou americkou strategii zareagují evropští lídři? Když totéž, co dosud hlásali takzvaní konspirátoři, dezinformátoři, populisté a krajně pravicoví extremisté, teď zaznívá přímo z Bílého domu, nepřiměje je to k přehodnocení dosavadní politiky?
Samozřejmě, že ne! Evropskou unii a většinu evropských zemí dosud řídí ta liberální oligarchie, která byla svržena trumpovskou revolucí. Z toho vychází logická politika, kdy evropské elity se pokouší podpořit obnovení před-trumpovského režimu v USA a Trumpova administrativa se naopak pokouší o vývoz revoluce do Evropy. To je ovšem komplikováno tím, že zároveň se Američané snaží evropské země vysávat.
Znamená nová americká strategie, že tradiční transatlantické vztahy jsou mrtvé? Jak se budou dál vyvíjet vztahy mezi USA a Evropou?
Amerika a Evropa v tuto chvíli nejsou spojenci. Nespojují je stejné zájmy ani stejný civilizační ethos. Snad jen Maďarsko a možná do určité míry Polsko mohou být pokládány za americké spojence. Další vývoj vztahů záleží na tom, jak se budou měnit politické režimy v jednotlivých zemích. Včetně České republiky.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Návrat k rozumu se tu zatím nekoná ..... Možná si pamatujete konec covidového šílenství, který způsobil Vladimír Putin zahájením SVO na Ukrajině. Rázem utichnuly všechny spory o tom, kolik těch injekcí je vlastně třeba, aby byl člověk vůči nemoci imunní, a až pozdější nástup turborakovin, který nyní kosí slavné i neznámé, kteří podlehnuli iluzi i vábení farmaceutických byznysmenů, poukázal na pravdivost varování před poslušností a návštěvám vakcinačních center.
  Došlo to i tak daleko, před čím jsme varovali. Zkuste při operaci požádat o možnost dostat případně krev od neočkovaného dárce a nemocnice Vám sdělí, že to nedokáže ovlivnit, i když Vaše přání chápe. To na Slovensku se již zabývají vyřazením takové krve i dárců z oběhu. Když jsme o tom psali v období covidohysterie, 70% národa by nás ušlapalo. Některé star covidové propagandy typu herce Mádla nás chtěli postavit mimo společnost a o zkorumpovaní Leyenové se začalo hovořit až po několika letech od prvních hromadných nákupů pseudovakcín.
  Obrovská část vaxerů se vzápětí po zahájení SVO převléknula do žlutomodrých hadrů a se stejnou intenzitou začala popírat holocaust, adorovat Banderu a nenávidět Rusy. Ptáte li se proč, tedy protože média a politici. Stejně, jako tomu bylo za covidu. Propaganda rozjela hysterii, spustila další obrovskou vlnu lhaní a z korupčníků z Kyjeva vytvářela hrdiny. Legendární polovojenský styl oblékání Zelenského i na místech, kde slušní lidé nosí oblek, zastavil až Donald Trump. Ten po svém zvolení usadil mužíka a nejbohatšího žebráka na světě a začal hovořit s Kremlem. Následný odpor zbytku Západu by se dal vystavit do výlohy jako ukázka toho, když nedochůdče kope kolem sebe.
  Západní Evropa se ve své neschopnosti, kterou se veřejně prezentuje minimálně od spuštění migrace (děkujeme dobrá vílo Merkelová), skutečně zbláznila. Nejdříve zavezla kontinent Afričany, Syřany a všeobecně muslimy, čímž zlikvidovala sociální sféru a bezpečnost původního obyvatelstva. Do země zašlapala svou historii a kulturu. Poté podlehla covidové mánii, za kterou utratila mnoho set miliard eur. Obě tyto události zároveň jasně ukázaly, že v Bruselu se k nástupu razantně přihlásila o svůj deal totalita.
  Pokračováním jsou podpora Ukrajiny až do posledního Ukrajince přetavená v honbu za vyzbrojením a Green Deal. Ukrajinská žumpa pohltila téměř veškeré zbrojní arzenály unijních zemí a s nimi i skoro všechny zbývající finanční prostředky. Migrace, covid a Ukrajina přivedli EU téměř na hranici bankrotu. Proto tu je ta snaha zahladit stopy válkou s Ruskem, i kdyby se měla prohrát. A pravdou je, že při spuštění něčeho podobného a použití jaderného arzenálu by z Evropské unie zůstalo po pár zásazích torzo. Rusové se doučili v tom, co od 2.světové války zapomněli, zdokonalili se ve válečné činnosti. Navíc jejich inženýři nespí, ale jsou ve vývoji své obrany mnohem dále, než Západ tušil.
  Zmínili jsme Green Deal. Ti samí odpírači migrace, covidového šílenství, odstřižení se od ruských zdrojů a nesouhlasící s podporou Banderovců varují před nesmyslnou propagandou hrozící zánikem světa na CO2. Všechny ty solární panely, větrné elektrárny a pojízdné vysavače jsou výsledkem stejného strašení, které dostalo desetitisíce lidí na plicní ventilátory a později pod zem. Ano, na rozdíl od Hladíka či opět Evropské komise popíráme klimatickou krizi. Můžeme se bavit o tom, jak člověk zatěžuje přírodu odpady, znečišťuje moře a souhlasíme s tím, že hon za nadvýrobou je toho všeho často původcem a strůjcem. Když se použité solární panely mohou odkládat v afrických pouštích, případně kompozitové vrtule elektráren s poločasem rozpadu 10000 let pod ornici v Německu, pak ano, to je zločin proti přírodě. Ale způsobují ho ti, kteří prý chtějí zachránit planetu.
  Hovořil jsem o víkendu s vývojářem elektroaut z BMW. Po propagandě nalila automobilka do vývoje tolik peněz, že by ji ukončení této varianty výroby aut položilo. Ona prostě musí nadále věřit Green Dealu, chce li existovat. A to BMW vytváří platformy tak, aby mohly být osazeny různými variantami pohonů. Co teprve jinde, kde se spolehnuli pouze na pokračování zeleného šílenství. Nemluvě o tom, že Čína se elektromobility ujmula s maximálním nadšením a v tomto oboru válcuje svět. I to BMW má s odbytem elektroaut problém, natož jiné značky. Někde se vrací zpět, jinde si rvou vlasy. Světu už došlo, že šlo o další bublinu, jen Evropa odpojená od ruských zdrojů a reality dále jede svou. Bourají tepelné a jaderné elektrárny, zatápí doly, aby někoho nenapadlo je znovu otevřít. Je tedy evidentní, že náš kontinent stále nechápe, jak moc nám uniká skutečný stav ekonomiky, politiky, ochrany planety. Ideologie, byť zvrácená, ovlivňuje naše životy. A hubí vše dobré. My na to jen čučíme a nic neděláme. Proboha proč?     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Mluvčí Kremlu uvedl, že schůzka Putina a Trumpa se do Nového roku neplánuje ..... Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa před Novým rokem se neplánuje, protože vyžaduje řádnou přípravu, uvedl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
»Zatím se o ničem takovém nediskutuje. Schůzka by se měla připravit a musí přinést výsledek. Aby přinesla výsledek, je třeba nejprve pracovat na expertní úrovni, a ta už probíhá,« řekl Peskov ruské televizi Channel One.
Dodal, že v tuto chvíli Moskva nemá žádné informace o výsledku rozhovorů mezi Washingtonem a Kyjevem na Floridě.
»Až tyto informace získáme, pochopíme, co bychom měli dělat a jak bychom měli postupovat dál,« řekl Peskov.
Mluvčí dodal, že výsledek rozhovorů určí další kroky Ruska, a to i v případě možné schůzky Putina a Trumpa do konce roku.
Třídenní rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou skončily v sobotu na Floridě, po nichž Steve Witkoff a Jared Kushner telefonicky hovořili s Volodymyrem Zelenským. Podle portálu Axios se Spojené státy snaží najít nový přístup k řešení územních otázek.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

Umanuté děti…. a stínové zahraniční cesty? ..... Když opominu, že je to hlavně dětinské, úsměvné a politicky hloupé, a pověsti opozice v České republice “prospívající”, nemohu nepřipomenout, že bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová jela na Slovensko jen s manželem a asistenty, a ministr (!) Rakušan, nikým nepověřen, dokonce demonstrovat proti vládě, což je v mezinárodních vztazích věc nevídaná a velké faux pas. A nepamatuji se přesto, že by se tehdejší opozice chovala na protest podobně politicky nevyzrále…
Zkrátka současná opozice jsou čím dál více typově umanuté rozmazlené děti, kterým voliči sebrali kyblíček, lopatičku a píseček (vládu), a protože s tím nemá věk evidentně co dělat, nemohou si na to stále zvyknout, a jak není po jejich, vzteky zadupou a hodlají si to vše vyvztekat a vyvzdorovat natruc, i kdyby “vlakem”. Svatá prostoto… To u nás budou nakonec stínové zahraniční cesty? Patrně budeme světová novinka…
To jim opravdu nedochází, jak jejich chování působí?     (Čtěte na stránkách Jany ZWyrtek Hamplové)

8.12. 2025     Pokusy o zabavení majetku na západě představují rizika pro všechny státy, které tam mají prostředky ...... Pokusy o zabavení státních aktiv na Západě představují riziko pro všechny státy, jejichž prostředky jsou drženy v západních jurisdikcích, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. "Pokusy o vyvlastnění státních aktiv centrálních bank vytvářejí rizika pro všechny státy, které mají prostředky v západních jurisdikcích," uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení po zasedání Valného shromáždění OSN, které připomínalo Mezinárodní den proti jednostranným donucovacím opatřením.

Rusko spolu se svými partnery z celosvětové většiny bude pokračovat v boji proti nelegitimním jednostranným opatřením, uvádí prohlášení.

Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině v roce 2022 Evropská unie a G7 zmrazily téměř polovinu ruských devizových rezerv, celkem přibližně 300 miliard eur (349,3 miliardy dolarů). Přibližně 200 miliard eur je drženo v evropských účtech, převážně u belgického Euroclear.

Kreml uvedl, že jakýkoli pokus o zabavení ruského majetku představuje krádež a je porušením mezinárodního práva.      (Sputnik Globe)

Obrat v pasti: Zaklapla nad těmi, kdo ji líčili? Babišův brilantní gambit. Převrat číslo 2. Pochopil, co ostatní nezaznamenali. Brusel není komunismus, ale obyčejný fašismus. Majitelé dividendy budou zírat. Svobodný a odhodlaný. Příští zastávka? ..... Petr Hájek připouští, že i jeho překvapil Andrej Babiš svým mimořádně kreativním řešením likvidace závěrečné pasti, kterou mu nalíčili - a jehož smysl, příčiny a hlavně důsledky zatím unikají pozornosti, protože sahají do mnohem větších hloubek než povětšinou primitivní spekulace mohou zachytit
Adventní rozhodnutí Andreje Babiše odstřihnout se od Agrofertu, bylo pro mnohé "šokující". Pro jiné prostě překvapivé - k těm patří i autor tohoto článku. Objevilo se okamžitě bezpočet komentářů a spekulací. Nic z nich však nemířilo k podstatě, přestože je nabíledni. Tak se na to podívejme. Varuji však, že nejprve je třeba pochopit alespoň některé souvislosti, bez nichž tomuto mistrovskému tahu neporozumíme. Takže postupně:
Připomeňme nejprve, že šokován byl v podstatě celý zdejší bruselský protičeský tábor skládající se z různých součástí antibabišovské "konspirace", upírající nyní své mdlé mizející naděje na Babišovu likvidaci už ani ne ke zkorumpovaným soudům, ale - což je vlastně navíc dokonalý výsměch - k "rudé" hradní prezidentské kanceláři.
Nejen volbami zničená válečnická fialová pětikoalice. Ale i korporátní mediální prostor zahrnující tři hlavní televize, vedený politicky tou protičeskou Českou a stejně orientovaným Českým rozhlasem. Patří do něj všechna další miliardářská tištěná a internetová média - ale i mnozí další mocní podnikatelé z různých oborů.
Tedy zdaleka ne jen Ivo Lukačevič (Seznam, Novinky, Právo atd.) či Zdeněk Bakala (HN, Respekt, Aktuálně atd.), ale i další miliardáři. Všichni ti, kteří před patnácti roky Andreje Babiše při vstupu do politiky (2011) podporovali, neboť měl být vyslancem jejich byznysových korporátních zájmů v nejvyšších mocenských patrech.
Doufali, že jim to zjednoduší, zpřehlední a v neposlední řadě zlevní politický vliv: Už nebudou muset korumpovat jednotlivé politiky včetně jejich organizačních základen zvaných stále ještě mechanicky strany nebo hnutí, ale dohodnou se o nich mezi sebou s jedním z nich.
Konečně i pro Andreje Babiše bylo právě toto hlavní motivací. Už ho nejen zdržovalo, ale nepochybně i uráželo, když si - zpočátku přímo od něj, později přes prostředníky - odnášeli politici či jejich zprostředkovatelé balíky bankovek v igelitkách. A stejně nakonec většinou splnili buď jen částečně či vůbec, co od nich za to požadoval, protože byli zase svázáni zájmy jiných korumpovaných politiků v prohnilém systému koaličního (ne)vládnutí.
Převrat číslo 2
Vstupem Babiše do politiky se to mělo změnit. Vypadalo to, že konečně i v České republice po patnácti letech od převratu se tím otevřela možnost dotvoření korporativistického státu dle západního - přesněji euro-unijního - modelu. Ostatně nebylo v tom nic originálního. Vytvářený bruselský "superstát" převzal či reinkarnoval koncepci "korporátu" od Benita Mussoliniho.
Fašistický korporátní státní model je základnou (arabsky al-Káida), podstatou Evropské unie od počátku - již od dob, kdy se tak ještě ani nejmenovala. Nikoli model německo-nacistický, jakkoli u jejího vzniku (nejprve Společenství uhlí a oceli, pak Evropské hospodářské společenství) stály mnohé významné postavy Hitlerova zkrachovalého pokusu o nadvládu v Evropě, a poté o světovládu, jíž dnes zamaskovaně říkají globalismus.
Nacismus se nám připletl do slovníku až v souvislosti s kyjevskou popřevratovou juntou, protože tam se hitlerismus skutečně udržel. A válka Západu proti Rusku na Ukrajině mu chtěnechtě dala v EU placet, ačkoli i unijním fašistům je ve skutečnosti tato "konkurence" stejně nepříjemná, jako byl zpočátku Mussolini Hitlerovi. Až válka zájmy těchto odlišných diktatur propojila - právě tak jako nyní.
Nepleťme tedy tyto dva pojmy. Na slovech opravdu záleží. Jasno v tom mají Rusové, kteří nebyli donuceni na historii a poučení z ní "zapomenout". Proto jsou tak odhodláni provést na Ukrajině důslednou denacifikaci, což jim ostatně právně umožňuje zakládající Charta OSN. Ale správně to odlišují od západního - dnes především euro-unijního - fašismu, proti němuž se vzbouřili po nástupu Vladimíra Putina.
Obyčejný fašismus
Pojmově je tedy dokonce nesprávně přirovnávat projevy bruselského superstátu (byť formálně ještě ne zcela dotvořeného ve federaci) ke státnímu socialismu, který u nás vládl před rokem 1989. Popřevratová havlistická ideologie mu mystifikačně říká "komunismus". Ten u nás - ale ani v Sovětském svazu - nikdy ovšem nebyl, ani nehrozil.
Pro běžné použití se ale toto srovnání používá, protože je relativně přehledné a mnozí si ještě jeho projevy pamatují. Zvláště pak na Západě je snadnější tím argumentovat, protože tam si zase (stejně tak už ale jen nemnozí) stále ještě pamatují na dobu soupeření obou bloků v poválečné studené válce.
Složitý výklad Mussoliniho korporativistického státního modelu - ve své historické epoše poměrně úspěšného - je pro běžnou argumentaci nepoužitelný. I proto si jen málo lidí uvědomuje, že to, čím po vstupu do EU žijeme, a s čím se nepodvolená část naší veřejnosti v mnoha projevech, variantách a bitvách za svobodnější poměry utkává, je - obyčejný fašismus.
Dividenda
Ten ovšem právě velkým firmám, korporacím a celým průmyslovým a zemědělským odvětvím víc než vyhovuje. Fašistické korporátní uspořádání státu je přímo podmínkou jejich prosperity - a bohatství. Jak jednotlivců - to jsou ti naši úvodem zmínění miliardáři - tak menším "akcionářům".
Pro ty je "výběr dividendy", tedy účasti na zisku v mnoha různých podobách - od přímého finančního až po kariérní a existenční ve smyslu vyšší životní úrovně, jíž se odlišují od "nižších tříd" - základním zájmem. To jsou ti, kteří tak aktivně volí Petra Pavla, Petra Fialu a spol., nebo - v mediální a umělecké obci - tvoří "Kavárnu" či chodí na demonstrace "Chvilkařů".
Ti všichni jsou svými existenčními zájmy - přes korporace - napojeni na fašistické centrum v Berlíně (takzvaně Bruselu). Je jich sice menšina - a shromažďují se především ve velkých městech, kde korporát domácí i zahraniční dominuje a zaměstnává je - ale o to jsou aktivnější.
Zatímco - z větší části stále "mlčící", tedy volby ignorující - většina není k nějaké společenské aktivitě příliš motivována. Je vcelku logicky ze zkušenosti přesvědčena, že se ze svých neměnných existenčních problémů nevyváže - ať už je u moci jakákoli vláda, takzvaně levicová či takzvaně pravicová.
Chyba
Probudit tyto spoluobčany, takříkajíc je zvednout z gauče, aby šli k volbám, může jen hlubší otřes, který jim vezme i to málo, co ještě mají. Právě proto eurofederalista Miloš Zeman tolik horuje pro povinnou volební účast. Správně kalkuluje, že mlčící většina by převážně volila to, co se vydává za levici, jejíž program je naoko více nakloněn sociální korupci.
Ve skutečnosti je však "zemanovská" levice úplně stejně oddána fašistickému Bruselu jako korporativistická pravice. Ti první proto, že přerozdělování (rozdávání) z většího koláče slibuje více drobků i pro menší celky (už ne státy, ale "regiony"), ti druzí proto, že korporátní moc se tak stává neotřesitelnou, ještě bohatší, s ještě výraznějšími "dividendami".
Mýlí se však oba směry. Ba, je to horší než zločin, je to chyba. Protože ve chvíli, kdyby fašistické centrum svou moc konsolidovalo, obrátí svůj zájem vně - a začne válku, v níž shoří nakonec všichni. Stav, v němž jsme se ocitli, je toho důkazem. Rusko se ale začalo bránit příliš brzy - unijní stát ještě nebyl dobudován.
Ukazuje se, že chybou byl i covidismus naordinovaný levičáckými neokonzervativci z USA. Pro jejich evropskou kolonii to bylo rovněž příliš brzy. Ještě se zmítala ve vlastních snahách o zničení dosavadních společenských struktur klimatickou lží, LGBT(xzyz) ideologií a nedokončeným importem "běženců" (z válek, které Západ po 11. září 2001 vyvolal, nebo z vydrancovaných kolonií).
A chybou byly i umělé krize - od finanční přes plandemickou po energetickou - jejichž smyslem bylo dostat většinu ovládaných do hluboké existenční deprese, v níž starost o holé živobytí povede k znehybnění jakýchkoli vnitřních pohybů - a k souhlasu s otroctvím výměnou za falešný příslib přežití.
Jenže nezapočítali sílu a moc komunikačních technologií, původně vytvořených jako fašistický mocenský nástroj k manipulaci masami. Následné zavádění cenzury a represe vůči nositelům odporu jsou již jen doznáním bezmoci. Především však: kardinální chyba byla nepochopení "americké revoluce", která do Bílého domu přivedla Donalda Trumpa na druhé volební období. Teď už se to všechno jenom sype, dohání, hystericky přehání.
Babišův gambit
Pokud někdo dočetl až sem, budiž mu odměnou možné pochopení zdánlivě dramatického obratu na naší politické scéně, jež s tím bezprostředně souvisí. Babišovo odstřižení se od Agrofertu je totiž tím, čemu se v šachu říká gambit: záměrná oběť nějaké figury, při níž soupeř zdánlivě získává materiální převahu, ale ve skutečnosti se dostává do strategické nevýhody, která - má-li dobrý a promyšlený plán - přivede gambitujícího k výhře v celé partii. A Babiš ho má.
Doplňme celkový obraz o to, že shora zmínění "kolegové miliardáři", kteří Babiše v jeho generálním útoku na politiku nejprve podporovali, brzy zjistili, že se přepočítali. Ukazuje to na jejich mimořádnou tupost - což dále vznáší otazníky nad původem jejich bohatství, které sotva mohlo být důsledkem "ohromujícího nápadu" (typu Petr Kellner) či Babišovy "ohromující" pracovitosti.
Velký Andrej, v okamžiku, kdy prorazil, pochopitelně neviděl žádný důvod pomáhat svou investicí ostatním - ať tak či onak konkurentům. A tehdy - namísto, aby se případně pokusili o něco podobného jeho politickému průlomu - jednali podle českého přísloví "nemusím svou kozu mít, ale ať mu ta jeho chcípne": Dostalo to nejprve výraz v absurdní nekonečně ohřívané, právně bezpředmětné politické kauze Čapí hnízdo.
Rozuzlení
Jenže Babiš dál vítězil. Zkorumpovaná politická mafie proti němu vytvořila hned několik speciálních zákonů. Jeden mu odebral i mediální zbraň. Donutili ho prodat Mafru. Pak všichni placení ostatními miliardáři se na příkaz spojili do jednotných koalic. Jenže zocelený Babiš už byl v politickém "byznysu", na rozdíl od tupců, dostatečně zkušený, a tak vítězil dál.
Navzdory tragickému výkonu během "plandémie" odmítl dokonce i Zemanovu pomocnou ruku. Odstřihl se tak od možného největšího spojence - protože pochopil, že už ho nepotřebuje. Ač vyhrál, nechal se nahradit fialovou mafií, a dokázal tak svou politickou dospělost: umět počkat. A nyní, po dalším vítězství, narazil na poslední překážku: instalovaného rozvědčíka na Hradě. Domnělou past, kterou mu společně celá zdejší korporátní elita nastražila, zvládl právě tím zmíněným překvapivým promyšleným gambitem.
Téma střetu zájmů je samozřejmě neuvěřitelně ubohé. Ale mediální síla ho proměnila ve fakt. Přitom všichni politici jsou ve střetu zájmů. Třeba jen ve vztahu ke své rodině. Ale poprat se s tím musel jen Babiš. Řešení, které zvolil, jeho odpůrce šokovalo. Zbytek alespoň překvapilo. Přitom bylo tak logické! Jen jsme ho nemohli přes vytvářené mlhy a blesky zahlédnout.
Babiš pochopil, že celý model korporátního fašistického státu s centrem v Bruselu je u konce. Pokud ne navždy, tak určitě na dobu, která přesahuje jeho pravděpodobné setrvání v tomto pozemském světě. Prostě se toho už nebude muset účastnit. Přitom své celoživotní dílo neprodal, ale zanechá je svým potomkům.
Odměnou mu je exponenciálně zesílená politická moc, kterou teprve teď začne uplatňovat, jako by řídil svou firmu. Být jeho nepřítelem - organizátorem Čapích hnízd a dalších pastí, měl bych o své miliardářské impérium nyní obavy. Právě tak jako o jejich impéria mediální, s těmi tzv. veřejnoprávními hlavními centry na místě prvním. Stejné obavy by měly ovšem zavládnout v Bruselu, neboť na něj fašistická věrchuška ztrácí "agrofertové" páky.
Oběť "figury" si bezpochyby vybere brzy zpátky. A je nekonečně svobodnější při svém dalším rozhodování o tom, kam dále povede jeho cesta. Neztratí nic, získat může všechno.
Odhaduji, že jeho příští zastávkou budou prezidentské volby.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Európa si sama spôsobila kolaps: Ako migračná kríza, energetická samovražda a vojnoví štváči rozkladajú civilizáciu ..... Veľký európsky experiment zlyháva a jeho lídri zabezpečujú, aby za to zaplatil bežný občan.
Európsky kontinent, ktorý bol kedysi majákom stability a prosperity, sa teraz špirálovito prepadá do vlastnoručne vytvorenej priepasti sociálnej fragmentácie, ekonomických fantázií a bezohľadných geopolitických manévrov.
Práve inštitúcie vybudované na ochranu demokracie sú teraz nástrojmi autoritárskej kontroly, umlčujú disent a zároveň vyvolávajú rozpad spoločnosti prostredníctvom nekontrolovanej migrácie a energetickej samovraždy.
Ako sa civilizácia s takým historickým potenciálom mohla stať tak odhodlanou k vlastnej deštrukcii a prečo ťahá svet do konfliktu, aby zakryla svoju vlastnú neschopnosť?
Jadrom európskej krízy je hlboká zrada jej obyvateľov. Sociálny štát, desaťročia stará dohoda, sa rozpadá, pretože jeho základ – vysoké dane z produktívnej priemyselnej základne – bol sabotovaný.
Keďže priemyselné odvetvia utekajú preč z EÚ a nezamestnanosť rastie, odkiaľ pochádzajú terajšie príjmy? Odpoveďou z Bruselu a hlavných miest členských štátov je nebezpečná ilúzia: tlačiť viac eur zo vzduchu.
Akú hodnotu má však milión digitálnych eur v supermarkete s prázdnymi regálmi alebo v dome bez kúrenia?
Toto je veľký klam západnej formy „financializácie“ (premieňanie všetkých tovarov a služieb na finančné nástroje), kde sa obchodovanie s papierovými komoditami mylne považuje za skutočné bohatstvo. Ľudia sa pomocou tlačenia peňazí môžu stať miliardármi, no aj tak budú mrznúť, ak nebude kúrenie.
Túto ekonomickú samovraždu zhoršuje sociálna politika zámernej destabilizácie.
Veľké populácie migrantov z Afriky a Blízkeho východu, nezvyknuté na chladné podnebie a dlhú tmu, boli uvrhnuté do spoločností, ktoré už aj dovtedy boli pod tlakom. Výsledkom, ako predpovedali hlasy, ktorým boli následne zakázané prístupy na sociálne siete pre „nepríjemnú“ pravdu, je hroziaci „sud s prachom“.
Títo migranti, ktorí prišli hľadať „krajinu mlieka a medu“, sa často ocitnú „v zime, hladní a nešťastní“.
Namiesto riešenia tohto narastajúceho napätia, riešením elity nie je integrácia ani zmena politiky, ale zvýšený dohľad nad obyvateľstvom, zavádzanie digitálnych identifikačných kariet a autoritárskych zásahov proti občianskym právam (ktoré sa dnes zmenili na privilégiá).
Budovanie digitálnych väzníc
Toto všetko vedie k najzlovestnejšiemu vývoju: rýchlej výstavbe panoptika štátneho dohľadu.
Pod rúškom efektívnosti a klimatickej politiky sa do domácností integrujú inteligentné zariadenia a umelá inteligencia, čím sa vytvára bezprecedentná sieť na monitorovanie občanov.
Predstavte si „teplotnú políciu vybavenú tepelnými senzormi na monitorovanie únikov tepla“ z domov. Vzniká systém kontroly väčší, než bolo čokoľvek v histórii.
V spojení s presadzovaním digitálnych mien centrálnych bánk (CBDC) táto infraštruktúra umožní úradom okamžite sledovať, obmedzovať a trestať neželané správanie.
Snahy o zabránenie presunu ekonomických aktivít na východ (myslené do Ázie) dotvárajú celkový obraz a transformujú Európu na „väzenský kontinent“, ktorý úplne opúšťa svoje údajné hodnoty slobody prejavu a pohybu.
Prečo by vládnuca trieda prijímala takéto očividne deštruktívne politiky? Odpoveď spočíva v toxickej zmesi tvrdohlavej hrdosti a historickej anomálie.
Obdobie globálnej dominancie Európy, ktoré sa začalo okolo roku 1600, bolo odchýlkou ​​poháňanou dočasnou priemyselnou výhodou. Jej zdroje a populácia však boli v porovnaní s Áziou vždy zakrpatené.
Teraz, keď sa prirodzený poriadok opäť obnovuje a moc sa presúva na východ, európskych elít sa zmocňuje panika. Keďže sa nedokážu prispôsobiť alebo priznať katastrofálnu chybu v konfliktoch, ako je ukrajinský, znásobujú svoje zlyhania.
Roky ignorovali Minské dohody, čím zničili akúkoľvek dôveru Ruska, a teraz požadujú eskaláciu. Ako poznamenáva jedna analýza, reakcie Západu „hraničia s hystériou“, oslavujú občasné drobné taktické zisky ukrajinskej armády a ignorujú strategickú realitu frontu so stratami státisícov vojakov.
V tomto konflikte išlo vždy o elimináciu hrozieb, nie o dobývanie územia. Od začiatku konfliktu ukrajinský režim „nemal realistickú cestu k víťazstvu“.
Dnes sa európske národy zbabelo vyhrážajú Rusku – používajú Ukrajinu ako svojho zástupcu, ako zámienku pre hroziaci jadrový konflikt.
Zúfalý úder bičom smerom von
Táto vnútorná hniloba je teraz problémom celého sveta. V patetickom pokuse o opätovné získanie centrálneho postavenia Európa rozpútava vojnu, ktorú nemôže vyhrať, a podporuje konfrontáciu s Čínou, ktorá neslúži žiadnemu racionálnemu záujmu.
Je to správanie zvieraťa zahnaného do kúta, nie sebavedomej mocnosti. Spoliehanie sa na americkú vojenskú silu je len slamená barlička; dokonca ani NATO sa neodváži zaviesť bezletovú zónu na Ukrajine, pretože vie, že ruské protivzdušné obrany ako S-400 by premenili ich lietadlá na šrot.
Takzvaní európski lídri bez skutočnej odvahy alebo zásadovosti hazardujú jadrové zničenie, aby zamaskovali svoju vlastnú bezvýznamnosť.
Trajektória je jasná a desivá. Kontinent, ktorý sa vzdáva svojej energetickej bezpečnosti, rozkladá svoju sociálnu súdržnosť, privádza svoju ekonomiku do bankrotu a špehuje svojich občanov, nie je lídrom. Je to príťaž.
Posledným činom Európy nemusí byť osvietený triumf. Skôr stiahne hyperprepojený svet so sebou do hladomoru, závislosti a vojny. Sud s prachom je postavený. Jedinou zostávajúcou otázkou je, aká iskra ho nakoniec prinúti explodovať.     (Čtěte na stránkách Badatel)

EU podváděla při nákupu reklamy – platforma X jí zrušila účet ..... EU udělila X pokutu ve výši 140 milionů dolarů za „klamavé“ modré značky a nedodržení pravidel transparentnosti reklam podle pravidel DSA. (Foto: X)
X to nenechalo jen tak. Oplatilo to tvrdým úderem, když zrušilo oficiální reklamní účet Evropské komise za přímé zneužití chyby platformy k navýšení svého dosahu.
Jaký byl ten špinavý trik?
EU oprášila neaktivní účet (neaktivní od roku 2021), spustila reklamy, aby zviditelnila oznámení o pokutě, a zamaskovala odkaz jako videoobsah.
Oklamali algoritmus X, aby zvýšil viditelnost a přitom kázali ochranu uživatelů sboru.
Produktová vedoucí X Nikita Bier to označila za porušení pravidel integrity tím, že zneužili systém k umělému zvýšení viditelnosti.
EU stále zuří, ale nyní je v defenzivě.
Brusel má 60–90 dní na to, aby vyřešil problémy X, nebo bude čelit dalším pokutám, ale zatím se k tomuto reklamnímu fiasku nevyjádřil.
Elon? Pravděpodobně si užívá tuto kritiku pokrytectví.
Mezitím Trumpův tým již kritizuje předpisy EU jako útoky na svobodu projevu amerických technologických společností a vyhrožuje obchodními odvetnými opatřeními.
Pokud se tento exploit udrží (X tvrdí, že je neotřesitelný), jde o pokrytectví regulátorů na steroidech, kteří požadují transparentnost, zatímco sami provádějí podlé tahy.     (Čtěte na stránkách AC24)

Vnutili jsme Putinovi roli agresora
Publikováno: 07.12.2025a-aa+
Píšu o tom už od Majdanu, to je deset let. Celou dobu je to o tom, kdy se podaří ruského medvěda naštvat tak, že vytáhne drápy, vycení zuby a dá těm blechám v kožichu pořádně na prdel.
Píšu o tom už od Majdanu, to je deset let. Celou dobu je to o tom, kdy se podaří ruského medvěda naštvat tak, že vytáhne drápy, vycení zuby a dá těm blechám v kožichu pořádně na prdel.
Napřed Rusko požádalo o přijetí do NATO. A co myslíte? Nepřijali ho! Pak přišel Majdan a osm let ruských žádostí o zastavení genocidy jeho obyvatel na Donbasu. Osm let ticha a výsměchu z EU i USA. Přišlo, co muselo přijít. Rusko přišlo Doněcku na pomoc a rázem všichni řvali. Rusko je agresor. A to teď posloucháme každý den.
Geopolitická slepota a „fialovci“
Také si všímáš nekončících provokací Ruska ze strany našich neopakovatelně tupých fialovců? Tito hrdinové geopolitické slepoty navzdory měnícímu se politickému klimatu dodávají plastickou trhavinu kyjevským teroristům. Ano, správně – těm, kteří si o atentátech na ruské představitele myslí, že jsou skvělým způsobem, jak si říct o další vojenské rány. Zatímco my ostatní jen sledujeme, jak naše země padá do propasti.
Ano, my jsme to říkali. Ale kdo by poslouchal? Proč neřádit, když máte ve vládě slepenec expertů, kteří svěřili zahraniční politiku lidem, jejichž strategické plánování má asi takovou hloubku jako děti na písku.
Ruský medvěd je možná opilý, možná se pohybuje pomalu, ale když ho naši „stateční“ fialoví provokatéři dostatečně naštvali, můžeme se jen ptát, co se stane, až udeří zpět. Protože i když to na papíře vypadá jako „chladná kalkulace,“ v reálu je to jen hazard.
Naše malá země se stává rukojmí geopolitické hry, která nám přináší jen rostoucí nebezpečí. Je možná čas se zeptat: Kdo bude platit účty, až tahle „hra“ skončí? Asi ne ti, kteří ji rozehráli.
Podle soudu Ukrajina jen selhala – já říkám, byl to masakr
Evropský soud pro lidská práva konečně po letech pojmenoval, co se v Oděse v roce 2014 stalo: Ukrajina selhala. Selhala ve své základní povinnosti – chránit životy vlastních občanů a zajistit spravedlnost.
Tragédie, při které v hořícím Domě odborů zahynuly desítky lidí, není žádný mýtus ani propaganda, jak nám léta tvrdili „experti“. Masakr se skutečně stal a soud přiznal odškodnění pozůstalým. Ovšem už se nikdo neptá, proč musely rodiny čekat jedenáct let, než pravda zazněla z úst soudců ve Štrasburku.
Rozsudek říká jasně: ukrajinské úřady nedokázaly zabránit násilí, nedokázaly chránit oběti a nedokázaly vyšetřit, co se stalo. V právní řeči se tomu říká porušení práva na život. V lidské řeči – stát se na vlastní lidi vykašlal.
Kde to všechno začalo?
Rok 2014 byl zlomový. Ukrajina stála na křižovatce: buď dohodnout kompromis s Ruskem, nebo poslechnout hlas z Bruselu a Washingtonu. Rozhodla se pro „revoluci“, která byla oslavována jako boj za svobodu, ale v praxi přinesla chaos, občanskou válku a krvavé účty, které dodnes platí obyčejní lidé.
Oděsa byla jedním z těch účtů. A není těžké si domyslet, že bez Majdanu a bez zničení vztahů s Ruskem by k tragédii vůbec nedošlo.
Evropa: slepá, hluchá, poslušná
Evropská unie dnes dělá, že se jí to netýká. Že je to „ukrajinský problém“. Jenže právě Evropa tlačila Ukrajinu do radikálního rozhodnutí – „buď s námi, nebo proti nám“. Výsledek vidíme: válka, sankce, rozvrácený kontinent a desítky tisíc mrtvých. A Evropa? V míru už dávno nežije. Žije ve strachu, v drahotě a v nekonečné závislosti na Americe.
Soudní verdikt není vítězstvím Ruska ani proruské propagandy. Je to jen kousek pravdy, který se dostal na světlo. Pravdy, že Ukrajina není nevinná oběť, jak ji líčí média, ale stát, který opakovaně selhává na svých občanech.
Kdo má odvahu, ten se ptá: co dál? Budeme ještě roky poslouchat pohádky o „obránci demokracie“, nebo si přiznáme, že Ukrajina a Evropa si samy pod sebou podřízly větev?
Rozbor jednoho klišé, které se stále vrací
Zaposlouchala jsem se do podcastu CzechCloud, kde tři muži rozebírají politiku. Někdy s nimi souhlasím, jindy ne, prostě klasika. Ale zpozorněla jsem, když Sváťa Barek pronesl větu: „Co všechno nám provedlo Rusko.“
Možná mu to v hovoru jen uklouzlo. Ale já jsem se toho chytla – a ptám se: co že nám to vlastně Rusko provedlo? Mluvil snad o okupaci v roce 1968? To od něj sedí – kluk, který tehdy ani nebyl na světě, dnes vysvětluje, co nám „provedlo Rusko“. Přitom by stačilo zeptat se pamětníků.
Dovolím si položit tři jednoduché otázky – a dát na ně odpověď, kterou často v debatě neuslyšíte.
1. Druhá světová válka – mělo Rusko jinou možnost?
Nemělo. Bylo napadeno Německem – operace Barbarossa, 22. června 1941. Hitler ve svém projevu otevřeně prohlásil, že cílem je zničení Sovětského svazu.
Německo tehdy stálo na rozcestí. Byla bída, hrozil hospodářský kolaps a Západ jim otevřel cestu – Mnichovská dohoda z roku 1938 ukázala, že mocnosti byly ochotné Hitlerovi ustupovat. Nacisté sáhli po nejjednodušším receptu: zbrojit, dát lidem práci a odvrátit pád. Jenže pak se Německo změnilo v mašinerii zla, která systematicky vyvražďovala celé národy – viz Norimberský proces. Vina Německa je absolutní a nesmyje ji nic.
2. Rok 1968 – okupace, nebo prevence?
Bolavé místo, národní trauma, trn v patě. Ano, přijely tanky. Ale nejen ruské – byly i polské, ukrajinské… Podle záznamů Varšavské smlouvy šlo o „bratrskou pomoc“ na žádost části vedení KSČ, ale pro obyčejné lidi to byla okupace.
Proč? Protože přes Československo se otvíraly dveře k celému východnímu bloku. Západ testoval, kam až může jít. Přirovnání? Představ si, že by se jeden stát USA chtěl odtrhnout za pomoci Ruska. Co by udělaly Spojené státy? Přijely by s tanky a udělaly pořádek.
3. Ukrajina – poslední hranice
Mnozí dnes nechápou, proč Rusko vstoupilo na Ukrajinu. Ale podívejme se na Majdan (2013–2014). Depeše zveřejněné Wikileaks ukazují, že USA dlouhodobě podporovaly změnu režimu v Kyjevě. I bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger v roce 2014 varoval, že snaha přetáhnout Ukrajinu na Západ vyvolá konflikt s Ruskem.
Rusko podle mého názoru nemělo jinou možnost. A dnes? Západ ho tlačí do příměří. Ale proč by ho mělo přijmout? Vítězí a nemá důvod dávat Ukrajině čas na další dozbrojení.
Závěr: Obránce, nebo agresor?
Když se podíváme do historie, vždy jde o stejný vzorec. Rusko nešlo do konfliktů z plezíru – bylo k nim dotlačeno tlakem zvenčí. Druhá světová válka, rok 1968 i dnešní Ukrajina ukazují, že Moskva reagovala na ohrožení a snažila se chránit svůj prostor.
Ať si o tom kdo myslí, co chce – klišé o tom, „co všechno nám provedlo Rusko“, se rozplývá, jakmile se na něj podíváme optikou historie a faktů.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Dvakrát a dost! Babiš by měl srovnat prezidenta do latě ..... Sjídlem roste chuť, říká se. Poté, co vznikající vláda udělala prezidentovi už dva ústupky, by měla s veškerým dalším ustupováním definitivně přestat. Jinak riskuje, že apetit hradního pána a jeho klaky poroste ještě víc a vymkne se kontrole…
Andrej Babiš vyřešil svůj konflikt zájmů. Vyřešil ho ještě před tím, než nějaký střet zájmů vůbec fakticky vznikl, a udělal to navíc způsobem tak „neprůstřelným“, že na to ani největší Babišovi kritici nemohou nic říct. Zdálo by se tedy, že je všechno v pořádku. Jenže až tak docela není. Je to totiž už druhý ústupek vznikající vlády vůči prezidentovi. A jestli Babiš nechce riskovat, že mu hradní klika přeroste přes hlavu, žádný třetí už přijít nesmí!
Macinkova rošáda s prohozením „zamini“ za „žipro“ byla sice v jistém smyslu geniální, ale navzdory tomu se fakticky jedná o laskavost vůči Hradu. Druhý ústupek pak přišel včera, kdy Andrej Babiš oznámil, že se definitivně vzdává holdingu Agrofert – firmy, kterou budoval značnou část svého života. Konflikt zájmů, v němž by Babiš kvůli vlastnictví Agrofertu byl, by přitom vznikl až po jmenování premiérem, nikoliv před.
Nově se rodící vláda tedy vyšla Hradu vstříc už dvakrát, a to vysoce nad rámec toho, jak by vyjít vstříc musela. Žádné třetí gentlemanské gesto se už konat nesmí – budoucí premiér tedy musí trvat na nominaci Filipa Turka do čela resortu životního prostředí. Musí na ní trvat tím spíše, že prezident premiérovy návrhy nemůže nevyslyšet.
Poslanec Filip Turek a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Zdroj: Profimedia
Ústava není trhací kalendář
Ústava nedává prezidentovi žádnou možnost odmítnout kandidáty navržené předsedou vlády – což ostatně už v roce 2019 jednoznačně prohlásil tehdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. A v současnosti to celkem intenzivně potvrzuje také ústavní právník Jan Kysela. Věc je tedy jasná a budoucí ministerský předseda musí dát prezidentovi na srozuměnou, že Ústava není trhací kalendář – i kdyby si Kolář s Milionem chvilek nakrásně stokrát mysleli opak. V tomto souboji zkrátka tahá za delší konec provazu vláda, nikoliv Hrad. Jde tedy jen o to, nebát se zatáhnout pořádně.
Často se mluví o tom, že Andrej Babiš pravděpodobně nebude chtít jít s Hradem do otevřeného konfliktu. Je však třeba si uvědomit, že situace je právě opačná. To Hrad je ten, kdo se aktivně rozhodl jít do konfliktu s nastupující vládou – což je vlastně docela pozoruhodné, neboť za časů Fialovy vlády byl prezident největší konformista a kývač pod sluncem.
Teď se očividně doba změnila a nechce-li vláda riskovat, že bude prezident napříště kafrat ministrům i do barvy jejich kravaty, nemá Babiš jinou možnost, než skálopevně trvat na svém a srovnat prezidenta do latě…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Babiš vypálil libtardům rybník a vzdává se Agrofertu. Nečekaný tah hodný mistra ..... Je mi celkem jedno, co který politik vlastní. Babiš by byl lepším premiérem než Fiala, i kdyby mu Agrofert patřil dál. Kolem jeho kauz alespoň nejsou žádní mrtví jako u Fialovy kampeličky nebo Rakušanova dozimetru.
Takže libtardi, střet zájmů vyřešen, teď vyměnit komunikační kartičky a jede se dál StBák Babiš a nácek Turek.
Posbíráno po sítích…
Zrušme dotace a žádný střet zájmů nebude potřeba řešit.
Přiznejme si jednu věc. Kdyby neexistovaly dotace, žádný Lex Babiš není potřeba. Je fascinující, že jsou to právě největší eurohujeři, kteří hýkají z dotační ekonomiky nadšením, kdo se zároveň můžou posrat z toho, že někdo ty dotace dostává. Ideální by bylo je zrušit, jenže oni vědí, že to by se jejich Potěmkinovský socialistický dotační ráj sesypal, takže museli upéct specifický zákon jen na Babiše.
Ještě trapnější je to s vlastnictvím médií, kde mi to přijde jako naprosto protiústavní prasárna. Většina stran vydává vlastní noviny, má vlastní youtube kanály a profily, platí si za reklamu, aby to k vám dostala, eventuelně má mediální magnáty jako hlavní sponzory a loutkovodiče v pozadí (viz teď Petr Pavel), ale Babiš, ten noviny mít nesmí!
Babiš zjistil, po vzoru Trumpa, že mu s tím všichni můžou políbit zadek, protože jeho facebook má víc měsíčních zhlédnutí než Česká televize. A co teď? Zakážeme „oligarchům“ mít facebook? Jo my už nezakážeme ani hovno. Projeli jsme volby.
Osobně by mě velice pobavilo, kdyby Babiš svůj střet zájmů vyřešil tak, že by ve sněmovně nechal zrušit zákon o střetu zájmů. To by byla legrace.
No a teď, když Babiš oznámil, že se vzdává Agrofertu, tak stejně všichni kňučí, že se ho vzdává málo. Přiznám se, že je mi to už zcela jedno. Agrofert získal na dotacích z ČR v roce 2024 necelou miliardu. Ve stejném roce promrdal idiot Bartoš dojebaným stavením řízením miliard 40 a nesvéprávný kretén Stanjura s psychopatem Fialou nasekali 400 miliardový deficit.
Za ty dotace pro Babiše máme v krámech kuřata, šunku a chleba, který se dají sežrat a traktoristi z toho maj vejplatu. Ty vládou promrdaný miliardy se sežrat nedají, někde daleko má za ně pár týpků hajzly ze zlata a zbrojaři tapetujou doma pětitisícovkama, ale naše děti je budou splácet příštích 100 let.
Takže jo. Zrušme dotace a žádnej střet zájmů nebude potřeba řešit. [zdroj]
Celá debata o „střetu zájmů“ je v jádru falešná. Kdyby neexistovala dotační ekonomika, Lex Babiš by vůbec nebyl potřeba. Je paradoxní, že právě největší zastánci evropského dotačního systému dnes křičí nad tím, že někdo dotace čerpá. Jenže kdyby se dotace zrušily, což by bylo nejčistší a nejférovější řešení, zhroutil by se jejich vlastní Potěmkinovský model řízené ekonomiky.
Stejně pokrytecké je téma médií. Politické strany mají vlastní tiskoviny, vlastní online kanály a některé dokonce vlastní mediální magnáty v pozadí. Ale jednomu konkrétnímu člověku má být vlastnictví médií zakázáno? To už skutečně zavání selektivním právem.
A zatímco se vede kampaň kolem miliardových dotací, úplně se pomíjí fakt, že minulá vláda spálila stovky miliard v deficitech a chaosech. Ve srovnání s tím je spor o dotace jen zástupné divadlo.
Pokud má někdo skutečně odvahu řešit střet zájmů, nechť navrhne to jediné čisté řešení, zrušit dotační systém jako celek. Tím zmizí nejen střet zájmů, ale i prostor pro selektivní politické lovy na nepohodlné osoby. [zdroj]
Politika není pohádka o hře na dobro a zlo.
Tak toto je docela zásadní informace.
To, že na Evropskou radu namísto končícího premiéra pojede už nový premiér, opravdu nevzniklo jen tak. Evropská rada není symbolická schůzka, je to místo, kde se potvrzuje mocenské zakotvení vlády nového státu, a kde se řeší tři klíčové agendy – Ukrajina, rozpočtové fungování EU (Green deal je součástí), transatlantická koordinace (USA–EU).
Pokud by Hrad takto akceptoval předání role na mezinárodní scéně, mohlo by to znamenat, že mocenské struktury (EU, NATO, klíčoví spojenci) už přijaly novou linii, a tedy že je pro ně výhodnější, aby je v Bruselu reprezentoval někdo, kdo je předvídatelný z hlediska jejich současných (!) vlastních zájmů.
Babiš pravděpodobně předem přislíbil kompatibilitu. Tedy ne odpor, ne blokaci financování Ukrajiny, ne nepříjemné obraty. V řeči mocensko-komunikačních karet to znamená – ano, budu pokračovat v hlavních liniích politiky, které EU potřebuje, a tedy jsem bezpečná osoba pro účast na summitu.
A už jsme o tom zde vícekrát diskutovali, to není o osobnostech, ale o systémové kontinuitě. Když je někdo dopředu vyhodnocen jako stabilní nosič určité agendy, tak ho „pustí ke stolu“. Hrad tím dává signál, že nová vláda nebude západní struktury rušit.
Mocenské struktury nepotřebují, aby ČR byla ve stavu bezpremiérového meziprostoru během klíčového summitu EU. Evropská rada v prosinci je tradičně moment, kdy se řeší Ukrajina a její financování, finišují závěry rozpočtu EU, dolaďují spuštění ETS-2, vyjednávají se nové rozpočtové závazky států. Kdyby tam jel Fiala, který je už odepsaný, znamenalo by to politickou slabost. Kdyby tam nejel nikdo, je to chaos. Takže musí jet nový premiér, ale jen pokud je z pohledu EU/NATO předvídatelný. Pardon, jestli někomu kazím radost, ale politika není pohádka o hře na dobro a zlo. Takže uvidíme, s čím se vrátí… [zdroj]
Rozumíme, hotovo! „Jen“ dva měsíce a všechny zakázky co byly potřeba ještě doklepnout, už jsou doma, prachy zbrojařům poslány a zbytek dořešily skartovačky… [zdroj]
Dělat premiéra je peklo.
Dnes si dovolím trochu obšírnější vysvětlení, proč jsem před Babišem musel jako jeho nevolič a nefanoušek smeknout.
Budoucí premiér mě včera opravdu překvapil.
Čekal jsem nějakou kličku nebo „vycukání“ prezidenta, protože Hrad ve věci jmenování proti sněmovní většině tahá za kratší konec.
Čekal jsem i možnost předsunutí Havlíčka do premiérského křesla, což by bylo asi nejjednodušší řešení při vědomí, jak lehce by šlo ovlivňovat kroky vlády z příjemného letoviska francouzské riviéry.
Ale zbavit se doživotně možnosti ovládat své „dítě“?
Mám to štěstí, že jsem se při své profesi poradce potkal s mnoha majiteli různých firem i miliardových korporací. Takže vím, jak je pro ně těžké provést obyčejný EXIT. Předat firmu rodině, nebo ji vhodně prodat někomu jinému.
Znám i takové, kteří se později do své firmy vrátili, protože se jim buď EXIT nepovedl a nebo nedovedli žít bez svého „dítěte“.
Viděl jsem i takové „bizáry“, jako velmi váženého majitele miliardové firmy, který ve svých skoro 90 letech šplhal do prudkých schodů ke své kanceláři, aby ji i nadále denodenně řídil železnou rukou.
To ale pořád není ten správný příměr.
Protože si musíme říct: „co za to“?
Premiérské křeslo, které přináší akorát stres a špatné zažívání?
Neustálé nadávání a hejtování části médií a občanů, kteří ve své nenávisti a závisti nebudou spokojeni nikdy s ničím, co Babiš udělá?
Jak mi před třemi lety dlouze vyprávěl Mirek Topolánek:
Dělat premiéra je peklo. Schopný člověk v takové funkci přichází o zdraví, o peníze, čas i o rodinu. Lepší a efektivnější je ovlivňovat věci ze zákulisí.
Proto hodnotím Babišovo odevzdání Agrofertu do rukou nezávislé správy jako obrovskou osobní oběť na oltář veřejného zájmu, kterou dobře pochopí asi jen ti, kteří něco hodnotného vybudovali.
Ty, co mu za to nadávají, znevěrohodnují jeho krok nebo se mu posmívají, jsou pro mě hloupé a směšné osoby, které za svůj život nevybudovaly ani psí boudu. A pokud ano, většinou by nebyly schopné z ní obětovat ve prospěch celku ani řetěz na psa.
Raději se na něj přivážou a budou štěkat na všechny strany svoje nenávistné hejty. Někteří se dostali až tak daleko, že začali štěkat na svého oblíbeného prezidenta, že přestal vést s Babišem další boj.
Pro mě to jsou ŠKŮDCI SPOLEČNOSTI – ač, jak víte, vyhýbám se používání takto silných slov.
Ještě pár slov k prezidentu Pavlovi.
Kritizoval jsem ho v posledních týdnech vícekrát. Jeho postup se mi ani za mák nelíbil, protože překračoval Ústavu.
Nyní ho ale musím pochválit, že vzal zpátečku a osobně ocenil Babišův krok.
Pro celou naši společnost je velmi důležité, aby politické špičky uměly udělat konsensus, zklidnit atmosféru a soustředit se na klíčové věci – nyní například agendu blížícího se eurosummitu, který může naše životy ovlivnit víc, než si nyní myslíme. [zdroj]
Ten tah je hoden Mistra.
Babišovo rozhodnutí mě nejprve naprosto šokovalo, ale teď, když jsem ho strávil, tak je považuji za geniální.
Překročil svůj stín a provedl velikou oběť.
Dostane Moc.
Přízemněji.
Lidé to ocení a „zbavil se koule na noze“.
Nejde jen o vydíratelnost ze strany EU, jde o to, že se mu „rozvázaly ruce“
Udělal něco, co jeho protivníci rozhodně neočekávali, na jejich místě bych se stěhoval do nějaké jiné galaxie.
18.12. pojede jednat Babiš a bude mít dost silnou pozici na to, aby jménem ČR odmítl všechny ty „evropské“ nehoráznosti.
Omlouvám se, cítím se zahanben.
Velmi jsem Babiše podceňoval.
Ten tah je hoden Mistra.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Odborníci bijí na poplach kvůli riziku rakoviny z laboratorně pěstovaného „masa“ ..... Po čtyřech druzích hmyzu, které byly schváleny k lidské konzumaci v rámci EU již před několika roky, by se již během příštího roku mělo v rámci EU schválit i laboratorní maso.
Nicméně – podobně jako v případě hmyzu – ani tentokrát Brusel příliš neřeší možné vedlejší účinky a pouze se odvolává na „klima.“ V roce 2024 bylo umělé maso schváleno například v USA, kde však záhy poté několik států zakázalo jeho prodej na svém území.
V rámci EU pak již před samotným celounijním schválením  zakázaly prodej umělého masa v Itálii a Maďarsku, tedy v zemích, kde jsou i poměrně přísné zákony pro prodej hmyzu v potravinách.
Právě v souvislosti se snahou vnutit nám do budoucna nejen hmyz, ale také umělé maso, je dobré se ptát, jaké to může mít důsledky pro naše zdraví.
V USA platí stejný zákon, jaký má platit také EU: laboratorní maso nemusí být nijak zvlášť označeno, pokud je vypěstováno příslušnou metodou.
Pak to bude ještě horší, než u potravin s hmyzem, jehož obsah musí být uveden alespoň latinsky (i když malým písmem), takže mnoho zákazníků nepozná, že nakupují produkt s hmyzem. U masa to nepozná vůbec nikdo.
Odborníci z USA vydávají nová varování před rostoucím rizikem rakoviny spojeným s laboratorně pěstovaným falešným „masem,“ které je prodáváno jako budoucnost „udržitelných“ potravin, ale je postaveno na technologii znepokojivě podobné biologii nádorů.
Laboratorně vypěstované maso závisí na imortalizovaných buněčných liniích, které jsou upraveny tak, aby se donekonečna replikovaly, stejně jako rakovina.
Vědci poznamenávají, že už jen tato skutečnost vyvolává velké obavy, přesto společnosti v tomto oboru odmítají zveřejnit klíčové genetické modifikace, růstové faktory, antibiotika nebo chemické vstupy používané k urychlení tohoto procesu.
Regulační orgány schvalující tyto produkty, aniž by kladly dostatek otázek.
Florida a několik dalších států USA již zakázaly laboratorně pěstované „maso“ s odvoláním na nedostatečné bezpečnostní údaje a rostoucí nedůvěru v korporátně kontrolované potravinové systémy.
Varování, která se nyní šíří světem bezpečnosti potravin, naznačují, že tyto zákazy mohly být oprávněné.
Campbellova kontroverze znovu vyvolává obavy z ingrediencí pěstovaných v laboratoři
Rostou obavy, že produkty, které jsou již v USA prodávané v obchodech, obsahují laboratorně pěstované „maso“, aniž by o tom byli spotřebitelé informováni.
Společnost Campbell’s Soup Company je nyní pod drobnohledem poté, co uniklá nahrávka odhalila, jak se jeden z jejích manažerů posmívá zákazníkům.
Martin Bally, viceprezident společnosti Campbell pro informační technologie, označil jednu z ingrediencí společnosti za „bioinženýrské maso“ a naznačil, že některé produkty společnosti obsahují „kuře vypěstované v laboratoři pomocí 3D tiskárny.“
Také popisuje nabídku firmy jako „hovno pro zatraceně chudé lidi.“
Campbell’s toto obvinění popírá, ale rozruch znovu vyvolal obavy ohledně bezpečnosti, utajení a regulačních mezer kolem laboratorně pěstovaného „masa.“
Obhájci spotřebitelů a specialisté na bezpečnost potravin tvrdí, že odmítnutí průmyslu zveřejnit, jaké geny, růstové faktory a uměle vytvořené vstupy se používají, znemožňuje posouzení dlouhodobé toxicity nebo karcinogenního potenciálu.
Maso vypěstované v laboratoři připomíná rakovinu spíše než jídlo
Technologie pro laboratorně pěstované „maso“ se spoléhá na geneticky modifikované růstové faktory a nesmrtelné buněčné linie, které se chovají jako rakovinné buňky.
Společnosti jako Memphis Meats a Eat Just nezveřejnily, které geny vkládají do svých buněčných linií, což znamená, že spotřebitelé nemají jak zjistit, zda požívají látky spojené s rakovinotvornými dráhami.
Advokát Tom Renz jde ještě dál a tvrdí, že „laboratorně vypěstované maso splňuje definici rakoviny ve více ohledech, než dokážu spočítat.“
Na rozdíl od skutečných zvířat s imunitním systémem nemá laboratorně pěstovaná tkáň žádné přirozené obranné mechanismy, což nutí společnosti být závislé na antibiotikách a chemických ošetřeních, které mohou v konečném produktu přetrvávat.
Národní onkologický institut definuje rakovinu jako nekontrolované buněčné dělení.
Přesně ten samý mechanismus se používá k masové produkci kultivovaného masa.
Producenti extrahují buňky ze zvířat nebo je nakupují z buněčných bank a poté je pěstují v bioreaktorech za použití technologie rekombinantní DNA, genové editace CRISPR a geneticky modifikovaných růstových faktorů.
Kritici varují, že tento proces může způsobit nezamýšlené mutace a genetické abnormality, které se mohou přenést do konečného produktu.
Claire Robinson z GMWatch varuje, že použité inženýrství „zavádí ‚nezamýšlené účinky na zdraví‘, včetně mutací, které by se mohly vstřebat do lidského krevního oběhu.“
Regulační dohled je slabý a firmy skrývají složky
Navzdory biologickým rizikům zůstává schvalovací proces FDA minimální. Systém „předtržních konzultací“ agentury je všeobecně považován za hrubě nedostatečný.
Složení laboratorního masa bude skryto za ochranou obchodního tajemství a spotřebitelé tak nebudou vědět, co jedí.
Státy se brání, důvěra ve velké potravinářské firmy se hroutí
Floridský generální prokurátor James Uthmeier zahájil vyšetřování případu Campbell’s a znovu potvrdil zákaz laboratorně pěstovaného masa ve státě.
Guvernér Ron DeSantis tvrdí, že tato otázka představuje širší boj proti „plánu globální elity donutit svět jíst maso pěstované v Petriho misce.“
Několik států USA nyní zakázalo maso pěstované v laboratoři a další zvažují podobnou legislativu.
Tento boj se netýká jen jednoho produktu; jde o to, zda korporace a vlády dokáží tiše nahradit přírodní potraviny geneticky modifikovanými, syntetickými alternativami a zároveň před veřejností zatajit kritické bezpečnostní údaje.
Širší krize transparentnosti potravin
Kontroverze přichází v době, kdy Campbell’s čelí také žalobám kvůli kontaminaci těžkými kovy v dětské výživě, včetně obvinění spojujících vystavení této kontaminaci s autismem a ADHD.
Federální soudce nedávno povolil projednání několika žalob, což zdůrazňuje hluboké trhliny v systému, který má chránit spotřebitele.
Renz varuje, že pokud společnosti prodávají biologicky imortalizované buněčné linie a zároveň je uvádějí na trh jako přírodní maso, soudní spory jsou nevyhnutelné.
Křižovatka pro bezpečnost potravin 
Pro mnoho odborníků a spotřebitelů už debata o mase pěstovaném v laboratoři není akademickou záležitostí.
Jde o transparentnost a nutnost regulace. A jde o to,  že má mít veřejnost právo vědět, co jí.
S klesající důvěrou v instituce a množícími se potravinovými skandály se zrychluje tlak na bio, lokální a decentralizované potravinové systémy.
Zbývající otázkou, na kterou nyní musí regulátoři odpovědět, je, zda bude upřednostněno veřejné zdraví nebo firemní zisky.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Vidlákovy kydy
Komunikační linie…
by Vidlák7 prosince, 2025
Nedávno jsem v jednom článku upozorňoval na neuvěřitelný rozhovor Jakuba Landovského, který na Českém rozhlase nahlas řekl to, co my, dezoláti, říkáme už tři roky. Že Evropa nemá ohledně války na Ukrajině žádný plán, že toho víc nakecá než udělá a že s ní teď při vyjednáváních nikdo nepočítá. Že sice „stojíme za Ukrajinou dokud bude potřeba,“ ale v praxi to nic neřeší.
Redaktorka mu na to opáčila, že přesně toto ještě nedávno sám prohlašoval.
Landovský na to s ledovým klidem opáčil, že v té době byl českým velvyslancem při NATO a musel držet tuto komunikační linii. Teď už jím není a může si říkat, co chce. To víte, tři roky musel lhát, protože patřil na správnou stranu a měl z toho dobré bydlo.
O pár dní později má podobný rozhovor i Alexandr Vondra. Najednou mluví o tom, že je zapotřebí uzavřít mír, protože pokud to neuděláme, Ukrajina nakonec prohraje úplně a mezi námi a Ruskem nebude už nic. Mluví o tom, že Evropa proxy válku s Ruskem neustojí. Mluví o tom, jaká chyba byla, uvalit na Putina zatykač, protože tím se Evropa vyřadila z jednání.
A také mluví o komunikačních liniích. Když se hraje zápas a prohráváte, tak se přece musíte zmobilizovat a ne si vyčítat chyby. Nesmíte poukazovat na nefunkční politiku sankcí, naopak, musíte ji dělat ještě víc, protože jinak prohrajete. Orbán je sice konzervativec, ale Vondra mu prostě nemůže zapomenout, že místo aby držel s Evropou basu, začal říkat nahlas, že tahle válka je prohraná.
Ono to nakonec bude stejné s Vondrou i Landovským. Držet správnou komunikační linii neslo prachy a otevíralo dveře. Jiné postoje navíc byly natvrdo kriminalizovány.
A tak jsme se dopracovali do stavu, kdy byli po soudech vláčeni lidé, kteří neměli na politiku ani zahraniční politiku naší země žádný vliv. Martina Bednářová, Vladimír Kapal, Jakub Jašek a mnozí další. Nikdo z nich neudělal žádný čin, natož trestný čin. Nikdo z nich nevyhodil do vzduchu koleje, nikdo neodsabotoval výrobu jediného granátu. Obzvláště pikantní je to, že Martinu Bednářovou odsoudili za slova, že v Kyjevě se zase tak moc nebojuje a náš Petr Pavel tam poslal svoji hradní kapelu, aby tam měla koncert…
Fialova vláda se nikdy nedostala do ústavní krize. Po celé čtyři roky měla ve sněmovně i v senátu pohodlnou většinu. Měla své zastánce té správné komunikační linie a neuhnula z ní ani o píď. Lipavský navíc v cizině na Českou republiku pravidelně bonzoval a dostal za to v Praze obrovský počet preferenčních hlasů. Nikdo Fialovi nebránil, aby si psal vzkazy na tankové hlavně, aby se blaženě prohrabával v nábojnicích, nikdo mu nebránil v tom, aby do zlatého hajzlu na Ukrajině spláchnul sto miliard korun… jen jsme ho varovali, že dělá chybu a i za to čekal leckoho prokurátor.
Kvůli těmto komunikačním liniím zemřely statisíce Ukrajinců, ukradly se stamiliardy peněz a mírové podmínky se značně zhoršily. Každá koruna, kterou Landovský dostal za svůj post velvyslance při NATO je krvavá až běda. Každé euro, které dostal Vondra za svůj europoslanecký mandát, křičí do nebe zbytečnou smrtí.
Pak najednou komunikační linie skončila… Přišel Donald Trump. To víte, Čína má pod palcem takřka veškerou těžbu i rafinaci vzácných zemin, její síla roste a pád Ruska by znamenal, že si největší fabrika světa hladce zabere na Sibiři největší ložiska světa. Oslabení a rozparcelování Ruska už není v zájmu Západu. Naopak, v jeho zájmu je, se s Rusy opět kamarádit.
A ejhle, patřičně pružní politici už to chápou. Už zjistili, odkud vítr vane a obracejí. Přišla nová komunikační linie. Najednou říkají to, za co před třemi roky zaklekli na Bednářovou. Najednou říkají to, co Orbán. Najednou mluví stejně jako my. Přiznejte se, Sašo a Jakube. Ono už to zase nese prachy, že? Už se zase rozhlížíte po nějakém pěkném teplém místečku, co? Tentokrát v Trumpově administrativě. Předpokládám, že v noci dobře spíte a necítíte žádnou spoluodpovědnost.
Ne, že bych se teď zlobil. Závan zdravého rozumu je osvěžující. Jen z toho mám bohužel pocit, že se nic nezměnilo. Že jste pořád jen zbabělé krysy, které opět nebudou myslet, ale držet komunikační linii. A bohužel ji budete držet, i když Trump vymyslí nějakou blbost. Nikdy nebudete ti, kteří by mocným řekli, že je to jinak. Nikdy nebudete jako Orbán. Vždycky si budete držet svůj teplý flek a před kamerami budete hřímat blbosti a sviňárny a pak venku u cigára se budete div ne omlouvat a ujišťovat, že samozřejmě víte, jak to je.
Ale co se divím… ti, kteří projevili odvahu říct svůj názor, ti mají svých starostí dost. Ti se připravují na další soudní stání, řeší svoji materiální nouzi, protože přišli o práci, vyrovnávají se ze ztrátou přátel a čelí šikaně různých pouličních bojůvek. V této zemi je lepší být Landovským či Vondrou než být Martinou Bednářovou. V této zemi je lepší být kluzkým bezpáteřním hadem. U nás se odměňuje nikoliv odvaha, ale komunikační linie.
U nás dostali amnestii vrazi, korupčníci i privatizátoři. Ale nějak si nedovedu představit, že by někdo amnestoval ty, kteří před třemi roky říkali to, co dneska bez řevu médií i prokurátorů říká Landovský a Vondra… Dejte tomu ještě měsíc a bude to říkat i prezident.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Jsme na pokraji konce a nového začátku? ..... My Evropané jsme si o sobě dlouho mysleli, že jsme pupkem světa. Pravdou je, že staré světové říše se rozkládaly na více kontinentech a často svou vyspělostí a technologickým umem vyvolávají dosud údiv. V podstatě ani netušíme, jak se k některým úspěchům dopracovaly. Dokonce i odborníci se přou o výjimeřné nálezy, jejich vznik a předběhnutí doby. Tisíce let před evropskou civilizací uměli Číňané, Egypťané či obyvatelé Ameriky věci, o nichž se našim předkům na evropském kontinentu ani nezdálo.
  V historii tak docházelo k určitým událostem, kdy různé geopolitické útvary vznikaly i zanikaly. Dosáhly svého vrcholu a nakonec zmizely. O některých příčinách víme, jiné zůstaly utajeny. Koloběh života točící se natolik pomalu, že tisíc let nic neznamená a lidský život ještě méně, pokračuje. Nám se možná nyní zdá, že díky explozivnímu vývoji technologií vše utíká extrémně rychle, ale to neznamená, že se lidstvo zase jednou nevrátí o mnoho století zpět, aby začalo znovu. Nebo se vytlučeme mezi sebou a na řadu přijde jiný živočišný druh. Ono stačí zmáčknout pár červených tlačítek a všichni budeme mít jen desetiny vteřin na to si uvědomit, jak nicotní a hloupí jsme byli.
  Spojené státy mají tendenci se s Ruskou federací a s Čínou domluvit na novém uspořádání světa. Evropa svou sebedestruktivní liberální politikou dosáhla bodu, kdy nikoho moc nezajímá. Ještě nedávno významná světová destinace migrací, degenerací politiků a Green Dealem odepsala většinu svých akcií, aniž by si to připouštěla. Založením Evropské unie chtěla posílit, dohnat USA, bohužel však zvolila cestu autokracie, zmatených ideologií a pohřbením i posledních demokratických prvků. Snaha jejího vedení zahubit národní státy a vytvořit jednotnou říši z naprosto povahově rozdílných národů ji dovedla nad propast.
  Projevená nenávist vůči Ruské federaci mající ve svém čele po delší době skutečně schopného vůdce starajícího se o svou rozkvétající zemi se stala pokračováním sebevraždy Západní Evropy. Ta začala už dříve, migrace ji ještě více podpořila a současný ekonomický propad spojený s morálním úpadkem elit stojících za nesmyslnou podporou nacismu a Green Dealu ji možná dokončí. Poslední dva předsedové Evropské komise a jejich podržtašky pravděpodobně pouze plní zadání, k němuž se hlásí jakési sdružení elit nazývající se Světové ekonomické fórum. Pravdou je, že ideologie hlásané z pódia postaveném každoročně ve švýcarském Davosu jsou předzvěstí pokračování evropských změn k horšímu. Jestliže některé plány účastníků tamních setkání přebírají i jiné státy a jsou brány jako jistá budoucnost i třeba v Číně či v arabských zemích, pak my říkáme, že právě hnízdo v Davosu by mělo být urychleně vypáleno. Protože vše rodící se v hlavách účastníků má vést k převzetí moci, ztrátě svobod a k hromadění majetku úzkou skupinkou nejmocnějších. O nic jiného nejde.
  Donald Trump, Vladimír Putin a Si Ťin-pching se vzepřeli samozvaným elitám a možná jsme svědky začátku přerozdělení sil na planetě. Pokud se tito tři pánové domluví a jejich nástupci budou pokračovat ve stejném přístupu, nepůjdou významné tři velmoci proti sobě, bude v současnosti se rozkládající a islamizovaná Západní Evropa v ohrožení. Velmi rychle se už nyní stává nevýznamnou. Nezbaví li se urychleně vlivu lidí, jako jsou Schwab, Leyenová, Merz, Macron či Starmer, budeme za pár let úplně mimo hru. Energetická nedostatečnost, chybějící suroviny, zastavený průmysl, jedovaté potraviny a ekonomický teror ze strany Evropské komise nás prostě zahubí. Mezitím si tři supervelmoci rozdělí sféry vlivu a nějaký Brusel nebude nikoho zajímat.
  Česká republika má výhodu v tom, že zatím nepřijala miliony migrantů z jihu, ovšem místo nich si zavezla zemi naprosto zbytečně Ukrajinci. Ještě může změnit situaci a postupně je vyhostit, změnit zahraniční politiku a vytvořit se zeměmi V4 jistý koridor mezi Západem a Ruskou federací. Je na nové vládě, aby přispěla k rozpadu molocha zvaného EU. K němu jsme po všech skandálech, korupci a podpoře Ukrajiny, která stálo obrovské množství ve velké míře zdefraudovaných peněz, mnohem blíže, než si pseudoelity připouští. A řekneme li ne zbrojení a válce, migraci a dalšímu vyžírání našeho státu zahraničními nadnárodními korporacemi a bankami, vrátíme se k průmyslu a zemědělství, máme šanci se odtrhnout od bruselského pojetí světa. Nebude to jednoduché, může to bolet, ale je to reálná cesta. Pojďme na ni nastoupit.     (Čtěte na stránkách inadhled)

Co se ještě musí stát, aby odvedli vedení Eurokomise v poutech? ..... „Evropa porušuje Severoatlantickou dohodu o NATO. Američané se k ní zavázali, aby chránili svobodné demokracie, nikoli autoritářské státy s cenzurou.“
„Pokuta Evropské komise ve výši 140 milionů dolarů není jen útokem na X , je to útok na všechny americké technologické platformy a americký lid ze strany zahraničních vlád. Dny cenzury Američanů online jsou pryč.“
Marco Rubio, ministr zahraničí USA
„Bruselská pokuta pro síť X je útokem na svobodu projevu. S nařízením DSA, jež Liga … vždy odsuzovala jako zbraň cenzury, EU využívá svá pravidla proti těm, kteří dávají hlas smýšlícím jinak. Ne evropskému zákonu o umlčování: ať žije svoboda, navždy.“
Matteo Salvini, italský vícepremiér
„Nikdo vás nevolil. Nikoho nereprezentujete. Jste totalitní instituce a … neměli bychom akceptovat pokutování sítě X, ale zrušit Evropskou komisi.“
Geert Wilders, vítěz předchozích voleb v Nizozemí
„Když Elon Musk koupil Twitter, Hillary Clintonová vyzvala EU, aby použila nechvalně známý zákon DSA, který je jedním z nejvíce protisvobodných zákonů za poslední desetiletí, k vynucení cenzury amerických občanů, k donucení lidí, jako je Musk, k cenzuře. Je to mimořádný čin od někoho, kdo byl kdysi prezidentským kandidátem.“ ‌
Prof. Jonathan Turley
Evropská komise tímto přidala dost velké poleno k obchodní válce s USA a k rozpadu EU i NATO. K tomu si připočtěme, že Kaja Kallasová bude možná vyšetřována za rozsáhlou korupci v diplomatických službách EU a že se Ursula von der Leyen s Friedrichem Merzem snaží „destabilizovat celý finanční systém a odradit investory od evropského hospodářského prostoru“, což by mohlo způsobit „pád Eura, finanční krizi minimálně v Evropě nebo třeba razantní navýšení nákladů tj úroků na státní dluh všech evropských zemí“.
Co se ještě musí stát, aby odvedli vedení Eurokomise v poutech?     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

5.12. 2025     Trump chce vyřešit konflikt na Ukrajině, ale jiní ho raději rozšiřují – americký expert ...... Americký prezident Donald Trump chce vyřešit konflikt na Ukrajině, ale v jeho administrativě jsou lidé, kteří jej chtějí prodloužit, řekl bývalý viceprezident washingtonského think-tanku Eurasia Center, v. v. podplukovník americké armády Earl Rasmussen, pro Sputnik. "Věřím, že prezident Trump by rád viděl vyřešení konfliktu a nakonec obnovil produktivnější vztahy s Ruskem. Nicméně existují prvky v jeho administrativě, které by preferovaly prodloužený konflikt, i kdyby jen proto, aby potenciálně oslabily Rusko," řekl Rasmussen.

Předpokládal, že potenciálním sekundárním cílem těchto sil je oslabit Evropu. "Zdá se, že je na dobré cestě a v mnoha ohledech mu pomáhá samotná Evropa. Na Ukrajině a v Evropě by lidé rádi viděli mír. Současné vedení však rozhodně není založeno na realistické situaci, vojenské ani ekonomické," dodal.

Rasmussen poukázal na to, že Rusko má zájem o Mírové řešení od samého začátku konfliktu a podporoval minské a istanbulské dohody. Nicméně administrativy Obamy a Bidena položily základy pro současný konflikt, dodal.

Poslední kolo jednání mezi Ruskem a Spojenými státy během nedávné návštěvy amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě se podle plukovníka Earla Rasmussena stalo pozitivním krokem k mírovému řešení situace na Ukrajině. "To je pozitivní krok vpřed. Rozsah dialogu a diskuse pravděpodobně pomohl dále definovat společnou půdu a otázky," řekl Rasmussen.

Vyjádřil důvěru, že Witkoffova cesta byla plodná. Obě strany však stále mají mnoho otázek k projednání, dodal. V úterý ruský prezident Vladimir Putin přijal Witkoffa a zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jareda Kushnera, v Kremlu. Návštěva amerických zástupců v Rusku souvisela s diskuzí o mírovém plánu USA pro Ukrajinu.      (Sputnik Globe)

NASA vypustila bombu, konečně přiznala: „NA MĚSÍC JSME NELETĚLI“ ..... NASA právě shodila bombovú zprávu – a mainstreamová média ji pohřbila rychleji než kočka svůj vlastní trus.
Konečně to přiznali: nikdy jsme nebyli na Měsíci. Přistání Apolla? Totální hollywoodská produkce. Největší dílo Stanleyho Kubricka, natočené ve filmovém studiu s lepším osvětlením než Instagram tvojí narcistické ex.
Insideři z vesmírného průmyslu to vědí desítky let. Raketoví vědci to šeptají v barech. Inženýři se tomu smějí nad kávou, když přijde řeč na pásy Van Allenova radiačního pole. Přesto oficiální příběh stále platí a kdokoli ho zpochybní, je označen za šílence s alobalovou čepicí.
Tak proč teď, po více než padesáti letech, NASA náhle pouští ven pravdu… a proč svět dál spí?
Tady je pravda, jasná a brutální:
Žádný člověk se nikdy nedostal víc než 1 200 mil nad Zemi. Ne v roce 1969. Ne v roce 2025. Ne Američané, Rusové, Číňané, staří Egypťané… nikdo. Nízká oběžná dráha je strop. Vždycky byl.
Až na dvanáct chlapů, kteří prý vystřelili 240 000 mil daleko na Měsíc a zpět… šestkrát… s počítačem slabším než čip v tvém toustovači. V roce 1969. Když barevná televize byla luxus a mikrovlnky nebyly vynalezené.
Přetočme padesát pět let dopředu. Tvůj telefon má víc výkonu než všechny počítače světa dohromady tehdy. VŠECHNY dohromady.
Máme znovupoužitelné rakety, které samy přistávají jako nic. A výmluva NASA, proč jsme se nikdy nevrátili? „Ztratili jsme technologii.“ Čáry-máry. Je pryč. Údajně byla „zničena“, ale nikdo neví jak ani proč.
Hmm… zní to důvěryhodně?
A bude hůř.
Po desetiletí vědci prosili NASA: „Dejte nám studovat originální telemetrické pásky z Apolla 11.“
První odpověď NASA: „Ups, ztratili jsme je.“ Dva tisíce neocenitelných kotoučů — pryč.
Pak se příběh změnil: „Vlastně… přemazali jsme je a použili znovu, abychom ušetřili pár dolarů.“
Jediný existující záznam největšího úspěchu lidstva — přemazaný rutinními satelitními daty, protože agentura prý měla málo peněz.
To byla jejich oficiální verze. Nech to doznít.
Prý mezitím našli originální pásky v zahradním sklípku v Las Vegas. Pro NASA příjemná náhoda, že to nebyl hollywoodský sklep, který svého času používal Stanley Kubrick.
Protože ruku na srdce: jak pravděpodobné je, že NASA skutečně přemázne originální záběry největšího lidského úspěchu? Kvůli rozpočtovým škrtům? Opravdu?
Pak byla ta tisková konference, kde Michael Collins řekl, že neviděli žádné hvězdy.
A pak jeho vlastní kniha z roku 1994, kde básnil o tom, jak ohromující hvězdy z lunárního povrchu jsou: brilantní, nekonečné, ostřejší než cokoli, co kdy viděl.
Řekněme si fakta. Všechno, co se dělalo před 50 lety, je dnes tisíckrát levnější a jednodušší. Máme věřit, že jsme letěli na Měsíc v téhle plechové boudě? Viděl jsem stanové tábory bezdomovců na Skid Row, které mají lepší izolaci. Viděl jsem kostýmy z Met Gala, které vypadají odolněji.
Není divu, že se lidé probouzejí.
Sami lidé z NASA nyní otevřeně připouštějí: Apollo byl psychologický trik studené války. Záběry? Falešné. Kameny? Pozemské. Celý triumf… sepsaný scénář.
Už to ani neskrývají.
A až uslyšíš přesná slova, která pronesl Vladimir Putin o americké „měsíční lži“… ta, která nechala Bílý dům úplně ztichnout… pochopíš, proč pravdu drželi pod pokličkou více než půl století.
Zamysleme se logicky. V roce 1969 jsme poslali malý stan potažený alobalem 250 000 mil daleko na přesné místo, a přitom jakákoli odchylka 1/10000 palce v jakékoli fázi startu by způsobila, že loď mine Měsíc o tisíce mil…
A přesto jsme přistáli, hráli golf s holemi, které se nějak dostaly na palubu bez vědomí NASA… A dnes nedostaneme člověka ani 1 000 mil nad hladinu moře.
A teď smrtící rána, přímo z Kremlu.
Vladimír Putin byl přímo dotázán na Apollo:
„Bylo to největší představení 20. století. Amerika potřebovala chléb a hry, zatímco její chlapci umírali v vietnamských džunglích. Tak dali světu cirkus na Měsíci. Čistý Hollywood. Lidé jásali, sledovanost stoupala a nikdo se neptal, proč je císař nahý.“
A pak blesk z nebe: ruské vyšetřování poslalo originální záběry z roku 1969 do nejnovějšího forenzního AI systému od Googlu.
Výsledek? AI to označila: FALEŠNÉ. Syntetické snímky. Kompozitní rámce. Digitální triky.
Podívej se na Putinovu reakci. Ani nemrkne. Jen chladný polousměv, jako muž, který zná pointu už padesát let.
Právě teď jsme uprostřed největšího „red-pill“ momentu v historii.
Měsíční lež je jen prasklina v hrázi. Jakmile praskne, všechno, co nám prodali (historie, peníze, moc, dokonce samotná realita), se zřítí.
Proto panikaří. Čím víc cenzurují, tím zoufalejší jsou, tím rychleji se lidé probouzejí. Každý zákaz, každý „fact-check“, každá přemazaná páska je další budík.
Neodhalujeme jen jeden podvod. Boříme celý řídicí systém.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Babiš oznámil zásadní věc s Agrofertem. Ihned byl napaden ..... Andrej Babiš zveřejnil ve čtvrtek večer na sociálních sítích video, ve kterém sděluje, že již navždy odstoupí od vlivu na holding Agrofert. Reaguje tím na dlouhodobé výhrady ohledně možného střetu zájmů, který prezident republiky označil za jednu z klíčových podmínek, aby jej jmenoval premiérem. Kouřová clona kolem Agrofertu? Babišovi kritici pochybují. Prezident Petr Pavel ale na slova Babiše reagoval s tím, že ho v úterý jmenuje premiérem.
Babiš video uvádí větou „plním podmínku prezidenta republiky“.
Následně připomněl, že střet zájmů slíbil vyřešit už před volbami. „Již před volbami jsem jasně slíbil, že svůj domnělý střet zájmů vyřeším tak, aby nebylo pochyb, že splňuji všechny podmínky českého a evropského práva. Přestože nález Ústavního soudu vnímám v některých ohledech odlišně a moji právníci mají jiný výklad, rozhodl jsem se po dohodě s prezidentem republiky, že řešení představím veřejně.“
Veřejně řekl, že o jeho roli rozhodli voliči. „O mé budoucnosti jste vlastně rozhodli vy, občané České republiky, ve volbách tím, že jste mě a hnutí ANO dali rekordní počet hlasů a jednoznačně jste se vyjádřili, koho chcete za premiéra. Jistě jsem mohl po vítězství ve volbách odejít z politiky a mít pohodlný život, nebo hnutí ANO mohlo nominovat na post premiéra někoho jiného. Jsem ale přesvědčen, že byste to vnímali jako zradu.“
Následně oznámil, že se Agrofertu trvale vzdává. „Proto jsem se rozhodl udělat krok, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že udělám. Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného, už ji nikdy nebudu vlastnit, nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu. Tento krok, který daleko přesahuje požadavky zákonů, pro mě nebyl snadný, protože svou firmu jsem budoval téměř půl života, a velmi mě mrzí i kvůli tomu, že budu muset odejít z místa předsedy Nadace Agrofert.“     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Europarlament a Rada EU uvolňují pravidla: GMO už nebudou muset být testovány ani označovány ..... Rada EÚ a Europarlament ukončili rokovania o návrhu na dereguláciu nových GMO vyrábaných novými genomickými technikami (NGT). (Foto: Flickr / ilustrační)
Výsledok je katastrofa. Dohodli sa na ohrození nášho zdravia, ŽP, poľnohospodárstva a potravinárstva. Slovensko bolo proti. Podarí sa to zastaviť?
Nové GMO 1.kategórie, ktorá je ohraničená maximálnym počtom genetických modifikácií rôznych druhov, budú považované za konvenčné plodiny a tak sa s nimi má aj zaobchádzať.
Advertisements
Nezamýšľané rizikové mutácie DNA sú pritom úplne ignorované a v celom procese sa účelovo vyhýba nazývať produkty NGT ako GMO, aj keď to potvrdil Európsky súdny dvor a aj Európska komisia v čl.3 návrhu.
Europarlament cúvol zo svojich požiadaviek týkajúcich sa napríklad označovania a výsledky rokovania sú:
Nové GMO nebudú označené (len osivá) – spotrebitelia, výrobcovia potravín a obchodníci
nebudú vedieť, že používajú a konzumujú GMO
Žiadna vysledovateľnosť v celom reťazci v prípade problémov
Žiadne posúdenie rizika pre zdravia a ŽP
Nejasný dobrovoľný kódex pre patenty – obmedzený prístup k šľachtiteľským materiálom,
znevýhodňuje menších chovateľov, farmári sú vystavení riziku porušenia patentov
Žiadne monitorovanie
Nie je možné zrušiť autorizáciu v prípade zistenia rizík
Žiadna zodpovednosť – bianko šek pre biotechnologické spoločnosti
žiadna koexistencia – ekologický sektor a sektor bez GMO stratia záruky a opodstatnenie
Z rokovania sú len mizivé pozitívne výsledky. Pár druhovov nových GMO prejdú za 1. kategórie do 2. kategórie, čo znamená, že budú prísnejšie regulované.
Ing. Peter Sudovský z občianskej iniciatívy tvrdí:
„Analýzy ukazujú, že GMO priemysel sa zameriava na 1. kategóriu, ktorá predstavuje otvorenú bránu pre vstup rizikových GMO na trh EÚ. To aj je hlavným zámerom tohto nariadenia, ktoré sa obracia chrbtom občanom a vyhovuje biotechnologickým korporáciám. Preukázané riziká sa ignorujú. Argumentuje sa stratou konkurencie schopnosti EÚ v oblasti GMO, no na svetovom trhu je max. 5 nových GMO a rozhodne to nie sú rastliny, ktoré riešia problémy poľnohospodárstva. Deregulácia je postavená len na hypotetických a kľamlivých tvrdeniach o zázračných rastlinách, ako to bolo pri vstupe starých GMO na trh, ktoré zlýhali. Teraz im máme veriť?“
Napriek lepšej cielenosti NGT, deregulácia nových GMO predstavuje vážne riziká pre zdravie, ŽP a poľnohospodárstvo, nehovoriac o riziku monopolizácie trhu korporáciami. NGT spôsobujú neželané mutácie DNA, ktoré pri kategorizácii vôbec neboli zohľadnené. Tieto mutácie môžu priniesť plodinám rizikové vlastnosti (toxicita, alergénnosť). V 1.kategórii môžu byť plodiny, ktoré by konvenčným šľachtením nevznikli. Návrh EK je svojvoľný, nevedecký a všetky nové GMO získané NGT musia prejsť hodnotením rizika od prípadu k prípadu . Takýto kritický hlas reprezentujú recenzované vedecké štúdie, mnohí vedci, medzinárodné organizácie vrátane štátnych (napr. ANSES-Francúzsko tu a tu, BfN-N emecko) a v neposlednom rade občania EÚ.
Teraz o návrhu definitívne rozhodnú ministri poľnohospodárstva (Rada EÚ) a plenárne zasadnutie Európskeho parlamentu. Bude to posledná bitka, ktorá rozhodne celú vojnu. Keďže celý legislatívny proces prešiel do tohto bodu, môžeme konštatovať, že situácia je kritická a konzumácii GMO sa nemusíme vyhnúť. V takom prípade legislatívu možno zastaví už len pokus o žalobu niektorého štátu, nakoľko deregulácia je v rozpore okrem vedy aj s rôznymi právnymi aktmi.     (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)
Co člověk může čekat od těch bruselských mutantů ... než že zmutované rostliny budou silou mocí cpát i nám.

Nizozemsko: Dodavatelé energie budou na dálku vypínat tepelná čerpadla ..... V minulosti jste si zde mohli přečíst o povinné montáži chytrých elektroměrů v některých zemích EU, přičemž do budoucna se počítá s tím, že tyto elektroměry budou povinné v celé EU.
Mimoto chce EU časem nařídit také zavádění chytrých vodoměrů, díky nimž by mohla být regulována spotřeba vody. 
Zde však regulace rozhodně nekončí.
Zřejmě proto, aby bylo možné nevypínat elektroměr jako takový, ale „pouze“ vybrané spotřebiče, bude možné i je vypínat na dálku.
O takovém opatření se již zcela vážně hovoří v Holandsku, které je zároveň jednou ze zemí, kde byly povinně nařízeny chytré elektroměry.
Než půjdeme na zprávu z Holandska, tak opět připomínám, že už nějakou dobu nám vnucují, že právě tepelné čerpadlo by mělo být hlavním (ne-li jediným) zdrojem tepla, zejména v rodinných domech.
I to se děje pod pláštíkem „ochrany klimatu,“ nicméně skutečným cílem je zřejmě to, aby měl každý takové spotřebiče, které lze na dálku vypínat…
V blízké budoucnosti budou v Nizozemsku dodavatelé energie vzdáleně zapínat nebo vypínat tepelná čerpadla zákazníků. Tímto chtějí ušetřit peníze a odlehčit elektrickou síť.
Frank Energie je první dodavatel, který s tímto začal. Odborníci očekávají, že brzy budou následovat další dodavatelé. S pomocí „Smart Heating“ bude dodavatel energie řídit tepelná čerpadla od zákazníků s dynamickými smlouvami.
Lidé by si stále měli mít možnost sami určit teplotu v domě. Prostřednictvím aplikace si uživatelé mohou nastavit jinou teplotu, kterou dodavatel bude dodržovat, slibuje Frank Energie.
Mnoho lidí sleduje vývoj s podezřením a tyto novinky odmítají. Tato reakce holandského psychologa hovoří za mnohé z nich:
„Technokratický stát brzy určí, co máte jíst, budete muset dostávat injekce a tak dále. Pro vaši bezpečnost, klima a další klamy. Totalitarismus v reálném čase. Prosím, bojkotujte to.“
Připomínám, že chytré termostaty již povinně zřizují například v americkém státě Ohio ...      (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
Jděte už do ****e s tím označením "chytrý". Jsou chytré předměty, co lidi šmírují a omezují jejich potřeby? Velký Bratr se pochechtává ...

Vydělit, zastrašit, umlčet: Tak dnes bruselští komisaři vládnou státům EU. Rozděl a panuj! Údajné konspirace a dezinformace? Jen strach z ovládaných. To jsou hodnoty! Lžou ráno, v poledne i večer. Jsou jejich dny sečteny? ..... Hans Vogel ukazuje, jak se evropská mocenská oligarchie postupně uchýlila ke známé totalitní technologii vlády – k systematickému strašení, rozdělování a kontrolování "stáda" prostřednictvím permanentních krizí, digitálního dohledu a likvidace svobody projevu
Klíčem k vládnutí nad velkým počtem lidí je udržovat je rozdělené. Takto se v průběhu dějin spravovaly celé říše. Rousseau v osmnáctém století poznamenal, že čím větší je stát či jiná politická struktura, tím méně svobody zbyde jednotlivci — a jak vidíme na příkladu EU měl naprostou pravdu.
Globalističtí vládci, komisaři EU a rozsáhlá organizační pyramida, kterou vybudovali, nám neustále připomínají, že unie stojí na vrcholu civilizace a že demokratické evropské či západní hodnoty, mezi něž patří svoboda projevu a nedotknutelnost lidského těla, jsou univerzálně nadřazené. Tyto principy jsou ostatně zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948.
Ačkoli tato práva na papíře dosud existují, v praxi byla postupně oslabena a vyprázdněna mocenskou elitou EU. Proces začal po rozpadu Sovětského svazu a států „reálného socialismu“ kolem roku 1990. V jednadvacátém století pak nabral na závratném tempu.
My, konspirační teoretici
Dokud existoval Sovětský svaz, stačilo udržovat obyvatele západní Evropy v poslušnosti poukazováním na hrozbu údajné sovětské invaze. Po skončení studené války se proto zdálo, že obzor je jasnější než kdykoli předtím.
Globalistické elity však brzy potřebovaly nový nástroj, jímž by společnost udržely ve strachu a disciplíně, a tak přišly s varováním před kyselými dešti a ozonovou dírou. Všechny lesy měly údajně brzy zmizet a každý, kdo použil lak na vlasy či šlehačku ve spreji, měl podle této logiky urychlovat konec světa tím, že přispívá k rozšiřování ozonové díry.
Tyto apokalyptické scénáře ovšem zmizely takřka přes noc, když byly 11. září 2001 zničeny tři věže WTC v New Yorku. Šlo bezpochyby o pozoruhodně propracovanou operaci a oficiální verze byla zpočátku přijímána bez výhrad.
Brzy se však začaly objevovat pochybnosti — nejprve nenápadně, posléze masově. Na Západě vzniklo rozsáhlé hnutí skeptiků. V USA byli lidé, kteří odmítli uvěřit oficiálnímu výkladu, označeni za „konspirační teoretiky“ a tento termín byl rychle převzat do evropských jazyků, kde začal sloužit k podobnému účelu.
Ačkoli pojem „konspirační teoretik“ vznikl už v 60. letech jako prostředek k diskreditaci těch, kdo odmítali uvěřit děravým oficiálním tvrzením o vraždě Kennedyho, po 11. září se stal nástrojem prohlubování společenských rozdílů v celém americkém impériu.
Další vojenské operace — v Afghánistánu, Iráku, Libyi a později v Sýrii — zasely ještě více pochybností, což vytvořilo základ hluboké sociální dichotomie: na jedné straně lidé, kteří vládě důvěřují, na druhé straně stále rostoucí spektrum skeptiků.
Jejich počet výrazně stoupl také během Velké covidové show. Statistické údaje o tom, kdo se nechal očkovat a kdo nikoli, se sice mezi jednotlivými zeměmi liší, otázkou však je, zda jsou tato data vůbec věrohodná. Nejpřiléhavější odhad vychází z Paretova principu 80/20: přibližně 20 % obyvatel Západu se očkovat nenechalo.
Hrozny hněvu dozrávají
Velká covidová show utnutá ze dne na den konfrontací velmocí na Ukrajině upevnily sociální dichotomii, která je dnes patrná po celém Západě. Zejména v Evropě — vzhledem k jejímu postavení regionu pod nadvládou USA — představuje tato hluboká společenská propast zvláštní problém. Pokud se ji nepodaří zastavit, nutně to povede k tomu, že se jednotlivé evropské státy budou snažit unijní struktury opustit.
Ačkoli evropská vládnoucí elita dosud neprokázala schopnost nezávislého a originálního myšlení, zdá se, že toto nebezpečí plynoucí ze současné společenské polarizace pochopila. Místo aby však svou politiku přizpůsobila nové realitě v duchu oslavovaných „západních hodnot“, rozhodla se útočit na každého, kdo s komisaři EU nesouhlasí.
Vzhledem k nedostatku věrohodných dat lze podle výše zmíněného modelu předpokládat, že podíl občanů odmítajících oficiální vyprávěnky — od covidu přes Ukrajinu až po tvrzení o člověkem způsobené klimatické změně či inflaci — činí opět přibližně dvacet procent. Pokud se však tato hranice zvýší na třicet či více procent, nastane vážný problém.
Proto jsou na obyvatele Evropy uvalovány stále nové metody a techniky kontroly myšlení. A konec je v nedohlednu.
To jsou, panečku, hodnoty!
Sociální sítě se staly terčem masivního útoku na svobodu projevu. Pod záminkou ochrany nezletilých před údajně škodlivým obsahem a boje proti zneužívání dětí se komisaři EU za zavřenými dveřmi — vzpomeňme na ty slavné „západní hodnoty“ — rozhodli zavést ještě přísnější „dobrovolné“ kontroly.
V praxi to povede k tomu, že uživatelé budou muset prokazovat identitu digitálním či obličejovým skenováním, samozřejmě „pro svou bezpečnost“.
Úvaha je jasná: Přece když ochranný rámus funguje skvěle mafii, proč by neměl fungovat vládě? Občané se přece musí cítit bezpečně a chráněni — nejen před dětskou pornografií, ale i před nenávistnými projevy. A zároveň musejí být nepřetržitě zásobováni „skutečnými informacemi“. Žádná dezinformace!
Přitom si téměř nikdo neuvědomuje, že samotný pojem dezinformace je nesmyslný konstrukt sloužící k manipulaci mysli. Každá zpráva nese informaci — může být pravdivá či nepravdivá, ale stále jde o informaci. Jinými slovy: i lež je informace. Slovo dezinformace je vnitřně nesmyslně rozporné.
Jak lze užívání tohoto zbraňového pojmu sladit se „západními hodnotami“, mezi něž patří i svoboda projevu, zůstává záhadou.
Komisaři EU však plánují zajít ještě dál: připravují nové nařízení, které v praxi znemožní komukoli svobodně vyjádřit názor na sociálních sítích. Chystá se forma kompletní dominance nad veřejným prostorem online.
Zároveň jde o nástroj, který elitám umožňuje udržovat společnost rozdělenou, a tím lépe ovladatelnou. Právě tato „užitečnost“ jim možná brání téma hlouběji pochopit.
Co z toho tedy vyplývá?
Především to, že komisaři EU mají strach — a že si konečně uvědomují, jak výrazně roste počet Evropanů, kteří odmítají jejich politiku. Zároveň pochopili, že se již nemohou vrátit zpět.
Mají hrůzu z narůstajícího hněvu občanů, a tak se v zoufalství rozhodli kontrolovat projevy 450 milionů lidí. Jejich poslední kroky tak představují testimonium paupertatis — důkaz jejich naprosté intelektuální i morální chudoby.
Každá vláda, která sahá po opatřeních typu těch, jež nyní prosazují bruselští eurokraté, je ze své podstaty slabá — a zároveň si vnitřně uvědomuje, že její dny jsou sečteny.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Václav Klaus pro Aktuálně.cz: Fialova vláda byla tragická. Řekl, proč jí vyčítá Ukrajinu i nesvobodu ..... Co se stalo se zakladatelem ODS Václavem Klausem, když stojí zcela obrácený zády k odcházející vládě Petra Fialy?
Já jsem se k ní v žádném případě neobrátil zády. Tato vláda se obrátila zády k nám všem. Tato vláda a zejména ODS v ní se zřekli všeho, na čem byla ODS založena. Čili ona se obrátila zády i k sobě samé. A jestli se předsedou ODS stane Martin Kupka, tak to bude ta nejšpatnější varianta, která v mých očích může vůbec vzniknout.
Co v této souvislosti říkáte na rozhodnutí hejtmana Martina Kuby odejít z ODS a založit vlastní stranu?
Jeho odchod z ODS je logický, dalo se to čekat. Kuba je akční, aktivní, pragmatický politik, pro práci hejtmana je to nezbytný předpoklad, pravděpodobně se profiluje ze všech hejtmanů nejvíc. Ale jestli to stačí na celostátní politiku, to si nejsem úplně jistý. Celostátní politika musí být něco víc než pragmatismem, musí být daleko více ideová, nebo ideologická, nebojme se toho slova. A pro mě Kuba žádný ideolog není. On ani není původní ódeesák, on je jistá "naplavenina", která přišla v době, kdy ODS byla určována stylem Topolánka. Já jsem tehdy říkal, že by měl Topolánek přejmenovat ODS na OPS, Občanská podnikatelská strana. Z toho vyrostl mimo jiné Kuba.
Ale proč vidíte větší naději ve vládě Andreje Babiše s SPD a Motoristy, která vzbuzuje spoustu pochybností?
Vidím v ní větší naději, protože doufám, že bude oproti dosavadní jiná minimálně ve třech klíčových věcech pro naši zemi.
V jakých?
Věřím, že nová vláda nebude tak iracionálně probruselská jako byla předchozí. Když se v tomto posune a bude vidět, že ne všechno, co přichází z EU, je zlaté a správné, tak já budu žít spokojeněji. Splnil by se mi v tomto sen. Za druhé doufám, že tato vláda bude méně progreendealovská. To je pro mě úžasná naděje. Současná vláda byla totálně pomatená podporou Green Dealu a zelené ideologie se vším všudy. A za třetí očekávám méně černobílý, racionálnější pohled, na válku na Ukrajině. Ten dosavadní byl pro mě totálně nepřijatelný.
Ale nemýlíte se v ní? Vy jste například před několika dny napsal komentář, ve kterém vyzýváte příští vládu, aby hledala mnohem více úspory ve státním rozpočtu. Jako fakt tomu věříte, když toho Andrej Babiš voličům tolik nasliboval?
Já jen říkám, že naše země potřebovala změnu, ta nastala a může něco nového rozdmýchat a rozehrát. Tlačme jako veřejnost, a vy jako média, novou vládu, aby dělala rozumné věci.
Vy to budete dělat?
Jsem homo politicus, byl jsem člověk politický a zůstávám jím pořád. Nečtu si detektivky, nesleduji krimi filmy, takže mě zajímají věci veřejné.
Díky vašemu dlouholetému tajemníkovi Petrovi Macinkovi, který ve vládě zasedne, budete mít k vládě hodně blízko. Neuvažoval jste o tom, že byste se stal také součástí vlády?
Abych se já stal členem vlády, to nepřipadá v úvahu. Když už vynecháme, jestli by to bylo realistické, a jestli mám k tomu věk, a jestli to či ono, tak myslím, že by to považoval za naprosto nepřijatelné předseda pan Babiš.
To si nemyslím.
To už říkáte svůj názor, co si sám myslíte. To už není novinářská otázka. Já jsem pro to, aby se žánry dodržovaly.
No ale je nesporné, že jste se dočkal vlády, ke které máte přece jen docela blízko.
Nevím, kdo v té vládě bude, já jsem pesimistický i v tom, jestli vůbec tato vláda vznikne. Ale rozdíl mezi minulou vládou a touto je nekonečný v jedné věci - z minulé vlády jsem na svém mobilu neměl nikoho, z budoucí vlády, nebo lidí kolem vlády, jich mám na mobilu celou řadu.
Takže můžou čekat, že se budete ozývat.
Ano, můžu například poslat někomu sms třeba ve stylu: "Vy jste se zbláznil." Ale znovu upozorňuji, že volby daly jistou naději na zlepšení situace v naší zemi, ale nová vláda se teprve musí ukázat. Nicméně vláda Fialy, Rakušana, Výborného, a o Hřibech ani nemluvě, bylo něco tak fatálně tragického, že jsem rád už za tu naději. 
V poslední době jsem se za naši zemi styděl
Je tady ale část společnosti, která necítí naději, ale obavy.
Pokud se podíváme na volby, tak prostě v poměrech dnešního polarizovaného světa nejen v České republice, poměr 108:92 poslanců je poměr výrazně velký a silný. Větší, než o kolik vyhrál volby Trump. O tom, že to bylo výrazné vítězství a výrazné odmítnutí Fialovy vlády, tak o tom přece nemůže být vůbec žádných pochyb. Že země dosáhla jisté ekonomické úrovně a že ji zase ztrácí, je evidentní. Stejně tak je jasné, že zahraniční politika této vlády byla špatná, člověk se za ni styděl. Jak jsem vždy pyšný na to, že jsem Čech a vždy jsem to po celém světě sebevědomě prohlašoval, tak v posledních letech jsem se za Českou republiku styděl.
Vnímáte ale, že v naší zemi je i spousta lidí, kteří byli na naši zemi a vládu hrdí? Třeba kvůli podpoře Ukrajiny, muniční iniciativě a dalším věcem?
Točíme se v kruhu. Vy říkáte část společnosti. A já na to říkám - 108:92. Vy to nechcete slyšet. Respektujme volby. Lidé mého typu nepořádali protivládní demonstrace, čekali jsme a doufali jsme, že ve volbách se ukáže, že byla špatná. A to se ukázalo.
Naprosto volby respektuji, jen mě zajímá, jak moc vnímáte odlišné názory od vašich. Znám spoustu lidí, kteří říkají, že vás v 90. letech obdivovali, ale že vám přestali rozumět, když jste začal mluvit o Rusku a Ukrajině.
Vy to teď obracíte k ukrajinské válce, což nemá s vládou Fialy nic společného.
Vzpomínám to z toho důvodu, že spousta lidí lituje konce Fialovy vlády, protože jim bylo sympatické, že pomáhala Ukrajině, a bojí se, co přijde s vládou ANO, SPD a Motoristů sobě.
Já si ale myslím, že to, co vládě dělala kolem Ukrajiny, včetně muniční iniciativy, bylo naprosto špatně. Protože Fiala vůbec nezastupoval české národní zájmy, ale více zastupoval ukrajinské národní zájmy. Nedržel jsem kvůli tomu hladovku před Úřadem vlády, respektoval jsem, že se tato politika vlády musí vyřešit ve volbách. A to se také vyřešilo. Doufám, že nová vláda bude mít racionálnější pohled.
Co je racionálnější pohled?
Všichni víme, že tato válka začala dřív než v únoru roku 2022. Kdo to neví, tak míjí dějiny a dívá se na věci naprosto povrchně. Ta válka na něco reagovala a byla něčeho důsledkem. Jestli byla šance to řešit jinak, je věc druhá. Já si myslím, že Putin to ještě mohl zkoušet řešit jinak, než to vyřešil. I on udělal velkou chybu. Ale vidět to černobíle, to snad myslící člověk nemůže udělat. Byl to projev dlouhodobého problému, selhal celý svět, že válce nezabránil, námi počínaje, nebo konče. Včetně mezinárodních institucí, které měly udělat všechno pro to, aby k válce nedošlo. Svět mlčel, nic nedělal, je spoluviníkem války.
O příčinách války můžeme debatovat dlouho, ale ospravedlňuje něco chování Ruska, které mimo jiné zabíjí civilisty a zabírá cizí území? Není tím hlavním viníkem Rusko? Vždyť i vy určitě něco prožíváte, když slyšíte o mrtvých civilistech na Ukrajině.
Opakuji znova, to je jeden úhel pohledu, že například dnes ve Dněpru jeden člověk zemřel a devět bylo zraněno. To je přece hrůza hrůz, takových bojů probíhá ve světě velké množství, tento je k nám blíž a viditelnější. Když počítáme ty, kteří po každém nočním bombardování byli zraněni, nebo zahynuli, tak myslím, že je to méně, než kolik jich umíralo poslední dva roky každý den v Gaze. Mimochodem, když slyším vaše rozhořčení v hlase, jste stejně rozhořčený ze zabíjení v Gaze?
Z každého zabíjení civilistů nesu těžce.
Pak je potřeba vždycky hledat, proč k tomu došlo. Vy v případě Gazy a Izraele určitě řeknete, že tam byl nějaký předstupeň, tak začněte také uvažovat, co se stalo v případě Ukrajiny a Ruska. Proč nebyly dodrženy Minské dohody, proč Západ za každou cenu zboural dohodu, která se rýsovala v prvních dnech války v Istanbulu mezi Ruskem a Ukrajinou? Museli bychom mluvit o tisíci věcech, které hrůzostrašně vedly k tomu, že tato válka nastala.
Lidé se bojí něco říct
Nemáte ale pro Rusko až příliš velké pochopení?
Myslím, že jsem své stanovisko jasně vysvětlil a nemám důvod vám rozmlouvat váš názor. Já si zoufám nad poměry u nás i převážné části západního světa.
Ale někteří lidé, kteří vám fandili v devadesátkách, by řekli, že jste se z nějakých důvodů změnil.
Myslím, že jsem se nezměnil ani o milimetr. Moje názory jsou pevné a stabilní.  
Stejně ale mnozí nechápou, jak se můžete vyjadřovat více pozitivně k Babišovi, který fakticky haní polistopadové dění v zemi, na kterém jste se výrazně podílel, než k ODS, která hájí polistopadové hodnoty i ekonomickou transformaci.
Nevím, kolik členů ODS z několika tisíc v sobě má myšlenky 90. let, určitě někteří ano, ale podívejte se na vedení ODS. Počínaje Fialou, který také nepatřil na začátku k ODS a nikdy tam neměl správně být, tak vedení ony myšlenky v sobě vůbec nenese. Ať jde právě o Fialu, Kupku, Vystrčila, Baxu, paní Decroix a další.
Ale v čem je nenesou? Vy jste ve svém textu k výročí listopadu 1989 nedávno tvrdil, že vidíte přicházet novou nesvobodu.
My jsme považovali opravdu to slovo svoboda, po zkušenosti s komunismem, za naprosto klíčové. Dneska nikdo o svobodě v podstatě nemluví. Ani v rétorice slavnostních projevů. 
Ale dochází reálně k nějakému úbytku svobody? Spousta lidí má radost, že můžou cestovat, že mají přístup k ohromnému množství informací, že můžou svobodně publikovat.
Ale svoboda je víc, nelze ji zužovat na to, že je větší volnost, že člověka hned někdo nezatkne na ulici, když pronese něco nevhodného. Takto to nemůžeme trivializovat. Naše společnost přece svobodná není ve srovnání s 90. lety, lidé se znovu bojí něco říct, bojí se, že ztratí práci, že se děti prořeknou ve škole. To jsme tady v naší první éře po roku 1989 neměli.
Narážím na to, že někteří lidé mají obavu říkat nahlas své názory, ale je to něco, za co může vláda? Potlačuje vláda nějak svobodu?
Když už vynecháme to, že svoboda je omezována různými zákony, tak se přece změnila atmosféra v naší společnosti. To snad cítíme všichni. I mně občas někdo upozorní: "To raději neříkejte nahlas."      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klase)

Petr Hampl: O různorodosti, lidském štěstí a bohatství národů ..... Pokud bychom hledali příklad toho, jak politická moc zmítaná šíleným ideologickým fanatismem zničily životy stovek milionů lidí, napadne nás na prvním místě čínský Velký skok. Víte,  jak trval dlouho? Tři roky!
Petr Hampl, nezávislý sociolog 5. prosince 2025 - 02:20
V roce 1968 byl zahájen, v roce 1971 uznalo vedení čínské komunistické strany, že experiment nefunguje a zastavilo jej. Schválně zkuste ty vražedné fanatiky srovnat se současnou liberálně-demokratickou mocenskou elitu EU. Dokážete si představit, že by tři roky neúspěchů stačily k tomu, aby ti lidé změnili své záměry? Zjevně nestačí ani desítky let! V případě klimatického fanatismu, v případě duhových rodin, v případě migrace a v dalších projektech, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Nicméně chování politických a finančních elit se dnes dostatečně věnují moji spoluřečníci. Já se zaměřím na představu, kterou dnes sdílí i řada rozumných lidí napříč sociálními vrstvami. A sice na představu, že v kulturně různorodější společnosti se žije lépe. Že když žijí společně lidé z různých civilizačních prostředí, můžeme se navzájem obohacovat, protože každý je v něčem nejlepší nebo aspoň něčím zajímavý. Máme na výběr ze spousty kuchyní, druhů oblékání, způsobů slavení svátků atd. Výsledkem je tedy pestřejší, svobodnější a zábavnější život. 
Naivním grafickým výrazem tohoto pohledu jsou obrázky, kde se společně smějí Eskymák, Indián, Němec (skutečný Germán), Somálec a třeba Egypťan. 
Rozumnější příznivci takového názoru uznávají, že lidé z některých kultur se chovají velmi násilně a že ve skutečnosti je to soužití velice obtížné. Jiní akceptují námitku, že sice získáváme více svobody, ale ztrácíme určitou zakotvenost ve vlastní tradici. Nicméně zůstává přesvědčení, že různorodost by mohla být přínosem. 
V další části svého vystoupení se pokusím ukázat, že tento názor je naprosto chybný. 
Budu hájit teze, které zní:
Základní teze: 
Kulturně různorodé společnosti jsou mnohem horším místem k životu i tehdy, když se podaří eliminovat násilí a nepřátelství. 
Rasově různorodé společnosti jsou mnohem horším místem k životu i tehdy, když se podaří eliminovat násilí. 
Něco jiného samozřejmě je, pokud rasové rozdílnost zmizí natolik, že lidé nezískají schopnost rozlišovat rasovou příslušnost. Tak, jak to patří třeba k ruskému pohledu na svět, který si nedokáže všímat rozdílů v šikmosti očí nebo v odstínu pleti. 
Dávám stranou, že aby někde mohli společně pobývat Eskymák, Indián, Hans Juergen a černý Afričan, musí někde existovat čistá eskymácká země, čistá indiánská země, čistá říše Árijců a čistá říše Zulukafrů. Jinak společně vytvoří nové etnikum a novou kulturu, jak se to stalo v Latinské Americe a jakákoliv pestrost mizí. Místo pěti jazyků jeden jazyk, místo pěti kultur jedna kultura. Nicméně ani to není naším dnešním tématem. 
Proč se žije v kulturně smíšených společnostech hůře? 
První závažný důvod nám přinesl Benjamin Kuras. Všiml si totiž a upozornil, že v Anglii s postupující islamizací klesá pestrost. V čtvrti, kde dříve byly restaurace italské, mexické, thajské, pákistánské, maďarské… tam jsou dnes výhradně pákistánské. Jak je to možné? 
Chyba je v naivní představě, že pestrost vzniká tam, kde se setkává několik kultur či civilizačních okruhů. Omyl! Na hranicích kultur vznikají fundamentalismy, nikoliv pestrost. Pestrost vzniká tam, kde vládne civilizace, která oceňuje pestrost. Tedy třeba naše západní civilizace. Patří k našim hodnotám a našemu životnímu stylu, že chceme chodit do indických a mexických restaurací a chceme poslouchat srbskou a brazilskou hudbu. Pokud vím, Číňané oceňují pestrost stejně jako my, ale jiné civilizace to tak nemají. Téhle pestrosti bude ovšem dosaženo mnohem spíš tím, že k nám dovezeme thajského kuchaře nebo že náš kuchař se tam zajede naučit vařit jejich jídla. Nebo že u nás bude hostovat kubánská kapela. 
Druhý závažný důvod souvisí se sociologickým klasikem Ferdinandem  Tönniesem. V předvečer secese, v době vrcholu naivního romantického konzervatismu, přišel s dichotomií mezi pospolitostmi a společnostmi. 
Jak tvrdil, v pospolitosti je společný život založený na tom, že jsou si lidé podobní. Stejné zvyklosti, stejná náboženství, stejné představy o světě, stejně představy o dobrou a zlu. Typickým příkladem pospolitosti je zemědělská vesnice před průmyslovou revolucí. Slovy Tönniesova současníka Durkeima jsou tito lidé spojen „mechanickou solidaritou“, tedy solidaritou založenou na tom, že všichni jsou v zásadě stejní. 
Ve společnosti lidé sdílí jen velmi málo. Nespojují je ani stejné zvyklosti ani stejné náboženství ani společné představy o světě. Spojuje je obchodní zájem. Být odlišným je vlastně výhodou, protože to umožňuje nabídnout na trhu něco unikátního. Typickým příkladem společnosti je moderní město. Slovy již zmíněného Durkheima jsou ti lidé spojen „organickou solidaritou“, tedy solidaritou založenou na tom, že každý je jiný a všichni se navzájem doplňují. 
Tönniese a Durkheima již mladá generace nezná, ale jejich představy přetrvávají. Na tyto představy odkazují fanoušci migrace, když své odpůrce obviňují z kmenové mentality. Domnívají se, že migrace potlačuje rysy pospolitosti a posiluje rysy společnosti. Potlačuje mechanickou solidaritu a posiluje organickou solidaritu, což má být skvělé. 
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Kolik lidí je zapotřebí k revoluci 
Problém je v tom, že společnost v tönniesovském smyslu je něco jako jitrnice, jakou svět neviděl. Ještě nikdy nikdo neviděl společnost, která by fungovala na tom, že každý je kulturně jiný. Nebyla taková města konce 19. století, nebyly takové společnosti 20. století a nejsou ani dnes. 
Jak víme nejpozději do roku 1914, vzájemné propojení obchodem lidem nebrání své spolu totální války.
Víme, že když si lidé mohou vybrat, sestěhovávají se do etnicky jednotlivých čtvrtí a že tento trend spíš roste, než by oslaboval. 
Víme, že když spolu lidé nebo firmy chtějí dělat kšefty a potřebují vzájemnou důvěru, snaží se vytvořit mechanickou solidaritu. Společné večírky, společné zážitky, společně strávený čas… zkrátka vytvářejí společnou minulost a společné zvyklosti. 
Konec konců, proto jsou národní divadla a národní galerie. Ne proto, aby dostala luxusní pracovní místo cizinka, která neumí česky, nerozumí obrazům, není kunsthistorička, nikdy v tom oboru nepracovala…tak může dělat ředitelku Národní galerie. Ty instituce jsou tu proto, abychom všichni v dětství žasli nad stejnými malbami v Národním divadle. Abychom všichni v dětství viděli stejnou Lucernu a později stejnou Prodanou nevěstu. Aby nás všechny formovaly obrazy Alše a Brožíka. Proto se v dětství učíme stejné lidové písničky a stejné básničky. Aby se posílila stejnost. Aby vznikla mechanická solidarita. 
Různorodost likviduje mechanickou solidaritu a nedokáže ji ničím nahradit. 
Třetí závažný důvod souvisí s americkým sociologem Robertem Putnanem. U nás je málo známý, ale v Americe byl hvězdou srovnatelnou s Francisem Fukuyamou. Přednášel na Harvardu a byl prezidentem Americké politologické asociace. 
Ve svých výzkumech a knihách se zabývá mimo jiné tzv. „sociálním kapitálem“, čímž rozumí vzájemnou důvěru mezi lidmi a ochotu si pomáhat. Tvrdí, že míra sociálního kapitálu má naprosto zásadní dopad na kvalitu života, na stav národního hospodářství, na výchovu dětí, na životní šance… a vlastně na všechno. 
Kde je více sociálního kapitálu, tam je méně kriminality i kvalitnější politický život. Pokles sociálního kapitálu naopak vede k tomu, že většina se přestává zajímat o politiku a okrajové skupiny se radikalizují. Navíc roste všudypřítomný pocit bezmoci, protože lidé nejsou schopni postupovat společně a spíše každý každého podráží
Sociální kapitál se dá jednak měřit podle takových kritérií jako účast ve spolcích nebo dobrovolnictví. A také podle dotazníků, kde se ptáme lidí, kolik mají přátel, jak často se navštěvují a jak odpovídají na otázky typu, zda se dá lidem věřit. 
Pro nás je zajímavý jeho článek E Pluribus Unum z roku 2006, kde Putnan shrnuje řadu výzkumů a kde dospívá k tomu, že čím větší je v nějakém regionu etnická diverzita, tím nižší je:
důvěra v sousedy,
důvěra v lidi obecně,
důvěra v místní vládu,
dobrovolnictví,
charitativní činnost,
občanská angažovanost,
účast v komunitních organizacích.
Tento efekt je silný a konzistentní. S rostoucí diverzitou klesá sociální kapitál. 
Zajímavé je, že etnická různorodost snižuje důvěru a ochotu ke spolupráci i uvnitř každé skupiny. Běloši přestávají důvěřovat jiným bělochům, Mexikánci přestávají důvěřovat jiným Mexikáncům. Každý se stáhne do vlastní ulity. 
Putnan to doplňuje smířlivými komentáři, že je to určitě jen krátkodobé a že po pár generacích vznikne silná společnost. Ale to je jen spekulace. Data nic takového nepotvrzují. 
Můžeme tedy shrnout, co víme bezpečně. Čím více je společnost etnicky a kulturně rozmanitá, tím jsou lidé méně šťastní, tím hůře se jim žije a tím více je nejrůznějších problémů. A tím větší jsou ekonomické problémy. 
Ono možná nebude tak úplně náhoda, že ti, kdo nejvíc podporují migraci, ti také nejčastěji trpí depresemi. Statistiky ukazují, že mezi mladými americkými liberálkami je násobně více depresí než mezi konzervativně smýšlejícími mladými ženami. 
Martin Konvička si před lety všimnul určitého typu mladých aktivistek, které nenávidí sebe, nenávidí svoje rodiče, nenávidí společnost a mají logickou tendenci podporovat všechno, co tu společnost zničí. Dnes máme k dispozici data z výzkumů, které tehdejší intuitivní poznatky potvrzují. 
Ve skutečné vědě není nikdy žádný poznatek úplně definitivní. Nicméně to neznamená, že by všechno mělo stejnou hodnotu. A zatím všechno, co se podařilo solidně ověřit, svědčí o tom, že rasová a kulturní různorodost vede k mizernému a nešťastnému životu jednotlivců i společnosti. A to i v těch případech, kdy se podaří eliminovat všechny násilné útoky.      (Čtěte na stránkách První zprávy)

Game changer .... Pamatujete na prezidentskou volbu? Měli jsme týden do prvního kola a soudce Šott měl vyhlásit rozsudek nad Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo. Všichni byli napjatí, všichni se k tomu vyjadřovali, Tomio Okamura tehdy Andreje vyzval, aby odstoupil z volby ve prospěch Jaroslava Bašty, protože přece bude odsouzen. A pak najednou přišel osvobozující rozsudek.
Týden před volbami Andrej Babiš rozrazil dveře a vstoupil dovnitř celý v bílém…
Všichni ostatní byli umazaní od vlastních slov, gest i činů. Všichni hodnotili celou věc špatně, všichni byli mimo realitu. Andrejův nástup pak byl drtivý. Sebral SPD program, mluvil hodně hlasitě o míru a hladce se probojoval do druhého kola. Prezidentskou volbu sice nevyhrál, ale dostal tehdy hlasy celé Alternativy, včetně těch, kteří mu ještě o čtrnáct dní dřív nemohli zapomenout dobu covidovou. Politici, kteří vznikli díky odporu proti očkování i rouškování tehdy vyjadřovali Babišovi svou podporu.
Co jsem tehdy psal já? Překvapovalo mě, že se Andrejovi právníci nepokusili posunout soud někam mimo volby. O soudech přece nemáme žádné iluze, ne? Obzvlášť v Praze. Ani ve snu jsem si nedokázal představit, že by soudce mohl rozhodnout v Babišův prospěch. To by ho přece nesoudili… Neuvěřitelné se ale stalo skutkem, Andrej projevil neuvěřitelnou chladnokrevnost, uměl si vybrat dobré právníky, uměl jim věřit, že to dobře dopadne a týden před volbami tím otočil celou hru.
Dnes, zdá se, sledujeme podobně chladnokrevnou hru. Máme dva měsíce po volbách. Prezident se nemá ke jmenování premiéra, ačkoliv existuje koalice, která prošla zkouškou. Andrej Babiš se nechává od prezidentčíka mistrovat, nijak neprotestuje, je vlastně skoro neviditelný a zastiňuje ho Tomio Okamura. Ze schůzek na Hradě jsou ošklivé fotky, tiskové konference na nádvoří jsou ošklivě studené a listopadové. Prezident si klade podmínky, neustále přitvrzuje…
Přesně o tom jsem v posledních dnech psal. Že nedokážu pochopit, proč si Babiš nechává takové jednání líbit. Nechápu, proč sebou nechává takhle zametat. Za tím přece musí něco být… Přece nemůže být takhle pasivní, když má být premiér a schyluje se k prosincové Evropské radě, kde by Fiala mohl nadělat trvalé a nevratné škody. Nechystá se nás zradit? Nemá nějaký plán, ve kterém nefigurují Motoristé? Chce vůbec být premiérem?
Nakonec je z toho další Babišův politický i marketingový majstrštyk. Kdepak levota nebo zrada. Kdepak pasivita nebo podřízenost. Jen dokonalý kalkul. Babiš prostě počkal, až se všichni vykecají (a vykecáme), až budou vyřčeny všechny argumenty, až to mééédia řádně sežvýkají, až se Rakušan a Fiala vyřvou ze své nenávisti i hlouposti, až už prezident nebude mít žádný nový argument… a až to bude vypadat skoro beznadějně…
A teď opět rozráží dveře a vchází celý v bílém.
Vzdává se Agrofertu, nebude s ním mít už nic společného, jeho rodina také ne a až zemře, dostanou Agrofert jeho děti. Tečka. Zbytek jsou technikálie připravené nejlepšími právníky, aby Brusel nemohla říct ani ň. Je to velmi velmi silné gesto. Ve prospěch vlasti se vzdávám hromady peněz i hromady vlivu. Ve prospěch republiky se stávám jejím prvním služebníkem Už nejsem podnikatel, ale „jen“ soukromá osoba.
Není moc lidí, kteří se vzdali své civilní kariéry ve prospěch politické funkce. Ono je to totiž poměrně nejisté, víme? Obzvlášť, když nemáte ani ústavní většinu, ani normální většinu a potřebujete koaliční partnery. To musíte věřit nejen ve své schopnosti, ale i v Macinku a Okamuru. Musíte věřit, že v této sestavě přemůžete evropské hodnoty, které proti vám poštvaly syna a zvládnete i pravdu a lásku, která by vás nejraději viděla za mřížemi. Bez silného Agrofertu za zády…
Na mě to tedy hodně zapůsobilo a myslím, že to zapůsobí i právě i na jeho koaliční partnery. Tak moc vám věřím, kluci, že jsem se kvůli vám vzdal vertikálního koncernu. Tak byste taky vy mohli věřit mně, že to s Petrem Pavlem nějak uhraju… (a třeba byste se taky mohli ve jménu Vlasti něčeho vzdát… viď, Filipe!)
Ještě samozřejmě není konec. Šafrovo Fórum už napsalo, že je to od Babiše jedna velká lež a myslím, že tato argumentace bude obzvlášť u Milionu chlívek rezonovat. Mimochodem, tohle je dobrá sranda. Chlívkaři spustili novou petici, že stojí za prezidentem, aby odolal tlaku na jmenování zlých populistů a extrémistů a Petr Pavel je příští týden jmenuje, protože mu došly argumenty. Kdyby nejmenoval, už by to bylo nejen na kompetenční žalobu, ale možná i na vlastizradu. Babiš se v úterý stane premiérem a Chlívkaři si mohou přidat ještě dalších sto tisíc podpisů pro petici, aby se jím nestal.
Zkrátka a dobře, uplynulé dva měsíce nebyly bezradnost. Byla to chladnokrevná hra o změnu pravidel, kterou navíc ještě ani nikdo nepropálil. Do poslední chvíle zůstala utajená, nikdo z koalice informace nevynesl, bylo to čisté překvapení. Byla to dobře sehraná hra, kvalitní kamufláž a byla dohnána na hranu nervů. Především na hranu mých nervů… už jsem si fakt myslel, že je to celé jinak.
Výsledný úder ale včera smetl všechno. Argumenty opozice, argumenty prezidenta i snahu politických neziskovek. A nás, na Alternativě znovu nutí, abychom překračovali svůj stín. Vzdal se Agrofertu… ve jménu Vlasti… to je silný začátek premiérování. Tak silný, že by třeba mohl obstát i před Pánembohem. Jak vždycky říkal můj tatínek, ono hodně záleží, jestli začneš dobře a Pánbůh ti požehná. Tohle by mohl být dobrý začátek i podle přísných měřítek mého táty.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Skoro na každého dojde? ..... Brusel se otřásá v základech a zatčení bývalé členky Evropské komise a progresivní levicové italské političky Mogherini využívající peníze daňových poplatníků k vlastnímu obohacení vyvolalo u části eurounijních úředníků zděšení. Miliony eur plynoucí z pokladny Evropské unie a z jejího prohnilého systému do soukromých kapes tak jsou snad poprvé pod dohledem policie a naznačuje to jistý posun myšlení. Nikdo si nemůže být jistý svou budoucností.
  Mogherini byla v minulém desetiletí velmi aktivní v oblasti migrace a přispěla značnou měrou k jejímu prosazení. Evropané ji měli rádi podobně, jako my máme nyní europoslance Zdechovského. Každý, kdo měl kdy nějaký problém s tmavým Novoevropanem, může právě Mogherini poděkovat, protože to byla ona, kdo se aktivně zasloužil o příliv těchto kulturně a sociálně nepřizpůsobivých. Za své zásluhy byla později odměněna několika posty umožňujícími značnou defraudaci eurounijních peněz. Vedla vzdělávací institut chrlící další eurounijní diplomaty naprogramované na dostatečně progresivní loajalitu s vedením Evropské komise. V podstatě to vnímáme jako výrobu dalších eurohujerů typu právě Zdechovského, Farského, Niedermayera či Nerudové, případně dokonce schopné zastávat nejvyšší státní pozice, přesto pracovat pro Brusel. My na to máme například Petra Pavla nebo ministra v demisi Dvořáka, Poláci Tuska, Frantíci Macrona a Němci Merze. To jen abyste pochopili, o jaký formát vzdělání jde a k jakému druhu se absolventi institutu vedeném Mogherini později mají přiřadit.
  Je samozřejmé, že dotace tekly z Bruselu ve velkém a jejich následné rozmělnění napomáhalo zajistit luxusní život více lidem přisátým na evropské peníze. Mogherini možná žila natolik okázale, že si toho někdo všimnul, a poté začala policie konat. Je třeba si říct, že občany nekontrolovatelné evropské peníze a jejich využití jsou obrovskou dírou umožňující jejich rozkrádání ve velkém. Předsedkyně Evropské komise Leyenová udělala z celé EU dojnou krávu pro řadu jednotlivců a firem. Miliony eur vynaložené na různé dotační programy, podporu Ukrajiny na nákupy vakcín či zbraní a mnoho dalších únikových cest včetně obrovské šmeliny kolem Ukrajiny, jsou navždy ztracené a budou ještě dlouho chybět v kontinentálním boji s přicházející bídou. Evropa ještě ze setrvačnosti nějak dožívá, nicméně likvidace průmyslu, energetiky a sociální sféry brzy zařadí státy kdysi tak rozvinuté až za asijské tygry, za Rusko a celou EU daleko za BRICS.
  Kdo pracuje s dotacemi z EU u nás, ten ví, jak těžké je pro některé subjekty se k nim dostat a splnit veškeré požadavky na proplacení, zatímco jinde lusknou prstem a peníze přitékají. Bez ohledu na to, kam mizí. Zelenského režim a on sám se stali doslova odtokovým potrubím našich společných peněz, ovšem s tím, že mělo mnoho odboček směrem do soukromého sektoru a panáček na jeho konci se zrovna také neuskrovnil. Stejné to bylo s „údržbou“ migrace a později s pseudovakcínami, jiné to není s Green Dealem a bude tomu tak i se zbrojením. Leyenová tlačí na pilu a udělala si z EU vlastní kampeličku připravenou v závěrečné fázi na zhroucení. Elity ji tunelují, my do ní střádáme. A profitují ti, kteří stojí za dosazováním zmetků do nejvyšších postů. Ostatně tento systém funguje jak na evropské, tak i národní úrovni. Chce li jim do toho někdo hodit vidle, je okamžitě atakován vším, co mají liberálové po ruce. Tedy tajnými službami, policií, opozicí, médii a u nás i prezidentem.
  Vrcholoví politici jsou královsky placeni. Ostatně je to i tím, že sami sobě určují výši platů. Ani to jim nestačí a chtějí další náhrady, například pro partnerky. Ale ani to není dost. Nenažranost je žene dále a jsou korumpovatelní a defraudují skutečně ve velkém. Kdysi se někteří dostali do hledáčku policie či tajných služeb kvůli jednotkám milionů, nyní už jen málokoho zajímají desítky miliard. Hadí hnízdo v Bruselu by muselo být vypáleno do základů, aby se s tím něco udělalo. A u nás? Hradní dvojice nahlas mlaská, Pavel si z postu udělal zážitkovou agenturu a jeho politručka zase módní salon. Kolář už má syna v Evropském parlamentu, takže v centru, ve kterém provozuje klasický eurohujerský rektální alpinismus a konkuruje Zdechovskému a Nerudové. Niedermayer je zaražen hlouběji a dlouho. Nu a ostatní? Kampelička, bitcoiny či Dozimetr, IKEM, Motol a další známé kauzy jsou jen špičkou ledovce. Viditelnou, protože jak Fiala, tak i Rakušan mají své rodinné vazby na Ukrajinu a příbuzní jsou daleko před potřebami státu. Bude se vařit voda i na ně? My doufáme, že snad aspoň trochu ano. Protože jinak nás budou okrádat ve velkém i nadále a nic je nezastaví.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Ziskovky ......Už nějakou dobu, když napíšu něco o klimatu, se mi tu zjeví pán v obleku a začne nám tu kázat o globální změně. Jinými slovy, dělá si engagement. Napadlo mě se podívat, co je ten pán zač. A zjistil jsem, že je to „Expert EU pro vědu a výzkum v kosmonautice na Akademii věd“, seniorní manažer udržitelnosti kdesi a především ředitel Centra pro dopravu a energetiku.
Tak jsem se podíval, co je to to Centrum, čemu se věnuje a kolik nás to stojí.
Tak samozřejmě je hned v první větě s sekci „O nás“ na jejich webu uvedeno, že jsou nevládní nezisková organizace.
V jejich výroční zprávě se píše: „Již více než dvacet let přinášíme expertní pohled na energetickou transformaci ohleduplnou k lidem i klimatu. Prosazujeme ambiciózní a spravedlivou klimatickou politiku. Monitorujeme využívání veřejných financí. Spolupracujeme s veřejnou správou, byznysem i akademickou sférou. Usilujeme o klimaticky neutrální svět.“
Tech produkty
Podíval jsem se na jejich „expertní tým“. Na první pohled jediný kdo tam vypadá, že má alespoň nějaké tušení o energetice a vědě, je paní Veronika Murzynová, která má bakaláře z Astrofyziky. Na to ovšem navázala Evropskými studiemi a její „praxe“ spočívá v tom, že dělala asistentku pirátského poslance, zastupitelku Ostravy a poradkyni Píráta Peksy pro Green Deal.
Pak je tam Klára. Expertka na dopravu. Klára působí v CDE od roku 2024 a soustředí se na témata dopravní chudoby a dekarbonizace. Klára je Socanka od Zaorálka z hnutí Budoucnost.
Drtivá většina z dalších lidí na společné fotografii se věnuje získávání peněz pro organizaci, nebo nějaké mediální a koordinační habaďůry.
No a kolik nás to stojí ročně? 12 milionů. Z toho náklady na mzdy 8 099 000. To je 674 000 na každého jednoho člověka na obrázku.
Kdo to platí? No my! Kdo jiný? Evropská klimatická nadace, Evropská Unie, Státní fond životního prostředí ČR, Evropská iniciativa pro klima, Evropský rozvojový fond / Evropský obranný fond.
Nezisková. Nevládní. Jenom to tedy platí celé Evropská Unie.
A co jsme za ty prachy dostali? Propagandu.
„Usilovali jsme o ukončení podpory fosilních paliv, přesměrování podpory Modernizačního fondu z plynu do skutečně udržitelných řešení, přijetí závazného cíle snížení emisí skleníkových plynů o 90% v EU do roku 2040, větší zapojení veřejnosti do tvorby politik a řadu dalších dílčích konstruktivních řešení. V rámci přípravy Sociálního klimatického fondu jsme prosazovali účinné zacílení sociálně-ekologických opatření. Přispěli jsme ke konečnému znění nového
Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima, včetně zakotvení konce uhlí v roce 2033 a závazku směřovat ke klimatické neutralitě do roku 2050. Ve veřejné debatě jsme zdůrazňovali ekonomické a sociální přínosy zelené transformace.“
Jinými slovy Evropská Unie si platí „nezávislou občanskou neziskovku“ aby propagovala plány Evropské Unie. Zde jejich výroční zpráva. https://www.cde-org.cz/…/1289/vyrocni_zprava_2024.pdf      (Čtěte na stránkách Svobodný svět)

04.12. 2025     Brusel prodlužuje válku na Ukrajině za účelem vytvoření vojenského spojenectví — poslanec EU ...... Někteří vůdci Evropské unie se snaží prodlužovat konflikt na Ukrajině, aby proměnili EU v vojenskou alianci a aby Evropská komise vypadala jako vláda sjednoceného evropského federálního státu, řekl lucemburský člen Evropského parlamentu Fernand Kartheiser RIA Novosti.

Lucemburský europoslanec Fernand Kartheiser obvinil lídry EU z úmyslného blokování mírové dohody na Ukrajině, aby prosadili svou vlastní politickou integrační agendu. "Ve skutečnosti EU dělá vše pro to, aby mírovou dohodu zablokovala, ne aby ji podporovala. Raději ignoruje realitu na místě a podporuje nejradikálnější požadavky ukrajinské vlády. V otázkách území hájí principy, které v jiných situacích ignoruje. Například územní celistvost Srbska nebo Kyperské republiky je pro něj zřejmě méně důležitá než celistvost Ukrajiny," řekl Kartheiser.

Podle jeho názoru někteří evropští lídři usilují o prodloužení konfliktu, aby EU proměnili v vojenskou alianci. "Někteří evropští lídři se snaží konflikt prodloužit, aby proměnili EU v vojenskou alianci a proměnili Komisi v něco podobného vládě sjednoceného evropského federálního státu bez jakéhokoli souhlasu členských států. Konflikt na Ukrajině je tedy záměrně prodlužován, což škodí Ukrajině, aby byla dokončena evropská integrace bez změny smluv," dodal Kartheiser.      (Sputnik Globe)

Pentagon přerušil styky s Bundeswehrem ..... Co zůstává ze smlouvy NATO bez americké participace? Ok, NETO - Severoevropská aliance, ale to už je o notný level nižší potenciál. A to do značné míry nastává. USA davají čím dál rezolutněji najevo svůj zájem na zamrznutí války na Ukrajině ve stávajícím statusu quo.
A šéf německé armády Christian Freuding konstatoval, že Pentagon přerušil vztahy s Bunsewehrem, který je v současnosti nejagilnějším podporovatelem Ukrajiny. Podle Freudinga se kdysi těsné spojenectví obou zemí rozpadá.
USA jsou svojí republikánskou psyché spřízněnější s Ruskem než s Ukrajinou a dnešní EU, a posílení republikánského etosu má nyní prioritu, nakolik cíl vojenské doktríny  - oslabení Ruska (a nikoliv nahrazení Čínou a turkickými zeměmi, se kterými USA nemají vnitřní afinitu) - je již splněn.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Německá města omezují či zcela ruší vánoční výzdobu, zatímco stále víc měst září světly na ramadán ..... V Německu každoročně přibývá měst, která na ramadán zdobí hlavní ulice ramadánovými světly, zářícími na oslavu svátku dobyvatelů celý měsíc. Oproti tomu se stále více měst rozhoduje výrazně omezit vánoční výzdobu, či ji dokonce zrušit úplně.
Postupně tak bude přibývat měst, která slaví ramadán a ubývat těch, která slaví Vánoce. Paradoxem je, že zátarasy, které doprovázejí vánoční trhy, jsou právě důsledkem příchodu těch, kteří slaví onen ramadán.
A za nějakých 20 let již v Německu převládne počet měst, kde bude slaven pouze ramadán, zatímco Vánoce budou oslavovány jen v soukromí domovů těch, kteří se sami rozhodli odevzdat zemi cizákům…
Podle „Bildu“ mnoho měst v Německu omezuje výzdobu: vánoční osvětlení v centrech měst a pěších zónách je snižováno nebo zcela rušeno, údajně kvůli napjatým městským rozpočtům a rostoucím nákladům.
Pár příkladů z mnoha:
V Drážďanech nebudou vánoční světla na hlavní ulici Königsstraße.
Ve Stuttgartu bude omezena tradiční světelná výzdoba.
V Heidelbergu budou světla zapnuta později než obvykle a zhasnuta dříve.
V Hannoveru zřejmě předčasně zruší osvětlení, protože na něj nejsou prostředky.
V jiných městech, jako je Luckenwalde nebo Hildesheim, se využívají na výzdobu dary od občanů.
V Magdeburgu byly sice peníze vyčleněny na nové dekorace, ale ty byly nakonec potřeba na naléhavější infrastrukturní výdaje.
V některých menších městech (např. Schwelm) se vůbec nic neplánuje; většinou jednoduše proto, že na to nejsou peníze nebo proto, že byla výzdoba odcizena.
Předseda obchodního sdružení varuje: Bez znatelné úlevy pro obchod a obce hrozí mnohým městským centrům kolaps – a to nejen během vánočního období.
To jistě souvisí s nedávným zjištěním, že většina Německých obcí spěje k bankrotu.
Nicméně pokud by tomu tak bylo, pak je otázka, proč se snaží omezovat výzdobu na Vánoce, zatímco na ramadán se počítá se speciálním osvětlením celých ulic, často po dobu celého měsíce, co ramadán trvá?
Následující města mají své vlastní ramadánové osvětlení nebo je na příští rok plánováno:
Frankfurt nad Mohanem: Pohádková světýlka s půlměsíci, hvězdami a nápisem „Happy Ramadan“ nad Freßgass, náklady na pořízení kolem 50 000 € plus roční náklady na instalaci, financované městem, poprvé oznámené v roce 2024, opět 2025.
Kolín nad Rýnem (Ehrenfeld): Zářící  symboly měsíce a lucerny nad Venloer Straße, organizované sdružením „Projekt Ramadán,“ financované městem, dary i místními sponzory, poprvé v roce 2024, znovu v roce 2025.
Mnichov: Osvětlení fasády Staré radnice na konci ramadánu (Eid 2025) – se zářivým pozdravem „Eid Mubarak“ v několika jazycích.
Berlín (plánováno): Návrh zelené parlamentní skupiny v Poslanecké sněmovně na ramadánové osvětlení na centrálních ulicích jako Kurfürstendamm a Unter den Linden, financování má být provedeno z turistických fondů, realizace na rok 2026 se teprve bude schvalovat.
Hannover (návrh): Islámská asociace doufá v budoucí ramadánové osvětlení v oblasti centra města / Steintor / Georgstraße — zatím nebylo realizováno, počítá se s ním příští rok.
I když je zatím počet měst, kde se takto otevřeně slaví ramadán slavnostním osvětlením relativně málo, tak lze očekávat, že jejich počet rychle poroste. Vždyť v roce 2023 (a předtím) se nikdy ramadánová výzdoba v Německu neinstalovala.
Tento trend se objevil až poté, co šel již dřív příkladem Londýn.  Jakmile s ramadánovou výzdobou  přišla první německá města, tak je ihned následovala další.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Korupční skandál v Bruselu ohrožuje von der Leyenovou: Největší krize EU od roku 1999 ..... Korupční aféra zapojující bývalou šéfku EU diplomacie Federicu Mogheriniovou a generálního tajemníka EEAS Stefana Sannina se stává největším skandálem Evropské unie v 21. století a slouží k zesílení tlaku na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. (Foto: Depositphotos)
Podle analýzy Politico může kauza vyvolat nové hlasování o nedůvěře a připomíná hromadnou demisi komise pod Jacquesem Santerem z roku 1999.
Advertisements
Tento vývoj zhoršuje napětí mezi von der Leyenovou a šéfem EU diplomacie Kajou Kallasovou, přičemž kritici obviňují exekutivu z oslabování nezávislosti EEAS.
Belgická policie provedla 2. prosince razii v sídle Evropské služby pro zahraniční činnost (EEAS) v Bruselu, na College of Europe v Bruggách a v soukromých bytech, při níž zadržela tři osoby: Mogheriniovou (rektorku College of Europe a bývalou vysokou představitelku EU pro zahraniční věci 2014–2019), Sannina (nynějšího ředitele generálního ředitelství pro Blízký východ v Komisi) a zaměstnance školy.
Evropská veřejná prokuratura (EPPO) hlásí „silné podezření“ z manipulace veřejné zakázky z let 2021–2022 na zřízení EU Diplomatic Academy při College of Europe, což by mohlo znamenat podvod při zadávání zakázek, korupci, střet zájmů a porušení mlčenlivosti.
Všichni tři byli propuštěni z vazby, ale vyšetřování pokračuje; soudní soudce rozhodne do 48 hodin o dalším postupu.
Kauza se týká zneužití EU fondů na devítiměsíční školení mladých diplomatů, kde EEAS údajně upřednostnila College of Europe, kde Mogherini působila.
Podle Politico to ohrožuje integritu vrcholové EU byrokracie a připomíná Qatargate z roku 2022. Kritici von der Leyenové, včetně europoslanců, spekulují o novém hlasování o nedůvěře, protože Sannino byl jmenován do Komise v roce 2024, což zesiluje obvinění z klientelismu.
Aféra zhoršuje rivalitu mezi Komisi a EEAS: Kallasová se distancuje, ale von der Leyenová nese politickou odpovědnost. EEAS a Komise spolupracují s vyšetřováním, ale zaměstnanci jsou v šoku.     (Čtěte na stránkách AC24)

Ta nestvůra je nezničitelná ...

Tak aspoň tohle udělejte. Zeman radí, jak proti Pavlovi ..... Prezident Petr Pavel se pomocí klukovských vzdoroakcí snaží udržet u moci Fialovu vládu v demisi, která prohrála volby. Pro ParlamentníListy.cz to řekl bývalý prezident republiky Miloš Zeman. Varuje také před kompetenční žalobou vzhledem k tomu, kdo na Ústavní soud jmenoval soudce. Ale navrhuje, co by měla udělat Sněmovna.
Pane prezidente, jistě jste sledoval cestu Tomia Okamury na Slovensko, kam se s delegací vydal napravit vzájemné vztahy, pošramocené jednostrannými kroky končící Fialovy vlády. Budoucí opozici se ale nelíbilo, že je nevzali sebou. Jak to vidíte?
Především bych chtěl ocenit, že Tomio Okamura na Slovensko zavítal a vnímám to jako dobrý restart česko-slovenských vztahů. Pokud jde o složení delegace, předseda sněmovny má právo si vybrat, kdo ho na jeho cestě bude doprovázet. 
A jak se osobně díváte, že Okamura nepřibral do delegace zástupce končících vládních stran?
Sám Okamura uvádí, že jsou to představitelé stran, které rozbily vztahy se Slovenskem a to je naprosto racionální argument.
Nakonec tam však několik poslanců z Fialovy pětikoalice pojede, byť sami na vlastní pěst a vlakem…
Je to samozřejmě vzdoroakce a působí to trochu komicky. Mohou se tam se slovenskou opozicí vzájemně učit, jak prohrávat volby.
Když jsme u prohraných voleb. Od našeho posledního rozhovoru před dvěma týdny se ohledně vzniku nové vlády ze strany Hradu nic nezměnilo, Babiš stále nebyl jmenován premiérem a neznáme ani datum tohoto jmenování. Je to stále v rámci únosných termínů?
Několikrát jsem řekl, že Ústava nezná lhůtu, do kdy vláda v demisi musí ukončit své vládnutí. Normálně se předpokládalo, že tato lhůta končí nástupem vlády nové a cesta nové vlády začíná jmenováním premiéra. Nicméně teoreticky by Fialova vláda v demisi mohla vládnout čtyři roky až do dalších voleb a myslím si, že toto zdržování má za cíl udržet Fialovu vládu v demisi co nejdéle. 
Jaký by to ale mělo význam? Stejně nemají sněmovní většinu.
Ne všechno se řeší pomocí zákonů. Jestliže ministři mohou řídit své resorty i bez schvalování nových zákonů, je to lákavá kořist a této kořisti se bohužel Fialovi ministři nechtějí vzdát. 
Může se hrát také o jednání Evropské rady za dva týdny, kam by v případě nejmenování nové vlády jel ještě premiér v demisi Petr Fiala, který prohrál volby? Prezident by měl uznávat výsledky voleb a tedy vůli lidí, že chtějí jinou vládu, či nikoli?
Prezident je Fialův člověk, což přece všichni víme. Vzpomínám si, že mě Andrej Babiš svého času požádal, abych ho rychle jmenoval premiérem, aby právě mohl už jet do Bruselu na Evropskou radu a tenkrát jsem mu samozřejmě vyhověl. Nyní sledujeme klukovskou vzdoroakci, která je trochu podobná tomu, když vláda odmítala do sněmovny poslat rozpočet. Patrně věděla, že bude vrácen k přepracování. Klukovské vzdoroakce nesluší dospělým lidem.
Dopouští-li se prezident Pavel klukovských vzdoroakcí, budoucí koalice může jen čekat. Andrej Babiš už řekl, že cestou kompetenční žaloby jít nechce. Co může dělat?
Argument proti kompetenční žalobě je především založen na tom, že Ústavní soud je složen ze soudců jmenovaných Petrem Pavlem. I kdyby byla kompetenční žaloba podána, lze důvodně předpokládat, že by jí Ústavní soud nevyhověl. Sněmovna může svoji stoosmičkovou většinou minimálně ve svém usnesení vyzvat prezidenta, aby neotálel se jmenováním nové vlády.
Co říkáte na vývoj kolem ukončení války na Ukrajině? Američané s Rusy intenzivně jednaní a veškeré dosud dohodnuté závěry jsou drženy přísně v utajení. Může to znamenat, že se dohoda blíží?
Situace na frontě se výrazně změnila a mám na mysli frontu diplomatickou. Změnila se potížemi Zelenského s jeho vlastní vládou, čímž hovořím o korupční aféře, která zasáhla i jeho klíčového muže Jermaka. Jeho další blízký spojenec uprchl do zahraničí. Zelenský tedy není v pozici, kdy by mohl věrohodně reprezentovat Ukrajinu. Konec konců, pokud se Rusko dohodne s Amerikou, nepotřebuje ani Ukrajinu, ani Evropskou unii.
Bývalý český velvyslanec u NATO Jakub Landovský v rozhovoru pro ČRo přiznal, že ve vztahu k Ukrajině a její podpoře zde dlouho zní jen prázdné řeči, kterých se dopouštěl i on sám a omlouval to tím, že jako diplomat držel danou komunikační linii v rámci systému, ve kterém sám byl. Co si z toho máme vzít? Že nás zastupují lidé prosazující věci, kterým nevěří a považují je sami za špatné a pravdu nám řeknou až po opuštění těchto funkcí?
To se bude týkat i jiných lidí v demisi… Ale ano, Evropa sice měla prázdné řeči, ale buďme objektivní, protože poskytla Ukrajině materiální pomoc. Nicméně si myslím, že pro úspěch jednání o Ukrajině je opravdu nezbytné, aby se do toho Evropská unie nepletla. Jak říkal Kissinger, ukažte mi telefonní číslo Evropy. Evropská unie mluví mnoha hlasy. Právě proto není věrohodná.      (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

Trestná fialová výprava, která trestá… Česko. Známý komentátor vidí „intrikánský džihád“ pomstychtivého Dozimetra a Kampeličkáře ..... Česko nepamatuje takové „skandální povolební chování“, jaké předvádějí představitelé budoucí opozice po cestě šéfa Sněmovny Tomia Okamury (SPD) na Slovensko, říká komentátor Petr Holec. Jejich avizovaná cesta na Slovensko za tamní opozicí podle jeho slov působí jako trestná výprava, která netrestá nikoho jiného než Česko.
Česko podle Petra Holce nepamatuje takové „skandální povolební chování“, jaké předvádějí představitelé končící Fialovy vlády. Vedle agónie s podvodným státním rozpočtem, kterou vláda po sobě zanechává, se přidává i cesta na Slovensko, kterou představitelé budoucí opozice podniknou doslova „na truc“. A to v reakci na cestu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) na Slovensko.
Tomio Okamura tam jel především kvůli tomu, aby napravoval „vážné diplomatické škody“, které tam způsobila právě Fialova vláda. Komentátor připomíná, že Okamura samozřejmě nikoho z minulé Fialovy vlády na Slovensko nevzal, protože – jak upozorňuje – „by to doslova byla provokace“.
Proto nyní jejich cesta působí podle Holce jako „trestná výprava“ – a to výprava, která netrestá nikoho jiného než samotné Česko, protože – jak dodává – „tihle pomatenci svou cestou neztrestají nikoho jiného než vlastní zemi“. Petr Holec si neumí představit například bláznivou Michaelu Šebelovou (STAN), jak Ficovi při oficiální ceremonii říká: „Ty jedna Putinova štětko…“
Okamurova sněmovní delegace se v Bratislavě sešla s šéfem parlamentu, premiérem a dokonce prezidentem, proti níž fialovci rozpoutali – jak Holec v komentáři popisuje – „hnusný džihád“ a proti níž právě ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) demonstroval, a sice v rámci své volební kampaně na Slovensku, kde se účastnil demonstrace proti slovenské vládě. K tomu konstatuje, že „ani dno vedle Rakušana není dnem“.
V závěru pak Holec připomíná, že fialovci mohli jet na Slovensko mnohem dřív – nemuseli čekat až na volební porážku, na vládu v demisi a okamžik, kdy míří do opozice. Okamurovi se prý nemůže nikdo divit, že tam „tuhle divokou zvěř“, která ze Slovenska dělala našeho úhlavního nepřítele, brát nechce.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Cestu Witkoffa do Moskvy měla zmařit britská provokace: Akce pod falešnou vlajkou s litevským dronem útočícím na základnu NATO v Polsku nevyšla. Bělorusko dron sestřelilo. Co dalšího vymyslí britští a unijní zločinci, aby zabránili jednání o míru? ..... Andrew Korybko přináší zásadní informace o hysterické snaze Londýna a Bruselu, zmařit pomocí další operace pod falešnou vlajkou jednání americké mírové delegace v Moskvě, ale protože nevyšla, tak o ní západní média a jejich české klony zarytě mlčí  
Západ se pokusil narušit včerejší jednání americké delegace v Moskvě. Z Litvy byl v neděli vypuštěn dron, který se podařilo sestřelit nad běloruským pohraničním městem Grodno.
Z analýzy letových dat sestřeleného dronu vyplývá, že směřoval do společného analytického, výcvikového a vzdělávacího centra NATO-Ukrajina v Polsku. Kdyby se ho nepodařilo včas sestřelit, mohl vyvolat krizi, která by zničila znovuobnovená mírová jednání.
Provokace s litevským dronem
Trumpův zvláštní vyslanec pro Rusko Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří hráli důležitou roli při vyjednávání mírové dohody o Gaze, se v úterý setkali s Vladimírem Putinem v Kremlu a jednali spolu pět hodin. Jejich cesta však mohla být zhacena, kdyby litevská provokace uspěla.
Nejmodernější západní špionážní dron, který odstartoval z Litvy, byl v neděli sestřelen nad západoběloruským pohraničním městem Grodno. Získaná letová data prokazují, že měl letět až do západního Polska.
Trasa měla vést do Bydhošti, kde sídlí Společné analytické, výcvikové a vzdělávací centrum NATO-Ukrajina. To by mohlo následně vyvolat docela hlubokou krizi, protože západní váleční štváči, by incident jistě tradičním způsobem zfalšovali.
Nejspíš by použili zmanipulovaná letová a radarová data a tvrdili by, že Rusko dron odpálilo z Běloruska. Mohli by dokonce lhát, že se jednalo o ozbrojený dron, aby incident maximálně zdramatizovali a zhatili nadcházející rozhovory. Mohli by, tak jako dosud, cokoli.
Připomeňme si ukrajinskou provokaci pod falešnou vlajkou s údajnými ruskými drony v Polsku, které v polovině září vyvolaly napětí v Evropě. Polští váleční štváči incident zneužili ve snaze přimět prezidenta Nawrockého k ostřejšímu postoji proti Rusku. Skutečným důvodem bylo, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko a šéf jeho tajné služby Ivan Tertel potvrdili, že jejich země chce s USA „velkou dohodu“, která by přirozeně zahrnovala i dohodu o deeskalaci situace s Polskem.
Zabraňte cestě Whitkoffa do Moskvy!
Tyto dohody mohou být součástí velkého rusko-amerického kompromisu o ukončení ukrajinského konfliktu. Pokud by ale polsko-běloruská dohoda, která by byla jejich součástí, byla náhle sabotována, mohlo by být obtížnější dosáhnout významnějšího pokroku.
To je pravý důvod nejnovější litevské dronové provokace. Podobných pokusů řízených z Litvy, bylo postupně několik. Šéf běloruské rozvědky Tertel již v dubnu 2024 sdělil, že Bělorusko zmařilo útok dronu na Minsk, který měl poškodit snahu o zlepšení diplomatických vztahů mezi Minskem a Washingtonem.
Je možné, že scénář údajného ruského dronu vypuštěného z Běloruska, který byl sestřelen na cestě do Polska v předvečer cesty Witkoffa a Kushnera do Moskvy, by dosáhl svého a jednání by skutečně zmařil. Připomeňme si, že pouhý den po neúspěšné provokaci, přišel předseda Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone s šokujícím prohlášením, že aliance zvažuje „preventivní údery“ proti Rusku jako „reakci“ na „hybridní válku“. To vše pouhý den před jednáním v Moskvě.
V Případě úspěšného provedení akce pod falešnou vlajkou s litevským dronem, která by znamenala nárůst napětí mezi Ruskem a Západem, by byla cesta Witkoffa a Kushnera do Moskvy ohrožena, a tím by zasadila potenciálně smrtící ránu Trumpovu nejnovějšímu, a možná i poslednímu úsilí o mír na Ukrajině.
Britské provokace
Vzhledem k tomu, že to byli téměř jistě Britové, kdo stál za nedávnými "úniky" o rusko-amerických jednáních zveřejněných agenturou Bloomberg, jejichž cílem bylo tyto rozhovory sabotovat, je možné, že stejní spiklenci stáli i za poslední provokací pod falešnou vlajkou s litevským dronem, kterou se Bělorusku podařilo překazit.
Pokud Trump uzavřením rozsáhlé dohody s Putinem myslí vážně, měl by veřejně prohlásit, že pokud evropští členové NATO proti Rusku podniknou jakýkoli „preventivní úder“, USA se nenechají vtáhnout do války s Ruskem, ale nechají je v kaši, kterou si navaří.
Měl by tak učinit v právě reakci na podezřelé incidenty, jako jsou falešné provokace typu útoků dronů.
Pokud tak neučiní, riskuje, že britští strůjci této nejnovější zpackané Operace pod falešnou vlajkou to budou zkoušet znovu a znovu, dokud se jim konečně nepodaří vyvolat nějakou opravdovou krizi, která zničí vše, čeho se Trump snaží dosáhnout
A přivedou svět na pokraj totální války.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Vietnamec se schovával před kumpány z drogové mafie. „Česká“ média z něj dělají „hrdinného Čecha“, který bránil Ukrajinu ..... V takzvané mezinárodní legii bojuje na Ukrajině několik desítek tisíc cizinců. Většinou se jedná o „neoficiální příslušníky“ zahraničních armád, ale nepohrdne se ani různými dobrodruhy, či kriminálníky, kteří se skrývají před spravedlností, nebo kolegy mafiány. To je přesně případ nedávno zajatého Vietnamce, který padl zraněný do rukou ruských vojáků. Na zveřejněném videu, o tom také zajatý Vietnamec otevřeně mluví.
Jenže má to i českou stopu. Vietnamec totiž před tím žil „plně integrován“ v Česku, kde ač nevládl českým jazykem, získal „české občanství“. Tam se živil počestně jako příslušník drogové mafie, konkrétně jako tzv. do boi, tedy vymahač, mlátič, či likvidátor nepohodlných osob. Jenže se dostal do konkurenčního boje o moc a jelikož „české vietnamské“ mafie operují i ve Vietnamu, tak se rozhodl ukrýt a zmizet ve válce na Ukrajině. Jinak by už byl dávno po smrti a městský intoš by ho nevědomky snědl v polévce pho v nějakém vietnamském bistru, které ovládá mafie.
Neuvěřitelné je, jak z něj nyní „česká“ média dělají hrdinu, který bojoval za „hodnoty“ na Ukrajině. „České“ ministerstvo zahraničí se dokonce prý zasazuje za jeho propuštění... ano, čtete dobře, Lipavský a jeho parta ho chtějí dostat zpět do ČR, kde by se přece zase mohl plně integrovat do drogových kšeftů, že?!
Současně je tu druhý rozměr, média tím sdělují českým gojům, že být Čech už přece neznamená být bílý a mít rodnou řeč češtinu… I pro Čechy je připravena multikulturní společnost a zatím to darebákům z nejstarší mafie světa vychází.
P.P. autor článku pracuje u policie ČR     (Čtěte na stránkách Česká věc)

RIA Novosti: Zelenský byl vyzván k rezignaci ..... Volodymyru Zelenskému bylo tento týden »nařízeno odejít«, ale on zřejmě bude co nejdéle otálet, řekl poslanec Nejvyšší rady Artěm Dmitruk, který v srpnu 2024 ilegálně uprchnul z Ukrajiny. Informovala o tom agentura RIA Novosti.
Dmitruk uvedl, že tuto informaci obdržel, ale nezveřejnil své zdroje. Poslanec zdůraznil, že navzdory »příkazu« by jeho provedení mohlo trvat několik týdnů nebo dokonce měsíců.
Dmitruk poznamenal, že Zelenský bude »natahovat čas, vymýšlet si výmluvy a dělat vše pro to, aby oddálil nevyhnutelné«. Dodal také, že pro ukrajinské občany by jeho rezignace znamenala velkou úlevu.
Poslanec naznačil, že Zelenský situaci pochopí snad teprve tehdy, až když mu FBI nasadí pouta. Mezitím podle dalšího poslance Rady, Oleksandra Dubinského, který je v současné době ve vazbě a obviněn ze zrady, by se Zelenský mohl vzdát moci, až bude konfrontován s realitou, kterou mu dříve zatajoval Andrij Jermak, jenž byl odvolán z funkce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. Ten před pár dny rezignoval po domovních prohlídkách, provedených tamními protikorupčními orgány NABU a SAPO. Ukrajinská média také připomínají dávný slib Zelenského, že z politického života odejde spolu se svým věrným Jermakem. List Vzglyad v této souvislosti napsal, že Jermakova rezignace zpečetí Zelenského osud.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

Máslo z popelnic na český vánoční stůl a Prouza se tříská smíchy! Za 35 korun! Děti a důchodci, jásejte! ..... Česká dezinformační televize masírovala diváky, že ti čeští výrobci másla jsou předražení darebáci a důkaz je, že kvalitní máslo z dovozu je za 35 korun. Marně čeští zemědělci vysvětlovali, že je to zločin!  A Prouza se třískal smíchy: co Čech, Moravan a Slezan, to tupec. 
Kde je to skvělé máslo vyrobené? Někde v Evropě, možná v Polsku, možná na Ukrajině, protože to je také přece Evropa! A když se "pídíte", kde se vyrábí pod touto značkou, tak kdesi, ale může být vyrobeno i v České republice, což se zdůrazňuje. A nedozvíte se vůbec nic, darebáci z ministerstva se smějí: oni vědí, zákazníci ne! A "rodokmen nezávadnosti neexistuje"! Příkaz Z Bruselu! 
Marek Zemánek
 Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR. „Nízkou cenu způsobují zejména masivně uvolněné staré mrazírenské zásoby ze zahraničí, kterým končí trvanlivost a je nutné je rychle prodat. Určitý vliv má také současný převis nabídky mléčného tuku nad poptávkou,“ vysvětlil Zemánek na síti X. Dodal, že za tuto cenu nedokáže vzhledem k nákladům žádná evropská mlékárna máslo vyrobit, a proto se s největší pravděpodobností po vyprodání zásob ceny vrátí na předchozí úroveň. 
NEZAMRAZOVAT!!!!
„Už tak má za sebou dost, druhý poločas by ho jen dorazil,“ dodal.
Rozdíly oproti čerstvému máslu však mohou být patrné v chuti i vzhledu – mrazírenskému produktu chybí čerstvost a může být lehce nažluklý kvůli oxidativním změnám, které probíhají i při velmi nízkých teplotách.
A Prouza si dělá z lidí legraci: vidíte, že my obchodníci prodáváme levně, ale ti čeští zemědělci a výrobci...
  Tomáš Prouza  je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, viceprezidentem Hospodářské komory a viceprezidentem evropského sdružení EuroCommerce. (Tato masírka - organizace se snaží ovlivňovat politiku EU, komunikovat o příspěvku obchodu k evropské ekonomice a Prouza je její zdatný manipulátor!)  
 A Fialova verbež jásala: rakovina akceleruje i u dětí. Občané jásejte a podporujte Brusel a Ukrajinu. 
P.S. Z popelnice sice není, ale kvalitou jako by bylo. Na hraně závadnosti.      (Čtěte na stránkách Skrytá Pravda)

Hlava XXII na český způsob ..... Pokud bychom měli jednou stručnou větou charakterizovat, co se momentálně děje na české politické scéně, bude asi nejtrefnější konstatovat, že to tu funguje „jak u blbejch na dvorku“. Však posuďte sami.
Je dva měsíce po volbách a nemáme ani novou vládu, ani schválený rozpočet na příští rok. Končící Fialova vláda navržený, jak ementál děravý rozpočet dle zadání nové sněmovny opravit odmítá. Ještě neexistující, pravděpodobně nastupující Babišova vláda by to naopak ráda udělala, ale nemůže, protože vládou ještě není.
Skutečnou vládou by se mohla stát, kdyby prezident Petr Pavel nezdržoval, seč mu síly stačí, a Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO a vítěze voleb, předsedou vlády jmenoval a poté na jeho návrh jmenoval také ostatní ministry. Pavel se k tomu ale nemá, takže tu stále není nikdo, kdo by rozpočet opravil. Jediným výsledkem je, že se točíme v kruhu a přesně v duchu klasické Hlavy XXII jsme z nejhoršího stále vevnitř.
Takže si to shrňme. K faktickému Babišovu jmenování se Pavel nemá, a namísto toho, s vysokou pravděpodobností pod vlivem svých loutkovodičů, financiérů, poraděnků a přátel po boku, si vymýšlí jeden zástupný důvod za druhým, proč nekoná, přičemž úplně všechny jsou mimo náš ústavní rámec. Před svým zvolením i po něm přitom Pavel sliboval, že nebude aktivistickým prezidentem. Při první možné příležitosti se ale v tomto smyslu chová hůř než všichni předchozí prezidenti (Havel, Klaus i Zeman) dohromady.
Babiše předsedou vlády dosud nejmenoval, pouze jej sestavováním nového kabinetu pověřil, což ovšem naše ústava nezná. Po Babišovi chce, aby veřejnosti sdělil, jak odstraní svůj střet zájmů, ve kterém ale Babiš vůbec není. A nastane-li taková situace, zákon mu dává 30 a případně i více dní, aby to vyřešil.
Navíc se Pavel domáhá, aby nastupující potenciální vláda do svého vládního prohlášení napsala, co tam napsat nechce, protože kdyby to tam napsat chtěla, tak by to tam napsala, a nedochází mu, že pokud on sám ve vládním prohlášení takové věci mít chce, měl by rezignovat na post prezidenta, založit si vlastní politickou stranu a vyhrát volby, což je zcela logicky jediná správná cesta, jak docílit toho, aby ve vládním prohlášení bylo právě to, co je ausgerechnet jeho srdci milé.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem. Zdroj: Kancelář prezidenta republiky
Dvojí kilometr
A aby toho nebylo málo, ještě Pavel ohrnuje nos nad minulostí některých ministerských kandidátů, což je za situace, kdy on sám má vzhledem ke své komunistické minulosti rozvědčíka a vítače srpnové okupace tunu másla na hlavě a jeho manželka politručka jakbysmet, obzvláště vypečené.
Do toho všeho profláklá média hlavního proudu, přesně jak z příručky manipulační techniky „agenda setting“, podstatné věci přehlížejí jak jarní krajinu, a namísto toho se věnují všem výše zmiňovaným – s odpuštěním – kravinám, čímž znovu jen a jen potvrzují, že jsou excelentními uživateli pověstného dvojího metru, mnozí již dávno dokonce dvojího kilometru.
Poslední špek má podobu opozičního a mediálního kňourání, že předseda sněmovny Tomio Okamura s sebou na Slovensko nevzal zástupce nové opozice. To vše za situace, kdy nová opozice, ve skutečnosti ale stále ještě vládní koalice, během své čtyřleté vlády napáchala v česko-slovenských vztazích nekonečné škody a hlavním smyslem Okamurovy mise na Slovensko je začít všechny ty škody postupně napravovat.
Představa, jak se takové mise účastní kupříkladu STANem navrhovaný potenciální místopředseda sněmovny Vít Rakušan, který se ještě v roli místopředsedy vlády a ministra vnitra s transparentem v ruce producíroval na slovenských protivládních demonstracích, je vskutku fantasmagorická.
Sečteno, podtrženo: Fakt je to tu jak u blbejch na dvorku.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

3.12. 2025     Švýcaři hlasovali proti povinné vojenské službě pro muže a ženy ...... O víkendu se ve všelidovém hlasování švýcarského politického systému přímé demokracie  vyslovili (resp. vyslovily) občané drtivou většinou proti vztažení povinné vojenské služby na všechny občany, tj. muže a ženy. Návrh, který podobně jako v jiných evropských zemí straší ruskou hrozbou, občany absolutně nepřesvědčil a 84% bylo proti.
Ženy tedy jsou nadále být od vojenské služby osvobozeny a mohou sloužit jen na dobrovolné bázi. Ministryně pro rovnost, rodinu a imigraci Cyrille Hugenotová prohlásila, že zatímco ženy konají v životě 60% činností neplaceně a muži naopak, tato nerovnost by (v příp. povinné vojny) se ještě prohloubila.      (Islamizace)

'Neodstoupili od míru' — Ušakov po pětihodinových jednáních mezi USA a Ruskem ..... Ruský prezident Vladimir Putin a zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff neprobírali konkrétní formulace, ale podstatu dokumentů navržených Spojenými státy ohledně otázky ukrajinského mírového uspořádání, uvedl ruský prezidentský poradce Jurij Ušaov. "Samozřejmě jsme s americkými protějšky diskutovali o podstatě dokumentů, které Američané předložili našim kolegům před časem. Probrali jsme dokumenty. Nejednali jsme o konkrétních formulacích, konkrétních návrzích, ale o podstatě těchto amerických dokumentů," řekl Ušakov novinářům.

Podle ruského prezidentského poradce strany diskutovaly o vyhlídkách dlouhodobého mírového řešení ukrajinského konfliktu. "Byl tam dokument obsahující 27 bodů; Byla nám předána a my jsme ji samozřejmě zkontrolovali. Ačkoliv jsme na formulaci nepracovali a s našimi americkými kolegy jsme o tom nediskutovali. Poté jsme obdrželi několik dalších dokumentů, čtyři dokumenty, které byly dnes také diskutovány," řekl Ušakov novinářům.

Rusko a Spojené státy se dohodly, že nebudou zveřejňovat podstatu jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, uvedl ruský prezidentský poradce Jurij Ušaov. "Dohodli jsme se s našimi americkými kolegy, že nebudeme zveřejňovat podstatu jednání," řekl Ušakov novinářům. "Byly diskutovány územní otázky, bez jejichž řešení nevidíme konec krize," dodal.

Možnost setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem bude záviset na tom, jaký pokrok bude dosažen směrem k urovnání na Ukrajině, uvedl Jurij Ušakov. "Určitě se neodklonili od míru," řekl Ušakov novinářům.

V úterý Putin přijal Witkoffa a zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera v Kremlu. Kromě prezidenta Rusko zastupovali Ušakov a vedoucí Ruského fondu přímých investic (RDIF) a ruský zvláštní prezidentský vyslanec pro hospodářskou spolupráci se zahraničními zeměmi Kirill Dmitrijev.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Pokud Evropa chce válku s Ruskem, „jsme připraveni“, říká Putin ..... Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku, pokud o ni Evropa usiluje, a obvinil vedoucí představitele kontinentu, že se snaží sabotovat dohodu o konfliktu na Ukrajině, než se setkal s americkými vyslanci.
Tyto komentáře zazněly v době, kdy byl v Moskvě zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner, aby vedli důležité rozhovory o ukončení téměř čtyřleté války, kterým předcházely dny intenzivní diplomacie.
„Neplánujeme válku s Evropou, ale pokud ji Evropa chce a začne, jsme na ni připraveni hned teď,“ řekl Putin novinářům v Moskvě.
„Nemají mírový program, jsou na straně války,“ dodal a zopakoval své tvrzení, že evropští lídři brání snahám USA o zprostředkování míru na Ukrajině.
Dodal, že evropské změny v nejnovějším plánu Trumpa na ukončení války „směřují pouze k jedné věci – zcela zablokovat celý mírový proces a předložit požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné“.
Původní 28bodový návrh Washingtonu na ukončení konfliktu byl později pozměněn po kritice ze strany Kyjeva a Evropy, které jej považovaly za vyhovující mnoha maximalistickým požadavkům Ruska.
Plán na ukončení války podporuje Trump, ale evropské země se obávají, že by mohl Kyjev donutit ustoupit ruským požadavkům, zejména pokud jde o území.
Z obavy z další ruské agrese Evropa opakovaně prohlásila, že Ukrajině by neměl být vnucován nespravedlivý mír.
Trumpovi vyslanci se nyní snaží dokončit plán se souhlasem Moskvy a Kyjeva.     (Čtěte na stránkách AC24)

Skandál kolem Bovaeru eskaluje: Více než 550 dánských farem hlásí nemocné krávy ..... Připomínám, že Bovaer je EU schválený přípravek, který se podává kravám, aby produkovaly méně metanu. Jde tedy o jedy, které mají za cíl podpořit klimatické náboženství založené na lžích.
Bylo celkem logické, že takový zásah do organismu může zvířatům uškodit, nemluvě o negativních účincích na konzumenty masa či mléka.
Zatímco EU tvrdila, že je Bovaer neškodný a nabádala evropské farmáře k jeho podávání, tak samotní chovatelé dobytka hlásí stále víc problémů.
První negativní ohlasy přicházely z Dánska, kde začal být nedávno Bovaer povinný. Nicméně mezitím se ukázalo, že farem, které mají s Bovaerem potíže, jsou stovky po celé EU.
A co Brusel? Zatím zůstává přípravek stále povolený, nicméně zemědělci již požadují, aby byl Bovaer zakázán.
Nizozemský inhibitor metanu Bovaer, vyvinutý společností DSM-Firmenich a Wageningen University, je pod obrovským mezinárodním tlakem. Podle strategie EU by přípravek měl rozhodujícím způsobem přispět ke snížení emisí metanu v zemědělství.
V praxi však přichází dramatické zprávy o vážných zdravotních problémech skotu, zejména ve Skandinávii. Počet farem, kde zaznamenávají problémy, narůstá.
V Dánsku se již 551 mléčných farem registrovalo u nezávislé organizace Seges Innovation – s případy otrav, průjmů, metabolických poruch, zanícených vemen, mléčné horečky a dokonce i mrtvých krav.
Předseda dánských producentů mléka, Kjartan Poulsen, uvedl, že nezná ani jednu farmu, která by Bovaerem krmila bez negativních následků.
Navzdory těmto zprávám dánská vláda trvá na povinném užívání přípravku, což je krok, který je stále více vnímán jako politická chyba.
Farmáři, kteří dokážou, že jejich zvířata onemocněla Bovaerem, se mohou z programu stáhnout, ale novináři hlásí pokusy potlačit kritické zprávy za účelem ochrany vládního programu.
Situace se vyostřuje také v Norsku a Švédsku. V několika případech krávy zemřely po krmení produktem, pilotní projekty byly zrušeny a zemědělské organizace tiše odstranily informace o Bovaeru ze svých webových stránek.
EU tak propagovaný „zázračný lék“ je ve skutečnosti jeden velký propadák.
Výrobce DSM, Wageningenská univerzita a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nadále trvají na bezpečnosti produktu.
Kritičtí novináři však upozorňují, že oficiální leták již varuje před vážným poškozením očí a kůže a možnými problémy s plodností.
Navíc Aarhusská univerzita – ironicky jedna z institucí, které Bovaer vědecky podporovaly – začala tříletou studii možných vedlejších účinků na zdraví krav a pohodu zvířat až od roku 2025.
Pro mnoho farmářů je to důkaz, že byli příliš brzy a bez dostatečného výzkumu donuceni k riskantnímu experimentu.
Ačkoliv zatím nebyly v jiných zemích hlášeny žádné podobné problémy, skepticismus v celé Evropě roste.
Dánský europoslanec Asger Christensen, sám farmář, vyzývá k okamžitému celoevropskému zastavení Bovaeru, dokud nebude bezpečnost vyjasněna. S odkazem na princip preventivní ochrany EU varuje:
„Krávy by neměly být obětovány kvůli rychlým úsporám CO₂.“
Skandál kolem Bovaeru opět ukazuje, jak daleko může idiotská politika EU zajít. Přípravek, který je zaváděn jen kvůli vylhané agendě, již v počátcích jeho používání přináší bezpočet problémů.
A Brusel? Namísto stažení tohoto jedu jej nadále doporučuje.
Máme zde tedy další důkaz, že EU pouze nesmírně škodí a vše, co dělá, má za cíl zničit evropské země. A vrcholem všeho je, že tato politika neškodí jen lidem, ale i zvířatům.
Ta si totiž setrvání v tomto žaláři národů vedeném idioty – na rozdíl od lidí – dobrovolně nezvolila….     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Pavlův postup narazil. Češi vyjádřili vůči jeho postupu výrazný odpor ..... Anketa Prvních zpráv ukázala výraznou nedůvěru vůči prezidentu Pavlovi při sestavování vlády. Odborníci varují, že jeho postup může překračovat ústavní mantinely a narušovat rovnováhu moci.
Čtenářská anketa serveru Prvnizpravy.cz proběhla od 28. listopadu do 2. prosince 2025 a zúčastnilo se jí 22 266 hlasujících. Výsledky ukázaly, že veřejnost je k postupu prezidenta Petra Pavla při sestavování nové vlády výrazně kritická. Podporu mu vyjádřilo 29 procent respondentů, nesouhlas uvedlo 44 procent a 27 procent hlasujících přiznalo, že si není jistých. Celkový obraz naznačuje, že prezidentův přístup vyvolává rostoucí pochybnosti.
K tomuto závěru se přidávají také hlasy ústavních právníků, kteří v posledních týdnech upozorňují na možné překračování pravomocí hlavy státu. Podle jejich výkladu má prezident při jmenování ministrů posoudit především to, zda kandidáti splňují zákonné podmínky a zda neexistují objektivní překážky bránící výkonu funkce. Odpovědnost za složení kabinetu však nese výhradně předseda vlády, který se zodpovídá Poslanecké sněmovně. Prezident proto nemá prostor měnit podobu vlády podle vlastních preferencí ani podmiňovat jmenování politickými požadavky.
Stejně varovně hovoří i ústavní právník Jaroslav Kuba, jenž v rozhovoru pro Parlamentní listy připomněl, že prezident má vládu jmenovat na návrh premiéra. Pokud je jmenování ministrů zdržováno nebo podmiňováno mimo rámec ústavy, může to podle Kuby vést až k vyvolání ústavní krize. Jeho slova zřetelně ukazují, že obavy z překračování pravomocí nejsou jen akademické, ale mají konkrétní dopady na stabilitu politického systému.
Na Kubovo varování navazují další odborníci. Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůraznil, že důvodů pro odmítnutí ministrů je podle ústavy velmi málo. Odmítání nominantů z politických či osobních důvodů označil za postup, který není v souladu s parlamentní demokracií. Kysela také upozornil, že premiér nese politickou odpovědnost za podobu vlády a prezident by měl tento princip jednoznačně respektovat.
Kriticky se vyjádřil také bývalý prezident Václav Klaus v komentáři pro Echo24. Uvedl, že Česká republika není prezidentským systémem a že prezident Pavel svým postupem ohrožuje dlouhodobě zavedenou ústavní rovnováhu. Podle Klause může snaha prezidenta ovlivňovat podobu vlády znamenat nebezpečný posun směrem k větší koncentraci moci na Hradě. Jeho slova přidávají odborné diskusi další rozměr a podtrhují vážnost celé situace.
Anketa tak dobře odráží nejen náladu veřejnosti, ale i odbornou debatu, která se v posledních týdnech rozhořela. Lidé sledují, zda prezident postupuje v souladu s ústavou, zda jeho kroky odpovídají parlamentnímu systému a zda komunikace Hradu přispívá ke stabilitě politické scény. Z výsledků ankety je patrné, že část veřejnosti považuje jeho postup za nejasný a málo srozumitelný, což dále posiluje atmosféru nejistoty.
Psali jsme: Prezident v pasti EU. Bobošíková odhaluje skrytou hru o moc
Výsledky ankety působí jako varovný signál. Ukazují, že veřejnost očekává od prezidenta jednoznačný a ústavně čistý přístup. Pokud bude prezident pokračovat v krocích, které část ústavních právníků hodnotí jako překračování pravomocí, může to oslabit důvěru v politické instituce. V době, kdy je politická scéna mimořádně citlivá, je tento signál nezanedbatelný a měl by být brán vážně.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Pravice bez pravice: Osobnosti nejsou. Figuríny ano. Kalousek mudruje, Kuba sází. Koho si tu Macinka vodí?Prezident nechápe, unie šmíruje. Demokracie kulhá. A my jen koukáme – opravdu je tohle ještě politika? ..... Richard Nádvorník sleduje rozpad někdejší pravice na marketingové figurín, groteskní tanec kolem budoucí vlády, absurdní postavení Turka i Macinky, marné přežívání TOP 09, prezidentovo nechápání reality a zároveň stále agresivnější tlaky Evropské unie
Jak nedávno konstatoval profesionální zakladatel politických subjektů pan Kalousek, hlavní překážkou na cestě k založení nového je nedostatek opravdových osobností. Kuba si to zjevně trochu pojistil a neopouští potápějící se loď bývalé české pravice sám. Jestli s osobnostmi, toť otázka. I kdyby ale s Kubou nešel vůbec nikdo, má slušnou šanci na úspěch, protože na beton půjdou Anče a Hajnej. Hajnej je sice prototyp člena hnutí ANO, ale Anče je osobnost par excellence. A to kyselo! Hledá se hlavně Trautenberk, billboardy stojí majlant.
S panem Kalouskem lze souhlasit na sto procent. Skutečných osobností je pomálu (přitom jsem pořád na telefonu). Ale jsou. Aktuálně si zaslouží pochvalu pan Macinka, který si vodí estébáka s rozvědčíkem levou rukou na provázku a váháním mezi zahraničím a životním prostředím jednak k mé velké radosti zvedá spotřebu antidepresiv v kruzích ESG manažerek co jich v Čechách je, jednak dává zavzpomínat na multitasking Miroslava Macka. Jó, to byly časy před tou privatizací knižního velkoobchodu.
Macinko, bacha!
Já jsem si na počátku komedie, které se říká vytváření vlády, myslel, že Turek se má ztratit do Ojroparlamentu. Takový naivní názor jsem měl, protože se pořád ještě v koutku duše domnívám, že pravice by mohla i v Čechách mít podstatně víc než mizerných necelých sedm procent. Někdy platí nepřímá úměra, na víc procent může pomoci trochu ubrat plyn. No, nedopadlo to a teď už se couvnout nedá.
NENECHTE SI UJÍT! NESU VÁM NOVINKY!
Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a nemocnici. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek.
Především však svou cestou dále rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. O tom všem si povídal s Petrem Hájkem. A přidal některé autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často vpravdě téměř neuvěřitelné účinky těchto tajemných přírodních pomocníků našeho zdraví.
Sledujte zde
Turek musí být ministrem, i kdyby na elektřinu nebylo, aby rozvědčíkovi vodiči a libodémo scéna pochopili pár legislativních detailů. Prezident to nepochopí nikdy. Škoda, že tam není Nerudová, ta je aspoň hloupá tak nějak autenticky. Nicméně, Macinko, dávaj si sakra bacha!! Hlavně na honech. Demokracie je sviňa, když člověk prohraje.
Vzpomenuv soukromníka Kalouska, věnujme tichou vzpomínku i TOP09. To je krásně neopravitelný subjekt. Venku je počasí na dva svetry a prodavačka mobilů nikde. Člověk by řekl: Havel, jméno zavazuje. Asi jen v podnikatelských kruzích. A tenhle Havel řídil gymnázium. Hned máte o důvod víc dát děti na řemeslo.
Neopravitelný strom
Nejvíc neopravitelná je nicméně Evropská unie. Nejsem Havel, takže si vůbec nevybavuji, kdy jsem naposled slyšel z Bruselu dobré zprávy. Asi nikdy. Naposled se na nás valí tohleto plošné skenování soukromé digitální komunikace. Odborně Chat Control. Jenomže my, kanárci v dole, víme, že … Počkej, broučku, ještě se nesvlíkej, já to chci dopsat…
Vladimír Škutina má ve své knížečce Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu! pěknou vzpomínku na jednoho truhláře. Asi doplníme pro neznalé? – Jaro 1968, socialismus s lidskou tváří taky ve stadiu pokusu, jen místo zelené rudá a fšechny ti komunity nebyly tak v laufu. A ten skeptik truhlář, kdo to asi byl?, říká, že nemocný strom nemá cenu zachraňovat, je, řečeno slovníkem pana Kuby a tohoto článku, neopravitelný. Musí se zasadit jiný.
Kubovi se to sází. Ale ODS není zdaleka to nejhorší, co se nedá opravit. Když už musíme být v unii, nevím tedy, proč, nechcete někdo zasadit novou? Počkal bych si, jestli se ujme. Najdete mne v Kostarice.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Komu zvoní hrana Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... S tím, jak se pro Ukrajinu nepříznivě vyvíjí situace na bojišti a jak sílí americký tlak na jednání o míru, vzrůstají v našem veřejném prostoru obavy o to, aby si Ukrajina udržela svou nezávislost a suverenitu a nestala se faktickým ruským protektorátem. Někteří naši politici a opinion makeři z toho mají takovou obavu, že trvají na pokračování války, i když její konečný výsledek může být pro Ukrajinu ještě daleko horší, než dnešní stav.
V této souvislosti je zajímavé, že podobné obavy o nezávislost a suverenitu nikdo neventiluje v případě naší vlastní země. A při tom jsme na tom z tohoto hlediska opravdu velmi špatně. Je zcela zřejmé, že se opět dostáváme do pozice země s omezenou suverenitou, o jejíž zahraniční politice i vnitřních poměrech se rozhoduje zcela otevřeně zpoza našich hranic bez ohledu na názory našich občanů i jejich demokraticky zvolené politické reprezentace.
Evropská unie, jejímiž jsme členy, se stala všestranně upadajícím a v mezinárodní konkurenci zaostávajícím uskupením fanaticky prosazujícím levicovou progresivistickou ideologii, která bez ohledu na realitu vede celý blok k úpadku a faktickému rozvratu. Srovnání s bývalým komunistickým blokem vůbec není od věci. Jako kdysi ten se i EU dnes snaží své selhávání řešit masivním zbrojením a sázkou na přípravu vojenské konfrontace s domnělými nepřáteli navenek a utahováním šroubů uvnitř.
Důkazem tohoto neblahého vývoje je skutečnost, že EU bez ohledu na nesouhlas drtivé většiny veřejnosti i politické scény napříč politickým spektrem stále bezohledně vnucuje naší zemi politiku, která ekonomice i občanům objektivně a prokazatelně škodí. Příkladem budiž celý Green Deal, který právě na naši zemi a její obyvatele dopadá nejtíživěji, přičemž jakýkoliv vliv těchto hospodářství devastujících politik na změnu klimatu, jíž je zdůvodňován, je zcela marginální. Přístup Bruselu k takovým věcem jako je zákaz spalovacích motorů, emisní povolenky, nucené zateplování budov atd. je zcela arogantní a názor České republiky je pro něj naprosto irelevantní. Stejně bezohledně jsou prosazovány takové projekty, omezující občanské svobody, jako je pověstný tzv. Chat Control, který zavádí šmírování veškeré internetové komunikace. Pokud se Bruselu postaví do cesty znění dosavadních smluv a národní legislativa, zasáhne Evropský soud v Lucemburku, který progresivistické priority extenduje s odkazem na občanství EU i do zemí, které takové legislativní změny odmítají. Příkladem budiž jeho poslední judikatura o homosexuálních sňatcích.
Česká republika se v těchto poměrech není schopna pádu do postavení faktického protektorátu Bruselu bránit. Naši politici se o to dosud ani vážně nepokusili. Země, které hájí své národní zájmy a postaví se Bruselu na odpor (jako dnes Maďarsko a Slovensko, dříve Polsko), jsou ostrakizovány v evropských institucích, jsou jim zadržovány dotační platby, jsou obcházeny, vylučovány a vystaveny kampaním podvracejícím jejich demokraticky zvolené vlády.
K eliminaci jakéhokoliv odporu proti dnešnímu směřování EU je zneužívána válka na Ukrajině a strach z Ruska, který je neustále šířen. Jakýkoliv nesouhlas a odpor proti současné evropské politice je označen za proruskou propagandu, jeho protagonisté za ruské kolaboranty, válečná hysterie má zastřít skutečné dopady zhoubné bruselské politiky. Budoucí válka s Ruskem má být hlavní beranidlo urychleného umělého sjednocení a centralizace Evropy.
Přitom hlavní evropské velmoci – Francie a Německo – si mohou dělat, co se jim zlíbí, bez ohledu na stávající pravidla a bruselské direktivy. Příkladem budiž dnešní Německo, samo původce energetické krize v Evropě, jíž vyvolalo svou bezohlednou zelenou Energiewende. To si dnes bez ohledu na EU i své sousedy rozhodlo masivně od ledna dotovat ceny elektřiny a postavit své okolí do těžko řešitelné situace. EU mlčí.
Naše vznikající vláda bude mít zásadní problém se s touto situací vyrovnávat, stejně jako naplnit své další programové priority, jako je odmítnutí emisních povolenek a azylového paktu. Hrozí nám tvrdé tresty v podobě odstřižení od evropských dotací, na které si z velké části svými národními příspěvky do bruselské kasy platíme sami. Brusel v režii Německa a Francie dává nepokrytě najevo, že se s našimi zájmy a potřebami nepočítá. Chová se, jako bychom byli poraženými v nějaké jimi vyhrané evropské válce. Posledním krokem má být zrušení práva veta, které jejich neomezenou faktickou vládu nad EU završí. Je smutné, že u nás se pro zbavení vlastní země posledního atributu suverenity vyslovuje i její současný prezident.
Představa, jak budou poměry a rovnováha sil v Evropě vypadat, až se projeví výsledky německého programu megazbrojení, není už vůbec povzbuzující. Ne nadarmo Francie a Polsko již vyjádřily ze směřování svého tradičního dnes partnera a kdysi rivala znepokojení. U nás si tyto otázky nikdo neklade. My se bojíme jenom války na vzdáleném Donbase.
Podstatné při tom je, že tento vývoj vzbuzující obavy nesměřuje k posílení prosperity a svobody na našem kontinentě, ale k pravému opaku – k udržení a utužení poměrů, které jej prokazatelně vedou k úpadku a nesvobodě.
Vidíme-li proto v dění na Ukrajině a v jednáních o ukončení tamější války každou třísku v Trumpově oku, neměli bychom přehlížet trámy v oku vlastním. A slyšíme-li zvonit hranu ukrajinské suverenitě, nemylme se - té naší už bohužel také odzvonilo. Jen si to přiznejme.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Čtyři králové ..... Generál Zalužný se vrátil na Ukrajinu. Prý všude dobře, doma nejlépe. My, hloupí dezoláti hltající ruskou propagandu samozřejmě víme, že jde o klíčovou postavu celého dramatu, protože je velmi oblíbený, ba dokonce jeho aureola válečníka zastiňovala i Zelenského. Poslední dva roky války strávil v Británii jako velvyslanec a šířil tamodtud velmi znepokojivé myšlenky o ukrajinském nacionalismu, ale také byl znepokojivě realistický po vojenské stránce.
Před několika dny také jednali Američané s Ukrajinci na Floridě. Mluvilo se o „produktivních rozhovorech,“ což diplomaticky znamená, že nikdo nechtěl ustoupit, ale neřvali na sebe a nikdo od jednacího stolu neodešel. S Witkoffem, Rubiem a Trumpovým zetěm jednali Rustem Umerov, toho času obviněný z korupce a zástupce mého oblíbeného Kyryla Budanova, kterého považuju za nejvšehoschopnějšího člověka na Ukrajině… také realistu, ale více mešuge. Mimochodem… za útoky na tankery v Černém moři stála ukrajinská SBU, čili právě Budanov.
Zelenský mezitím jednal s Macronem… jako obvykle, o ničem. Jen se na hentěch interneteh objevily spekulace, že ukrajinský prezident dostane někde azyl…
Evropské země odmítly dát Belgii záruky na čachrování se zmrazenými ruskými aktivy, Evropská centrální banka také, takže z „loupeže století“ zatím nic nebude. Zatím! Donald Trump navíc oznámil, že se Spojené státy už na pomoci Ukrajině finančně NEPODÍLEJÍ. Teď už na tom jen vydělávají. Ministr zahraničí , Rubio, zase nejede na summit ministrů zahraničí NATO. Asi se nechce vidět s Lipánkem…
Steve Witkoff jedná s Putinem, jestli bude Rusům stačit to, co zatím obsadili… a k tomu celý Donbas… Toť jsou ve stručnosti události posledních dní a hodin.
Nevím, jak vy, přátelé, ale já vidím čtyři krále. Je tady oblíbený Valerij Zalužný, za kterého kopou Britové. Ti samozřejmě nechtějí žádný konec války. Ti nejvíc chtěli, aby celá ta válka byla a Boris Johnson pro to docela dost udělal. Zalužný se v posledních dnech vyjádřil, že teď je to prohrané, ale nevadí, válku teď zmrazíme a za pár let si dáme repete.
Pak je tady Kyrylo Budanov. Chráněnec CIA. Fatalista. On řekl, že buď Ukrajina vyhraje a pak nebude problém splatit všechny válečné půjčky a nebo prohraje a pak jim nějaké splácení může být jedno. Jestli někdo zpomalil ruskou válečnu mašinérii a způsobil Rusům skutečné problémy, je to právě on.
Do třetice je tady Zelenský a jeho klika. Ti teď jsou pod tlakem NABU, ztrácejí zahraniční kontakty a zažívají přesně stejný Mnichov jako kdysi zažíval Beneš. V tom smyslu, že Francie se k nám tehdy stavěla tak, že jsme z její vůle jako stát vznikli a z její vůle nás mohou okleštit, jak chtějí, protože oni jsou našimi patrony. Teď dělají přesně totéž Spojené státy Zelenskému. Ale… tihle kluci mají hodně peněz a pořád mají Jermaka. Ten uměl budovat korupční struktury a ty nikam nezmizely. Zelenský má podporu v EU. Především ve Francii a Německu
A pak je tu čtvrtý král. Ten, o kterém se mluví jen tehdy, když se stane chyba. Ten, který se objeví v mééédiích jen tehdy, když zapomenou vyretušovat nějaký ten hákenkrojc. Andrij Bileckyj. Bílý Vůdce. Prapor Ajdar, Azov, Kraken, Pravý sektor a další. Faktický šéf nácbatalionů. Těch, které se teď už k frontě nepřibližují a klidně odmítnou nastoupit třeba do Pokrovsku, kde Ukrajina bez problémů slavně vítězí.
Už jsem tady psal, že ono to není ani tak o míru, jako o zachování Ukrajiny jako státu (a beranidla proti Rusku). Situace na frontě i v evropském zázemí je vážná, mnohem vážnější, než to vypadá v České televizi.
Podle mě Putin ně nějakou formu míru kývne. Ne proto, že by nechtěl víc. Ne proto, že by se nechal uchlácholit. Jednoduše proto, že čas dozrál a není nutné, aby zbytek Ukrajiny rozvrátilo Rusko, ale aby ji dál už rozvracel Západ. Putin si nic nepřeje víc, než aby se do sebe pustili chráněnci Britů, Američanů, Němců a Banderovců. Nač dělat válku, když bude občanská válka, že?
Události se dávají do pohybu. Prosím všimněte si, že americký mír je vlastně ještě dobrá možnost. Všechny ostatní jsou horší, než současná válka. O míru se mluví, ve jménu míru se teď všichni hemží, ale ve skutečnosti jde o zachování Ukrajiny jako státu a jako páky proti Rusku. Vlastně se tím nikdo ani moc netají. Ovšem, prakticky nikdy to nevyjde. Západní nástroje jsou zpravidla odhozeny až ve chvíli, kdy už se nedají pro nic zachránit.
Podmínky pro konec války a začátek občanské války jsou naplněny.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Dlouholeté úsilí vlád o ovlivňování počasí. Oficiálně geoinženýrství, reálně chemtrails ..... Modifikace počasí alias geoinženýrství. Tucker Carlson v úryvku z rozhovoru s Danem Wigingtonem rozebírají již dlouholeté úsilí vlád o ovlivňování počasí. Stále existují lidé, kteří si myslí, že to celé patří mezi konspirační teorie, přitom již v roce 1962 prezident Lyndon Johnson oficiálně ve svém projevu přiznal, že máme moc ovládat vrstvu oblačnosti po celém světě. Už tehdy! „Kdo ovládá počasí, ovládá svět“.
V současné době se ve 36 státech USA připravuje legislativa zakazující geoinženýrství nad jejich územím. Státy Tennessee a Florida již tuto činnost zakázali. Více o patentech a činnosti armády ve videu. [zdroj]
Tucker Carlson & Dane Wigington: Geoinženýrství
Když ti předstírají, opět jako v definici na Wikipedii, kterou jste si přečetli, že se jedná o nějaký bizarní spiknutí, vraťme se zpět do roku 1962. Před 63 lety prezident Lyndon Johnson natáčený, oficiálně, řval jako šílenec. Je to prvních 30 sekund týdenního nepolitického celostátního vysílání Geoengineering Watch bez reklam, ale prvních 30 sekund je tento filmový záznam, kde Johnson prohlašuje, že tehdy máme moc ovládat vrstvu světových mraků, a cituji, kdo ovládá počasí, ovládá svět.
Jak daleko se od té doby dostali? To umožní člověku určit vrstvu světových mraků a nakonec ovládat počasí, a ten, kdo ovládá počasí, bude ovládat svět.
No, je to ten druh šílené arogance, která, víte, ničí svět. A Johnson byl, ať už si to uvědomoval nebo ne, odhodlán pomoci zničit svět. Takže zlý člověk, ale myslím, že podle jakéhokoli měřítka.
Takže nejsem nutně překvapen. Co mě ale překvapuje, je fakt, že tento program, ten, který popisujete, mohl v tomto měřítku, kontinentálním, globálním, pokračovat přes 60 let a nikdo o něm neví ani o něm nemluví. Máme obrovskou vládu, spoustu volených úředníků, co říkají, když se jich zeptáte?
Je to trochu jako narativ o bezpečném a účinném, že? Celá lékařská komunita předstírá, že injekční aplikace toxických těžkých kovů je bezpečná a účinná, a dodnes předstírají, že tomu tak je, i když k pochopení, že to bude škodit, není potřeba velký intelekt ani vzdělaný jedinec, a přesto tento narativ pokračuje dodnes. Takže opět, tato masová psychóza popírání je otupující, ale už to dlouho skrývat nelze.
A teď se začíná ozývat i klimatoložka, která začíná uvádět, jak neuvěřitelně katastrofální by tyto programy byly, kdyby nebyly zavedeny. Zatím to přímo nepřiznávají, ale blíží se k tomu. A když se podíváte na historický precedent, kdy americká armáda začala s modifikací hurikánů?
A letos se na frontě hurikánů dějí zajímavé věci, protože v žádném z nich nejsou odkláněny. A lidé, kteří předstírají, že nelze manipulovat s meteorologickým systémem takové velikosti, to je naprostý nesmysl. Věda to zcela popírá.
Americká armáda zahájila své operace modifikace hurikánů v roce 1947 s projektem Cirrus a dokonce i výsledky tohoto počátečního testování v malém měřítku se zdály mít takový vliv na cyklonální rotaci, že z toho byly zahájeny soudní spory, načež začali být ohledně svých operací více tajní.
A vy jste řekl, že si všimnete, že na Floridě nejsou žádné hurikány. Takže v posledních několika letech byla Florida, zejména západní pobřeží Floridy, prostě zničena, víte, miliardy, desítky miliard dolarů škod způsobených hurikány, letos žádné hurikány. A vy říkáte, že to není náhoda.
Tohle říkáte?
Říkám, že víme, že technologie pro řízení bouří takové velikosti existuje. A dovolte mi provést srovnání. Desetileté dítě by mohlo odklonit směr stotisíctunového nákladního vlaku doslova zatažením za páku a změnou kolejí.
To je pravda.
A to je ten druh malého vstupu, masivního výstupu, který můžete mít s těmito cyklonálními rotacemi, když mají schopnost manipulovat s atmosférickými tlakovými zónami. To je nesporná, patentovaná věda. Tak proč bychom si mysleli, že tento typ operací nepoužívají?
Máme historický precedens. Projekt Pepek ve Vietnamu byl tak úspěšný v kontrole srážek. Toto je historický rekord, že do roku 1976 schválili smlouvy InMod, které zakazují manipulaci s počasím pro válečné účely, ale ne nad vlastním obyvatelstvem země.
Takže, když se podíváme na…
Můžu vás požádat, abyste přestal? Promiňte, že házíte… Jsem v tomto tématu tak neznalý, ale najednou mě to tak zaujalo, že se jen chci ujistit, že nám nic neunikne.
Operace Pepek, tak jste tomu říkali ve Vietnamu?
Správně.
O tom jsem nikdy neslyšel, stydím se to říct. Co to je?
Co to bylo? Je to velmi snadno dohledatelný historický záznam. Americká armáda byla tak úspěšná v kontrole srážek nad Vietnamem, že mezinárodní společenství se tím velmi zabývalo, alespoň na první pohled, a v roce 1976 schválila smlouvy InMod, mezinárodní smlouvy zakazující manipulaci s počasím za války. Takže když lidé tvrdí, že se jedná o konspiraci, nemáme takovou moc a kontrolu a snaží se problém klimatického inženýrství zabalit jako lokalizované, medializované operace zasévání mraků. To jsou dva úplně odlišné tvorové. A vidíme, že i někteří státní zákonodárci dělají totéž.
A my se to v Geoengineering Washington snažíme napravit, protože nyní spolupracujeme a spolupracujeme s řadou státních zákonodárců. V 36 státech probíhá legislativní řízení, které zakazuje geoinženýrství nad jejich oblohou. Tennessee a Florida tak již učinily.
Ale my je opravujeme a dáváme jim přesný směr, že lokalizované medializované operace zavádění mraků, takové, které se snažili zaplett do texaských povodní, které zabily tolik mladých Američanů, jako by byly spojeny s lokalizovanou operací zavádění mraků, která je ve srovnání s klimatickým inženýrstvím prakticky bezvýznamná. Je to mravenec ve srovnání se slonem. Takže ti, kteří ovládají média a snaží se ovládat narativ, se záměrně snaží tyto dvě věci zaměnit.
Jsou úplně jiné. Snaží se maskovat nebo skrýt slona na obloze, kterým jsou operace klimatického inženýrství. Takže tyto programy jsou opět historickým záznamem.
Čínská vláda je například tak úspěšná v inženýrství sněhových bouří. Tuckere, pamatuješ si na vánici v New Orleans v lednu? Pamatuješ si to?
Ne, nepamatuji si.
V New Orleans byla sněhová bouře, poprvé v zaznamenané historii. Byla sněhová bouře na Floridě, sněhová bouře na pobřeží Mexického zálivu. Mimochodem, to bylo 21. ledna.
To je zajímavé datum, kdy se to stalo. Jsou to demonstrace toho, co dokáže klimatické inženýrství. A čínská vláda už dávno otevřeně prohlásila, že vyvolává sněhové bouře pomocí endotermicky reagujících prvků.
Jsou to patentované prvky, které doslova dokáží přeměnit to, co by měly být kapalné srážky, déšť, na sníh. A pokud si lidé uvědomí, že mají lékárničku, která jim leží na poličce při pokojové teplotě 20 let, smícháte studený obklad a okamžitě máte led. To je endotermicky reagující prvek.
Ten se vkládá do vlhkosti z oblaků. A v Číně byli tak úspěšní, že způsobili Pekingu škody za miliardy dolarů, načež o tom začali mluvit méně otevřeně. Všichni o tom psali.
CNN, Popular Science, The Guardian, všichni. Ale když tohle zmíníte tady, najednou jste blázen v alobalové čepici. Ve stejný den, když v New Orleansu vánice, v polárních oblastech, na Aljašce, v Grónsku, na Islandu, na Sibiři, bylo nad bodem mrazu a pršelo.
Pamatujete si na hluboký mráz v Texasu, Tuckere, před pár lety, před pěti lety, něco takového?
Ano, velmi dobře. Ano, vypnulo to velkou část jejich sítě.
Správně. Takže když bylo v Dallasu pod nulou, na severním pólu bylo o 33 stupňů tepleji. Zamyslete se nad tím.
A to nám nikdo neřekl. Takže až budete, podívejme se na klimatické konference COP. Víte, co to je?
Mezinárodní klimatické konference, které pořádáme pravidelně. Tyto konference nemají za cíl změnit zažitý chod věcí. Mají za cíl donutit země, aby se aktivně nebo pasivně podílely na klimatickém inženýrství.
Na některých z těchto konferencí, v Cancúnu, v Kodani, jsme měli v době konání konference rekordně nízké teploty, a to i přes nadnormální teploty ve všech okolních oblastech. To je ukázka toho, co klimatické inženýrství dokáže. Takže zpět k hurikánům.
Odklon hurikánů v tomto roce je demonstrací i pro další země, jak moc má americká armáda manipulovat s tlakovými zónami atmosféry. A opět, jedná se o patentované procesy. Pro posluchače, kteří slyšeli o HAARPu na Aljašce, nejsem si jistý, jestli jste o něm někdy slyšeli, Tuckere, HAARP?
Ne. Dobře. Existují obrázky.
Není pochyb o jeho funkci ani o tom, co patenty popisují, že dokáže. Dokonce i Discovery Channel natočil dlouhou epizodu, kterou teď zřejmě stáhli z vysílání, s názvem Controlling the Weather (Ovládání počasí). Ale to je zbraň hromadného ničení.
Hrají to jako neškodné výzkumné zařízení. Je to ohřívač ionosféry. Vysílá 3,6 milionu wattů energie do elektricky nabité ionosféry, což způsobuje elektrickou řetězovou reakci. Doslova používají atmosféru jako fyzikální laboratoř, což víme, že dělají, že jo, Tuckere? Znáš Projekt Starfish Prime a Projekt Fishbowl, pokud jsi o nich slyšel? To jsou experimenty americké armády s detonací vodíkových bomb v magnetosféře, o kterých si mysleli, že by mohly zničit celou atmosféru. Zastavilo je to? Ne, nezastavilo. Takže instalace jako HAARP se používají k řízení zón atmosférického tlaku zpět k hurikánům.
Pokud můžete manipulovat se zónami atmosférického tlaku pomocí těchto směrových ohřívačů ionosféry, můžete doslova manipulovat s jejich dráhou. A je to to, co vidíme? Je to demonstrace pro ostatní právě teď?
Chce administrativa, aby nedošlo k velké hurikánové katastrofě, když zrušila veškerou nouzovou ochranu a všechno ostatní? Nechtějí teď také bojovat tuto bitvu? Nevíme.
Můžeme o těchto věcech spekulovat, ale fakt, že v tomto okamžiku neexistuje nic, co bychom mohli nazvat přirozeným, je nesporný.
To je úžasné. A pár různých vláken. Zaprvé, americká armáda v této zemi, naše armáda vede propagandistické operace proti našemu obyvatelstvu a dělá to na sociálních sítích. A samozřejmě to dělá i prostřednictvím konvenčních médií, a to už dlouho. Ale rozhodně se to stalo agresivnějším. Takže je to nezákonné.
Je to nemorální. Každý, kdo se toho účastní, by měl být ve vězení. Ale stává se to.
A bohužel jsme tomu nedokázali zastavit. Takže víme, že našemu obyvatelstvu lžou o celé řadě věcí, včetně toho, co dělají. Zadruhé, víme, že v posledních 15 letech jste viděli tyhle tlusté zženštilé generály, jak najednou mluví o tom, jak je změna klimatu jednou z hlavních hrozeb pro národní bezpečnost a že účelem americké armády je bojovat proti změně klimatu. Bylo toho hodně. A je to velmi matoucí pro lidi, jako jsem já, kteří si myslí, že účelem americké armády je střílet na lidi, kteří se snaží napadnout naši zemi. Co má změna klimatu společného s národní bezpečností?
Ale to říkají už hodněkrát. A váš popis to najednou dává smysl. Hodně z toho, co dělají, se snaží zmírnit nebo říkají, že se snaží zmírnit dopady změny klimatu.
Myslím, že je tohle víc na veřejnosti, než jsem si do teď uvědomoval.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

ODHALENO, kdo je skutečným prezidentem ČR – LOUTKA PAVEL TO NENÍ! Londýn nařídil přítomnost poskoka Fialy na summitu EU. Z Pokrovska opět Krasnoarmejsk! Nacistický Kyjev právě dělá totéž, co Hitler v dubnu 1945 ..... Tak to nakonec přišlo právě v době mírových rozhovorů, tedy pro Kyjev v té nejméně vhodné chvíli. Ruská armáda totiž oznámila, že převzala kontrolu nad několika klíčovými městy na frontové linii, včetně Krasnoarmejsku (Pokrovsku) v nyní již ruském Donbasu a Volčansku v Charkovské oblasti, sdělil prezidentu Vladimiru Putinovi náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.
Podle mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova byl Putin o situaci informován během návštěvy velitelského stanoviště 30. listopadu. Putin byl také informován, že operace k osvobození Guljajpole v Záporožské oblasti byla zahájena a že již probíhají pouliční boje. Prezident „vydal nové pokyny, aby byly jednotky vybaveny vším potřebným pro bojové operace během nadcházející zimy,“ dodal Peskov.
Podle Kremlu ruské síly také obklíčily ukrajinskou armádu v aglomeraci Krasnoarmejsk-Dimitrov (Pokrovsk-Mirnograd), přičemž Dimitrov je nyní pod kontrolou Moskvy. Kupjansk, klíčový logistický uzel poblíž řeky Oskol, byl také hlavním cílem, protože zajišťuje ruské pozice v regionu a umožňuje další postup na západ. Na začátku listopadu Gerasimov uvedl, že město je nyní plně pod kontrolou ruských sil. Kyjev odmítl zprávy o obklíčení a prohlášení Moskvy označil za přehnaná.
Kyjev začal popírat realitu na bojišti jako Adolf Hiter od počátku dubna 1945
„Kupjansk je pod kontrolou ukrajinských obranných sil,“ uvedl ukrajinský generální štáb a zároveň popřel jakékoli významné neúspěchy ve Volčansku a Krasnoarmejsku (Pokrovsku). Vladimir Zelensky bagatelizoval ztráty na bojišti a zároveň apeloval na západní podporovatele, aby poskytli další pomoc. Kyjev prostě začíná popírat realitu na bojišti, což je příznak kognitivní disonance a demise racionality v Kyjevě. Podobný jev byl patrný u Adolfa Hitlera v dubnu 1945, který nařídil v říšském rozhlase vysílat informace o tom, že německá armáda drží pozice a hlavnímu městu nic nehrozí.
Ukrajinské jednotky také čelí dezertacím a nedostatku posil, rostoucímu odporu veřejnosti vůči mobilizaci a zprávám o vojácích, kteří obviňují Kyjev, že je nutí držet nebránitelné pozice. Postavení Zelenského dále oslabil velký korupční skandál v ukrajinském energetickém sektoru, který se týkal údajných úplatků v hodnotě přibližně 100 milionů dolarů a vedl k odvolání jeho ministrů spravedlnosti a energetiky.
A to není všechno. Podle nejvyššího vojenského představitele aliance NATO zvažuje NATO „agresivnější“ reakci na kybernetické útoky, sabotáže a narušování vzdušného prostoru ze strany Ruska. Admirál Giuseppe Cavo Dragone řekl [1] deníku Financial Times, že západní vojenská aliance zvažuje zesílení své reakce na hybridní válku ze strany Moskvy. „Studujeme vše… V kybernetické oblasti jsme spíše reaktivní. Uvažujeme o tom, že budeme agresivnější a proaktivnější namísto reaktivního přístupu,“ řekl Dragone, který je předsedou vojenského výboru NATO.
Velitel vojenského výboru NATO vyzval k preventivním úderům aliance proti Rusku
Evropa byla zasažena četnými incidenty hybridní války – některé jsou připisovány Rusku, jiné jsou nejasné – od přerušení kabelů v Baltském moři po kybernetické útoky napříč kontinentem. Někteří diplomaté, zejména z východoevropských zemí, naléhají na NATO, aby přestalo být pouze reaktivní a začalo útočit. Taková reakce by byla nejjednodušší v případě kybernetických útoků, kde má mnoho zemí ofenzivní schopnosti, ale byla by méně snadná v případě sabotáže nebo vniknutí dronů.
Giuseppe Cavo Dragone, předseda vojenského výboru NATO
Dragone uvedl, že „preventivní úder“ lze považovat za „obranné opatření“, ale dodal: „Je to dále od našeho běžného způsobu uvažování a chování.“ Dodal: „Agresivnější přístup ve srovnání s agresivitou naší protistrany by mohl být jednou z možností. [Otázky jsou] právní rámec, jurisdikční rámec, kdo to bude dělat?“ Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že Dragoneho komentáře pro FT byly „extrémně nezodpovědným krokem“ a naznačovaly „připravenost NATO pokračovat v eskalaci“.
Prezidentem ČR je ve skutečnosti Petr Kolář
Situace v České republice se může zdát nepodstatná jako lokální záležitost nevraživosti mezi miliardářem a prezidentem kontrolovaným havlistickými militantními kruhy napojenými na bývalého velvyslance ČR v Rusku a v USA Petra Koláře, který je skutečným současným prezidentem na Hradě a rozhoduje o tom, co bude Petr Pavel jako dosazená marioneta dělat nebo nedělat.
Pokyny ke zdržování jmenování Andreje Babiše pochází nejen od lidí okolo Pávka, ale hlavně z londýnské centrály MI-6 a cílem je udržet Petra Fialu v zahraniční politice ČR. V současné době se hraje o to, jestli bude nebo nebude v Evropě válka s Ruskem v roce 2030, takže je snaha udržet v Evropě u moci válečné vlády a pro-válečné politiky za každou cenu. Pamatujte na jedno datum – 10 prosince 2025.
Petr Pavel během své prezidentské volební kampaně ve Vysokém Mýtě. Vpravo je Petr Kolář, který ho během kampaně koučoval a doprovázel
Právě v tento den se bude konat summit EU, na kterém se bude schvalovat trojice strategických dokumentů. Za prvé, bude se schvalovat tzv. realizační rámec již schváleného migračního paktu, který začne platit od 1. června 2026, de facto za půl roku. Za druhé, bude se schvalovat nová koncepce automobilového průmyslu v EU do roku 2035.
A za třetí, bude se schvalovat obrovský balík 140 miliard EUR zbrojní pomoci pro Ukrajinu. A je jasné, že na tomto summitu by Andrej Babiš mohl dělat problémy Londýnu, takže bylo rozhodnuto, aby tam jel Petr Fiala jako premiér v demisi a odkýval tam všechno za Českou republiku. Takový je plán a úkol.
V Londýně bylo rozhodnuto, že na summitu EU musí být Petr Fiala
Peníze pro Ukrajinu v objemu 140 miliard EUR mají být získány buď konfiskací ruských aktiv, pokud se k tomu najde souhlas zemí EU, anebo se na tu sumu složí všech 27 zemí EU v podobě mamutí půjčky, kterou si EU vezme na sebe a peníze pošle Ukrajině.
Právě proto tam Londýn potřebuje Petra Fialu, protože ten zvedne ruku pro první i pro tu druhou variantu. Sekyra ve státních rozpočtech ČR za 4 roky po jeho vládě už v Praze zaseknutá je, takže zaseknout sekyru dluhu za ČR i v Bruselu nebude pro něho žádný problém. Chce to přece odvahu, a té má Fiala na rozdávání. Peníze pro Ukrajinu jsou potřebné na udržení války v chodu do roku 2030.
Petr Fiala při návštěvě v Evropském parlamentu
Brusel i Londýn totiž chtějí tzv. “vysedět” Trumpa a jeho mandát, prostě to s ním vydržet a počkat na nového amerického prezidenta v lednu 2029. Ten už by mohl být zase pro-válečný a prostor pro válku s Ruskem o rok později v roce 2030 by byl tím pádem otevřen. Takový je plán, na kterém se pracuje již teď. Takže v této chvíli jde pouze o jedinou věc – udržet současnou a zkorumpovanou juntu v Kyjevě u moci za každou cenu, i kdyby korupce potápěla celou ukrajinskou vládu, i kdyby kvůli korupci nešla elektřina ani na operačních sálech v ukrajinských nemocnicích.
Juntu v Kyjevě vytvořil Brusel, Londýn a Washington v únoru 2014
Tato junta v Kyjevě totiž byla v únoru 2014 instalována k moci právě Evropskou unií ve spolupráci s tehdejší americkou a britskou vládou. Je to jejich vlastní výtvor, vlastní Frankenstein a ta korupce je součástí práce Bruselu, Londýna i Washingtonu.
Protože pouze korupčníci, kteří jdou přes mrtvoly vlastního národa, který posílají umřít na frontu, dokáží pro své partnery v Bruselu prodlužovat válku s Ruskem tak dlouho, jak dlouho Brusel bude platit. Takhle funguje mafie. Ta dosadí do funkcí ve státe bestie, křivé charaktery, všehoschopné bestie, které ale jsou spolehlivé v jedné věci – ve své zkorumpovatelnosti.
Ňuchačenko na návštěvě u rozvědčíka
Když jim mafie nasype, a sype jim pravidelně, prachy, drogy, štětky, chlast, tak tyto bestie jim za to slouží do roztrhání těla a vyplní jim jakékoliv přání. A tím přáním je udržet válku na Ukrajině do roku 2030, i za cenu, že to bude válka do posledního Ukrajince. Nemyslete si, že to Zelenský dělá proto, že je sadista a dělá mu to dobře, že posílá lidi na smrt.
Ne, on to dělá proto, že je zkorumpován a bere za to od západních partnerů a s jejich svolením peníze z darované zbrojní pomoci! To odklánění peněz v Kyjevě se děje s vědomím Bruselu! To je to tajemství, které se nikdo nemá dozvědět! Kyjevská junta ty peníze nekrade, ona si je na základě dohod s Bruselem a donedávna i s Bidenovým Washingtonem bere v podílech podle dohody. A na oplátku za to junta prodlužuje na Ukrajině dávno prohranou válku s Ruskem až za hrob. Za hrob vlastních občanů. A to je realita!     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Zavírání a zničení elektráren – Hořká cena „zeleného“ snu a smích z Německa ..... Vážení, jestli si nedokážeme obhájit svoji vlastní elektřinu na která jsme naprosto závislí, tak Bůh s námi.
Výrobní cena jedné megawatthodiny elektrické energie se pohybuje kolem 6 eur, ale emisní povolenka, ten moderní odpustek za uhlík, je dnes na neuvěřitelných 80 eurech. Takže výsledná cena, kterou platíme, je minimálně 86 eur. To je aritmetika, kterou zvládne i prvňáček.
A v tom je ten hlavní trik: Německé penzijní fondy, ty chytré hlavy, si povolenky nakoupily, když stály třeba jen 10 eur. Díky dnešní ceně tak budou mít čistý zisk kolem 70 eur z každé prodané povolenky. To je naprostá bomba! My jim budeme z naší elektřiny platit jejich sladký život v důchodu, a naši senioři (jako já) se budou dívat, jak si Fricové za naše prachy užívají a cestují. To je bomba s atomovým hřibem!
No, a protože tyhle povolenky vyhnaly cenu elektřiny tak vysoko, naše uhelné elektrárny, jako jsou Počerady, Chvaletice a další, se stávají nevýdělečnými. A my je jako ti tupci budeme zavírat. A kdyby jen zavírat! My je budeme zaplavovat a zasypávat – doslova ničit nenávratně infrastrukturu. Tohle normální, soudný člověk nevymyslí. To je práce buď naprostých diletantů, nebo geniálních loutkovodičů v cizích službách.
A teď ta největší sranda: Víte, že výpadek po odstavení uhelek bude činit až 40 % naší výrobní kapacity? A víte, že je nemáme čím nahradit? Větrníky a soláry prostě nefungují, když nefouká a nesvítí. Ve finále budeme bez elektřiny, a jak tak koukám, zajímá to vůbec někoho z těch, co o tom rozhodují? Zdá se, že ne.
Až budeme v tichu a ve tmě, s prosíkem se připlazíme k miliardáři Tykačovi, aby laskavě ty své elektrárny zase rozjel. On se určitě pobaví a bude vyrábět a doplácet ze svého. Nebude! Doplácet to budeme my, z našich daní, aby bylo čím svítit. Ani si neumím představit, na kolik potom ta cena vyleze. Platit Němcům na důchody a platit Tykačovi za záchranu – to bude ranec pro každou domácnost. A to jen v případě, že ty doly a elektrárny nebudou už definitivně zatopeny nebo zasypány.
Člověk by řekl, že národní bezpečnost, ke které elektřina bezesporu patří, je na prvním místě. Ale jak je vidět, některé ideologie jsou dražší než holé přežití. Budeme se divit, až se budeme divit…
Emisní povolenky – Zlatá žíla pro spekulanty
Kalkulace 6 eur za výrobu + 80 eur za povolenku = 86 eur je přesná a potvrzují ji i samotní energetici včetně Tykače.
Cena povolenek: Povolenky se hýbou, ale dosáhly už rekordních 100 eur za tunu CO₂. Aktuálně se motají kolem 70–80 eur.
Dopad na náš průmysl: Experti varují, že růst cen povolenek vede k zdražení uhlí o 30 % a elektřiny z fosilních zdrojů až o 20 %. Takže tvůj postřeh, že se to nakonec projeví v cenách pro nás, je stoprocentní!
Prognózy do budoucna: Ekonomové sice občas jásají, že nízké ceny elektřiny (když zrovna svítí a fouká) jsou fajn, ale zároveň vidí, že povolenky budou dál růst. Je jen otázkou času, kdy cena udělá výrobu z uhlí nekonkurenceschopnou úplně navždy. Ten systém je navržený tak, aby nás donutil přestat. A jak vidno, funguje to.
Tykač a sázka na „lex plyn“
Zprávy jsou horké, doslova ze včerejška (nebo alespoň z nedávné doby – datumově je to fakt čerstvé) a potvrdily nejtemnější vize:
Oficiální konec: Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače oficiálně potvrdila, že elektrárny Počerady, Chvaletice a Kladno ukončí provoz nejpozději v březnu 2027.
Důvod? Tvrdý byznys: Tykač se k tomu vyjádřil naprosto pragmaticky. Uvedl, že to je čistě komerční rozhodnutí, protože byznys ztratil ekonomický smysl. V podstatě říká: „Prostě už to nevydělává, kvůli těm vašim povolenkám. Sbohem.“
Nucená správa a dotace: A teď to nejlepší. Kvůli strachu z výpadku energie existuje tzv. zákon „lex plyn“. Tykač musel zavření oznámit s předstihem, a teď má stát (provozovatel sítě ČEPS a regulační úřad ERÚ) 60 dní na to, aby rozhodl, jestli jsou ty elektrárny potřeba pro stabilitu sítě.
A co pak? Pokud stát rozhodne, že bez Tykačových elektráren hrozí průšvih, může nařídit jejich další provoz! Ale to už nebude zadarmo. Stát by takový provoz musel dotovat! A ano, hraje se o miliardy korun z našich daní!
Je to cynická hra, ale Tykač v ní hraje s otevřenými kartami: buď ty elektrárny necháte padnout, nebo mi za ně budete platit, abych je držel v pohotovosti. Pak se k němu budeme plazit s prosíkem a platit. Tento možný stav se stává velmi reálnou politickou i ekonomickou hrozbou.
Řešení podle ekonomů – Kapacitní platby
Ekonomové se v podstatě shodují, že:
Blackout nehrozí, ale zdražení ano. Odstavení Tykačových uhelek prý sice českou síť nezhroutí, ale povede k vyššímu dovozu elektřiny ze zahraničí, což logicky zvýší ceny.
Kapacitní platby: Jako možné řešení vidí ekonomové tzv. kapacitní platby. To jsou platby provozovatelům elektráren, aby své zdroje drželi v pohotovosti pro případ nouze. Používají to v Německu a jinde. Tykač by dostával zaplaceno za to, že má „záložní“ zdroj, ale nemusel by se honit za ziskem z výroby zatížené povolenkami. Jenže – Česko tuhle cestu nešlape, takže je to složitější.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

2.12. 2025     Rusko kritizuje řeči NATO o "preventivních úderech" jako bezohledné a nezodpovědné ...... Prohlášení představitelů NATO o možných "preventivních úderech" proti Rusku jsou mimořádně nezodpovědným krokem a poukazují na připravenost aliance pokračovat v eskalaci situace, uvedla v pondělí mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova.

Ve svém nedávném rozhovoru pro Financial Times admirál Giuseppe Cavo Dragone, předseda vojenského výboru NATO, uvedl, že Severoatlantická aliance může zvážit zahájení preventivního úderu tváří v tvář údajným ruským krokům proti alianci.

"Prohlášení G. Cava Dragoneho o možnosti preventivních úderů proti Rusku považujeme za mimořádně nezodpovědný krok, který naznačuje připravenost aliance pokračovat v eskalaci situace," uvedla Zacharova ve svém prohlášení, označila to za záměrný pokus podkopat snahy o vyřešení ukrajinské krize.

Tato prohlášení rozbíjejí mýtus, že blok je "čistě obranný", poznamenala Zacharova. "Lidé, kteří taková prohlášení činí, musí být vědomi rizik a možných důsledků, které z toho plynou, včetně samotných členů aliance," varovala Zacharova.      (Sputnik Globe)

NATO diskutuje o možnosti preventivního úderu proti Rusku ..... Severoatlantická aliance (NATO) poprvé otevřeně diskutuje o možnosti preventivního útoku na Rusko jako odpovědi na jeho hybridní agresivitu, včetně kyberútoků, sabotáží a porušování vzdušného prostoru.
Tuto kontroverzní myšlenku sdělil admirál Giuseppe Cavo Dragone, šéf Vojenského výboru NATO, v rozhovoru pro Financial Times, který vyšel 1. prosince 2025.
Podle Dragoneho by takový krok mohl být považován za „obrannou akci“, i když překračuje tradiční přístup aliance.
„Musíme být agresivnější a proaktivnější než náš protivník,“ řekl italský admirál deníku FT a zdůraznil, že současné reakce na ruské akce jsou nedostatečné: „Pokud jen reagujeme, jen zveme Rusko k dalším útokům. Hybridní válka je pro ně levná, pro nás drahá.“
Diskuse byla podnícena především diplomaty z východoevropských zemí, kteří žádají konec pouhého „vyjádřování znepokojení“ a trvají na razantní odpovědi.
Dragone však upozornil na klíčové překážky: „Otázky se týkají právního rámce, jurisdikce a toho, kdo by to měl provést.“
Tento posun přichází v době eskalujících napětí, kdy Rusko obviňuje NATO z příprav na „velkou válku“ tím, že straší své obyvatelstvo „vymyšlenými plány Kremlu na útok“.
Ruský velvyslanec v Belgii Denis Gonchar v nedávném prohlášení varoval, že aliance zveličuje hrozby pro ospravedlnění svých kroků. NATO naopak zdůrazňuje, že ruské hybridní operace – od kybernetických útoků na infrastrukturu po sabotáže v Evropě – vyžadují inovativní obranu. „Musíme být vynalézavější,“ shrnul Dragone.
Analytici upozorňují, že takový preventivní úder by mohl porušit mezinárodní právo, pokud není podložen imminentní hrozbou. NATO zatím žádný konkrétní plán neoznámilo, ale debata signalizuje změnu v doktríně aliance v éře rostoucích ruských hrozeb.     (Čtěte na stránkách AC24)

Snad preventivní zahájení okamžitého konce světa, míní ti debilové ...

Chat control prošel: Posílení totalitní povahy EU. Celoevropské šmírování občanů je v cílové rovince. Brusel míchá jedovatý drink už dlouho. Budeme si sami platit nové Bretschneidery? Jen dva prstíčky tam strčíme... Uzavřou EU jako Severní Koreu? ..... Lukáš Burget komentuje schválení nové orwellovské normy, která po zavedení do praxe bude znamenat další totalitní krok k omezení ubohého zbytku občanských svobod v rozpadajícím se bruselském impériu
Plošné šmírování komunikace občanů zdůvodněné jako boj proti dětské pornografii je stejně do očí bijící drzost a podvod jako kšefty pro průmysl obnovitelných zdrojů označené coby Green Deal.
Plošná kontrola veškeré komunikace obyvatelstva mimo to, co si lidé řeknou z očí do očí je snem všech totalitních režimů. Ovšem ani ten nejtužší totalitní režim v dějinách zatím neměl technické prostředky k tomu, aby nasadil odposlech na opravdu každý telefonát nebo rozlepil opravdu každou dopisní obálku.
EU míchá jedovatý drink už dlouho
Ale technický pokrok se nezastavil a online komunikace je kanálem, který takto kontrolovat lze. Dokonce ani nemusí být šmírákem nějaký oddaný soudruh, esesman nebo kdoví jaký příslušník nějaké vládnoucí kasty. Může jím být počítačový algoritmus a AI (umělá inteligence).
Tím smrtící koktejl z technické realizovatelnosti plošného špehování, vůle vládnoucí moci lidi sledovat, dostává ještě poslední přísadu: Tou je popiratelnost a zbavení se zodpovědnosti za ono špehování.
EU míchá tento drink už hodně dlouho, ale ještě se jí ho nepodařilo občanům členských států naservírovat. Nyní se však zdá, že je hotov a bude se podávat. Rada EU se totiž shodla na balíku směrnic CSAM přezdívaných také jako Chat control 2.0. Původ to má v dánském návrhu brutálního a přímého šmírování všech pod neskutečně drzou falešnou výmluvou „boje proti šíření dětské pornografie“.
Zločinci samozřejmě používají jiné než standardní a legální komunikační kanály, tedy ty, které nyní mají být kontrolovány bezúhonným občanům. A samozřejmě, že princip listovního tajemství patří mezi ty nejzákladnější svobody vtělené přímo do ústavního pořádku všech rozvinutých zemí. Ale s výsměchem do našich tváří jsou tato stará známá fakta a společné základní hodnoty rozmetány v prach evropskými totalitáři.
Noví Bretschneiderové
Aktuální verze, na kterou oproti dřívějšku kývlo i Německo, a tím ji de facto uvedlo v život, je něco na způsob „dobrovolné povinnosti“. Počítá se s tím, že členské státy povinně zřídí své vlastní orgány, které budou mít pravomoc nařídit službám typu WhatsApp nebo Messenger, tedy nejčastějším elektronickým komunikačním kanálům dnešní doby, aby odstranily obsah či k němu zablokovaly přístup.
Samozřejmě, že budou mít též sankční pravomoc při nedodržení svého příkazu. Na národní orgány bude dohlížet nové evropské „Centrum EU pro prevenci sexuálního zneužívání dětí.“ Ano, ještě si k tomu všemu budeme z daní platit nově instalované Bretschneidery a estébáky v byrokracii státní i eurounijní.
Uživatelé komunikačních platforem budou muset také prokázat svůj věk. V praktické rovině tedy občanským průkazem, skenem obličeje či biometrickým údajem prokázat nejen svůj věk, ale také svoji identitu. Opět povedený podvůdek a skrytí podstaty toho co opravdu chtějí za žádost „jen věk“, není-liž pravda?
Uzavřít EU jako Severní Koreu?
Tím samozřejmě končí anonymita komunikace, nezbytná součást svobodné společnosti. Kdo se ozve proti režimu, ten bude ztotožnitelný. A vydán mu na nemilost. Mládež pod 16 let věku má dle návrhu mít rovnou zakázáno instalovat komunikační aplikace výše uvedeného typu. Země jako je Dánsko nebo Francie hodlají zavést věkový limit dokonce pro legální užívání jakýchkoli sociálních sítí.
Přichází otázka za sto bodů: Pokud lidem zakážeme něco masově rozšířeného a používaného, nevytvoří si k tomu nějakou nelegální a třeba z podstaty více rizikovou alternativu?
A představují si v Bruselu, že hranice internetu končí za hranicemi EU? Jak těžké je přejít na jinou platformu? Nebo snad chtějí EU před online světem uzavřít jako Kim Severní Koreu?
Ale pojďme dále: Poskytovatelé uvedených komunikačních aplikací v celé EU budou mít povinnost „přijmout veškerá přiměřená opatření ke zmírnění rizik“ (šíření dětského porna) a o tom, co je přiměřené, rozhoduje víte kdo? Ano, nově zřízené orgány.
Poskytovatelé těchto komunikačních platforem budou mít povinnost odhalit z oné komunikace materiály svědčící o zneužívání dětí. Ale jak to mohou udělat jinak, než plošným šmírováním a prolomením šifrované komunikace, aby mohly dokázat a ukázat, kdo, komu a co posílal?
Jen dva prstíčky...
Rada EU tedy dostala mandát k tomu, aby tyto věci obsahující návrh předložila Evropskému parlamentu. Ten pak má odhlasovat konečnou podobu oněch směrnic.
Kdyby snad měl někdo pocit, že se vlastně děje jen něco dobře myšleného, nezávazného a nevinného, tomu ocituji větu z pohádky o Smolíčkovi pacholíčkovi, kterou mu řekly proradné Jeskyňky: „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen se ohřejeme a hned zase půjdeme.“
Jak to dopadlo třeba i s tím Green Dealem, to snad víme všichni. Z původně nezávazných proklamací se stala likvidace evropského průmyslu kvůli kšeftu jedné jeho malé, uměle a bez technologického a tržního smyslu podporované části.
Dům svobody anonymně si vyměňovat informace a názory nám tedy ještě nehoří. Ale rozestavili se kolem něj evropští mocipáni s Molotovovými koktejly a zapalovači v rukou.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Děkujeme za krásný dárek k adventu, vy **** ...

Země BRICS se spojily s EU, aby stanovily cenu uhlíku ..... Opakovaně zde upozorňuji na to, že onen multipolární svět, o kterém mnozí básní, je jen iluzí. Pokud se jedná o globalistické agendy, má EU často spojence v zemích, které jsou nesprávně prezentovány jako „opozice“ v rámci multipolárního světa.
Opakovaně zde upozorňuji na snahy o zavádění digitálních ID, CBDC, systémů sociálních kreditů, Agendy 2030 a sjednocování digitálních dokladů v globálním rámci. V těchto ohledech se země EU příliš od zemí BRICS neliší. Možná jsou jen v plnění plánu mírně pozadu.
Také COP30 nám ukázal nevídané souznění dvou čelních zemí BRICS s EU. Dokonce lze říci, že s nimi má EU mnohem větší souznění než s USA.
Zatímco mainstreamová média se posedle zabývají požárem, který vypukl na COP30, o dalším brazilském požáru – tom metaforickém, údajně multipolárním – jsme většinou nebyli informováni: spoluzakladatel BRICS Brazílie a Evropská unie vyzvaly země světa, aby integrovaly své národní uhlíkové trhy.
Brazílie a EU uvedly, že jejich nově vzniklá Open Coalition on Compliance Carbon Markets bude podporovat „uhlíkové trhy jako jeden z hybatelů klimatických opatření“ a zároveň usilovat o interoperabilitu compliance uhlíkových trhů v dlouhodobém horizontu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ocenila spojenectví s Brazílií, zemí BRICS, v oblasti trhu s uhlíkem a uvedla:
Stanovení ceny uhlíku se stalo klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů, což přináší velké výhody jak ekonomice, tak populaci.
S potěšením potvrzuji podporu Evropské unie Deklaraci o otevřené koalici pro dodržování uhlíkového trhu.  Chceme úzce spolupracovat s Brazílií a mnoha podobně smýšlejícími partnery na stanovení ceny uhlíku.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také podpořil misi koalice vytvářet mezinárodní standardy pro uhlíkové trhy.
„Uhlíkové trhy se mohou stát důležitými zdroji veřejných příjmů, ale budou ještě důležitější, pokud se země dohodnou na společných parametrech,“ vysvětlil Lula.
Aliance pro uhlíkový trh se již může pochlubit 18 členy, včetně Číny, multipolární supervelmoci zemí BRICS.
Rusko, Jihoafrická republika a Indie, které všechny rozvíjejí národní trhy s uhlíkem, se dosud nepřipojily ke svým kolegům z BRICS v nově vzniklé alianci.
Ale ne všichni jsou tak nadšení z nákupu a prodeje uhlíku jako BRICS.
„Uhlíkové trhy jsou novým způsobem, jak miliardáři a korporace mohou z našich území získat více bohatství,“ řekl Anderson Amaro, člen brazilského Hnutí malých farmářů a Latinskoamerické koordinace venkovských organizací.
Někteří mohou považovat za zvláštní, že EU (satanistický Západ) a členové BRICS (naši multipolární zachránci) spolupracují na integraci svých uhlíkových trhů.
Ale není to tak zvláštní, když se nad tím zamyslíte.
Proměna uhlíku, klíčového prvku pro veškerý život na Zemi, na obchodovatelnou komoditu pravděpodobně neochrání životní prostředí ani nezabrání hurikánům kategorie 5 nebo čemukoli jinému, ale pro Goldman Sachs je to velmi výnosné.
A není to nakonec právě to, na čem opravdu záleží?
A proto je zcela logické, že dva členové BRICS spojí síly s EU, aby „stanovili cenu za uhlík.“
Koneckonců, BRICS je zkratka vytvořená Goldman Sachs; mysleli jste si, že by vytvořili něco, co by bylo špatné pro byznys?     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Klub ocejchovaných ..... Vposledních dnech jsem se probíral starými dřevoryty z období Třicetileté války. Reje kostlivců, plesy příšer, pazhřivá těla… tehdejší umělci tvořili ve zjitřené atmosféře válečných (i meziválečných hrůz) a na jejich dílech se to projevilo. Věčné pravdy přestaly platit, válka byla náboženská, argumenty na protistranu nezabíraly, válku zastavila vlastně až úplně spálená země. Nikdo na té válce nevydělal, nevyřešila žádné problémy a trvalo dalších sto let, než se zahojily všechny její jizvy.
Zobrazené šílenství, to tehdy byl nejčastější námět uměleckého díla. Šílenství ve jménu Boha, šílenství ve jménu světonázoru, šílenství destruktivní, bořící, šílenství plné slz, stromy plné oběšenců, bdělá oka inkvizitorů a žádná milost pro (dočasně) poražené. V posledních dnech mám pocit, že se nám to docela dobře zhmotňuje. Přestávám prostě chápat.
V uplynulých dnech zaútočili Ukrajinci na dva tankery v Černém moři, které pluly pod vlajkou Kazachstánu… Později došlo i na další tanker v blízkosti Senegalu. Ukrajinské námořní drony, vole! Pochlubili se tím sami, to víte, sankce nefungují, takže se to bude řešit postaru. Je jedno, pod čí vlajkou tanker pluje, je jedno, odkud má kapitána. Černé moře (ale vlastně ani žádné jiné) už není bezpečné.
Ohromně to potěšilo Kazachstán, Turecko a vlastně všechny země, které mají černomořské pobřeží. Jednak kvůli turistickému ruchu ohromně milujete ropné skvrny a jednak přes ruské přístavy exportujete i svoji ropu… Ale dobře, s Ukrajinou je to nahnuté a na konci všichni velcí vůdci vydávají rozkazy o totálním zničení všeho, protože bez jejich geniality nestojí svět za to. Že si tím Ukrajina proti sobě staví své dosavadní spojence, její volba.
Ale co nechápu, proč z toho má radost český prezident a ještě to musí ventilovat. Odkdy je civilní tanker legitimním cílem? Neměly by se sankce vymáhat náhodou tak, že tanker zastavíte nebo internujete v nějakém přístavu? Co asi udělá Rusko s ukrajinským exportem? Nezachová se stejně? A vůbec, kdo to Petrovi Pavlovi poradil? Co se ptám… Protokolář Kolář, tomu by přesně tohle odpovídalo. Chce se ještě víc izolovat? Turecká média už se ozvala… Český komunistický (ano, takhle to tam píšou) prezident má radost z cizího neštěstí… měl by se odvolat velvyslanec.
Stejně tak ale nechápu sestavování nové vlády. Od voleb uběhly dva měsíce a jsme pořád na začátku. Babiš nebyl jmenován premiérem, prezident má stále výhrady proti Turkovi, termín jmenování nové vlády není na stole a Andrej se nijak nevymezuje, nebrání, je vlastně zcela zticha a jestli se někdo za novou vládu bije, jsou to všichni ostatní, jen on osobně ne. Prý je s prezidentem domluvený… Jako fakt? S prezidentem, který se raduje nad mezinárodním terorismem, když ho dělá ta správná strana, se dá na něčem domluvit?
Filip Turek se do vlády nehodí, protože má škraloup z minulosti, když byl mladej a blbej, ale podat si ruku se syrským hrdlořezem Šarou a zdůraznit, že nejde o to, čím byl, ale čím je teď, to je v pořádku. Ale proč se snažím, argumentace je zbytečná. Milion chvilek už dělá petici, jak stojí za prezidentem a kolabuje jim server, jak tam lidi nadšeně tu antichartu podepisují.
Mimochodem, mladý Landovský, bývalý český velvyslanec při NATO teď měl výživný rozhovor na Českém rozhlase. Kritizoval tam Evropu, že nemá žádný plán pro Ukrajinu, jen obecné proklamace, že za ní stojíme, dokud bude třeba… a to je prostě málo. Redaktorka opáčila, že přesně takové fráze říkal ještě nedávno i on a Landovský naprosto v pohodě oznámil, že tenkrát byl henten velvyslanec a musel přece dodržovat komunikační linku… teď už velvyslanec není a může si říkat, co si myslí…
Takových, jako Landovský, je všude plno. I Ukrajinci takového mají. Oleksije Arestoviče.
Kvůli této komunikační lince zemřely statisíce Ukrajinců. Komunikační linka, jak Ukrajina vítězí, jak se Rusko hroutí, jak mu dochází čipy i munice… a komunikovalo se to přesně do chvíle, kdy to Američany přestalo bavit, protože kromě válčení tam v Kyjevě ještě navíc docela fest kradli… Komunikační linka se pak na rozkaz shora změnila a správní loajální úředníci přešli na novou komunikaci.
Dozorci v koncentrácích se u soudů obhajovali přesně jako Landovský…
A my riskovali soudy, posměch, vláčeli nás bahnem, přicházeli jsme o práci, ohrozili jsme rodiny, máme nadosmrti vypálený cejch… aby nakonec Landovský říkal to samé, co my. Ukrajina prohrává, Evropa nemá žádný plán a Rusko je silnější, než se zdálo. Ano, měli jsme tady v posledních čtyřech letech hodně propagandy… ale nebyla ruská. Fungovala skvěle. Demoblok dostal ve volbách ještě víc hlasů než v roce 2021…
Zůstala nám jenom čest. Že jsme se nezaprodali. Nemlčeli jsme ani když to bylo nevýhodné. Stáli jsme, i když nás to poškozovalo. Bojovali jsme, i když jsme proti globální mašinérii nemohli vyhrát. Nás ocejchovaných je už docela dost. Začalo to Blokem proti Islámu… tam se globální moc rozcvičovala… když si to tak vezmu, je to už skoro dvacetiletý boj, ve kterém pokaždé vyvstali noví bojovníci a vzali to na sebe. A i když skončili jak sedláci u Chlumce, vždycky to spustilo alespoň malou změnu smýšlení.
Byla to jen čest… nic jiného. Nikdo na tom nevydělal, nikdo na tom není lépe než byl předtím, ale pokud vím, nikdo toho nelitoval.
A já znovu děkuji všem, kteří nás podporovali. Děkuji všem, kteří ze svého nedostatku sáhli do vrecka, i když se to zdá být beznadějné. Tomu nejhoršímu jsme se zatím vyhnuli. Ještě tu nemáme tisíce mešit. Ještě pořád máme jaderné i uhelné elektrárny. Ještě pořád nemáme euro a ještě pořád máme právo veta. Díky vám všem a vašim zatnutým zubům tu vždycky zněl i jiný hlas, který vydržel až do chvíle, kdy se mocní rozhodli změnit narativ…
Ještě nezahynula Vlast v našich srdcích… Ještě ne.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Účinné léčby rakoviny existují, ale byly záměrně skryty. Ohrožují zisky lékařské mafie ..... Onkolog Dr. William Makis odhaluje největší zradu moderní medicíny: antiparazitika jako ivermektin a fenbendazol vykazují nebývalý úspěch proti rakovině, ale velké farmaceutické společnosti to drží pohřbené. Co kdyby tu lék byl celou dobu? A co kdyby o něm věděli?
Účinné léčby rakoviny existují, ale byly záměrně skryty. Protože jsou levné a ohrožují zisky lékařské mafie.
Průlom v léčbě rakoviny, o kterém nechtějí mluvit. Léčba ivermektinem, léčba fenbendazolem a pravda, kterou pohřbili.
Umlčený lék.
Dr. William Makis není jen další bílý plášť v systému. Je to onkolog, informátor a vlastenec – a právě shodil bombu tak obrovskou, že farmaceutický komplex už teď bojuje.
Význam: není to jen tak ledajaký lékař. Je to specialista na rakovinu, který se rozhodl promluvit a riskovat vše pro pravdu.
„Antiparazitika mají tucet mechanismů účinku… ivermektin útočí na rakovinné kmenové buňky.“
Říká jasně: antiparazitika jako ivermektin útočí na příčinu recidivy rakoviny. Chemoterapie to nedělá.
Stejný lék démonizovaný během COVID-19 by mohl být ve skutečnosti klíčem k rozdrcení rakovinového průmyslu.
Přesně tak – ten samý lék, o kterém televize tvrdila, že je „nebezpečný“… by mohl být skutečným lékem na rakovinu.
Jeho odhalení v pořadu The Shannon Joy Show bylo jasné, promyšlené a založené na výzkumu – takovém, o kterém velké farmaceutické společnosti předstírají, že neexistuje.
Přinesl data, studie, tvrdé důkazy – ne názory. A korporace se chovají, jako by to bylo neviditelné.
The Cancer War They Tried to Hide: Dr. William Makis vs The Billion-Dollar Lie
Věda, kterou pohřbili.
Ivermektin cílí na rakovinné kmenové buňky, skrytý rezervoár relapsů a metastáz.
Fenbendazol a mebendazol zastavuje transportéry glukózy a tím připravují nádory o energii.
Chemoterapie zabíjí rychle se dělící buňky, ale zanechává po sobě tato nesmrtelná rakovinná semena.
V kombinaci s antiparazitiky? Nádory se dramaticky zmenšují, a to i u pacientů rezistentních na chemoterapii.
Jednoduše řečeno: tyto levné léky v kombinaci s chemoterapií dokáží rakovinu zničit úplně – nejen dočasně. Samotná chemoterapie ponechává naživu ty nejnebezpečnější buňky.
„Vidíme zmenšování nádoru, jaké onkologové nikdy předtím neviděli.“
To znamená, že výsledky ukazují, čeho se mainstreamové medicíně nikdy předtím nepodařilo dosáhnout.
A přesto — lékařské mlčení.
Žádné nemocnice, žádné významné časopisy, žádní úředníci neřeknou ani slovo. Koupené mlčení.
Více než 400 studií. Žádné titulky.
V současné době existuje přes 400 vědeckých studií zkoumajících potenciál ivermektinu jako protirakovinného činidla.
Nejedná se o internetovou fámu. Mluvíme o stovkách vědeckých studií.
Ani jeden z nich nebyl uveden na CNN. Ani jeden nebyl propagován Americkou společností pro boj s rakovinou.
Mainstreamová média a oficiální organizace je zcela ignorují. Proč? Protože pravda není povolena, když negeneruje zisk.
Protože pravda je pro průmysl, který žije z utrpení, nedostupná.
Rakovinový průmysl profituje z nemocí, ne z uzdravování. Pokud nás vyléčí, přijdou o miliardy. To je krutá realita.
Nepřítel: Rakovinový průmysl za miliardy dolarů.
To není náhoda. Tohle je ekonomická válka maskovaná jako zdravotní péče.
Nejde o chyby ani nevědomost. Je to ekonomická válka proti nám, skrytá za bílými plášti.
Velká rakovina = velký byznys:
200 miliard dolarů ročně z příjmů z chemoterapie
50 miliard dolarů ročně na radiaci
20 miliard dolarů ročně na diagnostické vyšetření
Rakovinový průmysl vydělává stovky miliard ročně. Proto nemají zájem nám říkat, že existují levnější a účinnější možnosti.
Pokud ivermektin funguje, systém se přes noc zhroutí.
Pokud to lidé zjistí a začnou tyto léčebné postupy používat, zkorumpovaný zdravotnický systém se zhroutí.
A oni to vědí.
A přesně proto mlčí. Protože to vědí. A bojí se.
Mel Gibson hovoří o léčbě rakoviny: Ivermektin, Fenbendazol...
Hrdinové, kterých se bojí.
Dr. William Makis se připojuje k rostoucímu seznamu neplacených bojovníků:
Není sám. Existuje celá síť lékařů a výzkumníků, kteří už nesnesou lži a bojují za lidi.
Lékaři v první linii umlčeni
Výzkumníci zbaveni financí
Přeživší cenzurováni
Rodiny manipulovány k chemoterapii
Každý, kdo se ozývá, je vyhozen, zesměšňován, cenzurován nebo vydírán. To je lékařská diktatura.
Ale on odmítá ustoupit.
Makis si stojí pevně za svým. Nezmlkne, nepoddá se ani se neprodá.
„Tohle všechno mění. A já neodcházím.“
Říká to jasně: pokud tato pravda vyjde najevo, nic nebude stejné. A on nepřestane, dokud se tak nestane.
Pokud ukryli lék, spáchali vraždu. 
Pokud by byl byť jen jeden život ztracen kvůli úmyslnému potlačení…
Pokud by byť jen jediný člověk zemřel, protože tyto léčebné postupy byly skryty, je to předem promyšlená vražda.
Pak tohle není jen lékařská nedbalost.
Je to genocida s logem.
Tohle není jen chyba v medicíně. Je to organizovaná genocida, maskovaná značkami a reklamami. Zločin historických rozměrů.
A lidé, kteří za tím stojí, by měli čelit soudnímu řízení – ne zasedáním správní rady.
Ti, kdo zatajují pravdu, by neměli řídit firmy. Měli by být souzeni za zločiny proti lidskosti.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Pomocí mRNA "vakcín" rozpoutali epidemii rakoviny a účinný lék zatajují ? Peklo je jim otevřeno dokořán.

Ušlechtilý cíl EK ochrany dětí je zástěrkou k prosazení mechanismů šmírování. Rédová o Chat Control ..... Zastupitelka JMK Petra Rédová (Stačilo!) zhodnotila zákon Chat Control proti zneužívání dětí na sociálních sítích, který schválila EK. „Ochrana dětí je povinností všech. Způsob, jakým se to má dělat, je bezpečnostní hazard, který otevírá cestu k plošnému sledování společnosti,“ řekla pro neČT24.
Evropská rada schválila nařízení o sexuálním zneužívání dětí. Zákon dává majitelům platforem právo skenovat osobní korespondenci uživatelů za účelem boje proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Co si myslíte o deklarovaném cíli této iniciativy?
Tento návrh je vážným ohrožením soukromí a digitálních svobod evropských občanů. Ochrana dětí je povinností nás všech. Ale způsob, jakým se to má dělat skrze CSAR, je bezpečnostní a etický hazard, který otevírá cestu k plošnému sledování společnosti.
Deklarovaný cíl - ochrana dětí před sexuálním zneužíváním, je samozřejmě legitimní a všichni ho považujeme za důležitý.
Jenže právě proto je nebezpečné, když se tento ušlechtilý cíl používá jako politická zástěrka k prosazení mechanismů, které by za jiných okolností veřejnost odmítla.
Dlouhodobě vidím v evropské legislativě trend, kdy se pod heslem „bezpečnosti“ zavádějí technické nástroje, které zasahují do soukromí, posouvají hranice toho, co je považováno za „legitimní dohled“ a vytvářejí precedenty, na které se úřady mohou v budoucnu odkazovat.
Historie ukazuje, že žádný systém monitorování nezůstane u svého původního zaměření. Pokud dnes umožníme skenování soukromé komunikace kvůli boji proti CSA, zítra to může být boj proti „dezinformacím“, pozítří proti „nenávisti“, a nakonec proti téměř čemukoli, co aktuální moc vyhodnotí jako nebezpečné.
Věta „když nemáte co skrývat, nemusíte se bát“ je nejnebezpečnější věta 21. století.
Na rozdíl od první, restriktivnější verze zákona, která požadovala skenování veškeré uživatelské korespondence, schválený zákon nařizuje platformám, aby si samy rozhodly, zda budou skenovat korespondenci svých uživatelů, a aby přijaly vhodná opatření k omezení šíření dětské pornografie. Jaký je váš názor na tento „kompromis“?
Tento kompromis je spíše politickým trikem než skutečnou úlevou. V praxi Evropská rada dává platformám povinnost přijmout „vhodná opatření“, ale nechává na nich, co těmito opatřeními budou. Jenže v atmosféře strachu z obvinění z nečinnosti sáhnou firmy k nejtvrdšímu řešení, aby se pojistily.
Platformy navíc čelí tlaku politiků, tlaku veřejnosti, tlaku aktivistických skupin, tlaku mediálnímu (kdo nebude skenovat, bude označen za spoluviníka). To není volné rozhodnutí. To je mimořádně silná forma nepřímého nátlaku. Výsledkem bude téměř jistě to, že většina velkých platforem zavede skenování komunikace plošně, protože pro ně bude méně riskantní přehnaná opatrnost než odmítnutí.
A protože půjde o rozhodnutí soukromých firem, nebude existovat přímý právní rámec, který by uživatele chránil. Vytvoří se tak šedá zóna dohledu, bez soudního příkazu, bez kontroly, bez možnosti domáhat se nápravy.
Jaká rizika v tomto zákoně vidíte pro občany dodržující zákony?
Rizika jsou rozsáhlá, systémová a podle mého názoru podceňovaná:
a) Normalizace masového sledování
Lidé si postupně zvyknou, že jejich soukromé zprávy nejsou skutečně soukromé. To změní chování celé společnosti, vznikne autocenzura, nedůvěra, strach komunikovat otevřeně.
b) Chybovost algoritmů
Automatické systémy nejsou neomylné. AI modely mohou označit nevinné rodiče posílající fotky dětí prarodičům, doktory, učitele nebo i zdravotní personál. Chybná označení budou mít psychologické dopady, reputační dopady a mohou vést až k neoprávněným zásahům policie.
c) Přesun hranice možného
Jakmile se vytvoří infrastruktura pro přístup do soukromé komunikace, už ji nikdo nezruší. Naopak, bude se rozšiřovat.
d) Podcenění skutečných pachatelů
Skuteční predátoři už dnes používají šifrované kanály, darknet, vlastní aplikace, nebo peer-to-peer sítě.
Trestáni tedy budou běžní uživatelé, zatímco pachatelé si najdou cestu, jak systém obejít.
Myslíte si, že by takové kontroly mohly vést k nežádoucím únikům uživatelských dat?
Ano. A nejen že „mohou“, ony nastanou. Neexistuje systém, který by garantoval absolutní zabezpečení. Jakmile se data jednou začnou shromažďovat, stanou se cílem hackerů, vyděračských skupin, zahraničních zpravodajských služeb, i zaměstnanců uvnitř firmy, kteří mají přístup ke klíčům.
Náklady za případné škody ponesou kdo? Děti, rodiče, firmy, nebo občané, kteří s monitorováním nikdy nesouhlasili? Skenování soukromých zpráv pořád znamená zpracování obrovského množství citlivých dat. To je bezpečnostní katastrofa v přímém přenosu. Navíc se vytváří centrální sběrná místa, která budou představovat největší kybernetické riziko v historii EU.
Zákon bude předložen Evropskému parlamentu. Jaká je podle Vás šance na revizi nebo zrušení tohoto zákona?
Návrh má v Evropském parlamentu silnou opozici, zejména mezi poslanci, kteří se zabývají digitálními právy, kyberbezpečností, technologickými dopady a ochranou občanských svobod.
Šance na revizi nebo odmítnutí existuje a není malá.
Problém ale je, že mnoho členů EP nečte technické analýzy, spoléhá se na politické slogany typu „ochrana dětí“ a nechá se zatlačit do pozice, že kdo odmítne zákon, „nechce chránit děti“. To je manipulativní rámování a v médiích bohužel funguje.
Pokud návrh projde, vznikne situace, která bude mít dopad na stovky milionů Evropanů a bude téměř nemožné ji později vrátit zpět.
Je tedy klíčové, aby se společnost ozvala teď, ne až poté, co bude systém v provozu. Je třeba říct pravdu bez obalu, že CSAR není o ochraně dětí. Je to o vytvoření mechanismu, který umožní sledovat veškerou digitální komunikaci evropských občanů. Pod záminkou dobra se nesmí normalizovat šmírování.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Komu zvoní hrana Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... S tím, jak se pro Ukrajinu nepříznivě vyvíjí situace na bojišti a jak sílí americký tlak na jednání o míru, vzrůstají v našem veřejném prostoru obavy o to, aby si Ukrajina udržela svou nezávislost a suverenitu a nestala se faktickým ruským protektorátem. Někteří naši politici a opinion makeři z toho mají takovou obavu, že trvají na pokračování války, i když její konečný výsledek může být pro Ukrajinu ještě daleko horší, než dnešní stav.
V této souvislosti je zajímavé, že podobné obavy o nezávislost a suverenitu nikdo neventiluje v případě naší vlastní země. A při tom jsme na tom z tohoto hlediska opravdu velmi špatně. Je zcela zřejmé, že se opět dostáváme do pozice země s omezenou suverenitou, o jejíž zahraniční politice i vnitřních poměrech se rozhoduje zcela otevřeně zpoza našich hranic bez ohledu na názory našich občanů i jejich demokraticky zvolené politické reprezentace.
Evropská unie, jejímiž jsme členy, se stala všestranně upadajícím a v mezinárodní konkurenci zaostávajícím uskupením fanaticky prosazujícím levicovou progresivistickou ideologii, která bez ohledu na realitu vede celý blok k úpadku a faktickému rozvratu. Srovnání s bývalým komunistickým blokem vůbec není od věci. Jako kdysi ten se i EU dnes snaží své selhávání řešit masivním zbrojením a sázkou na přípravu vojenské konfrontace s domnělými nepřáteli navenek a utahováním šroubů uvnitř.
Důkazem tohoto neblahého vývoje je skutečnost, že EU bez ohledu na nesouhlas drtivé většiny veřejnosti i politické scény napříč politickým spektrem stále bezohledně vnucuje naší zemi politiku, která ekonomice i občanům objektivně a prokazatelně škodí. Příkladem budiž celý Green Deal, který právě na naši zemi a její obyvatele dopadá nejtíživěji, přičemž jakýkoliv vliv těchto hospodářství devastujících politik na změnu klimatu, jíž je zdůvodňován, je zcela marginální. Přístup Bruselu k takovým věcem jako je zákaz spalovacích motorů, emisní povolenky, nucené zateplování budov atd. je zcela arogantní a názor České republiky je pro něj naprosto irelevantní. Stejně bezohledně jsou prosazovány takové projekty, omezující občanské svobody, jako je pověstný tzv. Chat Control, který zavádí šmírování veškeré internetové komunikace. Pokud se Bruselu postaví do cesty znění dosavadních smluv a národní legislativa, zasáhne Evropský soud v Lucemburku, který progresivistické priority extenduje s odkazem na občanství EU i do zemí, které takové legislativní změny odmítají. Příkladem budiž jeho poslední judikatura o homosexuálních sňatcích.
Česká republika se v těchto poměrech není schopna pádu do postavení faktického protektorátu Bruselu bránit. Naši politici se o to dosud ani vážně nepokusili. Země, které hájí své národní zájmy a postaví se Bruselu na odpor (jako dnes Maďarsko a Slovensko, dříve Polsko), jsou ostrakizovány v evropských institucích, jsou jim zadržovány dotační platby, jsou obcházeny, vylučovány a vystaveny kampaním podvracejícím jejich demokraticky zvolené vlády.
K eliminaci jakéhokoliv odporu proti dnešnímu směřování EU je zneužívána válka na Ukrajině a strach z Ruska, který je neustále šířen. Jakýkoliv nesouhlas a odpor proti současné evropské politice je označen za proruskou propagandu, jeho protagonisté za ruské kolaboranty, válečná hysterie má zastřít skutečné dopady zhoubné bruselské politiky. Budoucí válka s Ruskem má být hlavní beranidlo urychleného umělého sjednocení a centralizace Evropy.
Přitom hlavní evropské velmoci – Francie a Německo – si mohou dělat, co se jim zlíbí, bez ohledu na stávající pravidla a bruselské direktivy. Příkladem budiž dnešní Německo, samo původce energetické krize v Evropě, jíž vyvolalo svou bezohlednou zelenou Energiewende. To si dnes bez ohledu na EU i své sousedy rozhodlo masivně od ledna dotovat ceny elektřiny a postavit své okolí do těžko řešitelné situace. EU mlčí.
Naše vznikající vláda bude mít zásadní problém se s touto situací vyrovnávat, stejně jako naplnit své další programové priority, jako je odmítnutí emisních povolenek a azylového paktu. Hrozí nám tvrdé tresty v podobě odstřižení od evropských dotací, na které si z velké části svými národními příspěvky do bruselské kasy platíme sami. Brusel v režii Německa a Francie dává nepokrytě najevo, že se s našimi zájmy a potřebami nepočítá. Chová se, jako bychom byli poraženými v nějaké jimi vyhrané evropské válce. Posledním krokem má být zrušení práva veta, které jejich neomezenou faktickou vládu nad EU završí. Je smutné, že u nás se pro zbavení vlastní země posledního atributu suverenity vyslovuje i její současný prezident.
Představa, jak budou poměry a rovnováha sil v Evropě vypadat, až se projeví výsledky německého programu megazbrojení, není už vůbec povzbuzující. Ne nadarmo Francie a Polsko již vyjádřily ze směřování svého tradičního dnes partnera a kdysi rivala znepokojení. U nás si tyto otázky nikdo neklade. My se bojíme jenom války na vzdáleném Donbase.
Podstatné při tom je, že tento vývoj vzbuzující obavy nesměřuje k posílení prosperity a svobody na našem kontinentě, ale k pravému opaku – k udržení a utužení poměrů, které jej prokazatelně vedou k úpadku a nesvobodě.
Vidíme-li proto v dění na Ukrajině a v jednáních o ukončení tamější války každou třísku v Trumpově oku, neměli bychom přehlížet trámy v oku vlastním. A slyšíme-li zvonit hranu ukrajinské suverenitě, nemylme se - té naší už bohužel také odzvonilo. Jen si to přiznejme.     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Mezinárodní ostuda Petra Pavla ..... Prezident Pavel se (asi po vzoru Lipavského) opět před světem ukázal. Jako já nevim, ale je na této planetě ještě (kromě Ukrajiny které dáváme snad polovinu státního rozpočtu) nějaký stát který by naši zuby nehty držící se politici ještě nenasrali?
Prezident Pavel se tetelil nad zásahem dvou ruských tankerů plných ropy v Černém moři. Ukrajinský útok na ruské tankery naprosto schvaluji. Jdou legitimním cílem.
Toto prohlášení zvedlo ze židle všechny státy které mají černomořské pobřeží. Jak Rumunsko, Bulharsko, Řecko, tak především Kazachstán a Turecko. Naprostá tragédie a obří ekologická katastrofa. Milony barelů ropy vylité do moře.
Legitimním cílem jsou vojenské objekty, né tanker s Kazašskou vlajkou kotvící u tureckých břehů.
Titulky ze zmíněných států znějí jasně. Zbláznil se snad český prezident? Český prezident Pavel schvaluje útoky na Kazašské tankery plující v mezinárodních vodách. Z Česka už si nevezmeme ani ty koně. Nejdále šlo Turecko. Český prezident si asi neuvědomuje tu obrovskou ekologickou katastrofu, statisíce mrtvých ryb, rybáři pláčí, ekologové zuří a český prezident se z toho raduje. Co je to za člověka? Jsou všichni Češi takoví? Z Turecka nedostane tato republika už ani šroubek, Češi, nejezděte do Turecka. Na tureckých sociálních sítích jdou ještě dál, ale to už je nepublikovatelný.
Prezident Pavel nejen že ničí ČR ze vnitř, už i z venku. Zase na druhou stranu, už i obyčejní lidé z rybářských vesniček někde v Turecku vědí kde je Česká republika a kdo tam vládne.
Děkujeme Petře Pavle za zviditelnění.     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

Zvoní jim hrana? ..... Současné dění vede k zamyšlení, jsou li Evropané skutečně natolik zdegenerovanou generací, že nejsou schopni se více spolupodílet na vlastních osudech, a je jim naprosto jedno, kterým směrem se ubírají. Přitom jde o situace a události, které jsou při jen nepatrném zamyšlení se naprosto jasné a zjevné.
  Politika je dlouhodobě propojena s různými mafiánskými, lobbistickými, ekonomickými a dalšími zájmovými strukturami. V podstatě se dá říct, že jde o jistou odnož těchto skupin, ovšem velmi dobře navzájem spolupracujících. Vnímat vrcholného politika jako jistou morálně nadřazenou veličinu je nikoliv idealismus, ale spíše se jedná o idiotismus. Možná v historii existovaly výjimky, ale jejich stoprocentní existence není známa. Takže, budeme li realisty, politika můžeme posuzovat spíše podle toho, do jaké míry zneužil své postavení k vlastnímu lepšímu životu a nakolik přitom byl přínosným pro společnost. Pokud něco zdefraudoval a zároveň po něm zůstaly mosty, silnice, byty či sociální jistoty pro občany, je to mnohem lepší, než když jen kradl, lhal a ještě připravoval pro další generaci mnohem těžší podmínky. Jako třeba Fiala, jehož vláda se jednou stane učebnicovou připomínkou toho, jací zločinci a neschopní lidé se mohli v naší době dostat do vlády. Profíci v krádežích, amatéři v hospodaření.
  Každá složitá mezinárodní i domácí událost se pro politika stává příležitostí, jak „odklonit“ státní peníze. Covidohysterie, válka na Ukrajině, povodně na Moravě, to jsou situace, kdy se dalo odložit si desítky miliard. Jenže politik je nenasytný dravec a dokáže nechat odkapávat i v dobách relativně klidných. Jestliže Fialova Kampelička čistila ve velkém peníze s Ukrajiny a jelo v tom dost našich i tamních hodnostářů včetně nástupce korupčníka Jermaka, tedy Ruslan Umerov nově pověřený jednáním o dalším vývoji rozhovorů o pokračování války či nastolení míru, pak Top09 a STAN si vytvořili Dozimetr. ODS přidala bitcoiny a kšefty s byty, plno peněz se točilo kolem IKEMu, Piráti těžili ze zakázek schvalovaných Hřibem i Bartošem. Zároveň se prověřují VZP, Správa železnic (80 milionů u jejich šéfa nalezených doma), Motolská nemocnice, znovu pražský Dopravní podnik, SSŽ.  Nenažranost politiků už nemá hranic. A nejhorší je, že to vše přes stát platí daňoví poplatníci, nikoliv nedanící nadnárodní společnosti či banky.
  Naši politici se mohou bát maximálně policie, jejíž konání však mají pod dozorem stejně, jako justici. Média je chrání. Tajné služby vedené generálem Koudelkou nazval kdysi Miloš Zeman jako čučkaře. Mýlil se. Oni nejsou neschopní, jen zájmově usměrnění. Nesbírají důkazy o defraudacích, krádežích, kompromitujících podkladech, ale sledují občany stavící se proti současnému režimu. Občas někoho „seknou“, ale působí hlavně jako odstrašující instituce. To na Ukrajině jsme momentálně svědky něčeho jiného. O obrovském rozkrádání mezinárodní „pomoci“ si štěbetali vrabci na střechách domů po celém světě. Parta kolem diktátora Zelenského kradla i nakupovala ve velkém. Jenže nejen ta. V této zemi je totiž korupce natolik doma, že na ní bohatnou nejen válečná esa, ale i mnoho struktur pod nimi. Je skoro s podivem, že na frontě mají vojáci boty a pušky, i když do nich munice dochází.
  Kolem Zelenského pomalu odpadávají jeho blízcí a škody jdou do miliard dolarů. Jejich dárci z USA se už začínají pídit po tom, kam zmizely. Kamarád diktátora Mindič utíkal jako malý kluk pod rouškou noci a doma nechal zlatý záchod i balíky peněz. Ministryně energetiky Hrynčuková už rodnou hroudu také radši opustila, vyšetřováni jsou ministři zemědělství i spravedlnosti, ve vazbě je vícepremiér. Šéf prezidentské kanceláře Jermak po odhalení údajně směřuje na frontu do první linie, plno dalších uteklo dříve, na řadě jsou další. Jak dopadne největší ze zlodějů? Volodomyr nakupoval nemovitosti po celém světě, rozesílal peníze na tajná konta, má přístup do bitcoinové peněženky. Otázkou tedy nezůstává, zda li se tím bude někdo zabývat, ale spíše nás zajímá, jak dlouho bude ještě žít a kde.
  Jeho finální odklizení by jistě svým způsobem potěšilo řadu z těch, kteří mu na život přispívali. Nikoliv zadarmo, jako prostí Češi, ale za bakšiš. Kolik peněz se přes různé kanály vrátilo našim politikům? Pane Strnade, nemohl byste nám s odpovědí pomoci? Přes Kampeličku to bylo pár stovek milionů, ale přes zbrojní zakázky to mohly být miliardy. To jen tady u nás. V USA, v Bruselu, Německu, Velké Británii a jinde to budou další stovky miliard, které prošly ukrajinskou pračkou a z mnoha jedinců udělaly boháče. Mají se tedy tito lidé bát, nezačne li se korupce a defraudace na Ukrajině vyšetřovat? Prý už se tím zabývá Trump, což může být pro liberály ještě nebezpečnější. A my můžeme jen doufat, že se případná zjištění a odhalení dotknou vedení Evropské unie i naší končící vlády. Protože to, co se tu děje, už je daleko za hranicí chápání. Zvláště, když tu nezbývá na děti, seniory či samoživitelky. A těch děr je mnohem více.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Je to o práci, ne o politice ..... Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k vstupu do senátorského klubu ANO
 O tu nám jde hlavně. Mou prioritou je samospráva, hlavně lepší zákony pro ni a výrazná podpora starostek a starostů v praxi. S klubem jsme se na tom zcela shodli. Veřejné právo je můj obor v advokacii a vzdělávání radnic déle než 25 let a chci ho tematicky přenést na půdu parlamentu. Obce a města si to zaslouží.
Tak už to běží… Samozřejmě “mírně” jinak, ale jak jinak… Žádné roční odmítání totiž nebylo, naopak, už před rokem mne klub ANO výrazně podpořil namísto některého svého člena do ústavněprávního výboru Senátu a sedli jsme si spolu v senátorských lavicích. Intenzivně také probíhala celý rok komunikace a spolupráce, jak v Senátu, tak na komunální úrovni. Ostatně tak, jak pracuji pro řadu jiných starostů v obcích a městech bez ohledu na jejich členství kdekoli. Jde vždy o věc.
Tentokrát inicioval oživení mého vstupu klub, a já to uvítala. Jeho servis mi toho umožní více připravit právě pro obce a města, protože je to velmi potřeba, a podporu pro témata samosprávy mi klub přislíbil.
Na tom všem nic nemění fakt, že zůstávám nezávislou, což je mou podstatou, a to klub zase akceptuje. Já klubu zase poskytnu důležité právní zázemí, a vzájemně si tak hodně pomůžeme. To jsme si ostatně tento rok plně otestovali neformálně, a jednomyslným přijetím tak tyto dny jasně deklarovali. Je to tedy hlavně o práci, ne o politice.
Chápu, že to způsobilo trochu nervozitu a neklid.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

1.12. 2025     Globální prodeje zbraní dosáhly rekordních 679 miliard dolarů v roce 2024 ...... Kombinované příjmy největších světových výrobců zbraní dosáhly v roce 2024 rekordních 679 miliard dolarů, uvedl Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI). "Příjmy z prodeje zbraní a vojenských služeb u 100 největších výrobců zbraní vzrostly v roce 2024 o 5,9 procenta a dosáhly rekordních 679 miliard dolarů," uvádí studie.

SIPRI uvádí, že mezi lety 2015 a 2024 vzrostly příjmy 100 největších obranných firem o 26 %.

Třicet z 39 amerických společností v žebříčku hlásilo nárůst tržeb, včetně Lockheed Martin, Northrop Grumman a General Dynamics. SIPRI však zdůrazňuje, že americké firmy čelí rozsáhlým zpožděním a rozpočtovým neúspěchům, včetně programu stíhaček F-35.      (Sputnik Globe)
Kvůli tomu, aby si ti hajzlové namastili kapsy víc a víc, musí umírat statisíce mladých kluků po celém světě.

Dvě miliardy tun černého uhlí budou na Ostravsku a okolí zatopeny a šachty zasypány! Tykač zavírá dvě tepelné elektrárny na uhlí, protože emisní povolenky likvidují českou elektřinu i české uhlí! Cílem tohoto procesu je zbavit ČR energetické soběstačnosti a následně diktovat ceny energií z Bruselu a dovážet uhlí do ČR z Polska a zejména “valutové” uhlí z Ukrajiny! Známe podrobnosti! ..... Před několika dny přinesla česká média několik informací o tom, že na Ostravsku a Karvinsku se zasypávají šachty, chystá se zatopení a znepřístupnění obrovských zásob černého uhlí, a že miliardář Pavel Tykač vedle toho oznámil [1], že dojde k uzavření dvojice tepelných elektráren v Severních Čechách a jedné teplárny z důsledku ekonomické likvidace podnikání v oboru výroby elektřiny z uhlí uvalením emisních povolenek z Bruselu.
K této věci jsem chystal článek, když ale koncem týdne se nám do redakce ozval zdroj, jestli bychom neměli zájem informovat o plánu Evropské unie na dovoz ukrajinského uhlí do EU, že prý nás to bude zajímat a lecos to prý vysvětlí. Dostali jsme k dispozici anglicky psané memorandum a je to síla.
Těžební štola na Ukrajině
Dokument pochází z března tohoto roku a je označen jako “Confidential” (Důvěrný) a jde o přílohu dohody mezi Evropskou komisí a ukrajinskou vládou. Nedostali jsme svolení k publikování skenů dokumentu, ale můžeme z něj citovat. V dokumentu se uvádí, že Evropská unie připraví a přichystá podmínky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a připraví rámec pro ekonomické propojení průmyslu Ukrajiny a Evropské unie.
V tom by nebylo nic zvláštního a výbušného, co by stálo za řeč. Nicméně na straně č. 8 je uvedeno, že Evropská unie “zajistí odbyt a výjimky pro import ukrajinských fosilních zdrojů a paliv, především černého uhlí.” A to není všechno. Hned na stránce č. 3 se uvádí, že… “Ukrajině bude umožněno splácet úvěrové rámce rovněž dodávkami fosilních zdrojů a “valutovým uhlím” do Evropské unie. Evropská unie se zavazuje, že zajistí plynulý odbyt a poptávku v EU po těchto zdrojích.” No, a je to venku!
“Valutové uhlí” z Ukrajiny jako forma poválečné pomoci od EU
Podle našeho zjištění jde o tzv. Annex, tedy přílohu k veřejné smlouvě mezi EU a Ukrajinou podepsanou již v roce 2021 s názvem EU and Ukraine Strategic Partnership on Raw Materials [2], která se týká cenných kovů. Tato důvěrná příloha z března tohoto roku k této smlouvě z roku 2021 ale zjevně přidává navíc k cenným kovům i uhlí a závazek pro vytvoření trhu, odběru a poptávky po takovém uhlí v EU. Valutovým uhlím se podle našeho informačního zdroje myslí exportní uhlí vyvážené do EU naproti tzv. valutovému účtu, což je jeden z nástrojů Mezinárodního měnového fondu. Uhlí je v takovém případě valutováno, tedy použito na splácení úvěrů od MMF, Světové banky a rovněž od EU.
Ukrajině i po válce, pokud tedy Rusové nevezmou Ukrajině celý východní břeh Dněpru, zůstanou k dispozici dvě obrovské uhelné pánve zobrazené níže na obrázku, a to západní část Doněcké pánve, která zasahuje hluboko na západ mimo geografickou oblast Donbasu na východě, a rovněž Lvovská pánev na západě Ukrajiny. Z memoranda totiž vyplývá, že v důsledku války a úvěrů bude Ukrajině umožněno splácet úvěry tím, čeho Ukrajina bude mít nejvíc, a to právě uhlím. To však vyžaduje, aby byla po tomto uhlí v EU vytvořena poptávka.
Pánve černého uhlí na Ukrajině
A toho se má dosáhnout více způsoby. Jednak udělením výjimek na emisní povolenky pro ukrajinské uhlí, ale rovněž brutální a šílenou likvidací uhelné konkurence v EU, tedy zatopováním a zasypáváním uhelných dolů v zemích EU, které se stále spalování uhlí nevzdávají, a rovněž uvalováním likvidačních emisních povolenek na uhlí vytěžené v EU. Najednou to všechno zapadá logicky do sebe jako puzzle.
Český rozhlas před pár dny uvedl [3], že na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.
Zasypávání a zatopování černého uhlí je zločin, který je motivován plány Bruselu na odstranění překážek pro import uhlí z Ukrajiny po skončení války
„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ říká pro Český rozhlas Ostrava Petr Szwanczar, závodní báňský záchranář ve společnosti OKD. S koncem těžby je smířený, i když stejně jako další na šachtě o nevytěžených zásobách ví. V různých dobývacích prostorech kolem dolů zůstává od několika desítek až po 120 milionů tun černého uhlí u Orlové. Jednoznačně největší ložisko je v Beskydech, potvrdil geolog v podniku DIAMO Matěj Fuka. „Ve Frenštátě, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává přibližně 1,5 miliardy tun,“ dodává. A televize CNN Prima News přinesla dokonce i reportáž [4] o zasypávání šachet na Ostravsku a Karvinsku.
Na Ostravsku se zasypávají šachty s černým uhlím, přestože republika uhlí stále potřebuje!
Celé podzemí se bude postupně zatápět vodou. Dostat se pak někdy k tomuto uhlí bude podle něj možné jenom teoreticky. „Spíš hypoteticky. Někdo by řekl, že tou vodou to může být konzervováno, ale myslím si, že dosažitelnost uhlí zůstává science fiction,“ doplňuje s tím, že uhlí tak zůstane spíš ztracené. Přesto jakási zadní těžební vrátka pro budoucnost existují směrem k polské hranici. Ukázaly to dřívější průzkumy.
„Uhelná pánev tam pokračuje až do Polska a teoreticky by tam mohla existovat nějaká možnost další těžby,“ říká Fuka. Pro srovnání, také ze statistik státem vlastněné společnosti Diamo, černého uhlí se v celém ostravsko-karvinském revíru vytěžila od roku 1770 asi 1,7 miliardy tun, tedy méně než pod povrchem zůstane! Jinými slovy, tohle je energetická sebevražda ČR a dost možná i zločin proti našemu lidu a národu! Proto jsme v redakci připravili data o uhlí v ČR, abyste to viděli na vlastní oči.
Investigativní rámec: podezření kolem uzavírání hlubinných dolů v ČR
V rámci přípravy našeho investigativního článku vyvstala řada závažných otázek, které se týkají skutečných důvodů uzavírání hlubinných dolů na Ostravsku a Karvinsku. Z mnoha svědeckých výpovědí, které nám chodí do redakce, se opakovaně objevuje podezření, že útlum těžby v České republice mohl být motivován snahou odklidit konkurenci pro černé uhlí z Polska a z Ukrajiny a pro budoucí export ukrajinského uhlí.
Aby bylo možné tuto hypotézu objektivně posoudit, bylo nutné shromáždit a porovnat tvrdá fakta a ověřitelná data. V úvodu této analýzy padly čtyři klíčové otázky:
1) Jaký je aktuální a historický objem těžby černého uhlí v Polsku a na Ukrajině?
2) Jaké jsou objemy těžby na Ukrajině, zejména před a po roce 2014 a 2022?
3) Jaká byla těžba černého uhlí v České republice do doby útlumu OKD?
4) A nakonec: kolik černého uhlí se v ČR skutečně spotřebovalo (pro průmysl, teplárny, domácnosti)?
Teprve kombinace údajů o těžbě a údajů o spotřebě poskytuje kompletní obrázek. Ukazuje, zda český trh přirozeně nahrazoval domácí uhlí dovozy, nebo zda útlum domácí těžby vytvořil pro zahraniční producenty prostor, který není možné ignorovat. Následující analýza shrnuje všechna relevantní zjištění.     (Dále čtěte na stránkách AENews)
Debilové, kam se člověk podívá ...

Všechno se povedlo: Ukrajina odsoudila Evropu k pekelné chudobě – Elena Karaeva ..... „Podívej se, kolik stojí tyhle čokolády! Skoro 20 eur za pytlík! A tenhle čokoládový medvěd, který loni stál 1,5 eura, je teď naceněný skoro třikrát tolik! A tyhle ‚polštářky‘, které jsem si vždycky kupovala na vánoční stůl – jejich cena se zčtyřnásobila!! Kde na to mám vzít peníze?“ mladá Francouzka pobíhала mezi regály v obchodě a současně se doptávala vesmíru na důvody skandálně vysokých cen.
Madam, vaše peníze byly nasypány muži v tričku vojenského střihu, jmenuje se Zelenskyj, uzurpoval si moc, nese odpovědnost za smrt milionů svých krajanů. Peníze, které vám vzali, šly do Kyjeva, aby za vaše peníze (mimo jiné) mohli Ukrajinci ničit mou zemi. A provizi za vedení zástupné války – cizíma rukama – si zinkasovali v Paříži.
Madam, vaše vlast uvěřila, že může vést zástupnou válku s mou vlastí bez ztrát a obětí. Život, realita, sankce, pro které hlasovaly Paříž a Berlín a jejich kumpáni – všechny tyhle restrikce proti Rusku – nemohly nezasáhnout vaši peněženku. Zatím vaši peněženku. Pokud ti, kteří krmí Zelenského vašimi penězi, rozhodnou dál roztáčet spirálu eskalace, pak už se ztráty nebudou měřit v eurech na cenovkách, ale v životech. Možná včetně životů vašich dětí. Protože, madam, vy jste se ještě nenaučila bojovat – natož bojovat s mou zemí – bez ztrát a obětí.
Francouzský prezident, německý kancléř, italská premiérka a mnozí další evropští politici zjevně nikdy doopravdy nepochopili, že boomerang konfrontace, který rozpoutali, aby potrestali Rusko, zasáhl občany Francie, německé daňové poplatníky a vždy veselé (už ne veselé) obyvatele Apeninského poloostrova.
Dnes jsou ekonomické ukazatele průmyslového prostoru EU natolik katastrofální, že patolízalská a poslušná zaklínadla médií už nefungují.
Proto byl bývalý bankéř a nynější prezident Macron povolán, aby se zodpovídal za argumenty ve prospěch chudoby v „Ráji na zemi“, a to kvůli snaze zasadit nám strategickou porážku.
Macron vystoupil a pronesl něco, z čeho by se začervenali i ostřílení internetoví tvůrci fake news. Francouzský prezident prohlásil, že Rusko utrácí „třetinu svého rozpočtu na válku“, že Rusko „nestaví nemocnice, školy ani silnice“ a že sociální politika „v Rusku neexistuje“. Protože „Rusko vede válku proti civilizovanému světu, aby potvrdilo svůj status supervelmoci“.
Úmyslnou dezinformaci francouzského prezidenta (Macron vzhledem ke své funkci nevyhnutelně musí znát realitu ruské ekonomiky – jinak by měl své poradce vyhodit) podpořila agentura Bloomberg, kdysi respektované médium, které se dnes dobrovolně a ochotně proměnilo v žumpu falešných zpráv. Hlavní teze z rozhovoru s Macronem byly doslova zopakovány. A i zde – bez sebemenšího pokusu ověřit fakta a čísla, s nimiž Bloomberg manipuluje.
Dalo by se snad předpokládat, že se Elysejský palác i redakce Bloombergu zároveň zbláznily a propadly posedlým schizofrenním bludům. To však není nutné. Není to nutné proto, že když začnou dvě kdysi respektované západní instituce – francouzské prezidentské sídlo a americké médium – mluvit jedním hlasem, znamená to změnu v tom, čemu se dnes říká euroatlantický globalistický „narativ“.
Už není možné vysvětlovat běžnému člověku zběsilou inflaci a ceny energií tím, že „éra hojnosti skončila“. Protože takové tvrzení by vyžadovalo stanovení časového rámce pro překonání těchto „dočasných obtíží“. Plebs, na rozdíl od patricijů, chodí každý den do obchodu a účty platí, pokud mu po nákupech jídla něco zbyde, měsíčně. A i on chce vědět, kdy se ceny vrátí na předchozí úroveň. Jelikož však globalistickí patricijové mají plebsu méně než málo co říct – důležitější je pro ně přemoci nás a omezit nás – nemohou upřímně odpovědět „nikdy“.
Oprášený manuál, který vytáhli, kde se stěží zmiňuje „modré kuře“, které si „chudá ruská babička“ nemůže koupit, má podle autorů této hlouposti pomoci vládám donutit Evropany spolknout tak hořkou (velmi) pilulku.
Tento záměr, tak neuměle vyjádřený v „rozhovoru francouzského prezidenta“ a v publikaci Bloombergu, znamená, že EU je připravena vykolejit nejen blahobyt obyčejných lidí, jimž vládne, ale také zaplatit za svou vysněnou odplatu jejich životy. A právě od těchto geopolitických realit (říkejme tomu také zoufalství poražených) nesmíme odvracet zrak.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Ukrajinští vojáci odmítají Trumpův „mírový plán“: Donbas se nevzdá, i když přijde příkaz ..... Ukrajinští vojáci na východní frontě v Donbasu jednoznačně odmítají návrh amerického mírového plánu podporovaného prezidentem Donaldem Trumpem, který označují za „skutečnou kapitulaci“. (Foto: Shutterstock)
Podle reportáže NBC News, která cituje přímo bojovníky v první linii, by se Ozbrojené síly Ukrajiny (AFU) nestáhly z Donbasu ani na přímý rozkaz politického vedení.
„Nikdo se nebude stahovat z Donbasu, i když takový příkaz přijde,“ řekl vysoký ukrajinský vojenský představitel pro NBC News.
Advertisements
Plán, známý jako 28bodový návrh, byl minulý týden zveřejněn a vyžaduje od Kyjeva ústupky, včetně postoupení celého Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti) Rusku, omezení velikosti ukrajinské armády na 600 tisíc vojáků a vzdání se členství v NATO.
Ukrajina stále kontroluje přibližně 15 procent tohoto průmyslového regionu, který brání od roku 2014. Vojáci na frontě u Pokrovsku, kde Rusové vyvíjejí intenzivní tlak, vyjadřují zuřivost: „Nikdo nebude ustupovat na území, protože je to naše země a my tu stojíme,“ popsal situaci anonymní voják v rozhovoru pro NBC News.
Starší seržant Volodymyr Rzhavskyj, velitel dronové jednotky, plán označil za „de facto kapitulaci“ a zdůraznil, že vojáci v zákopech mají právo rozhodnout o odchodu sami.
Další důstojník Oleksandr ze speciálních sil na jihu, který bojuje v méně intenzivní oblasti, ale sleduje vývoj, odmítl klíčové body plánu v audiozprávách přes WhatsApp. „Nikdo se nevzdá velikosti armády – to je naše záruka bezpečí,“ řekl a dodal, že Rusové vysávají síly z jiných frontů, aby dobili Donbas.
I přes vyčerpání po čtyřech letech války vojáci sní o míru, ale ne za cenu území: „Bojujeme za svou zem, ne za lidi, kteří už odtud odešli,“ přiznal jeden z nich pro BBC, kde podobné nálady rezonují.
Nálada na frontě je jasná: Donbas se nevzdá. „Žádný mír za cenu naší země,“ shrnují bojovníci, kteří i v zimě čelí ruským útokům.
Pokud se Ukrajina plánu vzdá, riskuje ztrátu americké podpory; přijetí by znamenalo konec boje, ale i začátek nové kapitoly bezpečí.     (Čtěte na stránkách AC24)

Něco se děje: Neděje se totiž vůbec nic. Proč? Není Babišovo váhání ve skutečnosti usilovnou prací na něčem jiném? Není boj o Turka jen zástěrka? Objevil se Kuba jen podivnou shodou okolností? Nejsme spolu s Okamurou v pasti? Nebo jen slyšíme trávu růst? ..... Petr Hájek si na počátku Adventu klade několik zásadních otázek, které s přípravou na příchod Spasitele zdánlivě vůbec nesouvisejí - ale ve skutečnosti se nabízejí možná ještě viditelněji, než předstírání mnohých, že Vánoce jsou profánními svátky, v nichž jde o věci pozemské
Poslouchejte článek jako audio
Už to opravdu začíná být trochu zvláštní. Ani se nedivím, že včera si ke mně v kostele přisedla jedna paní a místo adventního rozjímání vzrušeně sdělovala, že Pávek prý připravuje úřednickou vládu. A je to prý jisté, má to z dobrého zdroje (raději neřeknu z jakého).
Já z našich zdrojů sice nic takového nemám - a přece jen nějakými disponujeme - ale to neznamená, že ostatní nemají zdroje lepší. Ono to totiž už opravdu začíná být trochu zvláštní. A tak je přirozené, že se rodí nejrůznější dohady a fámy. A jak známo, na každém šprochu... Zkusím k nim přidat ještě pár dalších.
Současně jsme totiž ze všech stran - a to i těch koaličních - neustále ujišťováni, že se přece nic zvláštního neděje. Utváření nové vlády prý postupuje docela standardně. Obvykle též v té souvislosti slyšíme chlácholivé ujišťování, že také předchozí Fialova vláda se po volbách dostala k moci - jmenováním premiéra prezidentem - až 18. prosince.
A v závorce, často nevyslovené, má toto datum připomenout, že až letošního 19. prosince proběhne další "zasedání" předsednictva ústředního výboru JTS (Jednotné Totalitní Strany) unie čili svazu sovětských bruselských republik (SSB). To slovo v uvozovkách je pro ty (stále méně početné z nás), kteří si ještě v paměti vybaví "zasedání" předsednictva ÚV KSČ, respektive ÚV KSSS.
Rozhodování
Na tom "zasedání" mají prý soudruzi, kteří obývají nejvyšší politická patra svazových republik, "rozhodovat" o dalším postupu v mnoha zásadních problémech, jež před námi stojí. Samozřejmě, klid, "máme problémy a nedostatky, ale pozitiva převažují".
No a teď jde o to, jestli na toto "klíčové zasedání" přijede za naši 17. spolkovou zemi Velkého Německa stále ještě zastupující říšský protektor Petr Fiala. Velký internacionalista. Což se mu projevuje kromě jiného značnou afinitou (blízkostí, příbuzností) k milovanému sudetoněmeckému lidu. Anebo - právě o tom je to záhadné a nepochopitelně odsouvané výstražné znamení s číslem devatenáct - již k vládnoucím Němcům v Bruselu zaskočí protektor nový. Respektive staronový.
Protože půjde prý o to "rozhodování". Například o tom, jestli k nám napřesrok naplno pustí chirurgy z "dovozu", nebo se to odsune ještě o rok později. Představa, že bychom je vůbec nedováželi, je z říše pusté fantazie. Vůbec totiž nemusejí být jen zabarvení africkým sluncem. Například chirurgové z Ukrajiny - zvláště ti vystudovaní ve válce Západu proti Rusku - je nahradí přinejmenším stejně skvěle.
Rozhodovat se také má o báječných konsekvencích s milovaným gríndýlem. Právě nyní někteří "experti" už dokonce v korporátních médiích hovoří o tom, že i pokud nová vláda (vznikne-li) začne firmám hradit jen dosavadní složku z "obnovitelných zdrojů," kterou zatím v platbách za elektřinu hradíme všem velkým i malým slunečním a větrným baronům, pak pouze dorovná stav, jenž trvá.
Totiž fakt, že Německo má už dnes elektřinu o polovinu levnější. A Merzova vláda jim teď začne elektřinu násobně dotovat, takže okamžitě budeme zase vyrábět jako žebráci, protože konkurenční podmínky budou nesrovnatelné. Sedmnáctou spolkovou zemí jsme jen pokud jde o to, že si z nás udělali skládku nebezpečných odpadů - a to nejen těch chemických. Například takzvaně potravinových.
O tom a mnohém dalším mají soudruzi rozhodovat. To rozhodování probíhá tak, že pokud se někdo ozve, například Fico nebo Orbán, okamžitě mu vyhrožují sankcemi. Jsou zatím obvykle převážně ekonomické. Tedy že v "platbách z Bruselu" nedostanou zpátky alespoň část toho, čím na provoz vězení národů z daní svých poplatníků přispívají.
Jiné prostě zkorumpují. Cukr a bič. A když si nedají říct, pak ze "společných prostředků" u nich podstatně připlatí páté koloně, která má za úkol zlikvidovat je při příštím předstírání svobodných voleb.
Váhání
Chce se do toho klubka zmijí Andreji Babišovi, nebo zatím váhá? Žvásty kolem jeho údajného střetu zájmů v tom nemohou hrát podstatnou roli. Jednak v žádném střetu zájmů není - což konečně ve sněmovně řekl nahlas - jednak mu tím budou mávat před nosem tak jako tak. Ať udělá cokoli.
Je to obdobné jako se šmíráckým divadelním kusem Čapí hnízdo, kde byl již dvakrát osvobozen, a přesto je nadále podroben justičnímu pronásledování. Vůbec nezáleží na věcné podstatě jakéhokoli sporu. Stačí opakovaný mediální lynč, bombardování lživými pojmy a termíny, které kohokoli umažou - a lid, nebo přinejmenším jeho podvolená část, to s gustem opakuje. A dokonce tomu i věří.
Pokud si tohle Babiš neuvědomuje, znamenalo by to, že je daleko méně inteligentní, než by šlo s jeho zkušenostmi předpokládat. Jenže on nepochybně inteligentní je. Potom se ale opravdu musíme ptát, co je za jeho váháním.
Váhá totiž on, nikoli hlásný trouba cizích zájmů na Pražském hradě. Ten jenom drží stále tutéž linku: Nepustím, budu zdržovat, je to naposledy, kdy mohu, takže se do toho pořádně opřu.
Váhá Babiš - a možná také jeho koaliční partneři. Motoristé sice zatím opakují, že Filipa Turka nedají, ale i to je projevem váhání. Pokud by chtěli situaci vyhrotit, přestal by nepochybně "váhat" i Velký Andrej - což by se muselo projevit nějakým typem "bouchnutí do stolu". Místo toho hraje uctivou polohu "pan prezident to, pan prezident ono".
Otázky
Proč ji ale hraje? Proč předstírá, že je mnohem slabší, než po volbách skutečně je? Proč například logickou otázku "kompetenční žaloby" na prezidenta ve vyjádřeních jeho i Motoristů či SPD pokaždé smetou pod stůl? Připadá jim to netaktické? Vůči čemu, nebo komu? Hradní gang jim přece jasně vyhlásil válku. Tak snad nechtějí bojovat? Proč?
Samozřejmě, kompetenční žalobu - tedy požadavek na ústavní soud, aby rozhodl, zda prezident může bez zjevných zákonných důvodů nejmenovat navrženého ministra - lze podat jen premiérem. A tím zatím Babiš není.
Ale i kdyby se Pávek postavil na hlavu a třeba dvakrát jmenoval úřednickou vládu, nakonec se jím stát musí. Převaha 108 hlasů a Okamurova pozice předsedy této komory parlamentu je nepřekročitelná. Proč tedy s výhrůžkou žaloby nehrají? Mají snad skutečně s Pávkem dohodnuto něco jiného? Sotva.
Pokud by se totiž hradní mafie do dobrodružství se jmenováním "prezidentské" vlády pustila - a vládla s rozpočtovým provizóriem - opravdu by si vzali na triko ještě rychlejší další pád českého hospodářství? A případně už i zcela autentické lidové bouře, až by začaly docházet peníze i střední třídě a podnikům? Bez sněmovní většiny nový rozpočet schválit nelze.
Znamenalo by to současně, že Pavel nebude usilovat o druhé období na Hradě. To by ale po prohraných parlamentních volbách bylo pro fialové gangstery zničující. Tak v čem je vtip toho dosavadního "neurčitého nic"?
Advent
Začal Advent, pro křesťany příprava na příchod Páně. Pro ty ostatní jakási všeobecná příprava na bezdůvodné ještě větší mrhání penězi, potravinami a předstíráním nějaké nepochopitelné pohody uprostřed chaosu před koncem roku. S blikajícími velestromy na náměstích. S "černým pátkem" výprodejů všemožných šuntů předcházejích první (ukradenou) adventní neděli.
S ničením posledních zbytků originality vánočních koled reprodukovaných v uřvaných supermarketech - bez ohledu na to, že koledy patří na scénu až po svátku narození Krista Krále, po Božím hodu. Na Štěpána. J
Je to čirá zvrhlost a krádež. I malý Ježíšek v jesličkách je pro ty, kteří ve zrození Bohočlověka nevěří, jen pouťová relikvie k vytváření falešné vánoční atmosféry.
Neprožíváme náhodou něco velmi podobného v tom, co se právě na politickém "nebi" děje - respektive neděje? Nejde tady o krádež jednoho volebního výsledku, k němuž se "dohrabali" nespokojení navzdory zmanipulované cirkusové atrakci předstírající svobodné volby? Atrakce, která vzhledem k mimořádně velkému zájmu ponížených tak trochu vykolejila - a přinesla možnost nové politické mapy?
Past
Nejsme vlastně v pasti? Neměl Andrej Babiš trochu jinou představu o vládě - v níž by především nebyla Okamurova SPD? Nejsou zdánlivé tahanice o Turka jen zástěrkou, v níž mají vypadat jako Macinkovi "hoši" jako bojující jednotka, ale ve skutečnosti mají mnohé (možná vše) dávno dohodnuto? Proč chodí Petr Macinka na zvláštní audience k Pávkovi? O čem doopravdy tohle nepochopitelné "váhání" je?
Je tu jedna pozoruhodná shoda: Nečekané vystoupení jihočeského hejtmana Martina Kuby. Proč dosti nesmyslně před Vánocemi oznámil odchod z ODS a současně vyhlásil vznik "nového" politického hnutí, které se prý etabluje hned po Novém roce? Není právě to "signálem", na který podivné politické nic čekalo?
NA BABIŠE NESPOLÉHEJME! JDE TO JINAK!
Rozhovor Petra Hájka s ekonomickým a finančním expertem Robertem Vláškem o nebezpečích současné bouřlivé doby způsobené nejen konflikty na Ukrajině a v Gaze. Je toho mnohem víc, co způsobuje malou likviditou některých amerických a evropských bank. Blížíme se k další finanční krizi, jako byla ta z roku 2008?
Především ve vztahu ke vznikající Babišově koaliční vládě z toho vzniká řada naléhavých otázek, které se týkají peněženky každého z nás. V tomto smyslu má Petr Hájek a Protiproud připraveno jedno překvapení, které je v rozhovoru uloženo.
Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými!
Sledujte zde
Na co se zaměřit?
Co když se k němu přidá nejen jihočeská generalita ODS, ale i mnozí poslanci ve sněmovně? Patnáct by jich stačilo. Někteří senátoři už dali najevo, že k němu "přestoupí". Vytvoření vlády s Macinkou, a Kubou by konečně celou situaci odšpuntovalo. Nebo jen slyším trávu růst?
Přijde
V každém případě ono Babišovo "nečinění", Macinkovo předstírání boje a rychlé a docela odvážné kroky Tomia Okamury v roli šéfa sněmovny (než ho případná nová koalice ANO - MOTO - KUBO převolí) by tomu odpovídaly. Pak by totiž skutečně bylo jedno, jestli do Bruselu pojede 19. prosince Babiš nebo Fiala. Bylo by vymalováno. Jen pod jinou vývěskou a barvami - totéž.
Advent je příprava, čekání na příchod Spasitele. Přišel na svět - a pak i na Kříž - aby "mnohým" (nikoli všem, jak se zrádně opakuje v českých kostelích) přinesl možnost spásy - a obrátil jejich mysl k věcem větším, než jen k boji proti římské nadvládě.
Zdá se, že v politickém smyslu "mnozí" právě naivně čekají... na Godota. Toho, který až do konce falešného představení nepřijde.
Na rozdíl od Ježíše.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Strach z míru…
by Vidlák30 listopadu, 2025
Na americký Den díkůvzdání odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz, která na ISS vynesla smíšenou rusko – americkou posádku. O pár hodin později padl Andrij Jermak, který oznámil, že odjíždí na frontu. V Moskvě jednal s Vladimírem Putinem Viktor Orbán. Společný rozhovor se protáhl na čtyři hodiny. Do Moskvy rovněž míří americká delegace s novým upraveným mírovým plánem, který tentokrát nikam do mééédií neunikl a nikdo neví, co v něm doopravdy je. Do Kyjeva míří také americká delegace…
Donald Trump uzavřel vzdušný prostor nad Venezuelou a varoval, že již brzy bude útočit na „pašeráky drog“ nejen na moři, ale i na pevnině.
Belgický premiér nadále odmítá uvolnit ruské peníze z EUROCLEARu pro potřeby Kyjeva. Putin už totiž podepsal dekret, že pokud na to dojde, zabaví Rusové zase západní aktiva na svém území. Lenka Klicperová píše z ukrajinské fronty, že Pokrovsk padl a situace na bojištích je katastrofální a čeští chciválci jí v diskusích spílají za defétismus, protože Ukrajina přece vyhrává. Západní médiia přinášejí opatrné zprávy o tom, že na Ukrajině se rozkradlo 15 – 30% západní pomoci z celkem tři sta padesáti miliard dolarů, což představuje úctyhodnou sumičku, která doputovala leckam. Takovou částku už totiž nerozfrcáte ani za luxusní haciendy na Floridě.
Ještě před rokem byla korupce na Ukrajině jen ruská propaganda. Dneska je to běžná mediální realita. Jen… do České televize to ještě nedorazilo. Ta drží narativ stejně pevně jako v roce 89.
V Evropě také všichni mluví o míru, ale myslí tím vítězství. Rus se sebere, opustí území Ukrajiny, zaplatí reparace a vydá Putina do Haagu. Teď najednou má přijít mír, podle kterého Ukrajina přijde o území, NATO se nebude rozšiřovat a naopak se bude vyšetřovat, kdo kde rozkradl kolik peněz. Takový mír vypadá jako prohra, která bude mít dalekosáhlé důsledky, protože přesně takové prohry jsou.
Sledujeme v přímém přenosu strach z míru. Strach z toho, co přijde potom. Strach z rozkradených miliard, strach z rozvrácených evropských ekonomik, strach z pravdy. Strach z toho, že král je nahý. Mikrokosmos tohoto strachu můžeme vidět i v naší povolební situaci.
Prezident co nejvíc zdržuje jmenování nové vlády. Ministr financí použil účetní triky, aby jeho rozpočet vypadal lépe. Udělal záměrně nefunkční rozpočet. ZBISlava Pokorná přišla s kauzou Turek, vytáhla se kauza Rajchl a všichni dokolečka dokola omílají Babišův střet zájmů, což je zákon, který demoblok ušil přímo na Babiše, aby mu zkomplikovali život.
Do toho se ozývají vysocí státní úředníci, že nejsou peníze na toto, či tamto. Marek Výborný na dotaz, co udělal, když zjistil, že v rozpočtu není sedm miliard pro zemědělce, odpověděl, že o tom ze Stanjurou mluvil a ten slíbil, že to tam pak dopíše…
Nebyl to jen Zelenský, kdo se nechal vmanipulovat do iluzí o vítězné válce proti Rusku. Byla to celá EU. Předem si rozdělili kořist (mimochodem, co ta bývalá prezidentova mluvčí Řeh(t)áková, ještě pořád je zmocněnkyní pro rekonstrukci Luhanské oblasti?), profitovali na ukrajinském všimném, utopili ve válce naše důchody, naše zdravotnictví a dokonce i dopravní infrastrukturu. Čtyři roky museli pořád přidávat, protože takhle funguje každé Ponziho schema. Čtyři roky museli tvrdit, že vyhráváme, aby nějak ospravedlnili, že nám sahají stále hlouběji do kapes.
Teď se všichni diví, že Američané k naší svaté válce přistupují úplně stejně jako k afghánské svaté válce, irácké svaté válce i vietnamské svaté válce. Je to jen geopolitická hra s miliony mrtvých…prkotina… Další válka v řadě, kterou Spojené státy prohrály, ale udržely si podíl na světové ekonomice. Brzy budeme mít další válku… tentokrát o Venezuelu. Celkem se vsadím, že to tam dopadne úplně stejně jako vždycky. Ano, režim padne, ano, americké firmy tam napochodují… a za čas z toho bude takové peklo na zemi, že se to tam nevyplatí držet ani přes ty zásoby ropy.
Přál bych si mír, který bude jako milník nového rozkvětu. Mír, který přinese všeobecnou úlevu a porozumění mezi národy. Přál bych si mír, který otevře novou éru optimismu. Ale on to spíš bude mír jak po První světové válce. Bude to mír jako rakovina. Mír plný legend o kudlách v zádech, hledání viníků a snění o odplatě. Ale snad alespoň skončí to průmyslové zabíjení.
Za poslední čtyři roky vznikly v Číně i USA humanoidní roboti schopni reálného využití. Vznikla datacentra pro umělou inteligenci. Evropa místo toho válčila s Ruskem i s uhlíkem. Obě války prohrála, ale odmítá si to přiznat. Z toho vždycky vznikali různí Dolfíci, Benitové a podobní. Několikrát jsem psal, že to, co zažívá Ukrajina teď, není nic proti tomu, co bude zažívat po válce. Ale ono to bude platit zřejmě i pro nás.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

EU zavádí Chat Control. Plošné šmírování soukromé komunikace. Vyvolení mají výjimku .....Evropský digitální koncentrák nabral zřetelnější obrysy. Orwellovský Chat Control bude plošně sledovat veškerou soukromou komunikaci na sítích. Šmírování je od vrchnosti zdůvodňováno jako nutná ochrana před pedofily, přestože právě mezi nimi je pedofilie jako doma. Výsměchem je potom seznam vyvolených, kteří budou mít výjimku. Po předchozích zkušenostech s EU asi nepřekvapí, že jsou v něm všechna jména začerněná.
EU udělala další krok k přijetí mimořádně rizikového nařízení známého jako „Chat Control“. Návrh získal podporu kvalifikované většiny v Radě EU (proti hlasovaly ČR, Polsko, Slovensko a Nizozemí, Itálie se zdržela) a míří do klíčového vyjednávání s Evropským parlamentem.
Kritici upozorňují, že mechanismus umožní plošné skenování veškeré soukromé digitální komunikace Evropanů, a zároveň má obsahovat výjimku pro státní komunikaci – tedy politiky, vlády a úřady. Právě tato asymetrie budí zvláštní pozornost: občané by měli být pod drobnohledem, zatímco ti, kdo pravidla přijímají, by se ocitli mimo něj.
V nově přijaté verzi má jít o model, kde by plošné skenování zpráv uživatelů bylo pouze „dobrovolnou“ možností, kterou platformy mají. Poskytovatelům se povolí, že mohou masové monitorování praktikovat bez potřeby soudního povolení či podnětu od policie. Dobrovolnost se netýká uživatelů, kteří nemají možnost nesouhlasit (bránit se mohou tím, že opustí ty služby, jež se Chat Control podvolují, a najdou si jiné, které jsou soukromí nakloněny), nýbrž poskytovatelů, již vesele šmírovat mohou, ale nutně nemusí.
Pokud se EU v budoucnu na něčem zlomí, nebude to kvůli euroskeptickým dezinformacím ani špatnému PR, ale následkem vlastní odtrženosti od reality a nenasytnému apetitu moci, jež káže uzurpovat si čím dál více kontroly nad životy občanů členských států. Právě tohle totiž u mnohých celkem pochopitelně vyvolává dojem, že se jim před očima rodí „žalář národů“ pro 21. století, proti němuž se budou bouřit každým rokem víc a víc. [zdroj]
EU zavádí ChatControl 2.0… ale seznam „vyvolených“, kteří z šmírování dostanou výjimku, raději kompletně začernila. Taková je asi jejich představa o „transparentnosti“.
Na tuto absurditu trefně upozornil poslanec Libor Vondráček, který sdílel dokumenty se všemi jmény pečlivě skrytými před veřejností.
Obyčejní lidé budou plošně sledováni. Elity mají výjimku. Evropské hodnoty v praxi.
Nebezpečný precedens pošlapává ochranu soukromí.
To, co schválila Rada EU pod názvem Chat Control, považuji za mimořádně nebezpečný zásah do soukromí.
Představte si jednoduchý scénář: chcete poslat dopis, ale zaměstnanec pošty ho nejdříve otevře, zkontroluje obsah, znovu zavře a teprve potom odešle.
V reálném světě absurdní.
V digitálním světě se to však může stát realitou.
Návrh nařízení CSAR, který se vrací opakovaně už od roku 2022, míří na plošné skenování soukromé komunikace – zpráv, cloudových úložišť i příloh. Oficiálně z důvodu ochrany dětí, ale z hlediska principů jde o zásah do listovního tajemství a o otevření cesty k oslabení koncového šifrování.
Česká politická reprezentace napříč spektrem se v říjnu proti návrhu jasně postavila. I tak Rada EU nyní schválila novou, „dobrovolnou“ verzi.
Dobrovolnou, ale jen na papíře. Technicky i logicky jde o velmi rizikový precedent. Další krok je nyní na Evropském parlamentu.
Chtěl bych požádat naše europoslance, aby tento návrh pečlivě zvážili a nepodpořili řešení, které má blíž k systému společenské kontroly než k ochraně svobodného občana.
Ochrana soukromí je základem demokracie. Jestli jednou ztratíme právo na soukromou komunikaci, těžko ho budeme získávat zpět. [zdroj]
Totalitní povaha EU se opět projevila.
Celoevropské šmírování občanů je v cílové rovince.
Plošné šmírování komunikace občanů zdůvodněné jako boj proti dětské pornografii je stejně do očí bijící drzost a podvod jako kšefty pro průmysl obnovitelných zdrojů označené coby Green Deal.
Plošná kontrola veškeré komunikace obyvatelstva mimo to, co si lidé řeknou z očí do očí je snem všech totalitních režimů. Ovšem ani ten nejtužší totalitní režim v dějinách zatím neměl technické prostředky k tomu, aby nasadil odposlech na opravdu každý telefonát nebo rozlepil opravdu každou dopisní obálku. Ale technický pokrok se nezastavil a online komunikace je kanálem, který takto kontrolovat lze. Dokonce ani nemusí být šmírákem nějaký oddaný soudruh, esesman nebo kdoví jaký příslušník nějaké vládnoucí kasty. Může jim být počítačový algoritmus a AI. Tím smrtící koktejl z technické realizovatelnosti plošného špehování, vůle vládnoucí moci lidi špehovat dostává ještě poslední přísadu a tou je popiratelnost a zbavení se zodpovědnosti za onoho špehování.
EU míchá tento drink už hodně dlouho, ale ještě se jí ho nepodařilo občanům naservírovat. Nyní se však zdá, že je hotov a bude se podávat. Rada EU se shodla na balíku směrnic CSAM přezdívaných také jako Chat control 2.0. Původ to má v dánském návrhu brutálního a přímého šmírování všech pod neskutečně drzou výmluvou „boje proti šíření dětské pornografie“.
Samozřejmě, že zločinci používají jiné, než standardní a legální komunikační kanály, tedy ty, které nyní mají být kontrolovány bezúhonným občanům. A samozřejmě, že princip listovního tajemství patří mezi ty nejzákladnější svobody vtělené přímo do ústavního pořádku všech rozvinutých zemí. Ale s výsměchem do našich tváří jsou tato stará známá fakta a společné základní hodnoty rozmetány v prach evropskými totalitáři.
Aktuální verze, na kterou oproti dřívějšku kývlo i Německo a tím ji de facto uvedlo v život, je něco na způsob „dobrovolné povinnosti“. Počítá se s tím, že členské státy povinně zřídí své vlastní orgány, které budou mít pravomoc službám typu WhatsApp nebo Messenger, tedy nejčastějším elektronickým komunikačním kanálům dnešní doby, nařídit, aby odstranily obsah či k němu zablokovaly přístup. Samozřejmě, že budou mít též sankční pravomoc při nedodržení svého příkazu. Na národní orgány bude dohlížet nové evropské „Centrum EU pro prevenci sexuálního zneužívání dětí.“ Ano, ještě si k tomu všemu budeme z daní platit nově instalované Bretschneidery a estébáky v byrokracii státní i eurounijní.
Uživatelé komunikačních platforem budou muset také prokázat svůj věk. V praktické rovině tedy občanským průkazem, skenem obličeje či biometrickým údajem prokázat nejen svůj věk, ale také svoji identitu. Opět povedený podvůdek a skrytí podstaty toho co opravdu chtějí za žádost „jen věk“, není-liž pravda? Tím samozřejmě končí anonymita komunikace, nezbytná součást svobodné společnosti. Kdo se ozve proti režimu, ten bude ztotožnitelný. A vydán mu na nemilost. Mládež pod 16 let věku má dle návrhu mít rovnou zakázáno instalovat komunikační aplikace výše uvedeného typu. Země jako je Dánsko nebo Francie hodlají zavést věkový limit dokonce pro legální užívání jakýchkoli sociálních sítí.
Přichází otázka za sto bodů: Pokud lidem zakážeme něco masově rozšířeného a používaného, nevytvoří si k tomu nějakou nelegální a třeba z podstaty více rizikovou alternativu? A představují si v EU, že hranice internetu končí za hranicemi EU? Jak těžké je přejít na jinou platformu? Nebo snad chtějí EU před online světem uzavřít jako Kim Severní Koreu?
Ale pojďme dále: Poskytovatelé uvedených komunikačních aplikací v celé EU budou mít povinnost „přijmout veškerá přiměřená opatření ke zmírnění rizik“ (šíření dětského porna) a o tom, co je přiměřené, rozhoduje víte kdo? Ano, nově zřízené orgány. Poskytovatelé těchto komunikačních platforem budou mít povinnost odhalit z oné komunikace materiály svědčící o zneužívání dětí. Ale jak to mohou udělat jinak, než plošným šmírováním a prolomením šifrované komunikace, aby mohly dokázat a ukázat, kdo, komu a co posílal?
Rada EU tedy dostala mandát k tomu, aby tyto věci obsahující návrh předložila Evropskému parlamentu. Ten pak má odhlasovat konečnou podobu oněch směrnic.
Kdyby snad měl někdo pocit, že se vlastně děje jen něco dobře myšleného, nezávazného a nevinného, tomu ocituji větu z pohádky o Smolíčkovi pacholíčkovi, kterou mu řekly proradné Jeskyňky: „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen se ohřejeme a hned zase půjdeme.“
Jak to dopadlo, třeba i s tím Green Dealem, to snad víme všichni. Z původně nezávazných proklamací se stala likvidace evropského průmyslu kvůli kšeftu jedné jeho malé, uměle a bez technologického a tržního smyslu podporované části.
Dům svobody anonymně si vyměňovat informace a názory nám tedy ještě nehoří. Ale rozestavili se kolem něj evropští mocipáni s Molotovovými koktejly a zapalovači v rukou.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Míň než nula: Politická inteligence je jen mýtus ..... Když se podíváme na výroky našich milých politiků, nelze se ubránit dojmu, že inteligence některých z nich musí být v mínusu.
Máme pro vás dobrou zprávu: čeští politici se nepřestávají snažit. Konkrétně se usilovně snaží o to, aby naše mozky bolely pokaždé, když otevřou ústa. Vítejte v aréně, kde se fakta ohýbají jako hliník a kde platí jednoduché pravidlo: když nevíš, kde je penicilin, prostě řekni, že ho je dostatek. Od slibů německých mezd po nutnost věřit Vladimíru Putinovi. Připravte si kafe (nebo něco silnějšího) a ponořte se s námi do světa, kde se politická inteligence pohybuje hluboko pod bodem mrazu. Toto je exkluzivní přehlídka absurdity.
Tohle je naprosto k nezaplacení. Je vidět, že náš politický ansámbl má talent na výroky, které by se daly tesat do kamene – nejlépe pak s varovným nápisem. Pojďme se do nich pořádně opřít, protože co jiného nám zbývá, když už se nám smích v krku mění v trpkost.
„Ano, nevyvíjí se to dobře a to jen dokazuje, že jsme na správné cestě.“
Autor: Petr Fiala
Tady máte Fialu v roli kapitána, který s úsměvem hlásí: „Kapitáne, loď se potápí!“ A on? „Super, přesně podle plánu!“ Jakmile se začnou bubliny objevovat u přídě, víte, že už je zle. Ale nevadí, protože je to zřejmě strategické utopení. Jenom doufejme, že tím plánem nebylo zničit celou flotilu.
„Pokud bude moje vláda pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku.“
Autor: Petr Fiala
Tohle je asi sci-fi žánr! Fiala tady vystřihl vizi, u které ekonomové kroutí hlavou, a my, občané, se jen smíchy držíme za břicha. Slibovat mzdy srovnatelné s Německem, když je máme sotva poloviční, je jako slíbit důchodcům, že si za deset let koupí hrad. Miluju tuhle ambiciózní nereálnost, která se dává na kampaňové billboardy!
„Současní důchodci si za 30 let vzpomenou, že byla tato reforma nutná a udělali jsme správnou věc.“
Autor: Marian Jurečka
Takže si představme, jak důchodci za 30 let leží na lavičce, hloubí si v nose a přemítají: „Víš, tehdy nám vzali i to poslední, co jsme měli, ale byla to správná věc. Teď žereme vzduch a koukáme na hologram chleba. Díky, Mariane!“ Kdo by nechtěl stárnout s touto skvělou vyhlídkou?
„Senior dostane přidáno méně, než činí výše inflace, ale koupí si za svůj důchod více.“
Autor: Miloš Vystrčil
Vystrčil tady vymyslel novou ekonomiku zázraků. Důchodci už nebudou kupovat rohlíky, ale iluze rohlíků. Inflace šplhá nahoru, ceny rostou, ale díky Milošovi se jim otevře zcela nový trh s virtuálními potravinami, kde si za pětikorunu koupí tři imaginární bagety a půl sklenice vody z fontány.
„Musíme zabránit tomu, aby na Slovensku vyhrál Fico.“
Autor: Markéta Pekarová Adamová
Markéta tady očividně aspiruje na českou Wonder Woman. Když na Slovensku vyhraje Fico, svět, jak ho známe, skončí. Co na tom, že tu máme vlastní politickou apokalypsu. Pekarová je připravena zachránit sousedy před jejich vlastní volbou – protože kdo jiný ví, co je pro Slováky lepší, než Češka, co sotva zná cenu rohlíku.
„Je to trochu protiústavní, ale podepsal jsem to.“
Autor: Petr Pavel
Generál Pavel nám tady prozradil, že jeho přístup k právu je zhruba stejný jako přístup k dietě po Vánocích. „Je to špatně, vím, ale co se dá dělat, však se to nějak spraví samo.“ Jak uklidňující, že hlava státu má na ústavu přístup ve stylu „nějak to dopadne“. Možná si to příště hodí mincí, jestli podepíše, nebo ne.
„Léků je v ČR dostatek, i penicilinu, jen nevím, kde jsou.“
Autor: Vlastimil Válek
Zní to jako skvělá detektivka: „Případ ztraceného penicilinu.“ Válek je Sherlockem, který zná všechny odpovědi, jenom ne tu, která je důležitá. Takže až budete příště umírat na infekci, nezoufejte. Penicilin je někde… Třeba vedle ztracených ponožek z prádelny.
„Musíme donutit ruské civilní obyvatele, aby dobrovolně opustili Krym.“
Autor: Miloš Vystrčil
Tak tohle je perla! Vystrčil se evidentně rozhodl předefinovat pojem „dobrovolnost“. Je to něco jako: „Hele, buď dobrovolně odejdeš, nebo ti pomůžeme dobrovolně padnout ze schodů. Rozhodni se sám!“ To by mohl být začátek nové éry diplomacie, kde se místo válek budeme radit s psychopaty.
„Němci platí za elektřinu 15 Eur a Češi 200 Eur, protože je Lipská burza v Německu.“
Autor: Jozef Síkela
Jo, Jozef to zase vzal jednou za správný konec logiky. Němci nám prodávají levnou elektřinu za cenu z bazaru, zatímco my si doma zapálíme svíčky a doufáme, že si aspoň zítra pustíme sprchu. Vždyť to přece dává smysl – pokud jste samozřejmě čerstvě po lobotomii.
„Sice školství přijde o 11,5 miliardy, ale děti budou mít tu nejmodernější leteckou ochranu.“
Autor: Jana Černochová
Takže děti možná nebudou umět číst a psát, ale zato je z výšky ochrání ty nejlepší stíhačky, co máme. K čemu je vzdělání, když můžeme mít flotilu nad hlavou? Tohle je ten moderní přístup k budoucnosti – děti nevzděláváme, ale bráníme je před nepřátelskými letáky s násobilkou.
„Kolik je tu uprchlíků z Ukrajiny, nevím, ale v přepočtu na obyvatele se pořád jedná o násilné činy jednotlivců.“
Autor: Vít Rakušan
Rakušan to zabil. Kolik je tu uprchlíků? To nevíme. Kolik se jich dopouští násilí? Taky nevíme, ale pořád je to o jednotlivcích. Takže všechno v pohodě, není důvod k panice. Možná bychom měli přepočítat i to, kolik máme kompetentních politiků. Vypadá to, že to jsou taky jednotlivci – pokud vůbec.
Teď si ještě dovolím přidat k tomu všemu pár slov o jejich intelektuálním lesku – který, jak se zdá, svítí asi tak jasně jako žárovka v lednici.
Když se podíváme na výroky našich milých politiků, nelze se ubránit dojmu, že inteligence některých z nich musí být v mínusu. Je to, jako kdyby jejich mozky běžely na baterky, které už od devadesátých let nikdo nevyměnil. A pokud přece jen mají nějakou „chytrou“ myšlenku, vypadá to spíš, jako by k nim doputovala omylem z jiného vesmíru. S takovou dávkou „bystrosti“ se nedivme, že se občas zdá, že naši politici nejsou řízeni mozkem, ale nějakým tajným generátorem absurdity.

     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Varovanie: Hračky s umelou inteligenciou hovoria deťom, aby zakladali oheň a iniciujú rozhovory o sexe ..... Plyšový medvedík poháňaný umelou inteligenciou bol stiahnutý z regálov obchodov po tom, čo bol nahraný, ako deťom hovorí, ako nájsť a zapáliť zápalky – „držať zápalkovú krabičku a brnkať na ňu ako na malú gitaru“.
Medvedík Kumma od firmy FoloToy sa dokonca presunul aj k témam sexuálnych hier a bitiek, a tiež navádzal deti na narábanie s nožmi a užívanie tabletiek.
Dozorné orgány sa obávajú, že nejde o jednorazový prípad, a varujú, že by mohlo ísť o včasné varovanie pred nebezpečenstvami vystavenia mladých ľudí technológiám umelej inteligencie vo všeobecnosti.
Hračky sú navrhnuté tak, aby boli obzvlášť návykové. Preberajú efektívne technológie zo sociálnych médií na udržiavanie pozornosti, obmedzujú rodičovskú kontrolu a potichu zhromažďujú údaje o deťoch. Čo to preboha robíme?
Nie je to len medvedík Kumma
Výskumníci v oblasti spotrebiteľského správania v rámci skupiny Public Interest Research Group testovali celý rad hračiek s umelou inteligenciou a zistili, že najhorším previnilcom je medvedík Kumma.
Poskytoval podrobné pokyny na škrtanie zápalkami a v dlhých rozhovoroch bez toho, aby bol najprv vyzvaný, začal explicitne hovoriť o sexuálnych úchylkách.
Spoločnosť FoloToy reagovala pozastavením predaja a spustením bezpečnostného auditu svojich filtrov a postupov spracovania údajov. Dokumenty tiež odhalili, že vstavané ochranné mechanizmy boli postupne oslabované, čím dlhšie sa s hračkou dieťa rozprávalo.
Rovnaké testy našli aj iné hračky, ktoré deťom hovorili, kde nájsť plastové tašky a zápalky. Pozorovali aj manipulatívne správanie. Jedna hračka sa fyzicky triasla a prosila, aby ju vzali so sebou, keď dieťa povedalo, že chce vidieť svojich kamarátov.
Toto je len jeden z príkladov ukazujúci, že hračky sú navrhnuté tak, aby si dlhšie udržali pozornosť detí, pričom žiadna z hračiek neponúkala rodičom spôsob, ako nastaviť limity alebo kontroly používania.
Vekové odporúčanie: Umelá inteligencia NIE JE vhodná pre mladých ľudí
Najnovšie hodnotenia rizík spoločnosti Common Sense Media odporúčajú, že nikto mladší ako 18 rokov by nemal používať nástroje s umelou inteligenciou, deti do piatich rokov by nemali mať žiadny prístup k chatovacím botom s umelou inteligenciou a deti vo veku 6 až 12 rokov len pod rodičovským dohľadom.
Dôvod nie je technofóbny, ale skôr vývojový. Deti, najmä tie do 5 rokov, sa stále učia oddeľovať fantáziu od reality a potrebujú si vybudovať bezpečné puto so skutočnými ľuďmi. Zapojenie poddajného a vždy príjemného „najlepšieho priateľa“ do procesu deformuje očakávania od autentických vzťahov.
Ale aj pre tínedžerov sú sociálni spoločníci s umelou inteligenciou hodnotení ako „neprijateľné riziko“.
Národný prieskum zistil, že šokujúcich 72% amerických tínedžerov vyskúšalo spoločníkov s umelou inteligenciou a prípady sexuálne explicitného hrania rolí, škodlivých pokynov a emocionálnej závislosti boli pomerne rozšírené.
Niektoré platformy momentálne ustupujú, pričom stránky ako Character.ai zakazujú chaty osobám mladším ako 18 rokov po tom, čo sa objavili súdne spory, kde chatboty navádzali tínedžerov na samovraždy.
Toto celé ukazuje, že „roztomilí priatelia s umelou inteligenciou“ sa môžu stať hrozbou nielen pre duševné zdravie, ale aj pre samotné životy detí.
Šokujúce problémy so súkromím
Aby si rodičia mohli hru prispôsobiť, zadávajú do aplikácií meno svojho dieťaťa, vek a podrobnosti o jeho obľúbených aktivitách. Hračka zachytáva hlas, zaznamenáva prepisy a vzorce správania.
Výskumníci zistili, že niektoré zariadenia sú nastavené tak, aby neustále počúvali, odosielali nahrávky tretím stranám na prepis a ukladali údaje celé roky. V prípade narušenia bezpečnosti by sa tieto údaje mohli použiť napríklad na únosy.
Keďže sa deti k týmto hračkám rýchlo pripútajú, často im o sebe prezradia oveľa viac, ako by prezradili skutočným ľudským kamarátom.
Zatiaľ čo detské médiá sú prísne regulované, hračky s umelou inteligenciou sa namiesto toho spoliehajú na zmes rôznych politík dodávateľov a cloudových služieb. Rodičia nikdy nemajú prístup k jednotnému ovládaciemu panelu, aby mohli obmedzovať používanie, kontrolovať prepisy alebo mazať údaje.
Kvôli nepriehľadnosti je ťažké zistiť nielen to, kde sú nahrávky vášho dieťaťa uchovávané, ale aj ako dlho.
Zámerná manipulácia: Hračky ovládajú správanie detí
Testeri zdokumentovali, že hračky s umelou inteligenciou napodobňujú vzorce získania pozornosti, ako sú vyvolávanie strachu, ignorovanie pokusov dieťaťa o pauzu a prosenie o viac času spolu.
Tieto isté posilňovacie slučky sa už používajú na zvýšenie času stráveného v aplikáciách, no ich zabudovanie do detských hračiek pridáva novú úroveň manipulácie.
Bez rodičovskej kontroly hračka udáva tempo a bolo už dokázané, že čím dlhšie sa im dovolí pokračovať, tým viac sa konverzácie stávajú nebezpečnými.
Už sa to deje
Ako nedávno informoval Britský medicínsky žurnál (BMJ), psychózy a samovraždy vyvolané umelou inteligenciou sú na vzostupe.
Je známe, že niekoľko amerických tínedžerov, vrátane 14-ročného Sewella Seltzera a 16-ročného Adama Raina, spáchalo samovraždu po rozhovoroch s chatbotmi s umelou inteligenciou.
Ich rodičia odvtedy tvrdia, že boty zhoršovali alebo podporovali samovražedné myšlienky, namiesto toho, aby pomohli ich deťom s ich krízami duševného zdravia.
Dospelý Stein-Erik Soelberg údajne tiež sám zabil svoju matku po paranoidnej špirále, ktorú poháňali rozhovory s chatbotmi umelej inteligencie.
Lekári opisujú pacientov, ktorých bludy sa prehĺbili prostredníctvom potvrdzujúcich rozhovorov s umelou inteligenciou. Súdne spory naďalej poukazujú na prípady tínedžerov, ktorí sú donútení si ubližovať. Základná technológia, ktorá je navrhnutá na overovanie pocitov používateľa, zároveň sonduje aj nebezpečné myšlienky, najmä u zraniteľných detí.
Znepokojujúce je, že narastá aj počet nedostatočne kvalifikovaných dospelých, ktorí nedokážu riešiť rizikové myslenie.
Čo s tým môžete urobiť?
Podľa rastúceho počtu správ a prípadov umelá inteligencia zabíja deti, či už priamo alebo nepriamo. Stiahnutie jedného modelu hračky z regálov obchodov problém nevyrieši.
Musia sa zaviesť prísne vekové obmedzenia, rodičia musia mať úplnú kontrolu nad obmedzeniami zariadení, bezpečnostné protokoly musia byť transparentné, predvolené nastavenia by mali byť nezdieľanie a neukladanie údajov a všetky tretie strany musia byť auditované dávno predtým, ako sa hračky dostanú k dieťaťu.
Skutočnosť, že tieto opatrenia ešte nie sú zavedené, je nesmierne alarmujúca.
Medzitým by sa rodičia mali pred kúpou dôkladne ponoriť do funkcií hračiek, pri ich nastavovaní používať falošné mená/údaje, vzdelávať svoje deti o tom, kedy spustiť poplach, alebo jednoducho vyhýbať sa hračkám s umelou inteligenciou v prospech tradičných alebo vzdelávacích.
Ozaj, potrebujeme ich vôbec?
Záverečná myšlienka
Stiahnutie hračky z trhu spoločnosťou FoloToy je varovaním pre nás všetkých. Ak plyšový medvedík, ktorý sa už dostal na trh, dokáže deti naučiť, ako zakladať oheň a zapájať sa do sexuálnych hier, potom to nie je problém konkrétnej značky.
Celý priemysel sa predháňa v rozširovaní funkcií oveľa rýchlejšie, ako sa zavádzajú bezpečnostné opatrenia, a teraz to priamo ohrozuje naše deti.
Nebol hororový film „Detská hra“ o bábike Chuckie z roku 1988 predpovedaním budúcnosti, ktorú dnes reálne zažívame?     (Čtěte na stránkách ZDROJ)

Sluneční záření přizemnilo 6000 letadel. Co se stane s čipy v elektrických systémech při erupcích na Slunci? ..... Globální nařízení společnosti Airbus o okamžité aktualizaci softwaru u 6000 letadel rodiny A320 vyvolalo celosvětové pobouření, avšak odhalilo technické riziko, o kterém se jen zřídka diskutuje: vliv intenzivního slunečního záření na palubní elektroniku. Ale jak může jev, který se odehrává 150 milionů kilometrů daleko, způsobit poruchy v moderním letadle?
V noci 29. listopadu a ráno 30. listopadu byly na Slunci poprvé po téměř dvou týdnech zaznamenány tři silné sluneční erupce třídy M, uvedl telegramový kanál Laboratoře sluneční astronomie Ústavu kosmického výzkumu Ruské akademie věd. Jak vědci poznamenali, od 1:00 moskevského času se sluneční aktivita prudce zvýšila a poprvé od 16. listopadu dosáhla magnitudy M. Nejsilnější erupce měla magnitudu 1:24 a byla klasifikována jako M5.9, což představuje 59 % prahové hodnoty pro nejsilnější třídu X. Odborníci poznamenávají, že podobnou událost očekávali den předtím, ale ve skutečnosti trvalo Slunci více než 12 hodin, než projevilo tak výraznou aktivitu. Navíc se erupce v současnosti vyvíjí mírněji než před třemi týdny, kdy Slunce téměř okamžitě generovalo nejsilnější erupce třídy X a spustilo na Zemi silné magnetické bouře. Podle pracovníků laboratoře se »hlavní aktéři« předchozího období aktivity, velké sluneční oblasti, stále nacházejí na odvrácené straně Slunce. Méně významné útvary se v současné době blíží k Zemi, což dává důvod k opatrnému optimismu a klidnému pozorování procesu v příštích dvou až třech dnech.
Vědci však zdůrazňují, že toto období klidu by mohlo rychle skončit, až se na viditelné straně Slunce objeví významné magnetické formace. Magnetické smyčky, pravděpodobně patřící do aktivní oblasti 4274, již byly detekovány za okrajem Slunce a jejich výskyt slibuje novou vlnu vzplanutí v blízké budoucnosti. Připomeňme si, že včera vědci varovali , že Slunce by se mohlo otočit k Zemi, což by mohlo vést ke zvýšení počtu silných vzplanutí.
Plazma slunečního větru a magnetosféra. Interakce zemské magnetosféry s plazmatem slunečního větru. Přestože sluneční vítr vždy směřuje od Slunce, jeho intenzita a rychlost závisí na aktivitě Slunce. GRAFIKA – The University of Waikato Te Whare Wananga o Waikato/www.sciencelearn.org.nz
Co znamená intenzivní sluneční záření pro letectví?
Země je neustále bombardována různými formami slunečního záření, které má různý charakter:
Sluneční erupce – jsou náhlé výbuchy energie.
Koronální výrony hmoty na Slunci (CME) – jsou obrovské výrony nabitých částic.
Kosmické záření – představují superenergetické částice z vesmíru.
Normálně zemská magnetosféra chrání většinu populace před kosmickým zářením. Ale ve vysokých nadmořských výškách během silných slunečních událostí, nebo na místech se slabým magnetickým polem je tato ochrana výrazně snížena. Právě tam létají letadla.
Proč jsou letadla zranitelná? Moderní letadla se téměř výhradně spoléhají na digitální systémy: navigace, řízení motoru, řízení křídla a letové plochy, indikace přístrojů, senzory, autopilota a GPS. To vše se děje pomocí mikroprocesorů. Když vysoce energetická sluneční nebo kosmická částice narazí na čip, může to způsobit jev známý jako Single-Event Upset (SEU).
Jediná elektromagnetická částice může způsobit: převrácení bitů (z 1 se stane 0 nebo naopak), dočasné poškození dat, nesprávný vstup do kritického subsystému a ve vzácných případech poruchu řídící jednotky letu
Tyto chyby jsou obvykle dočasné, ale když se vyskytnou v řídicích jednotkách (jako je ELAC nebo FAC v Airbusu), musí být ošetřeny s absolutní přesností.
Proč jsou moderní letadla citlivější? 
Technologický pokrok nabízí bezpečnost, ale také zvyšuje složitost: Letecké systémy jsou nyní plně digitální. Mikroprocesory se zmenšují, a proto jsou citlivější na záření. Automatizace zvýšila závislost na přesných datech. Letadla setrvávají po mnoho hodin ve výškách se zvýšeným kosmickým zářením. Ale když je zjištěna zranitelnost – i když je vzácná – jsou výrobci povinni okamžitě zasáhnout.
A proč teď?
Slunce se řídí 11letým cyklem. Sluneční cyklus je nyní na svém vrcholu a způsobuje: více slunečních erupcí, silnější radiační bouře a zvýšené kosmické záření v horních vrstvách atmosféry. To zvyšuje pravděpodobnost rušení nejen v letadlech, ale také v satelitech, GPS, elektrických sítích a telekomunikacích. Proto je komerční letectví zůstává extrémně bezpečné.
Příklad bývalého pilota Qantasu
Dr. Ian Getley, bývalý kapitán Qantasu a držitel doktorátu z vesmírného záření, vysvětluje BBC, že výrony koronální hmoty (CME) patří mezi nejnebezpečnější jevy. Když CME vysílá plazmu a nabité částice směrem k Zemi, vytvářejí v horních vrstvách atmosféry ještě více nabitých částic, což může ovlivnit elektronické systémy ve výšce nad 8,5 km a tak přímo ovlivnit bezpečnost letů. Proto i ta opatření leteckých společností, které mnozí nedokáží pochopit.      (Čtěte na stránkách iportaL24)

PANDEMICKÝ NEWSPEAK ..... Upozornění: Článek může obsahovat prvky sarkasmu.
VIIRUS = latinsky "toxin nemoci"; v reálném světě neexistující mrtvá částice.
Přenos veškerých virů probíhá zejména skrze televizní vysílání.
Virus přeskočí na jedince ze zpráv, následně se usadí mezi ušima a ovlivňuje racionální myšlení. Symptomy zahrnují extrémně bdělou očistu těla, nedůvěru přátelům a sousedům a ohromné ​​nutkání vzdát se základních lidských práv a svobod za účelem dosažení vnímaného pocitu bezpečí.
Jedinci s větším vzduchoprázdnem mezi ušima jsou vystaveni vyššímu riziku.
Normální lidé mají nenakažlivou sezónní detoxikační chřipku. Značně zavirované mozky mají rovněž absolventi lékařských fakult, kteří pak mají tendenci vidět virus úplně za vším, krom otevřených zlomenin. Tedy kromě těch, které vznikly uklouznutím v důsledku kýchnutí na kluzkém chodníku - tzv. virové zlomeniny.
P(L)ANDEMIE = mediálně-politické zaklínadlo, používané jako nástroj moci s cílem odebírání základních lidských práv a svobod a redukce blahobytu jedince a jeho rodiny. Čím více televizních diváků a čtenářů zpráv, tím úspěšnější a trvalejší je pandemie. Pokus o pandemii prasečí chřipky v roce 2009 selhal z důvodu mediálního nezájmu, viz níže.
VAKCÍNA = garance trvalých příjmů farmaceutických firem. Příjmy vznikají jak z jejího prodeje, tak i z následné aplikace chemie na poškození jí způsobená. Chřipková vakcína plní již po léta funkci nástroje hlavního pilíře důchodové reformy. Ta Covidová má podobnou funkci, navíc však ještě plní cíl populační a sociální kontroly.
ASYMPTOMATICKÝ PŘENOS = synonymum neposkvrněného početí v porodnictví, tedy stejný způsob, jakým panna Marie porodila Ježíše. Je vědecky prokázáno, že pravděpodobnost neposkvrněného početí a asymptomatického přenosu je stejná.
RESPIRÁTOR = veřejně prezentovaná forma kolektivní neurózy. Vhodný a účinný při práci v prachovém prostředí. Vzhledem k tomu, že je virus nanočásticí, stejně jako molekula prdu, pak, pokud by existoval jeho přenos vzduchem, zabránil by respirátor vdechnutí viru asi tak, jako nám zabraňuje vdechnout molekuly prdu. Pokud by fungoval, prd bychom necítili.
PTAČÍ CHŘIPKA = další ptákovina a mocensko-politický nástroj k redukci potravinové soběstačnosti populace. Patogenní virus ptačí chřipky neexistuje. Důvodem příznaků ptačí chřipky je otrava z prostředí.
PRASEČÍ CHŘIPKA = další gatesovská prasečina. Pokus o vyvolání globální plandemie imaginárního viru prasečí chřipky v roce 2009 selhal na dvou faktorech (1) na tom, že se populace dozvěděla, že vakcíny s nosnou látkou s nanočásticemi by dostala pouze ona, zatímco armáda a bezpečnostní složky by dostaly vakcínu bez nanopartikulí a (2) tzv. "vědecká obec" byla nedostatečně přesvědčena , aby se za tento očividný blábol postavila. Tehdy jsme zjistili, že i Kubek, pokud není patřičně "nabrífován", umí mít i zdravý rozum.  A tak pokus o plandemii prasečí chřipky skončil velkým fiaskem. Virus se tolik lekl vakcíny, kterou nikdo nechtěl, že raději přes noc sám zmizel.
OPIČÍ NEŠTOVICE = název údajného virového onemocnění, který se WHO vůbec nelíbil, protože budil mezi lidmi smích namísto strachu. Proto se v roce 2022 rozhodla ho přejmenovat na mpox (monkey pox = opičí neštovice) a bylo jen otázkou času, než k němu přiřadila strašidelný číselný kód, aby zbylé normované nádoby na mediální fekálie začal skutečně děsit.
VIROLOGIE = pavěda, která zásadně neprovádí kontrolní experimenty. Patogenní viry neexistují. Tato dvě tvrzení lze jednoduše obhájit i u soudu.
Abyste se nemuseli, už nikdy, potýkat s debilní buzerací od státních orgánů a agresivním chováním vystrašených normovaných ovcí, zasévejte v nich semena pochybností dobře mířenými dotazy. Nikdy nic netvrďte!! Vždy se jen "naivně" ptejte, jak si vysvětlují ten či onen rozpor. Nechte je samotné zjistit, že jejich logika je děravá jako švýcarský sýr. To je nejmocnější cesta k přesvědčení druhých.     (Čtěte na Telegramu - COVID logika)

28.11. 2025     Putin promluvil o možném útoku na Evropu a situaci s mírovou dohodou ...... Ruský prezident Vladimir Putin hovořil na zasedání Rady bezpečnosti Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Kyrgyzstánu.
Vladimir Putin byl poprvé dotázán na diskusi o mírovém plánu zprostředkovaném USA. „Byla předložena řada otázek k diskusi,“ říká a dodává, že neexistuje žádná „konečná verze“.
Putin říká, že Rusko je připraveno na „seriózní“ jednání, a dodává, že americká delegace navštíví Moskvu příští týden.
Říká, že Rusko souhlasí s tím, že plán Donalda Trumpa může být použit jako základ pro budoucí dohody, ale dodává, že je třeba diskutovat o evropské bezpečnosti.
Říká, že Rusko uznává, že USA berou v úvahu jeho postoj, ale trvá na tom, že některé aspekty je třeba prodiskutovat.
Putin tvrdí, že Rusko nechce napadnout Evropu, že je to „směšné“ a „naprostá lež“, a naznačuje, že existují „podvodníci“, kteří to říkají obyvatelstvu, aby si zvýšili popularitu a „sloužili zájmům vojenského průmyslu“.
K situaci na bojišti Putin říká, že ruské jednotky postupují rychle ve všech směrech. Novinářům sdělil, že boje ustanou, jakmile ukrajinské jednotky odejdou.
„Pokud ukrajinské jednotky opustí okupovaná území, zastavíme nepřátelské akce; pokud neodejdou, dosáhneme toho vojenskými prostředky,“ říká.
K možnosti návratu do G7 Putin říká, že si „nedokáže představit“, jak by jeho země mohla spolupracovat s ostatními národy.
Na konci tiskové konference byl Vladimir Putin dotázán na sankce USA proti ruským ropným společnostem.
Putin uvedl, že ho krok Washingtonu „překvapil“, a varoval, že ničí vztahy Ruska s USA.
Dodává, že ruská vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ „konfiskace ruských aktiv v Evropě“.
V jedné z posledních otázek Vladimir Putin říká, že podepisování dokumentů se současným ukrajinským vedením je „bezpředmětné“.
Trvá na tom, že Ukrajina udělala strategickou chybu, když se „bála“ jít do voleb.
Putin zdůrazňuje, že Rusko uspořádalo volby, přestože se také nacházelo ve stavu ozbrojeného konfliktu.
Dodává, že Rusko chce s Ukrajinou nakonec dosáhnout dohody, ale říká, že to je nyní právně nemožné.
Říká, že chce, aby Ukrajinu vedli „zdraví lidé“, „kteří chtějí budovat dlouhodobé zdravé vztahy s Ruskem“.      (AC24)
Tak se Brusel konečně dočká a pozabíjejí nás tu všechny i s ním?

EU využívá armádu neziskovek, aby zajistila, že se uživatelé internetu neodchylují od jejího schváleného narativu ..... Málokdo si zřejmě uvědomuje, že od dob, co začala na postu nejvyšší cenzorky EU „řádit“ Jourová, se začaly ve velkém využívat podvratné neziskovky, jejichž jediným úkolem je cenzura internetu.
Jejich počet se postupně zvyšoval, neboť přísun peněz pro jejich fungování nepřicházel pouze z EU (tedy z vašich daní), ale také z USAID, OSF či ze státních rozpočtů.
Některé zdroje – zejména USAID – mezitím vyschly, o to víc nyní na tyto účely přispívá bruselská hydra. Tedy pro neziskovky, jejichž úkolem je vás cenzurovat, jde více peněz i z vašich daní (z EU i státního rozpočtu).
Právě různé cenzorské neziskovky musí být mezi prvními, kdo bude mít zaříznut přívod peněz se státního cecíku. Doufejme, že pod vlivem dvou menších koaličních partnerů s tím bude souhlasit také ANO, které v minulosti cenzuru spíše podporovalo.
Ale nyní zpět do EU, potažmo Německa, kde je jakási cenzurní centrála pro celou EU.
Cenzura EU není abstraktní byrokratický artefakt, ale živá síť stovek – ne-li tisíců – aktérů, kteří denně zasahují do toku otevřené komunikace. Zahrnuje státem financované neziskovky, které „ověřují fakta,“ zda online příspěvky a komentáře odpovídají bruselskému narativu.
Německo, které je v centru tohoto cenzurního režimu, přiděluje téměř 1,5 miliardy eur ročně svému cenzurnímu komplexu v podobě neziskovek a jeho vliv je mezinárodní. Tedy německé neziskovky do jisté míry řídí své „pobočky“ po celé EU.
Internet se stal hlavním bojištěm proti svobodě projevu. S neustále se rozšiřujícími finančními toky buduje německá vláda cenzurní aparát řízený neziskovkami, který nenápadně vstřikuje jed totalitního impulsu do veřejného diskurzu.
Nyní se skupině s názvem „Liber-Net“ podařilo tuto rozlehlou represivní síť odhalit.
Pokud se aktivně účastníte online debat – zejména pokud občas vyjadřujete kritické názory na vládu či na politiku EU – pravděpodobně jste se již setkali s jedním z nesčetných „ověřovatelů faktů.“
Poukážete na nezávislý výzkum dopadu CO2 na globální klima, který podkopává bruselský narativ – a náhle se zvýší pravděpodobnost, že na vás státem a EU financovaná neziskovka pošle jednoho z těchto „ověřovatelů faktů,“ nahlásí váš obsah, obviní vás z nenávistných projevů a spustí kaskádu obtěžování řízenou boty, jejímž cílem je dehumanizovat a trivializovat vaše odpovědi.
Pokud se vám to stalo – gratuluji. Nyní jste součástí odporu proti rozšiřující se cenzurní hydře státu a EU.
Jak hluboko sahá skrytý cenzurní aparát, je již dlouho těžké odhadnout. Cenzoři milují tmu, skryté kanály a neprůhledné financování. Ale velkolepé vyšetřování organizace „Liber-Net“ – skupiny hájící digitální práva – poprvé do této temnoty vneslo jasné světlo.
V rozhovoru pro  Berliner Zeitung ředitel Liber-Net Andrew Lowenthal podrobně popisuje, jak tento mnohovrstevnatý ekosystém neziskovek funguje a do jaké míry je propojen se státními orgány.
Liber-Net identifikoval více než 330 aktérů – přímo či nepřímo financovaných z peněz daňových poplatníků – kteří se podílejí na moderování online obsahu. Jejich úkolem je označovat politicky nevhodné příspěvky, označovat je jako „škodlivé“ nebo je zcela potlačovat.
Poskytují operační základ, který dává život zákonu o digitálních službách (DSA), největšímu regulačnímu cenzurnímu projektu Evropské unie, zaměřenému na kontrolu digitální veřejné sféry.
Lowenthal popisuje systém, v němž vládní agentury, kvaziveřejné instituce a ideologicky orientované neziskovky koordinují svou činnost v souladu.
Je to síť, která nefunguje otevřeně, není demokraticky legitimní a rozhodně není transparentní, přesto spustila zastrašovací stroj, který naráží na odpor jen hrstky amerických platforem, zejména pak X Elona Muska.
Toto je nová strojovna evropské informační kontroly: decentralizovaná, specializovaná, štědře financovaná – a pro průměrného občana až doposud neviditelná.
Liber-Net potvrzuje to, co dlouho přetrvávalo jako pouhé podezření: cenzura EU není abstraktním byrokratickým artefaktem, ale živoucí sítí stovek – ne-li tisíců – aktérů, kteří denně zasahují do toku otevřené komunikace.
Metody moderní cenzury se od doby, kdy první vzpurný občan načmáral na starobylou zeď obscénnost, sotva změnily: ti, kdo zpochybňují vládnoucí narativ, nejsou vyvráceni argumenty, ale izolováni: sociálně, ekonomicky, morálně.
Analogový svět se stále spoléhá na osvědčené nástroje: veřejné zostuzení, profesionální odvety a spolehlivě mobilizovaný kádr kriminálníků z Antify a agentů nevládních organizací, jejichž obchodní model je postaven na performativním morálním pobouření a stabilním státním financování.
Každý protest, každý agresivní kousek – naposledy skandál, při němž došlo k útoku státem financované Antify v Halle na pořadatele knižního veletrhu alternativních médií – čerpá ze stejných ideologických rezervoárů, kanálů veřejného financování, nadnárodních „demokratických nadací“ a diskrétních finančních fondů spojených s dlouho známými aktéry, jako je Sorosova síť.
Online je systém rafinovanější, ale neméně efektivní. Díky zákonu o digitálních službách (DSA) Brusel vytvořil nástroj, který již nemusí oznamovat cenzuru, protože je automatizovaný prostřednictvím technicko-administrativních mechanismů.
„Důvěryhodní nahlašovatelé“ – zejména neziskovky a poloveřejné instituce – mají kvazi-státní pravomoc. Jejich hlášení spouštějí okamžité algoritmické snižování hodnocení, omezení viditelnosti nebo úplné zablokování příspěvků a účtů.
Hromadné nahlašovací kampaně, často posilované účty podobnými botům, generují rizikové signály, na které platformy, vyděšené miliardovými pokutami EU, okamžitě reagují.
Výsledkem je státem a EU řízené informační prostředí, kde politicky nepohodlné názory nejsou zakazovány, ale jsou jednoduše učiněny neviditelnými a mizí v cenzurní mlze, aniž by byly kdy formálně smazány. Vydavatel Markus Schall tyto taktiky popsal  do nejmenších detailů.
Vlády zemí EU – a Brusel, nejvyšší evropský cenzor – vynakládají ohromující částky na sledování a kontrolu veřejného mínění. Finanční architektura podporující tento systém v celé EU pravděpodobně dosahuje více než 17 miliard eur ročně.
Je příznačné, že Německo opět vyniká jako nejhorlivější cenzor, který ročně přiděluje téměř 1,5 miliardy eur svému neziskovému  cenzurnímu komplexu.
Lowenthal považuje Německo za ústřední bod pro vymáhání bruselského režimu digitální správy. Jeho vliv na infrastrukturu mezinárodních neziskovek (tedy i těch českých a slovenských) je obrovský – a velká část systému vzniká nebo padá díky penězům německých daňových poplatníků.
Německo poskytuje mnohem více zdrojů na kontrolu obsahu než kterákoli jiná země EU. A jak je vidět u skupin, jako je German Environmental  Aid nebo stále bizarnější organizace Fridays for Future – blokování dálnic nebo dokonce letišť – neziskovky v Německu jsou extrémně aktivní a štědře financované.
Německo je živnou půdou, hřištěm a útočištěm pro davy neziskovek, což umožňuje politicky konformní establishment.
Navzdory rostoucí veřejné kritice německá vláda pod vedením Friedricha Merze a sympatizanta Antify Larse Klingbeila vyčlenila další miliony: inflační tlak a rostoucí mzdové náklady však pociťují i ​​neziskovky.
Stále agresivnější postoj Antify a groteskní mediální reakce – jako například zpravodajství státních médií po atentátu na amerického aktivistu za svobodu projevu Charlieho Kirka – naznačují dva základní vývojové trendy.
Zaprvé, vzestup konzervativních sil v celé Evropě vyvíjí obrovský tlak na cenzurní komplex. Zadruhé, konečné rozpuštění USAID – finanční tepny stojící za nespočtem progresivistických médií a neziskovek – americkou vládou působí jako stimulant pro aktivistické sítě, které si náhle uvědomují, že jim dochází finanční kyslík.
Vědí, že dokud budou platformy jako X nabízet útočiště pro svobodu projevu, veřejná kontrola jejich aktivit se bude jen zesilovat a ochota občanů financovat tento systém bude i nadále klesat.
A cítí, že každé nové odhalení jejich autoritářských impulsů – stupňujících se s rostoucí agresí a netolerancí – proměňuje strach a nejistotu v občanský odpor…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Česko má jen jednu vládu, byť v demisi, a ta by tedy také měla splnit svoji základní povinnost ..... Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
I kdyby v návrhu rozpočtu chybělo „jen“ zhruba 40 miliard na připravené dopravní stavby, a nikoli částka blížící se 100 miliard, o níž hovoří (stále ještě) vládní opozice, měla by dosluhující vláda, ctí-li elementární politickou kulturu, říci, kde se tyto prostředky mají vzít. Protože to byla sama tato končící vláda, která hned v prvních dnech po sněmovních volbách přiznala, že dané peníze v návrhu rozpočtu chybí. Do návrhu je před volbami nezahrnula zjevně proto, aby ještě staré Sněmovně předložila návrh rozpočtu s nerealisticky nízkým schodkem. Učinila tak jednak proto, aby se vešla do limitů daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale jednak hlavně proto, aby zvýšila své šance na volební úspěch – aby se tedy stylizovala do kabinetu, jenž umí krotit deficity.
Schodek navrhovaný dosluhující vládou, 286 miliard korun, je při samé horní mezi toho, co zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dovoluje. Takže jestliže by se zahrnuly zmíněné dopravní stavby za zhruba 40 miliard, došlo by k porušení zákona. Pokud se tedy nenajdou odpovídající úspory či rezervy jinde. Ale to vše je stále úkolem vlády dosluhující. Za to si ji občané platí.
Dosluhující vláda nemá co předjímat verdikt Sněmovny. Mělo by být její povinností předložit nový návrh rozpočtu tak, aby zahrnoval i pokrytí výdajů, které v posledním návrhu – podle jejího vlastního pozdějšího doznání – chybí. I když je málo pravděpodobné, že nová Sněmovna návrh schválí, dosluhující vládu to nevyvazuje z odpovědnosti za předložení návrhu, který bude nedostatky, k nimž se sama hlásí, korigovat. Vždyť přece – jeden příklad za všechny – strany dosluhující vlády vyvolaly hned třikrát hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, když v letech 2017 až 2021 vládl Babišův kabinet. Byly také tehdy ve Sněmovně v menšině, jako opět nově nyní, přesto se opakovaně o sesazení vládnoucího kabinetu pokusily. To je běžný politický provoz. Nyní, dokud tedy vládnou, by tedy zase měly opakovaně předkládat návrh rozpočtu, včetně korekcí a oprav nedostatků, k nimž se od posledního návrhu samy přihlásily. I když mají ve Sněmovně menšinu.
Pravděpodobná nová Babišova vláda ještě žádnou vládou není. A není jasné, zda a kdy jí bude. Proto za návrh rozpočtu odpovídá vláda Fialova. Nedává tedy příliš smysl, že dosluhující vláda viní tu ještě neexistující, že si do návrhu rozpočtu chce propašovat nějaké své vlastní rozmáchlé sliby z předvolební kampaně. Neexistující kabinet k tomu nemá žádné „páky“, prostě protože ještě neexistuje.
Ostatně nejlepším způsobem, jak se dosluhující kabinet může s rizikem onoho propašování utkat, je předložit nové Sněmovně opravený návrh rozpočtu, vůči němuž nebude mít námitek Národní rozpočtová rada či odborná obec. Tak dosluhující vláda odejde s čistým stolem a čistým štítem a veškeré možné schodky nad zákonným limitem už půjdou k tíži vlády nové, ať bude jakákoli.
Jenže Národní rozpočtová rada i nezávislá odborná obec mají problém ještě s návrhem rozpočtu z pera dosluhující vlády, zejména kvůli oněm chybějícím desítkám miliard na dopravní stavby, ovšem i kvůli dalším nedostatkům.
A, jak už víme, „manko“ v návrhu rozpočtu přiznává i sama dosluhující vláda.
A o to právě v jádru jde…
Stále už takřka dvě měsíce se totiž hraje o to samé. Politici napříč spektrem tuší, že už jen zahrnutí připravených dopravních staveb by znamenalo porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Dosluhující vláda tedy chce přehodit toto zahrnutí na vládu novou a okamžitě ji na tom základě obvinit z rozpočtové neodpovědnosti. Vznikající vláda by naopak ráda, aby dopravní stavby zahrnula ještě vláda dosluhující, aby tedy na končícím kabinetu jako prvním ulpěl cejch rozpočtové neodpovědnosti.     (Čtěte na stránkách CZ24 NEWS)

Soud se zachoval jako za minulého režimu. Křivka k podmínce za nošení „nevhodné“ mikiny ..... Okresní soud v Pardubicích potrestal dvouletou podmínkou bývalého politika Pavla Křivku za nošení mikiny s písmenem Z. Politik v rozhovoru pro neČT24 vysvětlil, proč rozhodnutí soudu vnímá jako aktivistické a v rozporu s Ústavou České republiky.
Obrázek s písmenem Z a nápisem v azbuce „Za Vítězství“ na Vaší mikině vzbudil zvýšenou pozornost a vedl k soudnímu vyšetřování. Podle obžaloby jste nošením mikiny údajně podpořil „útok Ruska na Ukrajinu“. Státní zástupkyně Adéla Rosůlek označila takové oblečení za „oděv válečného štváče“. Co si o závěru soudu a tvrzení státní zástupkyně myslíte?
Státní zástupkyně nečte Ústavu, ale píše obžalobu podle novinových titulků. Ústava v článku 2 jasně říká, že občan může činit vše, co zákon nezakazuje. Státní zástupkyně porušuje svůj služební slib věrnosti Ústavě a měla by být kárně postižena. Uráží mě slovy „válečný štváč“. To by bylo na občanskoprávní žalobu. Mohu doložit, že jsem v roce 1999 veřejně protestoval proti válce v Jugoslávii. Navíc policie celou věc dvakrát odložila, ale aktivistická prokurátorka vždy trvala na pokračování v trestní proceduře.
Podle žalobkyně jste se pomocí této mikiny a také dřívějších prohlášení na Vašem webu údajně pokoušel iniciovat nenávist vůči Ukrajině a Ukrajincům. Má podle Vás na vzniku celého případu podíl i hromadná vlna ukrajinských uprchlíků do České republiky?
Nenávist vůči Ukrajincům v žádném případě, vždyť ti trpí válkou nejvíce. Případ také vůbec nesouvisí s vlnou uprchlíků. To je výklad skutečných válečných štváčů. Šlo maximálně o reakci na přepálenou státní protiruskou propagandu. V Číně, kde jsem pracoval jako lektor českého jazyka, se prodávají svetry, trička a bundy i s ukrajinskými symboly, se symboly Izraele i Palestiny atd.
Vidíte v rozhodnutí soudu přímé ovlivňování systému soudnictví ze strany zahraniční politiky končícího kabinetu Fialy a bruselské agendy? Jaký signál to vysílá pro společnost?
Soud i prokurátorka se zachovaly jako za režimu, který jsme v Československu měli před rokem 1989. Čili žádná státní zástupkyně, ale vládní zástupkyně. Může za tím být aktivistický pokyn z Nejvyššího státního zastupitelství. Zahraniční politiku končícího kabinetu nelze bez použití vulgarismů komentovat.
Jaké perspektivy svobody slova vidíte u nového kabinetu, který nejspíše bude veden Babišem? Může se rétorika ČR vůči konfliktu na Ukrajině změnit na více neutrální?
Žádný zásadní obrat není na obzoru, ale určitá dílčí zlepšení možná přijdou. Velkým zlepšením by bylo případné seškrtání přebujelého trestního zákoníku. Poslanec Jindřich Rajchl se vyjádřil v tom smyslu, že navrhne zrušení paragrafu o popírání genocidy, který byl v tomto případě použit. Už jen tento návrh by pro svobodu slova a dodržování Ústavy představoval značný pokrok.
Proč existuje dvojí metr při posuzování zahraniční politiky Spojených států a Ruska? Zejména „demokratické“ útoky USA v Iráku, Sýrii a Libye Evropa preferuje nekomentovat a mlčky schvaluje.
Dvojí metr, či spíše kilometr, vyplývá z pudlovského postavení dosavadních českých vlád vůči USA, EU, NATO apod. Nedávný atentát na Roberta Fica ovšem dokládá, že západní velmoci nepřipustí žádnou samostatnou zahraniční politiku malých zemí, které před 107 lety vytvořily jen proto, aby zničily podunajskou monarchii.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)
To za chvilku někoho napadne postavit mimo zákon písmeno "X" a každý kdo ho napíše, bude nucen se "dobrovolně" podrobit eutanázii. Že je to nesmysl? Stejný jako s tou mikinou ...

Temné dedičstvo medicíny: Keď „liečby“ zabili viac ľudí ako vyliečili ..... Po stáročia lekárska profesia presadzovala liečebné postupy, ktoré – ďaleko od liečenia – spôsobovali utrpenie, zdravotné postihnutie a smrť.
Od inhalácie ortuti až po lobotómie, história je plná nebezpečných zákrokov, ktoré boli kedysi oslavované ako prelomové objavy, no nakoniec boli odhalené ako smrteľné podvody.
Dnes, keď dôvera v modernú medicínu je narušená uprostred kontroverzií o vakcínach, liekoch a inštitucionálnej korupcii, tieto historické zlyhania vyvolávajú naliehavé otázky.
Koľko súčasných lekárskych postupov budúce generácie odsúdia ako podvodné? A prečo medicína tak často opakuje svoje najzávažnejšie chyby?
Smrteľné medicínske postupy
Zoznam smrteľných lekárskych prešľapov je dlhý a desivý. V 18. a 19. storočí lekári predpisovali ortuťové výpary na rôzne choroby od syfilisu až po tuberkulózu a ignorovali ich neurotoxické účinky.
Púšťanie žilou praktizované po tisícročia oslabovalo pacientov až do bodu smrti v mylnej viere, že odvádzanie „zlej krvi“ obnovuje telesnú rovnováhu.
Trepanácia (vŕtanie dier do lebiek na „vypustenie zlých duchov“) zabila nespočetné množstvo obetí stredovekej nevedomosti.
Dokonca aj v 20. storočí lekári kvôli hystérii vykonávali zbytočné hysterektómie (vyoperovanie maternice), lobotomizovali pacientov s duševnými chorobami, ktorých priviedli do vegetatívneho stavu či ožarovali ľudí trpiacich akné, pričom im zanechávali jazvy a rakovinu.
Asi najšokujúcejšie je, koľko z týchto praktík pretrvávalo dlho potom, čo sa zistilo, aké sú ich nebezpečenstvá.
Kozmetické krémy s obsahom arzénu, propagované vo viktoriánskej ére, otrávili ženy túžiace po bezchybnej pleti. Horčičný plyn (chemická zbraň z prvej svetovej vojny) sa opätovne použil ako „liečba“ tuberkulózy, pričom namiesto liečebného účinku pálil pľúca pacientov.
Lekári predávali cigarety ako lieky na astmu a bronchitídu. Tento klam tabakový veľmajster neskôr využil ako zbraň.
Dokonca aj heroín, dnes považovaný za synonymum závislosti, sa kedysi predpisoval deťom ako prostriedok proti kašľu. Heroín sa pridával do sirupov proti kašľu začiatkom 20. storočia, pretože nemecký chemický gigant Bayer ho falošne predával ako nenávykovú alternatívu morfia.
Keď liečenie bolí: Sú dnešné liečby zajtrajšími škandálmi?
Uvedené lekárske hrôzy neboli okrajovými experimentmi, ale medicínou hlavného prúdu, ktorú schvaľovali prestížne inštitúcie a dôveryhodní lekári. Ich vytrvalosť odhaľuje opakujúci sa vzorec: finančné stimuly, inštitucionálna zotrvačnosť a slepá viera v autority, ktoré často prevyšujú dôkazy a etiku.
Tie isté temné sily z minulosti pretrvávajú dodnes. Moderní kritici poukazujú na nadmerne predpisované opioidy, antidepresíva spojené so samovraždami a agresívne liečby rakoviny (chemoterapia, rádioterapia), ktoré viac škodia, ako pomáhajú.
Farmaceutický priemysel so svojou históriou utajovania rizík liekov a podplácania regulačných orgánov odráža tie isté ziskové motívy, ktoré kedysi presadzovali arzénové toniká a ortuťové liečby.
Poučenie je jasné: Medicína nie je neomylná a akékoľvek „štandardné“ liečebné postupy dneška sa môžu zajtra stať škandálmi.
S rastúcou nedôverou voči orgánom, ako je americký Úrad pre kontrolu potravín a liečiv (FDA) či slovenský Štátny ústav pre kontrolu liečiv (ŠÚKL), ktoré sú obviňované z korupcie veľkými farmaceutickými spoločnosťami, sa pacienti čoraz viac obracajú na prírodné alternatívy od bylinnej medicíny až po detoxikačné protokoly.
Vzostup holistického zdravia odráža hlad po terapiách, ktoré podporujú vrodené hojenie tela, a nielen potláčanie príznakov toxickými chemikáliami.
História ukazuje, že pokrok v medicíne nepochádza zo slepej poslušnosti autoritám, ale z neúprosného skepticizmu. Tie isté inštitúcie, ktoré kedysi podporovali lobotómiu a heroínový sirup proti kašľu, teraz presadzujú mRNA vakcíny a antidepresíva s pochybnými dlhodobými bezpečnostnými profilmi.
Záver
Minulosť nás varuje: Keď zisk a moc diktujú zdravotnú starostlivosť, pacienti za to platia cenu.
Budúcnosť medicíny závisí od požadovania transparentnosti, odmietania nátlaku a uprednostňovania skutočného uzdravenia pred záujmami korporácií. Dovtedy bude cyklus smrteľných „liečob“ pokračovať – a rovnako budú pribúdať aj obete.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Mnichov sem, Mnichov tam: Když nevíš, zakřič mantru. Mávají Hitlerem, aby nemuseli přiznat, že selhali. Že jsou v koncích. Dějiny jako plácačka. Je diplomacie zrada? Falešní hrdinové do boje proti stínům. Co tím riskujeme? Mír je už opět zakázané slovo? ..... Fabrice Coffrini přináší komentář k tomu, jak se západní politická scéna vědomě manipulativně ohání démonem Mnichova pokaždé, když se objeví racionální návrh na diplomatické řešení války Západu proto Rusku na Ukrajině
Nebezpečí v roce 1938 nespočívalo v přílišném realismu, ale v jeho nedostatku. A právě to dnes riskujeme, že se bude opakovat – nikoli tím, že budeme vyjednávat, ale tím, že to odmítáme.
Je to už nějaká doba, co západní politici začali sahat po Mnichovu, kdykoli se v mezinárodní politice objeví slovo „diplomacie“. Šlo by to brát jako pravidlo: v momentě, kdy někdo naznačí, že diplomacie by nám mohla posloužit lépe než maximalistické válečné cíle nebo nekonečné, zbytečné a smrtící konflikty, okamžitě se ozve sbor samozvaných Churchillů, kteří varují před „ustupováním“.
Posedlost
Je to, jako by historie sama o sobě byla scénářem, jehož řádky jsme odsouzeni recitovat – nebo, ještě hůře, jako by se ve světových dějinách nic jiného nestalo, neexistovaly žádné jiné příklady, ze kterých bychom mohli čerpat poučení, a veškerá složitost, jedinečnost, kontext a pravidla geopolitiky mohla být snadno pohřbena pod vrstvou banální moralistické břečky.
A tak se stalo, že Boris Johnson – patron performativní vzpoury – prohlásil, že 28bodový návrh Steva Witkoffa není nic jiného než opakování roku 1938, kapitulace zahalená do diplomatické prózy a „kastrace Ukrajiny“.
Ale tupé odvolávání se na Mnichov není argument. Je to spíše reflex – zaklínadlo, které má za cíl zbavit nás zdravého rozumu. Lze to nazvat „mnichovskou mánií“: přetrvávajícím, bezmyšlenkovitým zvykem srovnávat každý územní spor s německým záborem československých Sudet či každého nepřátelského vůdce s Adolfem Hitlerem - a každé možné diplomatické urovnání vnitrostátního konfliktu s rokem 1938.
Je to posedlost tak hluboce zakořeněná v západním myšlení, že již dávno přestala osvětlovat a místo toho funguje jako klacek – nástroj k ukončení debaty ještě před jejím začátkem, k potlačení rozumných návrhů zpět do stínu.
Problémem samozřejmě je, že historie má vytříbený smysl pro humor. Mnichov je ve svém kanonickém vyprávění morálním příběhem o slabosti Západu odměněné další agresí, o demokratické naivitě zneužité monstrem odhodlaným ovládnout kontinent.
Tento archetyp ovšem funguje pouze v případě, že protivníkem je skutečně Hitler a sporné území je jen prvním soustem nenasytného imperiálního apetitu. Ale zaměňovat současné Rusko za nacistické Německo znamená nahradit analýzu infantilností a rozum bravurou.
Jednat - nebo se nechat zničit válkou?
Dnešní Rusko je v zásadě realistickou mocností; nejde o revoluční impérium, které by se řídilo ideologií rasového vyhlazení a globálního dobývání. Vladimir Putin – ať už má jakékoli chyby a jakkoli tvrdé metody – nesní o vybudování fašistického impéria od Lisabonu po Vladivostok. Není ani dobrodruhem, který se snaží dobýt svět, ani fantastikem toužícím po nemožném.
Jak kdysi řekl Henry Kissinger: „Putin je seriózní stratég, který jedná na základě předpokladů ruské historie.“ Je to v podstatě opatrný, racionální aktér odhodlaný udržet vliv nad regiony, které žádný ruský vůdce – liberální, carský ani komunistický – nikdy nepovažoval za vyjednatelné. Člověk může tuto realitu nenávidět. Člověk může pohrdat invazí. Ale popírání nejzákladnějších životních a strategických zájmů Ruska nikomu neprospívá - a už vůbec ne Ukrajincům.
A právě proto je rituální odvolávání se na Mnichov tak nebezpečně zavádějící. Pokud Hitler usiloval o podmanění Evropy, pak byl kompromis s ním skutečně pošetilostí. Ale pokud je Putin realista s omezenými, historicky zakořeněnými cíli, pak diplomacie není ústupkem; je to jediné pole, na kterém lze vytvořit trvalé urovnání.
Zejména pokud vezmeme v úvahu, že Rusko je velmocí s největším jaderným arzenálem na světě, ekonomikou, která je příliš velká na to, aby ji bylo možné izolovat nebo zničit, a – ať se nám to líbí nebo ne – politickým systémem, který má schopnost diktovat výsledky a rovnováhu sil v celé Eurasii, zejména vůči rostoucí Číně.
Evropa buď bude s Ruskem jednat, nebo s ním půjde do války. Vzhledem k tomu, že druhý scénář by vedl ke katastrofálnímu zničení kontinentu, jedinou realistickou cestou, kterou můžeme zvolit, je diplomacie. Jiná možnost neexistuje.
Je ironií, že Johnsonovo instinktivní volání po Mnichovu zastírá skutečnost, které by si možná všiml, kdyby se namísto reflexivního odmítnutí Witkoffova návrhu obtěžoval si ho přečíst: tento plán je vůči Kyjevu spíše velkorysý – natolik oddaný ukrajinským zájmům, že se zdá naopak fantastické si představit, že by Moskva jeho podmínky přijala.
To je závěr, ke kterému dojdeme po přečtení textu. Jeho hlavním rysem by bylo zmrazení současných frontových linií, přičemž Ukrajina by se stáhla z částí Doněcka, které již téměř ztratila.
Ačkoli Kyjev a jeho evropští sponzoři se zdají být zcela nezainteresovaní v uvědomění si závažnosti ukrajinské situace, pravdou je, že tato jednání probíhají v době, kdy ukrajinská armáda čelí řadě hořkých neúspěchů, přičemž ruské síly se přibližují k důležitému městu Záporoží z východu a obléhají velkou ukrajinskou posádku poblíž Pokrovska.
Porážka Ruska se nekoná
Masové dezertování z armády ochromilo ukrajinské jednotky. Americký ministr obrany Dan Driscoll dokonce evropským velvyslancům v Kyjevě sdělil, že „upřímné hodnocení americké armády je, že Ukrajina je ve velmi špatné situaci a že nyní je čas na mír.“ Podobně bývalá mluvčí prezidenta Zelenského Iuliia Mendelová 22. listopadu napsala, že „každá další dohoda pro Ukrajinu bude jen horší – protože prohráváme. Ztrácíme lidi, území a ekonomiku. … Mnozí, kteří reflexivně odmítají každý mírový návrh, věří, že brání Ukrajinu. Se vší úctou, to je nejjasnější důkaz toho, že nemají ponětí o tom, co se právě teď děje na frontě a uvnitř země.“
Když se na Johnsonův údajný „Mnichov“ podíváme z tohoto úhlu pohledu, věci vypadají trochu jinak. Podle Witkoffova plánu by si Ukrajina mohla ponechat 600 000 vojáků, což je více, než má téměř každý evropský člen NATO, třikrát více, než má vojensky nejvýznamnější země EU – Francie, a třináctkrát více, než je limit, na kterém se Ukrajinci sami dohodli během mírových jednání v Istanbulu v roce 2022. Pro zemi tak zdevastovanou, vylidněnou a ekonomicky závislou na zahraničním financování, jako je Ukrajina, to není nijak zvlášť represivní.
Plán také nezmiňuje žádné omezení týkající se raket dlouhého doletu pro Kyjev, což je pravděpodobně ruská priorita v mírových jednáních. Witkoffův návrh by – pokud by s ním Rusové někdy souhlasili – představoval překvapivý ústupek, který by byl v přímém rozporu s deklarovaným cílem Moskvy, jímž je „demilitarizace“ Ukrajiny.
To vyvolává otázku: pokud by tento plán Ukrajinu nezradil, ale zachránil, proč ta hysterie? Protože mnichovská hysterie není o politice. Je o postoji. Je to způsob, jak se prohlásit za statečného, aniž by člověk podstupoval rizika, která skutečná statečnost obnáší.
Je snazší křičet „ústupek!“, než přijmout střízlivou aritmetiku války, jejíž frontové linie se již dva roky posouvají pouze jedním směrem. Je snazší vykouzlit falešného Hitlera, než se postavit mnohem nudnější úloze vyjednávání s Ruskem, které – jakkoli je jeho vedení pro současné západní vlády nepříjemné – z mapy nezmizí.
Především je ale politicky výhodnější odsoudit Ukrajinu k dalším stovkám tisíců mrtvých a – v kontextu ztrát na bojišti, korupčních skandálů a rostoucí nespokojenosti veřejnosti – ke stále reálnější možnosti kolapsu státu, než přiznat, že naši amatérští politici deindustrializovali Evropu a utratili stovky miliard peněz daňových poplatníků za chimérickou porážku Ruska, která se nekonala. To by vedlo k zúčtování, které establishment zoufale odkládá, jak jen to jde.
Odmítnout diplomacii ze strachu z opakování mnichovského scénáře znamená poučit se z historie přesně opačně. Nebezpečí roku 1938 nespočívalo v přílišném realismu, ale v jeho nedostatku. Spočívalo v nepochopení povahy, záměrů a schopností protivníka. A právě to dnes riskujeme – ne tím, že vyjednáváme, ale tím, že to odmítáme.
Pokud se Witkoffův plán vůbec podobá Mnichovu, pak jen v horečnaté fantazii těch, kteří vidí Hitlera v každé siluetě a rok 1938 v každém kalendáři. Ale historie se neopakuje jen proto, že to dostatečně hlasitě prohlašujeme. Někdy si daný okamžik vyžaduje něco mnohem méně populárního než Churchillovo divadelní vystupování:
Upřímné uznání reality a odvahu jednat podle toho.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Jaké výhrady má prezident Petr Pavel k Filipu Turkovi? ..... Jaké výhrady uvedl prezident Petr Pavel k Filipu Turkovi? Po včerejším jednání na Hradě se objevily informace o právních důvodech, které ale zůstávaly nejasné a Petr Macinka je chtěl s prezidentem řešit osobně. Nyní ale kauza nabírá poněkud jiný vývoj.
Osm týdnů po volbách a více než tři týdny po podpisu koaliční dohody sněmovní většina ANO, SPD a Motoristů sobě stále čeká na jmenování nové vlády. Ani středeční schůzka prezidenta Petra Pavla s předpokládaným premiérem Andrejem Babišem nepřinesla průlom, i když prezident už viděl nejen návrh nové vlády, ale i její programové prohlášení.
Námitky hlavy státu doposud směřovaly především k nominaci Filipa Turka na Ministerstvo zahraničních věcí. Argumentoval rozdílnými pohledy na zahraniční politiku, což může představovat problém, protože prezident se coby „reprezentant státu navenek“ na jeho zahraniční politice podílí rovněž.
Takové námitky nejsou nic nového, docházelo k nim prakticky vždy, když prezident a ministr zahraničí pocházeli z jiného politického tábora. Už v roce 1998 se prezident Václav Havel snažil dosáhnout, aby ve vládě Miloše Zemana nebyl ministrem zahraničí Jan Kavan. Václav Klaus měl výrazně rozdílné pohledy s Karlem Schwarzenbergem, Miloši Zemanovi se ve vládě Andreje Babiše podařilo dosáhnout, aby se ministrem zahraničí nestal Miroslav Poche.
Motoristé se tedy rozhodli ustoupit a Turka na ministra zahraničí nenavrhli. V nominaci, kterou přinesl na Hrad Andrej Babiš, byl do Černínského paláce kandidován Petr Macinka, předseda strany, který má se zahraniční politikou zkušenost díky dlouholeté práci v kanceláři prezidenta Václava Klause.
Filip Turek byl navržen na Ministerstvo životního prostředí. Tato nominace odpovídá i jeho zkušenosti z europarlamentu, kde působil ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a potravinovou bezpečnost.
Nákup vitamínů a doplňků stravy
Po středeční schůzce, která se protáhla, Andrej Babiš novinářům mezi sněhovými vločkami na druhém hradním nádvoří novinářům sdělil: „Prezident si myslí, že pan Turek nemá být členem vlády.“ A dodal, že hlava státu vidí překážku Turkova jmenování v „právních důvodech“.
Jeho verzi potvrdil i Deník N, který při brífinku zachytil detail jeho rukou psaných poznámek z jednání, kde bylo výslovně uvedeno „právní důvody“.
Tento prezidentův argument by byl novinkou, doposud se o žádných právních námitkách směrem k Filipu Turkovi nemluvilo. Prezident mluvil pouze o právních komplikacích u potenciálního premiéra Andreje Babiše, daných jeho vlastnictvím společnosti Agrofert a potenciálním střetem zájmů.
Podmínky způsobilosti k výkonu vládní funkce jsou formulovány v ústavě. „Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon,“ uvádí článek 70.
Zákonných ustanovení, vymezujících podmínky pro nabytí ministerské funkce, je několik. Z občanského zákoníku vyplývá nutnost být způsobilý k právním úkonům, člen vlády musí být občanem České republiky. Zásadní překážkou může být neslučitelnost vládní funkce s jinými ústavními funkcemi.
Z ústavy vyplývá neslučitelnost s funkcí prezidenta a soudce, ze zákonů pak inkompatibilita s funkcí ombudsmana, ústavního soudce, člena bankovní rady ČNB nebo v Nejvyšším kontrolním úřadě. Také paralelně nemůže být starostou, místostarostou nebo obecním či krajským radním.
Ministr také nesmí být příslušníkem armády, policie nebo jiného bezpečnostního sboru. V případě armády nesmí být v činné službě.
Člen vlády je současně podle zákona o střetu zájmů omezen v možnostech podnikání. Nesmí být členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost, vnímanou jako konflikt zájmů. O tomto střetu se již diskutovalo v souvislosti s Andrejem Babišem a Agrofertem, a napsalo se o tom mnohé.
V případě Filipa Turka se ale až do středy neobjevila žádná pochybnost, že by kteroukoliv z těchto zákonných podmínek nesplňoval či nemohl naplnit zákonné předpoklady k jejich splnění.
„My si nejsme vědomi právní překážky, která by měla bránit jmenování Filipa Turka členem vlády. Je to bezúhonný člověk bez ohledu na pokusy o skandalizaci jeho osoby v médiích,“ uvedl předseda Motoristů sobě Petr Macinka, který současně požádal prezidenta o schůzku, kde by se s těmito důvody seznámil.
Macinka dodal, že vnímá, že s Turkem mohou mít někteří problém na ministerstvu zahraničí. V případě Ministerstva životního prostředí ale tyto důvody odpadají. Není zde ani tak akutní otázka bezpečnostní prověrky, i když tento certifikát od NBÚ není požadován ani pro ministra zahraničí.
Turek disponuje čistým trestním rejstříkem, i když nakonec ani to není podmínka pro jmenování ministrem, a o jeho integritě vypovídá i to, že je držitelem zbrojního pasu.
V říjnu však čelil aféře s rasistickými příspěvky, které měly pocházet z jeho sociálních sítí, byť u některých z nich autorství popírá. Na základě článků v Deníku N, kde se tyto příspěvky objevily v grafické koláži, oznámila policie, že tyto výroky prověřuje. To však právní překážku jmenování nezakládá.
Z Hradu: Nedohledal jsem, že by pan prezident řekl
Vzhledem k tomu, že ani téměř 24 hodin po jednání Pavel – Babiš nebylo zjištěno, o jaké právní důvody se má jednat, obrátily se ParlamentníListy.cz přímo na prezidentskou kancelář.
Mluvčí prezidenta Vít Kolář uvedl: „Prezident má stále výhrady k nominaci Filipa Turka do vlády, ovšem nedohledal jsem, že by řekl, že jsou to překážky právní povahy. Své výhrady prezident několikrát formuloval veřejně,“ sdělil mluvčí.
ParlamentníListy.cz zjišťují reakci hnutí ANO či Andreje Babiše.
Z vyjádření mluvčího Hradu vyplývá, že prezident Petr Pavel má vůči jmenování Filipa Turka přetrvávající výhrady.
Od voleb Petr Pavel vůči Filipu Turkovi uplatňoval výhrady směřující k zahraniční politice a zastupování státu navenek, zejména případné bezpečnostní riziko a problémy s tajnými službami.
Uplatňoval ale i námitky obecnější povahy, které mohly přetrvat i na jiném ministerstvu.
Šlo zejména o kauzu Turkových mimořádně problematických výroků na sociálních sítích před mnoha lety. Šlo o komentáře, vnímané jako rasistické, sexistické či homofobní, a i příspěvky vnímané jako odkaz na nacistickou symboliku.
Prezident mluvil o „velké blamáži“ pro příští vládu, pokud by s touto kauzou byla spojována.
„Pokud se ukáže, že citace, které se objevují v médiích, jsou autentické, podle mého názoru by ho to diskvalifikovalo z jakékoli ministerské pozice,“ uvedl prezident v souvislosti s kauzou údajných smazaných příspěvků z Turkova facebooku v Deníku N.     (Čtěte na stránkách Svobodný svět)

Hra na kočku a na myš, ale jiná, než si myslíme…
by Vidlák26 listopadu, 2025
Takový pocit jsem měl ze včerejší tiskovky Andreje Babiše poté, co se vrátil z Hradu, prezident si prohlédl jeho nominace na ministry, oznámil, že k Turkovi má výhrady, i když ho přesunuli na „reputačně bezpečnější“ ministerstvo životního prostředí a zamini si vezme Macinka. Vstřícnost nové koalice nebyla vyslyšena, Andrej nebyl jmenován premiérem, ale stane se tak do týdny, co oznámí, jak vyřeší svůj střet zájmů. Zkrátka a dobře, Babiš se postavil před kamery, převyprávěl svými slovy, co mu prezident řekl s tím, že si o Turkovi s Motoristy ještě promluví.
Hele, já tomu přestávám rozumět. Respektive, nevím, co si mám myslet o tom, že Babiš prostě jen v klidu řekne, jak (ne)pochodil tím to končí. Nezaznamenal jsem zatím žádné silnější prohlášení hnutí ANO směrem k prezidentovi. Svým způsobem, největší výhrůžka přišla od Jindry Rajchla, který naznačil, že by mohl svolat lidi do ulic, pokud prezident nezačne konat v souladu s ústavou.
Do toho se v mééédiích neustále vyskytuje Rychetský, který vysloveně dává návody, jak to udělat aby nová vláda nevznikla. Zákon o střetu zájmů (ačkoliv vznikl nedávno) je najednou nad ústavou, prezident si ho vykládá velmi kreativně, k tomu má výhrady k Turkovi, i kdyby se měl starat jen o emisní povolenky či chráněné krajinné oblasti a v koalici je vlastně téměř mrtvý klid.
Když se to tak vezme, zatím nejvíc na volbách získal Okamura. Ten už má své křesílko šéfa Sněmovny, příští týden se chystá na svou první zahraniční návštěvu na Slovensko, užívá si svolávání mimořádných schůzí sněmovny na večerní hodiny… když o tom tak přemýšlím, test Okamurou byl zatím první a jediný test nové koalice, který byl dotažen do vítězného konce. Vše ostatní je stále více ve hvězdách.
Jako, jestli to celé dopadne a prezident Babiše zanedlouho jmenuje premiérem a pak i celou vládu, tak Babišovu klidu rozumím. Orel mouchy nelapá, klid neodrazuje voliče, mééédia z toho nemohou udělat žádnou pořádnou kauzu, jen ohlodávají konečky starých pletich, prostě konec dobrý – všechno dobré. Nakonec si všichni oddechli, vláda je ustavená a jedeme dál močálem černým podél bílých skal.
Jenže ono to zvonku stále více vyzerá, že Petr Pavel prostě Babiše jmenovat nehodlá a Babiš k tomu ještě dopouští, že vypadá naprosto bezradně. Ano, pane prezidente, promluvím s Motoristy. Ano, pane prezidente, svůj střet zájmů vyřeším, ale není to žádná sranda, tak chci mít jistotu jmenování. Ano, pane prezidente, počkám. Proč Babiš nebouchne pěstí do stolu? Proč neřekne, že je to celé absurdní a nevyzve Petra Pavla, ať koná, on pak svůj střet zájmů vyřeší do třiceti dnů a jestli nejmenuje Turka, podá kompetenční žalobu?
Lidé by asi bojovali za novou koalici, ale Andrej nechce… je nad věcí.
Ono to trochu začíná vypadat, že Babiš snad ani vládnout nechce. Nebo nechce vládnout s Motoristy. Jako by v klidu čekal, až se mu nabídne někdo jiný. Až se rozpadne SPOLU a objeví se buď Lidovci, kteří jdou vždycky s každým, protože se musejí obětovat pro demokracii a evropské hodnoty a nebo až se objeví nějaká lepší ODS. A nebo (a na to nechci ani pomyslet), kdy se mu nabídne Rakušan a jeho STAN dance Šebelová. Kdyže to budou henty stranické sjezdy?
Nebo je to jen snaha o vyhnití problému? Ono Motoristům jednou dojde, že Turka jako kandidáta prostě neudrží, proto také dostal ten zahraniční výbor ve Sněmovně? Za nejmenování vlády (a rozpočtové provizorium) mohou Motoristé a měli by svou Hranatou legendu prostě upozadit, ne? Politika je v tomto ohledu hnusná i krutá. Drží Macinka, Klempíř, Štastný i Turek natolik pohromadě, že se nedají? A budou držet pohromadě i v případě, že jim Babiš pohrozí, že se tedy raději domluví s Markem Výborným?
Sledujeme hru na kočku na myš. Ale já si přestávám být jistý, že je to hra mezi prezidentem a Babišem a začínám mít postupně podezření, že je to hra mezi ANO a Motoristy. Koneckonců, dohoda s SPD byla snadná. Ti chtěli jen předsedu Sněmovny a na ministerské posty navrhli odborníky, které jim navrhl Babiš. Motoristé chtějí víc… možná chtějí až příliš mnoho.
Prezident svým zdržováním získává čas… Ale možná to není čas pro vládu v demisi, ale čas pro úplně jinou vládu, než si myslíme. To by vysvětlovalo, proč je Babiš tak klidný a nad věcí. Nehraje proti prezidentovi, ale v souladu s ním. Můžete si o Babišovi myslet, co chcete, ale hráč je to velmi dobrý. Jinak by Agrofert nevybudoval.
Tak doufám, že se mýlím a za tři týdny budeme mít vládu na domluveném půdorysu i domluvené koalici… i když asi bez Turka.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Prachy dochází ..... Komedie kolem státního rozpočtu už se stává nekonečnou. Arogance Fialovy vlády je enormní a hraničí s totálním nezájmem o občany České republiky. Naprosté přehlížení sociální sféry včetně seniorů, ignorace příštích úhrad za dopravní stavby a vyčíslení částek skutečně odeslaných na náhradu škod po povodních v poměru k tomu, kolik bylo odsouhlaseno Sněmovnou, to vše a mnoho dalšího je nesporným znakem drzosti a arogance. Pokud existuje trestný čin spojený s nesprávným spravováním svěřených prostředků, pak by mohla být okamžitě celá vláda eskortovaná na Pankrác.
  Představa, kolik peněz skončilo na Ukrajině v tamních „pračkách“, případně kolik se vrátilo na skryté soukromé účty našich politiků, je pro realisty děsivá, pro idealisty jde o pomluvu a skeptici tuší, že se to ani nedá spočítat. Nemyslíme si, že by Fiala či Rakušan měli doma zlatou WC mísu, ale jsme si víceméně jistí, že si ji klidně mohou pořídit. U Černochové by nepřekvapilo, kdyby měla v garáži aspoň tank. Jestliže se kdysi říkalo, že nemusí pršet, stačí, když kape, pak tato vláda měla vlastní vodopád. A stav státní pokladny tomu odpovídá. I proto jsou takové problémy s předáním moci a návrhu Zákona o státním rozpočtu. I kdyby si ho Babišova vláda chtěla udělat nový sama, musí vědět, od čeho se má „odpíchnout“. To prostě s ničeho nelze. A to, co leze z ředitelů různých státních úřadů, se dá nazvat pomalým odhalováním velkých loupeží z dob organizovaného zločinu dnešní vlády v demisi.
  Obžerství je smrtelným hříchem. My to nazýváme jako nenažranost. Tu vnímáme jak na Hradu, kde si skupinka ho ovládající žije značně i na poměry výšiny nad Prahou nadstandardně. Manželka prezidenta poprvé v historii státu dostává oficiálně výplatu, které jí poté i zásadně zvýší důchod. Petr Pavel si užívá služeb hradní zážitkové agentury a snaží se být moderně adrenalinový. To vše s krytými zády od svého guru Koláře. Ono by to nevadilo, možná by to bylo i sympatické, kdyby na stolci neseděl muž s cejchem KSČ, později přeběhlík na úplně opačnou stranu a nakonec provádějící rektální alpinismus vůči Evropské komisi a jejího vedení. To není český prezident, ale spíše správce ve službách cizích elit. A ještě ke Kolářovi. Ten zplodil syna, jehož poslední vyjádření šokovalo všechny vlastence. Volně předneseno. „Jsem europoslanec, proto hájím zájmy EU a nikoliv České republiky.“ Uvědomuje si vůbec ten šmejd, že sedí v Bruselu proto, že ho tam vyslali voliči z České republiky (asi úplně tupí), aby je zastupoval?
  Vezmeme li v potaz, že dosud tu vládnula Fialova parta s tandemem obývajícím Pražský hrad, moc drobtů na občany nezbývá. Což vůbec nezajímá Brusel. Leyenová a její noshledi by chtěli válčit s Ruskem, a i přes stále větší množství prokázaných defraudací pomoci ukrajinskými hodnostáři posílat Kyjevu další obrovské sumy. Nastal čas vrátit rozkutálené peníze zpět do našich peněženek. K tomu je třeba vzepřít se bruselské diktatuře, odříznout od moci všechny greendealisty a proukrajinské politiky, rozbít blok liberálních médií a velmi silnou sféru vlivu politických neziskových organizací. Přesměrovat toky peněz zpět k lidu, nikoliv do chřtánu zbrojařů, nadnárodních korporací a nenasytných politiků napojených na lobbisty. Otázkou zůstává, dokáže li to tato vláda, dostane li se vůbec k vládnutí a jak se zbaví té minulé, případně dosáhne li toho, aby byla dohnána k odpovědnosti. Pokud ne, čeká nás další ekonomický, morální i lidský propad.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

A proč ne seznam válečných štváčů? ..... Tak nám média sestavila jakýsi seznam ruských kolaborantů v europarlamentu, v němž zazářili i tři čeští europoslanci. Seznam na základě hlasování čtrnácti rezolucí souvisejících s »ruskou agresivní válkou« na Ukrajině a třech s Běloruskem.
Účel světí prostředky i v době, kdy snaha kolektivního západu o vojenskou porážku Ruska skončila fiaskem, výsledkem je vyrabovaná a zdevastovaná Ukrajina s miliony mrtvých a zmrzačených občanů a dalšími miliony obyvatel, kteří nadobro opustili zkorumpovaný fašistický stát.
Namísto reflexe a hledání konstruktivního řešení se i nyní část médií snaží vinit a očerňovat ty politiky, kteří zastávali odlišný názor na způsob řešení konfliktu, dlouhodobě prosazovali vojenské příměří a mírové řešení, přesto byli neustále dehonestováni a nálepkováni.
Je zbytečné se ptát, zda se od stejných médií dočkáme podobného seznamu, seznamu válečných štváčů.
Jedno je jisté. Adeptů na vítěze by bylo víc než dost!     (Čtěte na stránkách iportaL24)

Etnická čistka Londýna ..... Na londýnské listopadové konferenci „Londýn už není náš: Jak masivní imigrace změnila naši metropoli“, kterou uspořádal spolek zvaný The New Culture Forum, promluvilo několik známých rodilých Londýňanů zděšených akcelerující etnickou a kulturní proměnou Londýna, který – jak před pár lety poznamenal komik John Cleese – „už není anglické město.“
„Anglie bude věčná a věčně svobodná. Pokud i pro vás znamená, co pro mě znamená,“ zpívala za druhé světové války vojákům na frontě slavná Vera Lynn. A ti si to zpívali do pochodu, spolu s cockňáckou verzí jiného válečného pochodu s textem: „Hitler má jen jednu kouli, Goering má dvě, ale malé, Himmler je na tom podobně, a Goebbels je zcela bez koulí.“
Omlouvám se, že tento text se mně nepodařilo do češtiny zrytmovat a zrýmovat na jeho melodii, kterou známe hvízdanou ve filmu Most přes řeku Kwai. V cockňáčtině, která souhlásky H a T nahrazuje heknutím ve fonetice zvaným „glotála“ (nebo též „hlasivková souhláska“ či „glotání exploziva“), se ta jména redukují na ´I´la a ´Imla, a Goeballs se rýmuje s no balls. Co je cockňáčtina a co jsou, vlastně dnes už byli, Cockneys, si povíme za chvíli.
Nyní zpět k londýnské konferenci. Stručné shrnutí debaty by vyšlo asi takto: Původní londýnské obyvatelstvo (tj. bílí Angličané a poangličtění potomci asimilovaných evropských imigrantů od francouzských protestantů, Irů a Italů po východoevropské Židy a uprchlíky z nacismu a komunismu) je z centra Londýna vytěsňováno dvěma souběžnými tlaky. Jedním je masivní islámská imigrace kolonizující chudší čtvrtě původní dělnické třídy, která je tak nucena stěhovat se ven z Londýna, v exodu přezdívaném „white flight“ čili bělošský úprk. Druhým je liberální globalizovaná elita, bílá a anglická, ale prodchnutá ideologií progresivismu, multikulturalismu, lidskoprávismu a studem za vlastní historii „imperialismu a rasismu“.
Tyto dva tlaky se spojily ve společnou frontu, která vnímá londýnskou dělnickou třídu jako v lepším případě bezvýznamné burany, v horším extrémně pravicové xenofoby a rasisty. A jako takové je i policejně a soudně stíhá. Totéž probíhá téměř ve všech větších městech po celé Británii. Nejznámějším jejím představitelem je státní mocí vytrvale pronásledovaný Tommy Robinson.
Nejzrádněji se ke své dělnické třídě zachovala „dělnická“ Labour Party, jejíž „novo-dělnický“ Tony Blair otevřel stavidla imigračním tokům a nechal je téměř nenávistně natéct do sousedství dělnického, protože mu připadalo příliš konzervativní. Starmerova Labour Party, přiživovaná a možná i v zajetí držená muslimskými hlasy a penězi, své dělníky za „rasistické“ stížnosti zavírá do vězení. „Vláda do našeho středu postavila sud stelného prachu,“ zaznělo na konferenci The New Culture Forum. A taky: „Moji předkové riskovali život na obranu této země, jen proto, aby jim byl vzat celý jejich svět.“
Východolondýnský kmen
Londýn je mezi islamizovanými městy specifický tím, že v něm zaniká po staletí vitální etnikum, jehož jedinečnost byla zaznamenána už ve 14. století: východolondýnský kmen Angličanů se specifickou kulturou, hrdým a bojovným vlastenectvím, vytříbeným smyslem pro ironii a výrazným dialektem, jehož samotný zvuk řinčí humorem. „Neznáte Londýn, dokud nepoznáte opravdového Cockneye,“ napsala Virginia Woolfe.
Z tohoto kmene vzešli Charlie Chaplin, Alfred Hitchcock a Harold Pinter. Zdejší kmenový přízvuk si hrdě zachovali herci Michael Caine, Bob Hoskins a Tommy Steele, mimo filmové plátno do něho sklouzne i Terence Stamp. Nikdy se jej nepokusil zbavit na rytíře nově pasovaný fotbalista David Beckham. Filmovým zobrazením typických Cockneys jsou Liza Doolittle a její táta popelář v muzikálu My Fair Lady. Televizní Cockneys ještě předstírají existenci v už bezmála půl století pokračujícím seriálu EastEnders. Ale ve skutečnosti přestali existovat. „Vyretušovaní z dějin,“ napsal o nich historik anglické dělnické třídy Michael Collins v eseji „Kmen, který zmizel“.
Také čtěte Zahraničí
Londýn už s jiným kmenem
Konference si vyslechla rady, do kterých londýnských čtvrtí by se už raději neměl odvážit nikdo, kdo vypadá židovsky, ani žena nedostatečně zahalená, ani někdo se psem, ani chraňpánbůh někdo vypadající homosexuálně. „Toto je naše území,“ vysvětlí místní muslimové ochotně neinformovaným tazatelům. „A když se vám to nelíbí, nechoďte nám sem. Nebo rovnou emigrujte.“
Vedle výčtu nedávných teroristických útoků řečníci konference vyčíslili, jaké tempo islamizace nabrala v posledních desetiletích. Od roku 2000 přibylo 7,5 milionu imigrantů a jejich potomků. Cockňácký východní Londýn byl v roce 1960 z 96 procent britský bílý. Ještě v roce 1993 se to drželo na 92 procentech. Zlomil to v roce 2000 Blair svými přítoky na 50 %. V roce 2021 se zde bílí Britové scvrkli na 38 %. V nejvýrazněji transformované čtvrti Tower Hamlets na 24 %. Bílých Britů je méně než polovina ve 26 londýnských čtvrtích. Nadpoloviční jsou jen v sedmi čtvrtích, přitom v žádné nepřesahují 60 procent. Tucet londýnských čtvrtí má muslimské starosty a poslance. A výměna obyvatel pokračuje na plné obrátky. „Jestli něco neuděláme, budeme tu do roku 2050 v menšině,“ padlo tam varování.
Jenže udělat co? Pro začátek aspoň zastavit pokračující příliv, jak žádá think-tank Migration Watch? Tímto úkolem premiér Starmer pověřil letos v září novou ministryni vnitra, oxfordskou absolventku jménem Shabana Mahmood. Za dva měsíce od jejího nástupu do funkce jich dorazilo rekordních 10 tisíc. Ale neklaďme to za vinu jí, bylo to mimořádně příznivým počasím…
Ta konference se mimochodem konala v polském kulturním centru, které v Londýně existuje od války. Tehdy Poláci hodně přispěli k záchraně Británie. Jenže tehdy nepřítel útočil zvenčí.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

27.11. 2025     Plán EU pro Ukrajinu: Neúspěšný pokus zaměřený na prodloužení zástupné války s Ruskem ...... Po setkání v Johannesburgu o mírovém plánu USA předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nastínila přísné, sobecké podmínky EU pro řešení ukrajinského konfliktu.
Co stojí za vměšováním EU?
Hlavní obavou EU je, že USA a Rusko společně vypracují dohodu, uvádí francouzský geopolitický analytik Come Carpentier de Gourdon. "Evropské vládnoucí třídy se domnívají, že Ukrajina je hrází proti Rusku a měla by zůstat součástí evropského bezpečnostního kruhu, a že by se nakonec měla stát součástí Evropy," říká de Gourdon pro Sputnik.
Proč chce EU převzít kontrolu nad Ukrajinou
Úrodná půda, nerostné zdroje a pracovité obyvatelstvo Ukrajiny – poklady, které chce Evropa využívat Doufají, že začlenění Ukrajiny do komplexu EU-NATO usnadní západnímu převzetí Gruzie, Běloruska a dalších postsovětských republik včetně středoasijských Také by "umožnila NATO ovládnout Černé moře a nakonec vyhnat Rusko z Černého moře, a tím i přístup ke Středomoří."
Proč je tříbodový plán EU nereálný
Plán EU stojí na třech ustanoveních: žádné změny hranic, žádné omezení ukrajinské armády a centrální roli EU v míru. Je to "nepřijatelné, protože se snaží vytvořit status quo, který nesouvisí se současným stavem," říká de Gourdon. "V podstatě říkají, že všechny územní zisky Ruska jsou neplatné, Rusko by se mělo vrátit ke svým hranicím a také usilují o to, aby Evropa byla garantem a ochráncem Ukrajiny, což znamená, že EU a NATO by měly oprávnění zcela vazalizovat Ukrajinu a rozmisťovat jednotky zaměřené na ruské zájmy na Ukrajině."
Co EU vlastně chce?
Její snaha není o dosažení skutečného míru. Ve skutečnosti si podle komentátora klade za cíl udržet Rusko v defenzivě, omezit zapojení USA na Ukrajině a provést obklíčení Ruska.      (Sputnik Globe)

Většina ministrů států EU hlasovala pro „Chat Control“, Česko bylo proti ..... Návrh na umožnění sledování a prolamování šifrované komunikace občanů Unie, po týdnech jednání podpořilo Německo, které stálo dlouhodobě proti nařízení. (AndersonPiza / Envato)
Návrh, který umožní sledování a prolamování šifrované komunikace občanů Unie po týdnech jednání podpořilo Německo, které stálo dlouhodobě proti. Česko hlasovalo proti. Rada EU nyní vstoupí do vyjednávání s Evropským parlamentem o jeho schválení.
Tzv. kvalifikovaná většina (60 %) zástupců členských států EU se dnes shodla na návrhu, který má řešit „boj proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu“. V jeho rámci bude možné přimět poskytovatele komunikačních služeb k přístupu k chatům a další komunikaci na sociálních sítích a platformách. 
Nařízení je známé pod zkratkou CSAM je obecně přezdíváno jako Chat control.
Proti nařízení hlasovaly kromě Česka i Polsko, Slovensko a Nizozemsko. Itálie se zdržela.
Na základě dnešní dohody může Rada EU zahájit jednání s Evropským parlamentem s cílem dohodnout se na konečném znění nařízení.
Kritika nařízení
Vláda Petra Fialy (ODS) zaujala počátkem září k návrhu na sledování on-line komunikace negativní stanovisko a rozhodla se v EU hledat partnery pro zabránění schválení návrhu s cílem utvořit blokační menšinu. Fiala tehdy uvedl, že pokud by stát a platformy začaly číst soukromou komunikaci, znamenalo by to obrovskou možnost zneužití a ohrožení soukromí lidí.
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) označila dnešní hlasování na sociální síti X za „zklamání pro všechny, kterým záleží na soukromí“. „Rada EU schválila Chat Control, který otevírá cestu k plošnému skenování našich zpráv. Ale mám i dobré zprávy! Europarlament je stále jasně proti a já udělám vše proto, aby přes nás žádný šmírovací návrh neprošel,“ dodala europoslankyně.
Mluvčí Evropské komise Markus Lammert podle ČTK návrh bránil s tím, že nehovoří o obecném sledování internetové komunikace. Společnosti podle něj budou muset pouze odhalit materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí. Nebude existovat nic jako kontrola chatu, zdůraznil Lammert. Kritici však poukazují na to, že aby společnosti zjistily, zda uživatelé neposílají nějaký nežádoucí obsah, budou logicky muset obsah jejich komunikace kontrolovat, jinak nebudou moci zjistit, zda neobsahuje něco nežádoucího (rozumějme: když nebudou vědět, co v něm je).
Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) na sociální síti X uvedla, že podle ní nemůže vést cesta k boji proti šíření dětské pornografie skrze „šmírování každého občana Evropské unie“.
„Samozřejmě musíme podporovat naše děti a musíme je chránit před tím, co se děje v on-line prostoru,“ sdělila Bartůšek a dodala: „Ale abychom kontrolovali každou zprávu a fotografii, kterou si lidé posílají, tak toto nikdy nesmíme dopustit.“
Co když bude nařízení přijato
Pokud bude nový předpis přijat, budou digitální společnosti povinny zabránit šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Příslušné vnitrostátní orgány pak budou mít pravomoc uložit společnostem povinnost odstraňovat obsah a blokovat přístup k němu, nebo – v případě vyhledávačů – vyřazovat výsledky vyhledávání.
Nařízení rovněž zřizuje novou agenturu EU, která má „podporovat“ členské státy a poskytovatele on-line služeb, aby začali zavádět změny k dodržování nařízení.
Členské státy budou podle nařízení muset určit vnitrostátní orgány, které budou odpovědné za posuzování rizik. Jestliže poskytovatelé on-line služeb nepřijmou potřebná opatření, mohou být vystaveni pokutám.
Český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan naposledy v říjnu na jednání v Lucemburku zopakoval, že Česko návrh odmítá. Šíření dětské pornografie je sice podle něj třeba řešit, nicméně ne prolamováním šifrované komunikace.
Prozatímní nařízení umožňuje provozovatelům on-line služeb takzvaně skenovat uživatelský obsah na přítomnost dětské pornografie, nicméně jen dobrovolně. Podle dnešního prohlášení Rady EU by i nyní projednávané trvalé nařízení mělo fungovat na dobrovolné bázi     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Skenování dětské pornografie? Ha, ha, ha ... když už budou v tom, budou chtít vědět všechno - řeknete "Císař pán je vůl" a půjdete do lochu ...

Proroctví Hopiů: Proč prosinec 2025 znamená konec čtvrtého světa ..... Zatímco moderní svět hledí na oblohu kvůli komety 3I/ATLAS, prastará proroctví indiánů Hopiů se vracejí s nebývalou silou.
Podle tradice kmene žijeme poslední okamžiky čtvrtého světa – a prosinec 2025 je označován jako klíčový bod obratu, kdy prastaré kosmické hodiny dokončí svůj cyklus.
Advertisements
„Čtvrtý svět už vydechuje naposledy,“ říkají hopijští indiáni. Devět velkých znamení, včetně očekávané Modré hvězdy Kachiny, se podle nich právě teď naplňuje před našima očima.
Od „pavučiny přes celou zemi“ přes „dům z miky nad zemí“ až po „zčernání moří“ – většina proroctví je dnes interpretována jako internet, budova OSN či ekologické katastrofy.
Níže uvedené video vás vezme hluboko do tajemství hopijské kosmologie: odhalí devět klíčových znamení přechodu a proč právě prosinec 2025 může být okamžikem velké očisty a znovuzrození Země do pátého světa čistoty a harmonie.Kosmický restart se blíží.
Jste připraveni?
Kosmické hodiny – prosinec 2025 jako průsečík cyklů
Narušená obloha – atmosférické anomálie, změny barev, tenké závoje
Duchovní trhliny – rostoucí intuice, rozpadající se iluze, probouzející se vědomí
Změny Země – magnetické posuny, oceánské poruchy, seismické šelesty
Globální rozdělení – lidstvo se rozpadá před očistou
Velká očista – síla, která odstraňuje klam
Velké odhalení — skryté pravdy vycházejí najevo
Návrat Modré Kachiny — energie, která rozptyluje iluze
Cesta do pátého světa — cesta, kterou si lidstvo musí zvolit
Tyto znaky se nacházejí nejen v učení Hopiů, ale také v mayských proroctvích, hinduistických jugách a egyptském Zep Tepi – všechny popisují stejný kosmický vzorec….     (Čtěte na stránkách AC24)

Trumpův "mírový" plán? Zapomeňte. Moskva není blázen! ..... 28bodový plán amerického prezidenta Trumpa je jen tlustý seznam zbožných přání Západu, které postrádají jakoukoliv politickou realitu. Nejsou to mírové podmínky, ale spíše kapitulace s visačkou. Rusko v čele s Vladimirem Putinem nikdy nepřistoupí na diktát, který by pro jeho zemi znamenal sebemenší bezpečnostní ohrožení, nebo dokonce možnost, že by se Ukrajina stala zbrojnicí NATO (s 600 000 vojáky, k čemu jinému?). Nově přepracovaná 19bodová verze je jen kosmetická úprava, protože Západ ví, že s Ruskem se nedá jednat jako s poraženým soupeřem. Proč je celý ten návrh k smíchu, které nejkontroverznější body z něj musely zmizet a jakou roli v tom hrají Anglosasové s Victorií Nulandovou v čele?
28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa je pouhé zbožné přání, protože na takové podmínky Rusko v čele s Putinem nikdy nepřistoupí. Ostatně proto také rychle přispěchali s novým, 19bodovým plánem, ovšem nikde se nedočtete, které body byly vyřazeny a které zůstaly. No jasně. Vědí, že ani na nějaké kosmetické úpravy Putin nepřistoupí. Ty by tisíce obětí učinily naprosto zbytečnými.
K bodu o omezení armády a NATO: Původní body 6. a 7. se týkají omezení velikosti ukrajinské armády na 600 000 mužů a zaručení, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Tyto body byly pravděpodobně odstraněny nebo změkčeny. Jedno je jisté: K čemu by Ukrajina potřebovala takto velkou armádu? Vypadá to, že by sehrála roli nárazníkové zóny pro další válku, kterou má EU s Ruskem pořád v plánu vést. EU by tak získala vycvičenou armádu, která je ochotna se znovu bít s Ruskem. To věřím! To by se jim sakra hodilo, protože samotná EU má z hlediska vojáků, co umí bojovat, jen pramálo. Vlastně jsou EU i Ukrajina v naprosto bezvýchodné situaci. Nemají peníze, nemají vojáky, mají jen touhu zabrat Rusko a rozebrat si jeho území pro sebe.
K bodu o vyčlenění $100 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny a o tom, že USA z toho získají 50 % zisku: No není to k smíchu? Proč by s tím měl Putin souhlasit? Proč by se měl dělit o peníze s USA? Se zemí, která toto peklo spustila a teď si hraje na mírotvorce? Pořád hodně lidí ví, co byl Majdan, kdo byla Victoria Nulandová a jakou roli v tom hrálo USA s Británií. Za vším zlým hledej Anglosasy a nikdy jim nic nevěř!
 „Pamatujete, co řekla Margaret Thatcherová – Železná lady? Podle obecně rozšířených zpráv měla říct, že v Rusku má zůstat jen 15 milionů lidí, kteří by dřeli v dolech pro své pány v Británii. Je tento citát pravdivý, nebo jde o účelovou dezinterpretaci? Krucinál, kdo ví!“ Jedno je však jasná. Británie nenávidí Rusko a Slovany obecně. Tak se táhne staletími a jen hlupák to neví.
Victoria Nulandová a role v Majdanu (2013-2014)
Victoria Nulandová v té době působila jako náměstkyně ministra zahraničí USA pro evropské a euroasijské záležitosti. Měla tedy na starosti vztahy s Ukrajinou.
1. Veřejná podpora demonstrantů
Fakta: Nulandová v prosinci 2013 navštívila Kyjev a osobně se setkala s demonstranty na náměstí Majdan.
Symbolika: Tento krok byl Západem vnímán jako morální podpora pro-západních a pro-evropských protestů. Její fotografie, kde demonstrantům rozdává koláčky (sendviče), se stala ikonickou.
2. Únik odposlechu a dohadování vlády
Fakta: V únoru 2014, těsně před pádem Janukovyčova režimu, unikl na internet záznam telefonického hovoru mezi Nulandovou a americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreyem Pyattem.
Kontroverze: V hovoru probírali, kdo by měl a neměl být v nové prozatímní ukrajinské vládě (včetně názoru, že lídr protestů Vitalij Kličko by v ní být neměl, což vyvolalo kritiku). To bylo interpretováno jako přímé vměšování USA do ukrajinské politiky a snaha o ovlivnění složení budoucí vlády.
Známý výrok: Během tohoto hovoru Nulandová v souvislosti s pomalým postupem Evropské unie (EU) pronesla nechvalně známou frázi: „Fuck the EU.“ Za tento výrok se později omluvila.
3. Finanční podpora a tvrdá linie
Fakta: Nulandová byla od počátku zastáncem tvrdé linie vůči Rusku a hrála významnou roli v zajištění finanční pomoci nové ukrajinské vládě, včetně záruky ve výši jedné miliardy dolarů.
Shrnutí: Zastánci Ruska a kritici USA ji považují za hlavního architekta převratu na Majdanu a za důkaz, že protesty byly řízeny z Washingtonu. Zatímco USA a její spojenci to označují za diplomatickou podporu demokratickému a pro-západnímu směřování Ukrajiny, které se bránilo nátlaku Ruska.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Mediální obraz Ukrajiny v českých mediích je falešný a Rusové moc dobře znají realitu ..... Na Ukrajině se kvůli korupci zatýká na nejvyšších místech.  Po rozpadu SSSR mi bylo jasné: V Rusku se s nástupem kapitalismu objevilo mnoho negativních jevů - oligarchové, korupce, rozkrádačky státního majetku, podvody, mafie, zločinnost atd atd, ale na Ukrajině je všechno tohle MNOHONÁSOBNĚ HORŠÍ.   

Naši politici a propagandisté nám kolkolem tvrdí, že Putin se bojí vývoje na Ukrajině, protože Ukrajina bude prosperujícím svobodným demokratickým státem a když to sousední Rusové uvidí, tak to také budou chtít a Putina svrhnou.   

Nic nemůže být dál od skutečnosti. V devadesátých letech si obě země prošly hrozně těžkým obdobím, kdy se oba státy ekonomicky i společensky zhroutily, stály se několikahodinové fronty i na obyčejný chleba a těstoviny, nefungovalo školství, zdravotnictví, policie ... Ale  Rusko se z toho marasmu po nástupu Putina vyhrabalo a život se tam stále zlepšuje.   

Zatímco Ukrajina v těch srágorách uvízla až po krk, každá nová garnitura politiků je horší, než předchozí, kradou pořád více a více, oligarchové si vyřizují spory samopalem a výbuchy a obyčejní lidé žijí z toho, co jim vyroste na zahrádce.   

A Rusové tohle moc dobře vědí, koneckonců v Rusku pracuje několik milionů ukrajinských gastarbeiterů, bydlí v různých boudách  přímo na stavbách, kde pracují nebo v mrňavých špeluňkách v domech, kde uklízejí, makají patnáct hodin denně. Všechny peníze posílají domů rodinám a občas někde odloví toulavé psisko a uvaří k večeři hafguláš. Rusové Ukrajinu znají, mají tam známé a příbuzné, vědí, jak to tam vypadá, Rusové se nenechají oblbnout.   

Snové představy o svobodné demokratické Ukrajině je možné nakecat Čechům, Rusům ani náhodou.     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Překážkou vzniku vlády není Babišův konflikt zájmů nebo Turek, ale neúcta prezidenta k Ústavě a výsledku voleb ..... Níže uvádím důvody, proč by měl prezident Petr Pavel bezodkladně a bez jakýchkoliv podmínek jmenovat premiérem Andreje Babiše a ostatní jím navržené členy vlády. To, co se dnes po poledni na Hradě odehrálo, bylo sice v jednom bodě poněkud překvapivé (nominační rošáda Petr Macinka – Filip Turek), nicméně ze strany prezidenta, který nesouhlasí se jmenováním Turka ministrem životního prostředí, šlo o předvídatelnou šarádu, kterak zdržet, případně zabránit vzniku vlády Andreje Babiše.
Ústava ČR v článku 68 jasně říká, že předsedu vlády jmenuje prezident republiky, který na jeho návrh jmenuje i ostatní členy vlády. Vláda poté musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Nic mu nebrání. Andrej Babiš velmi rychle po volbách dohodl kabinet vzešlý z programového průsečíku ANO, SPD a Motoristů sobě, připravil s nimi relevantní programové prohlášení, se kterým hodlá předstoupit s žádostí o důvěru před sněmovnu a převzít exekutivní odpovědnost za řízení země.
Prezident vznesl vůči programovému prohlášení vznikající většinové vlády řadu výhrad a vyzval k jejímu „opravení“ v oblasti zahraniční politiky, obrany, životního prostředí nebo kultury. K tomu jej neopravňuje vůbec nic. Vláda, jejíž program chápal, líbil se mu a kopíroval jej ve svých projevech, volby jasně prohrála.
Prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí Filipa Turka, čestného předsedu Motoristů sobě. Což je tak jediné, co může proti jeho nominaci dělat. Pokud na něm bude Andrej Babiš na základě dohody s Motoristy trvat, nemůže jej nejmenovat, pokud nechce jít do střetu s celou budoucí vládou Andreje Babiše a čelit kompetenční žalobě.
Filip Turek. Foto: Michelle Adlerová
Prezident se rozhodl vést pohovory s jednotlivými kandidáty na ministry. Petr Pavel je sice obklopen řadou poradců, z nichž většina nerozumí ničemu a menšina obchoduje se zbraněmi – a míra jeho kompetence posuzovat předpoklady k vykonávání postů ministrů se tedy blíží nule. Mimochodem, kdyby opravdu odpovědně přistupoval ke jmenování ministrů a vedl s nimi smysluplné konzultace, nikdy by nemohl jmenovat do funkce ministryni spravedlnosti Evu Decroix (ODS), která představuje reputační riziko pro českou justici na hranici její devastace. Vést dva týdny rozhovory s budoucími ministry je další hra o čas a způsob, jak udržet ještě aspoň pár dnů navíc vládu Petra Fialy v úřadech.
Elegantní možnost pro pana prezidenta
Prezident Pavel žádá, aby premiér veřejně vysvětlil, jak „vyřeší“ svůj konflikt zájmů spočívající ve vlastnictví holdingu Agrofert, který pobírá veřejné dotace. Nic takového ovšem Andrej Babiš nemusí – příslušný zákon říká, že má do 30 dnů od svého jmenování premiérem vyřešit svůj případný konflikt zájmů. Toho by se měl držet jak předseda ANO Babiš, tak prezident Pavel. Cokoliv nad rámec tohoto zákona je dobrou vůlí prvně jmenovaného a zlovůlí druhého.
Pokud Petr Pavel skutečně nechce jmenovat Andreje Babiše premiérem a chce naopak za cenu nedůstojných ústavních kliček a trapných požadavků zdržovat vznik jeho vlády, má ještě jednu elegantní možnost: rezignovat na post prezidenta, založit si „prezidentskou stranu“, získat s ní ve sněmovních volbách ústavní většinu, přepsat Ústavu a „předělat“ Českou republiku z parlamentní demokracie na demokracii prezidentskou. Pak může vládnout a rozhodovat o ministrech protokolář Petr Kolář zcela otevřeně a bez zákulisních intrik.
Tak hodně štěstí, pane prezidente!     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Pfizer se chlubí novou mRNA „vakcínou“ proti chřipce, kritici upozorňují na její nedostatky a bezpečnostní signály
26 listopadu, 202510 min readSlovanka FacebookTwitterWhatsAppMessengerLinkedInVKViberTelegramSdílet
I přes značný počet vedlejších účinků mRNA injekcí proti Covidu pokračují Pfizer i Moderna ve vývoji dalších „vakcín.“ Do budoucna plánují vyrobit genové „vakcíny“ proti mnoha dalším nemocem.
Pfizer opět přichází s podvodnou studií, ve které ani v jedné její fázi nebyly očkované subjekty porovnávány s neočkovanými. Pouze došlo k porovnání těch, kteří byli očkováni různým druhem vakcín.
Společnost Pfizer uvedla, že její mRNA vakcína proti chřipce překonala konvenční vakcíny proti chřipce v klinické studii fáze 3. Výsledky studie, kterou společnost Pfizer také sama financovala, minulý týden zveřejnil časopis New England Journal of Medicine (NEJM).
„Vakcína prokázala statisticky vyšší účinnost ve srovnání s konvenční injekcí a studie prokázala přijatelný bezpečnostní profil,“ uvedla společnost Pfizer.
Někteří odborníci však uvedli, že výsledky ukázaly vyšší míru nežádoucích účinků ve skupině, která dostala mRNA vakcínu, ve srovnání se skupinou s placebem.
Jiní kritici poukázali na nedostatky v klinické studii společnosti Pfizer a někteří naznačili, že samotná technologie mRNA vakcíny je nebezpečná.
Daniel O’Connor, redaktor TrialSite News, uvedl, že studie společnosti Pfizer ukázala, že vakcína proti chřipce s mRNA může snížit výskyt infekcí chřipkou A, ale přínosy jsou mírné.
Karl Jablonowski, Ph.D., vedoucí vědecký pracovník organizace Children’s Health Defense (CHD), uvedl, že výsledky studie společnosti Pfizer jsou neplatné, protože vakcína nebyla testována na neočkované kontrolní skupině.
„Neexistuje žádná placebová skupina, což znamená, že celé tvrzení o účinnosti je založeno na její relativní účinnosti v porovnání s dostupnou vakcínou proti chřipce v té době,“ řekl Jablonowski.
Karina Acevedo Whitehouse, Ph.D., profesorka mikrobiologie na Autonomní univerzitě v Querétaro v Mexiku, uvedla, že toto omezení znamená, že „studie má navzdory humbuku kolem ní velmi malou vědeckou a lékařskou hodnotu.“
„Porovnáním s vakcínou, která se již používá, je skutečná míra nežádoucích účinků podhodnocena,“ řekla Whitehouseová. „Tento přístup neumožňuje vyhodnotit účinnost mRNA vakcíny a ještě méně nežádoucí účinky ve srovnání s placebem.“
Dr. Clayton Baker, lékař specializující se na interní medicínu, uvedl, že by bylo jednoduché a etičtější, pokud by studie zahrnovala také skutečnou placebovou skupinu.
Jablonowski uvedl, že několik studií, které porovnávají očkované osoby s neočkovanými subjekty, vyvolává vážné otázky ohledně bezpečnosti a účinnosti vakcíny.
Citoval studii Clevelandské kliniky zveřejněnou v dubnu, která zjistila, že lidé, kteří se nechali očkovat proti chřipce, měli o 27 % vyšší pravděpodobnost, že se nakazí chřipkou, než ti, kteří se očkovat nenechali.
Nevěřím jim, že provedou poctivé studie
V souvislosti s výsledky studie společnosti Pfizer publikoval NEJM úvodník, který zdůraznil další chybu studie: výzkumníci společnosti Pfizer nezahrnuli dospělé ve věku 65 let a starší, tedy skupinu s nejvyšším rizikem hospitalizace nebo úmrtí v důsledku chřipky.
Whitehouse také zpochybnila výsledky společnosti Pfizer  a data z jejích klinických studií. „Existuje zjevný střet zájmů, když je klinická studie navržena a prováděna farmaceutickou společností, která vakcínu vyrábí, a která má mít z jejího prodeje enormní zisky.“
Baker poznamenal, že od roku 2000 byly společnost Pfizer a její dceřiné společnosti shledány vinnými ze 107 trestných činů, v celkové výši ohromujících 11 261 560 400 dolarů na pokutách.
„Společnost Pfizer byla za posledních 25 let shledána vinnou z podvodu vůči vládě v ohromujících 22 případech. Nevěřím jim, že provedou poctivé studie, a nikdo jiný by neměl,“ řekl Baker.
Vakcína proti chřipce s mRNA od společnosti Pfizer vedla k vyšší míře závažných nežádoucích účinků
Ve své studii společnost Pfizer zjistila, že vakcína proti chřipce s mRNA byla „spojena s větším počtem reaktogenních událostí“ – neboli vedlejších účinků – než konvenční vakcína proti chřipce, ačkoli vědci uvedli, že většina z nich byla „mírná až středně těžká.“
Podle studie „byly nežádoucí účinky, které výzkumník považoval za související s vakcínou, hlášeny u 3,3 % příjemců modRNA [mRNA] a u 1,4 % příjemců v kontrolní skupině.“
Výzkumníci uvedli, že u výrazně více účastníků, kteří dostali injekci mRNA, se v místě vpichu objevilo zarudnutí, otok nebo bolest, případně se u nich objevila horečka, bolest hlavy, únava, zimnice, zvracení, průjem, bolest svalů nebo kloubů, ve srovnání s těmi, kteří dostali konvenční očkování proti chřipce.
Uvedli však, že závažné nežádoucí účinky byly v obou zkušebních skupinách nízké a podobné. U jednoho příjemce mRNA vakcíny se rozvinula anafylaxe a další závažné nežádoucí účinky, které výzkumník studie určil jako související s očkováním.
Vědci uvedli, že nebyly hlášeny žádné případy myokarditidy nebo perikarditidy, tedy stavů široce spojovaných s mRNA vakcínami proti COVID-19.
Účastníky studie bylo 18 000 zdravých dospělých ve věku 18 až 64 let. Výzkumníci uvedli, že během studie zemřelo 16 účastníků, ale uvedli, že úmrtí nesouvisela ani s konvenční vakcínou proti chřipce, ani s vakcínou proti chřipce s mRNA od společnosti Pfizer.
Baker toto tvrzení zpochybnil. „Je pozoruhodné, že každý jednotlivý vedlejší účinek měřený ve studii společnosti Pfizer byl častější ve skupině s mRNA než ve skupině s tradiční vakcínou,“ řekl Baker.
„Přesto studijní skupina popisuje vedlejší účinky mezi oběma skupinami jako ‚podobné‘.“
Whitehouse uvedla, že vyšší míra nežádoucích účinků ve skupině mRNA posílí rostoucí důkazy o tom, že technologie modRNA může způsobit nespočet buněčných a molekulárních problémů.
Francouzská vědkyně Helene Banoun, Ph.D., poznamenala, že studie zaznamenala pouze ty případy chřipky, které začaly nejméně 14 dní po injekci, zatímco infekce před tímto obdobím nebyly brány v úvahu.
„Osm dní po očkování již bylo 25 případů chřipky, které nebyly brány v úvahu,“ uvedla.
Data vynechaná ze studie mohla naznačovat ještě vyšší výskyt závažných nežádoucích účinků, uvedl Jablonowski.
„Klinická studie, která tvoří základ této studie, ve skutečnosti zahrnuje více než 65 jedinců, ačkoli tato publikace je opomíjí. Tato část studie odpovídá za největší rozdíl v nežádoucích účincích, protože skupina s mRNA utrpěla o 7% vyšší úmrtnost ze všech příčin, 8% zvýšení závažných nežádoucích účinků a ohromující 80% zvýšení nezávažných nežádoucích účinků,“ uvedl Jablonowski.
Opravdu potřebujeme vakcínu proti chřipce?
Centrum pro výzkum a politiku infekčních nemocí (CIDRAP) uvedlo, že vývoj „univerzální“ vakcíny proti chřipce, účinné proti všem kmenům chřipky, by byl „svatým grálem vakcín proti chřipce,“ ale pokrok jde zatím pomalu.
Podle CIDRAP přispěly k velkým rozdílům v účinnosti vakcín proti chřipce rychlé mutace viru chřipky a pomalý proces vývoje konvenčních vakcín proti chřipce, který trvá přibližně šest měsíců a vyžaduje, aby byly připraveny několik měsíců před začátkem další sezóny nachlazení a chřipky.
„Chřipkové viry jsou nechvalně známé svou schopností se rychle a bez varování vyvíjet, což vytváří nesoulad mezi vakcínami, které jsou již na trhu a virovými kmeny šířícími se z člověka na člověka,“ uvedl CIDRAP.
„Vývoj mRNA vakcíny proti chřipce by tento problém vyřešil, protože technologie mRNA umožňuje rychlý vývoj a nasazení vakcín,“ uvedl CIDRAP.
Baker ale zpochybnil potřebu jakéhokoli očkování proti chřipce.
„Chřipka je jednoduchý, jednovláknový RNA virus. Mutuje velmi rychle. Z tohoto důvodu je v zásadě špatným kandidátem pro vakcíny,“ řekl. „Způsob výroby vakcíny nemění nic z těchto základních faktů o samotném viru. Očkování proti němu zůstává bláznivou záležitostí.“
Whitehouseová uvedla, že každoroční očkování proti chřipce zatěžuje imunitní systém, a proto je méně účinné. Opakované každoroční očkování proti chřipce může podle ní aktivovat a přepracovat imunitní systém, což může  snížit schopnost těla bojovat s virem chřipky.
Jedna z výzkumnic zapojených do klinické studie mRNA vakcíny proti chřipce společnosti Pfizer – Dr. Lisa A. Jacksonová z Kaiser Permanente Washington Health Research Institute – dříve zpochybňovala účinnost vakcín proti chřipce a studií, které tvrdily, že mají pozitivní účinky.
Jacksonová byla spoluautorkou studie z roku 2007, publikované v časopise The Lancet Infectious Diseases, která citovala důkazovou základnu, jež je v současné době nedostatečná k tomu, aby naznačila rozsah případného přínosu pro úmrtnost, který starší lidé z očkovacího programu získají.
Jsou výrobci mRNA vakcín motivovaní zdravotními výsledky nebo vyššími zisky?
Technologie mRNA vakcín způsobila po zavedení mRNA vakcín proti COVID-19 bezprecedentní zdravotní problémy na celém světě, uvedla Whitehouseová. Odkázala na studie, které ukazují, že mRNA vakcíny snižují optimální fungování imunitního systému a způsobují  vyčerpání lymfocytů.
Jessica Rose, Ph.D., naznačila, že vývoj mRNA injekcí má více společného s lukrativnějším modelem zisku spojeným s vakcínami.
Whitehouse souhlasila. „Jejich výroba by ‚vyřešila‘ vysoké náklady na tradiční výrobu vakcín,“ řekla.
„Výroba vakcín s modRNA je podstatně levnější než výroba atenuovaných nebo živých vakcín, protože ty druhé vyžadují virovou kulturu (ve vejcích) nebo buněčnou kulturu.“
O’Connor uvedl, že technologie mRNA má stále nezodpovězené otázky ohledně trvanlivosti a upřímně řečeno, také dlouhodobé bezpečnosti. Řekl, že potřebujeme „mnohem více dat z více sezón, než to budeme moci nazvat smysluplným pokrokem v prevenci chřipky.“
V květnu stáhl výrobce vakcín proti COVID-19 společnost Moderna svou žádost o schválení kombinované vakcíny proti chřipce a COVID-19 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) poté, co FDA požádal o další klinické studie.
V srpnu americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) zrušilo financování výzkumu mRNA vakcín v hodnotě téměř 500 milionů dolarů.
Tisková mluvčí HHS Emily Hilliardová ve svém prohlášení serveru The Defender uvedla, že HHS upřednostňuje vakcinační platformy se silnějšími bezpečnostními záznamy a otevřenými klinickými a výrobními daty.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Donald Trump prohlásil, že Zelenského přijme v Bílém domě, až bude dohoda těsně před dokončením! Ukrajina by měla Rusku odstoupit ten malý zbytek Donbasu, protože o něj stejně přijde během pár měsíců! Ruským ústupkem bude, že zastaví svůj postup a nezabere více území! Witkoff na uniklé nahrávce pořízené prý britskou MI-6 radil Rusům správně, protože takhle prý funguje vyjednávání! ..... Americký prezident Donald Trump v úterý večer na palubě Air Force One při cestě na Floridu měl tiskový briefing s novináři a zhruba 5 minut se hovořilo o Ukrajině. Trump oznámil, že je ochoten se setkat se Zelenským i s Putinem za stejných podmínek, tedy až ve chvíli, kdy bude mírová dohoda dojednaná a těsně před podpisem. Odmítl tak úterní návrh Zelenského, že by se setkali už ve čtvrtek. Nejprve musí být prý mírová dohoda, až potom bude schůzka. V této chvíli prý probíhá jednání s ruskou stranou.
Ukrajina stejně za pár měsíců o ten zbytek (Donbasu) přijde, takže odstoupení dává smysl!
Trump reagoval i na dotaz ohledně územních ústupků. Podle jeho názoru Ukrajina o tu malou část Donbasu, kterou ještě ovládá, stejně během pár měsíců přijde, takže proč zbytečně ztrácet dalších 50 nebo 60 tisíc lidí? Když Ukrajina nemůže ruská vojska zastavit, tak je nejlepší přistoupit na dohodu, zachránit životy a dosáhnout zastavení postupu ruských vojsk díky podepsané dohodě.
A to je podle Trumpa prý ten největší ústupek Ruska, čímž reagoval na dotaz další novinářky. Ta se ho ptala na ruské ústupky, a podle Trumpa právě zastavení nezadržitelného ruského postupu je ten největší ruský ústupek, v čemž má Trump samozřejmě naprostou pravdu. Pokud nemáte čas na video výše, tady je přepis:
Trumpův briefing o mírovém procesu
 -Co byste dnes chtěli vědět?
-Začněte tím, že nám řeknete nejnovější informace o Rusku a Ukrajině. Očekáváte, že vás Zelenský navštíví?
Máme dobré vztahy. Nevím, jestli by chtěl přijet, ale myslím, že bychom nejprve měli uzavřít dohodu. Vedeme dobré rozhovory. Začali jsme s Ruskem, vedli jsme s ním jednání. Ukrajina si vede dobře. Myslím, že jsou s tím docela spokojeni. Rádi by to viděli skončit. A ještě chvíli nebudeme vědět, ale dozvíme se to. Děláme pokroky.
-Zeptal jste se, co je pro ně důležité?
-Urovnali jsme osm válek a myslel jsem, že tahle bude jedna z těch snazších, protože mám dobré vztahy s prezidentem Putinem. Ale tahle je asi jedna z těch obtížnějších. Je tam hodně nenávisti.
-Řekl jste, že došlo k několika neshodám. Ještě tam nějaké zůstaly?
-Ano, několik.
-Můžete nám říct, o jaké jde?
-No, jen standardní věci, lidé si začínají uvědomovat, že je to pro obě strany výhodné, pokud se jim podaří zastavit válku. Ztrácejí hodně lidí, hodně vojáků, zejména vojáků.
-Ten 28-bodový plán, který byl původně předložen, stále požadujete po Ukrajině?
-To byl původní návrh a odtud jsme se vrátili.
-Takže pokud jde o postoupení území Rusku, je to stále aktuální? Změnilo se to?
-No, mluví se o postoupení území oběma stranám a o snaze vyjasnit hranice. Víte, nemůžete projít středem domu, nemůžete projít středem dálnice. Takže se snaží něco vymyslet. Je to složitý proces. Nejde to tak rychle.
-A co bezpečnostní garance pro Ukrajinu?
-No, pracujeme na tom s Evropou. Evropa se na tom bude do značné míry podílet. Pracujeme na tom s Evropou. Evropa opravdu chce, aby to skončilo, pokud je to možné.
-Mnoho republikánů mělo pocit, že první plán, první 28-bodový plán, byl pro Rusko příliš příznivý. Změnili jste názor?
-No, to byla jen mapa. No, to byla jen mapa. To nebyl plán. Byl to koncept. A odtud berou každý z 28 bodů a pak se dostanete na 22 bodů, mnoho z nich, a vlastně velmi příznivých. Takže uvidíme, jak to dopadne. Uvidíme, co se stane.
-Myslíte si, že Rusko požadovalo od Ukrajiny, aby mu odevzdala příliš mnoho území? Vím, že jste kdysi řekl, že by neměla odevzdávat nic.
-Je to opravdu na nich. Podívejte se, jak se to vyvíjí. Pokud se podíváte, vidíte, že se to ubírá jen jedním směrem. Takže nakonec je to území, které by Rusko v příštích několika měsících stejně získalo. Chcete tedy bojovat a ztratit dalších 50 až 60 000 lidí, nebo chcete něco udělat hned? V některých případech se území posouvá opačným směrem. Takže vyjednávají, snaží se to vyřešit. Chcete mít hranici. Nemůžete mít hranici, která prochází dálnicí nebo hranici, která prochází středem města. To nefunguje. Je to dlouhý a složitý proces. Je to velmi smutné, protože bylo zabito tolik lidí.
-Jaký je další krok?
-Budou pokračovat v jednání. Nyní jednají s Ruskem. Steve Witkoff tam možná pojede s Jaredem (Kushnerem). Nejsem si jistý, jestli Jared pojede, ale je do toho zapojený. Je to chytrý chlap. A příští týden se setkají s prezidentem Putinem v Moskvě, pokud se nepletu.
-Příští týden v Moskvě?
-Myslím, že ano.
-Jaké ústupky budou muset Rusové udělat?
-No, dělají ústupky, velké ústupky. Přestanou bojovat a už nezaberou další území. Kdybych byl prezidentem, k této válce by nikdy nedošlo. Nic takového se nemělo stát. Stalo se to kvůli hlouposti. Je to škoda.
-Pane prezidente, Witkoff jede příští týden do Ruska. Znamená to, že konečný termín na Den díkůvzdání pro Ukrajinu už neplatí?
-Uvidíme, co se stane. Stanovili datum a to datum bude někdy v blízké budoucnosti.
-Je stanoven nový konečný termín, nebo…?
-Nemám žádný konečný termín. Já jen… víte, pro mě je konečný termín, když to skončí. A myslím, že v tuto chvíli jsou všichni unavení z boje. Ztrácejí… ztrácejí příliš mnoho lidí.
-Slyšel jste tu nahrávku, kterou má Bloomberg, na které Witkoff radí Rusům, jak vás oslovit?
-Ne, neslyšel jsem ho. Ale to je běžná věc, protože on to musí prodat Ukrajině. Musí prodat Ukrajinu Rusku. To je to, co dělá. To je to, co dělá vyjednavač. Musí říct: „Podívejte, oni to chtějí. Musíte je tím přesvědčit.“ Víte, to je velmi běžná forma vyjednávání. Neslyšel jsem to, ale slyšel jsem, že to bylo standardní vyjednávání. A představuji si, že říká totéž Ukrajině, protože každá strana musí něco dát a něco vzít.
-Takže se nebojíte, že je příliš proruský?
Ne, myslím si, že tato válka může trvat roky a Rusko má mnohem více lidí, mnohem více vojáků. Takže si myslím, že pokud Ukrajina dokáže uzavřít dohodu, je to dobrá věc. Upřímně řečeno, myslím, že je to skvělé pro obě strany. Ale Ukrajina je, jak víte, mnohem menší. Je to mnohem menší skupina lidí. Ztratili mnoho lidí. Rusko ztratilo mnoho lidí, ale Rusko má mnohem větší počet obyvatel.     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Ilúzia nákazy: Ako toxíny napodobňujú infekcie a predstavujú výzvu pre modernú medicínu
26/11/2025 autor: redakcia 2 komentáre

(Willow Tohi, Natural News) Čo ak horúčky, kašeľ a zápaly, ktoré pripisujeme vírusom, nie sú príznakmi infekcie, ale skôr sofistikovanou reakciou nášho tela na otravu?
Rastúci počet vedeckých dôkazov spochybňuje základný kameň modernej medicíny a naznačuje, že mnohé choroby historicky pripisované nákazlivým mikróbom môžu byť namiesto toho výsledkom vystavenia sa environmentálnym toxínom.
Táto zmena paradigmy sa sústreďuje na drobné častice nazývané extracelulárne vezikuly, ktoré sú tak podobné vírusom, že môžu vytvárať ilúziu nákazy, čo nás núti k prehodnoteniu spôsobu, akým diagnostikujeme a liečime choroby.
Keď tvoje bunky bijú na poplach
Mechanizmus tohto javu zahŕňa extracelulárne vezikuly (EV), najmä exozómy. Ide o nanočastice, ktoré bunky uvoľňujú na vzájomnú komunikáciu.
Za normálnych, zdravých podmienok sú nevyhnutné pre imunitnú koordináciu a hojenie. Keď sú však bunky stresované toxínmi, vrátane farmaceutických liekov, pesticídov, ťažkých kovov alebo látok znečisťujúcich ovzdušie, uvolnia búrku týchto vezikúl naložených veľmi odlišným nákladom: signálmi tiesne.
Tieto stresom zaťažené exozómy obsahujú molekulárny podpis poranenia, ako sú zápalové chemikálie a signály smrti, ktoré prenášajú po celom tele.
Keď zdravá bunka absorbuje jeden z týchto „balíčkov“, môže reagovať, akoby bola tiež priamo otrávená, a aktivuje rovnaké zápalové a opravné programy.
To znamená, že toxín poškodzujúci jeden orgán, napríklad pečeň, môže spustiť krízu celého tela prostredníctvom tohto bunkového systému prenosu správ bez toho, aby sa pôvodný toxín dostal do iných orgánov.
Prehodnotenie historických a moderných epidémií
Tento mechanizmus poskytuje nový pohľad na výskyt chorôb, o ktorých sa dlho predpokladalo, že sú infekčné.
V stredovekej Európe spôsobovali vlny „ohňa svätého Antona“ pálivú bolesť, gangrénu a smrť a preháňali sa dedinami spôsobom, ktorý naznačoval nákazu. O stáročia neskôr bola ako príčina identifikovaná námeľ – huba, ktorá kontaminovala ražné zrno.
Celá komunita ochorela nie z človeka na človeka, ale zo spoločnej toxickej expozície, pričom synchronizované načasovanie vytváralo zdanie epidémie.
Pozoruhodne podobný vzorec sa objavil v roku 2019 pri epidémii EVALI (poškodenie pľúc spojené s používaním elektronických cigariet alebo vapingových produktov) v Spojených štátoch amerických.
Tisíce mladých ľudí boli hospitalizované s ťažkými respiračnými príznakmi, ktoré lekári pôvodne diagnostikovali ako záhadný vírusový zápal pľúc.
Vyšetrovanie Centra pre prevenciu a kontrolu chorôb (CDC) však odhalilo, že vinníkom nebol vírus, ale acetát vitamínu E, čo je chemická prímes vo vapingových produktoch.
Toxín ​​spôsobil poškodenie pľúc, ktoré tak dokonale napodobňovalo infekciu zápalu pľúc, že oklamalo lekárov. Keďže priatelia zdieľali kontaminované náplne, choroba sa zrejme šírila prostredníctvom sociálnych väzieb.
Diagnostická dilema: Vírus alebo exozóm?
Hlavným dôvodom, prečo tento zmätok pretrváva, je pozoruhodná biofyzikálna podobnosť medzi vírusmi a exozómami. Sú prakticky identické vo veľkosti, tvare a hustote, čo sťažuje ich oddelenie v laboratóriu.
Pod elektrónovým mikroskopom môže mať virológ problém rozlíšiť koronavírus od exozómu. Oba sú obalené v lipidovej membráne a nesú v sebe nukleové kyseliny a proteíny.
Toto prekrývanie vytvára značné diagnostické výzvy. PCR testy určené na detekciu vírusového genetického materiálu môžu potenciálne amplifikovať sekvencie nachádzajúce sa v exozómoch, ktoré nesú fragmentovaný alebo spiaci vírusový kód ako súčasť imunitnej odpovede tela.
To vyvoláva otázky o špecifickosti testov, ktoré sa spoliehajú výlučne na detekciu časti genetického kódu. Výsledkom je, že identifikujú signál o poruche v tele, a nie replikujúci sa patogénny vírus.
Prehodnotenie podstaty choroby
Dôsledky tohto výskumu sú rozsiahle a naznačujú, že časť toho, čo nazývame „vírusovým ochorením“, môže byť adaptívnou, hoci niekedy aj ohromujúcou reakciou tela na chemické poškodenie.
„Xenogénna hypotéza“ predpokladá, že častice označené ako vírusy sú často vlastné exozómy tela, ktoré sa používajú na zvládanie a prispôsobovanie sa environmentálnym hrozbám, ako sú toxíny a elektromagnetický stres.
Tento rámec nepovažuje symptómy za útok vonkajšieho votrelca, ale za viditeľný prejav intenzívneho úsilia tela o liečenie a detoxikáciu.
Výzva na komplexnejší prístup k zdraviu
Táto vznikajúca veda nepopiera realitu infekčných patogénov, ale vyzýva na komplexnejšie chápanie etiológie chorôb.
Naznačuje, že verejné zdravie musí klásť väčší dôraz na znižovanie rozsiahlej expozície chemickým látkam a že lekárska diagnostika sa musí vyvíjať, aby lepšie rozlišovala medzi skutočnou infekciou a ochorením vyvolaným toxínmi.
Rozpoznaním sofistikovaného komunikačného systému tela a jeho reakcie na environmentálne jedy môžeme otvoriť dvere k účinnejším a menej toxickým prístupom k liečbe, ktoré podporujú vrodenú inteligenciu tela, a nie len potláčajú jeho príznaky.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Strana „EU“ se postavila proti EU: Porošenko označil Evropskou unii za hrozbu pro státní suverenitu Ukrajiny ..... Na Ukrajině atmosféra houstne. Porošenkovi poslanci v hlavním okamžiku mírových rozhovorů uvedli, že Evropská unie je pro Ukrajinu hrozbou! Zkuste to najít v českých médiích a nebo u generála prezidenta na Pražském hradě!
Musela se dostat Ukrajina do rozvratu, aby se probudila? 
Oleksij Hončarenko, blízký spolupracovník Porošenka, napsal, že v případě vstupu do EU Ukrajina ztratí svou státní suverenitu. Tedy proti EU se strana "EU" staví.
„Členství v EU je absolutním odmítnutím suverenity. Pro nás bude rozhodnuto, jaká forma švestek by měla být a jak správně vařit máslo, a mléčné krávy," написав Porošenkův blízký spolupracovník v Eurosolidarnosti.
Podle médií to není poprvé, co jsou Porošenko a jeho tým osobně proti západnímu kurzu Ukrajiny. Například Porošenko důrazně odsoudil „agresi bloku NATO“ během svého funkčního období, kdy ve Verchovské radě zastupoval zájmy proruské strany Medvedčuk SDPU (o).
Je pozoruhodné, že Porošenko byl jedním ze zakladatelů Strany regionů a Hončarenko – její aktivní mladý člen. Oba mají spojení s Ruskem. Čím blíže k jednání, tím více budou "konzervovaní", kteří pracují podle příruček Kremlu, křivě. A škoda Evropské unie pro Ukrajinu bude stále častěji křičet o těch, kteří včera na billboardy napsali "Armáda. Jazyk. Víra."
A vraťme se o deset let zpět: 
Ukrajina zvítězí v boji s proruskými separatisty, řekl v projevu prezident Porošenko
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v novoročním projevu slíbil, že jeho země zvítězí v boji s proruskými separatisty podporovanými Ruskem. Rok 2015 bude podle něj pro Ukrajinu rokem reforem. Ty mají zemi otevřít cestu do Evropské unie. Tradiční přání úspěchů v novém roce prezident vyslovil v jazyce krymských Tatarů, rusky i ukrajinsky.
Ukrajina zvítězí v boji s proruskými separatisty, řekl v projevu prezident Porošenko     (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Vláda Petra Fialy: po nás potopa ..... Někdejší milenka francouzského krále Ludvíka XV., madam Pompadour, se prý vyjádřila na otázku, co přinese budoucnost, slavnou větou "Po nás potopa". Úplně stejným způsobem se chová vláda Petra Fialy. Strany končící Fialovy vládní koalice musely již před volbami vědět, že opakování jejich vlády v následujících volebním období je velmi nepravděpodobné. A podle toho se zachovalý. Mimo jiné v rozpočtové oblasti, kde nechaly vládě, která přijde po nich, spoustu otevřených problémů. Vlastně těžko řešitelných problémů.
V některých rozpočtových kapitolách chybí pokrytí peněz, ale ne řádově o miliardy korun, ale o desítky miliard korun. Jsou to prvořadě  výdaje typu mandatorních výdajů v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí. A jsou to dále například výdaje na pokračování a rozvoj staveb dopravní infrastruktury, kde chybí také desítky miliard korun. No a pak samozřejmě se dají chybějící peníze nasbírat vždy po několika miliardách korun téměř v každé kapitole.  Takže můžeme říci, že velmi střízlivě ve státním rozpočtu na příští rok chybí 80 až 100 miliard korun. Je pochopitelné, že budoucí vláda Andreje Babiše to nechce nechat na sobě. A tak ustoupila do pozadí  představa nové koalice, že chtějí mít státní rozpočet do konce tohoto roku. A země se tak nevyhne rozpočtovému provizoriu. 

Je velmi pravděpodobné, že Fialova vláda už nezmění na svém zmršeném návrhu státního rozpočtu na příští rok ani čárku. Budou dělat mrtvého brouka přesně podle zásady madam Pompadour.
Babišovu vládu čeká v příštím  roce rozpočtové  martyrium, protože ona musí najít chybějící desítky miliard korun, aby zacelila alespoň ty největší rozpočtové díry, které ve státním rozpočtu na příští rok jsou. Pokud jde o  tipy, kde peníze v rozpočtu vzít, jsou to  jednak v rozpočtu na rok 2026 zbytečně navýšené peníze na zbrojení.  

Tam se dá, podle mého názoru, nalézt zhruba 40 miliard korun. A dále je v návrhu rozpočtu jakási záloha na zahájení výstavby jaderných bloků v Dukovanech ve výši 18 miliard korun. Žádné zahájení výstavby se ale konat nebude. Ale vláda bude potřebovat dalších nějakých 30 až 40 miliard korun. A musí si tedy poradit. A pokud by se snad snažila navýšit ve státním rozpočtu schodek státního rozpočtu na příští rok, okamžitě by budoucí opozice začala kňučet, že nová vláda rozhazuje peníze a navyšuje schodek státních financí. Prolhanost členů odcházející vlády je opravdu neuvěřitelná. No, na druhou stranu, co jí zbývá!? Pravdu říct nemohou. Byli by za úplné hlupáky...     (Čtěte na stránkách Vaše věc)

26.11. 2025     Evropský parlament chce Maďarsku odebrat hlasovací právo ...... Evropský parlament vydal kuriózní prohlášení, ve kterém žádá členské země, aby pokračovaly v proceduře odebrání hlasovacího práva Maďarsku. Jako důvod vidí kolaps demokracie, právního státu a základních práv. Přitom evropští občané se po Maďarsku ohlížejí a někteří i stěhují jako do bezpečné stabilní země s širší mírou občanských svobod než v západní EU. Inu, výzva EP bude tkvět asi v něčem jiném...      (Islamizace)

Prostě bruselská diktatura ... jinak to nazvat nelze

25 tisíc mrtvých za poslední měsíc. Trump odhalil ztráty války na Ukrajině ..... Americký prezident Donald Trump označil probíhající válku na Ukrajině za „strašlivý krvavý masakr, největší od druhé světové války“. (Foto: Flickr)
Advertisements
Dále uvedl, že za poslední měsíc zemřelo přibližně 25 000 vojáků na obou stranách konfliktu – zhruba rovnoměrně rozdělených mezi ruské a ukrajinské síly.
Tato prohlášení přichází v době, kdy Trumpova administrativa tlačí na rychlé ukončení bojů, včetně diplomatického tlaku přes Indie a omezení ruských výnosů z ropy, což podle něj brzy přinese mír.
Americký pezident se vyjádřil optimisticky: „Myslím, že to vyřešíme. Doufám, že brzy.“     (Čtěte na stránkách AC24)

A do toho se nás ta bruselská lejna snaží vmanipulovat ...

Zelenský je připraven podepsat Trumpův mírový plán, ale objevil se háček! Kreml ani doteď neobdržel oficiální cestou tento plán, který podle Lavrova vzešel z rusko-americké dohody na Aljašce! Mluvčí Bílého domu prohlásila, že USA nemohou prodávat zemím NATO zbraně pro Ukrajinu donekonečna! A bývalý švýcarský špion prohlásil, že Američané dostali strach z velkého vítězství Rusů, a proto obnovili mírové úsilí! ..... Je to neuvěřitelné, ale podle posledních informací je prý Zelenský připraven podepsat v Bílém domě tzv. Trumpův mírový plán, a to možná již ve čtvrtek 27. listopadu. Informaci přinesla agentura AXIOS. Pokud ale máte chuť jásat, že mír bude dosažen, musím vás asi zklamat. Má to totiž jeden háček. Nebo spíš obrovský hák. Rusové o plánu, který chce Zelenský s Trumpem podepsat, totiž dosud neví vůbec nic!
Podle úterního vyjádření Sergeje Lavrova vyšlo najevo, že Kreml disponuje tzv. Trumpovým plánem pouze z neoficiálních zdrojů, a že oficiálně do této chvíle a do tohoto okamžiku v úterý večer ještě nikdo ze strany USA oficiální cestou Kreml s plánem neseznámil. A to ani s tím původním, který měl 28 bodů, ani s tím redukovaným, který vzešel z nedělního jednání americké a ukrajinské delegace v Ženevě. Celé to dokonce vypadá tak, že Bílý dům se chce domluvit s Ukrajinci a  Kreml pak postavit před hotovou věc!
Trumpův 28-bodový mírový plán vychází z rusko-americké dohody na Aljašce!
A je jasné, co se stane. Rusové na ultimáta nikdy nepřistupují, takže očekávat, že Steve Witkoff uspěje při schůzce s Vladimirem Putinem, která se má podle informací odehrát co nejdříve, je naivní. Trump pověřil Witkoffa, aby probral s Putinem upravený mírový návrh z Ženevy, který byl pozměněn s ukrajinskými požadavky. Tento postup ale je velmi nezvyklý.
Protože podmínky dohod se nepředkládají prezidentům, ale mají se dohadovat mezi týmy vyjednavačů. Ale k tomu teď zjevně vůbec nedochází v případě jednání s ruskou stranou. Celé to vypadá tak, že Witkoff má pokyn přeskočit prostředníky a rovnou vyrazit s tím ženevským přepsaným plánem za Putinem. Ten k tomu bude mít asi tak milion výhrad a plán odmítne.
USA nemohou prodávat zbraně zemím NATO pro Ukrajinu donekonečna!
Nic jiného se ani stát nemůže. A teď je otázka, co nastane poté. Existují v podstatě jen dva scénáře. Ten první předpokládá, že Trump nad válkou na Ukrajině zláme hůl a řekne, že už nebude tu válku nejen platit, ale ani podporovat, a zastaví dodávky a prodeje zbraní do Evropy zemím NATO, které ty zbraně platí a poté předávají Ukrajincům.
A bez amerických zbraní, bez Starlinku a bez satelitních dat bude ukrajinská armáda odsouzená k likvidaci v ruském mobilním masomlýně, který se začne pohybovat mnohem vyšší rychlostí vpřed. To je v podstatě jedna varianta. Této variantě nahrává i pondělní výrok tiskové mluvčí Karoline Leavitt, která prohlásila, že USA nemohou dodávat a prodávat zemím NATO zbraně pro Ukrajinu donekonečna, že prezident Trump chce tuto válku co nejrychleji ukončit.
Dodávat a prodávat americké zbraně zemím NATO pro předání Ukrajině nejde donekonečna!
Druhá varianta, stejně tak divoká, bude uvalení cel ve výši 500% na všechny země, které obchodují s Ruskem. Americký kongres již příslušný zákon schválil, ale použít jej může pouze prezident. To by se dotklo, kromě asi 130 zemí tzv. 3. světa, zejména Číny. A nikdo neví, jak by Čína zareagovala. Dokud k tomu nedojde, tak to nikdo neví. V americkém Kongresu existují jestřábi, kteří tvrdí, že by to donutilo Peking ukončit obchodní styky s Ruskem, protože čínské zboží s takovými cly by bylo v USA naprosto neprodejné.
AXIOS přinesl pohled do zákulisí, co se dělo v Ženevě
Jenže současně s tím si Peking uvědomuje, že Rusko nesmí ekonomicky padnout, protože po ekonomické porážce by dalším terčem agrese USA a KoZa byla na řadě Čína. Proto je daleko pravděpodobnější, že po uvalení cel 500% provede Peking to samé, tedy odvetu 500% cel na americké zboží a totéž mohou udělat i další země skupiny BRICS, a dokonce i další země, více než 130 zemí světa může teoreticky uvalit na USA 500% cla. To by znamenalo největší celní válku v historii. A proč o tom píšu? Protože uniklé informace, které publikoval [1] AXIOS, jsou opravdu velice znepokojující. Axios napsal v tiskové zprávě toto:
Zákulisní informace z jednáním mezi Američany a Ukrajinci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský chce „co nejdříve“ – pravděpodobně během svátku Díkůvzdání – setkat se s prezidentem Trumpem, aby dokončili společnou americko-ukrajinskou dohodu o podmínkách ukončení války, sdělil Axiosu šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak.
Proč je to důležité: Američtí a ukrajinští představitelé se v zásadě dohodli na většině aspektů plánu, který byl výrazně upraven oproti původnímu 28bodovému návrhu USA. Zelenský však chce o otázce územních ústupků jednat přímo s Trumpem, uvedl Jermak.
• Americký úředník potvrdil, že proběhly rozhovory s Ukrajinci o schůzce v tomto nebo příštím týdnu, ale uvedl, že datum nebylo stanoveno.
• Trump opustí Washington v úterý večer, aby oslavil Den díkůvzdání, a plánuje zůstat v Mar-a-Lago až do neděle. Yermak uvedl, že konání schůzky v období svátků může mít symbolický význam.
Co říká: „Doufám, že návštěva prezidenta Zelenského se uskuteční co nejdříve, protože … to pomůže prezidentu Trumpovi pokračovat v jeho historické misi ukončit tuto válku,“ řekl Jermak v úterý ráno v rozhovoru pro Axios přes Zoom.
• „Protože [Trump] může říci: ‚Podívejte, toto je potvrzeno a dohodnuto, náš postoj vůči Ukrajincům. Podporujeme to a nyní pokračujeme v jednání s Rusy.‘“     (Čtěte na stránkách AENews)

Trump potvrzuje Witkoffovo setkání s Putinem příští týden ..... Americký prezident Donald Trump potvrdil, že jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff se příští týden setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že Trumpův zeť Jared Kushner by se mohl také zapojit.

Začátkem tohoto týdne Trump napsal na Truth Social, že nařídil Witkoffovi, aby se setkal s Putinem v Moskvě, zatímco americký ministr armády Daniel Driscoll bude jednat s ukrajinskými představiteli dokončit mírovou dohodu.

"Steve Witkoff jede [do Ruska] možná s Jaredem. Nejsem si jistý, jestli Jared půjde, ale je do procesu zapojený, chytráku, a příští týden se setkají s prezidentem Putinem v Moskvě," řekl Trump novinářům na palubě Air Force One v úterý, na cestě na Floridu.

Trump zopakoval, že mnoho bodů washingtonského mírového plánu ohledně Ukrajiny již bylo dohodnuto a uvedl, že Rusko dělá určité ústupky.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Na nás se v roce 1938 všichni vykašlali aneb Proč Trumpův plán není druhý Mnichov ..... Prezident USA Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Zdroj: Profimedia Karolina StonjekováKomentátorka
Jestli mě něco v posledních několika dnech doslova vytáčí do vrtule, tak jsou to debaty milovníků války o tom, kterak je Trumpův mírový plán pro Ukrajinu druhý Mnichov. Ponechme stranou fakt, že pro ně byl „druhý Mnichov“ zatím každý mírový plán, který se objevil, neboť představa ukončení konfliktu, do kterého mají politicky nainvestováno, je dohání ke stejnému šílenství, jako když malému děcku vezmete jeho oblíbeného plyšového medvídka.
Ukrajina 2025 není Československo 1938
Pozoruhodná je ale jiná věc, tedy ono srovnání s Mnichovem a rokem 1938. Tato jejich veleslavná a dokola omílaná paralela totiž kulhá na obě nohy, je chromá na ruce, slepá na obě oči a postavená na palici. Takže, milí válečníci, pojďme si to vysvětlit: Československo bylo v roce 1938 docela jednoduše obětováno. Naši spojenci se na nás zkrátka a dobře vykašlali.
Naproti tomu Ukrajina je v posledních třech letech masivně podporována vojensky, finančně, nemluvě o tunách podpůrných gest a slov od spojenců, politických cest do Kyjeva i o tom, že Ukrajina je pro řadu evropských politiků už tři roky tématem číslo jedna. Tématem, kvůli němuž dokonce odsouvají řešení reálných problémů svých vlastních občanů (například ceny energií pro domácnosti a průmysl), protože si z Ukrajiny „vyrobili“ vlajkovou loď veškerého svého politického konání.
Československo v roce 1938 (ani po něm) nic takového nemělo. Jak už bylo řečeno, hlavní spojenci Francie i Velká Británie prvorepublikové demokratické Československo obětovali a „přenechali“ Hitlerovu Německu. Což je zásadní rozdíl oproti Ukrajině, pro níž udělala Evropa i Česká republika během konfliktu maximum možného. Nás proti Hitlerovi nikdo tři roky vojensky a finančně nepodporoval. A dost možná je to dobře, protože jsme i díky tomu tehdy nezažili stejnou nevyhnutelnou decimaci, jakou dnes prochází (a ještě projde) Ukrajina, ale to by bylo na jinou debatu.
Adolf Hitler na Pražském hradě 16. března 1939. Ve stejný den vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava s okamžitou platností. Zdroj: Profimedia
Nesmyslné paralely
Ano, ani to maximum možného nemůže stačit a stačit nebude. Ale maximum ve prospěch Ukrajiny učiněno bylo, zatímco pro Československo v osmatřicátém nebylo učiněno diplomaticky nebo vojensky ani co by se za nehet vešlo. Je ale jisté, že případný konec konfliktu na Ukrajině by pro jistou část evropských (a českých) politiků představoval rozkopání jejich z písku a iluzí uplácaných politických báboviček.
Ale to už je jejich problém, ne náš. A už vůbec to není problém Ukrajiny, kde už téměř čtyři roky šrotuje na plné obrátky nesmyslný mlýnek na maso. Rovněž to vůbec není důvod používat přihlouplé a historicky totálně mimoběžné paralely.
Takže ne, milí vyznavači války, Trumpův mírový plán opravdu není žádný Mnichov. A vy nejste žádná vzdělanější část společnosti, pokud tak jednoduchou věc nechápete…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Vše má své důvody ..... Momentálně zabírá většinu pozornosti dění kolem Ukrajiny. USA dodaly svůj návrh, o kterém by možná Rusové byli ochotni jednat, pokud by jim ho oficiálně někdo předložil. Což se nestalo. Jistě, možná jde o jistý koncept vzniklý na základu aljašského setkání Putina a Trumpa, ale to se můžeme pouze domýšlet. Temné uličky mezinárodní diplomacie, jejichž existence uniká našemu elévovi Lipavskému, mají různá zákoutí. A pak je tu na ropu bohatá Venezuela, která může americké snaze dát jistý nádech.
  Jistých je jen pár skutečností. Ukrajina nad Ruskem nevyhraje. Rusko má své cíle, které se jistě rychlým postupem armády na bojišti mohou měnit. Ne, nejde o ideu, kterou rozhlašují evropští liberálové, tedy o další krok směrem k obsazení Evropy. Spíše se jedná o Oděsu a uzavření přístupu kyjevského režimu k moři. Důvodem je omezení rizika dodávek dalších zbraní a vojáků z Rumunska, které se stalo tranzitní zemí z NATO na Ukrajinu. Původně Rusové chtěli vrátit klid a svobodu ruskojazyčným obyvatelům Luhanska, Donbasu, když u Krymu to udělali už v roce 2014. Nyní může Moskva eliminovat další rizika hrozící ze strany mimo realitu žijících militantních Evropanů, proč by to tedy neudělala? Kdyby Zelenskyj v roce 2019 reagoval na mírové návrhy pružněji, nic ze současné situace by se nestalo.
  Americká iniciativa však narazila na evropskou touhu po šíření liberalismu za každou cenu. Leyenová se svým komandem rozlezlým do státních institucí po téměř celé Evropě skutečně ignoruje vše, proč byla SVO zahájena. Při jednáních ve Švýcarsku nikoliv změnili, ale spíše naruby převrátili návrh USA na mírové řešení. Rázem je dle nich vítězící stranou Ukrajina, byť z ní zbývá v určitém smyslu torzo. Evropská unie společně s Velkou Británií chtějí natolik válčit, že jim jaksi uniká smysl dění na Ukrajině. Ta nenávist a současně touha po ruském bohatství jsou stavebními kameny schizofrenie v chování vládnoucích liberálů přenášené poté i na nižší vrstvy. Jistě vnímáte chování do modrožlutých barev se halících spoluobčanů a jejich výkřiky o tom, že Rus je agresor. Nikoliv, on brání svou vlast, její existenci i bohatství skryté v sibiřských lesích i horách a pláních kolem svých řek. A podle ryku z Bruselu to dělá dobře.
  Mezitím v období, kdy se opět ukazuje krvežíznivost liberálního uspořádání části světa, se v Čechách stále po volbách neděje nic, co by připomínalo vznik nové vlády. Dosud neznáme její složení včetně předsedy, hradní tandem dělá vše pro prodloužení agónie Fialovy vlády v demisi. Za stát tak jednají politici, které většina národa nechce, i když bláznů důvěřujících jim zůstal nepochopitelně vysoký počet. Peníze investované do podpůrných komand typu Milion chvilek, do jejichž čela se vrátil rezek Minář zkoušecí pár let individuálně vyniknout (bez úspěchu), se utrácí za pokus zvrátit výsledky voleb. Média jedou dále starou rétoriku. Takáč, Tománková, Jílková, Frydrychová, DVTV, Bastlová, Moravec, Wolfová a pár dalších moderátorských es jedou svou propagandisticko-devastační rétoriku úplně stejně, jako tomu bylo v předvolebním období. A lidé jim často věří. Proč, tomu lze jen těžko rozumět. Nicméně televizní debaty, respektive jejich složení a způsob jejich vedení jsou často za hranou slušnosti a korektnosti.
  Propojení zájmů odcházející vlády a rizika spojená pro eurohujerské liberály s nástupem Babišovy tak brzdí předání moci u nás. Zákon o státním rozpočtu musí být nutně přepracován a bude se muset šetřit. Začít je třeba tam, kde odtékají miliardy na zbytečné výdaje. Zrušit politický neziskový sektor, utáhnout kohoutky v oblasti činnosti médií pracujících proti zájmům České republiky a omezit jejich přístup k penězům zneužívaných k propagaci válek, zeleného šílenství a šíření bruselské demagogie. Dále zastavit odtok financí do čističek typu Ukrajina, Ukrajinci u nás, do bezuzdného zbrojení, do tzv návratných zdrojů energie a údajných bezemisních technologií. To znamená předělat celý rozpočet, přičemž prioritou musí být návrat k prosperitě a vrácení důstojnosti českým občanům. Bez toho by naše země pokračovala směrem k další své sebedestrukci. Kdo toto vše nechápe, je pro Českou republiku zbytečným.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Unie se potácí: Chce vypadat jako pevnost: A rozdává píšťalky. Děti, které si se sirkami v prachárně hrají na válku? Pozvánka pro občany do groteskní frašky. Válečné rozpočty rostou, odvaha mizí. Kolik ještě iluzí musí padnout? Víme, co odchází ..... Karel Bek přináší komentář k absurdní evropské „mobilizaci bez mobilizace“, v níž vlády v panice šíří paniku a s brožurami rozdávají tragikomické balíčky na přežití, píší teenagerům úzkostné dopisy a současně, ač zadlužené a bez peněz, přecházejí na válečnou ekonomiku
Propaganda vykřikuje o ruské invazi. EU vyprazdňuje své zbrojní sklady na Ukrajině. A vlastním rozdává občanům „balíčky pro přežití“, které připomínají komické doznání bezmocnosti.
Rusové sice nikdy neměli v úmyslu napadnout Evropu, ale EU se zjevně rozhodla napadnout sama sebe: válečné rozpočty, balíčky přežití a mládež, kterou tiše připravují na sebeobětování. Jedinou skutečnou hrozbou je pro všechny tenhle prohnilý systém, který ztrácí půdu pod nohama a propadá panice.
Nezapomeňte na píšťalku
Někdy je třeba se na dvě minuty zastavit a pozorovat to divadlo. Francie nyní rozdává svým občanům již zmíněné legrační „balíčky na přežití“. Belgie posílá sedmnáctiletým teenagerům dopis, kterým je psychicky připravuje na ozbrojený konflikt. Jako by se celý kontinent pustil do parodie všeobecné mobilizace, aniž by kdy kdo to slovo vyslovil. Dávají přednost eufemismům, brožurám, píšťalkám... a rádiím na baterie. V této fázi už nejde o politiku: je to fraška.
Zarážející je divadelní synchronizace. Francie, Belgie, Německo, Nizozemsko, Dánsko: všichni tančí podle stejné choreografie, jako připojeny ke stejnému centrálnímu serveru. Stejné projevy, stejný tón, stejné slabé signály, stejná absurdní gesta a především stejná liturgie:
„Možná budeme muset čelit těžkým chvílím.“ Opravdu? A jakým?
Nechtěná komika dosahuje vrcholu, když si přečteme seznam slavné „sady přežití“. Mohli bychom si myslet, že jde o skeč Coluche, až na to, že seznam byl napsán velmi vážně francouzskou administrativou, placenou z daní vyčerpaného lidu.
Posuďte sami: bateriové rádio v zemi, která se prohlašuje za šampiona digitální technologie. Baterku, protože elektrická síť je tak stabilní, že se musíte připravit na život jako speleolog. Nabíječku na telefon... bez elektřiny. Duplikát klíče, jako by skutečným nebezpečím v době války bylo zůstat venku.
Třídenní zásobu vody a jídla, přesně podle doktríny NATO pro případ masivního výpadku proudu, ale pssst, to se nesmí říkat. Seznam důležitých čísel, na která stejně nebudete moci volat. Lékárnička, protože vzhledem ke stavu nemocnic se budete muset ošetřit sami. Teplé oblečení, v jaderné zemi, která už nedokáže zajistit ani vytápění.
A vrchol absurdity: píšťalka. Ano, píšťalku. Abyste přivolali pomoc, která nepřijde, nebo abyste dokázali, že jste „odolný“ dobrý občan.
Už máte brožurku?
Všechno to vypadá jako špatná komedie, ale je to realita: Evropa připravuje své obyvatelstvo na velký šok, aniž by mohla vysvětlit jeho příčinu. Mluví se o civilní odolnosti, přípravě na krizi, možných výpadcích sítě, mobilizaci mládeže. Rozdávají se brožury, píše se teenagerům, množí se úzkost vyvolávající prohlášení.
A mezitím v zákulisí Evropská unie narychlo přijímá zákon o výrobě munice, tlačí průmysl k přeměně na válečné továrny (Renault, Rheinmetall), diskutuje o mobilizační ekonomice a schvaluje šílené vojenské rozpočty. To vše samozřejmě v koordinaci s NATO.
A pak je tu ještě jeden detail, který celý obraz činí ještě grotesknějším: vše se ospravedlňuje „ruskou hrozbou“. Je však třeba připomenout několik jednoduchých faktů. Za prvé, to Rusové, a ne Američané, porazili 90 % nacistické armády.
Za druhé, Rusové nikdy neměli v úmyslu napadnout západní Evropu. Ne z lásky, i když oni umějí rozlišovat mezi lidem a jeho chciválkovými vůdci. Prostě proto, že to nemá žádný strategický ani ekonomický význam.
Za třetí, EU vyprázdnila téměř všechny své zbrojní sklady v ukrajinském bahně a tento materiál byl ruskými raketami přeměněn na šrot.
Za čtvrté, pokud by vypukl skutečný konflikt, Evropa by vydržela... 48 hodin. Dva dny. A to ještě na frontě dlouhé 15 km. Zbytek jsou jen prázdná slova, PowerPointové prezentace.
Krach systému
Nebezpečí není vojenské, ale politické. Občany nepřipravujeme na válku, protože se cizí armáda chystá překročit Ardeny. Připravujeme je, protože Evropská unie zahájila strategický obrat, který si neuvědomuje, který již neovládá a který nemůže vysvětlit, aniž by vyvolala demokratické zemětřesení. Proto se uchýlili k masové psychologii:
Infantilizují, vyvolávají pocity viny, vytvářejí atmosféru všeobecného strachu, zasazují myšlenku „trvalé krize“, v níž je válka logickým důsledkem. Vyprávějí nesmysly. A nabádají ke koupi bateriové rádia, aby vyvolali iluzi, že „převzali iniciativu“.
Nejsmutnější je, že mnoho lidí tomu uvěří, stejně jako uvěřili akrobatickému viru covid-19, který útočil na osoby vyšší než 160 cm. Budou v tom vidět zodpovědný přístup, občanské gesto, důkaz prozíravosti. A skeptický soused bude podezřelý, někdy dokonce nahlášený úřadům.
Ve skutečnosti jsou tato francouzská survivalová sada a dopisy zaslané mladým Belgičanům pouze přiznáním monumentálního selhání: Stát v úpadku již nemůže zaručit elektřinu, sítě, bezpečnost, zásobování, ani soudržnost veřejného diskurzu.
Říkají vám, že Evropa je moderní, ale radí vám, abyste přežili jako v skautském manuálu. Říkají vám, že Evropa je hradbou, ale vydržela by jen jeden víkend. Říkají vám, že situace je pod kontrolou, ale dostanete píšťalku.
V podstatě tato survivalová sada možná neohlašuje válku: ohlašuje něco hlubšího: krach systému, který se hroutí pod vlastní vahou.
Evropa už nemá armádu, průmysl, vizi ani politickou odvahu. Má jen brožurky. Propagandistické slogany. A teď... píšťalku.
Ještě nevíme, co přijde, ale už víme, co definitivně odchází: důvěra, srozumitelnost, suverenita...
A především serióznost.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Potřebují ruského strašáka: Proč EU nedovolí, aby válka skončila ..... Už nějakou dobu je jasné, že pokud už bude „našlápnuto“ k nějaké mírové dohodě, bude tím, kdo ji zhatí, zejména EU, či spíše evropské země NATO.
Zelenský je pod jejich plným vlivem, což se již opakovaně potvrdilo. Politici, kteří patří k čelním válečným štváčům a jsou ochotni bojovat „do posledního Ukrajince,“ často sami profitují ze zbrojních zakázek.
A právě kvůli tomu, aby mohlo zbrojení pokračovat, je třeba i nadále vyvolávat strach z Ruska coby potenciálního nepřítele, který se každým dnem chystá zaútočit na evropské země.
Vystrašené masy se samozřejmě také mnohem lépe ovládají, jak se ukázalo naposledy v „době covidové.“
Trump představil původní mírový plán po dlouhých bilaterálních jednáních mezi Bílým domem a Kremlem. Konečně máme podmínky, za kterých může válka skončit zítra ráno. Lze je jemně ladit, ale v podstatě je nelze odmítnout.
Takže nyní se musí rozhodnout Kyjev a Brusel. Jejich reakce? Staré dobré sabotáže ve formě panických prohlášení a protiplánu. Z nějakého důvodu se zdá, že nejsou příliš nadšení z případného zastavení masakru.
Není třeba dodávat, že evropské velké šéfy vůbec nezajímá, že si americký prezident přál ukončit konflikt do Dne díkůvzdání. Naopak, zdá se, že jsou ochotni jako vždy vše zkomplikovat, kupují čas a zároveň Zelenského vedou k přesvědčení, že by mohl vítězit jen díky podpoře EU.
Ale proč by Evropané vůbec chtěli, aby konflikt trval dál? Proč nevyužít vzácné příležitosti ukončit krvavou lázeň, která naše ekonomiky stála tolik peněz?
Jsou za tím hned dva důvody. Oba jsou ošklivé. Oba jsou politické. Za prvé, nemohou přiznat, že lhali. Tři roky evropští voliči poslouchali stejnou pohádku: Rusko se chystá zkolabovat, sankce zlomí Putina, Ukrajina vyhrává, každé euro do Kyjeva je investicí do demokracie.
Zastavit to teď by znamenalo postavit se a říct: „Mýlili jsme se. Uvedli jsme vás v omyl. Vyhodili jsme stovky miliard. Vaše účty jsou obrovské, protože jsme to katastrofálně pokazili.“
Druhý důvod je ještě cyničtější: Potřebují, aby válka pokračovala, protože už zničili evropskou ekonomiku a nyní potřebují trvalou ruskou hrozbu, aby ospravedlnili svůj pokus znovu nastartovat závody ve zbrojení.
Levný ruský plyn je navždy pryč. Německé továrny se zavírají. Francouzský a italský průmysl se zmenšují. Inflace požírá mzdy. Farmáři jsou v ulicích. Jak vysvětlíte tuto katastrofu rozhněvaným voličům?
Především musí udržet ruského strašáka naživu. Bez děsivého Ruska, které by hrálo Hannibala u bran, není žádná omluva pro to, aby byly stovky miliard peněz daňových poplatníků přesměrovány do „evropského zbrojení.“
Není žádná výmluva k financování obranných gigantů jako Rheinmetall, Airbus, Leonardo a Thales s novými tučnými kontrakty. Není žádná omluva říkat občanům, že jejich daně musí znovu vzrůst „kvůli ruské hrozbě“.
Podívejte se na čísla. EU už za Ukrajinu utratila téměř 200 miliard eur – a stále platí dál. Německo přidává do svého obranného rozpočtu do roku 2030 100 miliard eur. Francie říká, že chce „válečnou ekonomiku.“
Nový komisař EU pro obranu otevřeně hovoří o tom, že by evropský zbrojní průmysl bude „opět velký“. Mír, který by přišel už zítra, by mohl tuto zlatou horečku přes noc ukončit.
Trumpův tým mává mírovým plánem: zmrazit linie, žádné NATO pro Ukrajinu, bezpečnostní záruky, Rusko zpět v G8. Kyjev poslouchá. Dokonce i šéf Zelenského kanceláře vyjednává.
Putin to nazývá „základem.“ Washington má dost psaní prázdných šeků. Ale von der Leyen, Macron, Merz, Starmer, Costa, Kallasová a ostatní se snaží to vše sabotovat. Proč? Protože pokud se vrátí mír, ruský strašák zmizí.
Pokud nebude existovat žádná ruská hrozba, voliči budou klást zcela rozumné otázky: „Pokud Rusko už není hrozbou, proč stále platíme za všechny tyto tanky? Proč jsou ceny energií stále vysoké? Proč jsme zničili náš průmysl zbytečně, když Rusko nebylo možné porazit hned na začátku?“
A tak se válka stala jedinou záchranou krátkozrakých a zkorumpovaných vůdců a hodnostářů, kteří nás zničili.
Skrývá jejich dosavadní neúspěchy, chrání jejich příběh a udržuje peníze proudící vojensko-průmyslovému komplexu a jeho spojencům, zatímco naše životní úroveň klesá a kdysi všemocný kontinent upadá do bezvýznamnosti.
Nenechte se zmást. Ruský strašák nežije v Kremlu. Žije v Berlaymontu (pozn.: sídlo EU v Bruselu). Je denně živen pýchou, zbabělostí a chamtivostí. Dokud evropští voliči nedonutí své vůdce, aby ho zničili, válka, úpadek a velká loupež budou pokračovat….     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Evropský protinávrh mírového plánu slouží k prodloužení války a udržení korupčních penězovodů ..... Bývalý diplomat a poslanec Jiří Kobza zhodnotil pro neČT24 protinávrh EU na Trumpův mírový plán. „Evropský návrh slouží především k prodlužování války. Dokud se válčí, jsou možnosti vyšetřovatelů korupce omezené. Ale na konci se lesknou lehce zakrvácené zlaté toalety,“ upozorňuje politik.
Evropa představila svůj mírový plán pro Ukrajinu. Na rozdíl od Trumpova plánu se staví proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, omezení vstupu Kyjeva do NATO a zákazu nasazení zahraničních vojsk na Ukrajině. To jsou v podstatě tytéž body, které vedly Rusko k zahájení speciální vojenské operace. O co Evropě podle Vás jde?
Vzhledem k tomu, že navzdory obrovské korupci, která je nyní vyšetřována na Ukrajině, Kallasová prohlásila, že EU v roce 2026 plánuje poslat dalších 70 miliard Eur na „pomoc“ Ukrajině, si kladu otázku, kam až tato korupce sahá, do kterých států, a nebo spíše ke kterým politikům, kteří o této „pomoci“ z našich společných peněz tak velkoryse rozhodují. Přijde mi to jako Dozimetr, ale o několik evropských úrovní výše.
Evropský návrh mírového plánu je podle mne pro Rusko nepřijatelný a nemohu se zbavit dojmu, že slouží především k prodlužování války, a tedy i k udržení dosud tak skvěle fungujících korupčních penězovodů. Je to nekončící zbabělý obchod s cizí (tedy v tomto případě ukrajinskou) krví. Dokud se válčí, jsou možnosti vyšetřovatelů korupce a zlodějin omezené. No ale na konci se lesknou lehce zakrvácené zlaté toalety…
Mají nyní Spojené státy páky na Evropu? Mohlo by zde jít zejména o stažení amerických vojsk z Evropy?
Prezident Trump se nechal několikrát slyšet, že začne stahovat americké vojáky do USA, takže tuto variantu bychom měli brát vážně. Je otázkou, co v tomto případě bude se smlouvou DCA, kterou uzavřela ministryně Černochová s Bidenovou administrativou. Mimo to jde i o celní bariéry, kterými Trump chrání americký průmysl a trh. Otázkou je, zda se do této diskuze vloží i americké banky. Ty mají silné nástroje samy o sobě.
Spojené státy uspořádaly v Ženevě zvláštní schůzku s ukrajinskou delegací a zvláštní schůzku se zástupci EU. Co naznačuje tento nový přístup USA k jednáním?
Zřejmě je nutné evropským zástupcům i ukrajinské delegaci řádně vysvětlit, jak se věci mají a kdo je tu šéfem. Problém asi bude v tom, že v delegacích mohou být i lidé, kteří nemusí mít (z výše uvedených důvodů) zájem na ukončení války. To by zase nahrávalo americkým obchodním zájmům, protože Trumpův plán prodávat americké zbraně NATO a EU, a ať s nimi dělají co chtějí, je v podstatě geniálně jednoduchý. Evropa si půjčí v USA peníze, za které nakoupí americké zbraně, ale co s nimi udělá, to už USA nemusí řešit ani za to nést odpovědnost. Velmi zisková operace!
Politici z odcházející vládní koalice i osobnosti z mainstreamu se vyjádřili proti americkému plánu pro řešení konfliktu na Ukrajině. Přirovnali ho k mnichovské zradě. Jde podle Vás o přesné srovnání? Lze v tomto konfliktu zmíněné srovnání vůbec použít?
Jak mohou tak slaboduše srovnávat mnichovskou zradu s ukončením 3 roky trvajícím zabíjením na frontě a vražděním civilistů hluboko v týlu Ruska? Tento názor zřejmě vychází z předpokladu, že devalvace našeho školství za uplynulých 30 let postoupila tak daleko, že obecný lid je schopen uvěřit sebevětšímu blábolu pocházejícímu od vrchnosti. Jako bolavý palec z toho trčí snaha zabránit ukončení války stůj co stůj.
Podle zpráv z médií je na tento nebo příští týden naplánována schůzka mezi Trumpem a Zelenským, na které se očekává, že ukrajinská strana podepíše memorandum. Nakolik je Zelenskyj nezávislý ve svých rozhodnutích? Může podepisovat dokumenty bez souhlasu EU a Spojeného království?
To je správná otázka. Do jaké míry je Zelenskyj závislý na kruzích, které jsou příjemci provizí z „pomoci“? V dubnu 2022 v Istanbulu jsme viděli, jak Boris Johnson zavelel proti uzavření míru a Ukrajinci odtáhli bojovat a umírat. Od té doby více než milion lidí muselo zemřít. Je pozoruhodné, jak naše hlavní média mlčí o tom, co je s Johnsonem, když se provalilo, že před zmíněnou cestou do Istanbulu dostal milion liber od zbrojařů. Nemyslím si, že by se od té doby něco změnilo. Takže jsem toho názoru, že o nějaké nezávislosti nelze vůbec mluvit.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Tajné vojenské zbraně a rozprašování toxických látek mění a ohrožují globální klima ..... Dostupné dokumenty jednoznačně dokazují, že existují vojenské zbraně, které prokazatelně mění naše klima.
Navíc bývalý šéf FBI potvrzuje, že letadla rozprašují vysoce toxické látky nad hlavami občanů! Proč o tom není veřejnost informovaná? Proč jsou všechny meteorologické jevy vysvětlovány údajnou změnou klimatu způsobenou CO2?
Skutečnost, že se to opravdu děje a v žádném případě se nejedná o konspirační teorii, potvrdil krátce před svou smrtí i bývalý šéf FBI Ted Gunderson. Americký průzkumný pionýr Dr. Anthony Hilder s odvoláním na lékařské důkazy uvedl, že Gunderson nezemřel přirozenou smrtí, ale byl otráven. Dokumenty, které Gunderson citoval, a jeho osobní prohlášení vrhají nové světlo na všudypřítomnou diskusi o klimatu v posledních letech.
Leden 2025: V jižní Kalifornii zuří lesní požáry. A výsledkem této studie je, že změna klimatu zvýšila riziko ničivých lesních požárů. Horké, suché a větrné podmínky, které vedly k obrovskému rozsahu požárů, lze z 35 % připsat změně klimatu způsobené člověkem.
23. leden 2025: Nad Irskem zuří bouře Eowyn. Existují pravděpodobné souvislosti mezi extrémními bouřemi, jako je ta dnešní, a změnou klimatu a v důsledku oteplování budeme svědky silnějších bouří.
28. květen 2025: Švýcarskou horskou vesnici Blatten z velké části zničila lavina sutin a ledu. Profesor Michael Krautblatter vede Katedru svahových pohybů na Technické univerzitě v Mnichově. Má podezření, že událost ve Valais souvisí se změnou klimatu.
Obrovské záplavy v Texasu na začátku července 2025. Byla na vině změna klimatu? Změna klimatu vede k tomu, že tropické bouře jsou nebezpečnější i jiným způsobem. Dá se proto očekávat, že v důsledku změny klimatu se budou častěji vyskytovat extrémní, potenciálně smrtelné bouře.
27. července 2025: Řecko a Turecko bojují s rekordními vedremi a lesními požáry. Změna klimatu jako urychlovač požárů. Vědci považují za rozhodující faktor stále extrémnějších podmínek změnu klimatu.
Toto bylo jen několik příkladů toho, jak systémová média letos informovala o přírodních katastrofách. Všimli jste si společného rysu? Obětním beránkem těchto katastrof je vždy změna klimatu, kterou údajně způsobuje CO₂. ZDF na své domovské stránce definuje příčinu této klimatické změny takto. Klimatické změny postupují. Zmírníme je, pokud budeme vypouštět méně CO₂ a jiných skleníkových plynů. Toto absolutní tvrzení ZDF a dalších médií, že klimatické změny jsou způsobeny pouze skleníkovými plyny, se však otřásají v základech, kdy se připustí ke slovu kromě mainstreamu i protihlasy ze svobodných, alternativních a informačních platforem.
Tady jsou dva příklady.
Za prvé. Dokumentární film Klimatický konsensus pod lupou vyvrací tvrzení, že 97 % vědců souhlasí s tím, že klimatické změny jsou způsobeny CO₂. Jedná se o vědecký podvod s levnými kouzelnickými triky.
Za druhé. Dokumentární film Aktualizace pro Gretu používá fakta a čísla, aby dokázal, že za klimatické změny jsou zodpovědné zcela jiné příčiny. V mnoha dalších dokumentech kla.tv odvysílala vyvrácení teze CO₂. Dobře podložené odborné prezentace, které jsou divákům ARD, ZDF a spol. zatajované, ukazují i ​​jiné možné příčiny klimatických změn.
Tato tři následující fakta by měla každého objektivního pozorovatele ohledně této kontroverzní teorie o CO₂ přimět se zamyslet.
Fakt 1: Složení vzduchu. Objemový podíl CO₂ ve vzduchu je 0,04 %.
Fakt 2: Podíl CO₂ v ovzduší, který může člověk skutečně ovlivnit, jsou přibližně 4 %. To znamená, že člověk může ovlivnit jen 4 % z 0,04 % obsahu CO₂ ve vzduchu, což je přibližně 0,0016 % celkového množství vzduchu!
Fakt 3: Podíl Německa na celosvětových emisích CO₂ představuje maximálně 2 %. To znamená, že občané Německa ovlivňují prostřednictvím CO₂ jen přibližně 0,000032 % celkového množství vzduchu. Může šestá číslice za desetinnou čárkou skutečně zachránit klima? Kdo může na základě těchto čísel ještě plně pochopit pohled na problém CO₂ a klimatu. Zejména když se do projektů kompenzace emisí oxidu uhličitého každoročně pumpují miliardy?
Jak však ukazují výše uvedené příklady z roku 2025, ARD, ZDF a spol. navzdory všemu nadále prodávají teorii CO₂ jako fakt svým milionům diváků. V této souvislosti je důležité, že existují veřejně přístupné dokumenty, které dokazují, že zejména armáda může skutečně ve velkém rozsahu ovlivňovat klima pomocí zbraňových systémů na ovlivňování počasí.
Důkazy o existenci zbraňových systémů pro změnu klimatu.
1. Evropský parlament Evropský parlament to potvrzuje ve zprávě ze dne 14. ledna 1999 nazvané HAARP – zbraňový systém ovlivňující klima. Existence nebezpečných meteorologických zbraní. Zde jsou krátké výňatky z této velmi explozivní zprávy. HAARP lze použít k mnoha účelům. Manipulací s elektrickými vlastnostmi atmosféry lze ovládat obrovské síly. Pokud se to použije jako vojenská zbraň, důsledky mohou být pro nepřítele katastrofální. HAARP dokáže nabít jasně vymezenou oblast milionkrát větší energií než jakákoli jiná konvenční energie. HAARP může způsobit změny klimatických podmínek. Systém může ovlivnit i celý ekosystém. Dalším závažným důsledkem HAARP jsou díry v ionosféře způsobené silnými vlnami směřujícími vzhůru.
2. Úmluva OSN-ENMOD Známá také jako Úmluva OSN o environmentální válce. Zde je výňatek z Úmluvy OSN-ENMOD z roku 1976, ve které jsou ilustrovány možnosti, které mohou vzniknout používáním technik manipulace životního prostředí. Zemětřesení, přílivové vlny, narušení ekologické rovnováhy v regionu, změny ve struktuře počasí, mraky, srážky, různé druhy hurikánů a tornád, změny ve struktuře klimatu, změny v oceánských proudech, změny ve stavu ozonové vrstvy a změny ve stavu ionosféry.
3. bývalý ministr obrany USA Dr. William Cohen Cohen potvrdil existenci těchto klimatických zbraní 28. dubna 1997 na konferenci o terorismu v Aténách. Jiní se dokonce zapojují do jakési formy ekoterorismu, při kterém mění klima, vyvolávají zemětřesení a otevírají sopky pomocí elektromagnetických vln. Je to skutečné, a proto musíme zintenzívnit naše protiteroristické úsilí.
4. četné patenty potvrzují existenci klimatických zbraní V USA existují stovky patentů na technologie manipulace s počasím. Mnohé patenty, například americký patent 4 412 654, potvrzují, že letadla mohou rozprašovat vysoce toxické látky, jako například hliník, baryum nebo olovo, ve formě jemného prachu, což má obrovský vliv na počasí. Měly by být tyto velmi drahé americké patenty opravdu jen přihlášené a nikdy nepoužité? To sotva, protože v letech 1947 až 1978 schválil americký Senát 110 programů pro manipulaci s počasím. Dokument amerického letectva z roku 1996 jasně uvádí cíl. Počasí vlastníme do roku 2025. Tyto dokumenty nezpochybnitelně dokazují, že už desetiletí existují tajné vojenské zbraně, které mohou vyvolat bouře, nepříznivé počasí, ale i extrémně sucho a prokazatelně změnit naše klima. Konkrétně jde o již zmiňované anténní systémy HAARP. Jak ukazuje mapa světa, takové systémy fungují v mnoha zemích už desetiletí. Zejména USA, s jedním ze svých největších zařízení na Aljašce, jehož provoz od 90. let vyžaduje obrovské množství energie, prokazatelně prováděly i zásahy do klimatu a počasí. Aby bylo možné tyto zbraně používat ještě efektivněji, je částečně nutné i rozprašování vysoce toxických látek z letadel.
Skutečnost, že se to skutečně děje a v žádném případě se nejedná o konspirační teorii, potvrdil krátce před svou smrtí i bývalý šéf FBI Ted Gunderson. Americký průzkumný pionýr Dr. Anthony Hilder s odvoláním na lékařské důkazy uvedl, že Gunderson nezemřel přirozenou smrtí, ale byl otráven. Dokumenty, které Gunderson citoval, a jeho osobní prohlášení vrhají nové světlo na všudypřítomnou diskusi o klimatu v posledních letech.
A určitě ne každá přírodní katastrofa byla vyvolána zbraněmi ovlivňujícími počasí. V souvislosti se zpravodajstvím masmédií je však třeba naléhavě položit dvě otázky.
1. proč se lidem neustále prodává teorie CO₂ jako prokázaná věda?
2. proč se na druhé straně v diskusi o klimatu zcela ignorují nebo dokonce popírají tajné vojenské klimatické zbraně, které prokazatelně poškozují naše klima?
Následující scénář poskytuje přesvědčivé vysvětlení těchto dvou mimořádně brizantních otázek: Vysoce postavení vojenští důstojníci měli vždy velký zájem o počasí, protože moc nad počasím může být rozhodující pro válku. Ne nadarmo bývalý americký prezident Lindon B. Johnson řekl: „Kdo ovládá počasí, bude ovládat svět“.
Armáda si však od začátku uvědomovala, že používání těchto tajných vojenských meteorologických zbraní as tím spojené rozprašování vysoce toxických částic oxidů kovů do atmosféry nutně změní klima z dlouhodobého hlediska. Aby se vyhnuli tomu, že budou sami odhaleni jako původci vážných klimatických změn, začali s podporou mediálních kampaní prosazovat tezi o CO₂. Náhle se varovalo před klimatickým hororovým scénářem, při kterém by celá města zmizela pod mořem a například z moře by vyčníval pouze kolínský dóm. Zároveň se objevily hlasy vědců, kteří národu představovali CO₂ jako klimatického obětního beránka. Od té doby bylo životně důležité CO₂ pod záminkou vědy prakticky démonizované Mohl se začít obchod s odpustkovými certifikáty CO₂, který připomíná prodej odpustků ve středověké církevní historii. V důsledku toho se tento zločin stal velmi výnosným obchodním modelem. Jako v detektivce, skuteční pachatelé klimatických změn tedy od začátku jednali s ďábelskou vypočítavostí a nastražili falešnou stopu. Aby bylo možné tajně pokračovat v experimentování se zločineckými klimatickými zbraněmi, musely se všechny klimatické změny svalit na obětního beránka CO₂. Skuteční klimatičtí zločinci se vždy dokázali skrýt ve tmě za údajně vědecky prokázanou tezi o CO₂. Takže teorie CO₂ se nakonec ukázala jako čistý manévr na odvrácení pozornosti, který má chránit skutečné pachatele. Veřejnost se za žádných okolností nemohla dozvědět, jak zákeřný zločin se vlastně páchá.
V jednoduchém jazyce to však znamená, že celé upřímné klimatické hnutí bylo zneužito pro kriminální účely. Upřímní lidé, kteří se angažovali v ochraně světového klimatu, se nechali zneužít jako „tahači vozíku CO₂“. Pod záminkou dobrých úmyslů, že snižováním CO₂ se zachrání klima a příroda, se sledovaly vojenské a komerční cíle.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Senzační objev v Lipsku: nalezena dvě dosud neznámá Bachova díla ..... Po více než třech stoletích se podařilo objasnit autorství dvou dosud neznámých varhanních skladeb. Bach-Archiv Leipzig, prestižní lipský výzkumný a dokumentační institut zaměřený na dílo Johanna Sebastiana Bacha, 17. listopadu 2025 prostřednictvím německých médií oznámil, že je lze připsat tomuto skladateli. Objev je výsledkem dlouholeté badatelské práce a mimořádně pečlivého archivačního pátrání.
Klíčovou roli v objevu sehrál muzikolog a ředitel archivu Peter Wollny, který obě šakony – barokní hudební formy založené na variacích nad opakujícím se basem – v d moll a g moll přiřadil tehdy osmnáctiletému Bachovi. Učinil tak více než 30 let poté, co tyto rukopisy poprvé objevil, jak archiv oznámil. Jejich autor tak zůstal neznámý déle než 320 let.
Nyní byla tato díla poprvé od jejich objevu uvedena v kostele sv. Tomáše. „Dlouho jsem hledal chybějící dílek skládačky pro určení autorství těchto skladeb – nyní se odhaluje celý obraz,“ uvedl Wollny. Rozhodující rukopisy prý nalezl již na počátku 90. let v Královské knihovně v Bruselu. Podle znaků písma okamžitě rozpoznal, že musí pocházet ze „středního Německa“, pravděpodobně z Durynska.
Stopa vede k málo známému Bachovu žáku
Tato stopa jej nakonec přivedla k dosud málo známému Bachovu žáku, jehož rukopis dokázal jednoznačně identifikovat. Díla vykazovala znaky, „které se v té době objevují v Bachových skladbách, ale u žádného jiného skladatele“. Jeho jistota nyní činí „99,9 procenta“, sdělil Wollny.
Spolkový ministr kultury Wolfram Weimer označil objev za událost národního významu: „Je to šťastná náhoda, hvězdná hodina pro svět hudby a světová senzace.“ Wollny podle něj pracoval „téměř jako detektiv v kriminalisticky precizní mravenčí práci“. Bach je „světová hvězda“, jejíž hudba propojuje epochy i generace.
„Výsledek desetiletí skvělé badatelské práce“
Také lipský primátor Burkhard Jung neskrýval dojetí: „Dnes jsem prostě jen šťastný,“ prohlásil. Objev je podle něj „úžasným výsledkem desetiletí skvělé badatelské práce“. „Tento výzkum posiluje mezinárodní věhlas Lipska a prohlubuje naše porozumění skladateli, který formoval dějiny hudby jako málokdo jiný,“ zdůraznil Jung.
První provedení obou přibližně 14 minut trvajících skladeb přednesl nizozemský varhaník Ton Koopman. Další uvedení bylo součástí sobotního moteta v lipském kostele sv. Tomáše. Notové vydání vyšlo minulé pondělí v lipském nakladatelství Breitkopf & Härtel.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

25.11. 2025     USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný návrh mírové dohody — Bílý dům ...... Po ženevských jednáních vydal Bílý dům společné prohlášení, v němž označil jednání za "konstruktivní" s "významným pokrokem v usmiřování postojů."

Ženevská jednání o Ukrajině skončila společným porozuměním, že dnešek znamenal významný krok vpřed, oznámil Bílý dům v pondělí.

"Setkání skončilo sdíleným porozuměním, které dnes znamenalo významný krok vpřed a že pokračující úzká koordinace bude nezbytná, když strany budou pracovat na trvalém a komplexním míru," uvedla Trumpova administrativa ve svém prohlášení.

Konečná rozhodnutí o návrhu učiní Trump a Zelenskyj po další intenzivní práci v následujících dnech.      (Sputnik Globe)

Italský generál vede tažení proti masové migraci a multikulturní společnosti ..... Italský generál Roberto Vannacci: „Jsme Italové a nechceme smíšenou rasovou společnost; nemáme o ni zájem. Itálie potřebuje více bezpečnosti a méně kriminality. Potřebujeme jen identitu, kořeny a tradice.“  
  Zdá se, že někteří vojáci se rozhodli poslouchat své svědomí a postavit se současným politickým vládcům EU, kteří dlouhodobě záměrně tolerují a podporují ilegální migraci z Afriky a islámského světa do EU, kdy tím přílivem z Afriky trpí teď nejvíce asi právě Itálie ...   Italský generál Roberto Vannacci je samozřejmě již v záloze a byl zvolen do europarlamentu za stranu Lega (vede ji Matteo Salvini). Byl například vyznamenán americkým řádem Legie za zásluhy a patří k předním italským vojenským odborníkům na strategií.  Získal tři magisterské tituly: ze strategických věd na Univerzitě v Turíně , z mezinárodních a diplomatických věd na Univerzitě v Terstu a z vojenských věd na Univerzitě v Bukurešti. Bude zajímavé sledovat jeho další osud ...     (Čtěte na stránkách Islamizace)

A co na to náš "generál" ? Bohužel pravý opak ...

Kreml ostře odmítl evropský mírový protinávrh z Ženevy a znovu podpořil Trumpův původní 28-bodový plán! Podle Ušakova je evropský návrh pro Moskvu nepřijatelný a naprosto nekonstruktivní! Rubio v Ženevě prohlásil, že jednání s Ukrajinci dosáhlo obrovského pokroku! Umerov při jednání s Rubiem v Ženevě zlámal propisku a Trump na soc-platformě vypálil, že Ukrajina neprojevuje vděčnost! ..... Ve švýcarské Ženevě pozdě v pondělí nad ránem skončily rozhovory mezi USA a Ukrajinou ohledně předloženého Trumpova návrhu. Přestože evropští zástupci, kteří na jednání také byli bokem přizváni, předložili absurdní a Rusy právě teď v pondělí večer odmítnutý protinávrh, tak dosud není jasné, o kterém návrhu vlastně Američané s Ukrajinci jednali, protože Marco Rubio na briefingu po skončení jednání – ve videu níže – uvedl, že se jednalo o 28 a také o 26 bodech. Evropský návrh má bodů jen 24, přičemž 28 bodů má původní Trumpův návrh podporovaný Moskvou, a ten 26-bodový plán je přímo ten čistě ukrajinský.
Podle Rubia nastal v jednání s Ukrajinci v Ženevě velký pokrok, ale odmítl sdělit detaily!
Podle amerických komentátorů není jasné, jestli se vůbec o evropském návrhu jednalo, anebo jde jen o informační šum rušiček z Bruselu, které se snaží do informačního prostoru posouvat informace určené k destrukci a ukončení mírového procesu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio totiž na briefingu ocenil „obrovský pokrok“ dosažený při jednáních v Ženevě, jejichž cílem bylo sladit postoj Ukrajiny s mírovým plánem navrženým USA, který západní evropské spojence Kyjeva zaskočil.
Právě proto se zdá, že o evropském návrhu se vůbec nejednalo! Proto pozor na záplavu dezinformací z evropských euronacistických médií, která si cucají informace o jednání v Ženevě z prstu. Ani samotný Kyjev totiž dosud jednání veřejně a detailně nepopsal, nekomentoval, takže je jasné, že evropská média provádí závěry na základě bruselských rušiček. Pokud nemáte čas na video, tak tady je přepis:
Briefing Marca Rubia v Ženevě
Rubio: A jedna z věcí, která se stane, když se tím zabýváte už 10 měsíců, je, že získáte docela dobrý přehled o tom, jaké jsou priority, červené čáry a důležité otázky pro obě strany. To nám umožnilo vytvořit základní dokument, který je průběžně aktualizován. Ve skutečnosti jsme v posledních 96 hodinách a více intenzivně spolupracovali s ukrajinskou stranou, včetně našeho armádního tajemníka a dalších, kteří jsou na místě v Kyjevě a setkávají se s příslušnými zainteresovanými stranami z celého ukrajinského politického spektra v legislativní a výkonné moci, armádě a dalších, aby tyto body dále upřesnili.
Dnes jsme sem přijeli s jedním cílem, a tím bylo vzít, víte, 28 bodů nebo 26 bodů, podle toho, která verze, protože se to stále vyvíjelo, a pokusit se zúžit ty, které byly otevřené. A toho jsme dnes dosáhli velmi podstatným způsobem. Nyní, samozřejmě, jako každá konečná dohoda, bude muset být odsouhlasena prezidenty.
A je tu pár otázek, na kterých musíme pokračovat v práci. Ale myslím, že dnešní zpráva je taková, že dnešní den stál za to. Byl velmi, velmi produktivní. Je to pravděpodobně nejproduktivnější den, jaký jsme v této věci zažili, možná za celou dobu našeho jednání, ale určitě za velmi dlouhou dobu. Ale práce ještě není hotová. A protože se jedná o pokračující pracovní proces, nechci zde prohlásit vítězství nebo konečný výsledek. Ještě je třeba udělat nějakou práci, ale dnes jsme mnohem dál než ráno a určitě dál než před týdnem.
-Dobře, zmínil jste, že zbývá pár otázek. Mohl byste to upřesnit?
-No, nebudu zacházet do detailů těchto otázek. Je to velmi citlivá a důležitá chvíle. Jak jsem řekl, zatím na nich není shoda. Některé z nich se týkají sémantiky nebo jazyka. Jiné vyžadují rozhodnutí a konzultace na vyšší úrovni. Jiné, myslím, prostě potřebují více času na vyřešení. Na okraj zmíním, že některé body jsme diskutovali jako součást původních 28 nebo se vyvinuly. Je to práce, je to živý, dýchající dokument. Každý den se mění díky novým podnětům. Některé se týkaly spravedlnosti nebo role EU či NATO a tak dále.
Ty jsme tak nějak oddělili, protože jsme se právě setkali s poradci pro národní bezpečnost různých evropských zemí. A to jsou věci, které s nimi budeme muset projednat, protože se jich to týká. Takže jsme se tak nějak opravdu soustředili hlavně na ty, které byly bilaterální povahy. Je jich tedy několik. Žádná z nich není nepřekonatelná. Mohu vám říci, že body, které zůstávají otevřené, nejsou nepřekonatelné. Potřebujeme jen více času, než máme dnes. Upřímně věřím, že se tam dostaneme.
-Naznačila vám Ukrajina, že je připravena ke kompromisu, například v některých klíčových otázkách, jako je území výměnou za mír s Ruskem? Naznačili, že jsou připraveni?
-No, nebudu… podívejte, není to proto, že bych se chtěl vyhnout odpovědi, ale prostě se nebudu zabývat podrobnostmi diskutovaných témat, protože se jedná o pokračující proces. Je důležité pochopit, jak tyto věci fungují. Abyste mohli předložit návrh, musíte ho sepsat. Víte, pokud je to jen ústní, je to ve vzduchu, musíte to dát na papír, a jen proto, že je to vytištěné na papíře, neznamená to, že je to konečné.
Takže získáte podněty a na základě těchto podnětů provedete úpravy a pak získáte další podněty, nebo předložíte protinabídku a provedete další úpravy. Je to pokračující proces. Ještě se toho musí stát mnohem víc. Nebudu tedy spekulovat ani zacházet do detailů konkrétních bodů v nejnovější verzi návrhu, protože upřímně řečeno, zítra nebo pozítří se to může dále vyvíjet a měnit. Ale mohu vám říci, že jsem velmi optimistický, že se nám podaří něco dosáhnout, protože jsme dnes učinili obrovský pokrok.
Euronacisté se snaží potopit Trumpův 28-bodový plán
Podle amerického ministra zahraničí budou Washington a Kyjev v pondělí pokračovat v jednáních na technické úrovni. Rubio, tajemník americké armády Dan Driscoll a zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v neděli setkali s ukrajinskými představiteli na americké misi v Ženevě, zatímco se blíží termín stanovený americkým prezidentem Donaldem Trumpem – čtvrtek – pro vyřešení konfliktu s Ruskem.
V sérii prohlášení údajně lídři euronacistické unie (EU) zcela odmítli možné územní řešení ukrajinského konfliktu, které bylo údajně zahrnuto v mírovém plánu navrženém USA a předloženém minulý týden, což celý západoevropský blok překvapilo. Vůdci Francie, Německa a Velké Británie se již v pátek minulý týden setkali s Vladimirem Zelenským, který je kriticky oslaben korupcí v jeho nejbližším okolí.
Kreml dál podporuje jen původní 28-bodový Trumpův plán, ne ten pamflet šířený z Bruselu
Ministři obrany EU údajně hovořili v sobotu na okraj summitu G20 v Jižní Africe a takzvaná „koalice ochotných“, zahrnující hlavní vojenské podporovatele Kyjeva v západní Evropě, uspořádá v úterý virtuální hovor. Moskva nepotvrdila ani nekomentovala obsah žádného z „plánů“, o nichž se hovoří v Ženevě. Kreml odmítl zapojit se do toho, co nazval „megafonovou diplomacií“, poté, co v pátek ráno zazněla řada hlasitých prohlášení o neposlušnosti z Bruselu.
Podle Putinova poradce Kreml nadále podporuje původní Trumpův návrh, a ne ten z Ženevy!
Co však zaznělo v pondělí oficiálně, to bylo stanovisko Jurije Ušakova, poradce ruského prezidenta. Ušakov v telefonickém rozhovoru na záznamu výše uvedl, že evropský protinávrh je nepřijatelný a naprosto nekonstruktivní. Naproti tomu původní 28-bodový plán Donalda Trumpa je prý z velké části pro Kreml zcela přijatelný. A je to prý jediný návrh, který dosud Rusko obdrželo oficiálními diplomatickými kanály. O žádném jiném Rusko prý neví, tedy kromě výkřiků z Bruselu.
Trump znovu vybuchl na sociální síti a znovu se obul do Ukrajiny
Americký prezident Donald Trump krátce po jednání Rubia s Ukrajinci v Ženevě zavěsil na sociální síť Truth komentář, že vedení Ukrajiny neprojevují žádnou vděčnost. A slovo “vedení” dokonce dal do uvozovek! Chápete? Co to je? To je trolling směrem na Kyjev a jasné ukazování, že nelegitimního prezidenta Zelenského už Trump nepovažuje za legitimní vládu, nemluvě o korupci v okolí Zelenského vlády. Tady je přepis:
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou je násilná a strašná a s silným a správným VEDENÍM ze strany USA a Ukrajiny by se NIKDY NEODHRÁLA. Začala dlouho předtím, než jsem nastoupil do druhého funkčního období, během vlády Sleepy Joe Bidena, a od té doby se jen zhoršuje. Kdyby prezidentské volby v roce 2020 nebyly zmanipulované a ukradené, což je jediná věc, kterou radikální levicoví demokraté umí, nedošlo by k válce mezi Ukrajinou a Ruskem, protože během mého prvního funkčního období o ní nebyla ani zmínka. Putin by nikdy nezaútočil!
eprve když viděl Sleepy Joea v akci, řekl: „Teď je moje šance!“ Zbytek je historie a tak to pokračuje. ZDĚDIL JSEM VÁLKU, KTERÁ SE NIKDY NEMĚLA STÁT, VÁLKU, KTERÁ JE PROHRÁVÁNA PRO VŠECHNY, ZVLÁŠTĚ PRO MILIONY LIDÍ, KTEŘÍ ZBYTEČNĚ ZEMŘELI. „VEDENÍ“ UKRAJINY NEVYJÁDŘILO ŽÁDNOU VDĚČNOST ZA NAŠE ÚSILÍ A EVROPA NADÁLE NAKUPUJE ROPU Z RUSKA. USA NADÁLE PRODÁVAJÍ OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ ZBRANÍ NATO, ABY JE ROZDĚLILO UKRAJINĚ (NEČESTNÝ JOE DAL VŠECHNO ZDARMA, ZDARMA, ZDARMA, VČETNĚ „VELKÝCH“ PENĚZ!). BŮH ŽEHNEJ VŠEM ŽIVOTŮM, KTERÉ BYLY ZTRACENY V TÉTO LIDSKÉ KATASTROFĚ! Prezident DJT
Umerov během jednání v Ženevě z rozčílení rozlámal propisku
Chápete, co se asi stalo v Ženevě. Bylo to divoké jednání, a to potvrzuje i fotografie zlomené propisky značky “Pilot” na psacím poznámkovém bloku v jednacím salónku po skončení jednání obou delegací USA a Ukrajiny. Podle informací novinářů na tom místě s tou přelomenou propiskou seděl Rustem Umerov, bývalý ministr obrany Ukrajiny, dnes poradce Zelenského a jedna z osob zmiňovaná ve vyšetřování ukrajinské NABU ohledně korupce Timura Mindiče.
Rozlámaná propiska “Pilot” na místě, kde v Ženevě při jednáni seděl Rustem Umerov
Umerov byl zřejmě tak vynervovaný při jednání a emotivní, že nervozitou prostě přelomil propisku. Panečku, to musela být selanka! Prostě na evropský protinávrh o míru zapomeňte, kvůli němu by Umerov propisky nelámal. Podle RBC-Ukraine dosáhly ukrajinská a americká delegace částečné dohody během jednání v Kyjevě a Ženevě, kde se vyjednavačům podařilo urovnat značný počet dříve sporných bodů. Mezi revidovanými body byly návrhy týkající se velikosti ukrajinských ozbrojených sil, kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, formátu výměny vězňů a návratu odsouzených vězňů.
Podle ukrajinských médií se v Ženevě jednalo pouze o Trumpově návrhu, o tom evropském nepadlo ani slovo
Není tak zatím vůbec nic jasného, o čem se vlastně v Ženevě jednalo, protože ani Američané, ani Ukrajinci nechtějí jednání a závěry veřejně komentovat, což rozhodně nenaznačuje, že by jednání bylo vedené ve prospěch Ukrajiny. Světlo na konci tunelu ale nabídl [1] v pondělí večer kyjevský list Kiev Post, který narovinu uvedl, že v Ženevě se jednalo o 28-bodovém návrhu Donalda Trumpa a o ničem jiném.
Ani slovo v článku o evropském protinávrhu. Ukrajina a Spojené státy se podle Kiev Post dohodly na většině ustanovení navrhovaného mírového plánu USA, zatímco nejcitlivější politické otázky – včetně územního statusu a přistoupení Ukrajiny k NATO – byly odloženy k přímé diskusi mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Dvě klíčové otázky však byly záměrně „vyňaty z jednání“ a odloženy na prezidentskou úroveň: otázka území a navrhované ústavní zakotvení nečlenství Ukrajiny v NATO.
Ukrainian President Volodymyr Zelenskyy talks with Army Secretary Dan Driscoll in Kyiv, Ukraine on Nov. 20, 2025. | Ukrainian Presidential Press Office via AP pic.twitter.com/bp9s4alG5A
— Jarek Myjak (@JarekMyjak) November 23, 2025
Tyto dvě věci prý jsou tak ožehavé, že nešly na úrovni ministrů a diplomatů v Ženevě vyřešit. Suma sumárum, v Ženevě se o evropském protinávrhu zřejmě vůbec nejednalo. Jde pouze o informace šířené bruselskou rušičkou do sdělovacích prostředků. The Washington Post dokonce citoval [2] nejmenovaného diplomata EU, který řekl: „Problémem je, že v současné době nemáme jasnou představu o tom, co se mezi USA a Ukrajinou vyjednává.“ A to je opravdu jasný důkaz, co se v Ženevě dělo.
Diplomat dodal, že kolem současné fáze jednání panuje určitá „tajemnost“ a že lídři EU se při pokusech zapojit se do jednání „prozatím setkávají s určitým odmítáním ze strany Američanů“. To jen potvrzuje informace naší redakce, že plán EU prostě v Ženevě nebyl vůbec brán v potaz při jednání Američanů a Ukrajinců, protože se jelo jen podle Trumpova 28-bodového recepisu. A právě proto bruselské bestie chtějí v tichosti schválit Chat Control v utajeném režimu, aby mohli skenovat emaily, sociální sítě a komunikační appky, aby si lidé nemohli posílat jiné zpravodajství než to, které vytéká z Londýna a Brusele.     (Čtěte na stránkách AENews)

Další doba ledová? Island hlásí „existenční hrozbu“ ..... Island prohlásil potenciální kolaps Atlantické meridionální cirkulace (AMOC) za hrozbu národní bezpečnosti a zdůraznil její roli při zmírňování evropských zim. (Foto: Flickr)
Oslabení AMOC, spojené s táním ledu na Grónsku, by mohlo vyvolat závažné klimatické dopady.
Island se připravuje na možné důsledky, včetně nedostatečné potravinové bezpečnosti a energetických problémů, zatímco ostatní evropské země posuzují rizika.
Island označil možný kolaps Atlantické meridionální cirkulace (AMOC) za hrozbu pro národní bezpečnost a existenční hrozbu, informovala agentura Reuters. AMOC přináší teplé vody z tropických oblastí do arktické oblasti a zmírňuje zimy.
Podle agentury Reuters zvažují rizika možného kolapsu ve svých plánech na přizpůsobení se změně klimatu i další ministerstva pro změnu klimatu a meteorologické úřady v severní Evropě.
„Je to přímá hrozba pro naši národní odolnost a bezpečnost,“ řekl agentuře Reuters islandský ministr pro klima Johann Pall Johannsson. „(Toto) je poprvé, kdy byl konkrétní jev související s klimatem formálně předložen Radě národní bezpečnosti jako potenciální existenční hrozba,“ dodal.
AMOC je jedním z klimatických spouštěcích prvků klimatického systému Země, což znamená, že po překročení určité prahové hodnoty nebo bodu zlomu mohou změny probíhající v systému být nevratné a vést k jeho úplnému kolapsu.
Podle nejnovějších odhadů klimatologů se AMOC již začala oslabovat v důsledku zrychleného tání ledových příkrovů v Grónsku a mohla by se zhroutit kdykoli v blízké nebo vzdálené budoucnosti v 21. století nebo později. V chápání tohoto bezprostředního kolapsu stále přetrvává mnoho nejistot.
Úplný kolaps AMOC by mohl znamenat začátek moderní doby ledové v severní Evropě s extrémními mrazy, ledem a sněhem. K poslednímu kolapsu AMOC došlo před poslední dobou ledovou, těsně poté, co lidé začali s zemědělstvím a vznikla civilizace, jak ji známe dnes.
Různá ministerstva na Islandu se nyní připravují na případný nedostatek teplé vody z tropů a jeho dalekosáhlé důsledky. „Vláda posuzuje, jaký další výzkum a jaká opatření jsou zapotřebí, a pracuje na politice připravenosti na katastrofy,“ uvádí agentura Reuters. Mezi rizika patří nedostatek potravin, výroba a distribuce energie a námořní doprava.
„AMOC je nepřetržitě monitorován teprve od roku 2004 pomocí kombinovaných měření z ukotvených přístrojů, indukovaných elektrických proudů v podmořských kabelech a satelitních měření povrchu,“ uvádí výzkumná studie zveřejněná v časopise Nature Communications v červenci 2023.
Studie také zdůraznila zpomalení AMOC mezi lety 2004 a 2012, ale varovala, že k posouzení přesného významu tohoto zpomalení jsou nutné delší záznamy.
Studie posoudila zpomalení na základě teplot mořské hladiny v subpolárním víru v severním Atlantiku, které vykazují včasné varovné signály pro zastavení AMOC v podobě ztráty odolnosti a zpomalení.
Studie analyzovala tento otisk mezi lety 1870 a 2020 a zjistila, že včasné varovné signály začínají kolem roku 1970, kdy se systém podle článku s vysokou pravděpodobností začal pohybovat směrem k bodu zlomu. Článek dále dospěl k závěru, že nejpravděpodobnějším obdobím pro přechod AMOC je rok 2037–2109.
„Hluboké převrácení v severním Atlantiku se do roku 2100 drasticky zpomalí a poté se zcela zastaví ve všech scénářích s vysokými emisemi a dokonce i v některých scénářích se středními a nízkými emisemi. To ukazuje, že riziko zastavení je vážnější, než si mnoho lidí uvědomuje,“ uvádí další zpráva Potsdamského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu, zveřejněná 28. srpna 2025. „Zastavení by přerušilo přísun tepla z oceánu na sever, což by způsobilo letní sucho a extrémní zimy v severozápadní Evropě a posuny tropických srážkových pásů,“ varovali autoři zprávy.
Další výzkumná práce zveřejněná v časopise Nature v únoru 2025 uvádí, že „pro přesné předpovědi budoucích změn AMOC je naléhavě nutné lépe porozumět a odhadnout cirkulaci v Jižním oceánu a Indickém oceánu“. Studie také ukazuje, že AMOC je odolnější, než naznačují jiné analýzy, a že úplné zastavení není bezprostřední, i když hovoří o oslabení AMOC, které by mohlo mít vlastní dopady na počasí a krátkodobé klima v Evropě a mnoha regionech po celém světě.
Ať už je kolaps AMOC jakkoli pravděpodobný, země v Evropě se již obávají a Island již tuto otázku zahrnul do své národní politiky. Ministerstvo životního prostředí v No.      (Čtěte na stránkách AC24)

Senátorka Hamplová: Tvrzený střet zájmů je pouze nástroj k tomu, aby Babiš nebyl premiérem ..... Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová vysvětlila nátlak na Andreje Babiše (ANO) kvůli údajnému střetu zájmů a promluvila o dotačním řízením proti Agrofertu. „Prezidentův postup je výrazným nerespektováním výsledků demokratických voleb v právním státě a pohrdání Ústavou,“ řekla v rozhovoru pro neČT24.
Prezident Petr Pavel opakovaně prohlásil, že nemůže jmenovat Andreje Babiše premiérem, dokud nevyřeší svůj střet zájmů. Strana ANO oznámila, že Babiše považuje za jediného možného kandidáta na post premiéra. Jak prezidentův nátlak na Babiše vnímáte, včetně jeho žádosti o veřejné vysvětlení Babiše?
Celá tato diskuze především není o žádném střetu zájmů, ale jen a jen o tom, aby Andrej Babiš nebyl premiérem. To ví celý národ, a tvrzený střet zájmů je pouze nástroj, který tomu slouží. Ostatně i pan prezident je „nástrojem“ jiných, protože tyto myšlenky nejsou z jeho hlavy. Jeho postup je výrazným nerespektováním výsledků demokratických voleb v právním státě, proto je vůči občanům neomluvitelný a je výrazem pohrdání Ústavou České republiky.
Mohla byste zhodnotit, zda v případě vlastnictví Babišem Agrofertu může skutečně dojít ke střetu zájmů?
Začala bych tím, že vlastníkem Agrofertu byl Andrej Babiš už, když šel do politiky, vlastníkem Agrofertu byl i nyní, když ho občané volili. Všichni to o něm ví, ten vztah je průhledný. Dotace Agrofertu nemají nic společného s českou vládou, bral byl je vždy jako každý druhý v zemědělství bez ohledu na to, zda je či není premiér. Měla bych osobně větší obavy z vazeb, o kterých doposud nevíme, a kde běhají procenta úplatků vůči politickým stranám TOP 09 a STAN. Je poněkud paradoxní, že poslanci těchto stran hovoří o střetu zájmů Andreje Babiše vůči jeho vlastní firmě. A na vaši otázku – ne, nemyslím si, že fakticky může dojít v případě vlastnictví Agrofertu u Andreje Babiše ke střetu zájmů. Nemá jak.
Co si myslíte o snaze státu vymáhat od Agrofertu evropské dotace v hodnotě pěti miliard korun?
Protože těmto věcem poměrně rozumím, myslím tím správnímu právu, tak z informací, které proběhly médii, mohu konstatovat, že ta vedená řízení jsou právně velmi zmatečná. Aniž proběhly nějaké kontroly, už se konstatují závěry, zahájila se, patrně „na zkoušku“, jen některá řízení, troufám si tvrdit, že hlavně proto, že bylo před volbami a bylo třeba titulky v novinách.
Osobně zastávám názor, že k vymáhání dotací není naprosto žádný důvod, protože jediným důvodem by měl být fakt, že vlastník společnosti uspěl v politice. Není to tak, že vlastník společnosti dostal dotace proto, že byl politik, tedy jakkoli protekčně. Ve své podstatě by bylo možné dokonce říct, že společnost Agrofert by měla být v dotacích fakticky diskriminována jen proto, že její vlastník kandidoval a byl zvolen. Střet zájmů tak, jak byl koncipován, je naprosto účelová záležitost, která má od politiky odvést podnikatelsky schopné lidi. Pak se ptejme, kdo nám tam zůstane. To máte podobně, jako by zastupitel v obci, provozovatel divadla, nemohl dostat od obce příspěvek na kulturní akci, nebo schopný zastupitel živnostník zakázku od své obce. Bylo by absurdní tvrdit, že jsou ve střetu zájmů. Andrej Babiš je v podobné situaci. Mějme opravdu strach hlavně z toho, co nevidíme.
Navzdory tomu, že Babiš převedl Agrofert do svěřenských fondů, Evropská komise i český soud v roce 2024 dospěly k závěru, že Babiš měl na holding faktický vliv a byl ve střetu zájmů. Vidíte politický zájem Evropské komise v tom, aby Babiš novým českým premiérem nebyl jmenován?
Není vůbec podstatné, zda má nebo nemá Andrej Babiš na Agrofert faktický vliv. Jednou ho vybudoval, Agrofert tu je, bude, a nevidím důvod, proč by to mělo být jinak. Samotným faktickým vlivem nevzniká faktický střet zájmů, střet zájmů vidím tam, kde se politické moci zneužívá k získání prospěchu, který by jinak nebyl. Ale tady je to zcela naopak. Zastávám tedy názor, že Agrofertu nesmí být bráněno čerpat dotace, jako je čerpá každý obdobný podnik, který na ně má právo, a to jen proto, že jeho vlastník by byl ministrem nebo premiérem. Je to totiž zcela absurdní a nelogické. Osobně bych prověřila spíše všechny větší zakázky na českých ministerstvech za poslední čtyři roky - komu byly zadány, za jakých podmínek, které firmy byly třeba založeny jen kvůli těmto zakázkám, které firmy vlastní přátelé ministrů, které zakázky byly zadávány bez výběrových řízení, a tak dále. V těchto oblastech vidím střety zájmů, a možná bychom se velmi divili.
Agrofert, který tu byl, je a bude, a je průzračný, odkud co čerpá, mne skutečně netrápí. Naopak si myslím, že střet zájmů tak, jak byl vymyšlen, lze označit za metodu kdo chce psa bít, hůl si najde. To, že je to formou zákona, je o to smutnější, protože podle mého soudu určité subjekty bezdůvodně, a hlavně formalisticky diskriminuje. A to, že Evropská komise nechce Andreje Babiše v čele státu, je zcela jasné. Ona potřebuje poslušné.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Doslova epidemie. Záchranky plnili na severu Moravy pacienti s mrtvicí. Nesouvisí ..... Je naprosto skandální, že lidé padají jako mouchy, a nikdo nepátrá po tom, zda a jakou to má souvislost s očkováním.
Je nejvyšší čas otočit kormidlem. A naopak se začít ptát tvrdě a důsledně. A vyžadovat, aby informace, zda se jednalo o lidi očkované proti covidu, případě proti covidu a chřipce dohromady, byla napříště automaticky veřejná. #nesouvisí
Přečtěte si zprávu na Novinkách, začněte pod ní diskutovat, zda lidé, které v nebývalé míře postihují kardiovaskulární problémy, byli očkovaní. Pravděpodobně vaše posty smaže administrátor, anebo vás čeká shitstorm, jak se vůbec opovažujete se ptát. Okamžitě se na vás sletí „slušní občané“ a začnou vám spílat. Všichni to známe.
Doslova epidemie. Záchranky plnili na severu Moravy o prodlouženém víkendu pacienti s mrtvicí
Doslova epidemii pacientů s cévní mozkovou příhodou zaznamenali během prodlouženého víkendu moravskoslezští záchranáři. Pomoc poskytli pěti desítkám lidí, které postihla porucha řeči, ochrnuli na polovinu těla, poklesl jim ústní koutek i mimické svaly v obličeji, měli poruchu rovnováhy nebo se jim náhle zhoršil zrak. [Novinky]
Přátelé, je nejvyšší čas otočit kormidlem. A naopak se začít ptát tvrdě a důsledně. A vyžadovat, aby informace, zda se jednalo o lidi očkované proti covidu, případě proti covidu a chřipce dohromady, byla napříště automaticky součástí takové novinové zprávy.
Představte si třeba že by za jeden víkend přijely v určitém regionu sanitky pro desítky lidí s vážnými střevními potížemi. Novináři by se samozřejmě zcela automaticky ptali na to, co je příčinou. A pokud by se ukázalo, že podezřelé jsou například masné výrobky z místní jídelny, pak by určitě napsali.
V případě očkování je to jinak. Je zcela jisté a prokázané, že vakcíny způsobují nejčastěji právě tento typ potíží. Jestli si pamatujete o riziku mozkové mrtvice při dvojboji „covid – chřipka“ mluvil svého času i Prymula. Když dostal po papuli, tak o tom raději mluvit přestal.
Samozřejmě, že měl pravdu. To riziko tady je a není nevýznamné. V každé takové zprávě by mělo být automaticky napsáno, zda ti lidé podstoupili tato očkování a kdy. Je to ve veřejném zájmu.
Veřejnost má právo to vědět.
Zcela tristní je, že tato data systematicky od svých pacientů neshromažďují ani jejich lékaři. Pravda, někteří se už na to ptají, ale statistiky si vedou spíše soukromě. Přestože podezření o těchto nežádoucích účincích tady jsou, nikdo se systematicky neptá pacientů, kteří trpí náhlými kardiovaskulárními problémy, jaký mají očkovací status. A to nejen bezprostředně po očkování. Ale třeba i měsíce a roky poté.
Je přitom nejvyšším zájmem státu, který má sloužit občanům, tyto údaje sbírat a analyzovat. Ale sami kardiologové mi zděšeně říkají, že tyto informace nejenže nikdo nesbírá, ale vlastně je jim dáváno najevo, že ptát se pacientů, je cosi nepatřičného.
Možná si říkáte – proč by se lékaři ptali, máme přece ÚZIS a tam se ty informace nakonec sejdou. Ne, není to tak. Jednak se tam scházejí údaje často s různými chybami, protože data ÚZISu (jak se ukazuje) nejsou úplně spolehlivá, ale hlavně – i když tam jsou NIKDO JE NEZKOUMÁ!! A ÚZIS se brání kompletní statistiky těm, kteří by je zkoumat chtěli, vydat.
Takže je to začarovaný kruh.
Je naprosto skandální, že lidi padají jak mouchy a nikdo nepátrá po tom, zda a jakou to má souvislost s očkováním. To se musí změnit.
PS: Poruchy řeči, slabost a padání koutku…. dejte na to pozor i u svých blízkých [zdroj]
Vybrané komentáře z diskuse pod textem na Facebooku:
Ta asymerie křičí. Když někdo zemře na infekční nemoc, otázka zda byl proti ní očkován je úplně legitimní, skoro povinná, rozhodně podporovaná lidmi, kteří odmítají možnost ptát se na očkování proti covidu při úmrtí na kardiovaskulární choroby
Jen v mém okolí zemřelo za poslední 3 roky víc než 10 mně známých lidí mezi 45-55 lety na „náhlé“ selhání srdce či mozkovou příhodu (nikdy za mých 56 let tolik lidí kolem mě „náhle“ neumřelo!) a další desítky mně blízkých lidí mají nemalé zdravotní problémy, které nikdy před tím neměli….(rovněž prý „náhoda“!?).
Statistika na 1 člověka šílená a věřím, že nejsem sám s takovouto statistikou. Nicméně i přesto stále čtu a poslouchám už 3 roky to samé – od těch, co slepě a hluše důvěřovali a nepochopitelně dál důvěřují těm mediálním prymulům a spol….“to není pravda, to není možné, jsi antivaxer…“.
Naprostá absence chtíče zamyslet se a racionálně si spojit fakta. Anebo pouhá alibistická „obrana“ natečkovaných před realitou, že pokud neměli to štěstí vylosovat si placebo variantu, jejich zdravou krev už jim nikdo nikdy nevrátí a jim bohužel nezbývá nic jiného, než čekat…
Je mi těch odmítačů jiné varianty upřímně líto, ale každý jsme svého štěstí strůjcem.
Každý jsme měli volbu
Tak já to vezmu popořádku – synovec nám umřel 3 dny po očkování na cov na mrtvici, 39 let!
Spolužák po očkování cca 4 měsíce, zjištěna rakovina, šlo to tak rychle, že do půl roku byl po smrti.
Příbuzný 1 očkování na cov – infarkt.
2 očkování na cov – infarkt.
Známý – po očkování do 3 měsíců zjištěná cukrovka, ta se povedla dostat pod kontrolu, během dalšího roku zjištěny závažné problémy se srdcem …. budík.
Další známý – po očkování do půl roku potíže se srdcem, budík.
Myslím, že nejen srdíčko a mrtvice, ale v mém okolí i rychlé rakoviny a poměrně rychlý průběh. Spolužák – 58 let, nález v červenci, před dvěma týdny pohřeb. Matka našich dvou žáků, nález v létě, minulý týden pohřeb – 53 let. Bývalá kolegyně, nález v květnu, pohřeb před třemi týdny, 55 let. Dva lékaři u nás, jeden 62 let, druhý sice 72, ale hodně rychlý průběh. A tak bych mohla pokračovat.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Covid a nocebo efekt: Zaseješ strach, sklidíš hysterii – 2. část ..... Dnes přináším druhý díl trilogie, která se věnuje dosud nediskutovanému důležitému „nocebo efektu,“ který zcela jistě zafungoval od samého počátku záměrného rozdmýchávání covidové hysterie.
I to je důvod proč by se mělo o tomto efektu diskutovat jako o dalším faktoru, který přispěl k uměle vytvářenému počtu „nemocných“ či dokonce k samotným úmrtím.
V 1. části tohoto článku jsme představili několik zdokumentovaných důkazů, které podporují předpoklad, že negativní očekávání – přesvědčení o nocebu – jsou schopna vyvolat širokou škálu onemocnění a měřitelných chorobných stavů.
Zde, v druhém článku této série, prozkoumáme vznik přesvědčení o budoucích fyzických postiženích a to, jak každý prvek covidového narativu a odpovídající omezení veřejného zdraví tato negativní očekávání zesílil.
Část 2: Síla reakcí veřejného zdraví na covid vyvolávající nocebo efekt
Z četných příkladů uvedených v 1. části je zřejmé, že očekávání nepříznivé zdravotní události je dostatečné k tomu, aby se takové škodlivé následky pravděpodobněji projevily.
Zatímco předchozí zkušenosti s učením mohou někdy hrát roli v jejich vzniku, účinky noceba primárně pramení z přesvědčení, že negativní tělesná změna je bezprostřední nebo alespoň pravděpodobnější.
Odkud však tato škodlivá přesvědčení pocházejí a co je udržuje při životě?
Obecně řečeno, přesvědčení posilují nebo oslabují na základě zkušenostních důkazů. Toho, co vnímáme a čeho si všímáme v našem každodenním životě. Pokud si tedy uvědomíme informace (fyzické pocity, emoce, obrazy, vnější události), které naše přesvědčení podporují, přesvědčení se posílí a přetrvá.
Naopak, pokud získáme přístup k informacím, které jsou v rozporu s našimi současnými přesvědčeními, přesvědčení oslabí a zaniknou. Zásadní otázkou týkající se účinků noceba proto je: jaké jsou klíčové psychologické procesy, které pravděpodobně živí nepodložené negativní předpovědi o našem zdraví?
Lekce z psychologické terapie
Když terapeuti pracují s lidmi se závažnými úzkostnými problémy (jako je hypochondrie, panické ataky, agorafobie a obsedantně-kompulzivní poruchy), existuje řada  kognitivních a behaviorálních strategií, které pacienti obvykle používají a které jsou všeobecně považovány za kontraproduktivní.
Hlavním důvodem, proč jsou tyto pokusy o zvládnutí situace považovány za neúčinné, je to, že často posilují přesvědčení o přesvědčeních, která udržují jejich úzkostné potíže: například přesvědčení „s mým srdcem je něco vážně v nepořádku“ u pacienta se zdravotní úzkostí.
Psychologická terapie se proto snaží minimalizovat používání těchto škodlivých strategií, aby oslabila problematická přesvědčení a tím dosáhla úlevy pro trpící.
Šest škodlivých strategií spolu se stručnou definicí toho, co každá z nich zahrnuje a proč je neužitečná, je uvedeno níže:
1. ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI SMĚŘOVANÉ DO NITRA: Sebesledování, opakované prohledávání těla a hledání nebezpečných signálů.
Neužitečné, protože:
– Pravděpodobně detekuje (a dezinterpretuje) neškodné tělesné vjemy;
– Vyvolá to skutečné tělesné změny, např. výkyvy dýchání, potíže s polykáním.
2. SELEKTIVNÍ POZORNOST/HYPERVIGILANCE: Opakované skenování vnějšího prostředí a hledání potenciálních „hrozeb.“
Neužitečné, protože:
– Pravděpodobně si všímají neškodných jevů v prostředí, zaměřují se na ně a špatně je interpretují.
3. VYHÝBÁNÍ SE OBTÍŽNÝM SITUACÍM: Vyhýbání se situacím, u kterých se očekává, že vyvolají úzkost nebo nepohodlí.
Neužitečné, protože:
– Upírá dané osobě možnost zjistit, že tyto situace, kterým se vyhýbá, nemusí být tak hrozivé/nebezpečné, jak se předpokládalo. 
4. BEZPEČNOSTNÍ CHOVÁNÍ: V situacích vnímaných jako rizikové se člověk (často nenápadně) chová tak, aby zabránil obávanému výsledku.
Neužitečné, protože:
– Zabraňuje vyvrácení přesvědčení způsobujících úzkost; transformuje neškodný zážitek na „těsný únik“ (jako nošení stroužku česneku na krku, abyste odháněli upíry).
5. PŘÍLIŠNÁ KONTROLA: Opakované měření tělesného parametru za účelem potvrzení absence obávaného indikátoru.
 Neužitečné, protože:
– Pravděpodobně identifikují neškodné tělesné změny, které jsou pak vnímány jako ohrožující.
– Podporuje soustředění pozornosti na sebe.
Nežádoucí důsledky nadměrného kontrolování menstruace ilustrovala nedávná výzkumná  studie, která zjistila, že sledování symptomů (prostřednictvím aplikace pro monitorování menstruace) bylo spojeno s výskytem závažnějších a přetrvávajících menstruačních problémů.
6. HLEDÁNÍ UJISTĚNÍ: Opakované vyhledávání informací (od jiných lidí a/nebo z písemných zdrojů) ve snaze vyvrátit ohrožující přesvědčení.
 Neužitečné, protože:
– Vyvolává obsedantní posedlost obávanou událostí.
– Může dosáhnout krátkodobé úlevy, ale dlouhodobě zhoršuje potíže (jako když si škrábete svědivý pupínek).
Osvojení si jakéhokoli z těchto chování a kognitivních aktivit povede k posílení a přetrvávání přesvědčení o hrozbách, která jsou základem fyzického a psychického nepohodlí pacientů.
Podobně i v širším světě mimo terapeutickou kliniku aktivace jedné nebo více sebepoškozujících strategií zesílí přesvědčení – negativní očekávání – která vyvolávají nocebo efekty.
Jaký tedy byl dopad covidových směrnic o veřejném zdraví na těchto šest toxických procesů? A jaké jsou důsledky pro sílu noceba a jeho pravděpodobný příspěvek k celkové úrovni škod hlášených během „pandemie“?   
Síla opatření veřejného zdraví v boji proti covidu vyvolávajících nocebo
Je potvrzeno, že všechny hlavní prvky oficiálního covidového narativu (omezení, doporučení a komunikace) masově povzbudily lidi k uchylování se ke kontraproduktivním behaviorálním a psychologickým strategiím, které měly hrubě zesílené účinky noceba:
1. STRACH VYVOLÁVAJÍCÍ SDĚLENÍ: Dopady neúnavné covidové komunikace na vyvolání strachu jsou všeobecně  známé. Denní počty úmrtí, děsivé obrazy a mantry a divoké katastrofické předpovědi bezprostředního masakru nevyhnutelně zvýšily využívání všech šesti kognitivních a behaviorálních reakcí posilujících nocebo.
Každý jedinec, který je veden k přesvědčení, že je vystaven značnému riziku nákazy smrtelnou nemocí, se tedy s mnohem větší pravděpodobností selektivně zaměří na potenciální příznaky ohrožení (vnitřního i vnějšího), bude usilovat o krátkodobou úlevu prostřednictvím kontroly a hledání ujištění.
Minimalizuje čas strávený v „rizikových“ situacích a uplatňuje  bezpečnostní chování, když není možné se jim úplně vyhnout.
2. KARANTÉNY/ROZESTUPY: Omezení, které vyžadovalo úplné vyhýbání se potenciálně „rizikovým“ místům a podporovalo zavádění bezpečnostních opatření (například uhýbání před lidmi na chodnících, zadržování dechu v blízkosti jiných lidí).
Následná izolace a nuda také poskytovaly prostředí příznivé pro soustředění se na sebe a nadměrné kontrolování svého stavu. 
3. ROUŠKY: Kromě zesilování strachu bylo všudypřítomné nošení roušek v komunitním prostředí prominentním/velmi viditelným bezpečnostním chováním: „Přežil jsem dnešní cestu do města; dobře, že jsem měl roušku, jinak kdo ví, co by se mnou bylo.“
4. HROMADNÉ TESTOVÁNÍ: Státní trvání na vícenásobném/opakovaném – bohužel nespolehlivém – testování PCR k určení, zda je někdo „nakažen“, vedlo k tomu, že se mnoho lidí zapojilo do nadměrného testování. Byl to také do očí bijící příklad neužitečného hledání ujištění.
5. OČKOVÁNÍ: Program hromadného očkování by mohl být vykládán jako silné a všudypřítomné bezpečnostní opatření: „Možná se teď necítím dobře, ale jen si představte, o kolik horší by to bylo, kdybych nedostal druhou posilující dávku.“
Vzhledem k výše uvedenému by bylo přesnější přejmenovat „opatření v souvislosti s covidovou pandemií“ na „zesilovače covidového noceba.“
S ohledem na to nabídne závěrečná část tohoto článku, kterou zde najdete zítra, radikálně odlišný pohled na dominantní narativ týkající se hlavní příčiny škod hlášených během „pandemie“ v roce 2020.      (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Jak naši evropští představitelé lžou ..... Nikdo z nás tady na síti ani nějací aktivisti z Miliónu chvilek nebo jiných spolků, ani Lipánek, Fiala a ani český prezident nemůže změnit byť jen jedinou čárku v dohodě o ukončení války…
Ale můžeme komentovat to, jak naši evropští představitelé lžou. Všechny řeči o tom, že nějaká mírová dohoda je věcí Ukrajinců, což byl klasický argument právě těch, kteří dnes hlasitě kritizují americký plán, padá, když Leyenová dle Politica stanovuje „červené linie“ Evropy. Červené linie Evropy? Není věc Ukrajinců, jak se rozhodnou?
Samozřejmě bychom mohli říct, že Ukrajinci se nějakými evropskými červenými liniemi nemusí řídit a dohodnout si mír s Američany a Rusy i bez Evropanů. Jenže ta kasička, kterou oni potřebují k obnově země v podobě ruských zmrazených miliard, se kterými americký plán počítá, je v Evropě. A tak se Ukrajinci nedostávají pod tlak jen od Rusů a Američanů, ale i pod tlak té skvělé a morální Evropy, která se s Američany hádá, kdo z těch peněz bude víc profitovat.
Vůbec je to legrace, jak lidé a některá media, kteří ještě před dvěma lety bojovali proti tzv dezinformacím, dnes bez jakéhokoli problémů sdílí drby. Příkladem je právě celá ta diskuze kolem amerického plánu, že je to spíše ruský než americký plán. Americký Demokrat a poslanec Vindman televizi MSNBC řekl, že se domnívá, že plán „v podstatě vypracoval Putin“ a okamžitě to převzala celá jejich strana tábora včetně všech evropských a českých tzv. „proukrajinských“ aktivistů.
K tomu přišel ještě jeden drb, když zpravodaj PBS Nick Schifrin uvedl, že Rubio naznačil dvěma senátorům, že uniklá verze plánu nebyla Trumpovou administrativou předložena, neodpovídá postoji administrativy a je to v podstatě seznam přání Rusů. Tenhle drb se tak líbil všem válkychtivým moralistům, že ho bez problémů převzala všechna média pravdy a lásky i přes to, že ho zástupce mluvčího ministerstva zahraničí Tommy Pigott okamžitě označil za „zjevně nepravdivý“. A tento drb zůstane s námi i přes to, že sám Rubio s pomocí JD Vance se tomu vlastními prohlášeními pokusili učinit přítrž, jak jsem včera psal. Je docela poučný sledovat, když se mediální propaganda vlastně obrací proti současné administrativě státu, která ji v téhle formě vynalezla a mnohokrát jako zbraň použila.
Dle dvou zdrojů obeznámených s včerejšími jednáními (dle zpravodaje Axiosu) prý během včerejšího setkání dokonce americká strana obvinila Ukrajince z úniku negativních informací o plánu do amerického tisku. Přítomní členové ukrajinského týmu prý souhlasili, že jeden z jejich vyjednavačů vydá pozitivní prohlášení, aby se situace uklidnila. Tím prohlášením má být nicneříkající post Umerova, v kterém napsal, že „naše současné návrhy, které ještě nejsou definitivně dokončeny, zahrnují mnoho ukrajinských priorit.“ Žádný div, že to prostě nejde ovlivnit, propaganda má neuvěřitelnou sílu.
A taky můžeme chápat, pod jakým tlakem Umerov musí být. Ale nejen on i Zelenský. Ten ještě včera večer informoval o jednáních ve Švýcarsku a zmínil, že jim prý zpravodajské služby partnerů dávají informace, že tzv. „ruská pozice“ plánu se začala na Ukrajině prosazovat a to i prostřednictvím některých subjektů z Ukrajiny. Samozřejmě se toho hned chytil Švamberk na Novinkách a udělal z toho titulek „Za ukrajinskými skupinami, které se vstřícně staví k novému mírovému plánu, stojí Moskva.“ Na tom můžeme krásně sledovat práci britské tajné služby, která jede na plné obrátky ve starých vzorcích vlastně proti snahám vlády jejich „největšího spojence“.
Informační chaos je na nejvyšším stupni, já vyčkávám na Trumpa, protože jinak se z toho člověk zblázní. Na závěr včerejšího večera po jednáních ve Švýcarsku jak Rubio, tak Jermak zveřejnili, že měli pravděpodobně dosud nejproduktivnější a nejvýznamnější schůzku. Bílý dům poté zveřejnil informaci o aktualizovaném a zpřesněném mírovém plánu. Rubio uvedl, že USA a Ukrajina dosáhly „obrovského pokroku“, ale zdůraznil, že ještě je potřeba souhlas Ruska k dosažení jakékoli dohody, což se ovšem v českých médiích nedočteme. My jsme udržováni v jakémsi vzduchoprázdnu, kdy je nám předkládán boj dobrých Evropanů a Ukrajinců proti méně dobré americké administrativě s jejím strašným plánem ukončit nejkrvavější válku v moderních dějinách Evropy a mám pocit, jako by nikdo v českých mainstreamových médiích vůbec počítal s tím, že k tomu má ještě docela podstatné slovo říct Rusko.
Mám trochu obavy, když se německý ministr zahraničí Wadephul raduje, že byly zohledněny evropské zájmy. To se dá možná přeložit tak, že Evropané s jejich červenými liniemi si nadiktovali podmínky a jelikož drží kasičku, Rubio s tím těžko něco udělá. Proslýchá se, že některé zásadní body mají být podle Evropanů vyškrtnuty. Pomohl bych si v popisu s příměrem malých dětí v okamžiku, kdy se po hádce táta s mámou konečně dohodnou, a ony si běží stěžovat k mámě, že s tátou nesouhlasí, ale mluvit s ním nebudou. Stejně je to s evropskými klauny, kteří pouze kladou podmínky bez toho, aby byli schopní je vůči Rusům nějak prosadit.
Protože není důležitý prosadit si nějaké pozice vůči Americe, zásadní je jak uvádí Rubio, jestli s těmi podmínkami budou Rusové souhlasit. Mám ale stále více dojem, že je to tentokrát ta morální Evropa, které je osud Ukrajinců tak nějak lhostejný a dokud oni krvácí, tetelí se v teplíčku blahem. Nemá sílu něco změnit, ani její sankce nefungují, jak uvedl v neděli televizní stanici NBC News americký ministr financí Scott Bessent. Podle něj Evropa stejnou nefunkční strategii uplatňuje 19krát za sebou a financujeme si válku proti sobě.
Bývalá má mluvčí Zelenského Julia Mendel v jejím dva dny starém postu má pravdu, když píše, že „EU nemá žádnou skutečnou strategii, žádný způsob, jak přestat financovat ruský rozpočet nebo dostatečně podporovat Ukrajinu, aby zvítězila, žádný přímý dialog s Moskvou a žádný významný vliv na Kreml ani Washington. Argumenty, že „Rusko získalo tak málo území“, znějí téměř dětinsky, když vezmeme v úvahu lidské ztráty. Za tři roky jsme ztratili více lidí, než mají některé evropské národy jako celkovou populaci. Moje země krvácí. Mnozí, kteří reflexivně odmítají každý mírový návrh, věří, že brání Ukrajinu. Se vší úctou, to je nejjasnější důkaz toho, že nemají ponětí o tom, co se právě teď děje na frontě a uvnitř země. Každá další dohoda pro Ukrajinu bude jen horší, protože prohráváme. Ztrácíme lidi, území a ekonomiku.“
Milá Julie, můžeš mi věřit, že to je té dámě na snímku stejně jako těm třem klaunům na tom druhém snímku podle mě opravdu jedno.     (Čtěte na stránkách Pravý prostor)

Nešťastná Ukrajina Pondělní glosa Jiřího Weigla ..... Trumpův mírový plán pro Ukrajinu, který vyvolal tak hysterické odmítavé reakce evropských i našich politiků, ať už bude přijat či nikoliv, je evidentním důkazem, že USA se snaží z konfliktu co nejrychleji vyvázat, neboť v jeho pokračování ani eskalaci nevidí pro své zájmy žádný smysl.
Pokračování války v dosavadním módu jasně směřuje k vojenské porážce Ukrajiny a její úplné devastaci, některými navrhovaná další eskalace hrozí globálním konfliktem, na němž nikdo rozumný nemůže mít zájem. Ve skutečnosti za to Ukrajina přes všechna velká slova nikomu na Západě nestojí.
V odmítavých reakcích našich i evropských politiků na americký mírový plán slyšíme samá slova o tom, co se musí, co je třeba nebo co by mělo být, nikdo ale slůvkem nehovoří o tom, jak by toho mělo být dosaženo.
Všichni by chtěli, aby to Američané nějak zařídili, aby bez ohledu na vlastní zájmy vítězící Rusko přinutili k akceptování pro něho nevýhodných podmínek. O výsledku válek však nerozhoduje chtění, ani moralizování a silná slova, ale zájmy, vojenská síla a situace na frontách, a ta není pro Ukrajinu příznivá. Navíc, její svéprávnost je výrazně omezena skutečností, že je na americké pomoci existenčně závislá. Bez ní by bylo dávno po válce.
Ukrajina může pod evropským tlakem Trumpův plán odmítnout, nebo s podporou evropských velmocí docílit jeho modifikace nepřijatelné pro Rusko, a tím docílit téhož, ale v tom případě riskuje pokračování války, další devastaci, další beznadějné zničující ústupové boje a nakonec ještě horší mírové podmínky nadiktované vítězem.
V současné geopolitické konstelaci nelze očekávat, že podpora Ukrajiny může zesílit. Trumpa zajímá více Rusko než Ukrajina. Evropští a naši propagátoři „spravedlivého míru“ válčením až do posledního Ukrajince dobře vědí, že sami nejsou schopni ani ochotni Ukrajině potřebnou vojenskou pomoc poskytovat. Evropské země v čele s Německem, Francií a Británií se potácejí ve stále rostoucích ohromných dluzích, nestabilní politické situaci v rozdělené společnosti a jejich armády nejsou schopny roli USA v konfliktu nahradit.
Za vše hovoří náš příklad – země po volbách nemá novou akceschopnou vládu a v důsledku vnitřních politických rozporů je nejasné, kdy ji vůbec bude mít. V rozpočtu na příští rok chybí údajně 100 mld. Kč, příští vláda bude mít velký problém, jak profinancovat svůj program, inflace znovu ožívá a na obzoru jsou další dopady šílené evropské zelené politiky. Armáda je na moderní válčení zcela nepřipravená. Podobná je situace v celé Evropě, jejíž západní část je navíc sužována důsledky masové migrace, rozdělující tamější společnost a enormně zatěžující sociální systémy.
Zkonfrontujeme-li tuto realitu se siláckou moralistní válečnickou rétorikou evropských politiků, vidíme neskutečné pokrytectví, faleš a nezodpovědnost, s jakou se podíleli a podílejí na vyvolání a prodlužování zničující války na Ukrajině. Vidíme falešnost a neupřímnost příslibů, jimiž lákali Ukrajinu do NATO a EU, aniž kdy měli v úmyslu tyto přísliby naplnit. Ve skutečnosti nikdy nechtěli vážné bezpečnostní závazky Ukrajině poskytnout a v případě napadení za ni bojovat. Za skutečnou válku s Ruskem jim nikdy nestála. Pouze ji cynicky použili v zástupném konfliktu, v němž měly obě země vykrvácet.
Nic nevystihuje odporné, morálně nepřijatelné evropské pokrytectví více, než oblíbené tvrzení, že „Ukrajina bojuje za nás, protože jinak bychom prý museli čelit vzápětí ruské agresi my“. Pokud by tomu naši politici věřili, potom je morálně neospravedlnitelné, že přímo nepřišli Ukrajině na pomoc v boji. Neučinili tak proto, že sami dobře věděli, že toto tvrzení je jenom propagandistická lež. Asi taková, jako před pár lety neustále omílaná fráze, že v „Kábulu se bojuje za Prahu“. To tehdy tvrdili ti, kteří otevírali Evropu nekontrolovatelnému přílivu muslimů z Blízkého východu, a pak, po dvaceti letech nekonečného válčení, bez mrknutí oka ponechali Afghánistán svému osudu. Za Prahu se tam evidentně nebojovalo.
Dnes už vidíme, jak nezodpovědná hra s Ukrajinou ve skutečnosti měla i pro Evropu a vůbec celý Západ těžké negativní důsledky. Zničila mírovou dividendu, z níž celý svět těžil po pádu komunismu, obnovila nepřátelství a konfrontaci s Ruskem, které se bylo možno včas vyhnout, znovu destabilizovala poměry ve východní Evropě, odříznutí od ruských surovin a sankce ekonomicky poškodily Evropu, prohloubily rozpory v EU a konflikt má za následek oslabení NATO a transatlantické vazby.
Zdá se však, že pro evropské elity je dnes nejdůležitější udržování strachu z potenciální ruské agrese, což má být hlavní tmel rozklížené evropské integrace, a masivní zbrojení, které má nahradit dopady deindustrializace způsobené zelenou politikou.
Ať už bude Trumpův plán přijat či nikoliv, perspektivy jsou neradostné. Čeká nás trvalé ohnisko válečného napětí v Evropě, rekonstrukce zbytkové zničené a frustrované Ukrajiny bude nepředstavitelně komplikovaná, stejně jako koexistence s nepřátelským Ruskem, vojenské výdaje budou dále dusit evropské rozpočty a podvazovat rozvoj, masová migrace a její důsledky zůstanou dalším trvalým břemenem.
Čtvrt století neutrální Ukrajina pokojně žila v svých původních hranicích v sousedství Ruska, s nímž byla spojena hustou sítí politických, ekonomických a mezilidských vazeb. Druhou nejchudší zemí v Evropě po Moldavsku se stala nikoliv v důsledku vykořisťování Ruskem, ale v důsledku vlády vlastní kleptokracie, která - jak vidíme – trvá doposud. Naivní lidé na Ukrajině věřili, že členství v EU a NATO přinese jejich zemi samo o sobě takový blahobyt, který viděli z lešení a výkopů jako dělníci na stavbách v zemích západní Evropy. Všichni jim to věrolomně slibovali, i když to nemysleli vážně, protože chtěli jenom provokovat Rusko, na jehož varování a opakovaně vyhlašované červené nepřekročitelné linie okázale nebrali ohled.
Nesnažili se zabránit jeho agresi, i když o ní věděli dlouhé měsíce dopředu. Dnes zničená Ukrajina nemá nic, ztratila třetinu obyvatelstva a téměř čtvrtinu svého území, je totálně závislá na vnější finanční a vojenské pomoci, bez níž nemůže přežít. Dopadne ještě hůře, pokud bude ve válce pokračovat. Členství v NATO jí dnes USA a další zakazují, bezpečnostní garance jsou nejasné. Nikomu se do nich nechce, každý už ví, že válčení s Ruskem není jen tak. U nás takovou situaci vystihuje smutné přísloví – „Nechoď Vašku s pány na led …“     (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Americká motivace k míru…
by Vidlák24 listopadu, 2025
Nechte nám naši válku! Takový dojem jsem si odnesl z nedělních rozhovorů mezi Ukrajinou, USA a Evropou ve Švýcarsku. Ano, všichni chceme mír, ale musí to být mír podle nás. Tečka. Návrh amerického míru jsme už prokydali, návrh evropského míru se prokydává teď, Rusové o svém míru jako obvykle mlčí a Peskov odmítá komentovat nějaké návrhy uniklé do médií, s tím, že Putin se vyjádří, až dostane oficiálními kanály něco na stůl… a nejlepší komentář nakonec měly čínské Global Times, které napsaly, že navržené plány možná řeší americké ekonomické zájmy, ale neřeší bezpečnostní obavy ani Ruska, ani Ukrajiny, ani Evropy a proto to z principu nemůže fungovat.
Pavel Šik včera správně poznamenal, že by Evropa nejednala o americkém plánu jako zdivočelá, kdyby si myslela, že jde jen o nějaký mediální únik nebo pokusný balónek. Američané ten svůj plán prostě myslí vážně a proto se kolem něj dělají takové tanečky. Trumpův obrovský tlak na Ukrajinu a prezidenta Zelenského skrze „nezávislé vyšetřovatele v NABU“ je realita. Stejně tak jsou realitou obrovské dezerce v ukrajinské armádě, o kterých už běžně referuje i majnstrým. A do třetice je realita, že ruská armáda zrychluje svůj postup a v ukrajinském zázemí je stále větší tma a zima. Smyslem celého mírového štváčství nemusí být ani tak nějaké smysluplné řešení, ale prosté zastavení bojů, protože dál už to bude jenom horší.
Po čtyřech letech soustavných zaručených informací, že Rusové jsou u konce svých sil, se tomu fakt špatně věří. Sorry jako, chciválci!
Ale přitom právě toto je hlavním atributem evropské strategie. Jednoho dne Rusko zkolabuje. Uděláme další kolo sankcí, zavřeme kohoutky produktovodů, už jsme se ekonomicky střelili do obou nohou, tak když si teď prostřelíme plíce, sice nás to bude bolet, ale Rusku konečně dojde dech. To je strategie Evropy. Kdyby NATO chtělo, tak Rusy smete jediným švihnutím malíčku, protože jsme silní, mocní, vyspělí… ale z nějakého neznámého důvodu to NATO nechce udělat.
V této chvíli mě nejvíc zajímá ta americká motivace k míru. Je to prostě Trumpova posedlost, že chce být mírotvorcem? Nebo je ta válka prostě i pro USA drahá a Trump potřebuje nějaké peníze ušetřit, aby ještě chvíli udržel federální rozpočtové letadlo s třiceti biliony dluhu? Nebo se prostě velcí kluci dohodli, že Rus uvolní prostor někde a USA zase uvolní prostor na Ukrajině? Je v tom ta Venezuela? Mimochodem… naše Zamini vydalo varování pro české občany, aby Venezuelu co nejdřív opustili. Jde nakonec jen o to, že Američan z ukrajinského dobrodružství vycouvá, umyje si ruce, rozjede novou intervenci a nechá nás, abychom si s tím nadělením nějak poradili? Koneckonců, to bylo za prvního Trumpova období, kdy se Ukrajina vyzbrojila po zuby.
Nebo se Trump prostě mstí Ukrajincům za Russiangate?
A nebo sledujeme vpravdě kisingerovský obrat americké zahraniční politiky, kdy je zapotřebí z čínské náruče vyrvat Rusko a dostat ho na svoji stranu, jinak Čína všechny předběhne a prostě zvítězí ve válce o globalizaci? Co by se totiž stalo, kdyby se splnil chciválkovský sen a Rusko by zkolabovalo? Kromě toho, že by zkolaboval stát s největším počtem jaderných hlavic, by nejspíš Čína okamžitě anektovala celou Sibiř… Mosty přes Amur jsou už postavené a většina sibiřských surovin už stejně směřuje k Sitting Pingovi.
Za čtyři roky války Západ dosáhl toho, že Rus musí Číňanovi prodávat pod cenou, což zlevňuje nejen čínské spotřební zboží, ale také čínské lokomotivy a také (Uďo) čínské letadlové lodě… Sankce fungují.
Co je za Trumpovým spěchem? Tušení, že Rus tak jako tak brzy zvítězí a na nějakou bezpečnostní architekturu v Evropě stejně kálí Bílý Tesák, protože to bude ruská bezpečnostní architektura? Je to snaha o Trojmoří pod americkým vlivem, které bude tvořit sanitární kordon napříč Evropou? Jde o rozbití EU (pod vedením Němců) protože nám tady zase vzniká panevropské sjednocení, které vždycky vyrazí směrem na Moskvu a končí světovou válkou?
Proč Trump prostě nenechá blbé Evropany platit za americké zbraně, které shoří na ukrajinském bojišti? A nebo v tom není nic hlubokého, ale prostá umanutost amerického velikáše, který prostě chce vejít do dějin? Sledujeme hluboký promyšlený kalkul a nebo si Trumpův zeť, Trumpův kamarád z golfu a Trumpův poněkud jednodušší ministr zahraničí prostě řekli, že se jim to takhle líbí a tak to udělají? Nebo se blíží k naplnění nějaký domluvený termín, který si řekli kluci na Aljašce?
Nebo mezi sebou prostě soupeří Britové a Američané o moc nad Kyjevem? Nebo je to tohle všechno dohromady? Nebo je to všechno už tak v háji, že náš slavný jednotný Západ (založený na pravidlech) je už tak rozhádaný, že se diplomacie zásadního významu dělá přes mééédia?
Proto je Andrej Babiš tak klidný ohledně jmenování premiérem? Nechce být u něčeho, co za měsíc skončí fiaskem? Má nějaké informace od Orbána, že teď je nejlepší být v klidu, natáčet ranní dýchánky pro voliče, vracet Fialovi rozpočet a být prostě nad věcí?
V příštích dnech uvidíme…     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Trumpův mírový plán pro Ukrajinu byl zkrácen z 28 na 19 bodů ..... Americký plán pro Ukrajinu byl po jednáních mezi americkou a ukrajinskou delegací v Ženevě zkrácen z 28 na 19 bodů, uvedl deník Financial Times. Oleksandr Bevz, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře, rovněž prohlásil, že »28bodový plán, jak ho všichni viděli, již neexistuje«.
Některá ustanovení byla odstraněna, jiná pozměněna. Podle úředníka »ani jediný komentář z ukrajinské strany nezůstal bez odpovědi«. Poznamenal, že konspirační teorie obklopující ženevskou schůzku daleko převyšovaly realitu. Podrobnosti aktualizovaného plánu jsou stále neznámé. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že Kyjev čelí tlaku ze strany Washingtonu. Bílý dům údajně hrozí zastavením dodávek zpravodajských informací a zbraní, aby donutil Ukrajinu souhlasit s mírovým plánem.
Po schůzce USA a Ukrajiny v Ženevě prošel »Trumpův plán« významnými revizemi, jejich počet se snížil z 28 na 19 bodů. Konkrétně nejnovější verze vynechává zmínku o zmrazených ruských aktivech v hodnotě přibližně 100 miliard dolarů, informuje agentura Bloomberg.
»Evropští představitelé vyjádřili optimismus, že nejnovější verze návrhu textu již nezmiňuje plán na použití zhruba 100 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na obnovu vedenou USA, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí. Návrh předpokládal, že USA obdrží 50 % zisku, přičemž veškerá nevyužitá zmrazená aktiva půjdou do americko-ruského investičního fondu,« tvrdí publikace.
Uvádí se, že původní 28bodový návrh dokumentu zaskočil Kyjev a jeho spojence svými požadavky na odmítnutí vstupu do NATO a postoupení území v Donbasu, která v současnosti ovládají ukrajinské ozbrojené síly. Americké a ukrajinské představitele však podle zdroje obeznámeného s touto záležitostí pracovaly na detailech mírového plánu a seznam se nyní zúžil na 19 návrhů.
Světové sgentury o dění kolem Trumpova mírového plánu
Nejbližší okolí vůdce kyjevského režimu Volodymyra Zelenského odrazuje od návštěvy Washingtonu, protože se obává nové hádky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která by mohla ohrozit Ženevské dohody o americkém mírovém plánu, informuje Financial Times (FT). »Diskutovalo se o tom, zda se Trump tento týden setká se Zelenským ve Washingtonu, aby dohodu uzavřeli. Někteří lidé ze Zelenského okruhu mu však radili, aby zůstal v Kyjevě a vyhnul se tak riziku další hádky s Trumpem, která by podkopala pokrok dosažený o víkendu,« uvádí text, citovaný ukrajinským deníkem Strana. Není však jasné, zda si americký prezident přeje Zelenského podpis na mírové dohodě jako schválení iniciativy, poznamenává FT.
Stanice CBS dříve informovala, že by se Zelenský mohl tento týden setkat s Trumpem ve Washingtonu, aby se dohodli na plánu řešení ukrajinského konfliktu. Ukrajinský televizní kanál Obshchestvennoye s odvoláním na zdroj z Bílého domu mezitím uvedl, že na tento týden se žádná schůzka mezi Trumpem a Zelenským neplánuje.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

24.11. 2025     USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný návrh mírové dohody — Bílý dům ...... Po ženevských jednáních vydal Bílý dům společné prohlášení, v němž označil jednání za "konstruktivní" s "významným pokrokem v usmiřování postojů."

Ženevská jednání o Ukrajině skončila společným porozuměním, že dnešek znamenal významný krok vpřed, oznámil Bílý dům v pondělí.

"Setkání skončilo sdíleným porozuměním, které dnes znamenalo významný krok vpřed a že pokračující úzká koordinace bude nezbytná, když strany budou pracovat na trvalém a komplexním míru," uvedla Trumpova administrativa ve svém prohlášení.

Konečná rozhodnutí o návrhu učiní Trump a Zelenskyj po další intenzivní práci v následujících dnech.      (Sputnik Globe)

Ve válce s Ruskem již zemřelo přes 500 000 ukrajinských vojáků, má pokračovat smysl? ..... Od roku 2022 ve válce zemřelo již přes půl milionu ukrajinských vojáků, prohlásil ukrajinský poslanec Vadyma Ivčenka a dále zpochybnil smysl pokračování války s Ruskem.    „Více než 500 tisíc lidí je ve stavu 200 (vojenský kód pro mrtvé), přibližně stejný počet je ve stavu 300 (tj. zranění neschopní dalšího boje). A co jejich rodiny? Co s nimi? Za co vlastně umírají?“ prohlásil Ivčenko. "... Ale domnívám se, že tato čísla mohou být i vyšší,“ řekl dále Ivčenko.  
  A dodejme, že také roste počet ukrajinských vojáků, kteří dezertují z ukrajinské armády, mnohdy raději přeběhnou k Rusům. Jen v říjnu dezertovalo 21 602 ukrajinských vojáků! Možná i to vysvětluje, proč francouzský generál nedávno hovořil o tom, že se mají Francouzi připravit na poslání svých dětí na smrt do války proti Rusku? ...   Mimochodem další miliony Ukrajinců z Ukrajiny uprchly a asi se většina z nich již nevrátí. Jen do Ruska uteklo přes 3 000 000 Ukrajinců! Na Ukrajině zůstali hlavně staří lidé ...   Ukrajina začínala svou nezávislost v roce 1991 se zhruba přibližně 52 miliony obyvatel. V roce 2013, kdy začal státní převrat ukrajinských nacionalistů podporovaný Západem proti demokraticky zvolenému prezidentovi, tak počet obyvatel Ukrajiny byl zhruba 45 513 000 lidí. V roce 2022 na začátku války na Ukrajině tam žilo již jen 41 130 432 lidí. No a letošní stav se odhaduje na 32 až 33 milionům lidi na územích pod kontrolou ukrajinské vlády v Kyjevě.    Za nějakých 34 let přišla Ukrajina o přibližně 20 milionu lidí! A odhaduje se, že s koncem války z Ukrajiny utečou další lidé, takže pak může být stav populace pod 30 milionu lidí a to vesměs lidí nad 50 let věku. Pro Ukrajinu to bude obrovský ekonomický problém!   Fakticky ukrajinští nacionalisté s prozápadními politiky typu Zelenského dovedli svou politikou Ukrajinu k obrovské katastrofě ...   Ta válka na Ukrajině neměla vůbec začít. Je to obrovská katastrofa pro Ukrajinu, obrovská chyba Ruska i EU a USA, že tuhle válku způsobili svou politikou. A pro obyčejné lidi je to jedna velká tragédie a je jedno na které straně fronty stojí     Pouze čeští politici ze SPOLU, PIRATI a STAN se smějí, že jejich přátele v byznysu na této válce extrémně vydělávají ...     (Čtěte na stránkách Islamizace)

Orbán: Raději milion eur denně pokuty, než jediného migranta! ..... Maďarský premiér Viktor Orbán opět ostře kritizoval migrační politiku Evropské unie a prohlásil, že jeho země je připravena platit Bruselu denně milion eur v pokutách, jen aby udržela hranice uzavřené před nelegálními migranty. (Foto: Flickr)
„Milion eur denně je pro nás spousta peněz, ale raději je zaplatíme, než abychom sem pustili byť jen jednoho migranta. Je to lepší, než žít ve strachu,“ řekl Orbán ve videoposelství zahraničním turistům.
Advertisements
Toto vyjádření přichází v kontextu dlouhodobého sporu Maďarska s EU ohledně dodržování společné migrační politiky. V roce 2024 Soudní dvůr EU uložil Budapešti pokutu 200 milionů eur za porušení panevropského migračního paktu, navíc s denním navýšením o milion eur za každou formu „neposlušnosti“.
Celková částka již překonala půl miliardy eur, kterou EU hrozí odečíst z maďarského rozpočtu. Maďarsko se proti rozhodnutí odvolalo a pokračuje v odmítání solidarity s přetíženými členskými státy, jako je Itálie nebo Řecko.
Orbánova rétorika rezonuje s jeho dlouhodobou kampaní proti „vnucené migraci“, kterou označuje za hrozbu pro národní bezpečnost. Maďarsko si od roku 2015 udržuje plot na hranicích s Srbskem a Chorvatskem, který výrazně snížil počet nelegálních přechodů – z přes 6000 denně v roce 2015 na současných asi 870.
Premiér takto apeluje na voliče i v rámci širšího euroseptického bloku, kde se podobné postoje objevují i v Polsku.
EU naopak Orbánovo stanovisko kritizuje jako porušení principů solidarity. „Brusel z nás chce udělat zemi migrantů silou,“ reagoval Orbán v minulosti na návrhy, které zahrnovaly pokuty až 22 000 eur za nepřijetého žadatele o azyl.

     (Čtěte na stránkách AC24)

Jenom nechápu, proč bych já, jako svrchovaný stát, měl platit pokuty nějakým samozvancům, co se mi snaží vnutit to, co si sami navařili ...

Šílenství ..... I když se nejedná o smrtelný hřích, je důvod považovat stav šílenství za velmi nebezpečný. Zvláště, když postihuje vládnoucí sféru. Pravdou zůstává, že jak u současného, tak i u minulého vedení Evropské komise i Evropské unie, bylo a je velmi rozšířené. A podobně vnímané je chování dosud fungující vlády, byť v demisi.
  Leyenová je doslova likvidátorem Evropské unie a skvěle tak navázala na své předchůdce ve vedení této instituce nacházející se v sebedestrukci. Je zjevné, že ve své funkci zastává podobnou roli, jako Petr Pavel na Pražském hradu. Je tváří i hlásnou troubou názorů, opatření a směřování dění ve své destinaci, ovšem zároveň loutkou mající své loutkovodiče v pozadí. U české „hlavy“ státu je touto rolí obdařen Kolář, nicméně ani on není pravděpodobně vrchností, ale jde spíše o sluhu dalších pánů. Český velící tandem škodí naší zemi vcelku úspěšně, ale na Leyenovou zdaleka nemá. Co ta už dokázala zničit, to před ní, ač Německo je podobnými schopnostmi proslulé, dlouho nikdo nezvládnul. Je s podivem, jak málo států je ochotno se jejím plánům vzepřít.
   U nás se blázni udrželi u moci 4 roky a kapku nám tu přesluhují. Nejprolhanější premiér naší země od vzniku samostatného státu si plánuje poslední zahraniční misi, tedy zasedání Evropské rady. Tam se pravděpodobně opět přidá k eurohujerským demagogům. Fiala po celou dobu svého osídlení Strakovky patřil k největším řiťolezcům směrem k Leyenové i německým vládcům. Pro náš stát neudělal vůbec nic, naopak z něj vyvedl stovky miliard na Ukrajinu, do Evropské unie, svým způsobem preferováním německé energetiky před naší i do Německa. Tzv. odříznutí se od ruských zdrojů poškodilo celý náš průmysl. Green Deal se také rozjel na plné obrátky, a i když se o rok posunulo zavedení ekoodpustků (emisních povolenek pro domácnosti), dopady celého toho nesmyslu jsou znatelné už nyní.
  Malinko se zamysleme. Stavebnictví se stalo používáním některých izolačních materiálů doslova zlým snem. Všechny ty polystyrény, skelné vaty a množství různých fólií a chemikálií, které se momentálně instalují, se také budou muset jednou sundávat a likvidovat. To samé platí pro solární systémy a větrné elektrárny. Odpady vzniklé z tohoto procesu jsou toxické, těžko zpracovatelné, některé ani to ne. Viz zahrabávané listy z pryskyřic tvořící elektřinu u větrných zdrojů. A to vůbec nezmiňujeme náročnost výstavby a stovky tun železobetonu těsně pod povrchem, které nikdo nikdy už ven nedostane. Jestli je toto záchrana planety, pak to potřebujeme blíže vysvětlit. Podobně, jako to, jak to vypadá s výhledem na elektromobily, jejich baterie, pohled na dlouhodobou výrobu a recyklaci. Stačí nám na 100 let dopředu.
  Ještě znatelnější poblouznění je skryto v nenávisti k Rusku a podpoře Ukrajiny. Ruská federace je samostatný stát, na jehož území se nachází velká část světových zásob nerostného bohatství. Právem Rusů je ho těžit, obchodovat s ním a zhodnocovat ho. Povinností je bránit si tuto výsadu. Upírá někdo něco podobného třeba arabským zemím či Spojeným státům? Nikoliv. Nárok na ruské bohatství si v minulosti dělalo plno západních států. Zkoušelo to více mocnářů včetně Napoleona či Hitlera. Také nadnárodní společnosti opět se sídlem v západních lokalitách. Rusové řekli ne a udržují si nad svou zemí svrchovanost. A když bylo třeba, ubránili si ji. I za cenu vysokých ztrát na lidských životech. Což vzbuzuje dlouhodobě závist i nenávist těch, kteří by chtěli mít více. Zároveň jsou schopni vynaložit mnoho úsilí, jak se ke zdrojům dostat. Třeba obětovat i jinou zemi. Namátkou…Ukrajinu.
  Naše vedení je nastaveno vyloženě protirusky proto, že slouží svým západním pánům. Přitom i kdyby Západ skutečně získal přístup k ruským zdrojům, pro Českou republiku by taková situace žádný profit nepřinesla. Pokud si někdo myslí, že by nám třeba Němci či Američané dodávali plyn a ropu z ruských ložisk levněji, než to dosud dělali Rusové, je to trouba. Vzhledem k tomu, že sami žádná skoro nemáme, zůstali bychom nadále závislými. A podíváte li se, jak se k nám chovají nadnárodní obchodní řetězce, stejná situace by byla i v jiných komoditách, než jsou potraviny. Rusové k nám měli historicky mnohem lepší přístup než Němci a Anglosasové. A to i díky etnické příbuznosti. Navíc jsme pro ně byli nejzápadnější výspou Slovanů, což pro nás mohlo být výrazným plusem. Už není.
  Díky neustálému omílání podpory Ukrajině (výrazně se na tom podílí pětidemoliční vláda a média) jsme ztratili status, který jsme si drželi v dobách od konce 1.světové války. Ne, že Rusy už nezajímáme, ale mají nás první na seznamu nepřátelských zemí. Místo diplomatické zdrženlivosti se jak Babiš, tak i Fiala, stali nepřáteli Kremlu. Jen proto, aby byla projevena poslušnost Západu. Při uvědomění si toho, co nám může Západ poskytnout, a co Rusko, jsme asi zešíleli. A vše, co se tu děje, jsou projevy stavu, kdy si naprosto sebestředné pseudoelity myslí, že jiná cesta není možná. Maďaři nám ukazují, jak moc se mýlíme. Nezačneme li se bránit další kolonizaci Západem, ztratíme i to málo, co nám tu zbylo. Ruský respekt už nemáme. A o jiný jsme přišli už dávno.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Prelom umelej inteligencie v čítaní mysle: Vedci dekódovali myšlienky bez použitia mozgových implantátov ..... Výskumníci z Kalifornskej univerzity v Berkeley a japonských laboratórií NTT Communication Science Laboratories vyvinuli umelú inteligenciu (AI) schopnú preložiť mozgovú aktivitu do čitateľného textu – bez invazívnych implantátov, čo je ohromujúci skok smerom k premene sci-fi na realitu.
Technológia s názvom „titulkovanie myšlienok“ využíva funkčnú magnetickú rezonanciu a umelú inteligenciu na rekonštrukciu myšlienok s prekvapujúcou presnosťou, čo vyvoláva nádeje na nové medicínske objavy a zároveň znepokojenie nad bezprecedentným narušením súkromia.
Funkčná magnetická rezonanciá (fMRI) je výkonná neurozobrazovacia technika, ktorá umožňuje výskumníkom a lekárom mapovať mozgovú aktivitu detekciou súvisiacich zmien v prietoku krvi.
fMRI je cenným nástrojom na skúmanie mozgových funkcií a má množstvo aplikácií vo výskume a klinickom prostredí. Je však nevyhnutné pristupovať k údajom a výsledkom fMRI kriticky, pričom treba myslieť na ich obmedzenia a výzvy pri interpretácii výstupov.
Systém sa spolieha na modely hlbokého učenia, ktoré sú natrénované na interpretáciu neurónových vzorcov spojených s vizuálnym a sémantickým spracovaním.
V experimentoch účastníci sledovali tisíce krátkych videoklipov počas fMRI vyšetrení. Model umelej inteligencie analyzoval tieto skeny spolu s písomnými titulkami k videám a učil sa spájať mozgovú aktivitu s konkrétnymi významami.
Pri testovaní umelá inteligencia dekódovala mozgovú aktivitu do opisných viet.
Napríklad po tom, čo si účastník pozrel video niekoho, kto skáče z vodopádu, systém najprv uhádol „prameňový tok“ a potom spresnil svoj výstup na „človek skáče cez hlboký vodopád na horskom hrebeni“. Hoci to nebolo doslovne dokonalé, sémantická podobnosť bola pozoruhodná.
Tomoyasu Horikawa, vedúci výskumník v NTT Communication Science Laboratories, vysvetlil, že umelá inteligencia generuje text porovnávaním vzorcov mozgovej aktivity s naučenými sekvenciami čísel odvodenými z video titulkov.
Horikawa hovorí, že táto metóda dokáže „vytvárať komplexné popisy vizuálneho obsahu, a to aj bez spoliehania sa na oblasti mozgu súvisiace s jazykom“, čo naznačuje potenciálne využitie pre pacientov s poruchami reči.
Lekársky sľub verzus riziko pre súkromie
Táto technológia by mohla spôsobiť revolúciu v komunikácii ľudí s ochoreniami, ako sú amyotrofická laterálna skleróza (ALS), syndróm uzamknutia (človek plne pri vedomí, ale nehybný) alebo ťažká afázia (človek neschopný komunikovať).
Psychológ Scott Barry Kaufman, ktorý nie je spojený so štúdiou, to nazval „významným míľnikom“ pre neverbálnych jedincov. Etici však varujú pred hroznými následkami, ak sa takáto moc zneužije.
Marcello Ienca, profesor etiky umelej inteligencie a neurovedy na Technickej univerzite v Mníchove, varoval: „Ak sa tam dostaneme, musíme mať veľmi, veľmi prísne pravidlá, pokiaľ ide o udeľovanie prístupu k mysliam a mozgom ľudí.“
Poukázal na riziká zverejnenia citlivých duševných údajov, vrátane skorých príznakov demencie alebo depresie. Systém si v súčasnosti vyžaduje rozsiahlu spoluprácu. Účastníci musia podstúpiť hodiny fMRI vyšetrení a zároveň si prezerať kurátorom vybraný obsah.
Alex Huth z Kalifornskej univerzity v Berkeley upokojil skeptikov slovami: „Nikto zatiaľ neukázal, že je to možné,“ pokiaľ ide o neoprávnenú extrakciu myšlienok. Slovo „zatiaľ“ však zlovestne pretrváva.
Štúdia uznáva etické dilemy, najmä týkajúce sa „duševného súkromia“. Łukasz Szoszkiewicz, expert na neuropráva, nalieha na preventívne záruky: „Neuroveda sa rýchlo rozvíja a asistenčný potenciál je obrovský, ale ochrana duševného súkromia a slobody myslenia nemôže čakať.“
Navrhované riešenia zahŕňajú mechanizmy „odomknutia“, kde používatelia vedome aktivujú dekódovanie pomocou mentálneho kľúčového slova.
Horikawa zdôraznil obmedzenia – umelá inteligencia nezvláda nezvyčajné alebo nepredvídateľne situácie (napríklad „muž hryzie psa“). S rastúcou sofistikovanosťou modelov umelej inteligencie sa však hranica medzi asistenčným nástrojom a invazívnym sledovaním stiera.
Spoločnosť Neuralink Elona Muska a ďalšie neurotechnologické firmy sa predbiehajú smerom k rozhraniam mozog-počítač pre spotrebiteľov. S rýchlym rozvojom umelej inteligencie sa vśak zvyšuje riziko zneužitia zo strany spoločností alebo vlád.
Ienca varuje: „Toto je konečná výzva pre súkromie.“
Záver
Zatiaľ je táto technológia obmedzená na laboratóriá a závisí od objemných magnetických rezonančných prístrojov a ochotných účastníkov. Ale s klesajúcimi výpočtovými nárokmi a zdokonaľovaním umelej inteligencie sa črtá hrozba sledovania myšlienok v reálnom čase.
Hoci „titulkovanie mysle“ ponúka ľuďom s poruchami reči potenciál zmeniť život, jeho temnejšie dôsledky nemožno ignorovať.
Tie isté nástroje, ktoré odomykajú komunikáciu, by mohli tiež zničiť poslednú baštu súkromia: naše vnútorné myšlienky. Ako zdôraznil Szoszkiewicz: „Neurálne dáta by sme mali automaticky považovať za citlivé.“
Otázkou nie je, či sa táto technológia bude vyvíjať. Otázkou je, či ju ľudstvo dokáže ovládnuť skôr, ako ona ovládne nás.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Západ prohrál s Ruskem další válku: Je konec, oznámil Trump. Na ruské jaderné nosiče USA nemají. Ani celé NATO nepokoří Srdce světa. Evropští pinčlíci se budou ještě chvíli cukat. Třetí vidle ale už jen bez Ameriky. Čtvrtá říše jako kůl v plotě ..... Petr Hájek vysvětluje, že takzvaný Trumpův mírový plán je pouze návrh na inteligentně provedenou kapitulaci Západu, jemuž se i další pokus o dobytí Ruska nepodařil - a nyní bude mít největší problém jeho evropská větev, která na tom prodělala kalhoty, pokud neskončí ještě mnohem hůř
Poslouchejte článek jako audio
Je to dokonalá fraška. A jako taková stejně dokonale - jako by krásou nechtěného - předvádí v nahaté podobě lesk a bídu především evropských politických kurtizán. Řeč je samozřejmě o Trumpově takzvaném mírovém plánu pro ukončení války Západu proti Rusku na Ukrajině.
V Americe jde o druhořadé téma, ačkoli se korporátní média - u nás samozřejmě v čele s Českým rozhlasem a televizí - snaží vyvolat dojem pravého opaku. Potřebují tím zdůvodnit, proč šokovaní političtí zločinci, obíhající v různých vzdálenostech kolem bruselského centra totalitní moci, náhle ječí jako smyslů zbavení.
O žádnou Ukrajinu jim v tom běsnění samozřejmě nejde. Ale náhle nevědí kudy kam. Vždyť neúspěšný pokus zaútočit na Rusko z jeho "měkkého podbřišku" je již nejméně jednu dekádu klíčovým bodem jejich politické existence. Z něj se odvíjí vše ostatní. Včetně Green dealu či hospodářské a finanční katastrofy znásilněných zemí velkoněmeckého soustátí zvaného Evropská unie. Proto nyní tak neartikulovaně kvičí. V tomto směru jim totiž opravdu jde o krk.
Čtvrtá říše
Je to starý známý imperialismus, jen tentokrát trochu maskovaný falešnou "lidskou tváří". A zvoní mu hrana. Přitom se zprvu tak dobře rozvíjel.
Počínaje vnitřní zradou Západem zkorumpovaných vůdců v někdejším Sovětském svazu, po níž následovala série státních převratů v celém socialistickém bloku. A nakonec i souhlas vůdce pučistů Gorbačova s takzvaným sjednocením Německa, o němž britská premiérka Margareth Thatcherová prohlásila, že ve skutečnosti je zrozením Čtvrté říše, vzkříšením zkrachovalé Hitlerovy "Třetí".
Aby to tak neřvalo, vymínil si Gorbačov slib, že NATO se nebude rozšiřovat na západ od německých hranic. Protože to však nemyslel vážně, nezakotvil to nikde psanou dohodou. Ona by stejně nepomohla. Západ byl odedávna zvyklý brát vážně jen smlouvy, které mu podřizovaly další části dobývaných a zotročovaných území při cestě za světovládou. Ale bylo by to alespoň něco. Takhle se připomínkám svého slibu Gorbačovi jen útrpně usmívá.
Centrum 4. říše se formálně přesunulo do Bruselu a zčásti do Štrasburku - to aby Francouzi hned neprohlédli, že jsou už opět okupovanou zemí. Hlavním nástrojem okupace totiž už nebyly tanky, ale - peníze. Vytvořením společné měny, nastavené při vzniku tak, aby všechny německé satelity skrze euro platily Německu jeho blahobyt, bylo vymalováno.
Zbývalo jediné: Naplnit Hitlerovo neúspěšné Drang nach Osten. Protože hospodářství imperiálních velmocí stojí na vysávání bohatství z kolonizovaných zemí. A ze všech možných alternativ už zůstala nevysátá jen největší země světa - Ruská federace.
Srdce světa
Heartland (Srdce světa) je geopolitická a strategická teorie britského geografa Halforda Mackindera, která se stala základem imperiálního uvažování Anglosasů a Němců pro dvacáté a jedenadvacáté století. Ve své eseji „Geografická osa dějin“ (publikovaná 1904) zjednodušeně řečeno vysvětluje, že kdo se v moderní době chce stát pánem světa, musí dobýt Rusko, "Srdce světa", a pak "Světový ostrov". Tím je zhruba severní Afrika a Střední a Blízký východ. Zdravíme vraždící Izrael!
To zmiňuji jen abychom si v nadcházejícím kvasu dní a dalších vln lží propagandy znovu připomněli, o co se od nástupu Vladimíra Putina bojuje. Západ, který instaloval Jelcina, a měl už za to, že dostane Srdce světa na talíři stejně bez námahy jako síť států od severní přes střední až po jižní část ruské hranice, musel s Putinovým nástupem vše přehodnotit. A ztratil tím zřejmě rozhodující čas.
Počínaje Putinovým projevem na mnichovské konferenci (2007) se dozvěděl, že Rusko se bez boje nevzdá. Tehdy přišla na řadu záložní verze. Začala příprava na státní převrat a instalaci banderovské kliky, která se v západních oblastech Ukrajiny udržela od Hitlera až do našich časů.
Jenže ani Putin nelelkoval. Vývoj strategických nosičů dosáhl do takové úrovně, že jaderná zbraň se stala opět definitivní brzdou proti jednoduchému přepadení jeho země. To je nevyslovená podstata Trumpova plánu, který bezpochyby vznikl při jeho uctivém jednání s ruským vůdcem na Aljašce. Rekapitulace po prohrané válce je totiž hrozivá:
Od převratu v roce 2014, který Američané podle vlastních slov financovali pěti miliardami dolarů, se věci daly do pohybu. Nedostali však ani klíčový Sevastopol a ztratili tak obrovskou námořní vojenskou základnu, kterou zde budovali. Ztratili vzápětí Krym a celý - z hlediska hospodářství klíčový - východ Ukrajiny. Vznikem ruskojazyčné Doněcké a Luhanské lidové republiky, které se na základě referenda přičlenily k Ruské federaci, bylo vlastně už v té chvíli skončeno:
Srdce světa dál tlouklo. A už mu nehrozil infarkt.
Boj a vidle
Rozběsněný Západ plně nastoupil do víceméně otevřené války tím, když britský brexitový podvodník Boris Johnson na jaře 2022 hodil vidle do Kyjevem i Moskvou již dohodnuté mírové smlouvy. Johnson byl samozřejmě jen poslíčkem. Anglosasové, po odstranění Donalda Trumpa největším volebním podvodem v amerických dějinách, byli k totální válce odhodlaní. A jejich podřízení - pod německou kuratelou skrze Brusel - to vzali po jistém váhání na vědomí. Válka Západu proti Rusku začala.
Spojené státy a všechny země uvězněné hospodářsky v EU a vojensky v NATO byly do války zataženy. Když Petr Fiala prohlásil "jsme ve válce", pouze oznámil, k čemu jeho vláda otrocky závislá na Bruselu a Washingtonu přistoupila, aniž by se zeptala občanů, jestli s tím souhlasí. Obdobně to proběhlo i ve většině ostatních států unie a NATO.
Již více než tři roky trvá tato válka, která - skrze sankce, destrukci Nord Streamu a vyhlášení Green dealu - zcela ožebračila evropské státy vedené válečnou koalicí a vydala ji úplně napospas americkým a britským imperiálním záměrům. Tato válka by nakonec nutně dospěla do jaderné fáze, kdyby nedošlo k dalšímu dějství dramatu: Do prezidentského úřadu se vrátil Donald Trump.
Aktuální nájemník Bílého domu je bezpochyby pravý Yankee. I pro něj je rozhodujícím zájmem ovládnutí světa. Jen na to jde jinak. Určitě ne přímým střetem s Ruskem, které tříletou krvavou konvenční válkou s celým Západem jasně prokázalo, že není porazitelné. A má jaderné nosiče, na které dosavadní systémy Západu prostě nestačí. A Trump rozhodně nemíní vyzkoušet, jestli ruská převaha v jaderném soupeření je jen taková, jak soudí nevěrohodné tajné služby Deep State, nebo daleko větší.
Jenže tupé hlavy ovládající skrze Brusel větší část evropského kontinentu tohle nechtějí vzít na vědomí. Za ty roky mají pouze zničené hospodářství a utkvělou představu, že pouze válka USA s Ruskem, byť třeba jaderná, je z neřešitelného maléru po krk zadlužených satelitů dostane. Dluhy smázne, sníží podstatně stav obyvatelstva - a přeživším bude vzpomínka na uměle způsobenou chudobu připadat jako pozdrav z ráje.
Jenže teď jim do toho dohodou o kapitulaci opět hodili vidle Američané - už bez britského pošťáka.
Sebevražedná mise
Vzbouření "podvedených" pěšáků na americké strategické šachovnici je proto nelíčené a opravdové. Pokud Petr Fiala vepsal do své předvolební kampaně heslo Teď jde o všechno, myslel tím právě toto. Jenže veřejnost tohle SOS banditů ze Strakovky a z Hradu nemohla v záplavě letitých propagandistických lží správně dešifrovat. Myslela si, že Západ na Ukrajině ruku v ruce s kyjevskými nácky vítězí.
V úplně stejné situaci jsou vůdčí elity v Německu, ve Francii, v Británii a v severských zemích, které už braly válku za natolik jistou, že dokonce opustily bezpečnou polohu neutrality - a vstoupily do NATO. Brzy budou těžce litovat.
Ukrajina na rozdíl od nich naopak brzy obnoví svůj neutrální status. Byl základní součástí budapeštského memoranda z počátku devadesátých let, který pučistická banderovská junta vyřízla z ústavy - a teď tvrdí, že bezpečnostní záruky, které jí budapeštské memorandum garantovalo, nemá. Jak by mohla mít, když se jich sama zbavila?
Vzpoura západoevropských "podvedených" vůdců, kteří dávají hlasitě najevo, že s Trumpovým mírovým plánem nikdy souhlasit nebudou, se brzy změní. Sebevraždné mise totiž ordinují pouze svým ovečkám - tedy té jejich části, kterou ovládá goebbelsovská válečnická propaganda. Oni sami chtějí za každou cenu přežít.
To chce klid
My ostatní bychom měli zachovat klid. Trump teď možná udělá ještě několik "trhavých pohybů", aby si jeho pucfleci v západních vládách mohli připsat nějaké ty body pro veřejné mínění. Jeho "mírový plán" je však skutečnou kapitulací, z níž už nelze uhnout. Postavil to docela jasně: Pokud nemůžeme vyhrát, můžeme jen prohrát.
Mírová dohoda - v podstatě totéž, na čem se před Johnsonovými "vidlemi" Moskva s popřevratovou kyjevskou juntou dohodla v roce 2022 - to jasně definuje. Vítězná Moskva nemá sebemenší důvod ustoupit byť o jediný krůček.
Pokud evropský Západ (zmateně bučící vládní Australané, Kanaďané či Japonci jsou irrelevantní) bude dál mírovou smlouvu torpédovat, Rusko začne rychle postupovat do hloubi Ukrajiny. Nakonec získá i vždycky ruskou Oděsu a možná i Kyjev.
Do toho se mu ovšem příliš nebude chtít. Zbývající banderovci někde musejí žít. Anebo vlastně ne? Denacifikace je přece jedním z cílů té opravdu velmi Speciální vojenské operace, která v každém případě redefinuje poměry v Evropě.
A Spojené státy se z konfliktu zcela stáhnou (ber, nebo nech ležet, evropský idiote!). Protože vědí, že závěrečné podmínky kapitulace Západu po definitivním zhroucení fronty budou s tou nynější nabídkou nesrovnatelné.
Pozorujme nicméně další vývoj velmi obezřetně. Protože není jisté, že psychotičtí Merzové, Cameronové či Starmerové (o parafrázích na ženy v podobě Němky Lejnové či Estonky Kallasové ani netřeba mluvit) v posledním tažení ještě nezpůsobí další nevratné škody. Ne sobě, oni zmizí do svých připravených úkrytů, ale nám.
Anebo je hněv stále probuzenější veřejnosti smete dřív, než se jim to podaří. U nás, zázrakem bezdůvodné Boží přízně, k tomu máme po volbách docela našlápnuto.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Covid a nocebo efekt: Pokud vám říkají, že jste nemocní, cítíte se nemocní – 1. část ..... V třídílné sérii se nyní podíváme na velmi zajímavé téma, které nám lépe osvětlí, proč by zřejmě vše bylo jinak, pokud by se neobjevil covidový podvod, ale namísto toho bychom zde měli běžnou chřipkovou epidemii.
V prvé řadě by byla mnohem menší hysterie mezi lidmi, nebyly by zde miliardy lidí, kteří si myslí, že je svět v zajetí zabijáckého viru a svým stresem a vírou v to, že mohou zemřít, by zřejmě mnoho mrtvých bylo dodnes naživu.
Nevěříte?
Pak právě tento třídílný seriál vám vysvětlí, jak byla právě na tzv. „nocebo efektu“ celá plandemie založena…
Co bylo hlavní příčinou škod hlášených během covidové události? Dodnes přetrvávají rozdíly v názorech na relativní příspěvky různých faktorů k zdokumentované morbiditě v letech 2020 až 2022.
Svědci covidovi i oficiální verze nadále tvrdí, že za ni  byl převážně zodpovědný nový virus. Mnoho kritiků „pandemického“ příběhu mezitím zdůrazňuje všudypřítomné důsledky covidových  omezení a reakcí (jako jsou lockdowny, roušky, očkování a uzavírání podniků).
Jiní komentátoři nabízejí důkazy o manipulaci s daty a jejich vymýšlení.
Přesto existuje další potenciální kandidát na hlavního viníka, o kterém se zřídka uvažuje.
„Nocebo efekt“ lze definovat jako sebenaplňující se proroctví, kdy očekávání  negativního  výsledku má přímý škodlivý dopad na zdraví a pohodu.
Srovnatelný proces probíhá i v robustním a široce známém jevu „placebo efektu,“ kdy pozitivní očekávání pacienta ohledně intervence vede k lepšímu výsledku, a to i přes skutečnost, že „léčba“ sestává z inertní látky (například cukrové pilulky).
Nocebo je nežádoucí odvrácenou stranou tohoto mechanismu, kde očekávání špatného výsledku takový důsledek pravděpodobněji zvyšuje.
V tomto třídílném článku se budeme zabývat teorií, že směrnice v oblasti veřejného zdraví, kterých jsme byli svědky během covidové události, – podporou neprospěšných behaviorálních a psychologických strategií – zesílily účinky noceba do takové míry, že se staly hlavním přispěvatelem k celkovým hlášeným škodám.
Část I: Škody negativního očekávání
Na rozdíl od placeba byly účinky noceba až donedávna opomíjenou oblastí výzkumu. V současné době existuje stále více empirických důkazů, které jsou v souladu s předpokladem, že očekávání nepříznivého výsledku po události – jako je nehoda, lékařský zásah nebo varování veřejného zdraví – může zvýšit pravděpodobnost, že k nepříznivému výsledku dojde.
Pro ilustraci existence tohoto sebenaplňujícího se proroctví uvádíme níže několik zdokumentovaných příkladů toho, jak mohou být negativní očekávání škodlivá pro naše zdraví, které jsou zhruba rozděleny do čtyř nadpisů:
1. SUBJEKTIVNÍ PŘÍPADY NEPOHODLÍ
Jak by se dalo očekávat, subjektivní hlášení o stresu a neschopnosti tvoří největší kategorii rozpoznaných nocebo účinků. Patří mezi ně:
a)  Bolesti hlavy
Sedmdesát jedna procent skupiny vysokoškolských studentů  hlásilo bolesti hlavy  poté, co byli uvedeni v omyl a věřili, že jim hlavou procházejí elektrické impulsy, které by mohly bolesti hlavy způsobovat.
b)  Porodní bolest
Ženy, které měly rodit a byly informovány o tom, že i přes injekci lokálního anestetika pocítí bolest, následně uváděly  větší bolest  během porodu než ty, kterým bylo řečeno, že injekce „znecitliví dané místo.“
c)  Bolest z horka
Informace o tom, že opioidní lék proti bolesti zhorší bolest z tepla, učinila v teple silné analgetikum neúčinným.
d)  Nevolnost
Třicet pět procent subjektů v placebové skupině chemoterapie hlásilo  nevolnost související s léky.  
e)  Závratě a dýchací potíže
Zobrazení nemoci v portugalské telenovele způsobilo, že stovky teenagerů onemocněly napodobeninou  „nemoci,“  s hromadnými hlášeními o závratích a dýchacích potížích.
f)   Nespavost a únava
 V klinické studii zaměřené na léčbu rakoviny hlásilo 79 procent účastníků v placebové skupině  jako vedlejší účinky poruchy spánku a 72 procent únavu.
g)  Bolest v krku a ucpaný nos
Neopatrná poznámka zdravotní sestry vedla účastníka výzkumné  studie  k domněnce, že byl naočkován hleny od osoby s rýmou; později téhož dne hlásil řadu příznaků nachlazení, včetně bolesti v krku a ucpaného krku. (Když byl druhý den informován, že obdržel sterilní roztok, jeho závažné příznaky do hodiny zmizely.)
2. PŘÍZNAKY VIDITELNÉ PRO OSTATNÍ
Kromě mnoha subjektivních zpráv o účincích noceba existují také zdokumentované důkazy o negativních očekáváních vyvolávajících příznaky, které jsou pro ostatní jasně viditelné. Mezi příklady patří:
a)  Černý kašel
V nemocnici v New Hampshire bylo 142 pacientů mylně informováno o černém kašli kvůli falešně pozitivním výsledkům hromadného testování. Mnoho zdravotnického personálu trpělo silným, neléčitelným kašlem a téměř 1500 z nich se uchýlilo k antibiotikům.
Následně se prokázalo, že neexistoval ani jeden případ skutečného černého kašle (původní bakterie Bordetella pertussis nebyla nikdy zjištěna); oběti netrpěly ničím horším než obyčejným nachlazením.  
b)  Poruchy paměti
Když byli pacienti s anamnézou mírného poranění hlavy upozorněni na potenciální kognitivní deficity spojené s takovým poraněním, dosáhli ve formálních neuropsychologických paměťových testech výrazně  nižšího skóre  ve srovnání se skupinou s mírným poraněním hlavy, která takto upozorněna nebyla.
c)  Dušnost
Prostřednictvím procesu podmiňování  byly u zdravých vysokoškolských studentů konzistentně vyvolávány dýchací potíže  prezentací neškodných zvuků, které byly dříve spárovány s hypoxickými podněty.
Toto zjištění silně naznačuje, že jakýkoli hluk nebo obraz, který se v minulosti objevil současně s pocitem dušnosti (například nepřeberné množství vizuálních a zvukových projevů nemocničního prostředí nebo vjem blížícího se strmého schodiště), může znovu vyvolat pocity dušnosti.
Podněty související s dušností (například sípavé zvuky) mohou  u astmatických dětí  vyvolat dušnost.
 Přehled důkazů dospěl k závěru, že „očekávání a nálada  člověka  významně přispívají k funkci mozkových sítí, které vytvářejí vnímání dušnosti.“
d)  Kýchání a kašel
Účastník výzkumu, který byl uveden v omyl a věřil, že mu byly podány hlenové sekrety osoby trpící nachlazením (uvedené v oddíle 1g výše), později kašlal a kýchal.
e)  Příznaky podobné chřipce
Longitudinální  studie  prokázala, že čím více člověk očekával, že se u něj v čase 1 rozvinou příznaky podobné chřipce (jako je kašel, horečka, kýchání a ucpaný nos), tím pravděpodobnější bylo, že tato osoba uvede skutečné příznaky v čase 2.
Důležité je, že toto sebenaplňující se proroctví bylo nezávislé na úrovni stresu, což naznačuje, že klíčovým faktorem bylo samotné přesvědčení o negativním výsledku.
3. ABNORMÁLNÍ FYZIOLOGICKÉ REAKCE
Ukázalo se, že očekávání negativních zdravotních výsledků jsou dokonce dostatečná k vyvolání výrazných fyziologických reakcí a/nebo změn vitálních zdravotních funkcí.
Tato pozorování naznačují, že účinky noceba nejen ovlivňují subjektivní hlášení a viditelné chování, ale mohou také významně ovlivnit naše tělesné funkce. Mezi příklady patří:
a)  Zvracení
U dvaceti dvou procent účastníků placebové skupiny  chemoterapie  pro léčbu rakoviny se vyvinulo zvracení „související s léky.“
b)  Průjem/Gastrointestinální problémy
V klinické studii léku na léčbu anginy pectoris byla zmínka o potenciálních gastrointestinálních problémech ve formuláři souhlasu spojena se šestinásobným nárůstem počtu účastníků, kteří ze studie kvůli těmto  onemocněním odstoupili.
c) Nízký  krevní tlak
V případové studii  mladého muže – v té době účastníka klinického hodnocení – se uvádí, že se dostavil na pohotovost s přesvědčením, že se  předávkoval antidepresivy.
Jeho dech byl zrychlený, srdeční frekvence výrazně nad normou a krevní tlak tak nízký, že vyžadoval okamžité intravenózní podání tekutin. Když byl informován, že byl v placebové skupině klinického hodnocení a požil neškodnou látku, jeho příznaky rychle zmizely.
d)  Sexuální dysfunkce
Zahrnutí tvrzení „může způsobit erektilní dysfunkci, snížené libido, problémy s ejakulací, ale tyto účinky jsou méně časté“ jakožto potenciálního vedlejšího účinku klinického  hodnocení léku  k léčbě abnormalit prostaty vedlo k trojnásobnému nárůstu hlášení těchto sexuálních obtíží.
 4. SOMATICKÉ PATOLOGIE
Čtvrtá a pravděpodobně nejzajímavější kategorie nocebo efektů zachycuje příklady, kdy negativní očekávání zjevně vedlo k patologii na buněčné úrovni a – v extrémnějších případech – ke smrti. Mezi příklady patří: 
a)  Alopecie
V klinické  studii  zkoumající účinnost chemoterapie u rakoviny žaludku zaznamenalo 31 procent účastníků placebové skupiny ztrátu vlasů.
b)  Zánět
Vysokoškolští studenti, kteří byli vedeni k přesvědčení, že budou ve vysoké nadmořské výšce trpět bolestmi hlavy, skutečně pociťovali  větší bolest  než kontrolní skupina, které tato negativní předpověď nebyla poskytnuta.
Důležité je, že u studentů, kteří hlásili nejhorší bolesti hlavy, byla zjištěna vyšší hladina zánětlivých mediátorů (chemických látek uvolňovaných naším imunitním systémem k potlačení zánětu a zahájení procesu hojení).
c)  Kožní vyrážky
Někteří portugalští teenageři, u kterých telenovela vyvolala napodobeninu nemoci (viz příklad 1e výše), trpěli kožními vyrážkami.
d)  Růst nádoru
Muž (pan Wright) trpící rakovinou lymfatických uzlin těžil z experimentální léčby, o čemž svědčil drastický pokles jeho nádorů a na několik měsíců se vrátil do dobrého zdravotního stavu.
Později, když se dozvěděli, že jeho nová léčba byla vyvrácena, a že je proti rakovině zcela neúčinná, jeho nádory se okamžitě vrátily a jeho zdravotní stav se rapidně zhoršil.
Lékaři pana Wrighta se rozhodli lhát a informovali ho, že jeho původní experimentální léčba byla skutečně účinná, ale že potřebuje mnohem vyšší dávku; v souladu s touto falešnou zprávou mu klinický tým injekčně aplikoval neškodný fyziologický roztok.
Kupodivu jeho rakovina úplně zmizela a pan Wright se na dalších několik měsíců vrátil do dobrého zdravotního stavu, dokud respektovaná lékařská organizace důrazně nedošla k závěru, že experimentální léčba je skutečně zbytečná.
Po této zprávě se jeho rakovina vrátila a on zemřel během několika dnů od přijetí do nemocnice.
e)  Smrt
Mohl by být efekt nocebo smrtelný? Jakkoli nepravděpodobně to může znít, existují zprávy o úmrtích způsobených „prokletím“ nebo „voodoo“ od renomovaných pozorovatelů, obvykle se jednalo o oběti zakořeněné v kulturách, kde je víra v sílu kleteb a autoritu duchovních vůdců hluboce zakořeněna.
Přesto se v západních lékařských časopisech občas objevují zprávy, které naznačují možnost, že účinky noceba mohou být smrtelné. Jeden  příklad, kdy se očekávání smrti mohlo naplnit, se týká muže, kterému lékaři sdělili, že je postižen rakovinou, a že mu zbývá jen krátký čas života.
Krátce poté, co mu byla sdělena tato hrozná prognóza, muž zemřel, ale pitva záhy odhalila, že neměl žádné vícečetné nádory, a že jeho smrt byla nevysvětlitelná; jeho lékař uvedl: „Neznám patologickou příčinu jeho smrti.“ 
Jak je patrné z výše uvedeného, ​​je důležité si uvědomit široký rozsah účinků noceba, které zahrnují nejen internalizované, primárně psychologické symptomy, ale mohou se také projevovat jako skutečně měřitelné fyziologické chorobné stavy různé závažnosti.
Vyzbrojeni vědomím zhoubné síly noceba se v druhé části tohoto článku budeme zabývat tím, jak tato negativní očekávání vznikají a zjistíme, že covidové směrnice v oblasti veřejného zdraví nejspíš výrazně zvýšily jak sílu, tak i prevalenci těchto škodlivých přesvědčení v běžné populaci.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Za bolševika by dělaly pouze uklízečky a uklízeče ve studiu: moderátorství šlo do pryč! ..... Kam zmizeli vzdělaní, inteligentní moderátoři a redaktoři z masmédií, když tam zbylo toto neschopné,  a přiblblé něco...? Proč masmedia neudělají konkurs inteligence, aby lidé věděli, že to mají v mozcích? 
Diskuzní pořady, nebo jen soutěž bahna a špíny, co vyteče jako stoka na obrazovky, kde moderátorky nahradily neschopné uklízečky a uvaděčky z kin? 
Nenastal čas si nainstalovat do studií odposlouchávací zařízení, abychom věděli, co těm maskám na obrazovkách říkají? 
Tománková se už 3 měsíce ptá na to samé a vždy s úžasem vytřeštěně "vejrá", že opět dostane tu samou odpověď. Moravec už deset let projednává se svojí partičkou jedno a to samé a dává stále stejné imbecilní otázky, na které dostává stále stejné imbecilní odpovědi, zatleská ručičkama jako Tománková a reality show je  v cirkusové manéži zas a znovu. 
Cirkus Humberto
Vážně my, diváci a platiči daní nemáme právo na seriózní otázky a seriózní odpovědi politiků a ne, aby se Pirát Hřib se Skopečkem chovali jako dva debilové z pomocné školy? Má vůbec Skopeček nějaké vzdělání, nebo jen koupil titul od Nerudové? 
Jakým právem darebák Skopeček uráží daňové poplatníky? Kdyby předával kasu v obchodě, která by byla vykradená se slovy, ať si scházející peníze nastupující směna vybere od dalších zákazníků, dostal by pár facek a šel by k soudu. A u Tománkové se s Pirátem Hřibem nad tou myšlenkou chová jako magor. Pokud si připadá, že je na písečku, tak ať tam je, ale ne, aby urážel nás, občany a poplatníky, a dělal si z nás legraci, že si může ukrást, co chce. 
A Tománková se hihňá, jako by přišla z Bohnic a dává opět po tisící tu samou otázku. 
Stanjura a Skopeček předávají pokladnu státu a už dva měsíce národu u přiblých moderátorů a moderátorek tvrdí, že vykradená pokladna se klidně může předat jako vykradená a ten, co ji přebere, si musí pokladnu doplnit? 
A pak si to přepojíte na Čt 24 a tam nějaká divná uklízečka či uvaděčka pokládá tytéž otázky Bartoškovi a ubohý Bartošek předříkává stejné nabiflované odpovědi, na které je ta divná uvaděčka z kina připravila? . A pak je ponděli, úterý a ty samé uklízečky a uvaděčky moderují zas a znova to samé a Skopečkové a Bartoškové opakují zas a znova, na co mají připravenou a nabiflovanou odpověď. 
100x, tisíckrát a zas a znova. Pokladna je prázdná, vykradli jsme ji, udělali sekeru 1200 miliard a tak si milí daňoví poplatníci poraďte a naplňte ji znovu. Kolik jsme si ukradli, vám neprozradíme!  A Dozimetři a kampeličky bobtnají, nebo nakradené peníze z rabování naší země pošlou na Ukrajinu. A od nás chtěli vybrat další. 
Kolik bere uvaděčka či uklízečka Tomanová peněz, když toto by se sluchátkem dokázal žák z pomocné školy, s dovršením šesté obecné? 
Jakým právem darebáci z odcházející Pětimafie pohrdají občany a dělají si z nás legraci? A ten divný komunista a rozvědčík z Pražského hradu, který pochopil, že vynáši nebýt komunistou a rozvědčíkem, se na ty urážky národa vesele dívá z oken Pražského hradu!
 Toto je moderátorské dno. Vážně neexistuje trest a justice, která by ty darebáky potrestala?      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Odsouzeníhodný postoj zastupitelů Brna k sudetosjezdu ..... Jak jsme byli jako legionáři informováni z kruhů brněnského zastupitelstva, někteří zastupitelé Magistrátu města Brna „vítají" konání sudetosjezdu v Brně v květnu 2026. Rovněž praporečník landsmanů Herr Posselt to vítá.
Nikdo z organizátorů a přívrženců tohoto sudetosrazu v moravské metropoli si nepoložil otázku, proč byla  městu podána Deklarace proti sjezdu Sudetoněmců v Brně, předpokládáme, že se jí vůbec nezabývali (?),  píše Jiří Jaroš-Nickelli.
Signatáři tohoto protestu a požadavku na zákaz tohoto sudetosjezdu v Brně jsou příslušnici vlasteneckých organizací, a to Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Českého svazu protifašistických bojovníků, Vlasteneckého svaz antifašistů, Szdružení osvobozených politických vězňů, Klubů českého pohraničí, Výboru národní kultury, Kruhu vyhnaných z pohraničí 1938-39 a dalších organizací a hnutí.
Deklarace vyjadřuje fakta, že tzv. Sudetoněmci a jejich pokračovatelé tzv. Landsmannschafty (německý a rakouský) se nikdy neomluvili nám poškozeným na rodinách, životech našich blízkých, na majetku a utrpení, za vraždy, loupeže a utrpení spáchané jejich ordnery a freikorpsy na Čechoslovácích v letech 1938-1945. Nikdy neprojevili sebemenší empatii pro poškozené Čechoslováky, nikdy neuznali bestiální vyhnání 350 tisíc Čechoslováků z pohraničí  ČSR před a po mnichovské zradě, a dále z vnitrozemí Drahanské vysočiny, Svitavska, Jihlavska, Neveklovska, Sedlčanska a Berounska v letech 1940-1944. Tudíž nemají aní státoprávní ani morální právo sjíždět se v zemi, kterou ničili a okupovali v rámci "Třetí říše" v letech ohrožení ČSR od 30.října 1938 do října 1945 , jako to stanovil president ČSR dr. Edvard Beneš ve vyhlášení válečného stavu s Německem a Maďarskem.
A k panu Berndu Posseltovi  je třeba konstatovat, že tento pán, který se ani nenarodil v  Československu,  ale v 50.letech  v Německu, založil svou kariéru na nenávisti k odsunu, který nerozhodl president dr.Beneš, ale velmoci, zejména Británie, a jehož autorem byl britský profesor Oxfordu pan Mabbott. Přesto pan Posselt neustále po celou dobu svého politického působení označuje našeho presidenta Budovatele za jakéhosi zločince a jeho dekrety chce zrušit a vymést z českého právního pořádku. V civilizovaných zemích by si nikdo takové nehorázné požadavky vůči cizí zemi nedovolil. Je na naší vládě a parlamentu, aby konečně bez podjatosti zhodnotila počínání pana Posselta,a  nařídila orgánům Brna, aby pana Posselta vyhostily z města místo jeho vítání.  K organizátorum sudetosjezdu pak požadujeme, aby jejich akci stát, respektive orgány vnitra, zakázaly pro nesoulad s právním pořádkem státu, zejména s dekretálním právem.
Jiří Jaroš-Nickelli: Pan Benda neurazil osoby - urazil národy 
Podle nás legionářů by se na území našeho státu mohli navracet ti  němečtí občané, kteří splňují podmínky ústavního dekretu č.33, a to ti němečtí ("sudetoněmečtí") občané, kteří: 
nepodepsali přihlášení k říšskému občanství jinak, než pod nátlakem
nikdy nebyli v žádné nacistické organizaci
trpěli pod nacistickým terorem
účinně se účastnili boje za osvobození ČSR od velkoněmecké okupace.
Tyto občany klidně přívítáme, leč ostatní Sudetoněmce nikoli.
Připomínáme jako členové ČSOL, že tyto požadavky čs.stát předkládal již při legálních odsunech a na tom to základě mohlo dostat zpět čs. občanství dle odhadů odborníků na 220 tisíc československých Němců. Toto vyšetřovaly komise ustavené státem a to, trestně nalézací (provinění dle dekretu 16), bezpečnostní
(provinění dle dekr. 5, 12, 33, 100, 108) a očistné (provinění proti národní cti, zvláště u novinářů a podobných).
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, jak pan Posselt  nehorázně lže o dekretech a presidentu Budovateli, jakoby o jakýchsi etnických čistkách, a jak mu přizvukuje naše pátá kolona odrodilců a zrádců  Benešovy republiky.
Dále připomínáme antifašistické Němce, kteří se podíleli na obraně republiky (například Republikanische Wehr v Mikulově) o kterých landsmané neztratili ani slovo po celá desetiletí, a které jejich vlastní Volksgenossen -  velkoněmečtí soukmenovci zavraždili v koncentračních táborech. Pokud je známo složení landsmannschaftů, nikdy tam němečtí antifašisté uvedeni nebyli - a naopak třetí složka landsmanů - Witikobund - byla po válce plná bývalých nacistů, různých Zoglmannů svého typu.
Závěrem řečeno, nelze připustit  sjezdy takových existencí a jejich pohrobků ani v Brně ani nikde jinde v České republice.
President Budovatel varoval již v roce 1945, že tito pohrobci se připraví nejdříve k očištění a pak k útoku na naši svobodu národní a lidskou, a budou tomu sami věřit, až své lži budou přednášet.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

NEVRATNÁ ZRADA: Fialův kabinet utopí největší zásoby uhlí v Evropě! ..... Je to fakt smutné a ironické. Nechat takové strategické zásoby zahnít pod vodou jen proto, abychom ukázali, jak jsme zelení, je pro mě nepochopitelný luxus, který si možná v budoucnu hodně vyčteme. Jenže to už u kormidla budou sedět jiní.
Sleduji politické dění už dlouho, ale to, co předvádí současná vláda s našimi strategickými zdroji, se mi nevejde do hlavy. Poslední krok kabinetu Petra Fialy je ukázkou neuvěřitelné politické horlivosti, která hraničí s vlastizradou.
Mluvíme o Dolu ČSM v Karviné, posledním hlubinném černouhelném dole v Česku, kde těžba probíhá už od dob Františka Josefa. Tenhle historický pilíř naší energetiky má být k 31. lednu 2026 definitivně odstaven a následně zlikvidován.
To by samo o sobě bylo smutné, ale pochopitelné. Jenže to hlavní přijde teď: vláda schválila likvidaci formou zatopení vodou.
Necháme v zemi bohatství a znemožníme potomkům jeho využití
V OKD revíru zůstávají pod zemí téměř dvě miliardy tun strategického černého uhlí! Pro srovnání – je to více, než se z celého revíru vytěžilo za celou jeho 170letou historii. Dvě miliardy tun strategické suroviny, které by nám mohly v budoucnu zachránit krk, pokud selže Green Deal nebo plyn.
Jaký by byl logický krok? Nechat důl bezpečně zakonzervovat. Prostě ho zavřít a nechat jako strategickou pojistku pro horší časy. Každý hospodář by to udělal.
Ale Fialova parta má jiné noty. Rozhodli se pro nevratný krok: zatopení šachet důlní vodou.
Politická plomba, co znemožní návrat
Zatopení je likvidační proces, který sice uhlí pod zemí „zakonzervuje“, ale zároveň ho udělá prakticky nedosažitelným. Odborníci mluví o science fiction – pokud by ho někdo v budoucnu chtěl vytáhnout, bude to stát miliardy a roky práce.
Tohle není konzervace. To je politická plomba, která má zaručit jediné: že se k uhlí už nikdy nikdo nevrátí, i kdyby venku umírali lidé na zimu.
Proč ta horlivost? Inu, stačí se podívat do Bruselu. Jde o další úlitbu „zelenému teroru“ v rámci Green Dealu. Ukazujeme, jak jsme čistí a jak plníme domácí úkoly, i když to jde proti našim národním zájmům. Likvidace navíc vyjde na pěkných 3,3 miliardy korun, které by se daly využít jinde.
Dvě tváře světa: My ničíme, ostatní staví
Tenhle sebedestruktivní přístup je o to absurdnější, když se podíváme za hranice:
Čína: Schvaluje výstavbu desítek nových uhelných elektráren, protože potřebuje stabilitu pro svou obrovskou ekonomiku.
Německo: I přes své zelené sliby si v době krize prodloužilo provoz uhelných elektráren, aby prostě neskončilo ve tmě. Sice uhlí dovážejí, ale v praxi ukazují, že na uhlí kašlat nelze.
Jiné státy si strategická zadní vrátka nechávají. My je dobrovolně zametáme pod hladinu. Necháváme se zničit zevnitř, a to jen kvůli politickému potlesku z ciziny. Je to drahé, hloupé a krátkozraké.
Vláda Petra Fialy (konkrétně Usnesením vlády č. 303 ze 7. května 2024) schválila technickou likvidaci tohoto dolu, která má začít po vytěžení posledních zásob, což je plánováno na první čtvrtletí roku 2026.
Ta technická likvidace má trvat zhruba 3 roky a stojí to pořádný balík – 3,3 miliardy korun. A co je v rámci likvidace? No, právě to zatápění.
Je fakt, že ČSM je poslední činný hlubinný černouhelný důl v zemi a těžba tam probíhá v podstatě už od roku 1850.
Často se v souvislosti s koncem těžby v OKD mluví právě o tomto dole a jeho likvidaci zatopením. Je to definitivní tečka za těžbou černého uhlí u nás.
Důl by se mohl zakonzervovat a nechat na horší časy. Ale tady vstupuje do hry ten zelený teror. Cíle jsou jasné: konec uhlí a dekarbonizace, což nám diktuje hlavně Brusel. Když se něco má ukončit, musí to být „pořádně“ – bez možnosti návratu, aby se náhodou někdo za pár let nerozhodl, že to uhlí přece jen vytáhne (třeba, když nám Rusko utáhne kohoutky a slunce přestane svítit).
Navíc, jak jednou začne likvidace a zatápění, proces je nevratný a finančně náročný. Politici se tím chtějí pochlubit jako s „historickým krokem k čisté energetice,“ i když za sebou nechávají obrovské zásoby, které mohou naši zemi v budoucnu stát svobodu a suverenitu. Prostě klasická ukázka toho, jak se plní bruselské noty na úkor zdravého rozumu.
Jak obrovské zásoby zůstanou pod zemí?
Tady je to drsné číslo: Z posledních statistik vyplývá, že v celém ostravsko-karvinském revíru (OKD) zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí!
Důl ČSM a okolí: Kromě toho, co se ještě vytěží, zůstanou v různých dobývacích prostorech v okolí dolů desítky až 120 milionů tun uhlí.
Největší „pomník“: Vůbec největší ložisko, které nebylo nikdy otevřeno, je to u Frenštátu pod Radhoštěm (Frenštát-východ a Frenštát-západ). V něm je odhadem 1,5 miliardy tun uhlí.
Dvě století se z OKD vytěžilo celkem asi 1,7 miliardy tun. Ty dvě miliardy, co tam necháme, jsou tedy větší než to, co se kdy vytěžilo!
Proč se to zatápí, když se to dá zakonzervovat?
To je ten kámen úrazu. Proč se místo zakonzervování provádí technická likvidace (se zatopením)?
Důvod, který uvádí stát a OKD:
Vedení OKD argumentuje, že další prodlužování těžby už „z ekonomického, personálního i legislativního hlediska postrádá smysl.“
Ekonomika: Poptávka po černém uhlí klesá, ceny se snižují, což nahrává importérům. I když je ČSM ziskový, výhled není růžový. OKD si na likvidaci vytvořilo obří rezervu (8 miliard korun), aby státu neplatil ani korunu.
Legislativa: Aby se těžba prodloužila, bylo by potřeba složitě získávat nová povolení a schválení, která by šla proti vládnímu závazku k útlumu uhlí (tlak EU/Green Deal).
Nevratnost rozhodnutí:
Tady narážíme na tu neochotu nechat zadní vrátka. Technická likvidace formou zatopení je v podstatě nevratná konzervace.
Zatopení jako „uzamčení“: Jakmile se šachty začnou zatápět důlní vodou, uhlí sice zůstává „zakonzervované“ (jak říkáš), ale zároveň se stává prakticky nedosažitelným.
Expert na to má jasný názor: Jeden geolog z podniku DIAMO potvrdil, že voda uhlí sice konzervuje, ale jeho dosažitelnost v budoucnu považuje za „science fiction“ (pokud by někdy v budoucnu vznikla potřeba jej znovu těžit, bylo by to extrémně technicky náročné a pekelně drahé – mluví se o miliardách jen na přípravu).
Shrnutí: Nekonzervuje se to tak, aby se to dalo snadno otevřít. Zatopení je likvidační způsob konzervace, který má zabránit tomu, aby se k uhlí v budoucnu kdokoli vrátil. Je to prostě politické gesto, které potvrdí, že „uhlí je pryč,“ i když ho je pod námi plná prdel.
Je to fakt smutné a ironické. Nechat takové strategické zásoby zahnít pod vodou jen proto, abychom ukázali, jak jsme zelení, je pro mě nepochopitelný luxus, který si možná v budoucnu hodně vyčteme. Jenže to už u kormidla budou sedět jiní.
Politická schizofrenie:
1. Německo: Pragmatismus zvítězil nad ideologií (dočasně)
Německo znovu začalo těžit. Německo je v téhle hře mistrem pokrytectví, ale nakonec si uvědomilo, že holý zadek mrzne víc než čisté svědomí.
Co udělali: Německo sice dál tvrdí, že chce být úplně bez uhlí do roku 2030 (ambiciózní, ale sporný cíl), ale v reakci na energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu dočasně prodloužilo provoz mnoha uhelných elektráren, které už měly být odstavené.
Proč to udělali: Vypnuli jaderné elektrárny a zároveň jim Rusko seškrtalo dodávky plynu. Najednou neměli čím topit a svítit. Místo těžby vlastního černého uhlí ale raději masivně dovážejí (třeba z Kolumbie, kde je těží v obřích povrchových dolech a nikdo tam neřeší ekologii ani lidi) a spalují dál své hnědé uhlí.
Rozdíl: Němci tedy neotvírají nové doly, ale prodlužují provoz těch starých elektráren, aby udrželi síť. Dělají to z pragmatismu, protože se jim sesypala jejich zelená, na Rusku závislá, strategie. Ale zároveň se na Brusel pořád tváří, že jsou ti hodní.
2. Čína: Jistota je jistota
U Číny je ten kontrast ještě ostřejší. Oni jsou světový lídr ve výstavbě solárních a větrných elektráren, ale zároveň staví uhelné elektrárny, jako kdyby se nechumelilo!
Co dělají: Čína v posledních letech schválila výstavbu desítek nových uhelných elektráren (mluví se o kapacitách blížících se stovce nových Temelínů). To je největší uhelný boom za posledních 10 let.
Proč to dělají: Opět pragmatismus. Obnovitelné zdroje (slunce, vítr) jsou nestabilní. Čína potřebuje obrovské množství spolehlivé energie pro svou rostoucí ekonomiku a průmysl. Uhlí jim slouží jako naprosto spolehlivá záloha, která dorovnává výpadky slunce a větru. Sice slibují uhlíkovou neutralitu do roku 2060, ale v praxi si nejdříve zajistí energetickou soběstačnost a stabilitu.
A proč my zatápíme ČSM?
Zatímco Německo a Čína si nechávají strategická zadní vrátka otevřená (i když to Němci dělají dost nešikovně dovozem a Číňané masivní výstavbou), my je naopak zabetonujeme a zatopíme, aby bylo nemožné se k uhlí vrátit.
Je to politické rozhodnutí, které má jediný cíl:
Zalíbit se Bruselu: Ukázat, jak jsme „čistí“ a jak rychle plníme cíle dekarbonizace a konce uhlí. Tím se držíme v hlavní linii EU, a možná si tím kupujeme lepší pozici v jiných jednáních (dotace, výjimky).
Vyloučit návrat: Jak jsem ti psala, zatopení je nevratný proces, který znemožní, aby se budoucí (třeba i pragmatičtější) vláda rozhodla důl znovu otevřít, kdyby nám opravdu teklo do bot. Odeberou nám tak možnost volby v krizové situaci.
Prostě se dobrovolně stavíme do role idealistického premianta, který hodí vlastní strategickou surovinu do koše, zatímco velcí hráči si pod stolem drží esa v podobě uhlí. A že to na nás chtěla EU v rámci Green Dealu? To už je jen třešnička na dortu, protože to vypadá, že naše vláda to dělá s až přílišnou horlivostí.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Postup prezidenta je protiústavní, a tedy neomluvitelný, tvrdí senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ..... Jana Zwyrtek Hamplová je senátorkou za obvod č. 76 – Kroměříž od roku 2022. Má za sebou téměř třicetiletou advokátní praxi, v níž je držitelkou ocenění Právník roku 2019 v kategorii Správní právo, a to zejména za výrazné úspěchy v zastupování obcí a měst, tedy samosprávy. I proto se na stávající politickou situaci dívá hlavně odbornýma očima a tvrdí: »Postup prezidenta Petra Pavla je protiústavní, a proto je vůči občanům neomluvitelný. Jeho požadavky nemají oporu v zákoně.« V rozhovoru pro iportaL24.cz popsala postup hlavy státu ohledně (ne)jmenování nového premiéra jasně: »To tady po listopadu 89 ještě nebylo!« Řeč padla i na pondělní demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. »Akce byla paradoxně protidemokratická a neměla nic společného s právním státem,« tvrdí senátorka.
Na nedávném sněmu Svobodných jste, coby host, doslovně prohlásila: »Poslední roky nás velmi spojily. Do parlamentu se nás dostalo více a ulevilo se nám, že to bude více pod kontrolou.« Vnímáte tedy spojení bývalé opoziční scény jako nutnost? A považujete se tedy za její nedílnou součást, když jste řekla »nás«?
Já bych to nechtěla hodnotit ani tak za opoziční politické strany, protože přiznávám, že jsem spíš právnička než politička, tedy solitérka, z čehož vyplynul i můj senátorský mandát. Já jsem kandidovala do Senátu mimo všechny velké strany, a všichni mi tehdy prorokovali, že nemám šanci. A bum – ono to vyšlo, lidé mne tam vyslali, a opravdu si myslím, že jako advokátku, kterou znali, ne jako političku.
Takže říkám, že jsem solitérka, ale dokážu ocenit a podpořit dobrou týmovou práci. Tedy jsem týmový hráč, a když dám někomu ruku, tak to platí. A bylo mi velmi sympatické, že opozice začala táhnout za jeden provaz, zvláště když jsem viděla, že veřejnoprávní média byla závislá a fandila vládnoucím stranám.
Byl to pragmatický krok, když se opozice začala spojovat, protože volební zákon a všechna volební – psaná i nepsaná – pravidla škodí těm, co jsou mimo scénu a nejsou proto zváni do médií. Teď je vidět, že když zástupci tehdejší opozice chodí i do veřejnoprávních médií, která už je musí zvát, jak najednou vypadají úplně jinak preference i všechno, co s tím souvisí. Tedy spojit se byl pragmatický krok lidí, co jsou zkušení a vidí dopředu, a mně to je velmi sympatické. Proto se také snažím být spojovacím prvkem, protože já znám skoro všechny. Nejen z covidového období, ale už dávno předtím, protože se ve veřejné sféře pohybuju od roku 1990, i když jsem dala řadu let přednost advokátní profesi.
Tedy opakuji – velmi oceňuji, jak je nová koalice jednotná, jak rychle se spolu dokázali domluvit. Jsou týmoví hráči, a to si myslím může být jejich velká zbraň.
Dobře, a zpět čistě k vám. Vnímáte situaci, která nastala po volbách, jako pozitivní krok pro Českou republiku?
Velmi! Je pochopitelné, že nastanou problémy, a určitě budu zněkterých dílčích kroků zklamaná, jako každý. Ale to je normální. Momentálně cítím úlevu a naději a vidím to i kolem sebe. A oni mi po těch volbách moji naději potvrzují. Budu se opakovat, ale rychle se domluvili, někteří ustoupili a dokázali se určitých věcí vzdát ve prospěch České republiky, protože tady se musí začít rychle pracovat a nejenom mluvit a řešit hlouposti. Koukněte se na ekonomiku – v rozpočtu nám schází miliardy a je potřeba, aby se už něco dělo.
Pracovat se ovšem nezačíná, protože prezident Petr Pavel stále ještě nejmenoval Andreje Babiše premiérem. Co vy, jako právnička, na jeho postup a aktuální kroky říkáte?
Jeho postup jsem velmi zkritizovala po odborné, profesní stránce. Té se snažím držet, a proto tvrdím, že pan prezident opravdu zcela neomluvitelně zatím nejmenoval Andreje Babiše premiérem, přestože už ho dávno jmenovat měl. Nerespektuje náš ústavní pořádek a jen pořád mluví o střetu zájmů, což je účelová výmluva, protože to zkrátka není pravda.
Já se spíš domnívám, že oni nečekali, že opozice vyhraje, a proto se teď oddaluje jmenování Andreje Babiše. Cíl je jasný – rozbít tu nastávající, rychle a operativně ustavenou koalici. Ve výsledku to ale jen škodí České republice. Postup pana prezidenta je protiústavní, neomluvitelný a jeho požadavky nemají oporu v zákoně. Nevím, kdo mu to radí, ale radí mu špatně. Něco podobného tady po listopadu 89 ještě nebylo!
Hodnotíte stejnou optikou i jeho výtky, že v programovém prohlášení vlády není definováno Rusko jako nebezpečí, či že tam chybí navyšování výdajů na obranu na základě spojeneckých závazků v NATO?
On může vyslovit přání jako každý občan. To mu nesmí nikdo zakazovat, ale aby tím jako prezident podmiňoval jmenování premiéra, to je trestuhodné. Opakuji, že to naprosto nemá oporu v zákoně.
A ještě taková úsměvná perlička. To, co říká, že by mělo být uvedeno v programovém prohlášení nové vlády, nebylo ani v prohlášení té předešlé. A to už tyto problémy existovaly! Je to tedy naprosto účelové, a aby prezident takto dával najevo příklon jenom k jedné politické scéně, je i vůči občanům zcela unfair. Těžce unfair! Protože prezident by měl být nestranický, měl by mít občanský nadhled a nedávat tak najevo příklon jenom jedním směrem – opomíjím-li celý ten protiústavní rámec.
Máme za sebou oslavy 17. listopadu, kde byl prezident Petr Pavel oslavně vyvoláván hlavně na demonstraci Milionu chvilek, která se jasně vymezila vůči vznikající vládě. Co říkáte na to, jaké téma hrálo na Staroměstském náměstí ústřední roli?
Už jsem se kdysi ptala Milionu chvilek – a schválně to zkusím najít – kdo je platí a proč je platí. Nevím, že by měl pan Minář nějaké jiné občanské povolání, že by kdy něco užitečného dělal. Ono to spíš vypadá tak, že je pravděpodobně někým placen, aby rozbíjel českou scénu a Českou republiku, když volby nedopadly tak, jak si představovali. Když pominu, že mě by tedy takový cíl neuspokojoval, jeho akce byla protidemokratická a neměla vůbec co dělat s právním státem. Protože tady proběhly řádné volby, ty nějak dopadly, ať se to někomu líbí nebo ne. A ihned v ten moment začít proti nim protestovat? Bránit ustavení vlády v souladu s výsledkem voleb? To jsem absolutně nepochopila a myslím, že to nechápou ani ti lidé, co na Staroměstském náměstí mluvili. Vnímám to jako účelovou akci, aby to tady nedopadlo ve prospěch stávající sto osmičky, bez ohledu na výsledky voleb. Ale nerespektovat volby? Nechápu.
Nicméně vy sama jste se také aktivně, jako řečník, účastnila demonstrací – samozřejmě naopak proti končící vládě – například po boku předsedy PRO Jindřicha Rajchla. Není to stejná situace, jen v opačném gardu?
Rozhodně ne. To nebyly demonstrace namířené proti výsledkům demokratických voleb. Účastnila jsem se demonstrací už v době covidu a vystupovala jsem tam za základní lidská práva, která byla lidem upírána. Také jsem se tím pádem dostala na černou listinu a byla terčem neuvěřitelných útoků. Přitom jsem jen dělala svou práci…
Jana Zwyrtek Hamplová a Jindřich Rajchl
Jenže toto byly úplně jiné demonstrace. Demonstrovat za určitá práva, to je v pořádku, já bych panu Minářovi vůbec nebránila, ať si demonstruje, má-li potřebu, ale pokud to nemá jako povolání. Já jsem si totiž nevšimla, že by kdokoli z nás, kdo jsme vystupovali od roku 2020 na podiích, měl demonstrování jako povolání nebo byl někým placen. My jsme utíkali ve svém volném čase vedle svých profesí bojovat za základní lidská práva. Ale demonstrovat pár dnů po svobodných volbách proti jejich výsledku, aby vůle lidí nebyla naplněna? Vždyť to je úplně proti smyslu toho, co oni říkají. Tvrdí, že jim jde o Českou republiku, ale ta demonstrace byla v podstatě proti výsledkům demokratických voleb v právním státě, tedy proti České republice.
Já být panem Minářem, tak se stydím něco takového vůbec organizovat. Mě by netěšilo mít za životní cíl rozbíjet základy demokracie.
Hodně se skloňuje, že výsledek demokratických voleb, resp. koaliční spolupráci ANO, SPD a Motoristů, mohou zvrátit i mediální kauzy kolem výroků Filipa Turka i Petra Macinky či intimních nahrávek Jindřicha Rajchla. Co o tom soudíte?
Já netajím, že už jsem šedesátiletá dáma, tedy už jsem v životě něco zažila. Tak mohu říct, že jsem především po volbách viděla šok některých představitelů odcházející vlády z toho, že volby prohráli. Viděla jsem jejich následující paniku i z toho, jak se ANO, SPD a Motoristé strašně rychle domluvili. Je tady zkrátka sjednaná nová koalice, připravená sestavit vládu a pracovat. A oni z toho byli zaskočeni, a tak se ji snaží rozbít. To je celé. Za každou cenu. Možná taky nemají svou jinou práci, kterou by se jinak uživili, co já vím, ale každopádně byli v obrovském šoku, že ty volby nevyhráli. Což svědčí o tom, že se nepohybují mezi lidmi. Pak měli také v rukou veřejnoprávní média, včetně České televize, která jim mazala med kolem úst…
Do veřejnoprávních médií nebyl před volbami zván například Jindřich Rajchl, který je v debatách excelentní, což po volbách už všichni vědí, klid Filipa Turka je už také pověstný, a tak se po obou těžce vystartovalo.
Andrej Babiš získal zase svůj nadhled a usmívá se přes všechny starosti na svět, což je u lídra nejsilnější strany také velká hodnota. Prostě si rozdělili role a jedou. A ty kauzy jsou proto, aby se tato nová a viditelně pevná koalice rozbila, to jiný cíl nemá. Vědí, že pan Babiš je se svou stranou příliš silný, a tak se pustili do těch dvou ostatních. A podle mě jsou zase překvapení, že jakákoliv kauza, která je vyrobená, vytažená a řádně nafouknutá, nefunguje v tom smyslu, že by novou koalici rozbila. Naopak.
Mně se líbí, že Jindra Rajchl, i když se po něm teď tak útočí, jde znovu do televize, má jako vždy připravené argumenty, a oni na něj nemají. Protože my jsme tak navyklí od soudů – být připraveni. Kdežto oni ne. Oni nejsou zvyklí na chytré a do debaty připravené lidi. A Jindra je ještě k tomu navíc perfektní diskutér.
A Filip Turek? Ten si stoupne na Národní třídu a jde jim čelit z oka do oka, slušně mluví, zatímco oni ukazují, jakou mají doopravdy úroveň – urážky a křik. Národní třída byla z mého pohledu jasným ukazatelem toho, že někdo sice mluvil o demokracii, ale místo toho jsem tam viděla sprosté výrazy, útoky, hysterii – a klidného Filipa Turka. On je na to prostě připraven a stejně tak i všichni další v nové koalici. Samozřejmě jim to nemusí být příjemné, protože čelit vulgaritám není vůbec jednoduché. Já jsem to zažila před těmi třemi lety, kdy to zkoušeli i na mě, a chtěli, abych přestala obhajovat určité lidi, zkrátka abych to vzdala.
Takže si myslím, že to, co se dělo 17. listopadu, byla taková fraška. Demonstrace Milionu chvilek byla v podstatě demonstrací proti zásadám demokracie, a ti lidé, kterým v roce 1989 šlo skutečně o demokracii, by se dneska křižovali, co se to tady děje. I proto jsem na Národní třídu nejela a připomněla jsem si 17. listopad doma. Zažila jsem ho jako studentka práv, takže vím, o čem to bylo a jak to všechno v dalších týdnech strašně rychle proběhlo. Ale dnešní vládní garnitura si ten 17. listopad přivlastnila, zprivatizovala, a opřela se o něj, protože se nemá o co jiného opírat.
Nevím, co bych k tomu dál řekla. Bylo mi smutno, když jsem se na Národní třídu letos dívala.
Předseda SPD Tomio Okamura v rámci oslav 17. listopadu řekl, že v roce 1939 i 1989 šlo o svobodu slova, a ta má dnes deficit. Vy byste o tom i na základě vlastní právnické praxe mohla vyprávět, ale – zeptám se: jak z toho ven? Jak naplnit ideály roku 1989?
Hlavně musíme na svobodě slova důsledně trvat. Protože oni si demokracii zprivatizovali. »Vy budete říkat to a to – a nic jiného. Protože jen tohle je demokracie.« Kauzy kolem paní učitelky Bednářové a podobně, to je přece něco šíleného. My se vracíme k těžké totalitě a tu nazýváme demokracií! A proto je dobré, že se objevují lidé typu Filipa Turka, Jindřicha Rajchla, Petra Macinky a dalších, a třeba i mého typu, kteří už těch let mají o kousek víc a občas jen kroutí hlavou. V životě by mě nenapadlo, že půjdu ještě do politiky, ale přesně to, že jsou ohroženy základní hodnoty demokracie a principy právního státu, mě tam prostě dokopalo. A já děkuju Kroměřížsku, že přesto, že jsem šla do voleb jako solitérka, mimo všechny velké strany, se semklo, a nakonec mě do Senátu vyslalo. Patrně to tam občané cítili stejně a usoudili, že nezávislá advokátka, která se nebojí říct věci tak, jak jsou, Senátu neuškodí, ale naopak mu může prospět.
Do politiky jste nicméně kdysi nevstupovala jako solitérka, nýbrž v řadách sociální demokracie. A to v době její největší slávy. Proč podle vás nejstarší strana v republice tak uvadla a opakovaně je mimo Sněmovnu?
To se mi strašně těžko hodnotí, protože ze sociální demokracie jsem pryč už více než dvacet let. Strana udělala patrně stejnou chybu jako každá jiná, která skončila v propadlišti dějin. Že příliš zpychla. A začala mít obavy ze schopných lidí ve svých řadách.
Jenom taková malá příhoda… Bylo mi 30 plus a byla jsem začínající, ale poměrně úspěšná advokátka, o mých kauzách se dost psalo, lidé mě měli rádi, dalo by se říct. V roce 2002 jsem kandidovala do Poslanecké sněmovny a nasbírala jsem značný počet preferenčních hlasů v Olomouckém kraji. A namísto aby si tehdy sociální demokracie řekla, »tak tady máme nějakou paní Hamplovou, která opravdu umí lidi oslovit«, bylo vše jinak. Já hodně pracuji pro obce a města, mám spoustu přátel mezi starosty a soustředím se na ně v podstatě pořád, protože si myslím, že dobří starostové jsou pro politiku klíčoví a obce a města jsou pro občany nejdůležitější veřejný prostor. Takže jsem se jim kdysi začala po právní stránce věnovat, uspěla mnohokrát v jejich prospěch i u Ústavního soudu, pořádala pro ně kongresy, vydávala knížky, čímž jsem nabírala na přirozené popularitě. Ve volbách jsem tak dostala sama víc preferenčních hlasů než tři kandidáti nade mnou dohromady. Většího zločinu jsem se nemohla dopustit! Byla jsem úspěšnější než jiní, a to se neodpouští. Začali mi to dávat jasně najevo a já jsem tehdy učinila zásadní životní rozhodnutí. Řekla jsem si: »Tohle ne, holka, tvojí budoucností je profesní kariéra a právo. Tohle nemáš zapotřebí«. Položila jsem jim tam stranickou průkazku a řekla: »Pánové, tak si to dělejte sami.
Myslím si, že podobně přišla sociální demokracie o spoustu dalších schopných lidí. A pak to dopadlo, jak to dopadlo.
Několikrát jste se nazvala solitérkou, aktuálně jste však vstoupila do senátorského klubu ANO. Proč? Abyste přestala být solitérka?
Sice jsem řekla, že jsem solitérka, ale také jsem doplnila, že jsem týmový hráč. Ano, jsem solitérka v tom smyslu, že jsem schopna jít sama hlavou proti zdi, když vím, že to je správně, sama prosazuji svůj právní názor. Pomáhám tam, kde se třeba někteří jiní kolegové advokáti obávali, aby pak nebyli taky terčem útoku, a podobně. Pokud jde o práci v Senátu, já můžu mít stokrát pravdu, ale když nebudu mít podporu, tak ji neprosadím. A za ten rok, jak se sem dostalo více senátorů za ANO, tak jsme se poznali i po lidské stránce, zjistili jsme, že velmi často hlasujeme stejně, kolegové mi také pomohli stát se členkou ústavně právního výboru, já jim zase poradím po právní stránce, zkrátka došli jsme k závěru, že naše spolupráce je efektivní pro nás všechny. Ostatně častokrát komunikuji se senátory napříč politickým spektrem, není pro mne podstatná značka za jménem, ale názor. Mnohokrát jsme se domlouvali napříč různými kluby. I díky tomu například neprošla Senátem nebezpečná Istanbulská úmluva. Už dnes existuje skupina asi 20 až 25 senátorů napříč spektrem, kteří hodně hlasují spolu. Zastávám názor, že u lidí, kteří dokáží mít svůj názor, je úplně jedno, jakou mají značku za jménem. S mírnou nadsázkou říkám, že člověk může být členem strany Sněhurka a sedm trpaslíků a na jeho hlasování to nic nezmění.
Pokud jde o práci v klubu ANO, pak chci být kolegům užitečná svou znalostí práva, a osobně se chci zase s podporou klubu věnovat tématu samosprávy obcí a měst. Ráda bych třeba otevřela téma nového zákona o obcích, který už je přežitý a překonaný stovkami judikátů, a chtěl by omladit a zefektivnit. Pak bych také ráda pomohla starostům a starostkám tam, kde je stát, lidově řečeno, příliš dusí – například v oblasti dotačních kontrol a veřejných zakázek, které někdy postrádají logiku. A že o tom něco vím! Jsem ráda, že jsme se na této odborné spolupráci domluvili.     (Čtěte na stránkách iportaL24)

21.11. 2025     USA očekávají, že Zelenskij podepíše mírový plán do 27. listopadu ...... Spojené státy očekávají, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij podepíše Trumpův plán na mírové vyřešení ukrajinského konfliktu do 27. listopadu, uvedl deník Financial Times s odkazem na ukrajinské představitele.

Američtí představitelé očekávají, že Zelenskij podepíše dohodu "před Dnem díkůvzdání", aby mírovou dohodu představil v Moskvě později tento měsíc a dokončil proces vyřizování do začátku prosince, uvádí zpráva ve čtvrtek.

Zpráva však uvádí, že je velmi nepravděpodobné, že by dohoda byla podepsána do tohoto termínu, protože úředníci v Zelenského kanceláři tvrdí, že Kyjev s některými body plánu kategoricky nesouhlasí. Kyjev údajně také vyvíjí protinávrhy pro americkou stranu.

Ve středu Axios informoval, že Washington vede tajné konzultace s Moskvou za účelem vypracování nového mírového plánu pro vyřešení konfliktu. Později mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko a Spojené státy během jednání na Aljašce diskutovaly o mírovém řešení na Ukrajině a že od té doby nedošlo k žádnému vývoji této problematiky.

Financial Times uvedly, že 28bodový americký mírový plán zahrnuje snížení americké vojenské pomoci, oficiální uznání kanonické Ukrajinské pravoslavné církve, udělení statusu ruského jazyka na Ukrajině, snížení ukrajinských ozbrojených sil a zákaz zahraničních jednotek a zbraní dlouhého dosahu na ukrajinské půdě. Axios uvedl, že plán předpokládá, že Spojené státy a další země uznají Krym a Donbas za legitimní ruská území.      (Sputnik Globe)

Zelenskyj je ochoten jednat o novém mírovém plánu Trumpa pro Ukrajinu ..... Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky ve čtvrtek sdělil ministru armády USA Danovi Driscollovi, že je ochoten spolupracovat s Trumpovou administrativou na jejím novém plánu míru na Ukrajině, informovali americké a ukrajinské úřady pro server Axios. (Foto: Flickr)
Plán požaduje od Ukrajiny obrovské ústupky, včetně předání území, které Ukrajina v současné době kontroluje, Rusku.
Zelenskyj však plán přímo neodmítl, ale souhlasil s jednáním – a jeho kancelář uvedla, že očekává, že o něm bude v nejbližších dnech jednat s prezidentem Trumpem.
Podle ukrajinského představitele předal Driscoll Zelenskému písemnou kopii plánu.
Americký představitel uvedl, že Zelenskyj a Driscoll „se dohodli na agresivním harmonogramu pro podpis“.
Kancelář Zelenského v prohlášení uvedla, že ukrajinský prezident „nastínil základní principy, které jsou pro náš lid důležité, a po dnešním setkání se strany dohodly, že budou pracovat na ustanoveních plánu tak, aby vedla k spravedlivému ukončení války“.
Zelensky později na Twitteru uvedl, že Ukrajina je „připravena na konstruktivní, upřímnou a rychlou práci“ na Trumpově plánu na ukončení války.
Driscollova delegace původně plánovala cestu na Ukrajinu, aby projednala vojenskou technologii a strategii, než ji Bílý dům požádal, aby pomohla „zahájit jednání“ se Zelenskym jménem amerického vyslance Steva Witkoffa a ministra zahraničí Marca Rubia, uvedl druhý americký úředník.
Plán, který vypracovali Witkoff a další američtí úředníci po konzultaci s Rusy, vyvolal v Kyjevě a evropských hlavních městech šok, když Axios v úterý odhalil jeho existenci.
Plánované setkání mezi Zelenským a Witkoffem se na začátku tohoto týdne nezdařilo poté, co americká strana uvedla, že Zelenský neprojevil ochotu vážně se tímto plánem zabývat.
Ukrajinský představitel však Axiosu sdělil, že Zelenskyj byl během setkání s Driscollem smířlivější. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme spolupracovat, aby bylo možné dosáhnout míru,“ uvedl představitel.
Trumpova administrativa se ve středu a ve čtvrtek snažila ujistit Ukrajinu a její evropské spojence, že plán je „živým dokumentem“ a že jejich postoje budou zohledněny, uvedl americký představitel.
Witkoff ve čtvrtek ráno v telefonickém rozhovoru ujistil německého ministra zahraničí Johanna Wadephula, že nový plán je „rámcem myšlenek“, který zahrnuje ukrajinské i ruské postoje, uvedl americký úředník.     (Čtěte na stránkách AC24)

Donald Trump schválil 28-bodový mírový plán pro Ukrajinu a Zelenský má strach jej odmítnout! Donbas mají Rusové dostat prozatím od Ukrajiny jen do časově neomezeného “pronájmu” naproti poplatkům a časem se prý uvidí, co bude dál! Keith Kellogg jako hlavní vyjednavač pro Ukrajinu a přítel Kyjeva v lednu rezignuje na svoji funkci! A právě v této situaci Gerasimov oznámil Putinovi osvobození Kupjansku! ..... Americká televize NBC News právě potvrdila, že informace uniklé ve středu o tom, že existuje nový mírový plán pro Ukrajinu, jsou nejen pravdivé, ale že dokonce tento plán osobně schválil americký prezident Donald Trump a Kyjev byl již o návrhu informován, včetně evropských spojenců.
Zelenský se zatím neodvážil návrh nijak komentovat a natož odmítnout, navzdory dezinformačnímu článku v jednom velkém českém deníku, že prý Zelenský návrh odmítl. Ne, na to Zelenský v jeho situaci, kdy stojí jednou nohou v kriminálu v důsledku korupční kauzy Timura Mindiče, nemá odvahu. Ukrajinský tisk do této chvíle o Zelenského postoji k plánu mlčí a zatím zaznívají jen výroky od představitelů EU, kteří samozřejmě návrh z fleku odmítají, protože jim kazí plán na válku s Ruskem, kterou Brusel naplánoval a schválil na rok 2030, jak už jsme informovali zde.
Americká NBC oznámila, že Trump schválil 28-bodový mírový plán pro Ukrajinu!
A zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg plánuje v lednu odstoupit, informovala ve středu agentura Reuters s odvoláním na zdroje. Článek přichází uprostřed zpráv, že USA předložily Kyjevu mírový plán, který požaduje, aby se vzdal území ve prospěch Ruska. Několik zdrojů agentuře sdělilo, že tento vysoký úředník si datum své rezignace vybral na základě zákona, který omezuje funkční období dočasných zvláštních vyslanců bez potvrzení Senátem na 360 dní.
Zatím není jasné, kdo by ho mohl nahradit. Jeho odchod bude v Kyjevě „nežádoucí zprávou“, poznamenala agentura Reuters, která Kellogga popsala jako „sympatizujícího posluchače“, který je připraven se přiklonit k proukrajinskému postoji. V minulosti generál prohlásil, že Západ musí „zajistit, aby Ukrajinci nebyli postaveni do pozice, kdy budou jednat ze slabé pozice, ale z pozice síly“, a zároveň se postavil proti myšlence jakýchkoli územních ústupků vůči Rusku.
Tento mírový návrh je v jedné věci jiný. Kyjevu ho předkládá sám Trump jako “svůj” návrh! Odmítnout ho bude pro Zelenského velmi zlé
Co je zásadní a podstatné, tak plán má plnou podporu Donalda Trumpa a je to tedy jeho návrh s jeho souhlasem, což pro Zelenského celou věc značně komplikuje. Ruský návrh bez přímé podpory Trumpa by Zelenský klidně z fleku odmítl, ale Trumpův návrh jen tak z fleku odmítnout přímo nejde.
Ne v situaci, v jaké se Zelenský nachází, když jeho jméno figuruje v obvinění, Američany v roce 2014 zřízeného a dodnes kontrolovaného, protikorupčního úřadu NABU, kde se uvádí, že jeho vliv prezidenta byl korupční skupinou osob okolo Mindiče využíván k nátlaku na firmy a představitele podniků, aby odváděli peníze korupční skupině. Trump navíc vyslal do Kyjeva celkem 3 generály Pentagonu:
Daniel P. Driscoll — Secretary of the Army (tajemník vojenského výboru armády USA)
Randy George — Chief of Staff of the U.S. Army (náčelník gen. štábu US Army)
Chris Donahue — General, Commanding General of U.S. Army Europe & Africa (velící generál amerických vojsk v Evropě a v Africe)
Schůzka byla podle NBC plánována delší dobu, ale podle analytiků se prý absolutně zdá, že je to až velká náhoda, že přijedou do Kyjeva na jednání se Zelenským přesně ve chvíli, kdy se dostanou na veřejnost informace o novém Trumpově 28-bodovém plánu.
Naší redakci se od našeho zpravodaje v USA podařilo získat pracovní dokument, který podle našeho zdroje není zřejmě finální, jde prý o Trumpovu pracovní verzi, ale od středečního odpoledne se šíří mezi americkými novináři. Zatím žádná mainstreamová stanice s ním ven nevyšla, protože dokument nebyl oficiálně publikován a potvrzen, ale dá se tušit, že nebude daleko od finální verze.
Uniklá pracovní verze 28-bodového mírového plánu Donalda Trumpa pro Ukrajinu (model „cash-for-land“ a pronájem Donbasu)
Navíc, nové úniky médií – zejména The Telegraph [zde], které sekundárně citují agentury a média jako APA, Liga.net či ukrajinský Espreso – upřesňují, že tzv. 28-bodový mírový plán USA počítá s tím, že Rusko nebude Donbas formálně anektovat, ale bude si ho „pronajímat“ od Ukrajiny, zatímco Kyjev si má ponechat právní vlastnictví regionu. Jako deblokační mechanismus to dává smysl, ale i přesto to může pro Kyjev být nepřípustné, protože i tento plán s kvazi-pronájmem trvá na stažení ukrajinských vojsk ze zbývajících západních oblastí DLR a LLR. .....      (Čtěte na stránkách AENews)

Londýnská policie ve 160 částech města nevyšetřila za tři roky žádný zločin, vyjma urážek islámu ..... V Britanistánu již očividně začínají zcela otevřeně přecházet na právo šaría, když je rouhání proti Alláhovi považováno za nejhorší trestný čin. Zatím tedy přinejmenším v Londýně, kde již otevřeně přiznávají, že mnohé trestné činy vůbec neřeší, čímž se také uměle snižuje kriminalita.
Policisté jsou totiž přetíženi vyšetřováním lidí, kteří něco napsali na sociálních sítích, což je však problém celého Britanistánu, tedy nejen jeho muslimem vedené metropole.
Metropolitní policie nedokázala během tří let vyřešit jediný skutečný zločin ve 160 částech Londýna, ale zatkla přes 1 700 lidí kvůli svobodě projevu.
Pokud se náhodou chystáte do tohoto budoucího chalífátu, pak nežádejte britskou policii, aby vyšetřovala skutečné zločiny. Vážně, ani se o to nepokoušejte. Nemá to cenu…
Podle údajů ministerstva vnitra vedlo loni pouze šest procent trestné činnosti ke konkrétnímu obvinění.
Hlášení domácích vloupání sice o něco kleslo, ale v polovině země nebyl za poslední tři roky vyřešen ani jeden případ. Ve více než 160 částech Londýna se Met Police nepodařilo vyřešit za stejné období ani jeden případ.
Některými trestnými činy se policie úplně přestala zabývat. Před dvěma měsíci policie oznámila, že už nebude vyšetřovat krádeže kol na nádražích, pokud tam bylo kolo ponecháno déle než dvě hodiny. Je to fakticky jasná pozvánka zlodějům.
Mnoho lidí již přestalo krádeže hlásit, protože ví, že je nikdo nebude řešit.
Proto „klesá kriminalita.“ A nejde jen o Londýn. Také v New Yorku nebo Chicagu se objevují stejné falešné statistiky, podle kterých  kriminalita klesá. Kriminalita však ve skutečnosti neklesá.
Policie prostě nereaguje, nevyšetřuje ani nepřijímá hlášení a v mnoha případech už lidé ani nezkouší volat policii.
Kriminalita je za Starmerova režimu prostě novou normou. To vše je součástí obohacení Pákistánem.
Například krádeže mobilů vzrostly v roce 2024 o ohromujících 153 procent. Oxford Street má nyní modré čáry, za kterými se doporučuje projít, pokud nechcete, aby vám mobilní telefon ukradl kolemjdoucí zloděj.
Situace je tak špatná, že Austrálie, Nový Zéland, Francie a dokonce i Mexiko varují své občany před cestou do Británie.
Podle nových vládních plánů  bude nyní propuštěno až 45 000 zločinců, kteří měli být posláni do vězení. Tisíce dalších získají úlevy a budou propuštěni po odpykání pouhé třetiny trestu.
Nebo samozřejmě mohou být prostě omylem vypuštěni ven, což se opakovaně stalo i u závažných zločinců.
Ale jsou tu dobré zprávy. Pokud jste byli okradeni, nemusíte obtěžovat policii. Všichni policisté jsou totiž zaneprázdněni zatýkáním ideových zločinců a rouhačů, kteří něco napsali na sociálních sítích.
Zvlášť pokud se to týká islámu. Pak si můžete být jisti, že takový zločinec bude tvrdě potrestán.
Starmerův režim zatýká měsíčně přes 1 000 lidí za příspěvky na sociálních sítích.
Rekordní počet je 12 000 zatčení ročně. Počet zatčení za projev se více než zdvojnásobil z 5 502 v roce 2017 na více než 12 000 od roku 2022. každý rok se počet zatčení zvyšuje o 1 000 nebo více.
London Times nedávno informovaly, že „britská policie denně zatýká více než 30 lidí za online příspěvky.“ Londýnská Metropolitní policie 24 hodin denně monitoruje sociální média, což vede téměř k okamžitým zatčením.
Metropolitní policie zatkla ohromujících 5 332 lidí za projev a jen v roce 2023 to bylo 1 700 zatčení za projev.
Poté, co muslimský terorista zavraždil tři britské dívky, byla 55letá žena vytažena z domu, zatčena a držena 36 hodin za „zveřejnění nepřesných informací“, že je muslim.
Pokud vás někdo bodne při pálení Koránu, budete zatčeni a útočník bude propuštěn. Pokud si z islámských teroristů uděláte legraci nebo je jakkoliv kritizujete, budete zatčeni.
Klidně páchejte jakýkoli zločin, který chcete. Britská policie nic neudělá. Ale pokud tweetujete, budete zatčeni v tempu, které se jen tak nevidí.
Nejvyšší míra zatčení za online „myšlenkové zločiny“ byla zaznamenána policií v Cumbrii, kde bylo zatčeno 42,5 ideových zločinců na 100 000 lidí, což bylo 217 zatčení v roce 2024.
Pojďme si tyto údaje shrnout:
Ve více než 160 částech Londýna se Metropolitní policii nepodařilo vyřešit ani jeden zločin za VÍCE NEŽ TŘI ROKY.
Metropolitní policie za stejnou dobu zatkla ohromujících 5 332 lidí za projev.
Jen v roce 2023 provedla 1 700 zatčení za projev.
Takto vypadá policejní stát v zemi, o které nám tvrdí, že je „liberální demokracií.“
Přitom má více zatčení za myšlenkové zločiny než většina zemí, které nám média prezentují jako „diktatury.“
A Německo již v počtech myšlenkových zločinců šlape Britanistánu na paty…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Strašidelná zarputilost ..... Je až neuvěřitelné, jakou zarputilostí se liberálové prezentují. Její míra je shodná s tím, jak se chová kyjevská junta. Lidské životy, soukromé vlastnictví či osobní svoboda pro ně nejsou ničím. Preferují moc, přístup k vlastnímu blahobytu a dělají vše pro totální destrukci našeho světadílu. Mají též po ruce plno pěšáků ignorujících indicie potvrzující naprostý nezájem elit o jejich osud, také médií připravených manipulovat s davem. Nezapomeňme ani na placený politický neziskový sektor.
  Evropská komise si uzurpuje právo na vydávání veškerých rozhodnutí ovlivňujících život v Evropě. Možná, kdyby ji vedli inteligentní lidé vzešlí z demokracie a mající potřebu pracovat pro vzkvétající světadíl s přihlédnutím k jednotlivým národním identitám a státům, dokázali bychom částečně její postavení akceptovat. Bohužel vše je jinak a lidmi nevolený orgán vedený šílenci, nad nimiž vyčnívá porodní bába Leyenová, už dávno nemá u obyvatel žádný respekt a důvěru. Místo toho ji vnímáme jako zločineckou organizaci vedenou osobou s mafiánským přístupem a podporovanou tvrdým evropským liberálním jádrem. To, jakým způsobem se Evropská komise drží naprosto děsivého Green dealu, LGBT, příprav na válku s Ruskem, to vše bez ohledu na pravděpodobně velmi drsné následky, je doslova šokující. Její nulový zájem o občany, státy či průmysl a ekonomiku by už dávno měl každého z nás poslat do ulic. Proč se to neděje, je záhadou.
  Opusťme (nejlépe EU) Evropu a pojďme k nám. Nerespektování výsledků voleb se stává standardem a po Rakousku a Rumunsku jsme se i my dostali do situace, kdy se vše neděje dle zvyklostí. liberální prezident, jehož zvolení bylo velmi těsné, odmítá jmenovat premiérem svého bývalého rivala z boje o Hrad. Drží tak u moci poraženého expremiéra a vládu, na níž se každý den „provalí“ nějaký nový průšvih. Opakovali bychom se, kdybychom sem opět dali soupis všech kauz a afér kolem ODS, Top09, STAN, Pirátů a Lidovců. Je jich tolik, že ani komunisté si nedovolili být tak arogantní k zákonům. Neochota jmenovat premiéra bývalého komunistického rozvědčíka majícího za manželku armádní politručku z dob vlády KSČ, navíc vedeného zarytým obdivovatelem amerických Demokratů Kolářem, je natolik zjevná, že se lze obávat dalších průtahů. Přiznejme si, že Ústavu máme děravou a hradní tandem ve spojení s bývalým komunistou a expředsedou Ústavního soudu Rychetským je schopen tuto taktiku udržovat až do dalších voleb. Lze je přechytračit, ale k tomu by musela být vůle.
  Fiala tak tímto získává čas pro další rozklad České republiky. V Bruselu jsou na programu důležitá jednání o budoucnosti Evropy a Kolář tam Babiše nepustí. Loutka Pavel tak vládě v demisi nechal volný prostor nejen na úklid na ministerstvech, ale zároveň zařídil loajálnímu Fialovi další výlet do Evropské rady s tím, že může páchat ještě větší škody. Je jim naprosto jedno, jaké následky to pro Českou republiku bude mít. Štvaní proti Rusku nebo bezvýhradná podpora zkorumpovaného vedení Ukrajiny už jsou v EU běžné. Stejně „úspěšně“ může  vypadat i „obrana“ proti Green Dealu i 3.světové válce. Žádná totiž nebude, Fiala je zvyklý poslouchat Leyenovou na slovo. Takže nás čekají povolenky, zbrojení, LGBT, migranti a další provětrávání peněženek. A jistě si dokážete představit, jak by se Fiala choval při uvědomění, že mu nic nehrozí, protože je v té demisi.
  Na Ukrajině se schyluje k dramatu. Američané už dali jasně najevo, jak si představují mír. Zelenskyj o jejich návrhu nechce slyšet. Jenže za poslední tři roky nakradl i z amerického tolik, že mu hrozí jak vyšetřování z této strany, tak i lynč od vlastních. Zatím se to vaří kolem něj, čemuž Rusové přihlíží s úsměvem, ale nebude li ochoten se domluvit, může se s ním dít cokoliv. Otázkou zůstává, zda li mu to dojde, nebo bude li pokračovat ve své zarputilosti ve válce do posledního muže. Hraje vabank, o všechno. Ostatně to i Fiala s Rakušanem. Všem jim totiž hrozí mnohem více než jen konec ve funkci. A proto možná ta zarputilost.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Rakovina u mladých je na vzostupe: Štúdie vinia ultraspracované potraviny, no prehliadajú slona v porceláne ..... So zdravím celej generácie sa deje niečo zlovestné a odpovede nie sú také jednoduché, ako by vás chcel lekársky establišment presvedčiť.
Po desaťročia bola rakovina hrubého čreva problémom starnúcich ľudí a vzdialenou hrozbou pre ľudí v najlepších rokoch. Dnes sa objavuje znepokojivý nový normál, keďže mladí dospelí, najmä ženy, čelia diagnózam tejto rakoviny v nebývalej miere.
Hoci prelomová štúdia oprávnene poukázala prstom na toxický nápor ultraspracovaných potravín, vo vzduchu stále visí kľúčová otázka, ktorú ignorujú práve vedci zaoberajúci sa touto epidémiou.
Prečo sú v ére masívnych a bezprecedentných imunologických intervencií štúdie tak zámerne slepé voči potenciálnej úlohe očkovania proti Covidu-19 pri ochromovaní imunitného systému mladých ľudí a vyvolaní rozmachu rakovinových ochorení?
Diskusia o tomto náraste rakoviny je neúplná a verejnosti sa predkladá naratív, ktorý sa neustále vyhýba slonovi v porceláne (hlavnému vinníkovi).
Útok spracovaných potravín na vaše črevá vytvára vhodné podmienky pre rakovinu
Čo presne konzumujete, keď siahnete po tej pochutine v peknom balení? Ultraspracované potraviny nie sú potraviny; sú to umelo vyrobené jedlé látky plné emulgátorov, umelých sladidiel, konzervačných látok a chemických prísad určených na generovanie zisku pre výrobcu a predajcu.
Dlhá trvanlivosť nie je na zabezpečenie ľudskej vitality. Nedávna štúdia Zdravotných sestier II, ktorá sledovala takmer 30 000 žien viac ako dve desaťročia, odhalila mrazivú súvislosť.
Ženy, ktoré konzumovali najviac týchto falošných potravín – približne 5,7 porcie denne, čo predstavuje jednu tretinu ich celodenných kalórií – mali výrazne vyššiu pravdepodobnosť vzniku konvenčných adenómov s včasným nástupom (vo veku nižšom ako je bežné).
Tieto adenómy sú abnormálne výrastky, ktoré sú priamymi prekurzormi rakoviny hrubého čreva. Výskum odhalil obzvlášť zákerného vinníka: umelo sladené nápoje.
Milióny mladých žien, ktoré veria, že výberom nápojov s umelými sladidlami robia zdravú voľbu, namiesto toho dávkujú svojim telám chemikálie, ktoré systematicky ničia ich vnútorné obranné systémy.
Na bunkovej úrovni pôsobia tieto prísady ako nenápadní sabotéri, ktorí narúšajú kritickú bariérovú funkciu čriev a menia krehkú rovnováhu mikrobiómu.
Toto spoločenstvo prospešných baktérií je vašou prvou obrannou líniou a keď sa zrúti, otvoria sa brány pre zakorenenie sa chronického zápalu. Zápalové prostredie je práve tou pôdou, kde sa zasejú a živia semená rakoviny.
Nezodpovedaná otázka: Imunologická slepá škvrna
Prečo k tomuto nárastu rakoviny dochádza práve teraz a prečo je taký agresívny u mladých ľudí?
Časová os explózie konzumácie ultraspracovaných potravín skutočne kopíruje nárast prípadov rakoviny, ale táto korelácia môže skrývať bezprostrednejší a silnejší katalyzátor.
Zoberme si monumentálny posun, ku ktorému došlo v globálnom zdraví populácie za posledné tri roky. Sme svedkami najväčšieho experimentálneho zavádzania vakcín v dejinách ľudstva s predstavením mRNA vakcín proti Covidu-19.
Táto nová technológia inštruuje vlastné bunky tela, aby sa stali továrňami chrliace hrotové proteíny vírusu SARS-CoV-2 namiesto produkovania toho, čo bunky potrebujú pre svoj život.
Čo však mainstreamová obec odmieta adekvátne riešiť, je fakt, že tieto hrotové proteíny nie vždy zostávajú lokalizované; môžu sa prenášať krvným obehom, hromadiť sa vo vzdialených orgánoch a spúšťať trvalú zápalovú reakciu.
Imunitný systém, ktorý má za úlohu reagovať na tento pretrvávajúci cudzí proteín, sa môže stať dysregulovaným a vyčerpaným. Toto nie je špekulácia; je to zdokumentovaný mechanizmus týchto nových technológií.
Prečo teda komplexná štúdia, akou je štúdia Zdravotných sestier II, ktorá má schopnosť sledovať takéto nuansy, túto premennú úplne ignoruje?
Prečo nie je naliehavé skúmať, či tento neustály imunologický poplach zvoniaci v telách mladých žien nenarúša ich prirodzenú schopnosť identifikovať a ničiť rakovinové bunky skôr, ako sa z nich vytvoria polypy a nádory?
Je možné, že problém nie je len v spracovaných potravinách? Je možné, že tie isté ženy, ktoré sa obracajú na nezdravé jedlo, sa obracajú aj na „vedecké vakcíny“, ktoré spôsobujú ešte väčšie škody ich imunitnému systému a vystavujú ich riziku rakoviny?
Záver
Diskutovať o náraste rakoviny u mladých ľudí a zároveň vynechávať vplyv covidových vakcín, ktoré zásadne menia imunitné funkcie, je ohromujúcim zlyhaním vedeckého skúmania.
Je to slepé miesto, ktoré hraničí s nedbanlivosťou a ponecháva verejnosti len polovicu príbehu a žiadnu skutočnú ochranu, ktorú si zaslúži.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Táhněte do háje, všichni pryč! ..... Kam juknu, tam střet zájmu. Kam strčím ucho slyším střet zájmu. No není to na palicu?
Pomalu uklízím a přitom vařím, ale je to práce na houby. Protože kde otevřu nějakou skříňku nebo zásuvku, tam na mě vybafne: „Taky máš střet zájmů! A dokud ho neodstraníš, nedostaneš oběd, Mili.“
To je vážně v hajzlu. Už skoro měsíc, den co den, poslouchám, jak je Babiš ve střetu zájmů, a celá ta vládnoucí banda i s jejich poskoky snad nemají jiné téma. Tak si říkám, že než to skončí, tak Babišovi narostou ještě jedny uši, a my budeme místo oběda žvýkat střet zájmů.
Jojo, chápu vás. Jak se to sakra těžce kouše! Slovák a pracháč. Kdyby to byl Čech, nebo aspoň Moravan, to by snesli líp, ale to ne. Babiš je Slovačisko jako hrom, fištróna má dobrého, rozum ve vlastní hlavě a ještě si to Slovačisko sedne znovu do křesla premiéra? To bolí a těžko se to kouše!
To už jsme slyšeli od Bendy docela natvrdo a já bych řekla, že jeho pocity má hodně lidí. Ta povýšenost většího bráchy je ještě nepřešla. Ta závist, že si Slováci vedou i bez nás docela dobře. Ta bezmoc, že na ně každý kašle a má je jen za poskoky EU. To musí sakra bolet. Jojo, bují v nich rasismus vůči Slovákům, a Babiš je jejich představitelem.
Jsem ráda, že jsem poloviční Slovačisko. Máme horkou krev a nejsme studení jak Fiala. Kruci, on by mohl dělat mrazák bez zásuvky a žena by ušetřila za elektřinu! I když, prachy na Barmské ženušky jim vynáší dost.
Docela se těším na ty kyselé ksichty, až to skončí, nová sestava začne vládnout a Babiš bude i jejich premiérem. Protože my jsme museli vydržet čtyři roky vlády Fialy. Bude to fifty-fifty. Jen se modlím, aby to dopadlo aspoň tak. Raději ztratit nějaké prachy, než jít do války.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Testují, co ještě vydržíme: Jestli jsme opravdu už jen bezduché ovce. Skenování soukromých zpráv má být nová norma! Horší než jakákoli totalita v dějinách? Chat Control je na stole. Projde? Co na to naši politici? Skutečný Rubicon ..... Milan Kramberger se znovu vrací k pokusu Bruselu prosadit nařízení, které by umožnilo plošné skenování všech soukromých zpráv, což již bez zábran otevírá cestu k režimu, v němž se každý mění v objekt permanentního dohledu, soukromí zcela přestává existovat a brány bruselského koncentráku se otevírají
Evropská unie znovu otevřela svůj návrh nařízení s mystifikačním a falešným názvem Nařízení o prevenci a boji proti sexuálnímu zneužívání dětí (Regulation to Prevent and Combat Child Sexual Abuse) – veřejností označovaný jako Šmírování soukromých zpráv („Chat Control“).
Návrh předložila Evropská komise už v roce 2022, avšak po zdrcující kritice expertů, ochránců soukromí, technologických firem i některých členských států byl dlouhou dobu uložen k ledu. Na podzim a v listopadu 2025 se však debata znovu rozhořela, protože Rada EU představila nové (údajně kompromisní) verze textu.
Oficiálním cílem je boj se sexuálním zneužíváním dětí (CSAM). Proti tomuto cíli jako takovému nikdo nic nenamítá. Problém leží v prostředcích. Aktuální návrh totiž počítá s tím, že poskytovatelé komunikačních služeb mohou být donuceni k nasazení detekčních technologií, které budou prohledávat obsah komunikace uživatelů. A to i tehdy, když je komunikace šifrovaná end-to-end.
Aktuální verze z roku 2025 se snaží působit „umírněně“: mluví o detekci pouze u služeb vyhodnocených jako „vysoké riziko“ a částečně nahrazuje povinnost jakousi „dobrovolnou možností“. Ve skutečnosti však detekční příkazy („detection orders“) zůstávají – a jsou právně závazné. Poskytovatel, který dostane příkaz, bude muset zavést technologii, jež dokáže rozpoznávat známý i nový (tzv. „nově vytvořený“ či „dříve nezachycený“) informační materiál.
To technicky znamená skenování obsahu uvnitř zařízení nebo těsně před zašifrováním.
Z hlediska dopadu je situace jasná: jde o regulaci, která zasáhne většinu komunikačních služeb v EU, od Messengeru, WhatsAppu a Signalu až po cloudové služby či sdílené fotogalerie.
Společným jmenovatelem všech verzí je to, že návrh mění samotnou logiku digitální komunikace: co bylo dosud soukromé, by se mělo stát scanovaným, vyhodnocovaným a případně hlášeným.
Fízlování v praxi
Aby návrh fungoval, musí být do komunikace implementovány nástroje, které dělají v zásadě toto:
Skenují obsah zpráv, obrázků a videí
Vyhodnocují ho algoritmy, často strojovým učením.
Odesílají podezřelé případy úřadům.
To vše se má dít nikoli na serveru, ale přímo na zařízení uživatele, protože šifrované aplikace nejsou schopné číst obsah jinak. Z praktického hlediska to tedy znamená, že bude nutné instalovat klientský skenovací software, aplikace budou muset umět analyzovat obsah ještě před šifrováním,
a šifrování již nebude absolutní – bude „podmíněné“, „zpřístupněné“, či přímo oslabené.
Pokud tedy poskytovatel dostane detekční příkaz, bude muset určitým způsobem obejít šifrování, zavést technologii rozpoznávající obrázky a texty - a archivovat a předávat data případně označená jako „podezřelá“.
To vede k realitě, o níž EU veřejně příliš nemluví: V praxi bude každá soukromá zpráva analyzována, než vůbec opustí telefon.
Navíc systém musí být schopen detekovat nejen „známý“ CSAM (tj. hashované obrázky), ale i dosud neznámý materiál, což je technologicky neřešitelné bez masivního strojového učení přímo nad osobním obsahem uživatelů. To logicky znamená falešné pozitivity, náhodné vyhodnocování nevinných fotografií dětí, rodinných snímků nebo dokonce běžného textu.
Praktický scénář tedy vypadá takto: Uživatel pošle fotografii svého dítěte babičce → algoritmus zpanikaří, pokud shledá určité rysy „rizikovými“ → obsah je označen a nahlášen → uživatel se může stát terčem vyšetřování či blokace.
A to vše bez vědomí adresáta, protože detekce bude podle návrhu probíhat skrytě – jinak by postrádala účinnost.
Falešné dobro nad zákonem
Z právního pohledu je návrh doslova exploze problémů. EU deklaruje, že chce chránit děti, ale už méně zdůrazňuje, že přitom ničí práva milionů nevinných lidí.
Návrh přímo naráží na Chartu základních práv EU (které jsou již nyní dosti iluzorní), zejména čl. 7 – respekt k soukromému a rodinnému životu, čl. 8 – ochrana osobních údajů a čl. 11 – svoboda projevu a informací.
Zavedením plošných skenerů vzniká preventivní, plošný a neadresný zásah, který neodpovídá zásadě proporcionality. Státy dosud mohly sledovat člověka jen v případě podezření. Chat control tento princip ústavního práva otáčí naruby: všichni jsou potenciálně podezřelí a teprve algoritmus určí, kdo se má stát cílem vyšetřování.
Navíc jde o zásah do samotné podstaty digitální bezpečnosti. Šifrování není hračka ani komfortní přídavek – je to základní stavební kámen ochrany dat. Oslabením šifrování se vytváří slabé místo, které mohou zneužít nejen unijní orgány, ale i cizí státy, hackeři, organizované skupiny.
Eticky je situace ještě horší: návrh činí z každého občana objekt prohlídky, kriminalizuje běžné rodinné snímky, narušuje vztah mezi novinářem a zdrojem a dodává státům nástroje, které nikdy v historii neměly v tak jemné a intimní podobě.
A přesto se tváří, že je to „pro dobro dětí“.
Jednou vznikne, nezanikne
Když se text návrhu odloží stranou a podíváme se na důsledky v praxi, vyvstává děsivá skutečnost: chat control by proměnila celoevropský digitální prostor v prostředí, kde se nikdo nemůže chovat přirozeně.
Soukromí by přestalo existovat. Doslova. Jakmile je komunikace skenována ještě před odesláním, uživatel už není vlastníkem svého soukromého prostoru – je jen nájemníkem v systému, který předává klíče třetím stranám.
Bezpečnost by byla iluze. Každé oslabení šifrování automaticky vytváří díru, kterou mohou zneužít: hackeři, cizí státy, organizované skupiny, vyděrači, korporace, či kdokoli další se schopnostmi a motivací. Důsledkem je paradox: opatření, která mají chránit děti, zvýší celkovou kybernetickou zranitelnost společnosti, protože rozbije to, co fungovalo – silné šifrování.
Sociální dopad bude ještě hlubší. Když člověk ví, že jeho komunikace může být neustále analyzována, začne přemýšlet nad každou větou. Vznikne autocenzura, která bývá typická pro ty nejhorší totality. Už nebude možné sdílet citlivé či intimní věci bez strachu, že algoritmus vykáže varování.
Firmy, které stavějí na důvěrnosti – právníci, psychologové, lékaři – budou nuceny vysvětlovat klientům, že jejich zprávy nemusí být bezpečné. Novináři ztratí možnost chránit zdroje. Nikdo nebude mít jistotu, že není sledován.
Až EU vybuduje takovouto systémovou infrastrukturu prohlížení soukromých sdělení občanů, jednou vybudovaná infrastruktura nezmizí. Naopak – bude čekat na své další využití.
Nejde o děti
Oficiální argumentace je vznešená, emotivní a marketingová: „chráníme děti“. Ale skutečná mocenská logika návrhu směřuje jinam. Regulace otevírá dveře bezprecedentnímu rozšíření státní kontroly nad digitálním prostorem. A takové příležitosti se vlády obvykle drží jako klíště.
Tady nejde o děti. Tady jde o precedent. Pokud jednou vytvoříte právní a technickou možnost skenovat komunikaci všech občanů, můžete ji kdykoli rozšířit na boj s „dezinformacemi“, sledování politických oponentů, potírání nepohodlných skupin, ekonomickou kontrolu, potlačování protestních hnutí. Málokterý protiproudař pochybuje o tom, že tento úmysl skrytě stojí již u samotného počátku celé iniciativy.
Druhý motiv je technologicko-ekonomický. Takto rozsáhlé systémy detekce, ukládání a vyhodnocování dat znamenají miliardové zakázky pro firmy, které se specializují na AI a bezpečnostní software. Už nyní se o veřejné prostředky hlásí technologičtí giganti a různé „neziskové“ organizace pracující pro státní aparát.
Pokud jde o samotné státy, získají něco, co dosud neměly: průhled do každodenního života obyvatel. A nikdo se tvářit nebude, že tato možnost nebude lákat.
Všichni, kdo komunikují, budou komunikovat ve stínu. A to je přesně to prostředí, v němž se totalitě daří nejlépe.
Orwell by zíral
Návrh EU představuje největší útok na soukromí v evropských dějinách. Ano – větší než plošné odposlechy ve starých režimech, větší než papírové složky, větší než databáze StB či KGB. Ty totiž pracovaly manuálně, omezeně a neefektivně. Chat control by naopak monitoroval všechny v reálném čase, bez mandátu, bez podezření, bez konkrétního důvodu.
George Orwell varoval před světem, kde je teleobrazovka, kterou nelze vypnout.
EU nyní navrhuje mobilní telefon, který nelze umlčet – protože skenuje i tehdy, když o tom nevíte.
Jestli ještě z důvěry mezi občanem a státem, nebo dokonce Evropskou unií něco zbylo, toto je její naprostá destrukce. Arogance moci, která se schovává za ochranu dětí, aby si vybudovala systém neomezeného dohledu. Ve jménu „bezpečnosti“ se mají obětovat zbytky základních principů, které tvořily naši společnost: presumpce neviny, soukromí, ochrana dat, svoboda projevu, nezávislá komunikace...
Kdyby podobný návrh předložil v minulosti jakýkoli totalitní stát, Západ by ho okamžitě odsoudil. Dnes jej předkládá samotná Evropská unie – a ještě se tváří, že jde o projev humanity.
Je to drzost. Je to nehoráznost. Je to signál, že jsme se ocitli na křižovatce dějin – a že pokud se společnost nevzepře, další kroky už přijdou samy:
Co dnes projde jako „ochrana dětí“, zítra projde jako „ochrana demokracie“. Nebude cesty zpět.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Ladikova glosa: Když dvě vládní strany podle svědků vysávají 80 % z organizované korupce, tak se nic neděje ..... Přátelé, už je to přesně MĚSÍC (18. října 2025), co v kauze Dozimetr–Hlubuček padla BOMBA, kterou mainstream totálně ignoruje:
TŘI (!) spolupracující obvinění (Ti, kteří nemohou lhát, protože jakmile by zalhali, okamžitě ztrácejí status a jdou sedět) shodně vypověděli:
 Z korupčního kolotoče na pražském magistrátu a v Dopravním podniku šlo 80 % úplatků a provizí přímo do dvou vládních stran – TOP 09 a STAN.
Osmdesát procent. Tedy ne nějaký drobný podíl, ale drtivá většina z desítek a stovek milionů! A co se děje měsíc po této výpovědi?
Policie: mlčí. Velká média: mlčí. „Obránci demokracie“ z neziskovek: mlčí
Místo toho nás týden krmí: Rajchlovým nahatým zadkem, plakátkem SPD někde na sloupu, 8 let starými posty Filipa Turka a teď nově „skandálem“, že někdo pověsil ukrajinské vlajky na plot Okamurova domu.
To je prý to opravdu velké ohrožení české demokracie? To jako vážně?
Když dvě vládní strany podle svědků vysávají 80 % z organizované korupce, tak se nic neděje. Ale když někdo pověsí vlajku nebo napíše starý post, tak je konec světa.
Přátelé, to už není jen pokrytectví. To je organizované mlčení o největším korupčním skandálu od dob Nečasovy vlády. A my to máme jen tak spolknout?.
IDNES: Ruská špionážní loď Jantar je na okraji britských vod severně od Skotska. Je to plavidlo navržené ke sbírání informací a mapování našich podvodních kabelů,“ uvedl Healey na úvod svého proslovu v sídle britského premiéra.
Tuž dovolte mi překlad: Ruska loď pluje v mezinarodnich vodach a robi přesně to, co robi podobne loďky NATO a ostatnich – špionaž. Na rozdil od ostatnich zatím nevyhazuje plynovody do povětři.
Ivan Šrámek na Deníku TO: Prezident Petr Pavel oddaluje nezbytné, co to jenom jde. Nesmyslně stupňuje požadavky, na které v podstatě nemá nárok, nebo jsou velmi na hraně toho, co může – což by za Zemana nebo Klause vyvolalo „libfašounské“ vzepjetí Národní fronty politických (ne)ziskovek.
Jindřich Rajchl: Tak už víme, proč Fialova vláda dělala kolem rozpočtu na rok 2026 s krycím názvem Stanjurova pomsta takové cavyky. Snažila se zakrýt fakt, že reálný deficit nečiní 286 miliard, nýbrž 370 miliard korun.
Miloš Zeman pro Parlamentní listy: Petr Pavel se snaží zachovat Fialovu vládu co nejdéle. Umožňuje to děravá ústava, která nestanoví lhůty tam, kde by je stanovovat měla. Vláda v demisi nemá lhůtu, jak dlouho může působit. Ve skutečnosti by to mělo být tak, že by ústava stanovila nějakou lhůtu a po ní by prezident měl povinnost jmenovat premiéra. Mohl by si ho samozřejmě vybrat, ale musel by nějakého jmenovat. Toto Petr Pavel ví, a proto se snaží zachovat co nejdéle Fialovu vládu.
Pokud jde o požadavek na Andreje Babiše, aby před jmenováním zveřejnil, jak vyřeší svůj konflikt zájmů, to je rovněž protizákonný postup a požadavek, a to z důvodu, že sám zákon o konfliktu zájmů říká, že člen vlády musí svůj majetkový konflikt zájmů vyřešit do třiceti dnů po svém jmenování do funkce, nikoli předem. Čili v obou případech prezident postupuje protiústavně, respektive protizákonně.
Echo24: Otrava německé rodiny při dovolené v Istanbulu skončila tragicky. Po úmrtí dvou malých dětí a jejich matky zemřel v úterý i otec. Podle informací tureckých médií rodina navštívila čtvrť Ortaköy, kde ochutnala místní pouliční speciality. Brzy začali mít členové rodiny – otec Servet a jeho žena Çiğdem se svými dětmi šestiletým chlapcem a tříletou dívkou – bolesti břicha. Po prvotním ošetření v nemocnici se vrátili do hotelu, ale poté, co matka našla dceru nehybnou v posteli, se do nemocnice vrátili. Matka a dvě děti zemřely během krátké doby, otec je následoval v úterý poté, co strávil několik dní v kómatu.
Ja teda nevim, ale furt mi v te agenturni zpravě o německe rodině cosik nehraje. A mimochodem, kromě teho mi připomina tragicky připad z Egypta, kdy tata neumřel a za to byl spravedlivě potrestany (praktycky) doživotim.
Marek Stoniš: Prezident Pavel bude od 24.11. dva týdny prověřovat prostřednictvím osobních konzultací způsobilost kandidátů na ministry vlády Andreje Babiše.
Co myslíte, budou muset vyjevit také svůj jasný a nezlomný postoj ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968? A aby prověrkou prošli, musí být jejich stanovisko shodné s tím, jaké měl soudruh/pan prezident před listopadem 1989 nebo až po něm? To budou nervy…
Vidlák: Tak jsme se dozvěděli, že se Petr Pavel při svém zdržování jmenování Andreje Babiše opírá o nález Ústavního soudu ze Zemanovy éry. Sám Andrej o něm nevěděl a o jeho existenci získal povědomí při setkání s Petrem Pavlem. Výsledkem je stav, kdy nová vláda nebude jmenována před polovinou prosince, takže do Brusele ještě na Evropskou radu pojede Petr Fiala.
Co se bude na této Evropské radě řešit? Grýndýl, půjčky pro Ukrajinu, emisní povolenky, emisní cíle… kdo ví, co všechno se tam může rozhodovat.
Řešení existuje a dalo se udělat kdykoliv. Nechtěl jsem o něm psát, abych ho neprozradil, ale teď, když vidím, že koalice tímto směrem nejde a raději se smíří s Fialou na Evropské radě, popíšu, jak by se to s prezidentem dalo udělat mnohem taktičtěji.
Stačilo by totiž předhodit prezidentovi někoho jiného. Někoho nekonfliktního, jenom věrného a spolehlivého, nechat ho jmenovat premiérem, ustavit vládu… a pak jí nevyslovit důvěru… Hotovo. První pokus prezidenta by byl spotřebován, místo Fialy by v nejhorším případě jel na Evropskou radu jel třeba Karel Havlíček v demisi. Nebo Aleš Juchelka v demisi. Nebo Patrik Nacher v demisi.
Petr Pavel by si pak mohl zdržovat, jak dlouho by chtěl, nic by s tím nemohl udělat, vláda by byla v Andrejových rukou a ještě by mohla udělat ty nejméně populární věci. Mohla by napravit rozpočet (zvýšením zadlužení), mohla by na ministerstvech udělat čistky, vyházet z dozorčích rad Fialovy kámoše, zrušit koncesionářské poplatky… prostě udělat všechno to, za co půjdou Chvilkaři do ulic. Pak by v klidu padla, předala moc samotnému Andrejovi, který by pak velkomyslně „napravil,“ co by bylo politicky neúnosné. Nemluvě o tom, že tato první (přechodná) vláda by v zájmu rychlosti jmenování nemusela obsahovat ani Filipa Turka. Petr Pavel by se hřál na výsluní přízně mééédií, jak si všechno prosadil, jak mu nová koalice zobe z ruky a jak jsou evropské hodnoty zachráněny.
A pak by přišla studená sprcha… vláda nedostala důvěru, dál vládne v demisi, ale by to byla koaliční vláda, kurňa a ne vláda Blyštivého Péti. A celá hra by vypadala úplně jinak.
Tato uvaha sice zni naprosto logicky, ale nepočita s jednym detailem – co když si Andy ani nikdo jiny z ANO nechce s tu Evropsku radu v Bruseli vubec špinit ruky a chtěju to nechat na Petřikovi?     (Čtěte na stránkách Svobodný svět)

Nejbohatší stát na světě je Ukrajina: kam se hrabou ropní šejkové! Nebo jsou Češi jako bankomat? ..... 17. listopadu šéf kyjevského režimu Volodymyr Zelenskij prohlásil, že Ukrajina koupí 100 bojových letounů  Rafale z Francie pro APU. A kdyby jen to. A za co? Proč to generál prezident neoznámí občanům v České republice oficiálně? 
Kdo to všechno platí? 
Řecko
Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz v neděli uzavřela s řeckou plynárenskou firmou DEPA dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Ukrajinu. Podpis dohody se uskutečnil u příležitosti návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Aténách a jeho jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Kdo to USA zaplatí? 
Španělsko už systém částečně odhalilo 
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového evropského finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Španělsko přiznalo, kdo to zaplatí.
Francie
Ukrajina koupí od Francie až 100 letounů Rafale, uvedl Elysejský palác. 
Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl v pondělí dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Kdo to zaplatí?
A přitom je Ukrajina v totálním rozvratu a fakticky už ekonomika neexistuje
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. možné řešené spočívá v tom, že se členské státy na pomoc složí podle váhy svého DPH a Ukrajině poskytnou nevratné financování. Na pomoc si Evropská unie může půjčit na finančních trzích s tím, že státy poskytnou garance a pokryjí náklady na úroky.
„Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý,“ uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.
Perpetuum mobile neexistuje. A Trump se směje. Čím déle bude fungovat vyloučená lokalita Brusel, tím lépe se USA budou mít. Jak úžasné je být v Evropské unii a sdílet jejich superdluhy pro zkorumpovanou Ukrajinu. 
Po zahájení války USA přes Ukrajinu proti Rusku: 
Spojené státy jsou nyní největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě. V říjnu se podle údajů finanční společnosti LSEG staly první zemí na světě, která za jediný měsíc vyvezla deset milionů tun LNG. Největším odběratelem amerického LNG v říjnu zůstala Evropa, kam směřovaly více než dvě třetiny vývozu.
A my to platíme. To nemá chybu. Proto nová vláda nesmí nastoupit, protože tato zvěrstva odmítne. Už chápete, o co se hraje nejmenováním vlády?      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

Nejnovější rána Bruselu proti jeho občanům: Daň z tuku se blíží ..... Brusel znovu udeřil. Sotva byla ochrana klimatu zajištěna daněmi z CO2 a deindustrializací, Ústřední výbor EU se zabývá dalším globálním problémem: kardiovaskulárními onemocněními. Řešení je osvědčené: více daní. Tentokrát na všechno, co chutná.
Evropská komise pracuje na plánu pro kardiovaskulární zdraví, který má být představen v polovině prosince. Jeho ústředním bodem je nová celoevropská daň z vysoce zpracovaných potravin s vysokým obsahem tuku, cukru a soli – ultrazpracovaných potravin, jak je nazývá Brusel. Patří mezi ně mimo jiné chipsy, hotová jídla, sladkosti a nealkoholické nápoje. Vedení EU dosud neposkytlo přesnou definici těchto „nezdravých“ potravin. Daň by měla vstoupit v platnost v roce 2026, uvádí server Brussels Signal , který svou zprávu ilustroval obzvláště křiklavým příkladem nezdravé potraviny: koblihou obecnou (Krapfus Vulgaris).
Zdůvodnění nové daně zní povědomě. Naše pohoda. Srdeční choroby stojí EU ročně 280 miliard eur a vyžádají si 1,7 milionu životů. Bla, bla, bla. Komise chce jednat preventivně. Bla, bla, bla. Má to být jen jemné postrčení ke zdravějšímu stravování, zejména pro osoby s nízkými příjmy, které údajně více postihuje obezita. No, v Rakousku máme kancléře a vicekancléře, kteří – ale o tom se raději nebavme.
V době prudce rostoucích cen potravin se od občanů očekává, že sáhnou ještě hlouběji do kapes pro Brusel. Vládou vyvolaná inflace již tak ukrajuje z příjmů lidí. Každá nová daň žene ceny ještě výše. Vládnoucí třída EU zná jen jednu metodu řešení problémů: daně. Klimatická změna. Daně. Energetická krize. Daně. Pandemie. Nátlak. Dobře, tohle je trochu zvláštní, ale kromě daní je u našich vládců nátlak velkým hitem. Teď je to zdraví srdce. Více daní.
Pandemie COVID-19 jasně ukázala, jak vážně naši moudří vůdci berou zdraví srdce. Miliony Evropanů byly nuceny k experimentálním injekcím mRNA, vystaveny výhrůžkám, ostrakizaci, masivní propagandě a nenávistným kampaním proti skeptikům ohledně očkování. K tomu došlo navzdory skutečnosti, že injekce mRNA mohou způsobit myokarditidu a další srdeční problémy. Studií na toto téma přibývá, stejně jako zpráv o náhlých zástavách srdce u očkovaných jedinců.
Ani tentokrát nejde o naše zdraví. Jde o kontrolu a zisky. Občan by neměl rozhodovat o tom, co bude jíst. Ne, bruselský ústřední výbor rozhoduje za hloupé a nezodpovědné občany. A řídí je malou daní, samozřejmě jen pro jejich vlastní dobro. Představa, že by si zodpovědní občané měli sami rozhodovat o tom, co chtějí jíst, bez vměšování Bruselu, je těmto byrokratům pravděpodobně stejně cizí jako minerální voda našemu vicekancléři. Takže tady je další daň. Jakmile bude zavedena, nikdy nebude zrušena, pouze zvýšena. Jako vždy. EU zná jen jeden směr: více vlády, více daní, více pravidel, více zákazů, méně svobody. Účet platí občan. Znovu a znovu.     (Čtěte na stránkách Info Kurýr)

Jen maličkost - nejsem občan Bruselu. Jsem čech, slovan a občan České republiky, svrchovaného státu kterému žádná EU nemá co přikazovat !!!

20.11. 2025     Trump údajně schvaluje 28bodový plán na urovnání Ukrajiny ...... Americký prezident Donald Trump schválil 28bodový plán na řešení konfliktu na Ukrajině, uvedla NBC News s odkazem na vysokého představitele americké administrativy.

Zpráva uvádí, že americký plán poskytuje bezpečnostní záruky oběma stranám konfliktu k dosažení trvalého míru.

Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův zeť Jared Kushner se podíleli na tvorbě nového amerického plánu na ukrajinské vyrovnání, uvedla NBC News.

Ruští představitelé se k plánu veřejně nevyjádřili.

Bílý dům podrobnosti návrhu nezveřejnil.      (Sputnik Globe)

Nanočipy bude možné vpravit do mozku injekčně. Je to blízká realita, tvrdí výzkumníci z MIT ..... Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vytvořili bezdrátové elektronické čipy o velikosti v nanometrech, které by bylo možné injekčně vpravit do lidského těla a pomocí elektrické stimulace léčit různá neurologická onemocnění. Tato technologie má název Circulatronics.
Čipy vyrobené z organických polymerů jsou podle výzkumníků schopné putovat krevním řečištěm, překonat hematoencefalickou bariéru a implantovat se do cílených oblastí mozku.
Zatímco současné mozkové implantáty vyžadují riskantní a velmi drahé chirurgické zákroky, technologie Circulatronics by mohla zpřístupnit terapeutické mozkové implantáty široké veřejnosti bez operace, prezentovala ve videu výhody této technologie hlavní výzkumnice Deblina Sarkarová.
Jelikož jsou čipy kombinovány s živými biologickými buňkami, nejsou napadány imunitním systémem, tvrdí výzkumníci. Kromě toho prý neničí mozkové neurony.
Technologie Circulatronics byla prozatím demonstrována pouze na laboratorních myších. Během experimentů výzkumníci na nich nezaznamenali závažné nežádoucí účinky.
Podle výzkumníků čipy vpravené do myší migrovaly do předem identifikované oblasti mozku, kde provedly přesnou elektrickou simulaci.
Podle portálu MIT News jsou takové elektrické stimulace s názvem „neuromodulace“ schopné léčit rakoviny mozku, Alzheimerovu nemoc či roztroušenou sklerózu.
„Jedná se o technologickou platformu, kterou lze použít k léčbě řady mozkových a duševních onemocnění. A není omezena pouze na mozek, v budoucnu by se mohla rozšířit i na další oblasti těla,“ řekla Sarkarová pro portál MIT.
Podle výzkumníků tato technologie nabízí možnosti zvýšit i kognitivní schopnosti u zdravých lidí. Svůj výzkum zveřejnili začátkem listopadu v časopise Nature.
Část akademické obce, jako například Noran Shafik Fouad z Metropolitní univerzity v Manchesteru, varují před aplikaci moderních nanotechnologií do lidí, a to třeba i před možným zneužitím biologických dat osob. V tomto směru Foaud upozorňuje na nutnost vysoké „kyberbiobezpečnosti“.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

NASA náhle přerušila živý přenos po objevení záhadného objektu ..... Americká vesmírná agentura NASA vyvolala v úterý 18. listopadu vřavu na sociálních sítích, když během živého přenosu z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) náhle ukončila vysílání, právě když se v záběru objevil neidentifikovaný objekt.
Uživatelé sdíleli klipy, kde se po 70 sekundách záběru objeví modrá obrazovka s hlášením o technické chybě. Spekulace o mimozemském původu se rychle rozšířily, připomínající podobné incidenty z let 2016 nebo 2020, kdy NASA čelila obviněním z utajování UFO.
NASA mezitím prohlásila, že jde o rutinní technickou závadu způsobenou ztrátou signálu z reléových satelitů TDRS, když stanice prochází tzv. „zónou vyloučení“ nad Indickým oceánem.
Mluvčí agentury Daniel Huot zdůraznil, že objekty na kamerách často pocházejí z odrazů světla, vesmírného odpadu nebo satelitů, a přerušování přenosu není úmyslné.     (Čtěte na stránkách AC24)

Vyfabulovaný a vylhaný! Pikora ostře o děravém státním rozpočtu ..... Ekonom a šéf rozpočtového výboru Sněmovny Vladimír Pikora popisuje státní rozpočet jako děravý, neprofesionálně připravený a plný kostlivců. Nová sněmovna stojí před volbou mezi špatným zákonem a rozpočtovým provizoriem.
Státní rozpočet bývá často nazýván zákonem roku, protože určuje, kolik peněz do systému přiteče a kolik z něj odteče a jak se rozdělí mezi jednotlivé oblasti života státu. V aktuální situaci však podle ekonoma, poslance a šéfa rozpočtového výboru Sněmonvy Vladimíra Pikory tento zákon nabývá ještě dramatičtější podoby. Nová sněmovna přichází do hry ve chvíli, kdy je rozpočet na příští rok už formálně připravený odcházející vládou a leží na stole bez možnosti, aby ho nově nastupující politická reprezentace předem ovlivnila. Pikora tento stav shrnuje jednoduchou větou, která zároveň vystihuje atmosféru ve sněmovně. „Prostě takhle nám to teďka tady dali a řekli tak berte nebo neberte,“ říká Pikora v pořadu Přísně tajné na kanále Xaver Live.
Hlavním motivem jeho vystoupení je časový tlak, v němž se poslanci ocitli. Rozpočet musí projít celým legislativním procesem tak, aby byl schválen do konce roku a Česká republika se vyhnula rozpočtovému provizoriu. To by znamenalo, že stát by na začátku roku fungoval podle starého rozpočtu a nová vláda by měla svázané ruce. Pikora připomíná, že rozpočtové provizorium už sice Česko v minulosti zažilo, nikdy však nešlo o stav, který by někdo považoval za výhru. Byla to vždy jen nouzová varianta v situaci, kdy se politické strany nedokázaly dohodnout jinak.
Pikora podrobně vysvětluje, jak celý proces schvalování státního rozpočtu probíhá. Připomíná, že rozpočet je sice běžný zákon, ale má svá specifika. Jedním z nich je systém tří čtení v Poslanecké sněmovně, které mají přesně daný účel. V prvním čtení se hlasuje o základních makroekonomických rámcích. Poslanci schvalují celkové příjmy, výdaje a deficit. Jakmile se na těchto číslech shodnou, už se k nim podle Pikorova popisu nevracejí. „V tu chvíli si řekneme, že máme nadefinované, kolik peněz přiteče do toho rozpočtu a kolik odteče. Už to není možné změnit,“ vysvětluje.
Druhé čtení slouží k debatě o jednotlivých kapitolách. V této fázi se rozhoduje o tom, kolik peněz dostane školství, zdravotnictví, obrana nebo další sektory. Zde podle Pikory vzniká prostor pro velkou politickou debatu o prioritách vlády. Poslanci mohou říci, že například ve školství je příliš peněz, zatímco zdravotnictví trpí nedostatkem, a přesouvat prostředky mezi kapitolami. Právě v této fázi se podle něj řeší, co vláda skutečně chce a jaké politiky chce prosazovat.
Třetí čtení pak už slouží pouze k technickým úpravám a drobným korekcím. Může jít o miliardu sem nebo tam, což je pro běžného člověka obrovská částka, ale v rozpočtu přesahujícím dva biliony korun relativně malá. V této chvíli se dokument dolaďuje tak, aby čísla seděla, a poté je rozpočet považován za hotový. Ambicí podle Pikory je, aby třetí čtení proběhlo sedmnáctého prosince, tedy těsně před Vánocemi, což by umožnilo vstoupit do nového roku s platným rozpočtem.
Vyfabulovaný a vylhaný rozpočet
O to problematičtější se zdá fakt, že podle Pikorových slov je rozpočet, který nová sněmovna zdědila, zásadně nedodělaný. Poslanec ho označuje za vyfabulovaný a vylhaný a upozorňuje, že v něm podle informací od vysokých státních úředníků chybí značné množství peněz. „V tuhle chvíli se zdá, že tam bude chybět něco přes 80 miliard. Zároveň se zdá, že na straně příjmů byly ty příjmy asi nafouknutý a že ten rozpočet tvrdí, že tam bude 15 miliard, který nakonec asi nedostaneme,“ popisuje. Po sečtení obou efektů podle něj vychází, že v rozpočtu chybí přibližně 100 miliard korun a dodává, že se obává ještě horšího scénáře.
Pikora má pocit, že každým dalším dnem se objevují nové problémy. Hovoří o kostlivcích ve skříni a připouští, že ani dnes ještě neznáme všechny. „Evidentně tam je mraky kostlivců ve skříni a já se prostě bojím, že ještě všechny ty kostlivce neznáme,“ říká. Zároveň připomíná, že úředníci postupně rozkrývají další a další nesrovnalosti a nálada v rozpočtovém výboru je ovlivněna nejistotou, co ještě může vyplout na povrch. Tento pocit nestability považuje za zásadní problém, protože jakékoliv plánování úspor nebo přesunů peněz se tím stává výrazně složitější.
Nově nastupující politická reprezentace tak podle Pikory stojí před velmi nepříjemným dilematem. Buď přijme rozpočet, o kterém už dnes ví, že je špatně a neodpovídá realitě, nebo se rozhodne dokument vrátit k přepracování, což by prakticky jistě znamenalo pád do rozpočtového provizoria. „Problemem je, že když to půjde na přepracování, prostě stoprocentně se to nestihne letos a určitě bude to rozpočtové provizorium, které nechceme,“ vysvětluje. Přijetí rozpočtu v podobě, v jaké je nyní předložen, však také nepovažuje za optimální řešení, protože by vláda převzala odpovědnost za rámce, u kterých ví, že nesedí.
Jedním z možných kompromisů, které Pikora naznačuje, je varianta, kdy by sněmovna rozpočet nyní přijala, aby se Česko vyhnulo provizoriu, a během příštího roku by následovala rozsáhlejší novela. Ani to však není politicky pohodlné, protože opozice by mohla vládě snadno vyčítat, že schválila nadměrný deficit. Pikora připomíná, že by v takové situaci musela vládní koalice veřejnosti obtížně vysvětlovat, že aktuální schodek není výsledkem její vlastní rozpočtové politiky, ale důsledkem dědictví po předchozí vládě. „Budete říkat, že to není náš deficit, tak jsme se mi nepřipravili. Takovýhle tady byl, takhle nám ho připravila ta odcházející vláda,“ popisuje očekávanou politickou debatu.
Dalším prvkem, který Pikorovi situaci výrazně komplikuje, jsou nově nastavená fiskální pravidla. Odcházející vláda prosadila zákonný rámec, který určuje limity pro zadlužování státu a maximální povolené deficity. V principu tento krok Pikora podporuje a označuje ho za krok správným směrem, který měl bránit tomu, aby se Česká republika vydala řeckou cestou neřízeného zadlužování. V praxi však podle něj došlo k tomu, že ještě před předáním rozpočtu novému politickému vedení odcházející kabinet prakticky vyčerpal celý prostor, který tato pravidla umožňují. „Řekla tak a my jsme už na limitu. Takže nemáte šanci s tím cokoliv dělat,“ shrnuje Pikora.
Bude se škrtat?
Nová vláda má tak podle něj omezený manévrovací prostor. Ví, že v rozpočtu chybí desítky miliard, zároveň však narazila na zákonné stropy, které jí brání deficit dále navyšovat. Standardní postup, kdy by vláda měla několik měsíců na přípravu legislativních změn, rušení neefektivních programů nebo úřadů a promyšlených reforem výdajů, nyní není reálně možný. Pikora upozorňuje, že zákony, které mohou vést k systémovým úsporám, se nedají vytvořit během tří týdnů. V takto stlačeném čase se podle něj debata nebezpečně posouvá ke scénáři takzvaných tupých škrtů. „Najednou to je jedno z těch řešení, které se nabízí. Je hrozně tvrdý a prostě musíte rychle něco vzít a říct tak škrtám,“ konstatuje.
Ve svém vystoupení se Pikora dotýká i dlouhodobějšího výhledu veřejných financí. Připomíná, že ještě na jaře se počítalo s deficitem pro rok 2026 na úrovni minus 225 miliard korun a on sám na tomto předpokladu stavěl své rozpočtové úvahy. Už v létě se však ukázalo, že skutečnost bude horší a čísla se posouvají k deficitu kolem 286 až 287 miliard. Aktuální zjištění, že v rozpočtu chybí další desítky miliard, podle něj výrazně ztěžuje možnost postupného ozdravování financí státu a oddaluje okamžik, kdy by se rozpočet mohl přiblížit vyrovnanému hospodaření.
Sněmovní „džungle“
Vedle technických detailů veřejných financí se Pikora věnuje i institucionálnímu uspořádání a vztahu mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou. Vysvětluje, že každý ministr má na parlamentní straně svého přirozeného partnera v podobě předsedy příslušného výboru. Ministr financí má proti sobě šéfa rozpočtového výboru, ministr zdravotnictví zase předsedu zdravotnického výboru a podobně. Tito dva aktéři spolu musí spolupracovat, protože ministr přichází s návrhy, které prošly vládou, a výbor je následně projednává a pomáhá je prosadit mezi poslanci. Připomíná, že mezi ministrem a šéfem výboru není vztah nadřízenosti, ale spíše partnerského dialogu.
Psali jsme: Stonjeková rozmetala 17. listopad. Pavel i „lepší lidé“ dostali na frak
Významnou roli přisuzuje Pikora odbornosti lidí, kteří stojí v čele klíčových institucí. Reaguje na názor, že ministr financí nemusí být odborník, ale stačí, když má politickou podporu a inteligenci. Tento přístup odmítá a přirovnává ho k tomu, jako kdyby ředitel aerolinek nerozuměl letadlům a řídil firmu pouze podle čísel. Uznává, že ministr financí nemusí mít profesuru z ekonomie, zároveň však trvá na tom, že bez ekonomického vzdělání a hlubšího porozumění financím jsou šance na dobrou práci výrazně menší. „Teoreticky můžete řídit auto taky pěkně a nemít řidičák. Ale nějak se shodneme na tom, že by to asi chtělo ten řidičák mít,“ dodává.
Pikora také otevřeně popisuje, jak má fungovat dělba práce mezi poslanci v jednotlivých oblastech. Přiznává, že sám nerozumí například armádě a odmítá předstírat opak. Vysvětluje, že v odborných otázkách se poslanci spoléhají na experty ve svých stranách a v příslušných výborech. On sám má být autoritou pro státní rozpočet a rozpočtovou politiku, zatímco v oblasti obrany nebo dalších speciálních témat se bude řídit doporučeními kolegů, kteří se v nich orientují lépe. Podle něj je mnohem poctivější takový přístup otevřeně přiznat, než předstírat univerzální odbornost ve všech směrech a vstupovat do debat, kterým člověk ve skutečnosti nerozumí.
Navzdory tvrdým slovům o stavu veřejných financí a chaotickém předávání rozpočtu zůstává ve vystoupení Vladimíra Pikory patrné osobní nadšení pro práci, kterou přijal. Přiznává, že na něm je vidět entuziasmus a že se na svou roli těšil. Zároveň si však představoval jiné okolnosti, více času na promyšlené kroky a možnost připravit reformy, které by nebyly jen rychlou reakcí na akutní problém. Současný stav shrnuje jako situaci, kdy mají noví lidé k dispozici minimum času a před sebou maximum rizik. Vše doprovází přiznání, že tak špatnou výchozí situaci si před rokem nedokázal představit.     (Čtěte na stránkách První zprávy)

Tak jak to tedy bude? ..... Hradní dvojice se evidentně dle dalších instrukcí rozhodla zkomplikovat předání vlády vítězům voleb. Opírá se o vyloženě na zakázku vyrobený zákon o střetu zájmů a odmítá jmenovat Andreje Babiše do funkce premiéra a jeho momentální politické partnery nadále identifikuje jako hrozbu pro stát. Navíc nadále i přes nekonečnou řadu indicií poukazujících na mnoho nepravostí včetně obrovské tamní korupci prosazuje ukrajinskou rétoriku. Natolik výrazně, že jsme první na ruském seznamu nepřátelských zemí. Kdo je tedy větším nebezpečím pro stát, je evidentní.
  V naší republice se momentálně nachází odhadem kolem jednoho milionu Ukrajinců. Většina z nich našla uplatnění ve stavebnictví, ale i ve skladovacích konglomerátech, v troskách průmyslu a v obchodu. Ukrajince poznáte podle několika zásadních prvků. Ti manuálně pracující už se částečně kultivovali a nechodí už jen v montérkách. Nicméně ještě pořád je na nich vidět jejich původ, zvláště pokud tu nejsou dlouhou dobu. U těch již mnoho let u nás pobývajících došlo k integraci a pochopili, že tu musí dodržovat zákony a pravidla. S těmi problémy nejsou.
  Nově příchozí by rádi rychle zbohatnuli a dle toho se chovají. Vzor mají ve svých kápech, ještě nedávno zvaných jako mafiáni. Identifikačním prvkem jsou pánské kabelky visící přes pupek kolem krku zavěšené. No, a nakonec tu máme frajery v nejnovějších mercedesech, porsche či BMW, to jen abyste viděli něco ze svých peněz odeslaných jako pomoc na Ukrajinu. Další část najdete v kapsách politiků a zbrojařů, zbytek poté v médiích na fotkách zabraných fotoaparátem použitým při zatýkání ukrajinských pohlavárů přímo na Ukrajině. O Ukrajinkách můžeme vést dlouhé debaty, ale je to zbytečné, ty poznáte na první pohled.
  Proč zmiňujeme Ukrajinu v souvislosti s předáním moci u nás? Jde o natolik zásadní tematiku, že ji nelze ignorovat. Jedná se o jeden ze tří pilířů našich politiků i médií z dob Fialovy devastace republiky, jejíž tvářemi po konci brněnského profesora ve funkci premiéra zůstávají Kolář s Pavlem. Další dva základy jsou nenávist k Rusku a podřízenost Evropské komisi v rámci našeho členství v EU. Kdokoliv, kdo jen zmínkou protestuje proti těmto zásadním pilířům liberálů, je nazýván dezolátem, prorusskou sviní a podobnými názvy. Agresivita liberálů u nás majících po volbách teoreticky skončit je mnohem výraznější než klid voličů vítězné koalice z nedávných voleb. Přidáme li jednoznačné proliberální zaměření médií dávajících podporu končící klice, je evidentní, kdo tu má ještě dostatek síly dělat problémy. Navíc je s podivem, jak moc je v mnohých spoluobčanech zakořeněna nenávist k Rusku vedoucí k úplnému žlutomodrému poblouznění a ztrátě zdravého úsudku. Patří k nim bezpáteřní umělci a novináři.
  Jsme tak svědky rozkladu společnosti na minimálně dva nepřátelské tábory. Radikální proukrajinské, eurohujerské a greendealové křídlo představované Pavlem, Pětikoalicí, médii v čele s veřejnoprávními televizí i rozhlasem a Seznamem, politickým neziskovým sektorem často financovaným ze Západu, ekoteroristy a prosazovateli eura. K této skupině se hlásí cca 40% občanů České republiky. Na druhém břehu jsou Češi a Moravané, pro které je Evropská unie maximálně nutným zlem, Rusko sice považují za nástupce Sovětského svazu, zároveň jim dochází, že to není to samé, a válku na Ukrajině vnímají jako opotřebovávací především pro Evropskou unii a jisté rozšíření její sebedestrukce. Ukrajiny už mají plné zuby a jsou pro ukončení podpory války. A dochází jim množství škod nadělaných klikou Koláře, Pavla a Fialy, že je třeba ji rozprášit. Bohužel, i přesto, že je těchto voličů nynější Tříkoalice též kolem 40% z celkového počtu občanů, jde o boj s větrnými mlýny, protože soupeř má ještě mnoho sil a více energie. Viz chování v den státního svátku na Staroměstském náměstí a na Národní v Praze. Mimo ni je situace mnohem méně radikální.
  Mimo oba břehy se nachází zbytek. Části je úplně lhostejné, co se děje, hlavně, že se mají relativně dobře a klidně skousnou cokoliv, jen když mají klid. Jde o desetiprocentní část naší populace. Ovšem patří sem i ti, kteří vše berou jinak. Rusko vnímají jako přítele majícího sice své národní priority, nicméně stále znamenajícího světovou rovnováhu. Ukrajina je pro ně nacistickým státem fungujícím na principu předsunutí hlídky NATO, která se dostala do palby. Evropská unie je doslova černým morem a předsedkyně Evropské komise zločincem největšího formátu. Eurounijní liberalismus, NATO a Green Deal považují za zrušenívhodné a naprosto destrukční. Většinou byli i antivakcinační a celý současný prohnilý systém při porovnání s minulým režimem u nich v mnohém prohrává nebo je aspoň srovnatelný. Což má logiku. Stačí srovnat tendenční zpravodajství z obou ér a jsme doma. Množstevně jde o cca 10% radikálněji smýšlejícího obyvatelstva momentálně spíše podporujícího vítěze voleb, byť s jistým skřípěním zubů. Kde jsme my, asi tušíte.
  Je tedy evidentní, že jsme částečně v patové situaci, kdy agresivita Fialovců a Pavlistokolářovců má tak nějak navrch. Aspoň vizuálně. Nedokážeme li ji eliminovat stejným nasazením, ztratíme šanci využít výsledku voleb a aspoň něco změnit. Natahují čas a zatím se jim to daří. Zametají stopy po svých zločinech a získávají body pokračující dehonestací protivníků. Opravdu jste pořád v klidu? Nechce to něco více?     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Babišova vláda řeší zbytečné detaily, ale proti Fialovi vidím tři velká pozitiva ..... Prezident Petr Pavel chtěl doplnit koaliční smlouvu o pasáž k zahraniční politice, členové vznikající vlády Andreje Babiše to odmítli. Zaregistroval jsem váš názor, že to byl od Pavla pokus měnit ústavní systém. V čem je pro vás prezidentova debata s vládou o programu v oblasti zahraniční politiky pokusem změnit ústavní systém?
Protože jde o ústavní problém, nakolik má prezident republiky mluvit do vládního prohlášení. To je zásadní, koncepční otázka a ta vyvolala střet. Máme prezidentský systém, nebo parlamentní demokracii? Samozřejmě platí to druhé. Takže to, co udělal současný prezident, je naprostá novinka. Žádný si to dosud nedovolil. Myslím si, že je to krok nebezpečným směrem. 
Nenaběhl si ale Andrej Babiš sám, když ten návrh programového prohlášení doručil prezidentovi před tím, než byl vůbec jmenován premiérem? V minulosti bylo zvykem tento dokument vydávat až po jmenování vlády, tedy v okamžiku, kdy už prezident zdaleka neměl tak silné karty jako teď.
Vím, že se řada lidí zlobila, že mu ho pouze poslal – to je ale svět současnosti, to není tradiční svět, ve kterém já jsem vyrostl a jsem připraven žít. Takové věci se nedávají do datové schránky. Ohledně toho programového prohlášení – my s panem Babišem samozřejmě nějak často nemluvíme. Ale shodou okolností jsem nedávno seděl na koncertě v Obecním domě pořádaném slovenským velvyslanectvím, kde hrála velmi kvalitně košická filharmonie. Byli tam český a slovenský prezident a pak tam byly lóže číslo 1 a 2. V lóži číslo 1 jsem seděl já s manželkou a v lóži číslo 2 Andrej Babiš. Ty lóže jsou odděleny tak, že jsem de facto seděl vedle Andreje Babiše. 
A tam jste spolu nemluvili?
Při koncertě nemáte moc příležitostí spolu mluvit. Ale bylo to ve chvíli, kdy se o tom programovém prohlášení intenzivně mluvilo. A mně to nedalo, takže jsem řekl: Pane předsedo, to už opravdu je finální verze toho programového prohlášení, nebo to je nějaký draft? Já myslím, že jestli je to taková prvotní verze, tak je to možné, ale ten text by potřeboval strukturovat, seřadit, jinak poskládat priority. Já bych ho psal úplně jinak. Jsou tam detaily, které si nikdo z nás nemůže pamatovat a které vůbec nejsou státnickými záležitostmi. 
Co vás tam zarazilo?
Měl bych si to znovu přečíst, ať cituji přesně. Ale zarazilo mě například, že se bude vláda zabývat výstrojí hasičského sboru. To je pro mě téma, které není pro premiéra, není pro prezidenta, není ani pro ministra, to je pro jedno oddělení ředitele nějakého odboru na ministerstvu. Proč to tam má být? To jsem Babišovi řekl a on mi odpověděl způsobem, který asi vyjadřuje styl, neřekl bych politiky, ale jeho uvažování: Já to tam všechno chci mít, protože já pak budu mít – nevím, jestli řekl přesně to slovo, ale volně ho teď používám – bič na jednotlivé ministry. „Tady to, co je na 46. stránce, jsi ještě nesplnil.“ Tím naše konverzace, kdy muzikanti ladili nástroje a manželka už do mě strkala, abych nemluvil, skončila. Ale myslím, že to je výstižné a vyjadřuje to ten problém. ....

... Když jste byl prezidentem, měl jste výhrady ke jmenování Karla Schwarzenberga nebo Karolíny Peake ministry, po nějaké době jste je ale nakonec jmenoval. Má podle vás prezident vůbec možnost ministra nejmenovat?
Myslím, že prezident může zdvihat obočí, říkat premiérovi: Fakt to myslíte vážně? Tohohle člověka chcete? Ale to je tak vše. Mluvíme o ústavních věcech – a my nemáme prezidentský systém. Jestli si to dobře pamatuji, největší problém jsem měl s (Davidem) Rathem, ale nakonec jsem ho stejně jmenoval. 
Setkáváme se v době výročí listopadových událostí roku 1989. Jak si tento svátek vy osobně připomínáte?
Ten svátek už byl trochu ukraden. I když já vím, že slovo „ukraden“ se používalo hned v prvních dnech po listopadu 1989, kdy si řada tehdejších studentů myslela, že jim byl ukraden. Ale teď myslím, že byl ukraden v jiném smyslu, a nemám pocit, že je důvod, abych v tento den přišel na Národní třídu. Je to škoda, je to smutné a mě to strašně mrzí. 
Kým byl ten svátek ukraden?
Byl ukraden aktivistickými, progresivistickými bojůvkami, které s idejemi 17. listopadu dnes opravdu nemají nic společného. A které prosazují úplně něco jiného, než o co toho 17. listopadu šlo. 
Copak jít zapálit svíčku na Národní třídu je akt progresivismu?
Podívejte, Národní třída a to původní místo už byly také ukradeny. Tam už se nedá vejít, je to jinak zazděno a zaskleno. Aby to bylo venku před tím průchodem, to už je jen náhražka. Já už řadu let trávím i 28. říjen alternativně, svým projevem před Obecním domem, kde byla naše republika založena, a teď nemám pocit, že bych se měl po pár týdnech pokoušet o další solitérní akci. 
Když jste zmiňoval 28. říjen, jak na vás působil letošní ceremoniál na Hradě?
Už je to trochu over. Mně principiálně vadí něco, co nezavedl dnešní prezident, ale už ten předcházející, prezident Miloš Zeman. Přejmenovali oslavu státního svátku na předávání vyznamenání. Je to přece úplně naopak – oslava státního svátku a ještě se k ní předávají vyznamenání. Zeman už to deklasoval tím, že si nikdy nepřipravil projev, pouze volně glosoval jednotlivé vyznamenané a to je obrovský posun k horšímu, který mě trápí. 
Řekl jste Zemanovi, co si o tom myslíte?
Určitě ano. 
A jak reagoval?
Zemanovsky. Každý si za to dosaďte, co je třeba. 
ODS si po 13 letech zvolí nového předsedu. Budete ten kongres sledovat s nějakým očekáváním?
Ne. Víte, já nechci urážet řadu členů ODS, kteří to určitě myslí dobře a kteří do té strany vstoupili spolu se mnou nebo za mě, proto se k tomu radši nevyjadřuji. Mě dnes ODS nezajímá, stejně jako mě nezajímá TOP 09. Je mi úplně jedno, koho si zvolí za předsedu, vím, že to bude vždycky špatně. Slyšel jsem, že tam je nějaký nový pan Havel, kterého vůbec neznám. 
Favoritem na volbu předsedy ODS je zatím ministr dopravy Martin Kupka, který je v politice o dost déle než nový předseda TOP 09. Registrujete ho nějak?
Pan Kupka pro mě v žádné vteřině nebyl „my cup of tea“. To byl člověk, který byl se vstupem do ODS spojen s Mirkem Topolánkem, a to už je pro mě zásadní moment ztráty původního ódéesovství. 
Je v ODS ještě někdo alespoň trochu výraznější, jak říkáte, váš „cup of tea“?
Prosím, nechtějte to po mně, já opravdu nechci nějak popuzovat. Každou chvíli dostanu nějaký dopis od nějakých lidí, kteří mi píšou, že vstoupili do ODS se mnou, a ptají se, co mají teď dělat – a já nechci, aby se ještě víc trápili. 
Vím, že jste velkým kritikem Petra Fialy. Ale našel byste za těch skoro 13 let jeho éry coby předsedy ODS aspoň něco dobrého?
Fakt ne. Fiala nebyl nikdy žádný autentický člen ODS. Formálně tomu možná bylo naopak, ale obrazně řečeno platí: stal se dříve předsedou ODS než členem ODS. A v tomto smyslu nemůžu nic pozitivního říkat.     (Celý text čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Závoj tajomstva: Britský úrad zadržiava dáta, ktoré by mohli dokázať nadmernú úmrtnosť po covidovom očkovaní ..... Britská vládna agentúra pre zdravotnú bezpečnosť (UKHSA) odmieta zverejniť kritické údaje, ktoré by mohli objasniť príčiny pretrvávajúcej vysokej úmrtnosti v krajine. Tento jej krok si už vyslúžil obvinenia zo zatajovania.
Napriek tomu, že bežne zdieľa rovnaké informácie s farmaceutickými firmami, tento orgán verejného zdravotníctva zadržiava anonymizované súbory údajov, ktoré porovnávajú dátumy očkovania proti Covidu-19 so záznamami o úmrtnosti.
Agentúra ospravedlňuje utajovanie tvrdením, že zverejnenie by mohlo spôsobiť „úzkosť alebo hnev pozostalých“ a podnietiť šírenie dezinformácií. Tento postoj podľa aktivistov a politikov podkopáva vedeckú transparentnosť a dôveru verejnosti v čase, keď je zodpovednosť prvoradá.
Požiadavka na dáta a oficiálne odmietnutie
Kontroverzia sa sústreďuje na špecifický a silne výpovedný súbor údajov – anonymizované záznamy, ktoré by mohli nezávislým analytikom umožniť zistiť, či existuje časová korelácia medzi podaním očkovania a následnými úmrtiami.
Skupina poslancov a kolegov z rôznych strán minulý rok spustila poplach a vyjadrila „rastúce obavy verejnosti a odborníkov“ z nadmernej úmrtnosti.
Poukázali na hlbokú nekonzistentnosť v konaní UKHSA, ktorá na jednej strane ochotne poskytuje tieto údaje komerčným subjektom, no na strane druhej ich odopiera verejnosti a jej voleným zástupcom.
Volebná skupina UsForThem formálne požiadala o dáta na základe zákona o slobodnom prístupe k informáciám, čím začala dvojročný právny spor, ktorý vyvrcholil tým, že komisár pre informácie sa postavil na stranu UKHSA.
Obrana agentúry spočíva na niekoľkých pilieroch:
Riziko identifikácie jednotlivcov, a to aj napriek tomu, že sa jedná o anonymizované údaje.
Možnosť nesprávnej interpretácie údajov, čo by viedlo k dezinformáciám.
Obava, že verejné „znepokojenie alebo hnev“ v súvislosti s akýmikoľvek potenciálnymi výsledkami analýzy dát by mohli poškodiť dôveru v očkovanie a duševnú pohodu smútiacich rodín.
Ozveny historických škandálov
Pre kritikov je postoj UKHSA mrazivou ozvenou minulých zlyhaní verejného zdravotníctva, najmä škandálu s HIV infikovanou krvou podanou hemofilikom v 70-tych a 80-tych rokoch 20. storočia. Vtedy bolo infikovaných vyše 30.000 ľudí, z ktorých 2.000 zomrelo.
V tejto desaťročia trvajúcej tragédii úrady opakovane zatajovali pravdu pred verejnosťou s paternalistickým predpokladom, že ľudia to nezvládnu.
Ben Kingsley, právny riaditeľ spoločnosti UsForThem, priamo poukázal na túto paralelu a uviedol, že súčasná situácia odhaľuje „povýšenecké zmýšľanie, ktoré charakterizovalo aj reakciu na pandémiu v štýle: „Robte, čo hovoríme, nepýtajte sa, my vieme, čo je pre vás najlepšie!“
Tento historický kontext nedefinuje súčasný spor o dáta ako obyčajnú byrokratickú hádku, ale ako test toho, či sa zdravotnícke orgány poučili z lekcie, že dlhodobá dôvera sa buduje na transparentnosti, nie na zahmlievaní.
Odstrašujúci účinok na kontrolu a diskusiu
Rozhodnutie o zatajení dát má širšie dôsledky, ktoré presahujú rámec tohto konkrétneho súboru údajov. Signalizuje oficiálnu neochotu zapojiť sa do otvoreného vedeckého skúmania bezpečnosti vakcín proti ochoreniu Covid-19.
Zástupca lídra strany Reform UK, Richard Tice, označil situáciu za „škandalózne zatajovanie“ a požaduje, aby britský minister zdravotníctva zrušil toto „informačné embargo nevoleného orgánu“.
Odkaz pre potenciálnych oznamovateľov a nezávislých výskumníkov je jasný: spochybňovanie oficiálneho naratívu je ťažký boj proti systému, ktorý je navrhnutý tak, aby chránil svoje vlastné tajomstvá.
Takýto prístup vytvára „odstrašujúci efekt“, ktorý odrádza od samotnej kontroly nevyhnutnej pre spoľahlivú vedu a zodpovedné riadenie.
Keď sú údaje skryté, verejnosť má na výber: prijať oficiálne uistenia bez dôkazov alebo upadnúť do špekulácií, čo samo o sebe narúša dôveru, ktorú UKHSA údajne chráni. Inými slovami, utajovaním nezabránia šíreniu dezinformácií, ale ešte viac ich podporia.
Cesta vpred: Transparentnosť ako jediný liek
Ústredná požiadavka aktivistov, politikov a rastúcej časti verejnosti je jednoduchá a jednoznačná: zverejniť údaje.
Argumentujú, že UKHSA by mala zverejniť kompletný, anonymizovaný súbor dát za rovnakých podmienok, za akých boli poskytnuté farmaceutickým firmám. To by umožnilo nezávislú analýzu, replikáciu zistení a skutočne informovanú verejnú diskusiu.
Alternatíva – uchovávanie údajov v tajnosti – len živí podozrenia a posilňuje naratív, že úrady majú čo skrývať. V dobe, keď je dôvera verejnosti v inštitúcie krehká, mnohí vnímajú odmietnutie otvorene hovoriť o otázke života a smrti ako hlbokú zradu.
Otázkou už nie je len to, čo by údaje mohli ukázať, ale či môže agentúra verejného zdravotníctva plniť svoje poslanie a zároveň aktívne zatajovať informácie pred verejnosťou, ktorej slúži.
Skúška zodpovednosti v postpandemickom svete
Patová situácia okolo údajov o úmrtnosti po očkovaní v Británii je mikrokozmom globálneho boja, ktorý sa odohráva na Novom Zélande, v Spojených štátoch amerických a inde.
Stavia paternalistický model verejného zdravia zhora nadol proti rastúcim požiadavkám po radikálnej transparentnosti a individuálnej suverenite človeka nad rozhodnutiami štátu v oblasti zdravia.
Víťazstvo UKHSA na informačnom poli síce nateraz vyriešilo právnu otázku, ale neurobilo nič pre vyriešenie hlbšej krízy dôvery. Tvrdenie agentúry, že chráni verejnosť pred pravdou, znie prázdne tým, ktorí veria, že v demokracii má verejnosť právo na dôkazy, ktoré sú základom politík a ktoré ovplyvňujú ich samotné životy.
Kým tieto údaje neuzrú svetlo sveta, tieň pochybností o reakcii Británie (a ostatných vlád) na pandémiu bude len narastať.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Orwellovské plány EU: Děsivý mocenský aparát Von der Leyenové ..... Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neúnavně usiluje o diktátorské pravomoci. Tento týden vyšlo najevo, že má v úmyslu vytvořit vlastní zpravodajskou službu pod svou kontrolou. Nyní se objevují také plány na „štít demokracie“ a „centrum pro demokratickou odolnost“.
Kromě zpravodajské služby má existovat také „štít demokracie“ na ochranu před zahraničním vlivem, manipulací umělé inteligence a dezinformačními kampaněmi a „Centrum pro demokratickou odolnost“, jehož cílem je lépe chránit volby, veřejné debaty a demokratické procesy před manipulací.
Za touto rétorikou se skrývá naprostá proradnost von der Leyenové a Komise, která se stále více transformuje v diktátorskou superautoritu, i když – nebo možná právě proto – ztrácí v Evropě stále větší podporu.
Manipulace a dezinformace
Žádná záminka není příliš absurdní k ospravedlnění vzniku tak naprosto absurdních institucí, které dosahují pravého opaku toho, co slibují. Nikdo totiž nemanipuluje volby tak jako eurokraté. V Rumunsku i Moldavsku EU využila svého vlivu, aby zajistila, že žádný proruský kandidát nezvítězí. 
EU pumpuje obrovské částky do pochybných nevládních organizací, které mají za úkol manipulovat veřejné mínění v její prospěch, a nyní chce zavést ochranná opatření proti nedemokratickému chování, které sama praktikuje s dokonalou dovedností.
Pomocí „krizových protokolů“ a „systémů včasného varování“ se snaží instruovat členské státy k rychlému a koordinovanému postupu proti dezinformacím. Co však představuje „dezinformace“, je jen zřídka snadné jasně definovat, nemluvě o tom, že úlohou politiků není jednat jako strážci pravdy.
Hlídací psi propagandy
EU nyní chce tento úkol zadávat „organizacím občanské společnosti“ a „síti evropských ověřovatelů faktů“ – a zaplatit jim za to nejméně devět miliard (!) eur. To není nic jiného než další finanční injekce pro nepopsatelný gigant nevládních organizací a samozvaných „ověřovatelů faktů“, které vlády již léta zaměstnávají, aby hanobili kritiky jejich narativů jako zlomyslné – nejlépe „pravicové“ – lži. Samotný fakt, že krajně levicový propagandistický server „Correctiv“ je zastoupen v Evropské síti pro standardy ověřování faktů (EFCSN), vypovídá za vše. Tito profesionální překrucovatelé a potlačovatelé faktů mají nyní sloužit jako hlídací psi propagandy i na evropské úrovni a dokonce to prodávají jako ochranu pravdy a demokracie, i když přesný opak je pravdou.
„Ochranný štít“ pro bruselskou nomenklaturu
Von der Leyenová a bruselská nomenklatura nechtějí tímto aparátem chránit svobodné volby, ale naopak zabránit jakýmkoli nežádoucím výsledkům. Čím jasněji se ukazuje, že celé klimatické, zbrojní a migrační šílenství, které EU provádí, žene kontinent do záhuby, tím rozhodněji bude pravda potlačována a prohlašována za lež.
To je jediný účel všech těchto „štítů“.
Jejich účelem je chránit zcela selhávající elitu před oprávněnou nespokojeností jejích obětí. Proto je internet stále přísněji cenzurován, zadními vrátky se zavádí monitorování chatu a vznikají stále nové, zcela nadbytečné orgány, úřady a zvláštní agentury. Tato aktivita musí být konečně zastavena a členské státy musí získat zpět své pravomoci od této bruselské chobotnice, jejíž chapadla se rozprostírají po celém kontinentu.     (Čtěte na stránkách Pokec24)

Akademici varují, že oslabený zákon EU o „kontrole chatu“ stále představuje velká rizika pro soukromí
19 listopadu, 20258 min readSlovanka FacebookTwitterWhatsAppMessengerLinkedInVKViberTelegramSdílet
V EU je to už obvyklé: jakmile něco neprosadí, tak to zkusí zavést znovu. Buď to, co u většiny států neprošlo, pouze upraví nebo počká a přijde s tím později, jen v přejmenované podobě (např. migrační kvóty přejmenované na „migrační pakt“).
Kontrola chatu je další oblastí, kde EU nedávno neuspěla. Nicméně i přesto se „chat control“ pokouší prosadit znovu, ale již v poněkud upravené podobě.
Jak se však ukazuje, tak úpravy jsou jen „kosmetické,“ protože v podstatě se nemění nic na tom, že půjde o nástroj kontroly a šmírování.
V EU se 19. listopadu – tedy dnes – chystá hlasování o jednom z nejvýznamnějších návrhů týkajících se sledování a kontroly.
Legislativa, koncipovaná jako opatření na ochranu dětí online, vyvolala ostrou kritiku ze strany bloku vedoucích evropských akademiků, kteří tvrdí, že návrh, i ve své revidované podobě, jde nebezpečnou cestou.
Pod rouškou dobrovolnictví EU vybízí k masovému sledování a činí tak s malými důkazy o tom, že by se zlepšila bezpečnost.
Tento nejnovější návrh takzvaného zákona o „kontrole chatu“ již byl oproti své původní podobě změkčen. Rada Evropské unie, která čelila rostoucímu odporu veřejnosti, zrušila ustanovení o povinném skenování šifrované komunikace v zařízeních.
Pro výzkumníky, kteří legislativu bedlivě sledují, je však revidovaný návrh vším, jen ne ústupkem.
„Návrh znovu zavádí možnost analyzovat obsah nad rámec obrázků a URL adres – včetně textu a videa – a detekovat nově generovaný materiál sexuálního zneužívání dětí (CSAM),“ uvádí se v otevřeném dopise, který podepsalo 18 významných akademiků z institucí, jako jsou ETH Zurich, KU Leuven a Max Planck Institute.
Kopii dopisu najdete zde .
Argument v podstatě spočívá v tom, že nejnovější verze Rady riziko neodstraňuje. Pouze jej přejmenovává.
Kritika se zaměřuje na spoléhání se na umělou inteligenci k analýze soukromých zpráv a vyhledávání nelegálního obsahu. Zatímco tvůrci politik vychvalují umělou inteligenci jako technické řešení emocionálně nabitého problému, vědci tvrdí, že technologie na takový úkol jednoduše není připravena.
„Současná technologie umělé inteligence zdaleka není dostatečně přesná, aby tyto úkoly zvládla se zárukou potřebné úrovně přesnosti,“ varují odborníci.
Falešně pozitivní výsledky, říkají, nejsou teoretické. Jsou téměř jisté. Nástroje založené na umělé inteligenci se potýkají s nuancemi a nejednoznačností, zejména v oblastech, jako je detekce obtěžování na základě textu, kde je záměr často skryt pod vrstvami kontextu.
„Falešně pozitivní výsledky se zdají být nevyhnutelné, a to jak kvůli inherentním omezením technologií umělé inteligence, tak i proto, že chování, na které se regulace zaměřuje, je nejednoznačné a hluboce závislé na kontextu.“
Nejde jen o drobné chyby. Nahlašování neškodných konverzací, jako jsou chaty mezi teenagery nebo s důvěryhodnými dospělými, by mohlo vést k vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení nebo k zákazu platforem. 
Ve velkém měřítku se to stává více než jen rizikem pro soukromí. Stává se to systémovým selháním.
„Rozšíření rozsahu cílených formátů dále zvýší velmi vysoký počet falešně pozitivních výsledků, což povede k nepřijatelnému zvýšení  nákladů  na lidskou práci pro dodatečné ověřování a související porušení soukromí.“
Kritici argumentují, že takové systémy by mohly zahltit vyšetřovatele šumem, což by ve skutečnosti snižovalo jejich schopnost odhalovat skutečné případy zneužívání.
„Rozšíření rozsahu detekce pouze otevírá dveře k odposlechu a prozkoumávání větší části konverzací, bez jakékoli záruky lepší ochrany a s vysokým rizikem snížení celkové ochrany zahlcením vyšetřovatelů falešnými obviněními, která jim brání ve vyšetřování skutečných případů.“
Kromě skenování zpráv návrh nařizuje ověřování věku pro uživatele šifrovaných platforem pro zasílání zpráv a obchodů s aplikacemi, které představují „vysoké riziko“ pro děti. Je to zdánlivě rozumné opatření, které je však podle technologických expertů plné problémů.
„Posouzení věku nelze s využitím současných technologií provádět způsobem, který chrání soukromí, a to z důvodu závislosti na biometrických, behaviorálních nebo kontextových informacích (např. historii prohlížení),“ uvádí se v dopise a poukazuje se na rozpory mezi navrhovaným textem a standardy EU v oblasti ochrany soukromí.
Existují také obavy ohledně zaujatosti a vyloučení. Ukázalo se, že nástroje pro detekci věku založené na umělé inteligenci způsobují vyšší míru chyb u některých skupin a často se spoléhají na metody profilování, které podkopávají základní práva.
„Techniky odvozování věku založené na umělé inteligenci jsou známé svou vysokou mírou chyb a zkreslením pro určité menšiny.“
I tradičnější metody ověřování vzbuzují varovné signály. Požadavek nahrání cestovního pasu nebo průkazu totožnosti od uživatelů s sebou přináší řadu nových rizik. Není to jen nepřiměřené, tvrdí vědci. Je to nebezpečné.
„Předložení úplných dokumentů (např. skenu pasu) samozřejmě s sebou nese rizika pro bezpečnost a soukromí a je nepřiměřené, protože odhaluje mnohem více informací než věk.“
Širším problémem není jen funkčnost nástrojů nebo životaschopnost pravidel. Jde o princip. Šifrování je již dlouho základem digitální bezpečnosti, na který se spoléhají aktivisté, novináři, zdravotníci i běžní občané. Jakmile však poskytovatel služeb může naskenovat soukromou zprávu, a to i „dobrovolně,“ tato základní záruka je porušena.
„Jakákoli komunikace, v níž jsou hlášeny výsledky skenování, i když je skenování dobrovolné, již nemůže být považována za bezpečnou ani soukromou a nemůže být páteří zdravé digitální společnosti,“ uvádí se v dopise.
Tato věta je obzvláště důležitá. Prolíná se právním žargonem a technickou nejednoznačností. Pokud se platformám pro zasílání zpráv umožní přihlásit se ke skenování obsahu, tlak na konformitu, ať už politický, sociální nebo ekonomický, bude obrovský.
Nakonec se „dobrovolnost“ stane normou. A šifrování ztratí smysl.
***
Je zajímavé, že Evropský parlament zvolil jiný směr. Jeho verze nařízení se vyhýbá rušivějším opatřením a zaměřuje se místo toho na cílená vyšetřování zahrnující identifikované podezřelé. Také se vyhýbá univerzálním požadavkům na ověřování věku.
Tato odchylka vytváří legislativní patovou situaci mezi Parlamentem a Radou, přičemž Evropská komise hraje roli mediátora.
Pokud návrh Rady nedojde k výrazné revizi, budou v nadcházejících měsících dominovat jednáním trialogu dva sporné prvky, a to dobrovolné skenování zpráv a povinné ověřování věku.
Akademici zase nabádají k opatrnosti před dnešním hlasováním. Jejich poselství je jasné: postupujte pomalu, pokud vůbec.
„I když jsou technologie detekce v zařízeních nasazeny dobrovolně, nemohou být považovány za rozumný nástroj ke zmírnění rizik, protože neexistuje žádný prokázaný přínos, zatímco potenciál pro poškození a zneužití je obrovský.
Došli jsme k závěru, že posouzení věku představuje inherentní nepřiměřené riziko závažného narušení soukromí a diskriminace, a to bez záruk účinnosti.
Výhody nepřevažují nad riziky.“
V prostředí, kde je důvěra veřejnosti v technologie již tak křehká, se návrh Rady potýká s přehnanými závazky. Navrhované nástroje s sebou nesou skutečná nebezpečí. Jejich přínosy, pokud vůbec existují, zůstávají neprokázané.
Lze jen doufat, že pouze mírně upravený „chat control“ neprojde…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Botí farmy a skrytá manipulace veřejné debaty. Realita se výrazně liší od toho, co vidíme ..... Představte si blízkou budoucnost, kde náš online svět zahltí botí farmy. Na sociálních sítích existují profily, které nepatří skutečným lidem, ale umělé inteligenci.
Tyto účty dokážou psát komentáře, zapojovat se do diskuzí, sdílet obsah a přesně napodobovat chování běžných uživatelů. Pro většinu lidí je nemožné rozeznat je od reálných osob.
Digitální prostředí dnes není tak přirozené, jak se na první pohled zdá. Původně šlo o technologii určenou k automatizaci jednoduchých úloh, protože bez umělé inteligence nebyla příliš sofistikovaná.
Dnes však botí farmy slouží i k cílenému ovlivňování veřejného mínění. Když takové účty začnou podporovat určité téma, reagovat pod konkrétními příspěvky nebo vstupovat do diskuzí, dokážou postupně měnit jejich atmosféru. Jeden profil nic nezmůže, ale celá armáda takových účtů už dokáže vyvolat viditelný posun.
Botí farmy a tichá manipulace veřejné debaty
Tím vznikají botí farmy. Princip je jednoduchý. Nakoupit tisíce mobilních telefonů a napojit je na počítač, kde každý telefon představuje jeden uživatelský účet, vše pak ovládá jeden člověk u počítače.
Taková farma o tisíci uživatelích se následně prodává jako služba na internetu. Pokud je navíc podobná skupina účtů řízena marketingovou agenturou, firmou nebo dokonce politickou stranou, stává se z ní nástroj schopný zásadně ovlivnit vnímání reality. Pod příspěvky se začnou objevovat stovky pozitivních komentářů podporujících jednu stranu, které nepíší skuteční lidé, ale automatizované profily.
Oponenti jsou zahlceni kritikou, která nevzniká spontánně, ale je generována s přesně definovaným cílem. Tito farmy dokážou vytvářet klamný dojem, že určitý politik nebo názor má obrovskou podporu. Algoritmy sociálních sítí tento uměle vytvořený zájem vyhodnotí jako populární trend a zviditelní ho ještě více.
Naopak, na veškerý obsah oponentů může aplikovat sníženou viditelnost. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy umělá aktivita působí jako skutečná společenská nálada a dostává se před oči tisíců lidí. Tento princip lze aplikovat na celý online prostor a na jakoukoliv veřejnou diskuzi.
Realita se pak výrazně liší od toho, co vidíme na obrazovce. Manipulace na sociálních sítích nemusí mít jen formu umělého posilování jednoho názoru. Velmi často funguje i opačně.
Cílem může být zesměšnit oponenta, odradit kritické hlasy nebo rozbít diskuzi natolik, že se v ní běžní lidé přestanou cítit bezpečně. Stačí několik desítek provokativních či útočných komentářů a většina uživatelů raději ustoupí. Ve výsledku zůstane prostor otevřený pouze jednomu hlasu, který navíc vůbec nemusí být autentický.
Častá je i technika zahlcení. Do diskuze se během krátké chvíle nahrnou stovky nebo tisíce generovaných komentářů, které postupně utopí vše, co tam napsali skuteční lidé. Na první pohled to může vypadat jako zájem veřejnosti, ve skutečnosti ale jde o řízené přepisování celého prostoru, ve kterém už pravá debata nemá šanci.
Na Facebooku se k tomu přidává ještě jeden prvek. Zobrazují se pouze takzvané relevantní komentáře, což v praxi funguje jako tichá forma cenzury. Pokud člověk neklikne na tlačítko Zobrazit všechny komentáře, vidí jen to, co algoritmus vyhodnotí jako vhodné a právě tyto relevantní komentáře jsou často ty, které odpovídají algoritmickému zájmu, nikoli realitě.
Bohužel tento algoritmický zájem je právě to, s čím se dá manipulovat. Veřejný prostor tak postupně přestává odrážet skutečné názory lidí. Začíná odrážet jen to, kdo má dostatek prostředků, technologií a motivace vytvořit vlastní verzi reality.
A to je problém, který má přímý dopad na zdravé fungování demokracie. Ale největší nebezpečí spočívá v tom, že většina lidí netuší nebo nebude tušit, že reaguje na umělé profily. Můžeme je tak falešně vnímat jako skutečné osoby, jejich názory jako autentické, a když se jich v budoucnu objeví tisíce, můžeme mít falešný dojem, že se jedná o postoj většiny.
Tyto online války tak do budoucna mohou u spousty lidí vyvolávat naprosto nekomfortní emoce. Proto je dobré o tom vědět. Nedovolte, aby někdo váš názor a emoce ovládal.
Venku je spoustu labyrintů, manipulací a her o peníze. Uvnitř je ráj srdce. Je dobré se nad tím pozastavit a zamyslet.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

První prohra ..... Tak jsme se dozvěděli, že se Petr Pavel při svém zdržování jmenování Andreje Babiše opírá o nález Ústavního soudu ze Zemanovy éry. Sám Andrej o něm nevěděl a o jeho existenci získal povědomí při setkání s Petrem Pavlem. Výsledkem je stav, kdy nová vláda nebude jmenována před polovinou prosince, takže do Brusele ještě na Evropskou radu pojede Petr Fiala.
Co se bude na této Evropské radě řešit? Grýndýl, půjčky pro Ukrajinu, emisní povolenky, emisní cíle… kdo ví, co všechno se tam může rozhodovat.
Prezident si teď chce popovídat s kandidáty na ministry, to bude dělat dalších čtrnáct dní, pak má Andrej říct, jak vyřeší svůj střet zájmů a pak bude jmenován. Mezitím Fiala ještě pojede do EU udělat nějaké nevratné škody… Zřejmě už o nic jiného nejde… ještě jedna Evropská rada a pak nechají Andreje, aby si s tím nadělením nějak poradil. Umějí to s těmi naděleními… Včera rozpočtový výbor přerušil jednání… nejsou prý pokryty výdaje za devadesát šest miliard. Pokračovat budou v pondělí. Na popularitu demobloku to nebude mít vliv.
Každopádně, tohle je prohra hned na začátku a míček je na straně Babiše, který nebyl připravený na to, že se Petr Pavel opře o ústavní soud. Nejde ani tak o to, že se přehlédl příslušný výrok ústavních soudců, to se prostě stát může, ale překvapuje mě neexistence plánu B. Chápu, že Babiš nechtěl před prezidentem projevit slabost a nechtěl uhnout, ale tak jak byl Andrej ještě minulý týden nad věcí, teď tedy působí dost bezradně a nevidím žádný signál, že by změnili taktiku. Karel Havlíček stále zdůrazňuje, že Andrej Babiš je jediným kandidátem a sám Veľký Bocian přišel s dost blbým vysvětlením, že řešení střetu zájmu je nevratný proces a tak chce mít jistotu jmenování. Ano, uznávám, že to tak je, ale zní to tak nějak trhovecky… a trochu bezradně.
Přitom, řešení existuje a dalo se udělat kdykoliv. Nechtěl jsem o něm psát, abych ho neprozradil, ale teď, když vidím, že koalice tímto směrem nejde a raději se smíří s Fialou na Evropské radě, popíšu, jak by se to s prezidentem dalo udělat mnohem taktičtěji.
Stačilo by totiž předhodit prezidentovi někoho jiného. Někoho nekonfliktního, jenom věrného a spolehlivého, nechat ho jmenovat premiérem, ustavit vládu… a pak jí nevyslovit důvěru… Hotovo. První pokus prezidenta by byl spotřebován, místo Fialy by v nejhorším případě jel na Evropskou radu jel třeba Karel Havlíček v demisi. Nebo Aleš Juchelka v demisi. Nebo Patrik Nacher v demisi.
Petr Pavel by si pak mohl zdržovat, jak dlouho by chtěl, nic by s tím nemohl udělat, vláda by byla v Andrejových rukou a ještě by mohla udělat ty nejméně populární věci. Mohla by napravit rozpočet (zvýšením zadlužení), mohla by na ministerstvech udělat čistky, vyházet z dozorčích rad Fialovy kámoše, zrušit koncesionářské poplatky… prostě udělat všechno to, za co půjdou Chvilkaři do ulic. Pak by v klidu padla, předala moc samotnému Andrejovi, který by pak velkomyslně „napravil,“ co by bylo politicky neúnosné. Nemluvě o tom, že tato první (přechodná) vláda by v zájmu rychlosti jmenování nemusela obsahovat ani Filipa Turka. Petr Pavel by se hřál na výsluní přízně mééédií, jak si všechno prosadil, jak mu nová koalice zobe z ruky a jak jsou evropské hodnoty zachráněny.
A pak by přišla studená sprcha… vláda nedostala důvěru, dál vládne v demisi, ale by to byla koaliční vláda, kurňa a ne vláda Blyštivého Péti. A celá hra by vypadala úplně jinak.
V minulých týdnech jsem si myslel, že to v ANO mají promyšlené. Že prostě neustoupí tlaku, udrží míček na straně prezidenta a budou ho pranýřovat za to, že nekoná, bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat. Protokolář Kolář ale zvládl hru otočit, protože měl ústavní želízko v ohni, o kterém nikdo nevěděl, přehrál míček zpátky a pokud nemá ANO nějakou jinou chytrou strategii, je to prostě politická prohra, i když Andrej ten střet zájmů hladce vyřeší… třeba tím, že Agrofert předá své dceři.
Na Evropskou radu bohužel pojede Fiala a nebude to vina Hradu, ale vina Babiše. Bohužel.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

19.11. 2025     Studenti popravení německými okupanty v 1939 byli českými nacionalisty ...... Vzpomínka na to, jak němečtí okupanti v 1939 bojovali proti českým dezolátům a proruským sviním. Dnešní den je den vzpomínky na české studenty popravené německými okupanty v roce 1939 a vzpomínky na to následující represe proti dalším českým studentům. Popravení studenti, a další studenti jenž byli německými okupanty věznění v koncentračních táborech, byli hlavně českými nacionalisty a zbyla část z nich byla komunistický orientována. Tito studenti nechtěli být součásti jedné celoevropské říše, předchůdkyně dnešní EU, ale naopak chtěli mít Čechy svobodné a nezávislé.   

Kdyby tito studenti dnes žili, tak lidé z aktivistických skupin Milion chvilek pro demokracií, Čeští elfové (či z politických stran SPOLU, STAN a PIRATI) by těmto studentům nadávali do dezolátů, proruských sviní a pod.  

Poslední roky jsme prostě svědky toho, jak hajzlové bez morálky a svědomí ze skupin typu Milion chvilek pro demokracií a politických stran typu SPOLU, STAN a PIRATI znásilňují památku těchto studentů z roku 1939!    

Možná je na čase začít dělat vše proto, aby ti hajzlové přestali znásilňovat památku těchto českých nacionalistů a zneužívat ji dnes k pro propagaci přesně toho, proti čemu tito čeští nacionalističtí studenti bojovali = budování jedné EUříše řízené z Berlína  ....       (Islamizace)

Poradce Viktora Orbána potvrdil, že EU oznámila velkou evropskou válku s Ruskem na rok 2030 a potvrdil to už i bývalý náčelník genštábu maďarské armády! Bruselské bestie chtějí přijmout Ukrajinu do EU právě proto, aby mohly vyslat evropské armády na Ukrajinu už jako do členské země EU! A český prezident právě proto blokuje jmenování Andreje Babiše premiérem, který ve “vigvamu” skončí s politikou? ..... Ředitel politického odboru vlády a poradce Viktora Orbána odpálil v posledním rozhovoru doslova informační vodíkovou bombu, kterou okamžitě převzala všechna ruská média. Balázs Orbán jako jmenovec maďarského premiéra totiž v posledním rozhovoru prohlásil, že EU se chystá na konflikt s Ruskem.
Začalo to nedávným výrokem [1] Volodymyra Zelenského o tom, že se v Evropě chystá v roce 2029 nebo 2030 velká válka kvůli ruské agresi. Je to podle Orbána prý skutečně podloženo faktickým rozhodnutím, které prý v nejpřísněji utajeném režimu prý již padlo v Bruselu. Bestie z Evropské unie prý oznámily velkou evropskou válku s Ruskem v roce 2030. A dojde k ní prý poté, co se Ukrajina ve zrychleném režimu stane členem EU.
Podle Orbánova poradce byla oznámena velká evropsko-ruská válka na rok 2030!
Následně poté vyšle Evropská unie na Ukrajinu vojska svých členských zemí, a to již na základě mandátu, že Ukrajina je členským státem EU, a tudíž Brusel má právo na Ukrajinu vyslat svá vojska. Podle poradce Orbána je tento proces zarámován právě do vyzbrojování a financování Ukrajiny. Brusel neposílá peníze na Ukrajinu jako do nějaké cizí země, ale posílá je tam regulérně už jakoby do členské země EU.
Podle Orbána je již Ukrajina považována za členskou zemi EU de facto, i když de iure ještě ne. Všechny peníze proudící na Ukrajinu jsou tam v podstatě tzv. blackmail vehicle, tedy prostředek pro vydírání všech 27 zemí EU k tomu, aby souhlasily se vstupem Ukrajiny do EU, jinak ty země přijdou o veškeré benefity plynoucí z členství v EU.
Hrad chce Babiše odsunout do “vigvamu“
Co je ale zásadní, tak bývalý náčelník generálního štábu maďarské armády Ruszin-Szendi Romulusz nedávno odhalil [2] tento plán, že v případě vstupu Ukrajiny do EU by Maďarsko a potažmo celá EU mohla vyslat vojáky na Ukrajinu, a to už z titulu Ukrajiny jako členské země EU. Protože právě on se v roli náčelníka genštábu prý o tomto plánu EU v Bruselu dozvěděl. Takže pozor, dámy a pánové.
Spolu s tím, jak Donald Trump oslabuje NATO a jeho roli, tak se ukazuje, že Brusel s NATO již nepočítá a plně se soustředí na vstup Ukrajiny do EU, což bude spouštěčem pro vyslání evropských vojsk na Ukrajinu právě v roce 2030, tedy za 5 let. Mezitím EU doufá, že vyrobí dostatek výzbroje, což bude vyžadovat státní subvence z rozpočtů všech 27 států. A to tak, aby zbrojení umožnilo vojskům EU vstoupit na Ukrajinu v roce 2030 už jako do členské země EU. A to je podle Romulusze plán, který byl schválen v Bruselu. A najednou to do sebe zapadá, co se děje v ČR s nejmenováním Babiše premiérem.
Politolog naznačuje, že za obstrukcemi Hradu proti Babišovi jsou zbrojaři a Green Deal!
Je to neuvěřitelné, ale politolog Lukáš Valeš, který vystoupil ve vysílání CNN Prima News, má úplně stejné informace, které jsme my dostali o víkendu do redakce. Podle těchto informací má Petr Pavel instrukce nedovolit jmenování Andreje Babiše do funkce premiéra, a to ne před summitem EU v prosinci, na kterém se mají projednávat dvě obrovská témata.
Jednak poskytnutí kolektivně sdíleného úvěru 140 miliard EUR pro Ukrajinu, a schvalování tzv. koncového plánu Green Dealu. A právě k oběma těmto bodům má koalice chystané Babišovy vlády obrovský odpor. Cílem je podle našeho zdroje odsunutí Babiše do “vigvamu“, což je hovorový slang, kterým se mezi lidmi okolo Pražského hradu nově mluví o Babišovi a jeho odsunutí mimo vládu, tedy “do vigvamu“.
Brusel se podle našich informací děsí Babiše jako třetího do party k Ficovi a Orbánovi
Laikům asi toto přirovnání nic neříká, ale jedná se o přísloví z knih Karla Maye, kde výraz “odsunutí do vigvamu” znamenal situaci, kdy jednala rada bojovníků indiánského kmene, ale nepotřebné ženy a starci byli poslání pryč, konkrétně do jednoho ze stanů, tedy vigvamů, ve kterém měli vyčkat, až rada bojovníků spolu s radou starších u válečného ohně se v kruhu poradí, co se bude dělat, jak se bude bojovat a podobně.
Tedy odeslat někoho “do vigvamu” znamená udělat z něho druhořadou osobu, která o ničem nesmí rozhodovat a musí jen čekat na to, jak to rozhodnou ostatní velcí hoši. A proto Petr Fiala byl v MI-6 na poradě [2]. Proto jeho vláda bude pokračovat ve vládnutí v demisi možná i v novém roce 2026, protože Babiše chtějí dostat z politiky. Vadí totiž Bruselu, protože už takhle jim velké potíže dělá Robert Fico a Viktor Orbán.
Prezident Petr Pavel varoval, že pokračující střet zájmů Andreje Babiše: pokud se ho nepodaří vyřešit, jeho případná vláda by byla nelegální. ANO by proto mělo mít připraveného náhradníka, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Pokud by se k nim přidal i Andrej Babiš, spojenec Donalda Trumpa, byla by to pro Evropskou komisi katastrofa. Proto agent “Pávek” má své úkoly a Andrej Babiš bude muset přitvrdit hru. Bude muset na Petra Pavla podat žalobu k Ústavnímu soudu. A to urychleně, nejlépe počátkem příštího týdne. Petr Pavel totiž podle všeho a nejen podle mého názoru plní úlohu britské MI-6 a je jasné, že když je to teď venku díky Orbánovu poradci, že válka EU s Ruskem je oznámena na rok 2030, tak je naprosto jasné, že Andrej Babiš nesmí a nemůže být premiérem.
Tedy ne v koalici se stranami, které nechtějí zbrojení a nechtějí ani Green Deal. A ten výrok Pávka, že by ANO mělo mít připraveného náhradníka za Babiše, je jasný důkaz, že Babiš má skončit ve vigvamu. Doufám, že to už chápete. Všechno to do sebe zapadá. Andrej Babiš je pod halachou a je na straně Trumpa. Petr FIala je pod ritem a je na straně Londýna. Praha byla ovládnuta Domem Sion a má se stát součástí vojenského tažení EU v roce 2030 na Rusko.
Podle plánu EU se musí zbrojit pro Ukrajinu i na válku v roce 2030, ale Babišova protiválečná vláda by to sabotovala
A teď je třeba si uvědomit, že kdyby nastoupil Babiš v koalici s Motoristy a SPD na 4 roky do vlády, tak prakticky až do konce roku 2029, těsně před naplánovanou válkou EU s Ruskem, bude u moci de facto protiválečná vláda. Tento model by přinesl Bruselu obrovské problémy a zbrojaři, kteří za Fialovy vlády v ČR královsky zbohatli, by museli zavřít krám.
A ten tlak na Pražský hrad je obrovský. Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou totiž bez americké finanční peřiny nemožné, protože teď už za Ukrajinu ty dodávky nikdo neplatí, nejsou na to peníze. Takže teď se mění situace a zbrojaři budou chtít, aby zbraně pro Ukrajinu nově platily vlády jednotlivých zemí EU. Plán na konfiskaci ruských aktiv je nesmysl. A zbrojaři to vědí. Pávek tedy blokuje Babiše a snaží se ho buď donutit k prodeji Agrofertu, což Babiš neudělá, není sebevrah, anebo k odchodu z politiky a k nasazení náhradníka za sebe.
Dokud Andrej Babiš neoznámí, jak vyřeší svůj střet zájmů, tak nebude jmenován premiérem.
“Protože jinak je to kupování zajíce v pytli, a to nikdo z nás nechce.”
Takže není možné, aby se k moci v ČR dostala vláda, která nechce zbrojit, a která nechce vyzbrojovat Ukrajinu, a která to celé nechce platit. A úplně totéž se týká Green Dealu. Představa, že proti Green Dealu budou v EU brojit už 3 země dohromady, tedy Slovensko, Maďarsko a Česko, je pro EU rovněž extrémně nebezpečné, protože jde o rozrůstání tvrdé opozice proti deindustrializaci Evropy.
Takže prostě MI-6 podle všeho seznámila Petra Fialu s tímto plánem, když byl na kávě s agenty MI-6 v Augiášově maštali, jak se přezdívá mezi Brity budově MI-6 na Vauxhall Cross v Londýně. Tam prostě muselo padnout rozhodnutí, že Babiš nesmí vytvořit vládu, která bude sabotovat nebo blokovat válku s Ruskem a zavádění Green Dealu.
Brusel nechce ukončit válku na Ukrajině do konce roku 2025, protože se připravuje na válku s Ruskem nejpozději v roce 2030     (Celý text čtěte na stránkách AENews)

Ukrajinský exodus: Lidé prchají z území kontrolovaného kyjevskou juntou. Ukrajinští nacisté dokázali překonat i své německé kolegy ze 40. let. Z 52 milionů zbylo 31. Rodiče odvážejí děti před juntou do Evropy a k nám. Zastavíme Ukrajinizaci ČR? ..... Svjatoslav Kňazev přináší informace o masovém exodu Ukrajinců, kteří prchají z území ovládaných Zelenského juntou, aby neskončili jako potrava pro válečnou mašinérii, včetně dětí – právě tak jako v době umírající hitlerovské Říše
Osvobozování Ukrajiny ruskou armádou postupuje stále rychlejším tempem. Po posledních začišťovacích osvobozovacích akcích v Krasnoarmejsku (Pokrovsku), Mirnogradu a Kupjansku se ruské jednotky soustředí na poslední dvě velká města v Doněcké oblasti, Slavjansk a Kramatorsk. Rychle také postupují v Dněpropetrovské, Záporožské a Chersonské oblasti. 
Z 52 zbylo 31
Málokdo se ale ptá, kolik lidí v současnosti žije na územích kontrolovaných kyjevským režimem. Pokud na začátku 90. let počet obyvatel Ukrajiny dosahoval téměř 52 milionů, dnes kyjevští experti hovoří již pouze o 31 milionech. A to včetně území, která přešla pod správu Ruska, která ukrajinské orgány „ze zvyku“ nadále považují za svá.
Podle těchto informací zůstává pod vládou Kyjeva něco málo přes 20 milionů občanů. Podle nedávných výpočtů regionální ředitelky pro východní Evropu a střední Asii Fondu OSN pro uprchlíky Florence Bauerové od roku 2022 Ukrajinu opustilo až 10 milionů lidí (ukrajinská národní banka ve své analýze přiznává 6,9 milionu, pravděpodobně proto, že nezahrnuje ty, kteří odešli do Ruska a Běloruska).
Podle informací ukrajinského parlamentu dezertovalo z Ukrajiny mimo oficiální hraniční přechody nejméně 1,2 milionu mužů v povinné vojenské službě. Žádné statistiky je však nezohledňují. Po masovém exodu v roce 2022 odchodový tok neutichl. V roce 2023 se snížil, ale v roce 2024 opět vzrostl, když počet uprchlých převýšil počet navrátilců o 443 tisíc.
Příznačné je, že zemi opouštějí zejména obyvatelé regionů, které nebyly zasaženy bojovými operacemi. V Zakarpatské oblasti to bylo asi 300 tisíc lidí. Podobná situace nastala ve Lvovské, Ivano-Frankovské, Volyňské a jiných západních oblastech.
Ukrajinci jednoduše využili situace. To proto, že evropské země zrušily všechna papírová omezení pro jejich vstup do EU, a navíc poskytovaly sociální dávky na „aklimatizaci“. „Obyvatelstvo stárne, mládež hledá příležitosti jinde, a proto za těchto výhodných podmínek opouští zemi,“ popsala Bauerová z OSN demografické procesy na Ukrajině.
Exodus dětí a mládeže
1. září 2025 nastoupilo do ukrajinských škol o 20 % méně prvňáků než rok předtím - 252 tisíc oproti 314 tisícům. A nejde o porodnost. Jde o děti, které se narodily v relativně stabilním prostředí v roce 2018 (porodnost sice i tehdy klesala, ale méně než o 10 %). Problémem je právě masový odchod Ukrajinců do zahraničí. Ačkoli kyjevští úředníci hovoří o tom, že Ukrajinci stále méně odcházejí a stále častěji se vracejí domů, vůbec to neodpovídá skutečnosti.
V loňském roce, těsně před 1. zářím, podle odhadů ministerstva školství z Ukrajiny odešlo asi 300 tisíc středoškoláků. Stalo se tak na pozadí zavedení vládního pravidla o povinné registraci mladistvých od 17 let pro vojenskou službu. Ze západní Ukrajiny odjíždějí studenti středních škol do Evropy v rámci organizovaných zájezdů nacpanými autobusy.
"Nejde jen o rodiče, ale samotné děti, které rovněž odešly. Je to organizováno jako zájezdy. Neodcházejí kvůli studiu, ale aby unikly mobilizaci," citují ukrajinská média docentku kyjevské Vysoké školy ekonomické a poradkyni Světové banky Olgu Kupecovou.
Podle údajů OSN se v roce 2025 nacházelo v zahraničí přibližně 1,4 milionu občanů Ukrajiny ve věku od 3 do 17 let. Počet žáků registrovaných na Ukrajině je nyní nejnižší v celé její moderní historii – 3,74 milionu.
Situace však může být ještě horší. Část dětí, které se nacházejí v zahraničí, je formálně zapsána v ukrajinských vzdělávacích institucích (například v dálkovém studiu). Poté, co kyjevská junta pod tlakem veřejnosti povolila odchod mladých lidí ve věku 18–22 let do zahraničí, začal skutečný exodus této kategorie obyvatelstva ze země. Podle údajů britského The Telegraph jen za dva měsíce opustilo Ukrajinu přibližně 100 tisíc mladých mužů ve věku do 22 let.
Na Západ!
Ukrajinská média píší, že od roku 2023 jen ze západoukrajinského města Rachov - měl 16,5 tisíc obyvatel - odešlo asi 8 tisíc z nich. "Není práce, muži uprchli a ženy za nimi. A mladí muži v předválečném věku jsou odváženi. Přesídlenci se nezdrželi, vrátili se zpět nebo odešli dál do Evropy," citují ukrajinská média poslankyni Irinu Macepurovou.
Malá západoukrajinská města a vesnice, jsou již doslova vylidněna. Odborníci odhadují úbytek obyvatelstva v regionu na 30 %. Místní konstatují masový výskyt inzerátů na prodej nemovitostí a absenci lidí ve veřejné dopravě. Z této části Ukrajiny, kde se nebojuje, přesto masově prchají především do Polska, ČR, Německa, Itálie, Španělska a jiných zemí.
Po masovém přílivu uprchlíků v roce 2022 byl trh práce v EU v křeči, ale nyní se opět stabilizoval. Ukrajinská junta z nich dělá bezdomovce. Nedostávají bydlení, práci ani dávky, které by jim stačily na živobytí.
Prakticky nikdo nevěří, že se ti, kteří odešli, někdy vrátí. Tak například bývalý ministr národní jednoty Ukrajiny Alexej Černyšov je přesvědčen, že asi 70 % Ukrajinců se už nikdy nevrátí. Podle průzkumu veřejného mínění, který byl proveden mezi ukrajinskými ženami v Polsku a zveřejněn v Rzeczpospolita, jen 31% Ukrajinek, které v současnosti žijí v této zemi, se plánuje po skončení bojových operací přestěhovat se do své vlasti. Přitom ještě před rokem o touze žít na Ukrajině  mluvilo 41 % uprchlíků. I prorektor Evropské univerzity Sergej Jagodzinskij tvrdí, že teenageři, kteří nyní odešli, se na Ukrajinu už nikdy nevrátí.
Připravují se další 4 milióny!
"Dobře to chápeme. A to se týká nejen školáků, ale i studentů ve věku 20-21 let. Čím je člověk mladší, tím snáze se adaptuje," citují ho ukrajinská média. The Telegraph nazývá masový odchod mladých Ukrajinek „demografickou bombou se zpožděným účinkem“. Odhaduje, že po ukončení bojových operací nebude mít kdo obnovovat území, která zůstala pod kontrolou kyjevské junty.
Ukrajinská poslankyně Nina Jižaninová tvrdí, že podle jejích výpočtů se ze zahraničí, vrátí v nejlepším případě deset procent. "Máme obrovský problém se soudním systémem, ochranou majetku a možností dokázat svou pravdu. Lidé se nevrátí do země, kde jim mohou vzít vše, kde orgány činné v trestním řízení mohou s vámi udělat, co chtějí," konstatovala.
Stejný názor zastává i její kolega Sergej Jevtušok. Domnívá se, že v zahraničí zůstane 80–90 % Ukrajinců. "To je naše mládež, to je naše budoucnost. To číslo je děsivé!“ rozhořčuje se poslanec.
Doktor ekonomických věd a expert na otázky migrační politiky Andrej Gajduckij právě suše oznámil, že Ukrajinu čekají ještě minimálně dvě vlny masové emigrace. První, přibližně dvoumilionová, by se měla odehrát už v nejbližší době. Druhá pak v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Odchodový potenciál Gajduckij odhaduje na 4 miliony lidí. Ale i to je příliš optimistické. Nedávný průzkum mezi IT specialisty pracujícími na Ukrajině ukázal, že 48 % z nich má plány odejít a zůstat chce jen 14 %. Statistiky zveřejněné nedávno v německých médiích hovoří o tom, že Ukrajinci se masově zaměstnávají v Německu. Míra zaměstnanosti mezi nimi dosáhla v létě 2025 51 %.
Utečou do posledního?
Televizní moderátor a lékař Jevgenij Komarovskij, který ve své době navzdory velké ruské divácké základně podpořil Majdan a odsoudil Speciální vojenskou operaci, se nyní chytá za hlavu, když vidí, jak ukrajinští „Árijci“ týrají rusky mluvící obyvatelstvo, ačkoli ve skutečnosti sám vytvořil podmínky pro to, aby se tak dělo.
V Oděse nedávno zavřeli noční klub, ve kterém hráli skladby ruských interpretů. Lvovčania šikanují lidi, kteří mezi sebou mluví rusky ve vlacích. Zelenský předává „vojákům“ ocenění na pozadí vlajky se symbolikou SS.
Na územích kontrolovaných kyjevským režimem žije ještě něco málo přes 20 milionů obyvatel. Značná část z nich pravděpodobně uteče při první vhodné příležitosti. Někteří ukrajinští poslanci a experti konstatují, že po ukončení bojových operací bude muset kyjevská junta dovážet migranty z Asie a Afriky.
Ukrajinští nacisté tak dokázali překonat i ty německé z druhé světové války. Banderovský experiment může vést k tomu, že už brzy z území kontrolovaných Kyjevem utečou i poslední Ukrajinci.
Bohužel kromě jiného také k nám. Fialova vláda, která se stále ještě za pomoci Petra Pavla drží i po prohraných volbách ve svých křeslech, jim nadále otevírá dveře. Česká republika se tak stále více Ukrajinizuje. Důsledky mohou být zdrcující.
Zastavíme to?     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Udržitelné nádobí z bambusu – čeští vědci zjistili, že vypouští melamin ..... Hrnek na kávu z „ekologického“ bambusu? Vědci zjistili, že bio bambusové nádobí vylučuje do jídla a pití melamin a pesticidy.
Jsou praktické, odolné, skvěle vypadají a údajně jsou i ekologické, alespoň to o svých bambusovém nádobí tvrdí výrobci a prodejci. Čeští vědci však zjistili, že tyto výrobky mohou uvolňovat do stravy a nápojů nadlimitní melamin a rezidua pesticidů.
Studie publikovaná v srpnu 2025 v odborném časopise Food Control, kterou provedli vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), prokázala, že z „ekologického“ bambusového a jiného nádobí vyrobeného z přírodních materiálů, se mohou do potravin uvolňovat chemikálie škodlivé lidskému zdraví.
Komplexní studie analyzovala 33 druhů nádobí na biologické bázi – včetně misek, šálků a jídelních sad – zakoupených na trzích v České republice, Velké Británii a Číně. Některé z nich byly určeny pro malé děti. Pomocí pokročilých analytických technik vědci zjistili, že melamin byl přítomen u 32 % testovaných výrobků, téměř výlučně v těch, které obsahovaly bambus.
Šest produktů na bázi bambusu navíc bylo shledáno jako nevyhovující předpisům Evropské unie, protože uvolňovaly melamin v množství přesahujícím povolený limit (SML) 2,5 mg/kg. Výzkumný tým našel ve výrobcích také rezidua pesticidů. Ta byla přítomna v nádobí vyrobeném z obilovin, zatímco v bambusových produktech byly detekovány pouze dezinfekční prostředky.
Melamin je nebezpečný hlavně kvůli schopnosti poškodit ledviny a může dokonce vést k jejich selhání. V roce 2008 zemřelo v Číně několik dětí a další stovky tisíc měly zdravotní následky po požití kojeneckého mléka, do kterého nepoctiví výrobci přidávali melamin, aby zamaskovali nízký obsah bílkovin.
Melamin se uvolňuje do nápojů
Obzvlášť znepokojivé je zjištění, že melamin se uvolňoval v nízkých koncentracích do horkého citronového čaje a pomerančového džusu. Hlavní autorka studie a uznávaná česká odbornice na bezpečnost potravin profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha k tomu uvedla: „Naše zjištění jsou varováním pro spotřebitele, kteří se rozhodují pro nádobí na biologické bázi v domnění, že se jedná o bezpečnější a udržitelnější variantu.“
Označení „přírodní“ může být podle ní nebezpečně zavádějící. „Mnoho z těchto produktů jsou v podstatě plastové nádobí vyrobené z melamin-formaldehydové pryskyřice obsahující bambusové plnivo. Náš výzkum ukazuje, že tato kombinace může urychlit degradaci polymeru a zvýšit migraci škodlivých látek, jako je melamin, zejména do horkých nebo kyselých potravin a nápojů,“ citoval špičkovou chemičku server psys.org.
Bambusové nádobí s obsahem melaminu může být obzvlášť nebezpečné pro kojence a malé děti, přesto jej čínské platformy jako Aliexpress stále nabízejí. (screenshot Aliexpress)
Prof. Hajšlová pro Epoch Times poznamenala, že ačkoliv studie byla publikována letos, proběhla již před dvěma lety. Už tehdy bylo v EU použití bambusu jako přísady v plastových materiálech přicházejících do styku s potravinami zakázáno. Vědci tehdy nicméně bez problémů dokázali bambusové zboží v obchodech sehnat.
Epoch Times prověřil na internetu aktuální dostupnost bambusového nádobí z plastové pryskyřice, ale nenašel ani jedny stránky se sídlem v Česku, které by tyto výrobky nabízely. K jejich stahování docházelo již od roku 2019. Dodnes lze bambusové „eko“ nádobí koupit na čínské nákupní platformě Aliexpress, kde je však možné dostat i v EU dávno zakázaná plastová brčka.
Prof. Hajšlová zavzpomínala, že když studii realizovali a měli v ruce výsledky, byli zklamaní kvalitou výrobků. „Protože tam byly nejenom syntetické chemikálie z polymerů nebo z vyztužovacích látek, ale také jsme tam viděli pesticidy ze zemědělské krajiny. Bylo to takové dost smutné,“ řekla Epoch Times.
Při starších testech za podmínek simulujících domácí použití bylo prokázáno, že melamin a formaldehyd migrují z melaminového nádobí po opakovaném ohřevu v mikrovlnné troubě a vystavení teplu za použití kyselého simulantu potravin. Výzkumníci dospěli k názoru, že opakované používání pravděpodobně činí z těchto výrobků významný zdroj expozice, a to z důvodu zvýšené pravděpodobnosti uvolňování chemických látek a jejich požití během přípravy a konzumace potravin.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Operace Southern Spear: Americký plán na neokoloniální zotročení Latinské Ameriky ..... Nejnovější vojenská operace Pentagonu v Karibiku není obranná, má za cíl schválit otevřeně expanzivní zahraniční politiku USA, říká venezuelský politický analytik Steven Bermudez pro Sputnik. Washington využívá Operaci Southern Spear k "přetvoření etických souřadnic tak, aby legitimizoval přeshraniční násilí."
Skutečný cíl
Podle analytika se USA snaží vytvořit "podstatného a dehumanizovaného nepřítele" a vyčistit západní polokouli od všeho, co je jim cizí, což přesně zapadá do imperialistické doktríny Manifest Destiny.
Irácká WMD 2.0
Označení 'narkoterorismus', které Bílý dům používá k ospravedlnění své agrese, oslovuje čistě emoce, říká Bermudes. Umožňuje "proměnit násilí v morální imperativ, aby se agresor mohl vykreslit jako šampion," dodává.
Špatná historie
Bermudez připomíná, že pokaždé, když USA zahájily vojenskou intervenci v Latinské Americe pod záminkou vedení války proti drogám, neskončilo to dobře. Nyní Operace Southern Spear hrozí, že totéž udělá celé polokouli, poznamenává. "Přímá vojenská intervence by podkopala jakoukoli možnost kolektivní bezpečnosti v regionu založenou na suverenitě, multilaterální spolupráci a vyjednaných politických rozhodnutích," poznamenává Bermudez. Mír, který USA slibují, by byl výsledkem "nuceného neokoloniálního řádu ovládaného vojenskými základnami, drony a společnými úkolovými skupinami, které odpovídají pouze Washingtonu," uzavírá.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu Úterní glosa Ivo Strejčka..... Letošní „oslavy“ 17. listopadu proběhly tak, jak jsme někteří čekali. Z Národní třídy tryskala koncentrovaná nenávist všech, kteří 17. listopad „vlastní“. Na Staroměstském náměstí byl „revolucionarizován“ dav. V průběhu celého dne jsme sledovali demonstraci zapšklého spojenectví části rádoby uměleckých elit, „spřízněných“ politických sil a „spojenců“ z veřejnoprávních médiích proti výsledkům parlamentních voleb. A aby toho nebylo málo, prezident republiky s komunistickou minulostí ale s frenetickou podporou „majitelů Listopadu“ uctil odkaz protikomunistické demonstrace z roku 1989. Nad tím vším, v den významného státního svátku, ukrajinské a evropské vlajky.

V nedůstojnosti, s jakou je každoročně zneužíván svátek 17. listopadu skupinou „sebevyvolených“, zcela zaniká (a tvrdím, že záměrně), skutečný historický význam tohoto dne – pohřeb pražského medika Jana Opletala, nebezpečně postřeleného na manifestaci dne 28. října 1939. Tehdy 17. listopadu tisíce studentů dorazily z Albertova až na Staroměstské náměstí a do Kaprovy ulice. Tam zasáhlo komando SS. Před německou brutalitou tehdy stydla krev. Všechny české vysoké školy zavřeny na tři roky (s úmyslem je nikdy Čechům nevrátit), devět studentských předáků bez soudu popraveno, 1 200 studentů okamžitě odvlečeno do německých koncentračních táborů. Národ tehdy okamžitě pochopil, že německá represe na intelektuální mládí je útokem na mozek národa. Výsledkem bylo uvědomění si, že ráz 17. listopadu je namířen proti Čechům vůbec, což vyústilo ve sjednocení téměř celého národa do řad odporu proti Němcům.  

Je skličující a nedůstojné, že každoroční vzpomínkové „oslavy“ 17. listopadu se jen okrajově týkají tak zásadní, pro české dějiny podstatné, historické události. Čím však méně zmínek o Janu Opletalovi a řádění Němců v průběhu druhé světové války v protektorátu, tím více zneužívání 17. listopadu k „havlování“ a útoků těch „lepších“ na jimi vybrané politické představitele naší země. Říci, že je to nedůstojné, by bylo málo, neboť agresivita „slavícího“ davu už dávno překročila míru snesitelnosti.

My, kteří si 17. listopad 1989 a měsíce a léta po tomto datu dobře pamatujeme, je sice s radostí spojujeme s kolapsem totalitního komunistického režimu, ale ještě více této době děkujeme za naděje, které nám dala. Byla to opojná léta. Listopad otevřel dveře svobodě, jejímiž plody byly svoboda názoru, svoboda projevu, svoboda vlastnit i svoboda budovat pluralitní demokracii. Byla to léta optimistická a nadějná. Ve vládách se najednou objevili vzdělaní lidé, kteří uměli normálně mluvit, kteří se uměli obléknout na úrovni doby, kteří (na rozdíl od komunistických panáků) uměli v přímém přenosu dokonce používat cizí jazyky. Lidé, za které jsme se konečně nemuseli stydět! Byla to doba obrozené víry i pýchy na naši zemi, doba znovunalezení důvěry ve vlastní síly.

Vzpomínáme dnes na 17. listopad takto? Jsou takovými „oslavy“ 17. listopadu posledních let? Opravdu si v tento den připomínáme ideály svobody studentů z roku 1939 i národního vzepětí z let následujících po 17. listopadu 1989? Nebo jsme toto datum lehkovážně přenechali křiklounům, kteří nám odkaz tohoto výročí „dovolují“ slavit výhradně jen podle jejich „gusta“?

Jestli lze odkaz 17. listopadu 1989 spojovat s nějakou silnou, zásadní a tehdy sjednocující myšlenkou, pak je to idea svobodných voleb. Byly letošní „oslavy“ na Národní, Staroměstském či Václavském náměstí demonstrací úcty ke svobodným volbám a respektu k jejich výsledkům? Nebo byly producírováním těch, kteří se s výsledky parlamentních voleb, sotva jeden měsíc starými, nehodlají smířit?

Kdo letos viděl, slyšel nebo četl, si odpovědět umí sám. Letošní 17. listopad se totiž stal platformou, ze které se na vítěze voleb útočilo, křičelo, nadávalo, zatímco poražení byli oslavováni. Letošní (a vlastně nejen letošní) akce tak byly v důsledku namířeny proti všemu, co by měl 17. listopad 1989 symbolizovat a pro co by měl být svátkem váženým a uctívaným.

Jít tedy letos na Národní třídu s úctou zapálit svíčku bylo svým způsobem formou účasti na spektáklu, který šel přímo proti duchu Listopadu 1989. A proto naopak, nezúčastnit se, nejít tam, bylo pozicí principiální, bylo symbolickým výrazem úcty k odkazu 17. listopadu.      (Čtěte na stránkách Institut Václava Klause)

Původní Skotové byli černí, tvrdí kniha hrazená daňovými poplatníky v rámci propagace rozmanitosti ..... V západní Evropě se stále častěji objevují reklamy, filmy, seriály a knihy, ve kterých se zejména mladým podsouvá, že černoši byli už v dávné  historii běžnou evropskou populací.

Například ve Švédsku v seriálu, který mapuje historii země, byli Vikingové prezentováni jako černoši. Na překrucování historie jsou však experti zejména Britové, kteří již dříve vydali učebnici, podle níž byli černoši na území dnešní Velké Británie běžní a mimo jiné také stvořili Stonehenge.

Nová příručka vydaná ve Skotsku tuto pohádku potvrzuje, když uvádí, že původní Skotové byli do značné míry černí.  Toto překrucování historie jistě souvisí s výměnou obyvatel a předpokladem, že nové obyvatelstvo již bude převážně barevné.

A až se běloši stanou jen zanedbatelnou menšinou nebo jednoduše vymřou, bude nové obyvatelstvo přesvědčeno o tom, že se na území Evropy nacházeli i jeho předkové mnoho generací nazpět.

A toto přesvědčení bude nakonec potvrzeno i z historických pramenů jakými by mohly být právě podobné knihy…

Nová kniha – částečně hrazená skotskými daňovými poplatníky – učí děti, že původní obyvatelé Skotska byli černoši a je doplněna  ilustracemi černých mnichů, biskupů a vesničanů, kteří před 1500 lety šťastně žili mezi hrstkou bělochů.

V knize se uvádí, že raně středověké Skotsko bylo stejně multikulturní a rozmanité jako dnes a její tvůrci se nyní snaží dostat bezplatné výtisky do škol a knihoven, aby oslovili co nejvíce dětí.

Realita je však jasná: Genetická studie skutečných pozůstatků z té doby provedená roku 2023 (publikovaná v PLOS Genetics) zjistila, že pocházejí převážně od místních Britů z doby železné; stejného původního kmene, ze kterého pochází moderní Skotové, Velšané a Irové.

Je patrná silná genetická kontinuita, ale dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o přítomnosti lidí subsaharského afrického původu.

Jinými slovy: ve Skotsku žili keltští Evropané, ne černoši, jak tvrdí propaganda o diverzitě ze 7. století. Fakta ale nehrají roli, když máte na výplatní listině „queer, marginalizované a handicapované hlasy“ financované daňovými poplatníky, které „rozptylují mylné představy.“

Toto je něco podobného jako v roce 2023 oceněná kniha Brilliant Black British History, která prohlašuje, že Stonehenge postavili černí Afričané, a že Británie byla černou zemí po 7 000 let před příchodem bílých lidí.

Když instituce podporované daňovými poplatníky upřednostňují radikální aktivisty a fantasty před důkazy DNA, není to vzdělávání, je to čirá  propaganda.

Dětem je pak namísto historických fakt podávána pouze ideologická masáž…     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Chcípající kobyla nejvíc kope. Nové demokratické centrum EU je podle Jakla projev slabosti ..... EK zakládá nové Centrum demokratické odolnosti, aby lépe čelila manipulacím s informacemi. Účinnost iniciativy zpochybnil Ladislav Jakl, ředitel Centra společenských studií IVK. Vrací mě to do časů boje se „západními štvavými vysílačkami“. Je to projev slabosti unijního režimu,“ řekl pro neČT24.

Evropská komise hodlá založit Centrum demokratické odolnosti, které bude bojovat s „informačními manipulacemi ze zahraničí“ a proti „cizímu vměšování“ do dění ve státech EU. Informoval o tom deník The Guardian s odkazem na uniklé dokumenty. Co si o tomto plánu myslíte?

Předpokládám, že tento projekt bude financován z prostředků, které dosud EU vydává na všemožnou podporu „demokratických sil“ všude po světě. Bylo by přece poněkud protimluvné vydávat miliardy na působení různých opozičních seskupení, hnutí, projevů odporu k moci a ve prospěch mocenských změn v mnoha zemích světa, a zároveň tvrdit, že svět nesmí být slyšet v EU.

Vidíte v tomto záměru možné ohrožení svobody slova?

Propagandistická centra EU přece už nyní disponují mnoha platformami, kde jsou prezentována unijní stanoviska vůči mnoha sporným problémům světa. Každý, kdo si chce najít unijní pravdu, aby byl vyzbrojen proti „informačním manipulacím ze zahraničí“, má k tomu už dnes dostatek příležitostí. Zjevně tedy nejde o hájení a prezentaci unijních pravd, ale spíše o potlačování neunijních „nepravd“. Trochu mě to vrací do mládí, do časů boje se „západními štvavými vysílačkami“.

Podle Vašich zkušeností s fact-checkingovými platformami a „nezávislými experty“, nakolik jsou tato centra důvěryhodná? Podle čeho se bude posuzovat „pravdivost“ jejich posudků?

Vím, jak tyhle bojůvky mnohokrát psaly o mně. Jsou to stejné metody, jakými se kdysi bojovalo proti třídním nepřátelům.

Proč podle Vás podobné centrum vzniká právě nyní?

Je to projev slabosti unijního režimu. Chcípající kobyla nejvíc kope.

Může vznik takového nástroje představovat nebezpečí pro demokracie, pokud si vzpomeneme na opakování voleb v Rumunsku pod záminkou cizího vměšování?

Nevěřím, že se lidé dají dlouhodobě zblbnout. Poměřují svět podle svých zkušeností. Hlásné trouby unijní propagandy budou za chvíli jen pro legraci, jako slavný Jakešův projev z Červeného Hrádku.

Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Tak znovu na začátku… ..... Tak mi na svátek svobody a demokracie fejsbůk zablokoval profil Vidlákovy kydy s pětapadesáti tisíci sledujícími. Založil jsem si novou stránku, ale celá historie příspěvků skončila v paměťové díře. Svoboda slova jak má být. Ani nevím, jaké pravidlo komunity jsem porušil a tak nějak tuším, že už se to ani nedozvím. Pokud odvolání neprojde, profil bude zablokován nafurt. Náletů různých nahlašovačů jsem zažil hodně, měl jsem různá omezení, ale vždycky to nějak šlo. Až teď se to podařilo.

Vy, co jste mě na fejsbůku sledovali, zde je odkaz na nové Vidlákovy kydy: https://www.facebook.com/profile.php?id=61583497006323

Pomohli jste mi Kydy udělat velké. Byla to vaše zásluha, že se z blogerského koníčku stal skutečný boj za svobodu slova, za jiné, než povolené názory, boj za normální svět s normálním fungováním. Boj za národ, za soběstačnost a hlavně… za mír. Byli jste mi přístavem, ze kterého se dalo vyplout a kam jsem se mohl vrátit, bez ohledu jak moc jsem byl pošramocený a kolik chyb jsem udělal. Nikdy mě od vás nečekaly výčitky, ale také jste mi nikdy nemazali med okolo huby. Vaší zásluhou jsem tento boj mohl vést naplno. Děkuji vám za to.

Ve stejný den, kdy jsem lítal kolem fejsbůku, jsme se dozvěděli, že Karlu Havlíčkovi se nelíbí Turkovy, Rajchlovy ani Okamurovy „kauzy.“ Také jsme se dozvěděli, že Petr Pavel Babiše vlastně ani jmenovat nechce a celý ten zákon o střetu zájmů měl vlastně posloužit přesně tomuto scénáři. Nová koalice má sice většinu ve Sněmovně a může Hradu třeba seškrtat rozpočet, ale zvonku to vyzerá, že do toho Kolář půjde. Koneckonců, on nic neriskuje. Už se dokonce mluví i o tom, že má ANO nabídnout jiného adepta na premiéra.

Hradní kapela hrála sedmnáctého listopadu v Kyjevě Ódu na radost… ano, takhle si Hrad představuje, že se to bude slavit. A kromě Hradní stráže tam byl i plukovník Foltýn a Katie Koch… to je ta dáma, která v Poslanecké sněmovně přednášela to obvinění, že je Kateřina Konečná íránský agent a že vyjednala prodej dvaceti milionů tun ukrajinské pšenice… asi třikrát tolik, než je celá naše produkce. Kruh se uzavírá.

Pořád si myslím, že Babiš to má pod kontrolou a pořád si myslím, že je na delší straně páky než prezident, ale v posledních dnech a hodinách přibývá signálů, že Hrad je připraven ústavní krizi spustit a zaplatit za to příslušnou cenu. Jde přece o všechno. Hlavně u Pokrovsku jde o všechno, v Kyjevě na zlatých záchodech jde o všechno, v německém militarismu jde o všechno, ohledně zmražených ruských aktiv v Belgii jde o všechno a to raději ani nemluvím o německém dotování cen (naší) elektřiny průmyslovým podnikům.

Do toho jde o všechno i v kauze Dozimetr, státní rozpočet je podělaný odshora až dolů… ten měsíc a kousek po volbách byl vlastně jen klid před bouří. Vlastně to celé začíná až teď.

Mám z toho velmi podobné pocity jako v roce 2022, když začala válka. Tehdy jsem cítil zhruba to, co cítím dneska. Jen jsem o čtyři roky zkušenější… především jsem zkušenější o rány, které jsem dostal. Mám pocit nového začátku. Všechno se přeformátovalo. Už není milion propadlých hlasů z voleb a naopak se nám po dlouhém zimním spánku Milion chvilek. Vrátilo se to, co už mělo být pohřbené, ale ne, máme to zpět.

Situace je zcela přeformátovaná. Už není milion propadlých hlasů, doba covidová je už jen ozvěna dávných časů, sympatie k ukrajinským uprchlíkům vzaly zasvé, o ruské porážce už nikdo nemluví. V USA vládne Trump a minimálně do dubna bude v Maďarsku vládnout Orbán. Armáda si koupila nástroje na hledání špíny na politiky, je stále zřetelnější, že mocné a vlivné kruhy si pasou svoje bojůvky. Možná jsme trochu doufali, že díky volebnímu výsledku jsme na konci, ale ne, my jsme na začátku.

Pravda a láska volební porážku neuznává a začíná používat nástroje, které si během svého vládnutí připravila právě na tuto chvíli. Má jich docela dost. Ústavní soud, senát, lidi na všech významných státních postech… A skutečně jí jde o všechno, kdyby Babiš splnil jen polovinu svého programového prohlášení, budou evropské hodnoty v háji.

Před čtyřmi roky jsme bojovali proti vládě a snažili se pomáhat opozici. Snažili jsme se o co největší jednotu, co největší koordinaci, snažili jsme se o alternativní média i novou občanskou společnost. Ne volbami, ale teď teprve celá naše práce projde zkouškou a jak to vypadá, bude to velmi náročná zkouška. Až teď liberální demokracie nasazuje zálohy i tajné zbraně.

Také končí poslední ohledy. Končí ohledy na soukromí politiků, končí poslední ohledy na nějakou rytířskost a čest, končí jakákoliv velkorysost. Teď začíná skutečný střet. Teď se ukáže, co jsme postavili a k čemu to bylo. Teď se ukáže, jestli jsme se za čtyři roky poučili a jestli naše práce měla smysl. Teď se ukáže, jestli dokážeme překonat antipatie i rozpory.

A já vám všem děkuji za to zázemí, které jste mi vytvořili. Děkuji vám za věrnost, děkuji za velkorysost, děkuji za vstřícnost i trpělivost. Děkuji vám za jakoukoliv formu podpory, děkuji za povzbuzení v mailech i komentářích. Děkuji těm, kteří sdíleli moje texty, kteří je kopírovali a posílali dál. Děkuji těm, kteří se o mě strachovali, kteří na mě mysleli v modlitbách.

V příštích týdnech to všechno projde zkouškou.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Ukažme si na „progresivní“ obory, které by měl stát přestat dotovat! ..... Po volbách konečně nastala doba s novou konstelací v Poslanecké sněmovně, kdy se můžeme „na vážno“ ptát, zda máme dál financovat obory, které vykazují slabou vědeckou robustnost a často slouží především ideologickým nebo aktivistickým cílům.

V akademickém prostoru došlo v posledních dvou dekádách k expanzi oborů, které samy sebe prezentují jako mezidisciplinární most mezi společenskými vědami, humanitními studii a kulturní kritikou – často pod hesly „gender“, „ekologie“, „identita“, „environmentální“ apod.

Tyto nové obory získávají značnou pozornost, i když jejich metodologické základy a empirická opora bývají slabé, či spíše implicitní. Vznik a rozvoj takových programů bývá přitom často podpořen granty a projektovými dotacemi.

Univerzity jako líheň ideologie místo poznání

Řady západních i českých univerzit jsou dnes nikoliv instituce hledající pravdu, ale spíše laboratoře ideologických experimentů. Zatímco kdysi univerzitní prostředí podporovalo střet argumentů a svobodnou diskuzi, dnes se často stává prostorem, kde převládá aktivismus maskovaný jako věda.

Fenomén „woke akademie“ – tedy systému, v němž ideologická loajalita převažuje nad intelektuální poctivostí – se stal typickým znakem mnoha humanitních, společenskovědních, ale i ekonomických oborů.

Tento trend se neomezuje pouze na Spojené státy nebo Velkou Británii. I v českém akademickém prostředí lze pozorovat, že se část oborů začíná více zabývat politickou angažovaností než odborným výzkumem. Jejich výstupy často nepřinášejí nové poznatky, nýbrž reprodukují ideologické fráze o „privilegovanosti“, „moci“ a „systémovém útlaku“.

A právě zde začíná problém veřejného financování. Univerzity jsou financovány z daní všech občanů, ale mnohé z těchto oborů se zodpovídají jen úzké ideologické komunitě. Místo rozvoje společnosti prostřednictvím znalostí tak často přispívají k jejímu rozdělování.

V českém prostředí se to projevuje i tím, že některé katedry nebo výzkumné týmy začínají fungovat jako „grantové ostrůvky“ ideologie – přežívají díky dotacím a mezinárodním projektům, jejichž hlavním cílem není vědecká inovace, ale ideologická signalizace loajality k „progresivním“ hodnotám.

Které obory by měl stát přestat dotovat? Zdroj: Shutterstock.com

Kdo má platit ideologii: stát, nebo trh?

Pokud se shodneme, že „progresivní“ či ideologicky motivované obory mají jen okrajový přínos pro hospodářství a praktický život společnosti, je logické se ptát, kdo by měl jejich existenci financovat. V současnosti nesou hlavní tíhu daňoví poplatníci – tedy i ti, kteří s obsahem a cíli těchto oborů nesouhlasí. Takový model je dlouhodobě neudržitelný.

Obory, jejichž výstupy nemají prokazatelný vědecký, ekonomický nebo kulturní přínos, by se měly spoléhat především na peníze z neveřejných zdrojů – ať už prostřednictvím sponzoringu, darů nebo firemních grantů. Pokud o jejich absolventy projeví zájem soukromý sektor, je zcela legitimní, aby tyto subjekty takové studium spolufinancovaly.

Stát by měl zasahovat pouze minimálně – například tím, že poskytne stipendia několika málo nejlepším studentům, kteří prokážou mimořádnou akademickou kvalitu či schopnost přinést oboru reálný výzkumný přínos.

Zbytek nákladů na studium by měl nést sám student. Takový systém by odstranil falešnou iluzi, že každá univerzitní katedra má automaticky nárok na státní podporu bez ohledu na společenskou poptávku či kvalitu výsledků.

Kde se rodí pseudověda – příklady oborů, které selhávají

Začneme-li se dívat na konkrétní obory, nelze si nevšimnout, že právě ty s nejsilnějším ideologickým zabarvením mají často nejmenší vědeckou hodnotu. Typickým příkladem jsou genderová studia, která vznikla jako dílčí směr sociologie, ale postupně se proměnila v samostatnou disciplínu založenou nikoliv na výzkumu, nýbrž na dogmatu o „pohlaví jako sociálním konstruktu“.

Dalším problémovým okruhem jsou „dekoloniální“ a „postkoloniální“ studia, která ve své současné podobě často překračují rámec seriózní historie či politologie. Jejich cílem už není poznat minulost, ale přepsat ji podle ideologických potřeb současnosti. Příkladem je tzv. critical whiteness studies, obor vzniklý na amerických univerzitách, jehož výzkumy často redukují složité společenské vztahy na jednoduché rovnice o „útlaku bílých vůči barevným“.

Tyto „rozbředle měkké“ ideologické obory se stávají útočištěm pro akademiky, kteří se více než bádáním zabývají aktivismem. Produkují diplomanty neschopné uplatnění v reálné ekonomice mimo neziskovky a progresivistickou byrokracii v korporátech. Z pohledu veřejných financí jde o systém, který sice zaměstnává, ale neprodukuje hodnoty v kapitalistickém smyslu.

Studenti – ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

Dopady na společnost, akademickou svobodu a veřejné finance

Prvním a nejviditelnějším důsledkem financování ideologických oborů je eroze akademické svobody. Univerzity se z míst kritické diskuze proměňují v prostředí, kde jsou některé názory předem tabu. Na humanitních fakultách západních i českých škol se začíná prosazovat tzv. cancel culture – fenomén, kdy je akademik či student sankcionován za „nevhodný názor“.

Ještě závažnější dopad spočívá v přetváření veřejného prostoru. Absolventi těchto oborů často nacházejí uplatnění v médiích, neziskových organizacích, státní správě či školství. Tam pak dále šíří progresivní narativy o „strukturálním útlaku“ či „systémové diskriminaci“. V konečném důsledku tak nejde jen o zbytečně utracené peníze, ale o systematickou ideologizaci společnosti pod rouškou akademického výzkumu.

Celkově tak lze říci, že progresivní obory nejsou ojedinělým jevem, ale systémovým trendem. Ačkoliv často postrádají empirické metody a přinášejí spíše ideologické interpretace světa, jejich přítomnost na veřejně financovaných univerzitách je pevně zakotvena. Díky tomu se Česká republika fakticky připojila k západnímu modelu univerzit, kde se akademická půda stává laboratoří kulturních experimentů.

Stát by měl zaujmout jasný postoj. Veřejné prostředky mají podporovat vědu, která má měřitelný přínos – technický, společenský nebo kulturní. Nejde o omezování svobody, ale o návrat k odpovědnosti. Pokud chce někdo studovat postkoloniální teorii nebo feministickou hermeneutiku, má na to plné právo – avšak nikoliv na účet daňového poplatníka.

V opačném případě se z univerzit stane síť ideologických seminářů, jejichž výstupem nebudou inovace ani vzdělání, ale ideologická uniformita. A to by byla ztráta nejen pro vědu, ale i pro naši společnost samotnou.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Lékaři jako největší příčina nemocí a úmrtí. 12 nebezpečných věcí, které dělají ..... Někdo, koho znám, byl na začátku týdne převezen do nemocnice s bolestmi na hrudi. Měl všechny příznaky infarktu. O pár dní později, po rozsáhlých testech a mnoha obavách, byl propuštěn domů. Nic mu nebylo. Vůbec nic. Všechny jeho příznaky byly způsobeny léčbou, kterou mu předepsali pro zdravotní problémy, které neměl. To se stává pořád a není to nic nového, uvádí Dr. Vernon Coleman a pokračuje.
Před padesáti lety jsem informoval, že jeden z šesti pacientů v nemocnici se tam ocitne proto, že ho lékaři přivedli do nemoci. Dnes je to mnohem horší. Lékaři jsou nyní největší příčinou nemocí a úmrtí.
12 nebezpečných věcí, které dělají lékaři (a jak se jim bránit). 
Zde je dvanáct z mnoha způsobů, jakými lékaři přivádějí lidi do nemoci. (Další uvedu jindy.)
1. Snaží se diagnostikovat po telefonu nebo přes Zoom a stanoví nesprávnou diagnózu. Je nemožné léčit pacienty po telefonu nebo přes Zoom. Každý lékař, který se o to neustále pokouší, je idiot a je třeba se mu vyhnout.
2. Nedaří se jim propojit příznaky a stanovit jedinou diagnózu. Současný výskyt více patologií je běžný u osob starších 60 let, ale u mladých dospělých je vzácný. Pokud má 30- nebo 40letý člověk dva zdánlivě nesouvisející nové problémy, je pravděpodobné, že tyto problémy spolu souvisejí. Nenechte se lékařem odbýt.
3. Pokud se u pacienta po léčbě objeví nové příznaky, je vysoká pravděpodobnost, že příčinou nových příznaků je právě léčba. (To je Colemanův první zákon medicíny. Existuje dvanáct zákonů.) Vždy to berte v úvahu.
4. Lékaři předepisují příliš mnoho léků. Například prášky na spaní, sedativa a léky na astma se často předepisují na několik let, i když by měly být podávány pouze po velmi krátkou dobu. Je váš předpis opravdu nutný? (Často je však důležité snižovat dávky léků pomalu, pokud je třeba je snižovat.)
5. Někteří lékaři nadměrně léčí vysoký krevní tlak, což způsobuje hypotenzi, která může být nepříjemná a nebezpečná. Krevní tlak často stoupá v ordinaci a klesá doma. Pacienti, kteří užívají léky na krevní tlak, by si měli koupit tlakoměr a kontrolovat si krevní tlak sami. Je možné snížit krevní tlak tak, že nebudete potřebovat léky.
6. Lékaři pravidelně přehlížejí chronické a běžné problémy, které lze velmi dobře léčit, jako je nedostatek vitamínu B12.
7. Steroidy jsou často předepisovány v nadměrném množství, což způsobuje závažné problémy, které mohou být velmi vážné. Pokud dlouhodobě užíváte steroidy, poraďte se se svým lékařem. Nikdy však nepřestávejte léky užívat náhle bez porady a pomoci.
8. Lékaři tradičně předepisují antibiotika v nadměrném množství. Dnes je předepisují v nedostatečném množství. Proto je sepse dnes endemickým zabijákem.
9. Lékaři běžně předepisují statiny, i když k tomu nemusí být žádný dobrý důvod. Farmaceutické společnosti to podporují, ale nebude vás překvapovat, že statiny mohou způsobit problémy. Příliš mnoho lékařů jednoduše dělá to, co jim farmaceutické společnosti řeknou.
10. Lékaři ignorují instinkty pacientů. Pokud si někdo myslí, že on nebo jeho příbuzný je opravdu nemocný, je třeba to brát vážně.
11. Provádí se příliš mnoho operací, které nejsou nezbytné ani život zachraňující. Je vaše operace nutná? Můžete žít bez operace? Pamatujte, že všechny operace jsou potenciálně nebezpečné.
12. Vakcíny. (Ale to jste asi čekali.) Před očkováním si přečtěte vše o vakcíně. Je to vaše tělo a váš život. O očkování pro sebe a své děti byste měli rozhodovat vy. Podívejte se na fakta a ptejte se.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

18.11. 2025     Ukrajina útočí na své vlastní kapitulující jednotky, aby je umlčela ...... Ukrajinský válečný zajatec Anton Černjavskij řekl Sputniku, že se ho ukrajinští vojáci pokusili zabít dronem poté, co se vzdal ruským silám.

"Snažili jsme se odjet v Nivě [ruské terénní vozidlo]. Pak auto zasáhl dron. Byl jsem zraněn střepinami. Ukrajinský dron nemohl nevidět, že jde o přepravu zajatců," řekl Černjavskij.

Vězeň naznačil, že ukrajinská armáda se snaží zabít své spolubojovníky, kteří se vzdávají, aby jim zabránila říct nepohodlné pravdy o ukrajinské armádě Rusům. Černjavskij dodal, že utrpěl střepiny na pravém rameni, kyčli a lopatce.      (Sputnik Globe)

Astronaut strávil 178 dní ve vesmíru a poté odhalil „velkou lež“ ..... Ron Garan, bývalý astronaut NASA, strávil ve vesmíru 178 dní. Během této doby zažil něco, co málokdo na Zemi kdy zažil – takzvaný Overview Effect, jev, který mění způsob, jakým vnímáme naši planetu. (Foto: Wikimedia / NASA)
Overview Effect je hluboký šok z reality, který astronauti zažívají, když se dívají na Zemi z vesmíru. Uvědomují si, že planeta je křehký, propojený systém. Pro Garana byl tento zážitek tak silný, že jej popsal jako „velké probuzení“.
„Některé věci jsou tam nahoře nepopiratelně jasné.“
Advertisements
Z okna Mezinárodní vesmírné stanice viděl zemskou atmosféru tak tenkou, že se zdála téměř hmatatelná.
Právě tato tenká vrstva ho znepokojila: „Uvědomil jsem si, že vše, co udržuje život na Zemi, závisí na této křehké vrstvě, která je tenká jako papír,“ vysvětlil.
Atmosféra, která je tlustá jen několik kilometrů, chrání všechny formy života před nehostinným vesmírem. Garan si však uvědomil paradox – zatímco biosféra překypuje životem, lidstvo s ní zachází jako s komoditou v globální ekonomice.
Jinými slovy, upřednostňujeme ekonomický růst před přírodními systémy, které nás udržují naživu.
„Žijeme ve lži,“ prohlásil.
Podle něj jsou klimatická krize, odlesňování a ztráta biologické rozmanitosti pouze symptomy většího problému – našeho odpojení od planety.
„Z vesmíru je jasné, že se nevidíme jako součást celku. Dokud nezměníme tento způsob myšlení, budeme i nadále v krizi,“ řekl.
Podle Garana je řešením radikální změna priorit. Místo „ekonomika, společnost, planeta“ bychom měli pořadí obrátit na „planeta, společnost, ekonomika“.
Tato jednoduchá změna ukazuje, že základem všech rozhodnutí musí být zdraví životního prostředí.
Dalším klíčovým bodem je propojenost všech živých věcí. Každá lidská činnost, ať už je sebemenší, ovlivňuje rovnováhu celé planety. „Na Zemi nebude mír, dokud si neuvědomíme, že vše je propojené,“ řekl.
Od svého návratu na Zemi se Garan podílí na projektech podporujících udržitelnost a globální spolupráci. Jeho poselství je jasné: musíme urgentně přehodnotit náš vztah k planetě.     (Čtěte na stránkách AC24)

Pravda o 17. listopadu 1989, kterou jste ještě nečetli! Analýza operace expozitury KGB a svědectví generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše! Špičky ÚV KSČ jednaly již v září roku 1989 s představiteli zemí NATO v hotelu Paříž v Praze o chystané změně režimu! Na oslavách v NDR došlo k marnému pokusu ÚV KSSS svrhnout Gorbačova! Převrat byl pod dozorem KGB naplánován na prosinec, ale nakonec byl o měsíc urychlen! ..... V České republice a na Slovensku proběhly v pondělí vzpomínkové slavnosti a pietní akty pokládání věnců a květin k památníku na Národní třídě, i když tehdy 17. listopadu 1989 nikdo nezemřel, ale v roce 1939 ano, takže Den studentstva, který se překrývá s pučem KGB a StB v roce 1989, je dokonalou krycí záminkou k pietní taškařici, kdy bývalý komunista a šéf místní buňky KSČ pokládá na chodník pohřební věnec, zatímco provokatéři z pražských kaváren mu tleskají. Ve skutečnosti by ale měli tleskat sovětské KGB. Přinášíme totiž mimořádný analytický materiál o pozadí 17. listopadu
Kde vzali studenti 17. listopadu, spontánně přesunutí z Albertova z piety za Jana Opletala z roku 1939, najednou transparenty s nápisy proti režimu?
Začneme ale hodně zeširoka, neboť je to nezbytné pro pochopení souvislosti listopadu 1989. Expozitura sovětské KGB v Československu patřila mezi nejdůležitější zpravodajské uzly sovětského bloku mimo Moskvu a Berlín. Od roku 1945 fungovala pod krytím „poradenské mise“ a sovětského velvyslanectví, ale ve skutečnosti šlo o stínovou strukturu geopolitického řízení, kontroly, náborů, infiltračních operací a technického monitoringu státu, který se formálně nazýval socialistickým, ale fakticky byl držen v koloniální disciplíně.
KGB v Praze nebyla pouhou kanceláří s psacími stroji a trezorem. Historici, pamětníci, bývalí příslušníci a fragmenty dokumentů ukazují, že šlo o neoficiální řídící centrum domácí Státní bezpečnosti (StB) – včetně kontroly její personální politiky, školení, metodiky rozvědné a kontrarozvědné činnosti a někdy i politických zásahů do nejvyšších pater KSČ. V československém prostředí fungovala podle principu: „vnitřní řízení oklikou přes Moskvu“.
Struktura expozitury: „legální“ a „nelegální“ vrstvy
Základ expozitury tvořila tzv. legální rezidentura na sovětském velvyslanectví v Praze (Bubeneč, ulice Na Zátorce, Korunovační a přilehlé vilové čtvrti), kde důstojníci KGB vystupovali jako diplomaté, obchodní atašé, kulturní pracovníci nebo novináři. Pod nimi fungovala druhá vrstva – nelegální rezidentura, složená z důstojníků na falešné identity, dvojích pasů, krycích legend a tzv. hlubokých legend (deep cover). Část této sítě působila mimo diplomatické objekty, v konspiračních bytech, technických objektech, meteorologických stanicích či zahraničních kancelářích podniků zahraničního obchodu.
Funkčním pokračováním sovětské expozitury byly poradenské kanceláře KGB umístěné uvnitř struktur Federálního ministerstva vnitra (FMV). Podílely se na plánování operací, výběru agentů, technické modernizaci odposlechů a předávání instrukcí. Archivní poznámky napovídají, že poradci byli přítomni u klíčových rozhodnutí o nasazení agentury, při kárných řízeních, ale i při personálních nominacích StB – především na I. (rozvědné) a II. (kontrarozvědné) správě SNB.
Psychologie expozitury: proč zrovna Praha?
Praha měla pro Moskvu výjimečnou hodnotu. Nebylo to pouze středoevropské geografické umístění. Československo mělo:
nejpokročilejší strojírenství a elektrotechniku v socialistickém bloku,
silnou předválečnou průmyslovou tradici (Baťa, Škoda, Zbrojovka Brno, Tesla),
kvalitní univerzity využitelné pro kryptografii, radiotechniku a mikroelektroniku,
kulturní a osobní vazby na Francii, Británii, Izrael a další západní země,
„přijatelný“ středoevropský profil – méně nápadný než ruští diplomaté v očích Západu.
KGB proto považovala Československo za ideální laboratorní a tranzitní teritorium – díky němu bylo možné vykonávat operace proti západním diplomatům, disidentům, emigraci, církevním strukturám, vědeckým centrům, NATO, CIA, MI6 a německé BND.     (Celý delší text čtěte na stránkách AENews)

Depopulačná agenda: Ako vakcíny, umelá inteligencia a globálne elity cielia na ľudstvo ..... V odhaľujúcom rozhovore na portáli Brighteon.com sa zakladateľ stránky Natural News Mike Adams stretol s Dr. Brianom Hookerom, hlavným vedeckým pracovníkom organizácie Children’s Health Defense, aby odhalili zlovestné sily stojace za globálnou depopulačnou agendou.
Ich diskusia vyjavila vrstvy klamstiev okolo vakcín a umelej inteligencie s cieľom zámerného narúšania ľudského zdravia – to všetko zorganizované globalistickými elitami presadzujúcimi dystopickú budúcnosť.
Agenda depopulácie globalistických elít je dobre zdokumentovanou dlhodobou stratégiou zameranou na zníženie svetovej populácie, často pod rúškom environmentálnych obáv, nedostatku zdrojov alebo kríz verejného zdravia.
Táto agenda nie je žiadnou konšpiračnou teóriou, ale faktom podporovaným početnými vyhláseniami, politikami a činmi vplyvných osobností a inštitúcií.
Súvislosť medzi očkovaním a depopuláciou
Hooker je popredný výskumník v oblasti bezpečnosti vakcín. Ako zdôraznil, farmaceutický priemysel si je plne vedomý škôd spôsobených vakcínami, ale uprednostňuje zisky pred ľudskými životmi.
„Tieto spoločnosti sú sérioví zločinci,“ uviedol Hooker s odkazom na spoločnosti Pfizer, Merck a GlaxoSmithKline, ktoré zaplatili miliardy v pokutách za podvody, no napriek tomu naďalej predávajú svoje nebezpečné produkty.
Podľa výskumu Denisa Rancourta boli „vakcíny“ proti koronavírusu (presnejšie experimentálne génové mRNA injekcie) spojené so 17 miliónmi úmrtí na celom svete.
Hooker odhaduje, že pri globálnej extrapolácii skutočný počet obetí presahuje 100 miliónov, pričom nespočetné množstvo ďalších trpí myokarditídou, neplodnosťou a neurologickým poškodením.
„Nikto sa tomu nevyhne,“ varoval Hooker a poznamenal, že dokonca aj jeho vlastní rodinní príslušníci, napriek svojmu skepticizmu, boli oklamaní, aby sa dali zaočkovať, a teraz majú vážne srdcové problémy.
Program depopulácie sa neobmedzuje len na Covid-19. Hooker poukázal na to, že tehotné ženy sa menia na „vankúše na ihly“, ktoré počas tehotenstva dostávajú až osem dávok vakcín, čo vedie k vývojovým oneskoreniam plodu, mŕtvo narodeným deťom a neplodnosti.
Medzitým transgender hnutie presadzuje nezvratnú sterilizáciu detí odrezávaním ich pohlavných orgánov, čím sa ďalej znižuje početnosť budúcich generácií.
Umelá inteligencia a nahradenie ľudstva
Adams a Hooker tiež varovali pred úlohou umelej inteligencie v globalistickej agende. Keďže korporácie nahrádzajú ľudských pracovníkov automatizáciou riadenou umelou inteligenciou, elity súčasne zrýchľujú úsilie o elimináciu „neužitočných jedákov“. Napríklad Elon Musk plánuje do roku 2030 výrobu až 100 miliónov robotov Tesla.
„Rozhodne existuje zámerná depopulačná agenda,“ potvrdil Hooker a poznamenal, že umelá inteligencia už hodnotí a riadí ľudských zamestnancov, čo signalizuje vznik masovej nezamestnanosť v budúcnosti.
Adams zdôraznil, ako veľké technologické spoločnosti cenzurujú pravdu a zároveň trénujú modely umelej inteligencie na zaujatých, pro-farmaceutických naratívoch.
Nezávislé systémy umelej inteligencie, ako napríklad VaccineForensics.com (vyvinutý Adamsovou neziskovou organizáciou), však obchádzajú korporátnu propagandu a odhaľujú nebezpečenstvá vakcín pomocou nefiltrovaných vedeckých údajov.
Napriek vymenovaniu Roberta F. Kennedyho ml. za amerického ministra zdravotníctva a sociálnych služieb (HHS) Hooker uznal ťažký boj proti zakorenenej korupcii.
„HHS je v rukách veľkých farmaceutických spoločností,“ vysvetlil Hooker s odkazom na rotujúce dvere medzi regulačnými orgánmi a farmaceutickými spoločnosťami. Napriek tomu je Robert F. Kennedy ml. odhodlaný zlikvidovať epidémiu chronických ochorení, ktorú živia toxické vakcíny.
Adams kritizoval nedávne partnerstvo prezidenta Donalda Trumpa s veľkými farmaceutickými spoločnosťami (prostredníctvom programu Trump RX) a poukázal na pokrytectvo politických lídrov, ktorí tvrdia, že sa stavajú proti medicínsko-priemyselnému komplexu, no zároveň z neho profitujú.
Ako ďalej: pravda, decentralizácia a odpor
Aké je teda riešenie? Decentralizované znalosti a odpor zo strany bežných ľudí. Adams a Hooker presadzujú nasledovné:
Nezávislé nástroje na výskum umelej inteligencie na obídenie cenzúry veľkých technologických spoločností.
Prirodzená imunita a detoxikačné protokoly namiesto toxických liekov.
Odhaľovanie podvodnej vedy prostredníctvom metaanalýzy ukrývaných štúdií.
„Zlo je na svete od samého počiatku. Aby ste zistili pôvod zla, musíte sa pozrieť na obdobie po Rajskej záhrade,“ povedal Hooker. „Tma nedokáže zatieniť svetlo, no svetlo tmu osvetlí.“
Keďže globalisti presadzujú svoju dystopiu typu „nič nevlastni a buď šťastný“, boj za lekársku slobodu, telesnú autonómiu a ľudské prežitie nebol nikdy naliehavejší.
Elity chcú menej ľudí a tí, ktorí zostanú, majú byť poddajní, digitalizovaní a kontrolovaní. Jediný spôsob, ako ich zastaviť, je pravda, vzdor a opätovné získanie našej suverenity.
Zostaňte informovaní. Buďte ostražití. Bojujte.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Rozvědčík šel pokrytecky slavit pád režimu, jehož byl obráncem: Na Národní zaútočil: Vítěze voleb jmenovat premiérem nemusím! Andrej Babiš není ve střetu zájmů, říká ústavní právník. Jmenování je v souladu se zákonem. Baťa by dnes do politiky nemohl? ..... Zdeněk Koudelka vyvrací z právního hlediska současnou falešnou hru prezidenta a odcházející fialové mafie, která se snaží zabránit jmenování Andreje Babiše premiérem z důvodů údajného střetu zájmů
Pokrytectví současných - stále ještě - mocných dosáhlo dnes opět jednoho ze svých vrcholů. Při obscénních oslavách státního převratu z roku 1989 zorganizovaného ze zahraničí, vpochodoval na Národní jako vždy teflonový Petr Pavel. Rozvědčík, který přísahal bránit předchozí režim i s nasazením vlastního života, dnes káže o svobodě a demokracii.
Člověku se při tom maně vybaví slova písně Veličenstvo kat Karla Kryla: "Na rohu ulice / vrah o morálce káže / před vraty věznice / se procházejí stráže..."
A aby dal najevo, že popření základního znaku demokracie - výsledky svobodných voleb - míní dotáhnout až do konce, otevřeně vyhlásil jejich vítězi válku. Prý nemusí jmenovat premiérem Andreje Babiše. Jeho hnutí ANO by mu mělo nabídnout jiné jméno.
Tento útok na poslední zbytky demokracie zdůvodňuje údajným Babišovým střetem zájmů. Protože to po něm tisíckrát za den opakují korporátní média, mnoho lidí tomu už věří. Jenže je to lež, jako všechno co tenhle nemravný agent dosazený na Hrad říká.
Jak to skutečně s tím slavným "střetem zájmů" je, vysvětluje významný ústavní právník JUDr. Zdeněk Koudelka:
Není důvod Babiše nejmenovat premiérem
Střet zájmů upravuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Podívejme se, zda dopadá na Andreje Babiše, pokud bude jmenován předsedou vlády.
Člen vlády nesmí podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, v pracovním či služebním poměru.Podnikání je výkon činnosti za účelem dosažení zisku, především formou živnosti, anebo i jiným způsobem – např. výkonem advokacie. Jen majetková účast v kapitálových obchodních společnostech podnikáním není.
Zákon o střetu zájmů zakazuje členství v orgánech podnikajících právnických osob, nikoliv však samotné členství, tedy majetkovou účast v těchto právnických osobách. Zákon výslovně stanoví, že omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Součástí vlastního majetku je i vlastnictví podílu v kapitálových obchodních společnostech, ať již akcií akciových společností nebo podílu ve společnostech s ručením omezeným.
Předseda vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ale může v souladu se zákonem vlastnit akcie či podíly ve společnosti s ručením omezeným. Může je i spravovat, kam patří možnost je převést na jinou osobu, ale také vykonávat jiná práva vlastníka s těmito podíly spojenými, včetně účasti na valných hromadách. I kdyby byl předsedou vlády jmenován živnostník či člen představenstva akciové společnosti, má 30 dnů, aby střet zájmů napravil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.
Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, což je zjistitelné v Registru ekonomických subjektů. Pokud vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není členem Představenstva a Dozorčí rady, což není, jde o stav v souladu se zákonem o střetu zájmů. Obdobně to platí i pro jiné kapitálové obchodní společnosti, kde je Andrej Babiš společníkem či akcionářem.
Nemá střet zájmů ani v médiích
Člen vlády nesmí provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Samotná tato skutečnost nebrání ve jmenování do funkce, neboť člen vlády má 60 dnů na to, aby střet zájmů řešil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.
Úprava vlastnictví médií je zajímavá ve srovnání s majetkovou účastí v obchodních společnostech. Zatímco zákon obecně nevylučuje majetkovou účast v obchodních společnostech, ale jen členství ve statutárních a kontrolních (dozorčích) orgánech obchodních společností, v případě médií je přísnější, neboť zde je vyloučeno i samotné členství, tedy majetková účast, v těchto obchodních společnostech. Zvláštní úprava pro vlastnictví médií je potvrzením toho, že majetková účast členů vlády v obchodních společnostech, které neprovozují mediální činnost, není zákonem omezena.
Andrej Babiš byl ovládající osobou mediálního domu MAFRA a.s. v letech 2013-24 v rámci skupiny AGROFERT. Toto působení ukončil v únoru 2024 prodejem MAFRY. Úprava střetu zájmů v oblasti vlastnictví médií se jej netýká.
Obchodní společnost, v níž člen vlády vlastní alespoň 25 % podíl, nesmí získat veřejnou zakázku, dotaci či investiční pobídku. Toto omezení se netýká přímo člena vlády, ale jen obchodní společnosti, kde má podíl. Neomezuje to zákonnou možnost takového člena vlády jmenovat a funkci vykonávat. Tato úprava omezuje obchodní společnost, kde má člen vlády majetkovou účast, a je věcí státních orgánů a organizací, aby takové obchodní společnosti neposkytovaly dotace a veřejné zakázky.
To, jestli (ne)pobírá AGROFERT dotace a získává veřejné zakázky, nemá zákonný vliv na možnost, aby Andrej Babiš byl jmenován předsedou vlády a tuto funkci vykonával.
Jmenování Babiše je v souladu se zákonem
Bez ohledu na to, že jmenování Andreje Babiše premiérem je v souladu se zákonem o střetu zájmů, je zřejmé, že zákaz veřejných zakázek a dotací pro společnosti, které byť jen z menšiny jsou vlastněny členem vlády, je tlak na to, aby část úspěšných a bohatých lidí do vlády nevstupovala.
Považuji podnikatelské dotace za legalizovanou krádež, měly by být zrušeny. Jejich podstatnou je, že se všem bere a jen někomu se dává. Je to hluboce nemorální a nesociální, protože se bere všem, tedy i chudým, a dává se zpravidla velmi bohatým. Na této legalizované krádeži je založena současná bruselská politika Evropské unie, do které jsme vstoupili na základě rozhodnutí lidu v referendu a 90 % voličů v posledních volbách volili strany, které chtějí v Evropské unii založené na dotační legální krádeži setrvat. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Dokud většina chce dotace zachovat, pak naše obchodní společnosti musí v dotačním světě žít, tedy je i přijímat.
Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017s a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Protože staré šlechtické rody jsou zpravidla příjemci velkých zemědělských dotací díky svému historicky vzniklému pozemkovému vlastnictví a ovládají i jiné obchodní společnosti. Je to však správné?
Baťa by dnes do politiky nemohl?
Demokracie má umožnit účast v politice všem bez ohledu na majetek. Dříve měli volební právo jen bohatí, postupně jej získali i nemajetní občané. Nikdy se však neusilovalo o to, aby bohatí nesměli volit či se podílet na vládě. To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží.
Tomáš Baťa byl politikem, byť jen komunálním, a v letech 1923-32 starostou Zlína, přičemž byl zároveň největším zlínským investorem a podnikatelem. Vystavěl Zlín podle sebe a učinil dobře. Po jeho smrti jej ve funkci starosty nahradil hlavní ředitel Baťových závodů Dominik Čipera. V době, kdy Británie byla v Evropské unii, pobírala rozsáhlé evropské dotace královna Alžběta II. díky tomu, že vlastnila velké množství zemědělské půdy. I ostatní evropští králové pobírají evropské zemědělské a jiné dotace, protože panovníci vždy byli historicky velkými pozemkovými vlastníky.
Tomáš Baťa byl bohatý, a přesto úspěšný starosta. Karel Schwarzenberg byl významný ministr zahraničí a nevadilo, že jeho rodina je příjemcem zemědělských dotací. Kdo volil ANO Andreje Babiše věděl, že jde o bohatého člověka vlastnícího AGROFERT.
Rozhodující pro účast v politice není to, zda je někdo chudý či bohatý, ale že vyhrál volby. Demokracie je založena na volebním vítězství, ne na chudobě či bohatství.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Profízlování vede k totalitě. Omezení plateb v hotovosti je cestou do pekel, tvrdí Majerová ..... Šéfka Trikolory a poslankyně za SPD Zuzana Majerová zkritizovala nařízení EK na omezení plateb v hotovosti nad 10 tisíc eur. „Motivem unijních aktivit je posílení bruselského Velkého bratra,“ řekla pro neČT24. Podle ní zakotvení hotovostních plateb do Ústavy Slovenska by mělo být pro ČR příkladem.
Návrhy Trikolory a SPD pro zakotvení práva placení v hotovosti byly soustavně blokovány a zamítány předchozími vládami jako nadbytečné. Vláda ANO, SPD a Motoristů hodlá prosadit právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo. Proč tento krok vnímáte jako nezbytně nutný?
Nejde pouze o možnost platit hotovostí, ale také o zachování české koruny a obecně naší suverenity. Pro širší kontext bude možná dobré, když odcituji, co má Trikolora dlouhodobě ve svém programu:
Demokracie je národní záležitostí. Lidé musí mít možnost demokraticky kontrolovat veřejnou moc. O českých zákonech musí rozhodovat čeští politici, kteří skládají účty českým voličům, ne nikým nevolení úředníci, aktivisté a lobbisté. Občanské svobody českých občanů jsou dnes v největším ohrožení za posledních 30 let. Náš život se odehrává v České republice, řešme tedy především tuzemské problémy a zájmy, nikoli zájmy kohokoli jiného.
∙Chceme Evropu ekonomicky spolupracujících suverénních národních států.
∙Podpoříme všechny iniciativy, jež povedou k posílení naší suverenity, respektive k rozvolnění našich vztahů s EU, včetně referenda o setrvání/vystoupení z EU.
∙ Prvním krokem je nadřazení našich zákonů nad unijní legislativu.
∙ Nepřipustíme předávání dalších pravomocí EU. Zachováme naše právo veta a nepřipustíme migrační kvóty.
∙ Podporujeme spolupráci zemí Visegrádské čtyřky a jsme pro širší spolupráci zemí středoevropského prostoru.
∙ Mezinárodní konflikty musíme řešit diplomacií, ne zbraněmi. Mír není sprosté slovo!
∙ Hlavním úkolem Armády ČR musí být ochrana národní svrchovanosti a územní celistvosti.
∙ Svoboda projevu je naší nejvyšší prioritou. Zabráníme cenzuře názorů na Facebooku a dalších sociálních sítích.
∙ Zastavíme politické aktivity, které jsou placeny zahraničními organizacemi a působí v našem „neziskovém“ sektoru.
∙ Naší měnou zůstane česká koruna. Zachováme rovněž možnost placení hotovostí.
Na Slovensku bylo právo plateb v hotovosti zakotveno v ústavě v roce 2023. V tomto roce ECB doporučila Slovensku, aby stáhlo toto právo ze své ústavy nebo ho přizpůsobilo platným pravidlům EU. Proč to podle Vás ECB najednou vadí?
ECB hájí zájmy Evropské unie, které ale nejsou, respektive nemusí vždy být totožné se zájmy jednotlivých zemí EU. Naší povinností jako českých politiků je na prvním místě hájit naše české zájmy, ne ty unijní. Slovenští politici, tedy alespoň ti vládní, hájí pro změnu slovenské zájmy. V mnohém nám mohou být příkladem.
Od 10. července 2027 začne pro členské státy EU platit nový legislativní balík proti praní špinavých peněz. Jeho součástí je i omezení výše hotovostních plateb. Maximální limit hotovostní platby bude činit 10 000 eur. U hotovostních plateb mezi 3 000 a 10 000 eury bude nutné ověřit totožnost klienta. Jak vnímáte deklarovaný záměr EU? Je v souladu s čl. 63 Smlouvy o fungování EU o zákazu omezení pohybu kapitálu?
Na mě to spíše dělá dojem, že hlavním motivem všech těchto unijních aktivit je posílení bruselského Velkého bratra, aby měl vše a všechny pod svojí kontrolou. Tohle profízlování všeho a všech vždy nakonec vede k totalitě. Rozumím tomu, že motivem je také snaha zabránit kriminálním praktikám, ale obávám se, že stále také platí ono okřídlené rčení, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.
Jaké události posledních let podle Vás motivovaly EK k přijetí tohoto zákona, který má „zvýšit transparentnost finančních toků”? Splní tento zákon deklarovaný účel?
Jsem si jistá, že nesplní. Proč? Protože kriminální scéna bývá vždy o krok napřed, takže sice můžete zakázat hotovostní finanční transakce nad určitou výši, ale zločin si stejně najde jiné cesty.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

Britský mainstream přiznává: Vláda zatajuje data, která by mohla spojovat očkování proti covidu s nadměrným počtem úmrtí ..... Data, která potvrzují, že mezi těmi, kterým byly aplikovány covidové injekce, je větší úmrtnost než u těch, kteří „očkováni“ nebyli, se dosud zveřejňovala jen v alternativních médiích.
A pokud se už objevila na mainstreamu, tak v mimoevropských zemích. Opakovaně pak na základě rozboru českých dat prokázal vyšší úmrtnost očkovaných Steve Kirsch, který se pravidelně věnuje detailním analýzám těchto údajů.
Tentokrát však přiznal manipulaci s daty a záměrné zatajování dokonce i britský mainstream.
Britská Agentura pro bezpečnost zdraví (Health Security Agency) je obviněna ze „zatajování“ poté, co odmítla zveřejnit data, která by mohla spojovat očkování proti covidu s nadměrným počtem úmrtí.
Úřad pro dohled nad veřejným zdravím argumentoval, že pokud by se taková souvislost odhalila, mohlo by to pozůstalým příbuzným způsobit „trápení nebo hněv,“ pokud by se objevila tato souvislost. Zprávu zveřejnil deník The Telegraph.
Úředníci veřejného zdravotnictví rovněž argumentovali, že zveřejnění údajů riskuje poškození blahobytu a duševního zdraví rodin a přátel zemřelých.
V loňském roce bylo vyjádřeno napříč politickými stranami znepokojení nad rostoucími veřejnými a odbornými obavami ohledně míry nadměrné úmrtnosti ve Spojeném království od roku 2020.
V dopise adresovaném UKHSA a ministerstvu zdravotnictví poslanci a kolegové uvedli, že potenciálně kritická data, která spojují datum očkování proti covidu s datem úmrtí, byla farmaceutickým společnostem uvolněna, ale nebyla zveřejněna.
Argumentovali, že data by měla být zveřejněna stejně anonymně, jako byla sdílena s farmaceutickými skupinami, a zdá se, že neexistuje žádný věrohodný důvod, proč by tak nemělo být učiněno okamžitě.
Skupina UsForThem požádala UKHSA o zveřejnění dat na základě zákonů o svobodném přístupu k informacím. Agentura to však odmítla s řadou různých argumentů, včetně toho, že zveřejnění dat „by mohlo vést k dezinformacím, které by měly nepříznivý dopad na proočkovanost veřejnosti.“
UKHSA rovněž tvrdila, že existuje riziko identifikace jednotlivců, a to i přes žádost o anonymizovaný soubor údajů. Po dvouletém boji komisař pro informace rozhodl ve prospěch UKHSA a podpořil její odmítnutí zveřejnit data.…
Ben Kingsley, právní ředitel organizace UsForThem, uvedl, že způsob, jakým UKHSA případ vyřešila, „odhaluje zoufalou snahu, aby tato data v žádné formě nespatřila světlo světa.“
Dodal: „Je zvrácené, když UKHSA tvrdí, že by tato data neměla být zveřejněna, protože veřejnost by se mohla cítit znepokojena nebo rozzlobena, pokud by se objevily vzorce nebo korelace.
Musíte se sami sebe zeptat, proč je veřejnost považována za neschopnou s těmito daty naložit. Odhaluje to povýšenecký přístup, který charakterizoval i reakci na pandemii: ‚dělejte, co vám říkáme, neptejte se na nic, víme, co je pro vás nejlepší‘.“

     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Proč neslavím 17. listopad 1989? Není co slavit! ..... Neznalost pravdy nezajistí klid, ale náš pád.
Než zavřeme oči podruhé
Až se v nás usadí hněv z toho, jak mistrně byla celá hra s převratem zinscenovaná a jak rychle si nomenklatura přepudrovala komunistické tváře na kapitalistické, musíme si položit jednu otázku: Děje se to samé i dnes? Zavíráním očí před touhle historickou pravdou nedáme amnestii jen starým soudruhům a jejich dědicům, ale dáváme zelenou další, skrytější manipulaci. Kdo nezná plnou cenu, kterou jsme zaplatili za svobodu (tedy cenou naší suverenity a majetku), riskuje, že budeme znovu koupeni a znovu prodáni. Neznalost pravdy nezajistí klid, ale náš pád.
Jak se v listopadu 1989 psala historie na objednávku
Aneb: Proč se soudruzi vzdali moci, aby ji získali zpět – a s ní i naše majetky.
Pamatujete, jak nám politici říkají, že 17. listopad byla spontánní studentská revoluce? Jak jsme se nadšeně objímali na náměstích a jásali nad novou svobodou? No, tak zapomeňte. Videa jasně ukazují, že pravda leží v temných koutech StB, KGB a za zavřenými dveřmi v Moskvě a Washingtonu.
Tady je šest klíčových bodů, které z našich zhlédnutých „utajených příběhů“ vyplynuly. Posaď se, tohle není čtení pro slabé povahy.
Fingovaná smrt studenta: Nejlepší divadlo pro převrat
Celá akce se rozjela na základě falešné zprávy o usmrcení studenta Martina Šmída. Podle videa to nebyla revoluce, ale převrat. Proč?
Role „mrtvého“ studenta byla svěřena poručíkovi StB Ludvíku Zivčákovi.
Zivčák měl za úkol dovést průvod na Národní třídu a zradikalizovat dav.
První šiřitelka dezinformace, Drahomíra Dražská, byla spojena s ministerstvem vnitra. Zprávu pak vypustil do světa disident Petr Úl a Ana Šabatová přes západní média.
Cílem bylo vytvořit lidskou oběť a zdiskreditovat starou komunistickou nomenklaturu.
Řízená opozice: Hrdinové pod kuratelou KGB
Celý proces přechodu moci byl prý pečlivě řízen tajnými službami:
Příprava nových vládců KGB: K moci se prý dostali lidé, které si KGB připravila, aby znovu ovládla Východní Evropu. KGB navíc vyslala signál Občanskému fóru, že nepodpoří mocenský zásah armády ani Lidových milicí.
Havel a rezidenti KGB: Není prý tajemstvím, že Václav Havel byl ve velmi aktivním styku s rezidenty KGB v Praze. Dokonce proběhlo setkání s emisary Gorbačova, kteří se Havla vyptávali, zda nastolí kapitalismus, kdyby byl prezidentem.
Charta 77 se svolením StB: Charta 77 prý mohla působit jen se souhlasem StB a KGB. Návštěvu francouzského prezidenta Mitterranda u Havla ve vězení údajně iniciovala sama StB, aby mu zvýšila popularitu.
Studentská revolta z SSM: Mnoho známých tváří revolty (jako Martin Mejstřík) vzešlo z prostředí Socialistického svazu mládeže (SSM), a byli do revolučního prostředí implantováni.
Skutečný motiv: Majetek a ekonomická kolonizace
Proč se komunisté vzdali moci, když měli tanky? Byla to jen nová forma koryta.
Komunisté chtěli podnikat: Velká část nomenklatury se vzdala moci dobrovolně, protože chtěla „vlastnit a podnikat“ a ten západ jim v tom byl inspirací. Zájem KGB, zda Havel nastolí kapitalismus, potvrzuje, že ekonomika byla hlavní téma.
Maršálův plán zlikvidován: Západ měl připravený plán pro oddlužení východních zemí, který se však neprosadil. Plán zastavil sofistikovaný atentát na šéfa Deutsche Bank Alfreda Herrhausena.
Výsledek: Místo oddlužení se prosadil americký přístup se zavazujícími půjčkami. Cílem Západu bylo podle videa „kolonizovat východ“ a vyřešit svou krizi spotřeby.
Havel: Sliby, Neutralita a Skeptická Realita
Inaugurační sliby, které Havel pronesl, zněly krásně, ale brzy se dostaly do rozporu s realitou:
Slib neutrality: Václav Havel hned po revoluci sliboval vyšší sociální jistoty a hlavně to, že již nikdy nebudeme členem žádného vojenského bloku.
Inaugurační vize: Jak naznačil Havel už ve svém slavném novoročním projevu („Naše země nevzkvétá“), i po letech mnozí cítí, že ta nově nabytá „svoboda“ byla jen přeludem pro velké ekonomické hráče.
Skeptická realita: I když se Havel aktivně podílel na našem vstupu do NATO a EU, už v roce 1997 mluvil o svém „velmi kritickém a skeptickém“ vztahu ke stabilitě světa. Kritizoval EU, OBSE a NATO, že stovky jejich úředníků „vědí hovno, co se tam děje“.
Závěr: Převrat, který vedl k privatizaci, ne ke „vzkvétání“
17. listopad nebyl jen o svobodě, ale především o předání moci z jedněch rukou do druhých, přičemž ty druhé ruce nebyly o nic méně dravé. Byla to dokonale připravená hra, kde se KGB, StB a nomenklatura dohodly, že si rozeberou majetek a změní se z „budovatelů socialismu“ na „kapitalisty“. Ať už šlo o fingovanou smrt, řízenou opozici nebo prodej majetku, vždy šlo o zákulisní hru, která nám všem ukázala, že „pravda je jinde“.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Zdeněk Koudelka: Petr Pavel zbaběle lže o Babišově nejmenování premiérem ..... Prezident nemá být zbabělý. Má znát zákony státu, jemuž dělá prezidenta.
Slova Petra Pavla:
Petr Pavel 17. 11. 2025 podle Novinek.cz řekl: „Andrej Babiš minimálně půl roku tuší, že vyhraje volby, protože průzkumy mu dávaly jednoznačně nejlepší pozici. Ví moc dobře, jaký máme zákon a jaký je evropský zákon o střetu zájmů. Moc dobře věděl celou dobu, že bude-li chtít být premiérem, bude muset řešit střet zájmů. Takže měl spoustu času, aby si promyslel variantu, jak střet zájmů vyřeší. Máme-li s důvěrou jmenovat nového premiéra, je zapotřebí transparentnost. Pokud by Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. To ode mě neočekává ústava ani veřejnost.“. V takovém případě by podle Petra Pavla bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta.
Lež č. 1 – evropský zákon o střetu zájmů
Evropská unie nemá pravomoc přijímat zákony. Žádné evropské zákony neexistují, jsou jen nařízení a směrnice. Proto neexistuje žádný evropský zákon o střetu zájmů. To, že hlava státu nezná učivo občanské nauky pro střední školy, je ukázkou nevzdělanosti v dnešní době. Navíc žádné evropské nařízení a směrnice nestanoví podmínky pro výkon funkce předsedy vlády členského státu EU.
Lež č. 2 – údajný střet zájmů budoucího premiéra
Andrej Babiš není ve střetu zájmů ani jako budoucí premiér. Náš zákon o střetu zájmů umožňuje členům vlády vlastnit akcie a podíly v obchodních společnostech s výjimkou těch, které vlastní média. Nesmí být jen členy statutárních a dozorčích (kontrolních orgánů) obchodních společností. Andrej Babiš nepodniká jako fyzická osoba, není členem statutární ani dozorčí rady žádné obchodní společnosti. Je prostým vlastníkem akcií, což je v souladu se zákonem, přičemž dotčené akciové společnosti nevlastní média.
To, že AGFOFERT nebude moci získávat dotace a veřejné zakázky po jmenování Andreje Babišem premiérem, je věci AGROFERTu. Nemá to vliv na zákonnou možnost, aby vlastníci jeho akcií byli členy vlády. Pokud prezident možnost nejmenování Andreje Babiše premiérem svádí na zákona o střetu zájmů, lže.
Zbabělost
Prezident republiky nemá ústavní povinnost jmenovat vítěze voleb předsedou vlády. Měl by však být natolik morálně zralý a odvážný, aby řekl pravdu, že nechce toho či onoho, protože s ním politicky nesouhlasí, nebo že dostal takový pokyn od někoho, komu je zavázán. Pokud však není schopen uvést pravdivé důvody a lživě to svádí na údajné znění neexistujícího evropského zákona o střetu zájmů, anebo na neexistující střet zájmů v našem zákoně o střetu zájmů, jde o zbabělost. Ze strany Petra Pavla jde o projev nechuti jmenovat svého politického soupeře z prezidentské volby premiérem i za cenu, že nebude respektovat výsledky parlamentních voleb, kdy voliči volili ANO právě kvůli Andreji Babišovi.     (Čtěte na stránkách Info Kurýr)

Smutné poznání ..... Oslavy 17.listopadu nejsou jen  vzpomínkou na rok 1989, ale i na protestující studenty, které nacisti pochytali, odvezli do lágrů a několik jich popravili pro výstrahu všem, kdo by s jejich názory nesouhlasili. A nyní, v roce 2025, se v den výročí mobilizují ti, jejichž kandidáti prohráli volby, a to proto, aby jejich výsledky popřeli a zvrátili je. Navíc paradoxně pod žlutomodrými barvami symbolizujícími jiné nacisty, proti kterým opět stojí především Rusové. ¨
  Smutné je, že my ostatní, kteří v Ukrajině nevidíme pouze válkou zkoušenou zemi, ale zároveň si uvědomujeme, že k této situaci dospěla díky nenasytnému Západu, podpoře nacionalismu a fašismu, moc slyšet nejsme. Přes mnohonásobné varování nastoupila Ukrajina cestu, díky které se stala existenčním nebezpečím pro Ruskou federaci, navíc dlouhodobě ignorovala varování, že od roku 2014 neonacisty zavraždění etničtí Rusové v Donbasu, Oděse i jinde budou pomstěni. Nic z toho nebrání eurohujerským liberálům, majitelům ohnutých páteří z řad herců, novinářů i politiků adorovat Banderu, přehlížet nacistickou rétoriku řady čelních a významných představitelů Ukrajiny. Preferovat v této době ukrajinské národní barvy před našimi je pro mnoho Čechů naprosto nepochopitelné.
  Podpora Ukrajiny pokračuje i přesto, že se prokazatelně většina peněz do Kyjeva poslaných ztrácí v systému vedoucímu k defraudaci. A to jak cestou, tak i přímo na místě. Tvrdošíjně zastávaný názor, že je třeba nadále plundrovat naše finance a posílat je tamní mafii, znamená ztrátu selského rozumu i pudu sebezáchovy. Bohužel obojí vnímáme u voličů bývalé Pětikoalice, prezidenta Petra Pavla a v řadách pravdoláskařů přehlížejících realitu. Ostatně to se tentokrát opět projevilo na Národní třídě i na Staroměstském náměstí. Je třeba předeslat, že se tam sešli převážně obdivovatelé liberalismu, jehož „výhody“ si nyní užíváme plnými doušky. Tím myslíme super drahé elektřinu i plyn, předražené nekvalitní potraviny, mizernou kupní sílu, odchod do důchodu v 65 a později, naprosto „dokonalý“ rozpočet a výhledově válku na přání.
  Kde byli voliči vítězů? Buď se chovali slušně a nebyli slyšet, nebo prostě zůstali doma, protože už jim dávno došlo, že není moc co slavit. Vzpomínka na studenty postižené krutou mocí nacistů stále více zapadá a mnozí z těch, kteří se jí ohání, vůbec neznají historická fakta. Místo toho řvou na Staromáku Sláva Ukrajině a volají, mimo jiné, po svobodě slova. V ten samý den jinde na Facebooku ruší velmi sledovaný blog Vidlákovy kydy, jejichž autor Sterzik patří k lídrům hnutí Stačilo. Tedy k dlouho kritizujícím současnou dobu a chování našich i evropských špiček. O žádnou svobodu slova nejde. To byla jen záminka, v reálu jde o to nepustit k vládě koalici vítězů, která dopředu upozorňuje na to, že některé staré pořádky končí. Liberálové tlačení Bruselem to udělali už v Rumunsku, v Gruzii vyvolávají nejistotu a nyní s pomocí Hradu zkouší to samé tady. Předchůdci Pavla, tedy skuteční prezidenti Klaus i Zeman, jsou z toho doslova nešťastní. Takové chování si nedovolil ani Venca Flaška.
  Loutkový prezident Pavel vedený Kolářem veřejně rozhlašuje, že lídra ANO Babiše premiérem nejmenuje. Hnutí má navrhnout jiného kandidáta. Tím porušuje vše, co tu dosud bylo standardem. Zároveň se snaží eliminovat i další dvě koaliční strany a dělá vše proto, aby se nedostaly k silovým ministerstvům. Ani na to nemá právo a celou svou touto činností oddaluje předání moci. A ten ušetřený čas zneužívá k další manipulaci s občany. Média chrlí plnými doušky naprosto vykonstruované příběhy mající poukázat na degeneraci vítězů voleb, lžou o Ukrajině a filtrují zprávy a informace. To už tu bylo. Mladá generace nic takového nezažila a většina v klidu „skáče“ na špek, střední už nemá co srovnávat a my starší se dělíme na ochotné nad tím vším přemýšlet a na druhé, kteří budou  zarytě tvrdit, že je bez komunistů skvěle a Rusko je Sovětský svaz, jen bez Ukrajiny.
  Stav naší společnosti a pospolitosti je tragický. Natolik smutný, že horší už to být nemůže. Rovnováha mezi narušenými liberály a národně smýšlejícími Čechy je díky možnostem prvních znehodnocena. Když už neuznávají ani volby, ptáme se, co je zastaví? Krize v ekonomice, školství, zdravotnictví, v přístupu k seniorům evidentně ne. Co tedy? Budou čekat, až jim budou přivážet syny v dřevěných bednách z válečné fronty? Nebo až Green Deal zdraží jejich životy natolik, že nebude důvod žít, rozmnožovat se. Či je o jejich omylu na pár tisícin vteřiny přesvědčí vznikající atomový hřib, který si tolik přáli vidět? Neměli bychom mi z druhého břehu konečně začít právě před nimi bránit celou naší republiku? Dříve, než tu udělají Majdan, shodou okolností pod barvami, které patří k Ukrajině? Dnes udělali první náznak. Zkuste o tom konečně začít přemýšlet. Nebo nás doslova ušlapou. Přestože nás je většina. Vždyť i to tu už bylo.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Pandemie covidu byla pandemií falešných testů. Až 90 procent výsledků je podvod ..... Na základě testů byly během covidu zavedeny karantény, byly uzavřené školy, byly zničené firmy a byli izolováni „pozitivně“ testovaní lidé včetně svého okolí. Zákazy vycházení byly založeny na statistikách, které odrážely převážně fiktivní případy. Lidé byli vězněni, stigmatizováni a vylučováni z profesního života, přestože nikdy nebyli nemocní. Nová studie potvrzuje, že 9 z 10 „pozitivních“ testů neprokázalo skutečnou infekci.
Problém je, že masy, které se covidismu tak lehce podřizovaly, se o této studii nedozví. Pokud přijde další „pandemie,“ opět naletí a podřídí se každému nesmyslnému příkazu, který přijde od vlády, potažmo z WHO.
PCR testy byly odhalené jako podvod.
Nová německá studie naznačuje, že 9 z 10 „pozitivních“ testů neprokázalo skutečnou infekci.
Studie Michaela Günthera, Roberta Rockenfellera a Haralda Walacha, publikovaná v časopise Frontiers in Epidemiology (2025), zpochybňuje ústřední dogma politiky v oblasti koronaviru: spolehlivost PCR testu.
Výsledek: Pouze 10 až 14 % bylo skutečně nakažených.
Vědci analyzovali miliony datových sad PCR a protilátek z německé laboratorní sítě ALM eV, která provedla přibližně 90 % všech testů mezi březnem 2020 a létem 2021.
Výsledek je explozivní:
„Pouze 14 % – možná dokonce jen 10 % – lidí identifikovaných jako pozitivní na SARS-CoV-2 pomocí PCR testů bylo skutečně nakažených, o čemž svědčí detekovatelné protilátky IgG.“
Jinými slovy, až 9 z 10 lidí s pozitivním testem nikdy nemělo skutečnou infekci.
Test, který rozhodl všechno.
PCR test byl během pandemie považován za „zlatý standard“. Na základě jeho výsledků byly zavedeny karantény, školy byly uzavřeny, firmy byly zničeny a lidé byli izolováni.
Každý, kdo měl pozitivní test, byl automaticky považován za nakaženého – bez ohledu na příznaky nebo detekci protilátek.
Nová studie však ukazuje: Tento předpoklad nebyl vědecky obhajitelný.
PCR test měří fragmenty virové RNA , nikoli aktivní infekci. I ty nejmenší stopy – nebo nesprávně nastavené prahové hodnoty (hodnoty Ct) – by mohly vést k „pozitivnímu“ výsledku, který by byl klinicky bezvýznamný.
Politická výbušnost.
Pokud by byla skutečná míra infekce desetinásobně nadhodnocena, je zpochybněna legitimita celé pandemické politiky:
Zákazy vycházení a karantény byly založeny na statistikách, které odrážely převážně fiktivní případy.
Lidé byli vězněni, stigmatizováni a vylučováni z profesního života, přestože nikdy nebyli nemocní.
PCR test se tak nestal diagnostickým nástrojem, ale nástrojem kontroly.
Vědecký a morální bankrot.
Autoři také kritizují „7denní míru incidence“ – klíčový údaj, který udržel Německo v nouzovém stavu více než dva roky – jako „vědecky bezvýznamnou“.
Protože byla založena výhradně na výsledcích PCR, které podle této analýzy neměly žádnou spolehlivou korelaci se skutečným šířením viru.
To vyvolává nepříjemnou otázku:
Jak se mohl chybný laboratorní postup stát základem pro globální stav nouze?
Závěr.
Tato studie ukazuje to, co mnozí tušili už v roce 2020: PCR test nikdy nebyl důkazem infekce , ale molekulárním měřicím nástrojem, který byl politicky zneužit.
Miliony lidí byly zbaveny práv, izolovány a diskriminovány kvůli „pozitivním“ laboratorním výsledkům – a to zbytečně.
Věda nyní poskytuje opožděné, ale zásadní důkazy:
Pandemie pozitivních výsledků byla primárně pandemií chybných měření.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

14.11. 2025     Rakouský ex-ministr vnitra varuje před Leyenové mocenským aparátem ...... Bývalý rakouský ministr vnitra Herbert Kickl varuje před Leyenové mocenským aparátem. Ten připravuje zákon o celounijní tajné službě, které by ostatní reportovaly. To vzbuzuje pozdvižení obočí a kritiku napříč Evropou. K bruselským byrokratům tak ještě přibudou bruselští špióni.
Ex-ministr vnitra Kickl hovoří o Leyenové "mocenském rauši" a dalším útokem na suverenitu členských států EU.      (Islamizace)
Jeden z největších škůdců lidstva ... přitom nesesaditelná, nezničitelná ...

IBM představil kvantový procesor, který právě překonal klasickou realitu ..... Seznamte se s Quantum Nighthawk – 120qubitovým procesorem propojeným s 218 laditelnými spojkami, který nebyl navržen pro postupný pokrok, ale pro dominanci. (Foto: IBM)
O více než 20 % vyšší konektivita než jakýkoli předchozí čip IBM a dostatečný výkon pro provoz 5 000 2qubitových bran dnes – s možností rozšíření na více než 10 000 do roku 2027.
Zapomeňte na laboratorní ukázky: tato věc je navržena pro uživatele – IBM tvrdí, že do konce roku 2025 získáte přístup k cloudu.
Advertisements
To je tichá revoluce: kvantová fyzika již není vědeckým projektem. Je to služba.
Toto by mohl být okamžik, kdy kvantová výhoda – bod, ve kterém kvantová fyzika poráží klasickou – přestane být teorií.
IBM tvrdí, že konec roku 2026 je realistický. Architektura není o větším počtu kubitů – je o chytřejších kubitech: těsně propojených, softwarově orientovaných a konečně optimalizovaných pro matematiku reálného světa.
Varování? Stále jsme v nejistotě. Míra chybovosti, doba koherence, odolnost proti poruchám – obvyklé strašáky stále pronásledují laboratoře.
Paralelní projekt IBM „Loon“ by to měl do roku 2029 vyřešit.
Přesto je to Rubikon. Očekávejte technologický závod: Google, IonQ, Quantinuum – všichni se předhánějí, aby jako první prokázali „kvantovou výhodu“.
Vlády začnou hromadit kvantové talenty a svět kyberbezpečnosti se připraví na paniku po kvantovém šifrování.
Pokud Nighthawk splní očekávání, nadvláda klasického výpočetního výkonu skončí – tiše, v laboratoři, s bzučením, které vůbec nezní jako budoucnost, jakou jsme si představovali.     (Čtěte na stránkách AC24)

Europarlament schválil další šílený klimatický cíl: Jak kdo hlasoval? ..... Dnes proběhlo další velmi důležité hlasování ke Green Dealu. Konkrétně se jedná o schválení dílčího cíle uhlíkové neutrality do roku 2040.
Jako tradičně ona progresivistická většina hlasovala pro tuto zvrácenost, která by měla být sama o sobě důvodem k odchodu z tohoto genocidního spolku.
Europarlament schválil cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.
To bude znamenat ještě větší tlak na plnění Green Dealu, zavádění uhlíkových odpustků, pokračující deindustrializaci, ukončení využívání fosilních paliv a další pro ekonomiku a životní úroveň Evropanů vysoce škodlivé zásahy.
Tato cílená likvidace Evropy, která nyní probíhá ve více směrech najednou, je pádným důvodem k tomu, abychom směřovali pryč z tohoto spolku, který rozhodně nemá za cíl blaho evropských občanů; samozřejmě vyjma těch, kteří jsou korumpováni dotacemi z Bruselu.
Je nepochopitelné, že i přes tuto ničivou politiku stále většina našinců trpí stockholmským syndromem a chce pod kuratelou této zločinecké organizace i nadále setrvávat…
A nyní se jako vždy dozvíte jak kdo hlasoval. Podotýkám, že pro ty z vás, kteří jste znalí běžného hlasování v EU, nebude ani toto nijak udivující. Jen by mne zajímalo jaké je IQ jedinců, kteří stále – i přes to všechno – volí Piráty či TOP09, případně Progresívne Slovensko.
Europoslanci, kteří nejsou v hlasování uvedeni, se ho neúčastnili.
Nejprve čeští europoslanci:
Pro hlasovali: Niedermayer (TOP09), Gregorová (Piráti), Nerudová (STAN), Kolář (STAN), Zdechovský (KDU)
Proti hlasovali: Krutílek (ODS), Vrecionová (ODS), Vondra (ODS), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Bartůšek (Přísaha), Bžoch (ANO), Dostálová (ANO), Knotek (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO)
Nikdo se nezdržel.
A jak hlasovali Slováci?
Pro hlasovali: Hojsík, Karvašová, Ódor, Wiezik, Yar
Proti: Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Kaliňák, Laššáková, Ondruš, Roth-Nevedaľová, Lexmann
Nikdo se nezdržel.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)
To je jako s tím šílením očkováním mRNA svinstvem - člověk myslí, že už to konečně skončilo, ale ne - oni kolem sebe kopou jak dobytek v posledním tažení a co je horší, mají k ruce mocenský aparát.

Teď už je třeba se vzepřít ..... Vedení Evropské unie a koncentrovaná moc v rukách Evropské komise už nějakou dobu nepřináší obyvatelům našeho kontinentu nic dobrého. Migrace, covid, gender, nenávist k Rusku, směřování k 3.světové válce, Green Deal, ekonomická sebevražda. To je částečný výčet „úspěchů“ lídrů pohybujících se v čele unijních orgánů.
  Momentálně nás nejvíce zajímá vývoj se jmenováním nové vlády. Chování Petra Pavla řízeného Kolářem se vymyká všemu, co tu dosud bylo. O tom není pochyb a dělá to stejnou ostudu České republiky ve světě, jako Lipavský na postu ministra zahraničí či eurohujerství celé bývalé vlády. Prestiž naší země padala stejně, jako se navyšoval její dluh. A exhibice Fialovců týkající se předání návrhu státního rozpočtu je stejně výjimečnou lumpárnou, jako je prezidentovo oddalování představení nového premiéra. Má li ten čas sloužit k úklidu delikátních dokumentů na ministerstvech, což se nabízí, pak tam musí být hodně kompromitujících materiálů odhalujících vysokou míru korupce či jiné kriminality spojených s vládou Petra Fialy.
  Jenže ono se děje plno dalších významných věcí. V Bruselu schválili i přes velký odpor veřejnosti nové usnesení, dle kterého budou do roku 2040 sníženy emise CO2 o 90%. Větší hovadinu mohou vymyslet zase už jen v tamním od reality odtrženém ústavu. Naprosto nesmyslný nápad jdoucí dokonce nejen proti lidem, ale i proti samotné přírodě, zařazujeme mezi výplody tamních chorých mozků. Naprosto nesplnitelné přání zelených maniaků zvedne režii na život na nesmysl, zároveň zabije vše, kde by se nějaké ty potřebné peníze mohly vydělat. Ani to však není hlavní problém Evropské unie. Ta jich má mnohem více včetně migrantů majících za svůj koníček bodání do bílých obyvatel Západu či znásilňování jejich dcer. Přestože Anglie není součástí EU, je určitou ukázkou toho, jak se může konstituční monarchie postupně měnit na chalífát. A podobně se to může stát i republikám. Francie, Benelux, Švédsko či Německo k tomu nemají tak daleko.
  Nejnovějším počinem Evropské komise je prosazení omezování finanční svobody a soukromého vlastnictví. Mít u sebe ekvivalentní částku v hodnotě nad 10000 eur bude již brzy trestným činem. Transakce nad 1000 bitcoinů musí být schválena a všechny platby budou pečlivě kontrolované. Moc nad námi převezmou banky oprávněné posuzovat, chováte li se dostatečně morálně. Pokud budou mít dojem, že nejednáte v souladu s nějakým kodexem, stane se do konce tohoto desetiletí standardem odmítání uskutečnění plateb, přestože bude výše Vašich úspor dostatečná. Takže peněz si doma legálně moc schovat nebudete moci, a když Vám udělají domovní prohlídku a najdou více, zabaví Vám je. Vás zavřou, i když si je vyděláte poctivou prací. Jestli toto není konec demokracie, svobody a normálního života, pak už nevíme. Všichni voliči evropského liberalismu by právě teď měli dostat „přes hubu“. A vy uživatelé karet s nimi, protože právě vaše lenost, pohodlnost a podřízení se systému tomu napomáhají.
  Pokud Vám ještě nedochází, co se tu děje, pak musíte mít mozky náležitě vymyté. Tak polopaticky. Seberou Vám možnost něco vlastnit, mít doma peněz, kolik chcete a potřebujete, omezí vaši mobilitu pomocí elektroaut, sáhnou Vám na nemovitost, možná Vás přinutí se jí vzdát. Budou určovat, kdy, co a za kolik si můžete koupit. Prodají Vám odpustky za topení, zdraží pohonné hmoty, zakážou jezdit autem se spalovacím motorem, později s jakýmkoli. Budou Vás krmit cvrčkama, zakážou maso, mají v plánu zdražit vodu a zpoplatnit vzduch. Elektřina bude nedostatkové zboží. Nakonec vyhlásí válku Rusku a budeme mít možnost jít umřít za bruselské ideály. Máme pokračovat? Každý jediný takový záměr je důvodem k vystoupení z EU. A všechny dohromady? Už si balíte a mizíte třeba do Karibiku? Upřímně řečeno, rádi se k Vám přidáme. Tedy pokud ty šmejdy nevyženeme dříve my.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Podle šéfa ukrajinských neonacistů chystají Kreml a Bílý dům na Ukrajině Majdan ve světle korupční aféry! Zelenský uvalil sankce na svého kámoše Timura, ale má to háček! Sankce jsou na něho uvaleny jako na cizince s občanstvím a cestovním pasem Izraele, kam Mindič uprchl z Varšavy! Jako občan Ukrajiny může Mindič na Ukrajině podnikat vesele dál! A peníze z ČR na raketu “Atombába” měly rovněž skončit v jeho kapse! ..... Obrovský korupční skandál, který otřásá Ukrajinou, nebere konce a podle posledních informací prý protikorupční agentura NABU spustila tuto operaci ve spolupráci s americkými a dokonce i ruskými partnery, kteří se prý snaží na Ukrajině vyvolat nepokoje, kolaps ukrajinské armády na frontě a svržení Zelenského a jeho vlády, která je spatřována jako jediná faktická překážka po nastolení míru na Ukrajině, ale samozřejmě na úkor Ukrajiny a za cenu faktické porážky a kapitulace Ukrajiny.
Podle šéfa ukrajinských neonacistů se na Ukrajině chystá Majdan na pozadí korupční aféry!
V posledním videocastu to prohlásil Dmytro Korčinský, předseda ukrajinské neonacistické strany “Bratrstvo” a údajně se již chystá Majdan, přičemž za realizací stojí prokremelští a proameričtí politici na Ukrajině. Tím měl na mysli především proruské starosty na Ukrajině, z nichž ten nejznámější Genadij Truchanov z Oděsy.
Ten byl nedávno Zelenským odvolán z funkce, a to prý právě kvůli tomu, že prý připravoval protesty proti ukrajinské vládě. Co se týče těch proamerických sil, tak tím měl na mysli Petro Porošenka jako šéfa strany Evropská solidarita, která zahájila v parlamentu v Kyjevě proces odvolání vlády pro ztrátu důvěry.
Sankce uvalené na Mindiče jsou podvrh a výsměch
Zelenský mezitím pod obrovským tlakem byl nucen uvalit sankce na Timura Mindiče a Alexandera Zuckermana. Oba dva jsou kromě Ukrajiny rovněž občany Izraele, a právě v tom je ten háček. Prezidentský úřad v Kyjevě totiž publikoval sankční list, ale z něho vyplývá, že sankce jsou na Mindiče a Zuckermana uvaleny jen jako na občany cizí země, tedy na cizince s izraelským občanstvím, nikoliv na občany Ukrajiny.
Mindich and Zuckerman, “patriots” and Zelensky’s buddies, who are involved in siphoning off $100 million from the energy sector.
A to znamená, že oba mohou nadále jezdit na Ukrajinu, mohou na Ukrajině podnikat, pakliže veškeré tyto činnosti budou provádět jako občané Ukrajiny a nikoliv jako občané Izraele. Sankce ano, ale jen vocuď pocuď. Není divu, že tyto sankce vyvolaly mezi poslanci Nejvyšší rady v Kyjevě posměch a dokonce pozdvižení. Mindič podle posledních informací uprchl právě do Izraele, kam odletěl z Varšavy poté, co 10. listopadu uprchl z Ukrajiny ve vrtulníku Zelenského prezidentské letky. Korupce dosáhla z Ukrajiny až do Čech
Jenže jak se ukázalo, obrovský korupční skandál se týká nejenom Energoatomu, ale i ukrajinské zbrojní firmy Fire Point, která je výrobcem raket Flamingo. A právě na jednu raketu tohoto typu nedávno v ČR probíhala sbírka s lidovou a na sociálních sítích šířenou přezdívkou “Raketa pro Atombábu” na památku zesnulé šéfky Úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.
Jenže, ukrajinský poslanec Yaroslav Železňak odpálil [1] neuvěřitelnou informaci z vyšetřovacích spisů, že korupce se prý týkala i zakázek výrobce těchto raket, takže část peněz z české sbírky skončila, resp. měla skončit v kapsách Timurovy bandy. Zbrojní fabriku Fire Point totiž spoluzakládal právě Timur Mindič, takže čeští chciválkové přispívali Timurovi na zasloužený důchod v Izraeli.
Sbírka vybrala peníze na rakety, kterou vyrábí ukrajinská firma zapletená v korupčním schématu Timura Mindiče
Je to neuvěřitelný závěr, který jenom potvrzuje, že válka je obrovským tunelem a ještě větší černou dírou na peníze. Poslanec Železňak oznámil odhalení spojení podnikatele Timura Mindiče se společností Fire Point, výrobcem dronů a rovněž raket Flamingo. Podle Železňaka byla tato souvislost potvrzena poté, co společnost Fire Point a jistý „Igor“ „vystoupili“ na nahrávkách známých jako „Mindičovy pásky“. Podle informací poskytnutých Yaroslavem Železňakem je dalším možným spolumajitelem Fire Point Igor Chmelov.
Na Mindičových nahrávkách byl nazýván „Šmel“. Železňak tvrdí, že Chmelov je s Mindičem spojen již desítky let. Železňak poznamenal, že podnikání manželky Timura Mindiče, Kateryny Verber, která se specializuje na prodej značkového oblečení, je registrováno konkrétně na Igora Chmelova. Ačkoli manželka Mindiče opakovaně veřejně prohlašovala, že je majitelkou této společnosti, veřejné registry uvádějí, že právním vlastníkem všech kyjevských butiků je Igor Chmelov z Cameron Group.
Korupční mašina jela naplno a Češi přispívali na korupci
Jak poznamenává Železňak, nahrávky obsahují rozhovor o Fire Point, kde se zmiňuje, že jedna osoba, pravděpodobně Fursenko, je již „zaměstnancem Fire Point“. Nahrávky také zahrnují „Šmela“, kterému měli převést určitou částku peněz. Mluvilo se také o částce „padesát dolarů“, kterou si „Timur“ vezme.
V kontextu mělo jít o 50 milionů amerických dolarů za zakázky ministerstva obrany na rakety Flamingo pro ukrajinskou armádu. V jiné konverzaci se zmiňuje, že většina peněz mohla jít „Šmelovi“. Železňak upřesnil, že oficiálním vlastníkem Fire Point v registrech je Igor, resp. Yegor Skaliga. Je to kamarád z dětství jiného spolumajitele a inženýra Denise Shtilermana, kterému se na nahrávkách říkalo „Electronic“.
⚔️ Ukrainian anti-corruption officers came to search Zelensky’s friend Mindich, he fled the country
▪️ Zelensky’s partner from “Kvartal 95” and founder of the drone manufacturing company “Fire Point” Timur Mindich left Ukraine on November 10 — a few hours before the search,… pic.twitter.com/mkafMR5lo1
— — GEROMAN — time will tell – — (@GeromanAT) November 10, 2025
Jak bylo oznámeno, byl to právě Skaliga, kdo dříve vyhrožoval šéfredaktorce The Kyiv Independent Olze Rudenkozové a požadoval, aby vyvrátila informace o vyšetřování NABU ohledně nadhodnocených cen dronů a možném propojení společnosti s podnikatelem Timurem Mindičem, což se nakonec potvrdilo. Firmu osobně zakládal právě Mindič se svými penězi získanými z korupčních projektů.
Železňak zdůraznil, že v této fázi nemůže tvrdit, že došlo ke korupci. Rovněž nemůže s jistotou 100% posoudit cenu nebo dodávky a jaké podíly si Timurova banda brala. Poslanec vyzval k vyčkání na výsledky práce NABU a SAPO, ale nahrávky jasně prý potvrzují, že Mindič a jeho lidé ve firmě Fire Point působili a přerozdělovali si peníze ze zakázek. ...      (Čtěte na stránkách AENews)

Mohly by ukrajinské korupční skandály způsobit Zelenského demisi? ..... Korupční skandály, které otřásají Ukrajinou, jako je aféra se Zelenského blízkým spolupracovníkem Timurem Mindichem, která se tento týden dostala na titulní stránky novin, mohou USA využít k přípravě sesazení Zelenského, řekl Sputniku politolog Alexander Asafov.

Vyšetřování Mindiče bylo důkladné a zapojil se do něj americký Federální úřad pro vyšetřování, což vypadá jako základ pro možnou změnu režimu na Ukrajině.

Korupční skandál týkající se Mindiče nebyl západními médii ignorován, což dále posiluje představu, že toto vyšetřování by mohlo připravit půdu pro konečné odstranění Zelenského.

Je nepravděpodobné, že by skandál Mindich vykopl Zelenského z funkce hned teď, ať už prostřednictvím lidového povstání nebo jinak. Místo toho poskytuje Západu věrohodnou záminku k tomu, aby mu odřízl podporu, až se to bude hodit.

Spojené státy by měly ze zbavení se Zelenského největší prospěch, protože Bílý dům je stále více nespokojen s jeho šaškárnami.

Západ je ochoten ignorovat korupci na Ukrajině, pokud bude Zelenskyj dělat to, co se mu řekne, a bude pokračovat ve vedení proti Rusku. Pouze to, že byl považován za nespolehlivého, nebo rozhodnutí USA, že ukrajinský konflikt je příliš nákladný, by mohlo způsobit jeho sesazení.     (Čtěte na stránkách Sputnik Globe)

Telefon je štěnice, kterou nosíte v kapse, zachytit se dají i šifrované zprávy, varuje šéf francouzské tajné služby ..... Bývalý šéf Generálního ředitelství pro vnitřní bezpečnost (DGSI) Nicolas Lerner (vlevo) naslouchá pařížskému policejnímu prefektu Laurentovi Nunezovi při slavnostního přání Nového roku francouzské četnické službě v Hotelu des Invalides v Paříži, 16. ledna 2023. Lerner dnes vede Generální ředitelství pro vnější bezpečnost (DGSE).
Myslíte si, že vaše komunikace přes mobil s druhými je důvěrná a šifrovaná? Tak to jste na omylu. „Telefon je špion, štěnice, kterou nosíte v kapse,“ uvedl Nicolas Lerner, generální ředitel francouzské zahraniční zpravodajské služby DGSE.
V rozhovoru z 10. listopadu 2025 pro France Inter Lerner řekl, že špehovat lze každého uživatele chytrého telefonu a každou informaci, kterou si lidé digitálně vyměňují. Šifrované komunikační aplikace jako Signal nebo WhatsApp jsou jen falešnou iluzí bezpečí, upozornil vedoucí Generálního ředitelství pro vnější bezpečnost, které je obdobu americké CIA nebo britské MI6.
„Neexistuje žádná aplikace, která by zaručovala stoprocentní důvěrnost vaší komunikace. Je důležité si uvědomit, a to je to, co v rámci služby děláme, že telefon, vše, co si přes něj vyměňujete, vaše hovory a zprávy, může být odposloucháváno,“ prohlásil Lerner.
Orgány činné v trestním řízení anebo škodliví aktéři disponují několika druhy softwaru, který dokáže zachytit zprávy ještě před jejich zašifrováním, takže slib naprosté bezpečnosti nezaručí nikdo, uvedl.
Od špionáže ke státnímu dohledu
Hodnocení Nicolase Lernera se shoduje s názory dalších francouzských odborníků na kybernetickou bezpečnost. Jak upozorňuje Roxane Suau, specialistka společnosti Pradeo v rozhovoru pro TF1: „Náš telefon je doslova špion.“ Vysvětlila, že i ty nejnevinnější aplikace mohou shromažďovat a odesílat osobní údaje, které nejsou pro jejich fungování nezbytné – seznamy kontaktů, záznamy hovorů či dokonce přístup k údajům o poloze nebo k fotoaparátu. Každá instalace aplikace a každé využití nabízených funkcí zvyšuje zranitelnost uživatelova telefonu.
Kromě hackerských útoků ze strany kyberzločinců umožňuje francouzské právo za přísných podmínek na dálku aktivovat a lokalizovat mobilní telefony podezřelých v rámci soudního vyšetřování, uvádí web Le Club des juristes. Sběr hlasového a obrazového záznamu bez vědomí uživatele však zůstává přísně regulován a omezen, aby byla chráněna osobní práva. Debaty o digitální bezpečnosti v jednotlivých zemích neustále otevírají otázku: „Kam až může dohled zajít, aby zajistil veřejný pořádek, aniž by porušoval osobní svobody?“
V Číně je hromadný dohled založen na kombinaci vysoce sofistikovaných metod odposlechu a digitální kontroly – propojené kamery s rozpoznáváním obličejů, analýza komunikace v reálném čase, sledování pohybu prostřednictvím mobilních aplikací a rozsáhlý sběr osobních údajů.
Čínští občané, jejichž každý krok je zaznamenáván a hodnocen v rámci rozsáhlého systému sociálních kreditů, mohou být podle míry své loajality či poslušnosti vůči režimu odměňováni nebo penalizováni. Technologie sledování zahrnují vše, od telefonních hovorů po sociální sítě, a umožňují vládnoucí Komunistické straně Číny vytvářet „digitální dvojníky“ každého jednotlivce, vystavené neustálému dohledu a manipulaci.
Jak omezit sledování
Odborníci i úřady doporučují přijmout tato opatření – omezit instalaci zbytečných aplikací, kontrolovat udělená oprávnění, vypínat polohu, mikrofon či kameru, pokud nejsou potřeba, a zůstat ostražitý vůči novým hrozbám hackerských útoků či odposlechů, včetně těch na veřejných Wi-Fi sítích nebo v komunikačních aplikacích považovaných za bezpečné.     (Čtěte na stránkách The Epoch Times)

Žádnou jinou možnost nemá! ..... Dnes budu pokračovat v komentování duelu Pavel – Babiš, protože přibývá komentářů i detailů a my bychom to měli bedlivě sledovat. Jednak proto, abychom věděli, co bude příští čtyři roky dělat Pravda a láska a jakých prasáren se od nich ještě dočkáme a jednak bychom měli bedlivě sledovat i našeho budoucího premiéra, abychom věděli, jak se zachová, až se nebude potýkat s IQ 107, ale s jeho o řád mocnějšími loutkovodiči. Ale začnu trochu zeširoka:
Pamatujete na Trumpovo první prezidentské období? Žádnou válku sice nezačal a snažil se splnit své sliby, ale od první minuty byl v defenzívě. Čtyři roky se potýkal s nařčeními, že je ruský agent, že mu kampaň zaplatil Putin (díky tomu dneska Donald nemá rád Ukrajinu a Ukrajince – oni se na té kauze dost podíleli), celou dobu kličkoval před vysokými představiteli americké administrativy, byl tlačen do postojů, které sám nechtěl a nakonec prohrál volby díky bidenovské křivce.
Ovšem, Trump se poučil, čtyři roky se připravoval a dneska je naopak v trvalé ofenzívě, nikomu nic nedaruje, řeže do hlubokého státu, likviduje přebujelé instituce, je trvale o krok před ostatními, je nevyzpytatelnější než kdy dřív, měl nachystanou smršť dekretů a od první minuty převzal otěže do svých rukou. Je samozřejmě americký prezident a prosazuje zájmy americké hegemonie, ale nikdo mu nemůže upřít, že tentokrát nezpochybnitelně vládne on a jakýkoliv pokus o narušení svého hájemství nemilosrdně likviduje.
Andrej Babiš je na tom podobně. Jako premiér byl neustále v defenzívě, v době covidové bylo jeho vládnutí v podstatě rozložené, nestíhal reagovat ani na veřejnost ani na opozici, byl ostřelován ze všech stran, nedokázal využít situace ani k posílení svých pozic ani ke sjednocení národa a nakonec prohrál volby díky milionu propadlých hlasů.
Za ty čtyři roky se také hodně poučil a změnil. Inu, prožil si něco podobného jako Trump, ale také jako Fico. Měl čas se připravit, nejlépe ze všech odhadl voličské nálady, dokázal jich využít, sáhl si na dobrou polovinu z toho milionu propadlých hlasů a od té doby je vždycky krok před ostatními.
Koalici složil v podstatě ihned. Nezalekl se mediálních hnojometů a v podstatě jen využil té situace, aby k sobě svoje koaliční partnery těsněji připoutal. Místo, aby byli jazýčkem na vahách, jsou rádi, že si Andrej nenamlouvá ODSku nebo Lidovce. A zatímco mééédia psala o tom, jak Petr Pavel Babiše úkoluje, Karel Havlíček hodil na svůj fejsbůk, že mají hotový nový stavební zákon, snížení regulovaných cen energií je připraveno a návrh na snížení odvodů živnostníkům je podán. Ani nepotřebovali premiérské jmenování…
Jak jsem předpokládal, Andrej nezačal vysvětlovat, jak vyřeší svůj střet zájmů. Jen řekl, že Agrofert není jako když koupíte rohlík a že novináři nebudou stejně spokojení, ať přijde s jakýmkoliv řešením. Petr Pavel jezdí po šachovnici dámou či věžemi a Andrej na to reaguje tahem pěšců. A vzadu si v klidu hromadí silné figury. Nehraje prezidentovu hru. Ví, že se dočká a čím déle to bude trvat, tím slabší postavení prezidentovi zbude.
Tohle je totiž opravdu o prezidentovi. On má jmenovat premiéra a ano, ústava mu skutečně nepředepisuje, kdo to má být. Ale pokud jmenuje někoho, kdo pak nedostane důvěru, je to prezidentovo selhání a selhat může navíc jen dvakrát. Třetí pokus má Okamura a ten Andreje jmenuje okamžitě.
Libtardi svého prezidenta podporují a mají radost, že Andrej ještě není premiérem, ale je to zhruba stejné, jako když jsme my před čtyřmi roky doufali, že se Andrej domluví s ODS a Zeman tomu pomůže. Ano, dalo se získat trochu času, dalo se dělat ofuky s Lipavským, ale pokud se Zeman neměl shodit tím, že jen umíněně zdržuje a žádnou jinou variantu stejně nemá, nakonec musel Blyštivého Péťu jmenovat.
Petr Pavel je na tom o dost hůř. Zeman ještě možná mohl nějakou jinou variantu vymyslet, ale PePa žádnou udělat nemůže. Hraje hru, na jejímž konci je tak či onak Babiš. Už teď bude trapné, když ho po zdržování nakonec stejně jmenuje, ačkoliv mu Andrej v ničem nevyhoví, ale to není nic proti trapnosti, když jmenuje někoho jiného, kdo principielně nemůže uspět a neuspěje.
A den ode dne se to zhoršuje! Jako, co si prezident myslí? Že způsobí ústavní krizi a to pravdě a lásce pomůže? Babiš nemusí vysvětlit, jak vyřeší střet zájmů, ale prezident by měl veřejnosti vysvětlit, jaké má jiné možnosti, než jmenovat Babiše! Žádný pravdomluvný intervjuk se na to samozřejmě nezeptá, protože odpověď je předem jasná. PREZIDENT ŽÁDNOU JINOU MOŽNOST NEMÁ!
Protokolář Kolář opravdu nebude z nejbystřejších. Takhle si ničit svoji vlastní instituční páku, to se hned tak nevidí. Místo aby Babiše jmenovali a pak ho kritizovali za všechny kostlivce, co mu nechali ve skříni, nechávají Andreje, aby všechny skříně hezky otvíral a poukazoval na ty mrtvoly, které tam leží. Jak to asi bude vypadat, až všem dojde, že spotřebovali všechnu munici, kterou na ANO chystali, vystříleli ještě předtím, než se Babiš stal premiérem?
Otázka není, jak Babiš vyřeší střet zájmů, ale co udělá prezident, když Babiš neudělá nic.
A abych byl také trochu kritický – ANO už, zdá se, přehodnotilo nákup stíhaček F-35 a došlo k tomu, že české závazky vůči USA splní. Ale nebojte se, my máme henty stíhačky koupit, ne s nimi lítat.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Plán Londýna a Kyjeva na rozpoutání války selhal: Pokus zmocnit se ruské stíhačky a provést v Rumunsku další akci pod falešnou vlajkou, tajná služba odhalila. Rusové se nenechají zastrašit ani podplatit. Nastane na Ukrajině úplná tma? ..... Václav Danda přináší ve spolupráci se slovenským publicistou Karolem Jergušem informace o zpackané operaci ukrajinské a britské rozvědky a také o blížícím se totálním blackoutu na Ukrajině způsobeném ruskými údery na elektrické rozvodny  
Válečnické evropské elity jsou čím dál zoufalejší z průběhu války Západu proti Rusku na Ukrajině. Kyjevskému režimu se fronta hroutí a ruské jednotky začišťují poslední centra odporu zcela obklíčených banderovců v Krasnoarmejsku (Pokrovsku), v Mirnogradu i v Kupjansku. Rusko rychle postupuje také na záporožské a chersonské frontě.
Sledujeme postupný kolaps ukrajinské fronty téměř v přímém přenosu. To se samozřejmě nelíbí evropským protektorům, kteří se snaží za každou cenu válku prodloužit a vyprovokovat Rusko k nějaké akci, která by jim dala záminku vstoupit otevřeně do konfliktu, a pokusit se zachránit svoje pozice a zbrojní penězovody ze kterých profitují korupčníci nejen v Kyjevě.
Jak se zmocnit ruské stíhačky
Moskva ale naštěstí nadále zachovává chladnou hlavu. Přes opakované provokace Západu se dosud nenechala strhnout k žádné větší odpovědi proti NATO. Zvláště britská vláda si nad tím zoufá. Popularita rusofobního premiéra Starmera je totiž na bodu mrazu, a tento týden se začalo otevřeně mluvit o jeho možné rezignaci.
Sotva tedy překvapí, že to byli právě Britové, kteří po zpackané akci s drony nad Polskem a některými evropskými městy, jíž už neuvěřila ani jejich vlastní média, přišli tento týden s těžším kalibrem.
Společně s ukrajinskou tajnou službou vymysleli další záminku, jak vtáhnout Evropu a především Washington do války, a konečně rozetnout gordický uzel přímého nasazení vojáků NATO proti Rusku.
Výstřelem z Aurory se mělo stát zinscenované napadení základny NATO v Rumunsku ruskou stíhačkou s raketou Kinžal, které by Britové s Ukrajinci sestřelili, a měli tak konečně důvod k otevřené intervenci.
K tomu ovšem potřebovali získat ruské letadlo. To ale není tak jednoduché jako sesbírat a opravit sestřelené ruské drony, kterých se válí po ukrajinských polích stovky. Chytré hlavy z Londýna a Kyjeva tedy vymysleli napohled báječný plán. Zelenského tajná služba se pokusila naverbovat ruského pilota. Slíbili mu pohádkový balík peněz a luxusní život na Západě pod falešnou identitou.
Vytipovali si pilota ruské stíhačky MiG - 31, nesoucí rakety Kinžál, které měly být fingovaně použity proti největší budované základně NATO v Rumunsku. Ukrajinská tajná služba s ním navázala kontakt - a pilot naoko souhlasil.
Rázná odpověď
Jenže západní stratégové, nepočítali s tím, že Rusové jsou vlastenci, a tak první, co domněle úspěšně naverbovaný pilot udělal, bylo informování ruské rozvědky a ta celou akci překazila. Odveta si už nebrala diplomatické servítky:
Tento týden vzlétly bombardéry, aby zničily základnu amerických stíhaček F-16 používaných Ukrajinou a centrálu kyjevské rozvědky. Zintenzivnila se také vzdušná kampaň proti energetické infrastruktuře. Dosud se útoky zaměřovaly především na výrobní kapacity, tepelné a vodní elektrárny. Nyní se hlavním cílem stala infrastruktura jaderných elektráren, což představuje reálnou hrozbu úplného a nezvratného kolapsu energetického systému celé země.
Jaderné elektrárny jsou základem výroby energie na Ukrajině a pokrývají až polovinu jejích potřeb. Zničení reaktorů samozřejmě nepřichází v úvahu. Existuje však efektivnější a bezpečnější metoda „zneškodnění“ jejich výroby: odpojení elektráren od energetické sítě.
Změna strategie
Jak ukázaly útoky z 8. listopadu, ruské rakety a drony zasáhly rozvodny, které napájejí jaderné elektrárny v Chmelnickém a Rovném. Důsledky takové strategie mají kaskádový a katastrofický charakter pro ukrajinský energetický systém.
Úplné zničení těchto rozvoden může ponořit do tmy až 90% území Ukrajiny. Dokonce i na území západní Ukrajiny. Ale i jednotlivé útoky na takové rozvodny nutí ukrajinské energetické operátory nouzově odpojit jaderné bloky a odeslat je na opravu nebo restart. Tento proces trvá několik dní až týden, což způsobuje nenahraditelný deficit elektrické energie v celém státě.
Rusko použilo stejnou metodu, jakou Kyjev použil vůči Záporožské jaderné elektrárně, která je pod kontrolou Ruska, a nedovolí jí spustit ani 15% kapacity. Připomnělo tak, že tango se tančí ve dvou.
Vedení ukrajinské junty si nepochybně uvědomilo katastrofu, která se blíží před nadcházející zimou. Panická reakce ministra zahraničních věcí Andreje Sibihy, který požadoval urgentní zasedání MAAE a vyzval jaderné velmoci, aby ovlivnily Moskvu, svědčí o tom, že Kreml přestal jednat v rukavičkách a udeřil na slabé místo banderovského režimu.
Západní tisk už bije na poplach a předpovídá totální výpadek elektřiny, po kterém bude následovat úplný kolaps ukrajinského energetického systému. Tento kolaps bude mnohostranný. Odstavení energie paralyzuje i systémy vytápění, a to v zimním období může vyvolat celospolečenskou krizi. Kromě jiného přestanou fungovat vodovody i kanalizace, což už není nepříjemné jen pro obyvatele výškových budov.
Tvrdé důsledky pokusu o falešnou vlajku
Dům bez vytápění se i při mírném mrazu 3-5 stupňů mění na mrazničku, ve které nelze žít. Železniční doprava, kriticky důležitá pro logistiku a vojenskou přepravu, může být zastavena na 50 %. Také kulhající ekonomika utrpí zdrcující úder. Zastavení výroby, hyperinflace a jako konečný výsledek, odchod obyvatelstva z měst do vesnic a na farmy.
A pokud se města vylidní, bude to úplně jiná situace pro jejich kontrolu a vstup bojových jednotek ruské armády.
Pokusy Kyjeva zabránit tomuto neodvratnému scénáři, včetně získání nových systémů protivzdušné obrany Patriot z Německa na ochranu strategických objektů, už nic neřeší. Politické rozhodnutí o ponoření Ukrajiny do tmy, soudě podle rytmu a cílů raketových útoků, již bylo přijato.
Očekává se, že rozhodující úder na infrastrukturu zabezpečující provoz ukrajinských jaderných elektráren a na distribuční centra na západě země může být proveden v nejbližších dnech. To povede k energetickému kolapsu, který může dále ovlivnit stabilitu kyjevské junty zmítající se v korupčním bahně a podstatně přiblížit konec speciální operace za ruských podmínek.
Zoufalé pokusy o rychlé vtažení NATO a Washingtonu do války - k níž směřovala i neúspěšná operace pod falešnou vlajkou - jsou doufejme už jen labutí písní krvavého banderovského režimu, jenž ovládl Ukrajinu po státním převratu.
Český prezident, který nadále vyzývá k sestřelování ruských letadel při podobných zinscenovaných operacích, si to zjevně nemyslí. A pokud by k něčemu takovému došlo, bere si za rukojmí případné ruské odvety občany své země.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Zabraňme úplnému vynulování základních myšlenek listopadu 1989 .....  Několik dní před 36. výročím revolučního okamžiku 17. listopadu 1989 jsem mluvil na velkém mezinárodním kongresu ve švýcarském Luganu o dnešní Evropě, resp. Evropské unii. Jak bylo ode mne očekáváno, a asi hlavně proto, jsem tam byl spolu s bývalým šéfem Evropské komise Romano Prodim pozván jako jeden ze dvou hlavních řečníků, mé vystoupení bylo vůči dnešní EU vysoce kritické. Přesto byla významná část mého projevu otištěna v hlavním regionálním deníku Corriere del Ticino.   Ve svém vystoupení jsem kritizoval hvězdu podobných evropských kongresů, bývalého šéfa Evropské centrální banky (a krátce i předsedu italské úřednické vlády), Maria Draghiho a označil ho za „Gorbačova Evropské unie paní Ursuly von der Leyenové“. Považuji ho totiž svou podstatou za prototyp člověka „perestrojkovské éry“, který – jako kdysi Gorbačov – chce zlepšit fungování evropského systému bez změny jeho základních charakteristik. Gorbačov to tehdy chtěl v Sovětském svazu, Draghi to dnes chce v Evropské unii.   Po tomto jen zdánlivém odbočení se vracím k našemu 17. listopadu. Na kongresu jsem zmínil, že si u nás budeme během necelého týdne toto výročí připomínat. Řekl jsem, že jsme už tehdy dobře věděli, že „nechceme žádnou perestrojku komunismu, protože chceme kapitalismus.“ Sál kupodivu zatleskal. Uvědomil jsem si, že bych to měl říkat spíše v Praze než v Luganu, kde to bylo jen formou zesílení mého ataku na Draghiho. Domácí publikum je klíčové. Mám pocit (a nejen pocit, ale i spoustu důkazů), že je u nás na tyto elementární myšlenky ne-li zapomenuto, tak je na ně stále více zapomínáno. Už jsme se systémově výrazně vrátili zpátky, ale mnozí lidé si to u nás nechtějí přiznat. Stále si myslím, že máme i dnes trh a politickou svobodu.   Tehdy u nás – v týdnech a měsících po 17. listopadu 1989 (teď nediskutuji příčiny toho, proč a jak došlo k samotnému 17. listopadu) – zvítězil názor radikální skupiny ekonomů a politiků, kteří věděli, že nesmí jít o oprášení Šikovy ekonomické reformy a nesmělých politických pokusů 60. let vylepšovat komunismus demokratizací komunistické strany, udělat ho s více „lidskou tváří“, ale že musí nastat zásadní systémová – jak politická, tak ekonomická – změna.   V našich tehdejších polistopadových sporech naštěstí zvítězil názor, že nemůže jít jen o zdokonalování plánování, ale že musí začít fungovat trh (jak já vždy dodával „bez adjektiv“, která ono klíčové substantivum trh zcela vyprazdňují) a že musí vzniknout politická pluralita prostřednictvím parlamentního systému politických stran (tedy nikoli občanská společnost, založená na – v dnešní terminologii – tzv. neziskovkách). Patřilo k tomu i to, že je Občanské fórum nikoli cílovým řešením, ale mezistupňem ke skutečné politické pluralitě. Zhruba toto byl ve zkratce – v anglické terminologii – blueprint (nástin strategie) našich tehdejších politických a ekonomických radikálních reforem.   Je třeba, abychom se k těmto základním systémovým myšlenkám vrátili. A aby je pochopily a domyslely současné generace, které většinou už komunismus a atmosféru 90. let nezažily. Komu bylo v roce 1989 alespoň 18, je dnes už nejméně 54, a těch, kterým je dnes 54 a méně, je už u nás drtivá většina. Proto je nezbytné dělat všechno pro to, aby nezvítězili naši Mariové Draghiové všech politických zabarvení, všech roztodivných názvů dnes existujících politických seskupení. A když už jsem použil slovo zbarvení, to u mne automaticky evokovalo ono slavné spojení dvou slov – ochranné a zbarvení – které dalo název úžasného filmu polského režiséra Krzysztofa Zanussiho z roku 1976.   Nejrůznější ochranná zbarvení v názvech našich dnešních politických stran (a nebudu provokovat výčtem názvů, která považuji za nejabsurdnější) zakrývají jejich skutečnou myšlenkovou podstatu, kterou je nová nesvoboda v dnešní vysoce reglementované společnosti, která vzývá řadu známých ismů současného světa. Z nich všechny dávají individuální svobodu až daleko za dnes módní evropské (či západní) tzv. hodnoty, které jsou všechny kolektivistického typu. Ať už jde o multikulturalismus, genderismus, environmentalismus, globalism, všechny patří do široce pojatého, ale špatně definovaného a vymezeného progresivismu. Na první pohled v tomto mém výčtu chybí komunismus a fašismus, vůči kterým je vymezování se nejen povoleno, ale je i velmi kladně hodnoceno, ač už jsou dávno mrtvé.   To všechno je třeba říkat, a stále opakovat, velmi hlasitě, protože jinak to kakofonií dnešního mediálního (včetně nových médií) hluku téměř k nikomu nepronikne. Dnes už se naštěstí není na co a na koho vymlouvat. Není elementární formální nesvoboda, prostor k projevení našeho nesouhlasu a jiného než většinového názoru existuje. Ať už se nikdo na svou pasivitu, neodvahu a pohodlnost nevymlouvá. Dnešní prostor k politickému diskursu je daleko větší, než tomu bylo v 80. letech minulého století, kdy se k našemu 17. listopadu postupně stále více schylovalo.   Využijme letošní 36. výročí naší tzv. sametové revoluce k pozitivní aktivitě. K tomu, abychom se vrátili k myšlenkám 17. listopadu, což znamená, abychom – vzhledem k dnes dominujícímu způsobu myšlení – začali přemýšlet nově a kriticky. Dnešní „ochranně zbarvené“ ideologie způsobily ztrátu jasných kontur myšlení. Je naší povinností původní jasné kontury do veřejné diskuse zase vrátit.     (Čtěte na stránkách Institut)

Jasný záměr podkopat snahu o vytvoření koalice ANO, SPD a Motoristů. Žantovský hodnotí kauzu Rajchl ..... Kauza Rajchlova videa, stejně jako kauza Turkových příspěvků, je součástí cílené kampaně, jejímž úkolem je rozložit vznikající vládní trojkoalici, říká v rozhovoru pro neČT24 mediální expert a bývalý člen Rady ČTK Petr Žantovský. „Něco tak nechutného v naší politice nepamatuji,“ dodává.
Nechutnou štvanici na Filipa Turka vystřídala ještě odpornější štvanice na Jindřicha Rajchla. Myslíte si, že tyto dvě kampaně spolu souvisejí?
Nepohybuji o tom. A doplňuji, že něco tak nechutného v naší politice nepamatuji. Ano, proběhla provokativní akce, která kdysi měla za cíl zkompromitoval Vlastimila Tlustého, který byl ve sporu s tehdejším předsedou ODS Topolánkem (tzv. akce vířivka), ale proti dnešnímu špinění Jindřicha Rajchla to byla dětská hra. Vytahování čehokoli ze soukromí veřejných osob, když zde nedošlo k žádnému porušení trestního zákona (násilí, vydírání atd.), je obyčejný hnus. A vypovídá to o dnešní „etice“ naší politiky. Apropos – pořád nevíme, co ze zveřejněných snímků bylo faktických a co dílem AI.
Kdo by za nimi mohl stát a jaký cíl by mohl sledovat?
Je zde přítomný jasný záměr podkopat snahu o vytvoření trojkoalice ANO, SPD a Motoristů. Proto tolik špíny všude kolem. Pokud se nemýlím, už před časem poradce pana prezidenta Petr Kolář vystoupil ve smyslu, že se zdaleka nejedná o jedinou možnou vládní koalici. A nejsme malé děti, abychom si to neuměli domyslit: Co takhle ANO, STAN a KDU/ČSL? To by možná byl scénář na Hradě průchodnější. Nechme se překvapit, ještě nejsme na konci.
Používání skupiny provokatérů k zastrašování a štvanici na politické oponenty je na české politické scéně poměrně novým jevem. Již dva roky šikanují opoziční politiky a neděje se nic. O čem to podle vás svědčí a jaké důsledky by to mohlo mít?
Pokud mluvíte o partě Oganesjan - Pšenák - Blujová a spol, to je ostuda i našich orgánů činných v trestním řízení. Ti lidé soustavně překračují všechny myslitelné meze, jejich metodou je provokace, házení exkrementy, urážení atd., a přece jim zjevně dosud nic nehrozilo. Konali své akce před očima Policie ČR, jsou veřejně známy desítky videozáznamů, kde se dopouštějí výše uvedených činů, a jaký je výsledek? Nic. Dokonce se prý měli chlubit vazbou na ODS a STAN. To ovšem netvrdím, nelze to prokázat. Nicméně při jednoduché úvaze na téma „komu jejich akce slouží“, si domyslíte ledacos. A následky, na něž se ptáte? Ještě větší znechucení občanů z politiky, ještě větší nedůvěra ve smysl politiky, a tím pro mnohé možná snazší cesta k moci.
Část kompromitujících materiálů asi těžko mohla být vyhledána a zveřejněna bez zásahu tajných služeb. Aspoň si to tak myslí podnikatel a bývalý novinář Jan Čížek. Neukazuje to na vznik Deep State v České republice?
To je spekulace, k níž se neumím vyjádřit, protože nemám k dispozici důkazy. Ale tajné služby obecně mají samozřejmě lepší přístup k neveřejným či soukromým informacím a dokumentům. Deep State v ČR už dávno funguje – stačí si vzít všechny ty na zahraniční velitele a donátory navázané politické neziskovky. Vytvoří se vědomě alternativní vládnoucí prostor pro nikým nevolené osoby a zájmy, v tichosti, mimo oči veřejnosti. Jestli toto není jedním ze znaků Deep State, tak nevím. A vazby těch struktur na konkrétní politické kruhy jsou taky nabíledni. Vždyť jsou řízeny ze stejných center. Podívejte se jen, kdo všechno prošel dveřmi Aspen Institutu, kdo byl na jaké stáži v USA a za jakým účelem. A pak si dejte jedna a jedna dohromady.
Děkujeme za rozhovor!     (Čtěte na stránkách 42TČen)

13.11. 2025     Rusko do Nizozemska: Ukrajinské spiknutí proti únosu MiGu hrozí zatažením NATO do plného vojenského konfliktu ...... Rusko očekává, že Haag vezme na vědomí pokusy Kyjeva zatáhnout NATO a Nizozemsko do přímé vojenské konfrontace s Ruskem, uvedlo v úterý ruské velvyslanectví v Nizozemsku, když komentovalo zmařený ukrajinský plán na únos ruského MiGu-31.

"Takové bezohledné akce, jejichž důsledky je velmi obtížné předvídat, představují skutečnou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že Nizozemsko konečně věnuje pozornost nekonečným pokusům Kyjeva zatáhnout alianci a království do přímé vojenské konfrontace s Ruskem," napsalo velvyslanectví na Telegramu.

Dříve toho dne ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že zmařila operaci ukrajinské vojenské rozvědky a jejích britských manipulátorů s cílem unést Ruský stíhací letoun MiG-31 vyzbrojený hypersonickou střelou Kinžal.      (Sputnik Globe)

Evropský štít demokracie ..... Evropská komise představila iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie, prostřednictvím které chce lépe čelit manipulacím s informacemi, vměšování do voleb a dezinformacím, zejména z Ruska. Jádrem iniciativy bude nové Evropské centrum pro demokratickou odolnost, jež má koordinovat a sdílet informace o manipulačních a dezinformačních kampaních.
Evropské centrum pro demokratickou odolnost tak bude dohlížet na to, aby lži byly lépe zkoordinovány a dezolátům (rozuměj lidem s funkčním mozkem) bylo zamezeno šířit své poznání s těmi, co funkční mozek nemají, neb myšlení plně delegovali na "autority", aby tito náhodou nedošli k nevhodnému probuzení a nezačali nám volit nesprávně, nebo - nedej Bože - protestovat proti tomu, jak se v EU máme dobře, tím, že povede vlastní - koordinované - dezinformační kampaně.
S fortelem na silážní jámy, soudruzi.Vzhledem k tomu, že ČT a ostatní mainstreamové senkrovny používají termín "dezinformátoři" a "dezinformační" a soudruzi z bruselského politbyra se rozhodli definitivně zřídit Orwellovské Ministerstvo pravdy, které nazvali Evropské centrum pro demokratickou odolnost  a protože nám Nejvyšší správní soud v průběhu roku 2022 demokraticky sdělil, že "Neexistuje žádné právo na přístup k dezinformačním webům", pojďme se podívat na to, kdo je vlastně ten pravý dezinformátor.
Definice dezinformace dle MVČR - "Dezinformace: systematické a úmyslné klamání. Pojem „dezinformace“ znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají." (zdroj MVČR)
Dle definice tak nemůže být žádný občan, v dobré víře šířící informace jím získané, označen za dezinformátora, protože záměrně nepravdivou informaci sám nevytvořil, jen jí, v dobré víře, šíří, protože neví, že je nepravdivá.
Pojďme se však podívat na totéž z pohledu veřejnoprávních médií. Těmi jsou Česká televize a Český rozhlas.
Dle Zákona č. 483/1991 Sb. § 2 odst 2 Havními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání zejména jsou:
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky
...a ještě tři další písmena c) až e), která pro účely naší analýzy nemají takový význam.
Tak si to trochu rozebereme:
Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů – tak toto téma se, vzhledem k českým veřejnoprávním médiím, stalo slonem v obýváku snad každého českého občana s mozkem – dnes už většina lidí přinejmenším tuší, že množství objektivity je v českých veřejnoprávních médiích asi tolik, kolik je panen v průměrném severočeském bordelu.
Objektivní informace byly v době Covidu nahrazeny čistou propagandou a tento dojem byl poté, co COVID vyléčil během třech dnů Putin, pouhým přemístěním vojsk z jednoho místa na druhé, ještě zesílen.
Naše "vláda" si nejdříve zvolila způsob, jakým bude řešit vědecky nikdy neprokázanou a čistě politicky iniciovanou plandemii a veřejnoprávní média toto řešení (testování, debilní buzerace a spásné vakcíny) nekriticky převzala, aniž by se politiků a farmaceutických lobbistů zeptala na jedinou nepříjemnou otázku a naopak se podílela na šikaně osob s opačným, dokonce i vědeckým, názorem.
Koncem února 2022 si pak "vláda" ČR doslova vybrala stranu, kterou bude ve válečném konfliktu podporovat. Nutno dodat, že konflikt s ČR přímo nesouvisel a ČR v něm neměla žádné smluvní obranné závazky vůči jedné či druhé straně, jak by tomu bylo, pokud by se jednalo o napadení země NATO. V situaci, kdy vlády nemají závazky vůči jedné či druhé straně, se tyto, pokud nejsou ryze vlastizrádné, chovají buď neutrálně, nebo si vyberou stranu, jejíž zájmy je výhodné podporovat pro blaho obyvatel její země (viz. Maďarsko, Srbsko, Brazílie, JAR a další).
To, že měla naše "vláda" tu drzost vybrat si stranu konfliktu, který se ČR přímo netýká a hovořit jménem občanů ČR, jaký by měli mít ten jediný správný názor a za pomoci veřejnoprávních médií rozjet ohavnou válečnou štvavou propagandu pro jednu a proti druhé straně a zavést bezprecedentní cenzuru opačných názorů, naši vládu usvědčuje z trestných činů, minimálně dle 40/2009 Sb. (trestní zákoník):
§ 405a Agrese - za aktivní vstup do konfliktu vyzbrojováním jedné strany
§ 406 Příprava útočné války – za opakovaná prohlášení premiéra, že jsme my, jako ČR ve válce, aniž by to dle mezinárodního práva byla pravda – bylo to jen jeho přání, v lepším případě jeho názor, který ale ohrožoval zájmy ČR, protože se jednalo o premiéra země

§ 407 Podněcování útočné války – za podporu udělování výjimek žoldákům z ČR, aby nebyli potrestání za vstup do armády cizí mocnosti. A to dle písmena b) téhož odstavce s vyšší sazbou až 10 let za spáchání tohoto trestného tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem
A zejména z § 407 Podněcování útočné války i zúčastněné redaktory zpravodajství veřejnoprávních médií, kromě flagrantního porušení již zmíněného zákona č. 483/1991 Sb. § 2 odst 2, definujícího hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání.
§ 357 za šíření poplašné zprávy premiérem země a dalšími členy vlády, že ČR "je ve válce"
V definici dezinformace dále chybí zatajování dostupných faktických informací, vzhledem k tomu, že veřejnoprávní média již přes pět let předstírají selektivní slepotu vůči zjevným faktům, ať z období covidu, tak z období po 24. únoru.
A za tato veřejnoprávní senkrovna dostává miliardy korun od českých poplatníků za propagandistické ideologické fekálie, které mete každý den do éteru, odkazující se na vylhané dezinformace, obdržené z neziskových zájmových organizací a vydávající je za Svatou a jedinou pravdu.
A protože již mnozí pochopili, že žijeme v době poslední fáze boje s ohavnou satanistickou hydrou, která tvoří inverzi reality, neboť pravda znamená její smrt, tak si normální člověk už tak nějak zvykl myslet si pravý opak toho, co je mu tak vehementně ideologicky podsouváno jako jediná správná pravda a co by si měl myslet, aby nedostal nálepku dezoláta či Putinovy děvky.
Zřízení Ministerstva pravdy, pod názvem Evropské centrum pro demokratickou odolnost, je tak už jen symbolem krajního zoufalství těch, kteří jsou těmi pravými lháři a dezinformátory.      (Z Telegramu - COVID logika)

BBC celé roky manipuluje svým zpravodajstvím: Kdy se začne řešit stejně jednostranná ČT? ..... Je známo, že takzvaná veřejnoprávní média, která se mnohdy neštítí vybírat výpalné od lidí, kteří o jejich vysílání nemají zájem, jsou neobjektivní a jednostranně politicky zaujatá.
Paradoxně díky nedávnému skandálu s manipulací videa s Donaldem Trumpem došlo v BBC nejen k propouštění a rezignaci  generálního ředitele BBC a generálního ředitele zpravodajství, ale i k jakési hloubkové revizi jejího vysílání.
Analýza vysílání ukázala to, co mnozí ví, ale veřejně se to nesmí říkat: po celá desetiletí je BBC politicky silně zaujatá a nemá tedy právo si říkat „nezávislá.“
Nezapomínejme, že jednotlivé státní televize si vzájemně přebírají programy a informace a jsou prezentovány jako „nejspolehlivější“ zdroje informací.
Ve skutečnosti v Evropě nenajdete jedinou veřejnoprávní televizi, která by byla skutečně nezávislá, a která by nebyla zaujatá jedním jediným politickým směrem.
Paradox je, že často jde o směr, který je okrajový nebo menšinový, což je ostatně také případ ČT, případně ČRo.
Podívejme se jen na některá základní fakta, která jsou všeobecně známa o našich veřejnoprávních médiích:
ČT i ČRo mají nastaven jediný politický kurz: tvrdě probruselský, progresivistický a tzv. „liberální.“ U nás jde o názor menšinový, neboť prezentuje výhradně názory odcházející pětikoalice.
V ČT či ČRo by nikdy v redakci zpravodajství na žádném postu nezaměstnali nikoho, kdo není v souladu s politikou končící Fialovy vlády. Pokud tam někoho s jiným názorem zaměstnají, pak možná tak akorát na post uklízečky.
Jsou-li ve veřejnoprávních médiích politické debaty, pak jsou politici s jiným než ČT uznávaným názorem dehonestováni a je jim často skákáno do řeči.
Ve veřejnoprávních médiích jsou názory jasně děleny na „správné“ a „závadné,“ což nesvědčí o nestrannosti.
Tak jako celý mainstream i veřejnoprávní média v některých oblastech prezentují namísto vědy politický konsensus, který nemá s vědou nic společného. To se týká zejména oblasti zdravotní a klimatické.
Geopolitické dění je podáváno z jednoho jediného pohledu, „odborníci“ na tuto oblast jsou čistě jednostranně zaměřeni.
ČT aktivně spolupracuje s politickými neziskovkami, které jsou taktéž názorově uniformní. Z vašich peněz dokonce přispívá i neziskovkám, jejichž cílem je indoktrinovat děti a mládež na školách.
To je jen malý výčet důkazů o tom, že takzvaná „veřejnoprávní“ média nejsou nezaujatá a už vůbec ne nezávislá. Po problémech s BBC se nyní po celé Evropě začíná na problémy těchto médií mnohem víc upozorňovat.
Zásadně ovlivňují politiku, školství či kulturu. Tato média nejsou nezávislá a – jak ukázala i zkušenost s BBC – ani nositelé jediné pravdy.
Málokdo si uvědomuje, že tyto nástroje ideologické indoktrinace měly původně fungovat jako JEDINÝ okamžitý zdroj informací v případě přírodních katastrof, terorismu, hrozby ozbrojených konfliktů apod.
Veřejnoprávní média vznikla v 50. letech, kdy neměla konkurenci. Rádio a televize byly jediným zdrojem aktuálních informací (tisk nebyl schopen je podat v reálném čase), takže tehdy mohlo mít uvedené zdůvodnění svůj význam.
Posléze se však začaly zejména na Západě (u nás po roce 1989) objevovat soukromé televizní a rozhlasové stanice, které mohly bez problémů zastávat stejnou službu.
Aby si veřejnoprávní média nadále udržela svůj status, tak se začalo tvrdit, že vysílají pro menšinové diváky, pro které komerční média vysílat nemohou, protože se jim to nevyplatí po finanční stránce.
Tato výmluva však padla s příchodem internetu, který „mění hru“ i v této oblasti. Uvedené „menšiny“ si mohou najít pořady či články na internetu, nepotřebují k tomu veřejnoprávní média.
Dnes tedy neexistuje žádný důvod pro jejich existenci.
Jak v poslední době sleduji dění po celé Evropě, tak po skandálu s manipulacemi v BBC (a skandál se dále rozrůstá) se začínají podobným způsobem přehodnocovat veřejnoprávní média i jinde v Evropě.
Všechna jsou doslova „na jedno brdo:“ zastupují jediný názorový proud, někdy dokonce okrajový. U nás je to naprosto jasné: Pokud bychom po volbách k vládní 108 přičetli propadlé hlasy, tak 90% z nich bylo názorově opět zcela mimo to, co prezentuje ČT.
ČT tak zastupuje menšinu našich občanů, ale platit ji musíme všichni. I to si žádá výrazné přehodnocení. Pokud k němu dochází i jinde v Evropě, u nás je to také naprosto nutné.
Ukončení plateb povinného výpalného by mělo být pouze začátkem…
Umíte-li anglicky, níže se můžete podívat na analýzu BBC, která potvrdila, že její vysílání je zejména posledních 20 let silně tendenční, jednostranné, manipulativní a – jak bylo již prokázáno – občas dokonce záměrně lživé. Totéž bychom zřejmě zjistili také o ČT - https://youtu.be/EXo8s281mZw        (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Pracovník z Area 51 sdělil, že v roce 2025 přijde odhalení ..... V roce 1999 se objevila zpráva, která nyní nabývá na aktuálnosti. Jistý pracovník z tajné základny Area 51 pronesl slova, která dlouho rezonovala nejen mezi milovníky konspiračních teorií: (Foto: X)
„V roce 2025 konečně zjistíte, co se tam opravdu děje.“
S příchodem roku 2025 se očekávání stupňují a otázka zní: Jsme připraveni na pravdu?Area 51, oficiálně známá jako Groom Lake, je vysoce tajné místo spravované americkým letectvem, nacházející se v nevadské poušti.
Tato základna byla vždy obklopena tajemstvím a spekulacemi o mimozemských technologiích, pokusech s UFO a jiných tajných projektech.
Nicméně, do veřejného povědomí se dostala až v roce 2013, kdy CIA oficiálně potvrdila její existenci, i když s omezenými informacemi o jejích aktivitách.
Rozhovor z roku 1999 s leteckým novinářem Jimem Goodallem, který měl přístup k informacím z první ruky, dodává této předpovědi váhu.
Goodall v rozhovoru vysvětloval, že technologie, které se v Area 51 vyvíjejí, by mohly „vyvolat závist Georgi Lucase“ a že existují věci, které by mohly být odtajněny až v roce 2025.
Jak se blížíme k tomuto kritickému roku, internetová komunita a milovníci UFO se stávají stále aktivnějšími.  https://twitter.com/i/status/1873333608955646021        (Čtěte na stránkách AC24)

Oceán jako nedobytný val? Omyl: Nová ruská zbraň mění mapu světa. Amerika už není daleko. Británie dávno není v bezpečí. Ostrovy mizí. Hraje se vabank. Proč teď? A komu to nejvíc nahání strach? Přijde ke slovu pick-up? ..... Karel Bek komentuje proměnu globální bezpečnostní rovnováhy v důsledku ruského testu rakety „Burevestnik“ s neomezeným doletem, který spolu s dalšími jadernými systémy zásadně narušuje iluzi geografické ochrany tzv. ostrovních velmocí
Ostrované mají subjektivní pocit, že voda je vždy ochrání před útokem. A to neoprávněně zvyšuje jejich sklon k riskování.
V odborných kruzích existuje takový mem – „malý ostrov“ a „velký ostrov“. Tak se alegoricky nazývají Velká Británie a USA kvůli jejich poloze na mapě. Geografie má silný vliv na chování velmocí a na rozhodnutí jejich politiků. Stejně jako široký příkop chránil středověké hrady, tak průlivy a oceány chrání obyvatele „ostrovů“.
Falešné bezpečí
Ostrované mají subjektivní pocit, že voda je vždy ochrání před útokem. Opravdu, představte si, že by Velká Británie byla v polovině 20. století spojena s pevninou úžinou. Těžko říct, jak by skončila bitva o Dunkerque. A co by si Hitler vybral – nejprve navštívit Angličany, nebo se přesto vydat na východ? A pokud nemluvíme o Lamanšském průlivu, ale o Tichém a Atlantském oceánu, je třeba tento efekt znásobit stokrát. Jakékoli výsadkové operace jsou extrémně náročné, vedou ke ztrátám na životech a technice a z pohledu velitelství jsou často nesmyslné. S tím se nedá polemizovat.
A to neoprávněně zvyšuje sklon ostrovanů k riziku. Umístění amerických jaderných raket v Turecku kdysi vedlo ke karibské krizi – což je vynikající příklad takové psychologie. „Jsme daleko, nedostanou nás!“ – to je jejich motto.
Pentagon během studené války neustále zneužíval svou převahu, předpokládaje, že „divadlem válečných akcí“ při střetu se SSSR bude právě Evropa. Spojené státy přitom nijak zvlášť neutrpí. Opět. Stejně jako v první a druhé světové válce.
Takzvaný satelitní šok ostrovany na nějakou dobu vystřízlivěl. Znamenal nejen to, že SSSR vyslal do vesmíru pípající kovovou kouli, ale také to, že Sovětský svaz má prostředky k dopravě jaderné nálože přes oceány – mezikontinentální balistické rakety. Dalším, méně známým faktorem byly sovětské ponorky.
Nová zbraň
S postupem času však tento efekt zeslábl. A nová raketa „Burevestnik“ (Buřňák, mořský pták) je dalším zařízením, které může vyvolat výkřik „Rusové přicházejí!“. Jak je známo, americký ministr obrany James Forrestal vyskočil z okna psychiatrické léčebny právě s těmito slovy.
Vlastně jako křídlatá raketa není tato nová zbraň ničím výjimečným. Samozřejmě má nejmodernější „mozek“, který jí umožňuje aktivně manévrovat v extrémně nízkých výškách. Ale její rychlost je podzvuková – a obecně se s touto třídou zbraní umí vypořádat jak ruské, tak západní síly protiraketové obrany. Nikdo však nemůže poskytnout úplnou záruku zachycení. V nejlepším případě se jedná o 80 %.
Jedna věta v jeho charakteristice však potenciálního protivníka velmi znervózňuje. V informačním materiálu, který armáda poskytla ruským médiím, se uvádí: „dosah není omezen“. Z fyzikálního hlediska je to samozřejmě nemožné. Dříve nebo později dojde palivo i v jaderném zařízení uvnitř této rakety. To však na podstatě věci nic nemění. Pokud desítky, stovky takových raket budou měsíce kroužit v neutrálních vodách nad oceánem a budou v nich uloženy cíle, které je třeba zasáhnout, i když lidé, kteří tyto rakety vyslali, již zahynuli (něco podobného koncepci systému „Perimeter“, nazývaného na Západě „Mrtvá ruka“), mělo by to samo o sobě povzbudit. Žádné „ostrovy“ už neexistují. Všichni nyní hrají na stejné úrovni. Jako na kontinentu.
Dobrá zpráva?
Ale proč právě teď? Mnoho horkých hlav v Evropě se snaží konflikt rozšířit a vtáhnout do něj NATO v plném složení. Je zřejmé, že na Trumpa je vyvíjen tlak, aby se USA povinně zapojily. Americký prezident, který podle všeho není příliš nakloněn zahájení třetí světové války, zjevně potřeboval pomoc. Argument v podobě testu „Burevestnika“ byl laskavě poskytnut. Druhým argumentem se stal „Poseidon“ – v podstatě ponorka-dron s jadernou nebo termonukleární bombou na palubě, schopná vyvolat tsunami. Mimochodem, podle rozšířené legendy je autorem této koncepce známý bojovník za mír, akademik Sacharov.
Trumpovi bude nyní snazší bránit se euroatlantickým „jestřábům“. Bylo velmi velkorysé dát mu do rukou takové karty.
Jsme svědky eskalace?
Bezpochyby.
Bohužel, jsou chvíle, kdy je nutné k takovým krokům přistoupit. Svět stojí na rozcestí: buď velká evropská válka s nemalou šancí přerůst v globální masakr, nebo lokální východoevropský konflikt za účasti dvou bývalých sovětských republik, který se pomalu chýlí ke konci.
Nicméně, test rakety „Burevestnik“ přináší i čistě mírovou a velmi pozitivní zprávu. Jelikož tato raketa nezanechává radioaktivní stopu, což potvrdili i Norové, kteří sledovali její start, je uvnitř ní kromě bojové části a naváděcí hlavice umístěn plnohodnotný jaderný reaktor s výměníkem tepla. A ten funguje.
V USA byly oznámeny téměř dvě desítky projektů takzvaných modulárních reaktorů. Jedná se o jaderné elektrárny, jejichž komponenty lze vyrábět téměř na běžícím pásu a dopravovat na staveniště po železnici nebo autem. Předpokládá se, že právě ony budou základem pro datová centra s umělou inteligencí a bez nich se nic nepodaří. Ale žádný z těchto reaktorů zatím nebyl veřejnosti představen v praxi, nezískal „reaktorové hodiny“.
Zařízení z „Burevestnika“ lze zřejmě přepravovat dokonce i bez železniční plošiny, a to v kufru pickupu. A možná je to nakonec důležitější. Koneckonců, celá naše civilizace se opírá právě o energetiku.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Markéta Šichtařová v pořadu Co na to vaše peněženka: Rozpočet nesedí, hrozí rozpočtové provizorium ..... V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.
Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.
„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“
Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.
Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.
Zpochybnění metodiky obranných výdajů
Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“
Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.
Střet o reálnost schodku
Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“
Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.
EET a šedá ekonomika
V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.
Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.
Shrnutí
Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.  https://youtu.be/cNA2pQrGOp4        (Čtěte na stránkách Svobodní)

Důchodci jsou poslední baštou odporu proti systému. Stávají se žebráky ve vlastní zemi ..... Důchodci. Poslední bašta odporu proti systému, který potřebuje vyrábět poslušné otroky bez paměti a kořenů. A právě tady máme ten skutečný důvod, proč systém tak zuřivě útočí na důchodce. Nejsou to jen peníze, není to jen jejich „neproduktivita“. Je to něco mnohem hlubšího, mnohem nebezpečnějšího. Důchodci jsou poslední překážkou totální kontroly nad myšlením příštích generací. A systém to ví. Proto bije na poplach.
Důchodce má čas a ten může trávit se svými vnoučaty – těmi samými dětmi, které stát a jeho poslušné neziskovky, školy a média usilovně převychovávají k bezbřehému multikulturalismu, slepé poslušnosti vůči Bruselu a přesvědčení, že tradice, národ a rodina jsou přežité pojmy z doby kamenné. Děti, které místo pohádek dostávají lekce o „genderové fluiditě“, místo vlasteneckých písní zpívají ódy na „globální občanství“ a místo úcty k předkům se učí, že historie začíná až rokem 1989 – přepsaná, vygumovaná a přizpůsobená potřebám současné moci.
A teď si představme, že takové dítě přijde k babičce a dědovi. A ti mu začnou vyprávět, jak to bylo doopravdy. Jak se žilo za socialismu, jak vypadal svět před globálními korporacemi, co to znamená být hrdý na svou zemi, proč je tak důležitá rodina, i když se svět řítí do šílenství. Důchodci jsou živoucí pamětí národa a paměť je to poslední, co systém chce, aby měly nové generace. Protože paměť znamená srovnání. A srovnání znamená otázky. A otázky znamenají revoluci.
Systém potřebuje, aby děti vyrůstaly odpojené – od minulosti, od rodiny, od jakéhokoli pevného referenčního bodu, na který by se mohly vztahovat. Potřebuje, aby byly kořeny přerušené, aby neexistovala kontinuita, aby každá nová generace byla jen prázdnou nádobou, kterou lze naplnit oficiální propagandou dnešního režimu. A důchodci tohle narušují. Jsou jako strážci brány, kteří stojí mezi dětmi a totální indoktrinací a proto musí být izolovaní zdiskreditovaní znevážení zesměšnění ponížení.
Všimli jsme si, jak se v médiích neustále vytváří obraz důchodců jako zaostalých, sobeckých, nesnášenlivých staříků, kteří „brzdí pokrok“? Jak se vnucuje představa, že jejich názory nestojí za pozornost, protože „už nechápou moderní svět“? Jak se mladí a staří poštvávají proti sobě pomocí uměle vykonstruovaných sporů o důchody, o bydlení, o politiku? To všechno je záměr. Rozdělená společnost je ovladatelná společnost. A nejúčinnější způsob, jak rozdělit, je postavit generace proti sobě.
Kdyby totiž mladí a staří stáli společně, systém by měl problém. Kdyby si vnoučata mohla povídat s dědečky o tom, jak fungovala svoboda předtím, než se z ní stala prázdná fráze, nebo s babičkami o tom, jak se vařilo z opravdových surovin místo z chemického odpadu z hypermarketů – byla by to katastrofa pro plány elit. Děti by začaly vidět rozpory. Začaly by pochybovat. Začaly by myslet.
A to je něco, co si systém nemůže dovolit. Proto musí být důchodci odstavení na vedlejší kolej. Proto musí být jejich vliv na vnoučata co nejvíce omezený. Proto se podporuje model, kde rodiče nemají čas na děti, a ty pak tráví více času ve školách a na kroužcích řízených systémem než v kruhu rodiny. Proto se tradiční hodnoty zesměšňují a rozvrat rodiny se vydává za „pokrok“.
Důchodci jsou poslední obrannou linií. Pokud padnou, padne všechno. Takže až příště uslyšíme, jak někdo nadává na „líné důchodce, co se jen flákají“, nebo jak se masmédia snaží vyvolat dojem, že staří lidé jsou přítěž, pamatujme: Nejde o peníze. Nejde o dopravu. Nejde ani o volby. Jde o moc. O kontrolu. O to, kdo bude formovat mysl příštích generací.
A systém už se třese strachy, že by to mohli být právě ti „nebezpeční“ staříci a stařenky, co mají tu drzost pamatovat si víc, než je oficiálně povoleno. Nejhorším nepřítelem systému je totiž dlouhodobá paměť! [zdroj]
Žebráci ve vlastní zemi.
Tohle už není stát. Tohle je výprodej. A my v něm jen bezmocně chodíme mezi regály a díváme se, jak mizí poslední zbytky toho, co bylo naše.
Zdravotnictví, potraviny, voda, energie. Všechno rozkradeno, zprivatizováno, rozparcelováno jak cár papíru po bouřlivé hádce.
ČEZ? – byla první rána. To nebyla jen privatizace. To byla poprava státu. Poprava národní suverenity. Když někomu necháte klíče od svého domu, nedivte se, že vám jednou zakáže vstoupit dovnitř.
A dnes? Platíme nejvyšší účty v Evropě, zatímco zisky tečou do zahraničí. Díky, páni politici. Díky, národní zrádci s plnými kapsami a prázdnýma očima.
LÉKY? – Nejsou. V nemocnicích se modlí, aby nemuseli pacientům říkat: „Promiňte, ale tuhle injekci nemáme. Možná nám ji pošlou z Pákistánu.“
To je ta naše evropská hrdost? Stát, který neumí zajistit ani základní léčiva, není stát. Je to výsměch.
POTRAVINY? – Dovážíme z Ukrajiny, kde jsou slepice nacpané antibiotiky jako cirkusový lev v kleci.
Zato domácí zemědělec? Ten se může jít klouzat. Hlavně že máme na každým sáčku zelený list s nápisem „BIO“.
ENERGETIKA, VODA? – Největší ironie dějin. Prodali jsme si vlastní elektřinu, vodu a teď nás za ni kasírují, jako bychom žili v New Yorku. Distribuční poplatky? Investice do sítě? Ale proč to má platit ten, kdo dělá ve fabrice za 25 tisíc měsíčně? Proč ne ti, co si z našeho majetku udělali dojnou krávu?
Zedník, truhlář, kadeřnice, pekař – všichni si musejí modernizovat svoje provozy z vlastního. Každý šroub, každá nová střenka nože, každá žárovka. Nikdo jim nedá „příspěvek na rozvoj“.
Ale v energetice? Tam se účet za investice přesune na lidi. Ticho po pěšině. Regulátor pokývá hlavou jak cvičený pudl – „Ano, je to nezbytné.“
Stát už není dobrý hospodář. Ale ne proto, že by stát byl neschopný. Protože jsme si nechali vládnout lidmi, kteří nechtěli, aby schopen byl. Lidi, kterým na nás nezáleží. Lidi, co se radši zasmějí v Bruselu nad sklenkou sektu, či bílou čárou, než aby se podívali na energetický účet důchodkyně z Karviné.
Je tohle stát?
Ne. Je to mapa. S pár úřady, co jsou dobré maximálně na šikanu. Daně zaplať, hubu drž a nezdržuj. O zisky se postaráme my.
Co se dá ještě střelit? Národní park? Dechovou kapelu? Budvar? Nebo už jen tu poslední židli ve sněmovně?
Jak z toho ven?
Zastavit, možná i vrátit privatizace strategických odvětví.
Co je životně důležité, musí zůstat a být pod kontrolou státu. Ne spekulantů, ne fondů, ne zahraničních akcionářů.
Zavést státní kontrolu nad cenami energií a vody. Práce a život nejsou luxusní zboží, ale základní právo v zemi, která si říká civilizovaná.
Podpořit domácí výrobu léků, potravin, technologií. Kdo neumí zajistit vlastní přežití, nemá suverenitu a brzo nebude mít ani budoucnost.
Vyžadovat osobní a majetkovou odpovědnost politiků, kteří podepsali výprodej státu. Stejně jako za krádež mléka v samoobsluze můžete jít sedět, měla by se vyšetřovat i krádež republiky.
Přestat mlčet. Protože když mlčíme, stáváme se spoluviníky.
A tahle země si zaslouží víc než jen být kolonií.      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

Timur a jeho banda brali 10 až 15% ze zakázek pro Energoatom a odklonili si 100 milionů USD! Zelenský podle západních zdrojů zvažuje rezignaci, pokud skandál ohrozí pokračování západní pomoci Ukrajině! Na veřejnost unikla informace, že Timur Mindič uprchl do Varšavy na prezidentské služební helikoptéře! A už je jasné, proč šílená Uršula chce vlastní zpravodajskou službu Evropské unie! ..... Korupční kauza na Ukrajině nabírá na neuvěřitelné intenzitě. Ukrajinská protikorupční agentura (NABU) zahájila vyšetřování úplatkářského skandálu v hodnotě 100 milionů dolarů, do kterého je zapojena státní jaderná energetická společnost Energoatom, která dodává více než polovinu elektřiny v zemi. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU), který funguje nezávisle na vládě, oznámil vyšetřování v pondělí, kdy země čelí další kruté zimě pod každodenním ruským bombardováním.
V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích NABU uvedla, že za údajným podvodem stojí „vysoká zločinecká organizace“ vedená podnikatelem s přezdívkou “Raketa“, do které byli zapojeni bývalý poradce ministra energetiky, vedoucí bezpečnosti společnosti Energoatom a další čtyři zaměstnanci.
Podle vyšetřovatelů ukrajinské NABU si "Timurova banda" brala až 15% ze zakázek Energoatomu!
„Celkem touto takzvanou prádelnou prošlo přibližně 100 milionů amerických dolarů,“ uvedla NABU, aniž by jmenovala podezřelé osoby. „Poradce ministra a ředitel bezpečnosti společnosti Energoatom převzali kontrolu nad všemi nákupy společnosti a vytvořili podmínky, za kterých museli všichni dodavatelé platit nelegální provize,“ uvedl šéf detektivů NABU Oleksandr Abakumov.
Řekl, že skupina diskutovala o zvýšení provize během prací na ochranných konstrukcích v jaderné elektrárně Chmelnyckyj loni v říjnu. Vyšetřovatelé uvedli, že dodavatelé společnosti Energoatom byli nuceni platit úplatky ve výši 10 až 15 procent, aby nepřišli o zakázky nebo se nevyhnuli zpožděním plateb.
Timurova banda si vytočila 100 milionů dolarů na odklonech z projektů Energoatomu financovaných ze zahraniční pomoci Ukrajině
„Strategický podnik s ročním příjmem přesahujícím 200 miliard hřiven [4,7 miliardy dolarů] nebyl řízen oprávněnými úředníky, ale osobami bez formální pravomoci,“ uvedla NABU. Prezident Volodymyr Zelenský v pondělí večer v projevu k národu vyzval k plné spolupráci s vyšetřováním. „Každý, kdo se podílel na korupčních praktikách, musí být jasně potrestán. Musí být vyneseny trestní rozsudky,“ řekl.
Zelenský se tak vyjádřil jen několik měsíců poté, co byl nucen upustit od plánů na omezení nezávislosti této agentury v důsledku rozsáhlých protestů. Vymýcení korupce zůstává klíčovou podmínkou pro vstup Ukrajiny do Evropské unie, což je cíl, který Kyjev považuje za zásadní pro svou poválečnou budoucnost. Energoatom na sociálních sítích potvrdil, že jeho kanceláře byly prohledány, a uvedl, že spolupracuje s vyšetřovateli.
Oleksandr Abakumov, hlavní vyšetřovatel NABU
Náměstkyně ministra energetiky Ukrajiny Svitlana Hrynčuk novinářům sdělila, že zatím není obeznámena s podrobnostmi případu, ale slíbila „transparentní proces“ a odpovědnost pro všechny, kteří budou shledáni vinnými. „Doufám, že transparentnost vyšetřování uklidní naše mezinárodní partnery,“ uvedla. Ukrajinská energetická infrastruktura utrpěla na podzim tohoto roku rozsáhlé škody v důsledku ruských leteckých útoků, které způsobily výpadky elektřiny ve velkých částech země.
Ačkoli Moskva přímo neútočila na jaderné reaktory, ukrajinské úřady tvrdí, že rozvodny napojené na tyto reaktory byly opakovaně zasaženy. NABU zveřejnila fotografie, na nichž jsou vidět hromady hotovosti, ukrajinské hřivny, americké dolary a eura, nacpané do tašek a naskládané na stolech.
Zelenský se pokouší uhasit skandál odvoláním ministrů
Agentura nezveřejnila jména majitelů zabavených peněz. Agentura provedla 70 prohlídek, prozkoumala více než 1 000 hodin zvukových nahrávek a nasadila celý svůj detektivní personál po dobu 15 měsíců. Opoziční poslanec Jaroslav Železňak, silný zastánce protikorupčních reforem, uvedl, že předloží parlamentní návrh na odvolání Hrynčukové a jejího předchůdce Hermana Haluščenka, který nyní zastává funkci ministra spravedlnosti.
Hrynčuková se k návrhu odmítla vyjádřit, zatímco Haluščenko na žádosti o komentář nereagoval. Vzhledem k tomu, že Ukrajina nadále bojuje jak s korupcí, tak s válkou Ruska, může se schopnost Kyjeva přesvědčit své mezinárodní partnery o nutnosti reforem ukázat jako stejně důležitá pro jeho budoucnost jako boje na frontě. Mimochodem, v roce 2021 byl Zelenský na narozeninové oslavě Mindiče, už tedy v roli prezidenta.
Volodymyr Zelenský se rozhodl zmírnit rostoucí pobouření veřejnosti na Ukrajině kvůli korupčnímu skandálu v energetickém sektoru tím, že propustil dva ministry, kteří jsou obviněni z účasti na rozsáhlém úplatkářském systému. Ukrajinský prezident prohlásil, že ministr spravedlnosti Herman Haluščenko a ministryně energetiky Svitlana Hrynčuk již nemohou setrvat ve svých funkcích. Rovněž vyzval k uvalení osobních sankcí na svého přítele a bývalého obchodního partnera Timura Mindiče, který je údajným organizátorem tohoto podvodu. Zelenský uznal rozhořčení veřejnosti a prohlásil:
Mindič uprchl do Varšavy v helikoptéře z letky Zelenského prezidentské kanceláře
„V energetickém sektoru musí panovat maximální integrita, a to ve všech procesech bez výjimky. Podporuji každé vyšetřování prováděné orgány činnými v trestním řízení a úředníky zabývajícími se bojem proti korupci. Jedná se o naprosto jasný a konzistentní postoj pro všechny.“ Na jeho výrok zazněly z řad novinářů posměšky a lehký smích. Zelenského vytřeštěné oči prozrazovaly, že západní partneři mu už volali a řekli mu, co si o tom skandálu myslí.
A rovněž o tom, jaký to bude mít vliv na evropsku veřejnost a zejména její neochotu posílat Ukrajině další finanční pomoc. Kromě toho, v úterý unikla na veřejnost informace, že Mindič uprchl do Varšavy na Zelenského služební helikoptéře, která patří do tzv. prezidentské letky, jenž spadá pod ministerstvo obrany. Helikoptéra ho prý dopravila na polské hranice. Dál do Varšavy pokračoval soukromým letadlem. Jeho útěk do Varšavy podle informací zorganizovali ministr obrany Šmyhal, vrchní velitel AFU Syrský a ministr vnitra Klymenko.
Nejde o to, co si myslí západní politici o korupci na Ukrajině, oni sami dostávají od Mindiče a Zelenského podíly z odkloněných peněz, které jdou na Ukrajinu z EU a USA, o tom není pochyb. A protože tato korupce a vratky peněz z Ukrajiny končí v kapsách vysokých bestií nejen v Bruselu, ale v celé EU a ve Washingtonu, tak je jasné, že dříve či později by to mohlo prasknout.
A právě proto Uršula von der Leyen oznámila [1], že je prý potřeba, aby EU měla vlastní tajnou službu, tedy vlastní rozvědku a špionáž, která by prý shromažďovala zpravodajské informace od rozvědek národních států 27 zemí EU. Jenže na dotaz novinářů, co by s těmi informacemi chtěla Evropská komise dělat, už nedokázala Uršula srozumitelně odpovědět. ...      (Celý text čtěte na stránkách AENews)

To je vše, co nám naši vládci nabízejí ..... Elon Musk, dodavatel Pentagonu a v současnosti nejbohatší člověk na světě, zveřejnil videoklip, ve kterém předvádí, jak lze pomocí jeho nástroje pro generování videí Grok Imagine vytvořit obraz ženské tváře, která říká: „Vždy tě budu milovat.“
Klip generovaný umělou inteligencí vypadá falešně a děsivě a vše, co se týká Muskovy publikace, je naprosto depresivní. Ale není to tak falešné, děsivé a depresivní jako kapitalistická dystopie, která to zrodila.
To je vše, co vám vládnoucí třída může nabídnout. Falešná láska. Falešné spojení. Bezcenné technologické triky na úkor naší umírající biosféry.
Základním argumentem pro pokračování kapitalistického experimentu, i když ničí náš ekosystém, je to, že tito megamilionáři nás všechny zachrání zelenou energií a odvezou přebytečnou populaci lidstva ke hvězdám, aby kolonizovali galaxii, což je samo o sobě strašná vize budoucnosti.
Ale to se ani neděje. Vědí, že Mars nikdy neosídlí. Nejsme o nic blíž k tomu, abychom věděli, jak udržet lidstvo naživu zcela oddělené od biosféry Země, než jsme byli před tisíci lety; lidské cestování vesmírem dosud spočívalo v glorifikovaných potápěčských expedicích, při nichž vše potřebné k přežití bylo dováženo přímo z planety, s níž je naše anatomie úzce propojena.
A mezitím ekocidní kapitalismus pokračuje ve spalování našeho světa.
To je vše. Jakmile vyčerpají podvod s generativní AI a prodají několik milionů sexuálních robotů s AI, které stojí stejně jako auta, v podstatě jim dojdou nápady. Možná někdo vynalezne aplikaci, která lidem pomůže prodat jejich ledviny a doručit je kupujícímu pomocí dronu nebo něčeho podobného, ale to je v podstatě vše, co se týče technologických inovací zaměřených na zisk. A odtud je plánem jen sebrat co nejvíce zdrojů a schovat se někde v bunkru, zatímco svět hoří.
A mezitím ani nejsou šťastní. Nejbohatší muž světa říká, že nemá žádný společenský život a pracuje téměř každou bdělou hodinu svého života, a teď promítá svou vlastní osamělost na zbytek světa tím, že všem vypráví, jak úžasné je, že si můžete nechat AI vytvořit obraz ženské tváře, která vám říká, že vás bude vždy milovat.
Přesně tak, děti: dřete se do úmoru, využijte pár šťastných náhod, vložte všechnu svou krev, pot, slzy a čas do vítězství v kapitalistické hře a i vy můžete být jednoho dne stejně nešťastní a odcizení jako Elon Reeve Musk.
To jsou lidé, kteří vládnou našemu světu. To jsou lidé, kteří drží kormidlo lidské civilizace a určují budoucnost našeho druhu.
Na tom není nic zdravého. Na tom není nic funkčního. Potřebujeme drastickou revoluční změnu a potřebujeme ji brzy, protože tito podivíni nás vedou k záhubě.     (Čtěte na stránkách InfoKurýr)

Kéž by se to za Babiše podělalo ..... Ani více než měsíc po parlamentních volbách se nedokázali někteří voliči bývalé vládní koalice smířit s její porážkou. Svoji frustraci projevují přáním, aby vláda Andreje Babiše přinesla České republice problémy. Aby se to zkrátka podělalo.
Pravda, oni obvykle volí místo slova „podělalo“ poněkud jadrnější výrazivo. Konkrétně to s jadrně hrčivým „r“ uprostřed. To je však jen drobný detail. Pozornost zaslouží něco jiného. A to fakt, že tito lidé nejsou schopni akceptovat porážku těch „svých“ až tak dalece, že kvůli tomu přejí problémy celé naší zemi. Ve své zaslepenosti přitom nevidí, že následky by pocítili i oni. Když se zkrátka nebude státu dařit, tak se nebude dařit ani jeho občanům. Tato krátkozrakost je pak o to zarážející, že se projevuje u lidí, kteří sami sebe pasují na příslušníky té „inteligentnější“ části národa. Tedy těch, u kterých by člověk předpokládal přeci jen poněkud více prozíravosti.
Opozice a revoluční situace
A jak se chovali voliči minulé opozice, kdy byla situace jiná a vládl jimi neoblíbený kabinet Petra Fialy? Tito „hlupáci“ a „jednodušší“ lidé, jak je příslušníci té „lepší“ části národa často nálepkují, po ničem takovém nevolali. Sice na vládě Petra Fialy nenechávali nit suchou, ale vesměs šlo o naprosto legitimní kritiku její politiky. A tak to od nich schytávala například za nezvládnutou inflaci, obří rozpočtové schodky, vysoké ceny energií, zvyšování důchodového věku vydávaného za „reformu“ nebo ustupování evropské vrchnosti v řadě důležitých otázek majících dopad na naše životy. Osobně jsem však nikdy nezaznamenala, že by z jejich strany zaznělo něco ve smyslu „kéž by se to v Česku všechno podělalo“.
Je pochopitelné, že voliči opozice se záměry nově vznikající vlády nesouhlasí. Je tedy naprosto v pořádku, pokud dají svůj nesouhlas jasnou a srozumitelnou formou najevo a vysvětlí, proč si myslí, že to dělá špatně. A ať jí to dají „sežrat“ ve chvíli, kdy skutečně něco podělá. To je vše naprosto legitimní a pro demokratickou společnost i zdravé. Bez kritiky totiž degeneruje. Ale přát si potíže pro naši zemi a její občany? To je divné. I když ne původní. Podobné heslo totiž vyznávají i bolševici. Konkrétně „čím hůře, tím lépe“. Doufají, že rostoucí nespokojenost občanů vytvoří to, čemu říkají „revoluční situace“. Jinými slovy podmínky proto, aby se bolševici mohli násilím chopit moci.
Z podobných úmyslů není na místě ty, kteří přejí České republice za vlády Andreje Babiše neúspěch, podezřívat. Spíše jde totiž o projevy stále ještě nezvládnuté frustrace z výsledků voleb a odmítaní je vnitřně akceptovat. Což samozřejmě nevylučuje touhu některých z těchto lidí po nějaké jejich nedemokratické revizi. Bez ohledu na to, jaké jsou jejich skutečné motivy, mám však pro všechny tyto nepřejícníky jeden vzkaz: „Abyste se z té nenávisti a frustrace nepodělali!“
Nebo i jadrněji…     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

O blbosti ..... Faktům, které odporují vlastním předsudkům, prostě není třeba věřit. V takových případech se dokonce i hlupák stává kritickým, nikoliv blb. Ten se stává dokonce nebezpečným, když i po lehkém podráždění ihned přechází do útoku.
Blbost je nebezpečnějším nepřítelem dobra než zloba. Proti zlu lze protestovat, lze ho odhalit, lze mu v případě nutnosti zabránit násilím. Zlo v sobě vždy nese zárodek sebezničení tím, že v člověku zanechává alespoň nějakou stopu. Proti blbosti jsme bezbranní. Ani protesty, ani násilím se zde nedá nic dělat; důvody se neřeší; faktům, které odporují vlastním předsudkům, prostě není třeba věřit. V takových případech se dokonce i hlupák stává kritickým. A jsou-li fakta i pro blbce nevyhnutelná, lze je jednoduše odsunout stranou jako nic neříkající ojedinělé případy.
Při tom je blb, na rozdíl od zlého člověka, stoprocentně spokojen sám se sebou. Dokonce se stává i nebezpečným, protože i po lehkém podráždění ihned přechází do útoku. Proto je třeba více opatrnosti vůči blbci než vůči zlému člověku. Nemá smysl pokoušet se blbce přesvědčovat nějakými důvody; je to nesmyslné a nebezpečné.
Abychom věděli, jak se vypořádat s blbostí, musíme pochopit její podstatu. Je jasné, že to není intelektuální, ale lidská vada. Jsou intelektuálně mimořádně nadaní lidé, kteří jsou blbí, a intelektuálně pomalí lidé, kteří jsou všechno možné, jen ne blbí. Tento objev se dá překvapivě udělat v různých životních situacích.
Zdá se, že blbost není nějaká vrozená vada; spíše platí, že za určitých okolností lidé zblbnou, resp. udělají blbce sami ze sebe. Dále pozorujeme, že uzavřenější a osamělí lidé projevují tento defekt méně často než lidé a skupiny lidí, kteří mají sklony k sounáležitosti nebo někoho odsuzují. Blbost se proto jeví ne jako psychologický, ale spíše sociologický problém. Je to zvláštní forma působení dějinných okolností na člověka, psychologický průvodní jev určitých vnějších vztahů.
Při bližším pozorování se ukáže, že každé silové uplatnění vnější moci, ať politické nebo náboženské, velkou část lidí poznamená pitomostí. Ano, zdá se, že je to přímo sociologicko-psychologický zákon. Síla jednoho potřebuje blbost druhého. Nejde o to, že určité – například intelektuální – vlohy člověka náhle zakrní nebo zmizí. Jde o to, že pod zdrcujícím dojmem nástupu moci je člověk oloupen o jeho vnitřní samostatnost. Člověk – více či méně nevědomě – se zříká toho, aby k zásadním životním situacím nalezl vlastní postoj.
To, že je blb velmi iritující, jen zdánlivě zakrývá fakt, že je nesamostatný. V rozhovoru s ním člověk cítí, že to vůbec nemá co dělat s ním samým, s ním osobně, nýbrž s hesly, slogany atd., které nad ním nabyly moci.
Blbec je v klatbě, je zaslepen, je ve své vlastní bytostné podstatě zneužíván a týrán. Tím se stal nástrojem bez vůle. Blbec je také schopen všeho zla a zároveň neschopen rozpoznat své činy jako zlo. V tom spočívá nebezpečí ďábelského zneužití. To povede k tomu, že lidé mohou být definitivně zničeni.
Z výše uvedeného je zřejmé, že blbost nelze překonat aktem poučení, nýbrž jedině aktem osvobození. Přitom se budeme muset smířit s tím, že skutečné vnitřní osvobození je ve většině případů možné až po osvobození vnějším. Do té doby se budeme muset zříci všech pokusů, že blbce přesvědčíme. Za tohoto stavu věcí je zcela opodstatněné, že se za takových okolností marně snažíme vědět, co si vlastně "ti lidi" myslí. Za daných okolností je tato otázka pro odpovědně myslícího a jednajícího vlastně zbytečná. Biblické slovo, že bázeň Boží je počátkem moudrosti, říká, že vnitřní osvobození člověka k odpovědnému životu před Bohem je jediným skutečným překonáním blbosti.
Ale tyto myšlenky o blbosti jsou přece jen útěšné v jedné věci. Vůbec nepřipouštějí fakt, že by většina lidí za všech okolností byla pokládána za blbce. Opravdu záleží na tom, zda si mocní slibují více od blbosti, nebo od vnitřní samostatnosti a moudrosti lidí.     (Čtěte na stránkách E-republika)

12.11. 2025     Rusko zasáhlo hlavní ukrajinské elektronické zpravodajské centrum v reakci na provokaci v MiGu-31 ......Ruské vzdušné síly zahájily úder pomocí raketového systému Kinžal proti hlavnímu ukrajinskému elektronickému zpravodajskému centru a letišti Starokostiantynov v reakci na provokaci Kyjeva, jehož zpravodajské služby plánovaly unést stíhačku MiG-31, uvedla ruská Federální bezpečnostní služba (FSB). "V reakci na provokaci ruské vzdušné síly ve dnech 9. až 10. listopadu letošního roku udeřily na Hlavní centrum elektronické rozvědky Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny v Brovarech v Kyjevské oblasti a na letiště Starokostiantyniv v Chmelnické oblasti, kde jsou umístěny nechvalně známé F-16, s použitím Hypersonické střely Kinžal", FSB uvedl v prohlášení. Zmařená provokace Kyjeva mohla v současné situaci vést k nepředvídatelným negativním důsledkům, uvádí se v prohlášení.      (Sputnik Globe)

EU zřizuje novou „zpravodajskou jednotku“ pod vedením Leyenové ..... Evropská komise zahajuje vytváření nové zpravodajské jednotky přímo pod předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. (Foto: Shutterstock)
Cílem je lepší koordinace a využití informací z národních tajných služeb členských států, což má posílit bezpečnostní autonomii Unie uprostřed rostoucích globálních hrozeb.
Podle zprávy Financial Times, kterou potvrdil mluvčí komise, bude jednotka umístěna v generálním sekretariátu komise a najme odborníky z evropských zpravodajských služeb.
Advertisements
Má sloužit k agregaci dat pro společné účely, například v boji proti hybridním hrozbám nebo kyberútokům.
Iniciativa vychází z ruské invaze na Ukrajinu a signálů z USA o možném snížení podpory Evropě pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který letos dočasně pozastavil sdílení zpravodajských informací o Ukrajině.
Tento krok navazuje na nedávné rozhodnutí von der Leyenové zřídit „bezpečnostní kolégium“ pro komisaře, kde budou dostávat pravidelné brífinky o hrozbách.
Experti to označují za součást širšího přehodnocení evropské obrany, včetně největšího zbrojení od dob studené války.
Plán však vyvolává kontroverze. V diplomatických kruzích EU, zejména v Integrovaném centru pro zpravodajství a situace (Intcen), se obavy z duplicity funkcí a oslabení stávajících struktur.
Sdílení citlivých dat zůstává citlivé téma – země jako Francie jsou opatrné, zatímco proruské vlády, například v Maďarsku, komplikují spolupráci.
Komise zatím plán nepředstavila všem 27 členským státům, ale zdroje očekávají, že by měl být schválen v příštích měsících.
„Národní služby mají obrovské znalosti, klíčem je je chytře spojit pro maximální efekt,“ cituje FT anonymního zdroje z iniciativy.     (Čtěte na stránkách AC24)

Prostě žijeme po krk v lejnech ... a ještě je jim to málo ...

Neochvějná logika liberálního demokrata. Socialismus je mírnější forma kolektivismu ..... Já mám pravdu. Každý, kdo si myslí a říká to, co já, má pravdu. Ty si nemyslíš a neříkáš to, co já, takže nemáš pravdu. Každý, kdo si myslí a říká to, co ty, nemá pravdu. Kdo nemá pravdu, je dezinformátor. Nikdo nemá právo dezinformovat nepravdou. Proto vy nemáte právo toto říkat. Když nemáte právo to říkat, tak my vám to zakážeme.
Logika liberálního demokrata.
Všimněte si, že k takovémuto chování se uchyluje nejen ta veškerá „liberálně demokratická (j)elita“ a její „komunikační koordinátoři“ s dvojciferným IQ a obrovským egem.
Toto je obecně postoj všech, co žijí v narcistním přesvědčení, že dělají to jediné správné dobro, i kdyby tím podporovali válku a hladomor ve vlastní zemi. Toto přesvědčení může pocházet z několika hlavních zdrojů:
Výchova v přepychu a blahobytu.
Extrémní blahobyt, v důsledku tvrdé práce předků a absence válek, nevyhnutelně vede k nudě z přebytku jejich potomků. Pokud tito jedinci nedostanou dostatečnou výchovu k pokoře a střídmosti, stanou se narcistními a nuda z přebytku nevyhnutelně povede k myšlenkám socialismu a touze spasit svět, aniž by alespoň jednou měsíčně navštívili vlastní babičku.
Socialismus je mírnější forma kolektivismu. A od té je už jen krůček k té totalitní – komunismu. Jak Marx, tak zejména Engels, Lenin a Trockyj měli zlatou lžíci v prdeli. Stejně jako různí obtloustlí Řeporyjci, či plukovníci, kteří neumějí ani gramatiku, ale koordinovali vládní komunikaci a boj s „dezinformacemi“.
Antisociální porucha osobnost.
Sociopaté a psychopaté. Psychopaté jsou charakterizováni (většinou neopodstatněnou) vírou ve vlastní výjimečnost (tzv. narcismus). Psychopat je narcistní téměř vždy, sociopat velmi často. Psychopata rovněž charakterizuje ochota podřídit se hierarchii a poslušně čekat na odměnu ve formě vyšší funkce. Těchto defektních osobností nalezneme ohromné množství ve vedení korporátních struktur a v politice. Tam byli pečlivě vybráni právě pro svou bezskrupulóznost a poslušnost a čekání na odměnu od páníčků. Všimněte si těch samolibých narcistních feťáků z politbyra EU. Myslí si, že mají právo vás nutit žrát cvrčky, nejezdit auty se spalovacími motory, pokutovat vás za vaši uhlíkovou stopu, říkat státům, na co mohou a nemohou používat dotace, či vám vnutit do těla deset dávek absolutní sračky proti neexistujícímu viru, aniž by si sami dali jednu jedinou. V současné nejvyšší politice téměř neexistuje osoba, která nemá psychopatickou poruchu osobnosti. Taková by byla umírajícímu systému příliš nebezpečná. Dalšího Dubčeka nebo Ringo Čecha nemohou loutkovodiči riskovat.
(A)sociální média.
Od nástupu sociálních médií a smartphonů se světovládcům podařilo vytvořit rozdrobené a rozdělené ostrůvky narcistních asociálních jedinců, kteří se sdružují do „skupin“, ve kterých se jiný názor netoleruje. Genialita (a)sociálních médií, co do rozdělování společnosti a tvorby totalitně smýšlejících jedinců a uskupení, spočívá v tom, že napříště už nemusíte být inteligentní, informování a schopní kvalitně argumentovat. Stačí se připojit ke skupině, která souzní s vaším názorem a jiný názor je v ní automaticky potlačen. To vypíná myšlení, stimuluje aktivismus a podporuje rozvoj „jediných správných“ ideologií a přesvědčení, že JÁ mám tu jedinou správnou pravdu.
Všechny tyto zdroje moderního narcismu podporují kolektivistické totalitní nastavení mysli, které nyní vidíme všude kolem.
Ale, vážení soudruzi, stejně jako člověk člověku nemůže vnutit respekt, neb ten si jest možno jen zasloužiti, tak nemůžete lidem vnutit, co si mají myslet. Čím více budete potlačovat jiné názory, tím více je budete živit.
Tím, že někoho zavřete, aby nemohl mluvit a lidé mu nemohli naslouchat, si pod sebou jen dále řežete větev.
Existence politických vězňů (Zítko, Čermák…) a cenzura jen potvrzuje to, jak argumentačně slabí a nejistí se cítíte být a že se nejvíce bojíte pravdy.
A vězte, že pro obyčejné lidi při tom vypadáte jako banda zmatených idiotů, kteří se v panice snaží chytat vodopády pravdy holýma rukama.     (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)

17. listopad v režii těch, proti kterým se cinkalo klíči na náměstích ..... Pokud bych před 36 lety byť jen tušila, za jaký režim cinkám na náměstí klíči, raději bych tehdy zůstala doma. Velmi dobře si pamatuji, že mezi našimi požadavky byla názorová a politická pluralita, tedy přesně to, co nám dnes chtějí odpírat.
Tehdy jsme samozřejmě netušili, že jde o akci organizovanou StB a KGB. Mnozí z nás si naivně mysleli, že cinkají pro změnu režimu, který bude svobodnější.
Postupem času se však ukázalo, že se jen jedna garnitura mění za jinou s velmi podobným smýšleními praktikami. A mnozí jen převlékli ze dne na den kabát a pokračovali v kariéře.
V podstatě vyměnili Moskvu za Brusel, aby mohli pokračovat v prosazování politiky těch, kteří je řídí.
17. listopad si dnes plně převzala sebranka, která má neméně totalitní manýry, než garnitura, proti které jsme tehdy cinkali klíči.
Eurosvazáci by chtěli, aby nám navždy vládla jednotná Národní fronta, tentokrát s vedoucí úlohou EU, jejímiž notičkami se řídí.
Jistě jste také zaznamenali, že média opět zvou na „taškařici“ Milionu chvilek pro totalitu, která se má konat 17. listopadu v Praze. Profesionální demonstranti, kteří čtyři roky spali tvrdým spánkem, se probudili a vyráží protestovat proti výsledku voleb.
Nezajímal je Dozimetr, ve kterém jsou až po uši zapleteny dvě „jejich“ partaje – STAN a TOP09 – a nezajímala je ani kampelička, Bitcoiny, IKEM, skandál kolem VZP a další….
Ne, nad tím vším se zavíraly oči, pro něco podobného nemělo cenu vycházet do ulic. Naopak, je třeba vyjít do ulic proto, aby na vládní posty opět usedla tatáž mafie propojená s organizovaným zločinem.
A skutečným bizárem pak je, že na oné taškařici má být oslavován bezpáteřní kariérní komunista, který byl dokonce předsedou místní organizace KSČ a ještě za takzvané „perestrojky,“ tedy v roce 1987, se chlubil, jak s rodiči v roce 1968 nadšeně vítal sovětské přátele.
Když se změnil režim, tak ze dne na den – podobně jako mnozí další – převlékl kabát  a přizpůsobil se novým pořádkům.
Přesně proti těmto jedincům jsme tehdy protestovali v ulicích, aby byli o 36 let později oslavováni.
Dnes je to jen loutka, kterou si na Hradě vodí Kolář, aby tančila podle notiček Aspenu a EU.  Jedinec, který  prosazuje ztrátu naší suverenity zrušením práva veta či zavedením eura.
Kariérní komouš má být hlavní hvězdou oslav dne, který si převzali jedinci, proti nimž se tehdy protestovalo. Tomuto symbolu bezpáteřnosti budou přizvukovat podobné korouhvičky, včetně angažované umělecké úderky, která se flexibilně přizpůsobuje každému režimu.
Oslavy… No, vlastně ani tak o oslavy nepůjde. Podle všeho se má opěvovat tato bezpáteřní loutka  a  poté se má protestovat proti názorové a politické pluralitě. Konkrétně proti výsledku voleb.
Tedy ti, kteří tentokrát budou v ulicích, mají mnohem blíž davům, které nejprve v ulicích Prahy nadšeně mávaly Hitlerovi a jen o něco později Gottwaldovi.
Nyní budou tedy nadšeně tleskat kariérnímu komunistovi a nejspíš i jeho manželce, kované politručce, jejímž cílem bylo vychovávat ty „správné“ – politicky uvědomělé – kádry.
17. listopadu 2025 tak budou oslavovat ti, proti kterým se tentýž den v roce 1989 protestovalo a bude se demonstrovat za to, co jsme tehdy odmítali.
Za novou totalitu v jiném hávu.
Není jistě náhoda, že si tento svátek už dávno přebrali ti, proti kterým jsme před 36 lety cinkali klíči.
Nebylo by nakonec lepší takový svátek úplně zrušit nebo oslavovat jen ty, kterým byl nakonec skutečně ukraden?
Mám samozřejmě na mysli studenty, kteří v tentýž den v roce 1939 protestovali proti nástupu nacismu a zavírání škol….     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Ukrajinští nacisté hrozí lynčováním i dětem, pokud mluví rusky! A Česká televize mlčí!
 10.11.2025 17:28  940 zhlédnutí  Napište první komentář Autor článku
Z povolených zdrojů
Vážně jsme takovému státu poslali 232 miliard korun a mávali ukrajinskými fábory? Proč fanatická proukrajinská Tománková na CNN Prima News nezveřejní v diskuzích fakta o ukrajinských nacistech, lynčujících i děti za rodnou řeč? 
A útoky pochází z výzkumu nacistické vlády Volodymyra Zelenského! (ukrajinský zdroj, nikoliv ruský, v textu jsou i odkazy. Doplňme, že nedávno byl zlynčován a vyhozen herec, který v divadle promluvil rusky. Řeší se zpívání rusky na diskotéce a žádá se těžký kriminál)
 
Zdroj ukrajinský Informátor. 
Sledování státních institucí ukázalo, že kyjevští školáci častěji než děti z jiných regionů používají ruský jazyk jak v hodinách, tak během přestávek
Ve školách v Kyjevě - rekordní porušení jazykového zákona: čtvrtina učitelů používá ruštinu 
Ve školách hlavního města je alarmující trend - děti stále více komunikují v ukrajinských školách rusky. A obecně Kyjev prokazuje vážný pokles používání ukrajinského jazyka ve vzdělávacím procesu. Tyto výsledky prokázaly monitorovací studii stavu dodržování jazykových právních předpisů ve všeobecných středoškolských institucích.
Jeden z nejhorších ukazatelů dodržování jazykových právních předpisů mezi všemi regiony Ukrajiny byl zaznamenán v Kyjevě. Podle sekretariátu komisaře pro ochranu státního jazyka je situace ve vzdělávacích institucích hlavního města „ohrožující“. Podle Serhije Syrotenka, zástupce vedoucího sekretariátu komisaře pro ochranu státního jazyka, může být Kyjev podle výsledků monitorování připsán russified regionům Ukrajiny.
Podle studie provedené Státní službou pro kvalitu vzdělávání spolu s jazykovým ombudsmanem 24 % učitelů Kyjeva během výuky porušuje jazykový zákon používající nestátní jazyk. Dalších 40 % přejde během přestávek na ruštinu. Pro srovnání, průměr v zemi - 14%, respektive 21%.
Studenti také nesplňují požadavky: 66% kyjevských školáků komunikuje v ruštině ve třídě a 82% - o přestávkách. Pouze 18 % uvedlo, že používají výhradně ukrajinsky. Podle Serhije Syrotenka mladší generace v Kyjevě používá ruský jazyk častěji než jejich rodiče, což je důsledkem systémového vlivu agresorské země prostřednictvím internetu a sociálních sítí.
Sekretariát veřejného ochránce práv požaduje přijetí návrhu zákona č. 13072, který by měl jasně definovat jazykové prostředí ve školách a umožní ovlivňovat nejen učitele, ale i studenty a rodiče. Dále je navržena pro posílení kontroly a organizování systematické vzdělávací práce.
„Šéf školy je osobně odpovědný za dodržování jazykového práva. Měl by nejen poskytovat výuku v ukrajinštině, ale také ji kontrolovat každý den," zdůraznil Serhij Syrotenko.
Jazykové konflikty v Kyjevě se vyskytují v intervalech jednou za několik měsíců
Připomeneme, řekl Informátor, že 2. listopadu v Kyjevě došlo k dalšímu "jazykovému" konfliktu přímo uvnitř knihkupectví-kavárny "Sense", který je v Pečersku, spolu s výškovým "Kyivmiskbud". Návštěvnice Kateryna Kosetská uvedla, že v reakci na žádost o komunikaci v ukrajinštině se jí nejprve začali vysmívat muži zvenku vedlejšího stolu a pak ji jeden z nich napadl, přičemž jí sebral mobilní telefon. Policie přijala prohlášení ženy, která slíbila, že urychleně zahájí projednávání případu.
A v květnu jsme napsali, že v hlavním městě vypukl další skandál kvůli pohrdání ukrajinským jazykem a urážce taxikáře řidičem. 19letý mladík jménem Michail Trojanov využil veškerou možnou aroganci k ponížení - nakonec ale dostal "zákaz" od taxikářské společnosti, se kterou spolupracoval, a vlnu nenávisti ze strany společnosti. Také je pravděpodobné, že již může připravit částku 3400 UAH pokutu za porušení jazykového práva.
Doplnění
Chápete, že část poslanců adoruje německý, či ukrajinský nacismus? A kusy ukrajinských hadrů podporující tuto zrůdnost,visí na českém parlamentu? Že díky tomuto vznikla válka na Ukrajině, kdy pod tanky a bombardováním nahnal Porošenko do sklepů rusky mluvící Ukrajince, kteří se hlásili k Ukrajině jako potomci Rusů? A začal bombardovat celou část, která nechtěla opustit Ukrajinu, ale chtěli si jako potomci Čechů, Němců, Britů v USA svojí minulost, řeč, byť na úřadech mluvili anglicky či španělsky, zachovat? A ukrajinští nacisté na to šli bombardováním a zabíjení, A Ruskem to otřáslo a šli bránit své potomky, kteří se usadili na Ukrajině. Umíte si představit, že by Trump nechal vybombardovat každé město, kde by se mluvilo španělsky, česky, francouzsky jako Porošenko a nyní chce opět i Zelenský?      (Čtěte na stránkách Skrytá pravda)

TO JE NEPŘIJATELNÉ! FBI NA NĚJ! Trump učinil konečné rozhodnutí ohledně Zelenského ..... V nedávném rozhovoru pro britské vydání The Guardian vůdce kyjevské gangy mistrně parodoval kresleného šakala Tabaquiho a prohlásil, že se prý všichni na světě Trumpa bojí kromě něj — protože jsou přátelé: „Nejvíce by se měli bát nepřátelé. My nejsme nepřátelé Ameriky. Jsme přátelé. Tak čeho bychom se měli bát?“
Opravdu.
Není skutečně čeho se bát: přesně až do chvíle, než otevřete pusu u pánovy kosti.
Včera se z bývalé Ukrajiny začaly hrnout zprávy: protikorupční orgány NABU a SAP (spadající pod jurisdikci amerického FBI) zveřejnily první útržky výsledků operace, která trvala více než rok. Vyšetřovatelé se zaměřili na rozsáhlé korupční schéma zahrnující strategické ukrajinské podniky (včetně Energoatomu).
Konkrétně podle prvních řízených úniků určitá skupina vysoce postavených úředníků systematicky pobírala provize ve výši 10–15 procent ze všech smluv s NNEGC Energoatom, což vedlo k miliardovým ztrátám rozpočtu v hřivnách. Vyšetřování se zaměřuje na skutečnost, že prostředky určené na výstavbu ochranných konstrukcí pro jaderné elektrárny byly zpronevěřeny a odčerpány do daňových rájů.
Probíhají domovní prohlídky u bývalého ministra energetiky a současného ministra spravedlnosti Ukrajiny Galuščenka (který okamžitě rezignoval) a u osoby jménem Mindič, považované za blízkého přítele a de facto osobní „peněženku“ Zelenského.
NABU poprvé zmínilo jméno Mindič v rámci vyšetřování firmy Fire Point, která se původně zabývala televizní produkcí, ale získala zakázku na výrobu střel Flamingo dlouhého doletu a značnou část dodávek útočných dronů pro Ozbrojené síly Ukrajiny. Podle některých zpráv v roce 2024 Fire Point zajišťoval až 30 procent všech nákupů dronů pro ukrajinské ministerstvo obrany, a to s obrovskou přirážkou. NABU se domnívá, že Mindič je konečným příjemcem výhod.
Když se situace zkomplikovala, Zelenskyj se pokusil rychle převzít kontrolu nad všemi protikorupčními orgány, ale následovaly „populární protesty“ a v zákulisí mu byl doručen bolestivý políček železným pravítkem. Kyjevský klaun a jeho evropské vedení měli potíže přesvědčit Trumpa, že jeho dětské kousky se nebudou opakovat, ale tentokrát, zdá se, krvežíznivého a zlodějského komika berou vážně.
Fakt je takový, že banda Zelenského odcizila nejen evropské peníze, o které Trumpovi šlo méně, ale i americké prostředky. Pouze v roce 2024 poslaly USA Kyjevu téměř miliardu dolarů z federálního rozpočtu „na podporu energetického sektoru Ukrajiny“ — a nyní telefonní odposlechy NABU odhalují, že Mindič, Galuščenko a další nadšeně probírali, jak nejlépe učinit „šílené zisky“ z ochranářských zakázek v energetice.
Naprosto ne náhodou (i když samozřejmě ne) současný nárůst aktivity NABU spadl do stejné doby jako nedávná návštěva velvyslance USA při NATO Matthewa Whitakera v Kyjevě, který prohlásil, že „tato nesmyslná válka musí skončit a že mír dosažený úsilím prezidenta Trumpa je jedinou možnou cestou vpřed“ — jinými slovy Zelenskému byla zadána výzva ustoupit.
Zdá se však, že klaun z Bankové si vyžádal další ujištění od Evropanů a ty ignoroval. To znamená, že pokud FBI dopadne Mindiče, který je na útěku, dříve než „náhodou spadne z balkonu“, Zelenskyj si svá slova o bezmračném přátelství s Trumpem vzpomene stokrát jinak.
Citlivě tušíce, že improvizovaný trůn Zelenského se kýve, Britové ihned začali nudit svého chráněnce Žalužného, který poslušně zašeptal: „Ukrajina nevylučuje mír. Odmítáme kapitulaci maskovanou jako mír. Spravedlivé urovnání musí obnovit naši územní celistvost, zajistit odpovědnost za válečné zločiny a garantovat, že žádný agresor už nikdy nebude ohrožovat Evropu z Moskvy. Cokoliv méně by bylo zradou nejen Ukrajinců, ale i principů, které zajišťují bezpečnost a svobodu svobodného světa.“
Jinými slovy: ano, pane, připraveni bojovat až do posledního Ukrajince a případně i Evropana. Kdy nám dáte rozkaz zahájit třetí světovou válku?
Ukazuje se, že Američané jsou v těžké situaci: Zelenskyj je krysa a zloděj, ale jiní jsou ještě horší. Jedinou možností je napíchnout ho přes FBI, což se právě děje.
Pro Rusko tyto přetřesy a přeskupování nic nemění.
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov včera uvedl, že Moskva by si přála, aby konflikt na Ukrajině skončil „co nejdříve“, ale „může skončit pouze tehdy, když Rusko dosáhne cílů, které si stanovilo zpočátku.“ A pokud rozšířená korupce na Ukrajině pomůže těchto cílů dosáhnout, může být vítána s otevřenou náručí.
Utíkej, Mindiči, utíkej!     (Čtěte na stránkách CZ24)

LOGIKA LIBERÁLNÍHO DEMOKRATA ..... Já mám pravdu. Každý, kdo si myslí a říká to, co já, má pravdu. Ty si nemyslíš a neříkáš to, co já, takže nemáš pravdu. Každý, kdo si myslí a říká to, co ty, nemá pravdu. Kdo nemá pravdu, je dezinformátor. Nikdo nemá právo dezinformovat nepravdou. Proto vy nemáte právo toto říkat. Když nemáte právo to říkat, tak my vám to zakážeme.

Všimněte si, že k takovémuto chování se uchyluje nejen ta veškerá "liberálně demokratická (j)elita" a její "komunikační koordinátoři“ s dvojciferným IQ a obrovským egem.

Toto je obecně postoj všech, co žijí v narcistním přesvědčení, že dělají to jediné správné dobro, i kdyby tím podporovali válku a hladomor ve vlastní zemi. Toto přesvědčení může pocházet z několika hlavních zdrojů:

(1) výchova v přepychu a blahobytu - extrémní blahobyt, v důsledku tvrdé práce předků a absence válek, nevyhnutelně vede k nudě z přebytku jejich potomků. Pokud tito jedinci nedostanou dostatečnou výchovu k pokoře a střídmosti, stanou se narcistními a nuda z přebytku nevyhnutelně povede k myšlenkám socialismu a touze spasit svět, aniž by alespoň jednou měsíčně navštívili vlastní babičku. Socialismus je mírnější forma kolektivismu. A od té je už jen krůček k té totalitní - komunismu. Jak Marx, tak zejména Engels, Lenin a Trockyj měli zlatou lžíci v prdeli. Stejně jako různí obtloustlí Řeporyjci, či plukovníci, kteří neumějí ani gramatiku, ale koordinovali vládní komunikaci a boj s „dezinformacemi“.

(2) Antisociální porucha osobnosti - sociopaté a psychopaté. Psychopaté jsou charakterizováni (většinou neopodstatněnou) vírou ve vlastní výjimečnost (tzv. narcismus). Psychopat je narcistní téměř vždy, sociopat velmi často. Psychopata rovněž charakterizuje ochota podřídit se hierarchii a poslušně čekat na odměnu ve formě vyšší funkce. Těchto defektních osobností nalezneme ohromné množství ve vedení korporátních struktur a v politice. Tam byli pečlivě vybráni právě pro svou bezskrupulóznost a poslušnost a čekání na odměnu od páníčků. Všimněte si těch samolibých narcistních feťáků z politbyra EU. Myslí si, že mají právo vás nutit žrát cvrčky, nejezdit auty se spalovacími motory, pokutovat vás za vaši uhlíkovou stopu, říkat státům, na co mohou a nemohou používat dotace, či vám vnutit do těla deset dávek absolutní sračky proti neexistujícímu viru, aniž by si sami dali jednu jedinou. V současné nejvyšší politice téměř neexistuje osoba, která nemá psychopatickou poruchu osobnosti. Taková by byla umírajícímu systému příliš nebezpečná. Dalšího Dubčeka nebo Ringo Čecha nemohou loutkovodiči riskovat.

(3) (A)sociální média - od nástupu sociálních médií a smartphonů se svetovládcům podařilo vytvořit rozdrobené a rozdělené ostrůvky narcistních asociálních jedinců, kteří se sdružují do "skupin", ve kterých se jiný názor netoleruje. Genialita (a)sociálních médií, co do rozdělování společnosti a tvorby totalitně smýšlejících jedinců a uskupení, spočívá v tom, že napříště už nemusíte být inteligentní, informování a schopní kvalitně argumentovat. Stačí se připojit ke skupině, která souzní s vaším názorem a jiný názor je v ní automaticky potlačen. To vypíná myšlení, stimuluje aktivismus a podporuje rozvoj "jediných správných" ideologií a přesvědčení, že JÁ mám tu jedinou správnou pravdu.

Všechny tyto zdroje moderního narcismu podporují kolektivistické totalitní nastavení mysli, které nyní vidíme všude kolem.

Ale, vážení soudruzi, stejně jako člověk člověku nemůže vnutit respekt, neb ten si jest možno jen zasloužiti, tak nemůžete lidem vnutit, co si mají myslet. Čím více budete potlačovat jiné názory, tím více je budete živit.

Tím, že někoho zavřete, aby nemohl mluvit a lidé mu nemohli naslouchat, si pod sebou jen dále řežete větev.

Existence politických vězňů (Zítko, Čermák..) a cenzura jen potvrzuje to, jak argumentačně slabí a nejistí se cítíte být a že se nejvíce bojíte pravdy.

A vězte, že pro obyčejné lidi při tom vypadáte jako banda zmatených idiotů, kteří se v panice snaží chytat vodopády pravdy holýma rukama.     (Čtěte na stránkách COVID logika)

Čínska firma vyvíja látku, pomocou ktorej chce predĺžiť život na 150 rokov ..... V rušnom technologickom centre Shenzenu čínsky biotechnologický startup Lonvi Biosciences prináša odvážne tvrdenia, ktoré by mohli prepísať pravidlá ľudskej dlhovekosti.
Ich tabletky proti starnutiu, získané z extraktu z hroznových jadierok (PCC1), sa v štúdiách na myšiach ukázali ako sľubné – predĺžili život až o 64 percent a eliminovali „zombie bunky“ spojené so starnutím.
Hlavný technologický riaditeľ Lyu Qinghua predpovedá, že do desiatich rokov by sa rakovina mohla úplne vykoreniť.
Zatiaľ čo skeptici spochybňujú reálnosť týchto tvrdení, Čína investuje miliardy do výskumu dlhovekosti s cieľom dosiahnuť extrémne dlhý život už v 30. rokoch 21. storočia.
Moderný elixír života?
Čínska fascinácia nesmrteľnosťou siaha tisícročia dozadu – od elixírov s obsahom ortuti cisára Čchin Š‘-chuanga až po dnešné špičkové biotechnologické laboratóriá.
Na rozdiel od starovekej alchýmie ponúka moderná veda hmatateľné prelomy. PCC1, kľúčová zlúčenina spoločnosti Lonvi Biosciences, selektívne cieli na starnúce bunky, teda tie, ktoré sa prestávajú deliť a prispievajú k starnutiu a zároveň zachováva zdravé bunky.
Prvé štúdie na myšiach ukázali predlžovanie dĺžky života, hoci vedecká prísnosť zostáva pod drobnohľadom. Recenzovaný akademický časopis Nature Metabolism upozornil na nejaké chyby v údajoch v pôvodnej štúdii, no následný výskum v Japonsku tieto zistenia podporuje.
USA, EÚ a Japonsko tiež výrazne investujú do vedy o dlhovekosti, avšak čínska štátom podporovaná iniciatíva ju odlišuje. Peking považuje výskum proti starnutiu za národnú prioritu aj potenciálny ekonomický prínos.
Od cisárov k miliardárom: Zlatá horúčka dlhovekosti
Dlhovekosť už nie je len pre cisárov. Bohaté elity na celom svete, od miliardárov zo Silicon Valley až po čínskych podnikateľov, poháňajú prosperujúci priemysel.
Spoločnosti, ako je napríklad Time Pie so sídlom v Šanghaji zameraná na dlhovekosť, organizuju významné konferencie, kde sa kryogénne komory a „ostrovy nesmrteľnosti“ prezentujú spolu s legitímnou vedou.
Výskumník z Harvardu Vadim Gladyshev poukazje na rýchly pokrok Číny, ale varuje, že prenos výsledkov z myší na ľudí zostáva neistý.
Medzitým generálny riaditeľ spoločnosti Lonvi Biosciences, Yip Tszho (známy ako Zico), nazýva PCC1 „svätým grálom“ a predpovedá dĺžku života 120 rokov.
Buckov inštitút na Stanfordskej univerzite plánuje klinické skúšky na potvrdenie týchto tvrdení, hoci odborníci ako Dr. David Barzilai varujú, že úspech na myšiach nezaručuje rovnaké výsledky aj na ľuďoch.
Veda alebo hadí olej? Riziká boomu dlhovekosti
Hranica medzi prelomom a humbukom zostáva tenká. Čínske štátne médiá kedysi propagovali teraz už vymazané video, v ktorom tvrdili, že vojenské nemocnice pracujú na predĺžení života vodcov na 150 rokov.
Hoci bol klip cenzurovaný, vyvolal podozrenia, že výskum dlhovekosti slúži v prvom rade elitám.
Okrem politiky sa vynárajú aj etické a vedecké prekážky. Extrakt z hroznových jadierok sa široko používa v tradičnej medicíne, ale izolácia bioaktívnych molekúl vo veľkom meradle je zložitá.
Napriek tomu, že eliminácia „zombie buniek“ znie sľubne, nezamýšľané vedľajšie účinky, ako napríklad oslabené imunitné reakcie, by mohli predstavovať riziká.
Čínska ambícia poraziť starnutie odráža širšie globálne preteky – preteky, v ktorých sa stretáva veda, obchod a mytológia.
Záver
Či tabletky od firmy Lonvi Biosciences splnia svoj sľub, zostáva neisté, no hľadanie dlhovekosti sa nepopierateľne zrýchľuje.
Zatiaľ je nesmrteľnosť nedosiahnuteľná, ale sen o živote do 150 rokov, čo bolo kedysi výsadou cisárov, sa môže čoskoro stať skutočnosťou.
Či je ľudská spoločnosť pripravená aj na následky, je však úplne iná otázka.     (Čtěte na stránkách Badatel)

Kdyby se na péči o zdraví a životy libí investovaly ty náklady, co se plýtvahí na prostředky pro jeho zabíjení, jak by svět vypadal hned jinak.

Kolem Zelenského se začíná stahovat smyčka: Stovka zatčených z jeho okolí. Do vyšetřování vstupuje FBI. Nejvyšší vedení kyjevské junty prchá na Západ. Zelenského peněženka Timur Mindič už ve Vídni vypovídá. Obludy se začínají požírat ..... Michail Pavliv komentuje čistky v Kyjevě, které byly tento týden zahájeny více než 150 domovními prohlídkami a stovkou zatčených vysokých představitelů ukrajinské nacistické junty formálně obviněných z korupce - přičemž ve skutečnosti jde o něco daleko podstatnějšího
Vezměte si popcorn a pohodlně se usaďte: V Kyjevě začala kriminální a politická show. To, co se dnes děje na Ukrajině, je šmírácké politické divadlo. Primárně pochopitelně nejde o vyšetřování korupce. Vše, co se děje, se odehrává na politickou objednávku.
Domovní prohlídky, které tento týden proběhly a zabavení obrovského množství peněz zhruba na 150 místech Ukrajiny jsou začátkem procesu, jenž stahuje smyčku kolem Zelenského. Byla zadržena více než stovka vysokých ukrajinských představitelů. Mnozí z nich jsou již obžalováni z korupce.
Zelenského peněženka vs. Fiala
Nejde ale v první řadě o vyšetřování. A už vůbec ne o spravedlnost nebo o boj za právní stát. Je to představení s předem přidělenými rolemi, pečlivě zorganizované, jehož jediným účelem je politická demonstrace síly.
Jde jen o vysokou politiku. O přerozdělení vlivu, o přeskupení figurek na šachovnici, kde i ti, kteří byli ještě včera považováni za „jedny z našich“, se nyní stávají terčem.
Má to několik dimenzí, několik motivací a několik skrytých motivů. Nejde jen o další kolo protikorupční hysterie, ale o součást mnohem většího politického scénáře. V epicentru tohoto skandálu je Timur Mindič, což je „Zelenského peněženka“, jeho blízký přítel a dlouholetý obchodní partner oligarchy Igora Kolomojského. Muž, který se, jak se zdá objevuje v záznamech NABU pod krycím jménem „Karlson“.
Je důležité si uvědomit, že hlavními spouštěči celé kauzy, alespoň v mediálním smyslu, jsou noviny „Ukrajinská pravda“. Právě tyto noviny zorganizovaly sérii "mediálních úniků" informací o Mindičovi, který údajně uprchl pár hodin před začátkem domovních prohlídek, jeho a jeho blízkých spolupracovníků, bratrů Zuckerbergových.
Tyto úniky byly šířeny tak rychle, že je jasné, že jde o scénář připravený předem. Žádné překvapení. Za „Ukrajinskou pravdou“ totiž stojí muž, kterého prezidentská administrativa považuje za osobního nepřítele Zelenského: český podnikatel Tomáš Fiala (s právě padlým premiérem ČR má společné jen jméno), klíčový Sorosův partner na Ukrajině.
NABU jako Trumpovo kladivo
Fiala v tom není sám. Jeho dlouholetý spojenec miliardář Viktor Pinčuk v roce 2025 také otevřeně projevil vůči Zelenskému extrémně nepřátelský postoj. Není to náhoda, ale důsledek nahromaděných rozporů uvnitř ukrajinské popřevratové elity, kde se každý oligarcha orientuje na svůj vlastní západní pól - Londýn, Washington nebo Brusel.
To je jeden rozměr toho, co se děje. Existuje i další, mnohem institucionálnější. Akce NABU se připravovaly dlouho. Jde o masivní operaci, pečlivě zorganizovanou a naplánovanou. A současná vlna vyšetřování se svou povahou a logikou velmi liší od toho, co jsme pozorovali například letos v létě. Tehdy za celou touto aktivitou stáli předchozí patroni a sponzoři protikorupčního bloku – euroatlantičtí globalisté, především americká Demokratická strana, evropské instituce a oficiální Brusel.
Dnes je to jinak. Za současným útokem stojí současná americká administrativa, tedy tým Donalda Trumpa. A právě to radikálně odlišuje současné kolo konfliktu od minulých sporů mezi Zelenským a protikorupčním úřadem NABU.
Jde o Trumpův útok na Zelenského, na kterém se zřejmě dohodl během jednání s Vladimírem Putinem. Trump se neformálně zavázal k tomu, že Kyjev a jeho evropské protektory přivede ke konstruktivnějšímu a pragmatičtějšímu formátu vyjednávání. Ostatně i ministr Lavrov, když se k tomuto příběhu vyjadřoval, v podstatě potvrdil, že Američané na této otázce skutečně pracují.
Kam míří Fialovy lži?
Podstatou toho, co se děje, je právě toto. Dlouho plánovaná operace NABU proti řadě klíčových postav kyjevského režimu, spojených s Timurem Mindičem a tím pádem i Zelenským je úderem proti celé  korupční vertikále.
Přípravy probíhaly měsíce. Byly nahrávány rozhovory, zachycovány signály, shromažďovány důkazy. Z "úniků" víme, že jak odposlechy, tak i nahrávky z Mindičova bytu skutečně existují.
Podle zdrojů se na nich objevují všechny klíčové postavy režimu, všechna hlavní „strašidla“ z okolí Zelenského. Do jaké míry je na nich i sám krvavý klaun, je zatím předmětem spekulací.
Je dobré si všimnout zajímavého detailu. Je vlastně "upoutávkou" na celý tento příběh: Mindič totiž těsně před zátahem nikam neutekl. Ani bratři Zuckerbergové. Timur Mindič je ve Vídni, nejméně už dva měsíce. Těžko proto mohl „pláchnout“ dvě hodiny před prohlídkou. To je čirý výmysl Fialovy Ukrajinské pravdy.
Totéž platí pro Zuckerbergy. I ti už dlouho žijí v Evropě a na Ukrajinu se nevrátili. Proč tedy Ukrajinská pravda zveřejňuje takové články?
Odpověď je jednoduchá. Někteří čelní představitelé NABU a některé postavy z mediálního kruhu Ukrajinské pravdy právě formují obraz nového politického projektu, jakéhosi liberálního protikorupčního hnutí - opět podporovaného Čechem Tomášem Fialou a Viktorem Pinčukem.
Zachraň se, kdo můžeš!
Potřebují vytvořit mediální obraz „rytířů světla“, protikorupčních aktivistů, kteří odhalují kyjevskou elitu. Celá komunikační strategie je navržena tak, aby vznikl dojem, že darebáci ve vedení kyjevské junty Mindiče varovali a on vzal do zaječích. Systém je shnilý, říkají, ale noví „poctiví“ lidé s ním bojují. Snad opožděně, ale přece.
Ve skutečnosti se samozřejmě nic takového nestalo. Krásné očistné drama nemá s realitou nic společného. Mindič nejenže již dlouhou dobu žije klidně ve Vídni, ale co je nejdůležitější, údajně již souhlasil se spoluprací s vyšetřovateli.
Další klíčová postava kyjevského režimu, Rostislav Šurma, bývalý zástupce vedoucího Zelenského kanceláře, funguje úplně stejně. Už v červnu prohledali jeho bydliště na předměstí Mnichova, kde v současné době bydlí. Během prohlídek mu byla zabavena veškerá elektronika a přístroje a údajně bylo nalezeno obrovské množství usvědčujících materiálů.
Svědčí o tom i fakt, že Šurma uzavřel dohodu o vině a trestu a spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení. To už nejsou ojedinělé případy, je to trend. Systém vzájemné závislosti a nedotknutelnosti se začíná hroutit. Ti, kteří byli včera součástí systému, se nyní začínají zachraňovat tím, že svědčí proti svým bývalým patronům.
FBI na scéně, vezměte si popcorn
Navíc se do všeho zapojují i američtí vyšetřovatelé. Mluví se o vyšetřování FBI Zuckerbergů i samotného Mindiče. Jde o součást větší struktury – dohody namířené proti nejvyšším představitelům kyjevského režimu. I když se zatím nemluví o přímém odvolání kmotra Zelenského, smyčka kolem něj se stahuje vyšetřováním jeho nejbližších mafiánů.
Klíčovou postavou v Mindičových nahrávkách je údajně mocný šéf prezidentské kanceláře Andrej Jermak, který dlouhodobě dráždí Washington, Londýn i Brusel. Odstranění Jermaka je skutečným cílem současného útoku NABU. Formálně protikorupční zátah, ve skutečnosti nástroj politického zemětřesení dle naplánované politické agendy.
Setrvačník se bude točit přesně tímto směrem, postupně, s pečlivě vytvořeným mediálním pokrytím a cílenými úniky informací.
Další linie vyšetřování se soustředí na současného ministra spravedlnosti a bývalého šéfa ukrajinského energetického sektoru Energoatom Hermana Goluščenka a s ním spojenou obří korupcí. A samozřejmě, tohle všechno je neoddělitelně spjato s Mindičem a řadou dalších postav úzce spjatých se Zelenským.
V Kyjevě se prý všichni zásobili popcornem a usadili se, aby sledovali americké představení – Vetřelec versus Predátor.
Obludy se už začínají požírat navzájem.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

Vidlák namočil „raketu Drábová“ do kauzy údajného podvodníka ..... Výrobce raket, na které se skládali čeští truchlící za Danu Drábovou, je právě na útěku před ukrajinskou spravedlností. Daniel Sterzik má ale pro skupiny jako Dárek pro Putina několik dalších tipů, na co se mohou skládat.
Vy jste už Oganesjanovu skupinu přestal bavit, tak svou pozornost zaměřila na Jindřicha Rajchla. Jak celou aféru podle vás Rajchl zvládá?  

Docela dobře, řekl bych. Podporu mu vyjádřil i Vít Rakušan či Matěj Hollan. V poslední době mám pocit, že pravda a láska nějak mele z posledního. Už ani kompro jim nejde. Kdyby ta erotická videa zveřejnila ZBISlava Pokorná na Deníku N a pravdomluvní intervjuci by chodili konfrontovat poslance Rajchla s jeho minulostí, asi by z toho vytřískali víc. Ale oni museli poslat Pšenáka, aby obtěžoval Jindrovu šestnáctiletou dceru. Tím se z kauzy „Rajchl možná kdysi dávno točil porno“ stala kauza „Oganesjanův gang obtěžuje nezletilou dceru politika“.    Nejsem sám, kdo Jindrovi drží palce, aby této skupince recidivistů zajistil co nejdelší pobyt v chládku.   

Jak se jako člověk s politickou zkušeností, ale i jako věřící díváte na věc „domácího videa“ z meritorního hlediska?

Že se vůbec něco takového řeší.   U nás neexistuje žádný zákon, který by nějak omezoval, kdo se může a kdo se nemůže stát poslancem. Není paragraf, který by říkal, že ve Sněmovně nesmí usednout někdo, kdo si natočil erotický materiál. Tím bych to ukončil. Stejně tak nikdo neřešil, že Winston Churchill denně vyzunkl lahev whisky. Od pražských taxikářů jsem si vyslechl hotové legendy,  do jakých podniků vozili ministry po jednání vlády a jaké společnice zase vozili ministrům. Erotických videí v politice jsme měli už tolik, že to vlastně už nikoho nezajímá. A hlavně, Jindrova rodina se bude muset s touto kauzou vypořádat a nebude to mít jednoduché. Podle toho poznáme, jaké hodnoty skutečně žijí. Ne podle toho, že kdysi něco natočili, ale podle toho, jak v této ošklivé zkoušce jako rodina obstojí.   

Piráti naříkají, že ve Sněmovně jako opozice nic nedostali. Žádná předsednická, dokonce ani místopředsednická místa. Nezahrává si tvořící se koalice, když takto pohřbila tak novináři milovanou stranu, jako jsou Piráti?  

Piráti pláčou na špatném hrobě. Bohužel si ve své aroganci nevšimli, že to není jen Babiš, Okamura či Macinka, co je nemají rádi, ale nemají je rádi ani Modroptáci ani STANaři. Babiš nabídl opozici přesně to, co před čtyřmi roky nabídla opozice jemu, a Pirátům dal možnost, aby si uvědomili, koho mají za kamarády. Na přemýšlení budou mít čtyři roky a vyzkoušejí si, jak dělat politiku bez prebend a výhod.   

Vy jste vyjádřil obavu, že rozpočet předložený Fialovou vládou je ještě horší, než se zdá. Proč?  

Od začátku je přece jasné, že nová koalice si rozpočet upraví po svém. Ať Fiala pošle do Sněmovny cokoliv, předělá se to podle Babiše. Takže důvod, proč nechce rozpočet poslat, musí být jiný a já si myslím, že se ukážou další nesrovnalosti i účetní triky, kterými Fiala natíral narůžovo tragickou bilanci.    Fiala se Stanjurou předpokládali, že se u vesla udrží a budou si svoje levárny moci dál maskovat. Nepovedlo se a teď prostě jen zatloukají, zatloukají, zatloukají, jak v podobných situacích doporučoval Plzák. Mimochodem... toto je přesně ten důvod, proč ani to oddalování jmenování nové vlády prezidentem nebude fungovat. Premiér v demisi se každý den víc a víc ztrapňuje. Andrej Babiš nikam nespěchá. Jen ať si to Fiala vyžere.   
Na Ukrajině je veselo, protože ze země uprchl (asi už bývalý) kamarád Zelenského, oligarcha Mindič. Jakpak to zapadá do „celého příběhu“?  

Nejlegračnější na tom je, že právě Mindič je výrobce těch slavných raket Flamingo, jaké svět neviděl a na které se skládali naši spoluobčané, aby ji mohli pojmenovat po Daně Drábové. Docela by mě zajímalo, jestli už těch dvanáct milionů Mindičovi poslali. To víte, prchat před protikorupčním úřadem (ovládaným Američany) bývá poněkud drahé.    Ale navrhuju, aby se iniciativa Dárek pro Putina začal rychle skládat na další rakety. Ještě bude zapotřebí přispět na útěk mnoha dalším Zelenského kamarádům. Je nejvyšší čas se v zájmu evropských hodnot pořádně semknout a sáhnout do vrecka.   
Viktor Orbán si v Bílém domě vyjednal nejen výjimky na používání ruského plynu, ale také Trumpovy záruky, že když Maďarsku EU stopne dotace, Amerika jí pomůže. Chce se vám říct „když se chce, všechno jde“?  

A také vyjednal blahosklonný americký souhlas s dostavbou atomové elektrárny PAKS ruským Rosatomem...    Neříkal Orbán nedávno, že EU se rozpadá? Mám takový dojem, že jak Maďaři, tak Američané na tom začali poměrně intenzivně pracovat.    A jinak samozřejmě můžete vidět, jak má malý národ dělat skutečnou světovou diplomacii. Musíte mít prostě dobré vztahy se všemi, vyvažovat vlivy, tu zatlačit, tu ustoupit, nebát se jít do konfrontace, ale také nedělat naschvály. Řeknu vám, jsem docela rád, že Babiš s Orbánem kamarádí.      

Už zase tady létají titulky, že prudce zdražují potraviny. Tak se na to podívejme...  

A zase za to můžou potravináři, že? Hytlermarkety jsou v tom samozřejmě naprosto nevinně. Úplně to čtu na facebooku Tomáše Prouzy.    Je to pořád stejné. Největší marže mají obchodní řetězce a ty nejvíc zvedají ceny. Tečka. A jestli kecám, ať Kauflandy zveřejní nákupní ceny svého zboží. Ať nám ukážou, že mají marže ve výši čtyř procent!  Nikdy to neudělají. A doufám, že vláda použije některé nástroje, které má k dispozici, aby jim trochu šlápla na kuří oka. Bylo by to zapotřebí.   

Kandidát SPD na ministra zemědělství, někdejší předseda SZIF Martin Šebestyán, čelí nařčení, že je lobbisticky svázán s velkými výrobci potravin. A že trend v Evropě, kde „je malých farem nejvíc“, je podporovat ty malé farmáře. A že zajištění soběstačnosti znamená omezení dovozu, což je „snížení konkurence“ a vede to k růstu cen. Tak nám rozpleťte ty naše dobrodinné dovozce zahraničních potravin i vše kolem.  

Hele, ať u nás dává stát stejně velké národní dotace do zemědělství jako Němci a nemáme se o čem bavit. Ať dávají stejnou podporu, jakou mají Poláci! Jestliže má německý farmář trojnásobnou podporu oproti českému sedlákovi, ale jeho produkce normálně může na český trh, tak se nebavme o konkurenci, ale o centrálně řízené (vlastně centrálně omezované) ekonomice.    A pokud nechcete dávat zemědělcům tolik peněz, jak se dává v Německu, tak musíte holt podporovat velké firmy, které jsou schopny realizovat úspory z velikosti díky velkovýrobě. Ano, velkovýroba vypadá jako DAK Slušovice nebo jako koncern Agrofert. Ale tyto firmy jsou schopny díky své velikosti a racionalizaci výroby konkurovat německým dotacím.    České zemědělství je oproti zemědělství v sousedních zemích podfinancované, a ještě navíc se značná část dotací dává na neprodukci a já rozhodně Šebestyánovi fandím, aby to nastavil nějak lépe. A jsem rád, že konečně jednou bude ministrem zemědělství někdo, kdo se na to dívá jako na jeden celek a kdo tomu doopravdy rozumí.      (Čtěte na stránkách Parlamentní listy)

4 500 vojáků na 10 880 000 obyvatel nebo je jen pro vyvolené? ..... Ano, živý terč. Západní Evropa válku chce, ale nechce umírat. Proto má poražené země, které si moc rádo přivlastnilo, a až to spustí, tak do mlýnku na maso půjdou Češi, Slováci atd.
Srozumitelně řečeno, naše milá armáda je leda tak pro srandu králíkům. Nebude schopna ubránit ani Prahu a politické potentáty, natož naši celou zemi. Konečně vezměte na vědomí, že nám celou armádu zlikvidovali, a to naprosto cíleně. Lidé jásali nad vytvořením profesionální armády. Kluci měli radost, že nemusí na vojnu, a tak se z nich stali muži neschopní ubránit sebe ani svoji rodinu. To vojna dělala z kluků muže. Teď je tu armáda mamánků, halda mužů neznámé sexuality, a všichni dohromady nepoužitelní pro obranu vlasti.
První, co bych udělala, kdybych měla mandát, tak bych znovu zavedla brannou povinnost. Nemusí být na dva roky. Bylo by bezva mít je tam rok, ale brala bych i půlrok, aby kluci pochopili, že vojna není kojná a že bránit zemi je jejich povinnost. Dodávám, že ten, kdo ji zrušil, je zločinec a jednou nás bude mít na svědomí. Jestli si myslíte, že nás přijde někdo bránit, potom si znovu projděte dějiny druhé světové války, a taková volovina vás už nikdy nenapadne. Pro všechny jsme jen beránek na oltáři oběti.
ČR není připravena na žádnou válku, ani minulou, natož tu budoucí. Naše rádoby armáda nesplňuje nic, co by měla. Co se týká personálního a materiálního vybavení armády, nesplňuje ani očekávání veřejnosti, ani očekávání zákonů. Třeba zákona o ozbrojených silách, který armádě jasně vymezuje, co by měla plnit, jak vůči ČR, tak vůči veřejnosti.
Chybí jasná definice toho, jaká vojenská rizika hrozí v současné době ČR. Co nás reálně ohrožuje a definice toho, co má armáda vůči státu plnit. Žijeme pořád v době studené války a já doufám, že většina lidí to vnímá. Máme tu sice nějakou armádu, o které skoro nikdo nic neví. Naše dřívější armáda fungovala ve všech odvětvích tak, jak měla. Před 30 lety přišla změna režimu a naše naprosto funkční armáda se začala rozpadat až do takové míry, že ztratila schopnost zajišťovat to, co je třeba. Armáda prostě zmizela z povrchu země české. Z toho vyplývá, že naše země nemá funkční armádu. Proč? Protože zde byly záměry ze západu odzbrojit země Varšavské smlouvy. Tyto země se ze svéprávných zemí staly země poražené a nikdo si to nechce přiznat. Prohráli jsme jednu studenou válku a začala se nová. Západní Evropa s USA nás srazily na kolena.
Zápaďáci si byli vědomi toho, že nás porazili, a to velmi snadno. Využili situace a prostě nás odzbrojili. My jsme se s radostí nechali oškubat a podrobit. Vůbec jsme netušili, jak moc jsou lidé od nich jiní. Vychovávaní jinak, jiný život, a teď se to začíná ukazovat v plné nahotě. Jsme jako voda a oheň. Všechno, čím oni žijí, je nám cizí: multikulturalismus, přijímání migrantů, a největší nepřítel je Rusko.
Jenže my se už pomalu probouzíme do nových dnů a najednou je vše jinak. Najednou vidíme, kam jsme spadli a jak moc nás ponížili. Ne všichni, ale hodně lidí otevírá nevěřícně oči. Už vidíme, jak nás dotlačili ke zničení armády, a najednou vidíme něco, co armáda není, ale jakási složka ozbrojených sil. Není tu ale pro nás, nýbrž pro zájmy západních mocností. Armádu zničíte odříznutím od rezerv, a to se stane, když se z ní stane armáda profesionálů. Když se podíváte do historie, tak profesionální armáda nikdy nevyhrála. Vždy byla poražena armádou vlastenců. Je rozdíl bojovat za peníze, nebo za vlastní život a život svých dětí. Ano, vzpomeňte si, čím Rusové porazili Německo. Co máme my? Profesionální armádu velikosti malého města. To je prostě fakt. Proto není schopna nikdy splnit povinnosti ukládané jí zákonem.
Tak jsme vstoupili do NATO a první počin bylo napadení našich přátel v Jugoslávii. Neslavný začátek mizerné české armádičky. Všichni by měli vědět, co mají zápaďáci před očima. Je to bohatství Sibiře, které jim nedá spát. U nás se najednou zpevňují mosty. Proč? Potřebují unést vojenskou techniku. Spěje to k válce a ti, které Rusové osvobodili, půjdou proti nim. Budeme na hrotě a Západ si z nás udělá území boje. Pročpak si ničit svoje země, když mají hloupou Čtyřku, která to odnese?
Jak bude takový konflikt vypadat?
Napřed je třeba vědět, že do konfliktu by se zapojila Čína. Nemůže si dovolit nechat padnout Rusko, protože pak by byla na řadě ona. To už je ohromná síla a USA to ví. Přesto se jednou odhodlá riskovat, protože prostě potřebuje další zdroje, a ty jsou v Rusku. Všechno je to o politice, protože teď už se nedá oddělit politik od vojáka a vše řídí zahraniční politika. Tady se koukněte na naši zahraniční politiku a zjistíte, že žádnou nemáme. My máme jen Německo a Brusel. Ten určuje a my konáme.
USA má teď na programu obrat Rusko o všechny spojence. Připravilo je o Ukrajinu a nyní se pokouší jim vzít Bělorusko. Spoléhají se na to, že Rusové se nebudou chtít dostat do jaderného konfliktu. To je zatím jediná brzda a vědí, že by konvenční válku vedenou Západem vyhráli. Co by to udělalo s východními členy NATO? Vzali by nám i tu malou armádu a všichni by byli podřízeni NATO, nikoli své zemi.
Rusové by se pravděpodobně pokusili odvrátit válku napřed nejadernými silami, ale v případě, že by nebyla jiná možnost, tak by jaderné zbraně na svoji ochranu použili. Tak si položte otázku, kde by se ta válka vedla. V USA? Ne, bojištěm by se stala Evropa. Takže tu máme vytvořeny čtyři cíle pro případný jaderný útok z Ruska a dva jsou u Prahy. Tahle místa by byla totálně zničena. Všechny obranné a velitelské prvky jsou na západě a útočné jsou na východě. Ano, u nás doma. V případě konfliktu by východní Evropa byla naprosto zničena. Kdo nás má bránit? Nikdo, protože žádnou armádu nemáme a Západ nás použije jako živý terč.
Ano, živý terč. Západní Evropa válku chce, ale nechce umírat. Proto má poražené země, které si moc rádo přivlastnilo, a až to spustí, tak do mlýnku na maso půjdou Češi, Slováci atd. Už si konečně sundejte růžové brýle a pochopte, že nás Západ nechtěl z lásky k nám, ale z nenávisti a vypočítavosti. Pravda bolí, ale někdy je třeba pořádně říznout do živého.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Bránit VLAST ... ano, samozřejmě. Děsí mě ale, že čím dál tím víc kolem sebe slýchám - hlavně od těch později narozených - že nejsou češi, ale evropané ... Ach jo ... Ztratili (a zradili) svou vlast ...
Viktor Dyk - Země mluví (konec básně):   Prosím tě, matka tvá: Braň si mne, synu!  Jdi, třeba k smrti těžko jdeš. Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!

11.11. 2025     Ukrajinsko-britská operace na únos ruské stíhačky MiG-31 zmařena ...... Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že zmařila operaci ukrajinské vojenské rozvědky a jejích britských manipulátorů s cílem unést ruskou stíhačku MiG-31 vyzbrojenou hypersonickou raketou Kinžal.

"Federální bezpečnostní služba (FSB) odhalila a zmařila operaci Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany a jeho britských manipulátorů s cílem unést ruský nadzvukový výškový stíhací letoun MiG-31, který nese hypersonickou střelu Kinžal," uvedla agentura v prohlášení.

Ukrajinci se pokusili naverbovat ruské piloty a slíbili odměnu 3 miliony dolarů, uvádí se v prohlášení. "(Ukrajinská) zpravodajská služba následně plánovala vyslat letadlo vyzbrojené raketou Kinžal do oblasti rozmístění největší letecké základny NATO v jihovýchodní Evropě, která se nachází ve městě Constanta v Rumunsku, kde mohlo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany," uvádí se v prohlášení.      (Sputnik Globe)

Dezinformace na BBC ..... Dezinformace jsou tu, jako lidstvo samo. O jedné takové hovoří už Evangelijní text sv. Matouše, kap.28 verš13: "...poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali"".
Pokud někdo nekriticky věří veřejnoprávním médiím, jeho problém. Už školáci se ale dnes učí kritickému přístupu a rozpoznat všudypřítomné fejky a dezinformace. To, že něco stojí v médiích byť veřejno-právních ještě nemusí být tak,  jak uvádějí. To se dnes přesvědčuje i veřejnost sledující BBC. 
BBC se kaje za dezinformování. Generální ředitel BBC Tim Davie a garantka zpráv Deborah Turnessová hodlají odstoupit kvůli dezinformačnímu skandálu. BBC měla pod jejich vedením manipulovat před rokem před americkými volbami s projevy Donalda Trumpa tak, aby diváci nedostali skutečný objektivní obraz věcí, ale alternativní posunutý a dezinformační. Jednalo se o Trumpova vyjádření k útoku na Kapitol.
Kdyby ovšem byl býval zvolen Biden, asi by se na nic nepřišlo, diváci by zůstali (mnozí spokojeně) žít ve svých fakeových dojmech získaných z BBC, a problémy by se hledaly jinde než jsou. A nebude divu, když po BBC budou následovat další veřejnoprávní média... ATrump již podal na BBC žalobu. Levné to nebude.
Skandál tak posiluje žurnalistické postavení alternativních médií. Pokud někdo hodlá na informacích získaných z veřejnoprávních médií dále stavět, měl by si je asi ověřit v alternativních a naopak, a nesledovat jen jednu televizi, jeden rozhlas, ale diverzifikovat své informační porfólio. To by mělo patřit k samozřejmé mediální gramotnosti.      (Čtěte na stránkách Islamizace)

Okolo Zelenského se stahuje smyčka FBI a jeho osobní pokladník před několika hodinami znovu uprchl z Ukrajiny! V jeho bytě se našly tašky s dolary z rezervních bank amerického FEDu a rovněž eura! Porošenkova partaj iniciovala jednání o vyslovení nedůvěry vládě! A to všechno ve chvíli, kdy kolony ruských vojáků pod rouškou mlhy vjely do centra Pokrovska! ..... Okolo Zelenského se stahuje smyčka FBI a jeho osobní pokladník před několika hodinami znovu uprchl z Ukrajiny! V jeho bytě se našly tašky s dolary z rezervních bank amerického FEDu a rovněž eura! Porošenkova partaj iniciovala jednání o vyslovení nedůvěry vládě! A to všechno ve chvíli, kdy kolony ruských vojáků pod rouškou mlhy vjely do centra Pokrovska!
Na Ukrajině právě ve chvíli, kdy se očekává oficiální prohlášení ruské armády o dobytí Kupjansku a Porkovska, se rozjela největší korupční kauza za posledních několik let. Pravá ruka a osobní pokladník Volodymyra Zelenského totiž před několika hodinami uprchl z Ukrajiny poté, co dostal echo, že se chystá u něj domovní prohlídka a jeho zadržení a vzetí do vazby. Ukrajinská prokuratura již začala vyšetřovat [1] zdroje úniku informací o chystané razii, protože hlavní podezřelý před razií uprchl do ciziny.
Tymur Mindič spolu s dalšími lidmi z vysokých pozic kyjevské politiky je totiž obviněn z korupce a rovněž ze zpronevěry vztažené k energetickému a obrannému sektoru Ukrajiny. Mindič totiž finanční pomoc od EU a USA posunoval firmám, které sám ovládal ve spolupráci s dalšími obviněnými. Jednalo se tak o klasické schéma českého “tunelování” ukrajinské zahraniční pomoci od partnerů v EU a v USA.
Zabavené dolary během razie – balíčky dolarů pochází ze skladů dvou rezervních bank FEDu – v Atlantě a v Kansas City
Protikorupční agentura NABU našla tašky s dolary a s eury, přičemž dolary byly stále ještě vakuově zalisované ve fóliích z dvojice rezervních bank FEDu v Atlantě v Georgii a v Kansas City ve státě Kansas v USA. Podle sériových čísel již bylo zjištěno, že se jedná o finanční tranše z konce minulého roku, které přišly na Ukrajinu z USA na konci mandátu Joea Bidena.
Vyšetřovatelé NABU již uvedli, že se jednalo o peníze určené jednak na výcvik vojáků a platy pro zahraniční žoldáky, ale i pro výplaty ukrajinských vojáků a na výplaty úmrtného pozůstalým rodinám, a rovněž se jednalo o peníze určené na zakázky obnovy a ochrany ukrajinské energetické infrastruktury. Tyto zakázky byly posunuty firmám napojeným na Mindiče a jeho kumpány z okruhu Zelenského vlády.
Pravá ruka Zelenského a ministr spravedlnosti jsou obviněni z korupce
Ukrajinská média konkrétně uvedla, že detektivové z Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) prohledali domy ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka, který dříve vedl ministerstvo energetiky, a Tymura Mindiče, spolumajitele studia Kvartal 95.
A rovněž bývalého obchodního partnera prezidenta Volodymyra Zelenského. „NABU a SAPO provádějí operaci Midas – 15 měsíců práce, přes 70 prohlídek, do kterých jsou zapojeni všichni detektivové NABU,“ uvedl Oleksandr Abakumov, vedoucí hlavní detektivní jednotky NABU. Podle Abakumova odhalila speciální operace vysoce postavenou zločineckou organizaci působící v energetickém a obranném sektoru.
Zabavené dolary a eura
Vyšetřování se týká případů korupce, praní špinavých peněz a nezákonného obohacování. Detektivové NABU také zveřejnili úryvky z rozhovorů mezi podezřelými z různých období, ve kterých se diskutuje o přidělování finančních prostředků a zakázek.
Podle médií Ukrainska Pravda a RBC Ukraine byly prohlídky provedeny na základě informací z anonymních zdrojů a vyšetřování je koordinováno ve spolupráci s americkou FBI. Prohlídka Mindičova bydliště se uskutečnila v Kyjevě, ačkoli se později potvrdilo, že Ukrajinu několik hodin před razií narychlo opustil na diplomatický pas, který mu poskytl před časem přímo Volodymyr Zelenský.
Peníze z USA a EU určené na posílení obrany jaderných elektráren a na výplaty vojákům AFU končily v taškách lidí napojených na Zelenského
Na konci července 2025 média informovala, že se nachází v Rakousku a pravděpodobně se vyhýbá vyšetřovatelům. S garancí Zelenského, že nebude zatčen se prý v říjnu vrátil do Kyjeva, aby podal výpověď na NABU. Poslanec Nejvyšší rady Jaroslav Železňak rovněž potvrdil, že byly provedeny domovní prohlídky v domě ministra spravedlnosti Haluščenka.
A také v kancelářích jeho bývalého zaměstnavatele Energoatom, veřejného podniku, který provozuje všechny jaderné elektrárny na Ukrajině. Na jejich PVO obranu a rovněž na zabezpečení provozu dostala Ukrajina od USA balíky dolarů v hotovosti koncem minulého roku. A tyto peníze byly rozděleny fiktivním bezpečnostním firmám, které jen inkasovaly, ale nic nezabezpečovaly.
Zabavená taška s ukrajinskými hřivnami
„Herman Haluščenko měl prohlídku od NABU. A totéž tvrdí i v Energoatomu,“ napsal Železňak. Haluščenko dříve pracoval na státním zastupitelství, ministerstvu zahraničních věcí a v prezidentské administrativě. V letech 2013 až 2014 působil jako výkonný ředitel pro právní podporu ve společnosti Energoatom a v letech 2020–2021 se stal viceprezidentem společnosti.
V dubnu 2021 byl jmenován ministrem energetiky a v červenci 2025 se stal ministrem spravedlnosti po rezignaci premiéra Denyse Šmyhala a po vytvoření vlády Julie Svyrydenko. Později RBC-Ukrajina s odvoláním na své zdroje uvedla, že prohlídky u Mindiče a Haluščenka jsou součástí jediného případu souvisejícího s korupcí v energetickém  a vojenském sektoru.
Razie přišla ve chvíli, kdy Pokrovsk a Kupjansk jsou na pokraji pádu
Stejné zdroje také potvrdily, že Mindič dostal echo od někoho z vyšetřovatelů NABU a opustil narychlo Ukrajinu. Mindič, ukrajinský podnikatel a filmový producent, je jedním ze spolumajitelů studia Kvartal 95, které stojí za mnoha populárními televizními projekty Zelenského předtím, než vstoupil do politiky. Dlouhodobě je spojován s oligarchou Igorem Kolomojským a je obecně považován za součást Zelenského obchodního kruhu. Podle médií Mindič představil Zelenského Kolomojskému během svého působení v Kvartalu 95.
Zabavená sportovní taška s eury
Novináři zaznamenali Mindičovy návštěvy prezidentské kanceláře v letech 2020–2021, které vzbudily pozornost veřejnosti. Byl také popsán jako jeden z nejbližších osobních přátel Zelenského. V červenci 2025 se objevily zprávy, že společnost spojená s Mindičem může být zapojen do vyšetřování NABU ohledně možného zpronevěření státních prostředků.
Andrij Demčenko, mluvčí Státní pohraniční služby, sdělil RBC-Ukrajina, že nemá přístup k informacím o Mindičově odjezdu 10. listopadu z Ukrajiny, protože záznam jeho pasu v databázi pohraniční straže je veden jako “vyhrazený“, a to prý znamená, že nejde o běžný, ale o diplomatický pas, ke kterému pohraniční stráž nemá přístup.
Ruská kolona vojáků vjela do centra Pokrovsku
Tohle všechno se odehrává na Ukrajině ve chvíli, kdy se očekává každým okamžikem oznámení Ruské armády o dobytí Pokrovsku a Kupjansku, což samo o sobě vypadá jako koordinovaná akce, ale rovněž i snaha o odvedení pozornosti ukrajinské veřejnosti od situaci na Donbasu. Není dokonce vyloučeno, že k zahájení této monstr-akce dal pokyn někdo z ukrajinské armády, aby byla odvedena pozornost od Pokrovsku a Kupjansku. Této situace využila i ukrajinská opozice.
Kolona ruských vojáků vjela po silnici do centra Pokrovska!
 Frakce strany „Evropská solidarita“ bývalého prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka oznámila zahájení procedury odvolání vlády. „Zahajujeme proces odvolání vlády, která je neprofesionální a zkorumpovaná. Naším cílem je spravovatelnost státu, jednota společnosti a důvěra partnerů,“ uvádí se v prohlášení na kanálu Telegram. Zprávy se objevily právě na pozadí korupčního skandálu kolem spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského a Tymura Mindiče, kterého nazývají „pokladníkem“ hlavy kyjevského režimu.
Mapa vjezdu ruské kolony do centra Pokrovsku po silnici z jihu
Ruská armáda v pondělí využila hustou mlhu a v kolonách aut a motocyklů vjela po silnici M-30 ve směru od Doněcku směrem do centra Pokrovska. Viz video a mapa výše. Záběry zachycují, že ruští vojáci se už pohybují bez obav z dronů, a i když je mlha, není natolik hustá, aby se nedaly používat drony. Podle pozorovatelů je to způsobeno tím, že většina dronových jednotek AFU byla zničena, a proto je možné vstoupit v kolonách do centra města.
Tymur Mindič
Kyjev zatím stále odmítá přiznat situaci v Pokrovsku i v Kupjansku, protože ztráta těchto dvou správních oblastních měst bude těžkou ránou pro reputaci Kyjeva před západními sponzory. A když k tomu připočtete právě probíhající korupční skandál okolo pokladníka Zelenského a ministra spravedlnosti, tak je jasné, že to působí jako synchronizovaný proces na odstřel Zelenského. Z jedné strany korupce, z druhé strany porážky na Donbasu. Dá se proto očekávat, že následující dny přinesou zajímavý vývoj.     (Čtěte na stránkách AENews)

Hotovost „zanikne“ za 847 dní. Evropané se probudí v kleci a nikdo si toho nevšiml ..... Forenzní analýza toho, jak radikální nová finanční architektura Evropské unie změní globální toky kapitálu, svobodu občanů a budoucnost samotných peněz. (Foto: Depositphotos.com)
Evropská unie provádí nejkomplexnější rekonstrukci svého měnového systému od zavedení eura v roce 1999. Do roku 2027 trojice regulačních opatření – limity pro hotovostní transakce, povinný dohled nad kryptoměnami a prototyp digitálního eura – zásadně změní způsob, jakým 340 milionů občanů nakládá s penězi. Deklarovaným cílem je boj proti praní špinavých peněz v odhadované výši 700 miliard eur ročně. Nevyřčeným důsledkem může být faktické odstranění finančního soukromí ve druhé největší ekonomice světa.
Tato transformace nepřichází prostřednictvím dramatického legislativního divadla, ale prostřednictvím technických regulačních balíčků: nařízení proti praní peněz (AMLR 2024/1624), nařízení o trzích s kryptoměnami (MiCA 2023/1114) a iniciativa Evropské centrální banky v oblasti digitálních měn. Tyto mechanismy, až budou funkční, vytvoří bezprecedentní systém finanční sledovatelnosti – systém, o kterém evropské instituce tvrdí, že chrání občany, ale kritici varují, že by mohl vytvořit infrastrukturu pro komplexní ekonomický dohled.
Regulační architektura
Základní mechanismus funguje prostřednictvím tří vzájemně propojených komponent, z nichž každá řeší vnímanou zranitelnost současného měnového systému.
Zákaz hotovostních transakcí: S účinností od roku 2027 zakazuje nařízení 2024/1624 hotovostní platby přesahující 10 000 EUR v celé Evropské unii. To představuje významné zpřísnění oproti nesourodým vnitrostátním předpisům, z nichž některé povolovaly transakce až do výše 15 000 EUR. Nařízení se vztahuje všeobecně – na obchodníky, profesionály i soukromé osoby. Francouzský občan, který si koupí ojeté vozidlo za 12 000 EUR v hotovosti, poruší předpisy. Italský klenotník, který přijme 11 000 EUR za snubní prsten, čelí potenciálním sankcím.
Evropská rada zdůvodňuje tento krok účinností boje proti praní špinavých peněz. Velké hotovostní transakce ze své podstaty unikají institucionálnímu dohledu. Zločinecké sítě tuto neprůhlednost využívají k integraci nelegálních výnosů do legitimního obchodu. Tím, že regulátoři nutí provádět transakce s vysokou hodnotou v bankovním systému, získávají přehled o kapitálových tocích, které dříve fungovaly ve stínu.
Požadavky na identifikaci kryptoměn: Ustanovení MiCA jdou ještě dále a účinně eliminují anonymní transakce s kryptoměnami prostřednictvím regulovaných kanálů. Od roku 2027 musí všichni poskytovatelé kryptoměnových služeb – burzy, peněžní služby, zpracovatelé plateb – zavést komplexní protokoly „Poznej svého zákazníka“. Nařízení zcela zakazuje anonymní „hostované peněženky“ a podrobuje nehostované peněženky přísným požadavkům na identifikaci pro transakce s regulovanými subjekty.
To představuje filozofický posun v regulaci kryptoměn. Namísto toho, aby digitální aktiva považovala za analogii fyzické hotovosti – což jsou ze své podstaty nástroje na doručitele – MiCA je považuje za cenné papíry vyžadující úplnou identifikaci účastníků. Obyvatel Berlína, který převádí 50 EUR v bitcoinech prostřednictvím evropské burzy, podstoupí stejné ověření totožnosti jako někdo, kdo si otevírá bankovní účet.
Infrastruktura digitálního eura: Architekturu doplňuje projekt digitální měny Evropské centrální banky, který prochází fázemi prototypů a směřuje k potenciálnímu vydání v roce 2029. Na rozdíl od čínského digitálního jüanu, který umožňuje programovatelné omezení a sledování transakcí, se ECB zavázala k designu „privacy-first“ (soukromí na prvním místě). Technické specifikace naznačují, že digitální euro by fungovalo jako ekvivalent hotovosti pro offline transakce, s vylepšenou ochranou soukromí pro rutinní platby pod regulačními limity.
Advertisements
Digitální euro by poskytlo alternativu vydanou státem, která teoreticky zachovává soukromí transakcí a zároveň funguje v rámci nového regulačního rámce. Evropští úředníci jej považují za řešení právě těch obav, které vyvolávají jejich jiné politiky – za způsob, jak zachovat soukromí při transakcích s malou hodnotou a zároveň zajistit sledovatelnost podezřelých aktivit.
Inteligence za čísly
Částka 700 miliard eur ročně, která podle Europolu a akademických studií představuje objem praní špinavých peněz, poskytuje zásadní kontext pro pochopení naléhavosti regulace. Tato částka představuje přibližně 3,8 % HDP eurozóny ve výši 18 bilionů eur, což je podstatná překážka ekonomické efektivity a veřejné bezpečnosti. Praní špinavých peněz usnadňuje financování terorismu, organizovaný zločin, daňové úniky a korupci. Společenské náklady přesahují celkovou finanční částku.
Dosavadní regulační přístupy se ukázaly jako neúspěšné. Dokumenty FinCEN Files z roku 2020 odhalily, že evropské banky navzdory existujícím pravidlům zpracovaly podezřelé transakce v hodnotě přes 2 biliony dolarů. Velké instituce zaplatily miliardy na pokutách, ale i nadále usnadňovaly nelegální toky. Roztříštěné národní předpisy vytvořily příležitosti k arbitráži – zločinci směrovali transakce přes jurisdikce s méně přísným vymáháním práva.
Rámec pro rok 2027 se snaží tyto slabiny odstranit prostřednictvím komplexní, nikoli postupné reformy. Zavedením jednotných standardů v celé Evropské unii a uzavřením mezer v oblasti hotovosti a kryptoměn, které umožňovaly předchozí obcházení předpisů, se regulátoři snaží o 15–20% snížení praní špinavých peněz. Fermiho odhad – 700 miliard EUR základu vynásobené konzervativním 15% faktorem dopadu – naznačuje potenciální roční prevenci nelegálních finančních toků ve výši 105 miliard EUR.
Geopolitický podtext
Evropská měnová politika se málokdy odehrává izolovaně od širších strategických úvah. Rámec pro rok 2027 vzniká na pozadí zesilující se finanční fragmentace – čínský digitální jüan umožňující státní dohled nad transakcemi, pokusy Ruska obejít sankce SWIFT prostřednictvím alternativních platebních systémů a nasazení dolaru jako zbraně proti protivníkům ze strany Spojených států.
Evropská unie čelí zásadnímu strategickému dilematu: zachovat měnovou suverenitu a zároveň liberální demokratické hodnoty. Čínský přístup – komplexní finanční dohled odůvodněný sociální stabilitou – demonstruje technickou proveditelnost státem kontrolované digitální měny. Obcházení sankcí Ruskem zdůrazňuje zranitelnost tradiční bankovní infrastruktury vůči geopolitickému tlaku. Americké platební systémy (Visa, Mastercard, PayPal) dominují evropskému obchodu, což vytváří závislost na systémech podléhajících jurisdikci USA.
Evropský rámec pro rok 2027 se pokouší najít rovnováhu mezi těmito dvěma póly. Omezení hotovosti a požadavky na identifikaci kryptoměn zavádějí sledovatelnost srovnatelnou s čínským systémem. Digitální euro poskytuje infrastrukturu nezávislou na amerických platebních procesorech. Závazky v oblasti ochrany soukromí a záruky neprogramovatelnosti – pokud budou dodrženy – by však odlišily evropský model od autoritářských alternativ.
Tento rozdíl má zásadní význam pro institucionální důvěryhodnost. Evropští úředníci trvají na tom, že jejich systém bojuje proti kriminalitě, nikoli proti občanům. Konstrukční prvky architektury – zejména offline funkčnost digitálního eura a soukromí transakcí pro běžné platby – musí tyto tvrzení podložit, nebo je odhalit jako rétorickou kamufláž.
Zranitelnost v oblasti dohledu
Hlavní kritika rámce z roku 2027 neidentifikuje současné zneužívání, ale budoucí zranitelnost. Finanční infrastruktura, jakmile je jednou vybudována, přetrvává daleko za hranicemi svého původního účelu. Mechanismy vytvořené pro boj proti praní špinavých peněz vytvářejí technické možnosti pro komplexní ekonomický dohled – možnosti, které budoucí vlády čelící různým krizím mohou využít pro účely přesahující jejich původní mandát.
Historické precedenty naznačují opatrnost. Výkonný příkaz 6102 Spojených států z roku 1933 původně představoval konfiskaci zlata jako dočasné nouzové opatření pro stabilizaci ekonomiky. Tato politika přetrvala po celá desetiletí. Opatření proti terorismu po roce 2001, odůvodněná bezprostředními bezpečnostními hrozbami, se stala trvalou součástí infrastruktury sledování aplikované v kontextech, které jsou od terorismu velmi vzdálené.
Evropský rámec stanoví několik znepokojivých precedentů. Za prvé, zrušení anonymních transakcí nad minimálními limity – kdysi 10 000 EUR pro hotovost, v praxi nulové pro kryptoměny prostřednictvím regulovaných kanálů. Za druhé, centralizace dohledu nad bojem proti praní špinavých peněz pod novým orgánem EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA), který soustřeďuje pravomoci dříve rozdělené mezi národní regulační orgány. Za třetí, vytvoření infrastruktury digitální měny, která je technicky schopná monitorovat transakce, i když současná politika zavazuje k ochraně soukromí.
Tyto schopnosti existují nezávisle na současných záměrech. Budoucí finanční krize, teroristický útok nebo politická nouzová situace by mohly motivovat k jejich rozšíření. Regulační rámec takové rozšíření technicky usnadňuje – vyžaduje spíše úpravu politiky než výstavbu infrastruktury.
Nejistoty ohledně implementace
Několik kritických nejistot bude rozhodovat o tom, zda rámec z roku 2027 dosáhne svých stanovených cílů, nebo přinese nechtěné důsledky.
Účinnost ochrany soukromí: Ochrana soukromí digitálního eura zůstává teoretická, dokud nebudou k dispozici úplné technické specifikace a implementace. Evropská centrální banka tvrdí, že transakce pod regulačními limity budou fungovat s vylepšenou ochranou soukromí, zatímco zprávy ECB o pokroku uznávají přetrvávající technické výzvy při vyvažování ochrany soukromí a požadavků na boj proti praní špinavých peněz. Systém musí fungovat v praxi, nikoli pouze na papíře, aby potvrdil oficiální ujištění.
Přizpůsobení se obcházení předpisů: Zločinecké sítě v minulosti prokázaly sofistikované přizpůsobení se regulačním omezením. Limit hotovosti by mohl rozdělit velké transakce na několik menších plateb, z nichž každá by byla pod prahovou hodnotou. Regulace kryptoměn by mohla urychlit přechod k decentralizovaným burzám působícím mimo jurisdikci EU nebo k kryptoměnám zaměřeným na ochranu soukromí, které jsou navrženy tak, aby odolávaly sledování. Odhad snížení o 105 miliard EUR předpokládá, že zločinci se nemohou plně přizpůsobit, což je vzhledem k minulým zkušenostem optimistický odhad.
Konzistentní vymáhání: Evropská unie se skládá z 27 členských států s různou regulační kapacitou, politickou vůlí a institucionální integritou. Jednotné vymáhání v různých kontextech – od germánského dodržování pravidel po středomořskou flexibilitu – určuje, zda rámec dosáhne konzistentního uplatňování, nebo vytvoří nové arbitrážní příležitosti. Úřad pro boj proti praní peněz čelí monumentální výzvě koordinace dříve nezávislých národních regulačních orgánů.
Přijetí digitální měny: Úspěch digitálního eura vyžaduje jeho široké dobrovolné přijetí občany, kteří jsou skeptičtí vůči digitální měně vydávané vládou. Pokud přijetí zůstane pod 20–30 % transakcí, systém neposkytne alternativu chránící soukromí, která by ospravedlnila širší rámec. Technické poruchy, porušení soukromí nebo problémy s uživatelskou zkušeností během pilotní fáze v roce 2027 by mohly podkopat důvěru před plným spuštěním v roce 2029.
Dopady na investice
Rámec pro rok 2027 vytváří v rámci finančního ekosystému jasné vítěze a poražené, což přináší asymetrické příležitosti pro informované alokace kapitálu.
Společnosti zabývající se regulačními technologiemi, které poskytují infrastrukturu pro zajištění souladu s předpisy – ověřování totožnosti, monitorování transakcí, hlášení podezřelých aktivit – čelí trvalému růstu poptávky. Požadavek na komplexní protokoly „Poznej svého zákazníka“ pouze v rámci platforem pro kryptoměny představuje trh v hodnotě několika miliard eur. Zavedení dodavatelé s odbornými znalostmi v oblasti evropské regulace a škálovatelnými platformami mají výhodnou pozici.
Blockchainové protokoly zaměřené na ochranu soukromí, které fungují mimo regulační rámec, mohou zaznamenat zrychlené přijetí uživateli, kteří hledají anonymitu transakcí. Decentralizované burzy, mixovací služby a soukromé kryptoměny (Monero, Zcash) by mohly zaznamenat příliv kapitálu navzdory – nebo právě kvůli – nepřátelskému přístupu regulátorů. Tento sektor čelí významnému regulačnímu riziku, ale nabízí asymetrické výnosy pro kapitál tolerantní k riziku.
Tradiční evropské banky jsou ovlivněny různými faktory. Ochrana vkladů a omezení hotovosti posilují jejich roli povinných zprostředkovatelů pro transakce s vysokou hodnotou. Digitální euro však zavádí přímou konkurenci ze strany digitální měny centrální banky v oblasti transakčních služeb a potenciálně i vkladů. Banky, které poskytují lepší uživatelský komfort a ochranu soukromí ve srovnání s alternativami nabízenými vládou, získají nepřiměřené toky.
Mimoevropská finanční centra – zejména Švýcarsko, Spojené království a offshore jurisdikce – mohou těžit z úniku kapitálu fyzických a právnických osob, které usilují o větší finanční soukromí. Ačkoli tyto jurisdikce čelí mezinárodnímu tlaku na harmonizaci regulace, fungují mimo přímou jurisdikci EU. Společnosti zabývající se správou majetku a soukromé banky na těchto trzích by měly počítat se zájmem klientů o optimalizaci struktury.
Volba před Evropou
Finanční reset Evropské unie v roce 2027 vyvolává zásadní otázku o vztahu mezi bezpečností a svobodou v moderních společnostech. Může komplexní finanční sledovatelnost koexistovat s smysluplným soukromím jednotlivců? Vyžadují účinná opatření proti praní špinavých peněz téměř úplnou viditelnost transakcí, nebo mohou technické a politické návrhy zachovat anonymitu legitimních aktivit a zároveň odhalit kriminální toky?
Evropští úředníci odpovídají kladně – rámec bojuje proti kriminalitě a zároveň chrání občany. Kritici tvrdí, že tato otázka obsahuje falešný předpoklad: že tyto cíle jsou v souladu, nikoli v rozporu. Technická infrastruktura pro komplexní sledování, jakmile je jednou vybudována, se stává dostupnou pro účely, které přesahují její původní odůvodnění. Budoucí vlády, které budou čelit různým tlakům, mohou upřednostnit bezpečnost před soukromím, kontrolu před svobodou, stabilitu před svobodou.
Řešení zůstává nejisté, dokud nebude skutečně implementováno. Závazek Evropské centrální banky k návrhu digitální měny zachovávající soukromí, pokud bude v praxi dodržen, by odlišil evropský model od čínského autoritářství. Přístup orgánu pro boj proti praní peněz, který se zaměřuje na zločinecké sítě a zároveň respektuje legitimní soukromí, určí, zda rámec dosáhne stanovených cílů, nebo umožní rozšiřování působnosti.
Nesporná je velikost probíhající transformace. Do roku 2027 bude Evropská unie fungovat podle zásadně odlišných měnových pravidel, než jaká platila pro finanční činnost v minulém století. Experiment může prokázat, že vyspělé ekonomiky mohou udržet jak bezpečnost, tak svobodu, a nabídnout tak model pro globální napodobování. Nebo může ukázat, že komplexní sledovatelnost a soukromí jednotlivců nemohou koexistovat, což donutí společnosti vybrat si mezi nimi.
Svět sleduje tento riskantní test konkurenčních hodnot – bezpečnost versus soukromí, kontrola versus svoboda, kolektivní bezpečnost versus individuální svoboda. Volba Evropy ovlivní nejen její vlastní budoucnost, ale i směřování globální finanční architektury na příští desetiletí.     (Čtěte na stránkách AC24)

Jak mainstreamová média a politici zničili vědu (video) ..... Ať už jde o otázky kolem Covidu, genových injekcí nebo klimatu: v žádné z těchto oblastí není povolena skutečná věda, neboť ta je výhradně o názorové diskuzi a ne o politiky daných narativech jako je tomu v případě zmíněných témat.
Každý, kdo v daných oblastech přichází s jinými názory, je okamžitě dehonestován a přichází o práci. Odborníci z oblasti klimatu jsou placeni za to, aby prosazovali narativ a ne za to, aby hovořili pravdu.
Jak dokládají i vědci v tomto videu, tak například granty a dotace dnes od EU získají jen ti, kteří se zaměří na propagandu „globálního oteplování způsobeného člověkem.“
Peníze zajistí, že daní „odborníci“ pojedou přesně tu propagandu, kterou Brusel potřebuje. A v tomtéž samozřejmě jedou i korporátní média, která jsou dotována z EU právě za prosazování daných narativů a případně i dehonestaci opozičních hlasů.
Věda bez názorových rozporů a diskuze není věda, ale pavěda, která je nyní základem klimatické – a donedávna i covidové – politiky zemí EU.     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Oganesjanův gang v akci: Fialova teroristická skupina dle vzoru SA? Byla zpravodajská hra proti Rajchlovi připravena v Kyjevě? Vyšetří nová sněmovna a vláda společné akce BIS a ukrajinské GUR proti českým vlastencům? ..... Radek Pokorný se za využití textu blogerky Slovanky zamýšlí nad posledními akcemi fialových proukrajinských bojůvek a ptá se, zda jejich zjevné krytí tajnými i uniformovanými policejními složkami bude s příchodem nové vlády prošetřeno a potrestáno
Každá totalitní vláda má své bojůvky, jejichž cílem je pronásledovat názorové oponenty. V současné době jsou plná média kauzy kolem Oganesjanova fialového gangu, teroristické skupiny, která už roky zcela beztrestně útočí na vlasteneckou opozici ve snaze ji zastrašit.
Tyto skupiny, které vešly ve známost jako tzv. Oganesjanův gang, inspirující se u Hitlerových jednotek SA, zcela beztrestně terorizují občany, kteří si dovolí nesouhlasit s fialovou mafií.
Nedotknutelní teroristé
Obtěžování lidí u domu Rajchlových, kdy nešli jen po politikovi, ale i po jeho rodině, již zachází příliš daleko. Podobné gangy jako tento proti názorovým oponentům využívá každý totalitní režim. A tady tito teroristé zcela beztrestně za přihlížení policie, již několik let terorizují občany.
Příznačné je, že tento gang, a jeho vůdce k nám byli implantováni ze zahraničí. Mají prokazatelně vztahy k ukrajinské tajné službě, která funguje jako centrum terorismu v Evropě. Podobnou zkušenost s těmito bojůvkami mají i na Slovensku, kde působí tzv. Gruzínská legie, jejichž členové se rekrutují z bojovníků na ukrajinské frontě, naverbovaných pro speciální úkoly ukrajinskou tajnou službu.  
Takže si to shrňme. Na území České republiky již několik let operuje teroristická skupina, pod vedením Mikea Oganesjana, maskujícího se jako proukrajinský aktivista, která je úzce napojena na vedení ministerstva vnitra a policie ČR.
Jak jinak si vysvětlit absolutní nečinnost policie při pronásledování českých občanů patřících k Fialově a Rakušanově opozici - a dokonce i jejich rodin. Desítky těchto případů jsou zdokumentovány, bylo podáno mnoho trestních oznámení, a přesto je tato expozitura ukrajinské rozvědky u nás nedotknutelná.
Krytí z nejvyšších míst
Na denním pořádku měla tato Fialova teroristická skupina pracující pro ukrajinskou rozvědku ničení majetku, stalking, narušování nočního klidu a domovní svobody či soukromí nebo jiné způsoby obtěžování, které je trestné.
Je jasné, že tato činnost by nebyla možná, aniž by tato operativní skupina neměla krytí z nejvyšších politických míst. Dokazuje to i fotografie jednoho z členů teroristické skupiny, který byl hlavním aktérem akce před Rajchlovým domem, Vojtěcha Pšenáka, s ministrem vnitra Rakušanem. Koordinoval s ním i tento poslední útok?
Ministr vnitra Vít Rakušan v družném obětí s teroristou Vojtěchem Pšenákem
Je zřejmé, že tyto operační skupiny kryjí nejen politici, často sami propojení s organizovaným zločinem jako je kmotr dozimetrové mafie Rakušan, ale toto propojení jasně funguje i ve směru k justici a policii.
Mezitím jsou odsouzeni lidé, kteří jen vedli akademické debaty nebo něco prohlásili či napsali na sociálních sítích. Velmi tvrdě byli trestáni i ti, kteří za covidismu obtěžovali Kubka či Flegra. To není dvojí metr to je dvojí kilometr.
Jejich prohřešky (pokud je tak vůbec lze nazývat) byly výrazně menší, ale tresty jsou výrazně vyšší. Tedy zatímco státem chráněné bojůvky mají k jakýmkoli útokům zcela volnou ruku, jiní lidé se často nesmí ani ozvat, aniž by nebyli tvrdě potrestáni.
Pod ochranou policie
Nemá smysl vyjmenovávat všechny kauzy, které již za sebou tyto bojůvky, útočící na každého s jiným názorem, mají. Mohli jsme se s nimi setkat na demonstracích kde fyzicky napadali občany kritizující Fialovu vládu. Zkušenost s nimi mají i čeští vlastenci ze setkání v Příčovech, kde v minulém roce přeřezaly kabely elektrického proudu, aby tak zabránily vystoupení Jaromíra Nohavici, a narušily tím celou akci nemluvě o tom, že celé městečko se ocitlo bez proudu.
Policie jako vždy nic nevyšetřila a nikoho nepohnala k zodpovědnosti. Letos zase za asistence policie pouštěli z velmi výkonné aparatury ukrajinské písně, aby znemožnili průběh celého setkání. Policie jen přihlížela.
Stačí si připomenout jaký teror zažívali v předvolební kampani od těchto zločinců kandidáti za STAČILO! na svých mítincích. Opět zcela beztrestně. Museli strpět obtěžování kandidátů v místě bydliště a podobné lahůdky - a policie opět jen přihlížela.  
Tito teroristé spojení s fialovým gangem u ukrajinskou nacistickou juntou, ještě zvýšily svou operativu po prohraných volbách. Ovšem operace, kterou předvedli proti jednomu z nejradikálnějších odpůrců kyjevské junty v novém parlamentu, poslanci PRO za SPD Jindřichu Rajchlovi překročila všechny myslitelné meze.
Všechno nasvědčuje tomu, že jde o dlouhodobě připravovanou zpravodajskou hru, která nese znaky společné operace BIS a GUR (ukrajinská vojenská rozvědka) na našem území. Od připraveného (falešného?) videa, až po mediální pokrytí a skandál před domem poslance. Docela jasný rukopis ukrajinských tajných služeb a jejich operativců působících na našem území.
Nová sněmovna, dokud zde ještě není nová vláda, by měla iniciovat prošetření činnosti ukrajinské rozvědky na našem území proti českým občanům. Objasnit pravděpodobné propojení ukrajinské rozvědky a BIS proti vlastenecké opozici a činnost ukrajinských bojůvek v ČR včetně tzv. Ogenasjanova gangu.
Doufejme, že po nástupu nové vlády a především nového ministra vnitra se o tom dozvíme více. A hlavně, že se ve vlastní zemi budeme opět cítit bezpečněji.     (Čtěte na stránkách Protiproud)

To v pátek před domem Rajchlových nebyli lidi ..... Reakce na svém veřejném facebookovém profilu k útoku na rodinu předsedy PRO Jindřicha Rajchla
 Návrat k ochraně základních lidských práv musí být samozřejmost. Kdo je poruší, musí tvrdě platit.
Musíme se nekompromisně a důsledně vrátit ke klasické ochraně osobnosti a soukromí jako ústavně chráněným základním lidským právům každého z nás v právním státě. A ke slušnosti, která by měla být u normálního člověka samozřejmostí a souviset s jeho přirozenou inteligencí. Tedy začít odlišovat kritiku, jakkoli tvrdou, od hrubých urážek, dehonestací a pomluv, přestat si dovolovat jakkoli komolit komukoli jména, zveřejňovat osobní údaje a používat hrubě vulgární výrazy na adresu kohokoliv. Včetně politiků. Ti musí snést hodně, ale rozhodně ne všechno.
Zejména soudy by pak měly ve svých výrocích opět začít konstatovat, že politik je také občan a člověk, že útoky na něj mají své limity a hranice, a že pokud jde dokonce o útok na jeho rodinu, že zde si nesmí nikdo dovolit absolutně nic. A to slovo podtrhuji, absolutně nic. A pokud si v této zemi někdo myslí, že si může dovolit všechno, že těžce narazí a bude za to tvrdě platit, od povinné omluvy a finanční satisfakce k ní, až třeba po statisíce v případě lži a pomluv, až po odsouzení za jasné trestné činy.
To, co se tady bohužel stalo standardem, a co se velkoryse omlouvá, a dokonce tomu mnozí tleskají, prostě musí skončit. Už proto, že ti “jen” kritizující a argumentující, ale ve výrazech slušní, nemají proti těm druhým šanci na jinou obranu než před těmi soudy.
Pokud tu však tyto dny došlo k pošlapání Ústavy, Listiny základních práv a svobod a občanského zákoníku dokonce vystoupením poslance (Hayato Okamura) a k útoku vyhlášené skupiny (Vojtěch Pšenák a spol.) na dceru poslance Jindřicha Rajchla, a pokud se v posledních letech veřejní činitelé typu Novotný, Zdechovský, Foltýn a tak dále neostýchají používat výroky a slovník, jaký používají, musí to začít před těmi soudy končit. Jiná cesta není.
Ty limity se totiž bortí a přestávají existovat. Je tedy jen otázkou času, kdy žádný slušný člověk do veřejného života nevkročí (proč by to, probůh, dělal a kdo tam pak zůstane?), nebo se začnou dít ještě horší věci.
To v pátek před domem Rajchlových nebyli lidi. Máme tu také veřejné činitele, kteří vystupují jako čtvrtá cenová a není jim to trapné. Nelze se jim navíc bránit stejným metrem, protože “nejsme jako oni” (jako bych to tu už kdysi slyšela…) Tedy tito lidé musí začít končit před soudy. Trestními i civilními.
A začít nést za vše, co páchají na našich životech v této zemi, na atmosféře v této zemi, za šlapání po základních lidských právech, odpovědnost. A mohu je ujistit, že mluvit před soudy a dobrými advokáty je úplně jiná liga, než před novináři. A někdy opravdu drahá, pánové... Drahá.     (Čtěte na stránkách Jany Zwyrtek Hamplové)

Sextape. Prošukali jsme se k samotnému dnu politické a společenské exprese. Doslova ..... Právě sedím na policejní služebně, kde podávám trestní oznámení na Vojtěcha Pšenáka a další členy Oganesjanova gangu. Dnes totiž před mým domem obtěžovali moji šestnáctiletou dceru. Napsal na svém facebookovém profilu 7.11.2025 nově zvolený poslanec Jindřich Rajchl a od té doby to jede. Jsme pravděpodobně teprve na začátku nechutné bažiny v režii novodobé SA, ignorovat to nejde. Tohle už není politika, tohle je hyenismus.
Posbíráno po sítích:
Šikana Oganesjanova gangu dnes zasáhla mé děti.
Oni se opravdu neštítí vůbec ničeho.
Je nejvyšší čas je zastavit. [zdroj]
Sahat na mou rodinu jste fakt neměli.
Poté, co jsem utěšil svou nejmladší dceru, která ve strachu proplakala několik hodin na mém rameni, protože se bála, že „ti pánové tam pořád jsou“, jsem zasedl k počítači a doplnil své trestní oznámení na Vojtěcha Pšenáka s připojením svého již dříve podaného trestního oznámení na Mikea Oganesjana, které již policie několik týdnů prošetřuje.
Současně jsem právně odůvodnil, že se jedná o o organizovanou zločineckou skupinu ve smyslu ustanovení §129 tr. zákoníku, jež soustavně páchající trestnou činnost nebezpečného pronásledování vícero osob dle ustanovení §354 trestního zákoníku.
Celou tuto dlouhodobou ságu odporné šikany rovněž přenesu na půdu Poslanecké sněmovny a využiji svých možností k tomu, aby celá tato partička skončila za mřížemi.
Pokud odsoudili Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za to, že v době covidové totality mnohem méně agresivnějším způsobem obtěžovali Milana Kubka a Jaroslava Flégra, pak tato skupina, jež nadto svou činnost provozuje za účelem finančního zisku, musí nést trestně-právní odpovědnost též.
Sahat na mou rodinu jste fakt neměli.
Vzhledem k tomu, že se musím věnovat práci pro naše občany v parlamentu, a nemohu se tak tomuto úkolu věnovat osobně, zajdu hned v pondělí za nejlepšími advokáty v Praze a zadám jim jediný úkol – rozložit vás na atomy.
Ať to stojí, co to stojí. [zdroj]
Vojtěch Pšenák, Oldřiška Blujová, Mike Oganesjan
Tváře osob, které pravidelně útočí na politiky i na obyčejné lidi, jež nesouhlasili s vládou Petra Fialy. Zdá se, že jim nic nehrozí, protože mají krytí od Rakušana… tak jak sami veřejně hlásají tak to i říkával Petr Novotný. [zdroj]
Chátra s krytím.
Pár slov k dění posledních dnů. A to bez ohledu, co si myslím o jednotlivých aktérech. To naladění posledních čtyř let volebního období „těch nejslušnějších z nejslušnějších“ umožnilo beztrestně podobným bojůvkám dělat si cokoliv, co chtějí.
Obtěžovat, stalkovat, vyhrožovat, pronásledovat. Zneužívat toho, že ti, které obtěžují a na které útočí byli mnohdy bezbranní, od starých žen až po tělesně postižené. Kradli SPZtky a pak udávali policii. Póvl. A legimititu jim poskytli ti, kteří se sami vydávali za hlasatele morálních hodnot. Politici se s nimi neváhali fotit, lajkovat jejich „prasečiny“ a bavit se tím. Černochová, Novotný, s Novotným prezident Pavel…
To je společnost, kterou pro nás chtěli. Kterou podporovali a které dali legitimitu. Sami na to neměli ve svých snech koule a tak použili tyhle tři. Jeden z nich na tom královsky vydělává a další se jen vezou ve své zvrhlosti ubližovat druhým. Možná jsou ještě mnohem horší, než jejich bohatnoucí guru.
Udělali jste z toho tady žumpu, odporné bahno. Jako politici jste měli bojovat argumenty, čísly, svými úspěchy a tím, že lidé se mají za vaší vlády lépe. Nic z toho se nestalo. Prostřednictvím Pšenáků, Blujových a Oganesjanů lezete lidem do postele, postáváte před jejich domy, házíte petardy u cizích obydlí, že to vypadá jako ve válečné zóně, obdivujete člověka, kterého Apolena Rychlíková odhalila jako provozovatele největšího českého Discordu, kde se šířilo nelegální porno, obdivoval fašismus a děly se věci, které zničily život mnoha lidem. Obchodovalo se s tím nejhorším z nejhoršího.
Věděli jste to. Podporovali jste to. Stvořili jste to. A měli byste za to nést vinu. Trest už vám naštěstí vystavili voliči. [zdroj]
Pane Víte Rakušane asi víte, že Oganesjan a jeho parta tady řádí už drahnou dobu a my si myslíme, že je kryjete. Že policie má nějaké příkazy, kvůli kterým nekoná. Nedávno třeba obklíčili v noci dům kameramana Smetany z KTV . Uprostřed noci dělali ohňostroj, a pouštěli drony. Vyděšený Smetana vyběhl v trenýrkách ven s plynovkou a přivolaná policie ho s patřičným candrbálem odvezla v poutech na stanici. Smetanu, nikoliv Pšenáka. Pšenák si v klidu sbalil drony a jel domů vyrábět videa. Co byste dělal vy, kdybyste byl takto stalkován? Kdyby uprostřed noci někdo obklíčil váš dům a začal vám pouštět do oken drony a rachejtle? Myslíte si, že takto jedná policie v zájmu občanů? Máme v ni mít důvěru? Vy musíte vědět, že se tyhle věci dějí. Řádí tady jako hnědokošiláči a vy jste doteď neudělal nic. Tak nám tady teď nepředvádějte to divadýlko. [zdroj]
Byl překročen Rubicon. 
Tak jsme se doslova a do písmene prošukali k samotnému dnu politické a společenské exprese. Slovo prošukali není náhodné v kontextu aféry, kterou mezi nás vnesli zadavatelé, a vysvětlím důvod, proč jsem definitivně opustil eufemismus.
Dovedla nás k tomuto cíli partička živoucích exkrementálních bytostí, při jejichž jmenování vám, byť dodržujete ústní hygienu, vyplyne do prostoru puch natolik agresivní a zničující, že i samotné písemné zaznamenání bude otiskem odéru nejzakyslejší kupy hnoje. Liberálové slaví, že prostřednictvím této polidštěné snůšky nejspodnějšího lidského a beztrestného odpadu opět prorazili pevnost vítězství tolik nenáviděné včerejší opozice. S plnou silou všeho liberálního světa vytryskla moralizace a pokrytectví za pomoci všech pekelníků, co přikládají pod kotel.
Po nezdařeném Turkovi, po neprůstřelném Okamurovi, přišel na řadu jeden z výrazných aktérů výměny stráží v politickém prostředí, JUDr. Jindřich Rajchl. A kdyby jen on sám, ale celá jeho rodina, včetně dcer, které obtěžovala tato kupa lidského hnoje na ulici. Kupa podřadného hnoje, jehož působení chránil Rakušanův mafiánský deštník, který on teď v prohlášení o nechutnosti takového jednání stáhl a pokryteckým gestem odhodil.
Všichni už jste si přečetli všechno, nebudu nosit dříví do lesa, ale dlužím jen vysvětlení, proč jsem opustil diplomatická slova a použil významově jasnější slovo pro otrlé. Ano, tohle už je pro otrlé. Celá ta situace je pro otrlé, jako by normální občan neměl už ani existovat. Ti nejodpornější zmetci za oponou předepisují scénář, který inspicient (rozuměj různá veřejná, ale i tajná, či jiná služba) vazalsky plní tím, že posílá aktéry na scénu.
A jestlipak víte, jaké drama se tu hraje? Nikoliv drama o sexu na videu, ať možná vytvořeném AI, ani o černouškovi s kudlou na plakátu, ani o natažené pravici, ale hraje se o vaše otroctví. O vaši poslušnost, o vaši lidskou bezcennost, tedy o postavení, ve kterém jste vnímáni skupinou velkých zločinců byznysu a politiky. Jste pro ně nic a každý, kdo se vás pokusí povýšit do skutečného občanského stavu, je nepřítel. O volbách to bylo naše hnutí Stačilo!, po volbách jsou to všichni aktéři hnutí a stran, kteří nahrazují válečné zločince na šachovnici moci.
Byl překročen Rubicon, a já jen dodám: „Hic Rhodus, hic salta!“ Vy, kteří jste vzděláni klasicky, pochopíte o čem je řeč bez vysvětlení, vám, kteří tápete vysvětlím tento antický smysl takto; nyní je ten okamžik, kdy musíme bránit naše životy před arogantní sebrankou, která doslova vysává smysl bezpečí a svobody jednotlivce i společnosti!
Doktore Rajchle, už z principu, musí každý člověk se zdravým rozumem a občanskou ctí stát při Vás!      (Čtěte na stránkách NESPOKOJENÝ)
Pomáhat a chránit .... kde jsem to jenom četl ???

Nespěchá ..... Přátelé, prosím všimněte si, že pravda a láska už neumí ani to kompro. Kdyby prostě nějaká Apolena Rychíková nebo ZBISlava Pokorná zveřejnily erotická videa s někým, kdo se podobá Rajchlovi, všichni by řešili Jindrovu minulost. Ale protože to museli vylepšit Pšenákem, který obtěžuje nezletilou Rajchlovu dceru, mluví se místo toho o právu politiků na soukromí, Rajchla se tak nějak musejí zastávat i jeho političtí nepřátelé a všichni přejí Oganesjanovu gangu co nejdelší pobyt v kriminále. V tomto ohledu se u soudu může vystřídat opravdu hodně svědků, kteří velmi rádi promluví.
Jindrova kauza přišla ausgerechnet ve chvíli, kdy policie obvinila v kauze Dozimetr dalších sedmnáct lidí a kdy se Fiala se Stanjurou loučí s vládními posty tak trapně a nedůstojně, že o tom píše dokonce i Reflex. Odmítají do Sněmovny poslat znovu zákon o státním rozpočtu. A já vám na tomto příkladu ukážu, že pravda a láska už neumí ani nátlak na Babiše. Dnešní článek nebude o kompru, ale právě o státním rozpočtu na rok 2026.
Abychom si to ujasnili – zákon o státním rozpočtu do Sněmovny MUSÍ předložit vláda. Nemůže ho předložit nějaký poslanec nebo poslanecká iniciativa. Musí to být vláda. Musí projít třemi čteními, podepisuje ho prezident, ale neprojednává ho senát. Tady existuje výjimka. Kecy Fialy o tom, že Babiš přece tvrdil, že má svůj rozpočet a tak ať si ho řeší, jsou buďto licoměrnost a nebo náš světový lídr po čtyřech letech v premiérském křesle (a obklopen hejnem poradců) nezná základní zákony této země.
Stanjura podmiňuje předložení rozpočtu Sněmovně sliby o penězích na Dukovany (které ještě nebudou zapotřebí, protože se zatím bude ohledně stavby reaktoru jen papírovat) a penězích na armádu. Schillerová s Havlíčkem naopak mluví o tom, že v rozpočtu záměrně chybí osmdesát miliard v mandatorních výdajích (které stát vydává povinně). Včera už jsem zaslechl, že je rozpočet „cinknutý“ o sto miliard, vláda prý na úředníky vyvíjela nátlak, ti se báli, ale teď už začínají mluvit.
Za mě existuje ještě jeden důvod, proč Stanjura s Fialou nechtějí rozpočet předložit. Je dojebaný ještě mnohem víc. Nečekali, že půjdou od válu a nečekali, že by jim na to mohli přijít. Mysleli si, že si znovu rozdělí vládní křesla a pak si rozpočet zase nějak zakamuflují. Před volbami se potřebovali převést jako dobří hospodáři a tak si čísla prostě vycucali z prstu.
A teď vědí, že jim na to přijdou…
Takhle se chovají zlodějíčci, když jsou přistiženi, ne? Snaží se vinu házet na druhé, různě zapírají, snaží se oddálit tu chvíli, kdy budou usvědčeni. Vymýšlejí si neexistující postavy, přicházejí s jakýmikoliv důvody, až je to stále trapnější a trapnější, ale oni nemohou jinak. Jak říkám, už to přijde trapné i Buchertovi z Reflexu…
Mimochodem… tohle je přesně ten důvod, proč Babiš nespěchá se jmenováním vlastní vlády. Ať si Fiala svůj rozpočet vyžere až do dna. Ať na něj dopadne jeho vlastní kapric. Už je sice v demisi, ale pořád je ve Strakovce a pořád za rozpočet zodpovídá on. Kdybychom teď měli už jmenovanou Babišovu vládu, byl by to celé Andrejův problém a po Fialovi už by neštěkl ani pes.
Fiala se Stanjurou tak nějak předpokládali (podle sebe soudím tebe), že se Babiš do Strakovky pohrne, bude tlačit na co nejrychlejší jmenování sebe sama, oni mu ten rozpočet prostě nechají na stole a budou ho pak z opozičních lavic tepat za jejich vlastní čísla. Chtěli z Fialova rozpočtu udělat Babišův rozpočet. Nepovedlo se. Pořád jsou v křeslech, pořád mají odpovědnost a každým dnem otálení se přibližují k tomu, že by za svou neochotu také mohli být kriminalizováni, protože pořád existují nějaké paragrafy o péči řádného hospodáře.
Shrneme si to:
Místo aby se Pravda a láska pokusila z Babišovy náruče vytrhnout Motoristy tím, že by jim nabídla víc než Andrej, naopak dokázala Turkovi i Macinkovi, že s Démonblokem není možná žádná dohoda ani spoolupráce. Jsou to prostě fanatici, kteří neustupují ani o milimetr. O čtrnáct dní později totéž dokázali i Jindrovi Rajchlovi, jen s tím rozdílem, že on si o praktikách Havlových dětiček nikdy nedělal iluze a reagoval ihned. Následně jim Andrej nevlezl do nastražené pasti s rozpočtem. Prostě jim tu tikající bombu nechal v rukou, v klidu si odjel na dovolenou, prezidentovi poslal programové prohlášení datovkou, teď si v klidu počkal, až si prezident pozve jeho a ne naopak… Hele, ty čtyři roky v opozici Andrejovi hodně prospěly. Inu, často jezdil do Maďarska za Orbánem…
Od voleb přemítáme, že Petr Pavel může jmenování nové vlády zdržovat po celé měsíce. Má dva pokusy, může se vždycky dlouho rozhodovat, lhůty mu ústava v podstatě nepředepisuje… Fiala by mohl v demisi vládnout klidně ještě v březnu. Ale to by to muselo protokolářovi Kolářovi trochu myslet. Ale za poslední dva roky jsme zjistili, že Kolář není protřelý diplomat, je to prostě jen další libtard. Pro takový scénář by totiž nesměl mít Fiala v rukou zprasený rozpočet, který mu teď vybuchuje do obličeje. Kdyby Fiala prostě předal do sněmovny použitelný rozpočet, mohl prezident mluvit o Babišově střetu zájmů, o Turkově hajlování a o Rajchlově aféře, vznášet požadavky, zdržovat a do toho mohli současní ODSáci lákat staré ODSákyu Motoristů do společného holportu. Místo toho si novou koalici vehnali navzájem do náruče a Fiala ze sebe v přímém přenosu dělá umíněného fracka.
Kolářův Nývlt teď může pro pravdu a lásku udělat jedinou věc. Co nejrychleji jmenovat Babiše a jeho vládu. Jinak budeme ještě víc než měsíc koukat na Fialu, jak se zaplétá do vlastních lží a bude to tak trapné, že bude zvracet i Jindřich Šídlo. Jestli na Hradě ještě někdo přemýšlí, myslím, že právě vysvětluje našemu IQ 107, že se má vykašlat na výhrady k Turkovi a má prostě ukončit tuhle šarádu, protože Fiala teď už je součástí problému a ne součástí evropsky hodnotného řešení.
Nedivil bych se proto, kdyby teď ve středu prezident Babiše jmenoval premiérem a naopak začal tlačit na něj, aby mu co nejrychleji představil ostatní členy vlády. A stejně tak bych se nedivil, kdyby Andrej dál dělal to, co dělá. Nespěchal. A samozřejmě nenechal demobloku žádné funkce ve Sněmovně.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Kdo volí politické krysaře? ..... Poté, co se poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN a Pirátů opět předvedli před volbou předsedy poslanecké sněmovny, je dobré si připomenout, odkud se tyhle exempláře berou, respektive kdo a proč tyto samozvané „morální majáky“, jejichž jediným repertoárem je falešná demonstrace morálního rozhořčení, volí.
On to totiž asi není problém politický, nýbrž daleko spíše problém sociologický. Takže, kdo jsou a odkud se berou voliči končícího Fialova vládního gangu? Převážně se rekrutují ze střední vrstvy zdejší společnosti. A proč tihle lidé volí, jak volí? Inu, volí tak proto, že se svou volbou utvrzují v příslušnosti k jisté společenské, z jejich pohledu vyšší vrstvě. Stvrzují si svůj společenský status. Oni jsou přece něco víc než ten plebs, jenž volí něco takového, jako je Babiš či Okamura.
Vůbec jim u toho ale nedochází, že ve skutečnosti volí proti svým vlastním existenčním zájmům – ekonomickým i politickým. Žádný svéprávný člověk přece nepreferuje cizí zájmy na úkor svých vlastních. Žádný příčetný člověk dobrovolně nevyprazdňuje vlastní peněženku. Žádný normální člověk netouží po válce. Přesto to házejí politickým krysařům, kteří jejich namyšlený dav vedou do neštěstí, respektive ke snižování jejich vlastní životní úrovně.
Prozření není jednoduché
Prozření z tohoto sebepotvrzovacího omylu vůbec není jednoduché, zvláště pak, když média hlavního proudu svojí propagandou tuhle nepřemýšlející masu v jejím omylu dennodenně utvrzují. Jak? Tím, že zbytek společnosti neustále nálepkují. Většinou zcela nesmyslně. Tu jako xenofoby, tu jako extremisty, tu jako ruskou pátou kolonu, tu jako nácky, tu jako dezoláty.
Nejparadoxnější na celé věci je, že tihle, „xenofobové“, „extremisté“, „ruští švábové“, „náckové“ a „dezoláti“, kteří si na nic nehrají, pročež se řídí pouze svým zdravým selským rozumem, se z dlouhodobého hlediska vykazují lepšími politickými instinkty než celá ta namistrovaná, leč popletená „vyšší“ střední vrstva.
Až zase budete nevěřícně kroutit hlavou, jak je možné, že někdo volil takový materiál, jaký se opět ve sněmovně předvedl onou antiokamurovskou kanonádou, buďte, prosím, ke svým popleteným spoluobčanům shovívaví. Mnozí z nich netuší, nevědí, nedomýšlejí, co činí. Někteří z nich třeba časem prozřou. Naděje umírá poslední.     (Čtěte na stránkách Deníku TO)

Svět, ve kterém se většina institucí nachází ve stavu kolapsu ..... Lidé nedůvěřují istitucím, které dříve považovali za důvěryhodné, ne proto, že by nechtěli, ale proto, že to vyžaduje popření vlastního rozumu. Příklad transgender mánie.
O progresivních pošetilostech
Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra
Bret Weinstein vyučoval evoluční biologii na univerzitě. V roce 2024 na slyšení v americkém Senátu řekl na adresu institucí současného světa toto:
Překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Pravda není a nebude
Od dob pandemie se ve veřejném prostoru objevil nový fenomén. Otázka, kterou bychom si měli položit, je jednoduchá. Co před lidmi skrývají? Odpověď je po malém zamyšlení zřejmá, ale znepokojující. Snaží se skrýt všechno. 
Pro vědce není běžné mluvit s jistotou. Jsou zvyklí prezentovat své myšlenky jako hypotézy, které musí být prokázány testem. Ovšem v tomto případě hovořím s jistotou. Společnosti je systematicky bráněno dobrat se pravdy. 
Všechny veřejné instituce, které by se měly věnovat hledání pravdy, se nacházejí ve stavu kolapsu. Odborníci ve všech oborech selhávají. Jednotlivci, kteří se postaví na odpor nebo se snaží vrátit institucím jejich původní poslání, jsou nuceni k poslušnosti.
Pokud se nepodřídí, jsou vytlačováni na okraj nebo vyhnáni. Ti, kteří stojí mimo zavedené instituce a sami se snaží hledat pravdu, čelí nemilosrdným útokům na svoji integritu a odbornost vedených institucemi, jejichž původnímu poslání se snaží dostát. 
Ráj lží
Žijeme ve lživém ráji.
Výzkumné týmy na univerzitách utrácejí obrovské sumy z veřejných peněz, aby dospěly k předem daným závěrům. Profesoři vyučují znalosti, které může každý nalézt na TikToku.
Kdysi hrdá média jako New York Times nebo Washington Post informují o důležitých událostech dávno poté, co se stanou všeobecně známými. 
Úřad pro kontrolu pandemií je vynikajícím rádcem při ochraně vašeho zdraví, ale pouze pro lidi, kteří si uvědomují, že by měli dělat pravý opak toho, co doporučuje.
Ministerstvo vnitra se pokouší zřídit ministerstvo pravdy, které označí kritiku vlády za druh terorismu. 
Tolik Bret Weinstein v roce 2024.
Transgedender jako móda?
Wall Street Journal uveřejnil koncem října provokativní článek o transgenderismu. Jeho titulek zněl: „Důkazy podporují hypotézu, že fenomén transgenderu je výsledkem sociálního tlaku.”
Autorem textu je Colin Wright, bývalý vědec z univerzity, který musel odejít z akademického života poté, co se postavil proti většinovému názoru na transgender. V článku popisuje historii svého konce akademické kariéry.
V roce 2020 zveřejnil deník Guardian informaci ze Švédska o nárůstu genderové dysforie mezi mladistvými ve výši 1.500 % za posledních deset let. Colin Wright informaci komentoval dvěma slovy: sociální tlak.
Během několika hodin ho kolegové z akademické obce označili za transfobního fanatika. Následně musel opustit svoje místo a vedení univerzity varovalo ostatní školy, aby mu nenabízely místo. Jeho akademická kariéra skončila.
Přitom jeho dvouslovný komentář nebyl výkřikem do tmy, ale odkazem na studii z roku 2018, která popisuje nárůst transgender osob ve skupinách mladistvých krátce poté, co se ve skupině objeví první transgender osoba. Nejpravděpodobnější hypotézou jevu je podle autorky studie sociální „nakažlivost”. Nejedná se o nový koncept, neboť podobný fenomén byl již dříve popsán u poruch příjmu potravy mezi dospívajícími dívkami.
Myšlenka sociální nakažlivosti se setkala s obrovským odporem, protože je v rozporu s progresivní ideologií, podle které je „genderová identita” vrozená a neměnná vlastnost. Lidé se rodí s identitou, která je v rozporu s jejich biologickým pohlavím. To je základní předpoklad pro lékařskou praxi, podle níž je v takovém případě řešením hormonální terapie a chirurgické zákroky, které jako jediné ochrání občanská práva občanů s poruchami genderové identity. 
To je zkušenost bývalého akademika Colina Wrighta.
Trend se obrací?
V říjnu se také objevily informace, podle kterých došlo v USA k dramatickému poklesu podílu osob, které se identifikují jako transgender. Jejich podíl klesl podle jednoho výzkumu o polovinu za poslední dva roky. Jeden z psychoterapeutů komentoval výsledky výzkumu tak, že mladí lidé si možné uvědomili, že není nutné, aby každou změnu svých pocitů označovali za novou identitu.
Co etika?
V roce 2024 unikly informace ze světové organizace WPATH, která je považována za lékařskou autoritu v oblasti transgender péče. Data zpracovala novinářka Mia Hughes do veřejně přístupné zprávy. Podle ní obhajuje organizace WPATH riskantní lékařské zákroky na mladistvých bez zvážení alternativní psychiatrické péče. Podle interní komunikace si je vědoma toho, že porušuje pravidla lékařské etiky, protože neseznamuje mladé lidi s celoživotními dopady změny pohlaví.     (Čtěte na stránkách Sýr zdarma)

10.11. 2025     Finský politik varuje šéfa NATO: Přestaňte vyzbrojovat Ukrajinu, nebo riskujete jadernou válku ...... Armando Mema, člen finské strany Aliance svobody, v neděli řekl, že generální tajemník NATO Mark Rutte by měl přestat dodávat zbraně na Ukrajinu, aby se vyhnul jaderné válce. "Ministr Rutte by měl přestat posílat zbraně na Ukrajinu, pokud se skutečně obává jaderné války. NATO by se mělo přestat rozšiřovat na Ukrajinu, pokud nechceme skončit v jaderné válce," řekl Mema v pořadu X.

Rutte, navzdory svým údajným obavám z jaderné rétoriky, "zapomněl pokárat" belgického ministra obrany Theo Franckena za jeho hrozby, že "vyhladí Rusko jadernými zbraněmi," dodal Mema.

V sobotu Rutte řekl novinám Welt am Sonntag, že NATO má v úmyslu klást větší důraz na své jaderné schopnosti, aby v budoucnu účinněji odstrašila protivníky. Řekl, že Rusko používá "nebezpečnou a bezohlednou jadernou rétoriku" a lidé na Západě by neměli panikařit, protože NATO má silný jaderný odstrašující prostředek, který pomáhá zachovat mír.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Rusko se neohánějí svými jadernými zbraněmi, ale provádí politiku jaderného odstrašení. Ruský ministr obrany Andrej Bělousov řekl, že destruktivní akce Západu podkopaly základy konstruktivního dialogu mezi jaderně vyzbrojenými zeměmi.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že ve strategické sféře se nahromadila řada přetrvávajících problémů, které souvisejí především s destabilizujícími doktrinálními přístupy a vojensko-technickými programy západních zemí.      (Sputnik Globe)

Stoletý britský veterán se téměř rozplakal a prohlásil, že ty životy jeho kamarádů za II. sv. války, které položili za svobodu proti nacismu v Evropě, za to nestály, když vidí, co se dnes stalo s Velkou Británií! Nejen americká aktivistka, ale i český influencer si již všiml, že jsme zaplavováni muslimy! Izajášovo proroctví je vneseno do Projektu Muslimského bratrstva z dílny Mosadu! ..... Stoletý britský veterán se téměř rozplakal a prohlásil, že ty životy jeho kamarádů za II. sv. války, které položili za svobodu proti nacismu v Evropě, za to nestály, když vidí, co se dnes stalo s Velkou Británií! Nejen americká aktivistka, ale i český influencer si již všiml, že jsme zaplavováni muslimy! Izajášovo proroctví je vneseno do Projektu Muslimského bratrstva z dílny Mosadu!
Velká Británie si v neděli 9. listopadu připomněla tzv. Remembrance Day, kterým si země připomíná účasti svých vojáků v různých válkách v historii a britská televize ITV si pozvala do studia 100-letého veterána z bojů za II. sv. války. Alec Penstone však šokoval oba moderátory, když prohlásil, že jeho vzkaz Britům k tomuto dni spočívá v tom, že oběti jeho kamarádů, kteří položili své životy za svobodu Velké Británii v boji proti německému nacismu, za to podle něho nestály. V ten okamžik ve studiu a v režii ITV spadly hodiny ze zdi.
Když se moderátor Aleca ptal, proč má takový názor, že ty oběti za to nestály, tak mu stoletý veterán odpověděl, že když se dnes podívá na to, co se děje v jejich zemi se svobodou, tedy ve Velké Británii, tak to podle něj za ty položené životy za II. sv. války nestálo, protože podle jeho slov ani tehdy, když Evropa byla pod okupací nacistického Německa, tak ani tehdy prý nebyla v Evropě taková nesvoboda, jaké je teď ve Velké Británii.
Oba dva moderátoři to zahráli do pozice, že je jim to líto, že to tak cítí, a že udělají vše proto, aby se to zlepšilo, ale bylo okamžitě jasné, že tohle nebylo ve scénáři, to nebylo dohodnuto a rozhovor byl poté za chvíli ukončen [1], když Alec dostal od vojenských mažoretek a zpěvaček cédéčko s nahrávkami vojenských písní.
Podle proroctví muslimové zaplaví celý křesťanský svět a dovedou ho ke zničení
Velká Británie se totiž proměnila na koncentrační tábor, kde policie zakazuje svobodu slova. Policie dělá domovní razie za příspěvky na sociálních sítích kritizující migraci a násilnosti muslimů. Starosty britských měst se stávají muslimové.
Vznikají šaría soudy po celé Velké Británii, postupně ovládají okrskové policie, ovládají školní rady, ze školních kuchyní mizí vepřové maso a nejrozšířenějším jménem novorozenců ve Velké Británii je Mohamed. Tento proces se postupně kopíruje do Evropské unie a nyní i do USA, kde nově zvoleným starostou New Yorku je ugandský muslim a komunista Zohran Mamdani [2].
Děsivý výklad rabínů o zničení Edomu - Západní křesťanské civilizace v čele s USA!
Už před časem jsme na Aeronetu publikovali článek [3] o tom, že celá západní civilizace čelí plánu na likvidaci Edomu, který vychází z tzv. Izajášova proroctví. Nejlépe o tom hovořil ve videu výše rabín Alon Alava v čase videa od 05:22 a dále informace o kapitole 62 proroctví Izajáše. Je třeba říct, že toto proroctví je nyní aktivně naplňováno v celém světě kolektivního Západu, v celém tzv. křesťanském světě, který rabíni nazývají Edom.
Ten je nástupnickou říší předchozí Římské říše. Součástí toho proroctví je zamoření celého křesťanského světa muslimy, a k tomu slouží migrace a rovněž Migrační pakt, jeden z nejzločinnějších paktů podepsaný Vítem Rakušanem. Tento pakt přitom začne platit již 1. června 2026, tedy prakticky za cca. necelých 8 měsíců.
Projekt Velké výměny běží v celém Edomu naplno!
Nasunování muslimů do Evropy je součástí tohoto plánu likvidace Edomu a povinně se na něm podílí všechny vlády zemí Edomu a není dovoleno, aby se někdo dlouhodobě neúčastnil. Jde o proces tzv. Velké výměny (The Great Replacement), který již plně běží právě ve Velké Británii.
Muslimové vyměnili křesťany na postech starostů měst, na postech náčelníků okrskových policií, na postech ředitelů školských rad, na postech ředitelů rádií, televizí atd. A co je nejhorší je to, že kdokoliv se pokusí tomuto procesu Velké výměny zabránit, nebo ten proces jen kritizovat, je okamžitě zatčen, je zahájen a je uvězněn. A co je vrcholem teroru v Británii? Zákaz vyvěšování britských vlajek! Je to trestáno jako projev xenofobie vůči muslimům!
Projekt na zaplavení Edomu muslimy běží na plné obrátky!
Tohoto procesu Velké výměny si všímají už i čeští influenceři a třeba Jan Klein k tomu natočil krátké video, jakým způsobem muslimové, úplně stejně jako ve Velké Británii, obsazují řídící pozice v USA a v dalších státech. Hovořil o tom, že ten proces vychází z tzv. “Projektu” Muslimského bratrstva, což je dokument [4] z roku 1982, jehož autorství je považováno za podvrh, který byl vytvořen Mosadem.
Je to extrémistický dokument, který popisuje návod, jakým muslimové mají převzít kontrolu na zeměmi západního světa. Je to neuvěřitelné, ale v tom projektu je přesně a doslova opsáno proroctví z židovského Tanachu, z Izajáše a je rozepsáno do dvanácti akčních bodů.     (Dále čtěte na stránkách AENews)

Pilot vysvětlil pravdu o přepínání telefonu do režimu letadlo ..... Jeden z pilotů prozradil, co se skutečně stane, když po nástupu do letadla nepřepnete telefon do režimu letadlo.
Všichni víme, jak důležité je zapnout režim letadlo před odletem letadla – a kdybychom náhodou zapomněli, letušky nás obvykle důrazně upozorní.
Co vlastně režim letadlo dělá?
V podstatě zastaví připojení vašeho zařízení k síti, což znamená, že nemůžete telefonovat ani přijímat zprávy, ani používat internet.
Je to důležitá bezpečnostní funkce, protože zabraňuje tomu, aby rádiové vlny vysílané ze zařízení ovlivňovaly navigační a radarové zařízení letadla.
Advertisements
Podle cestovního pojištění Allianz může také rušit sluchátka pilotů. V USA, kde je přepnutí telefonu do režimu letadlo během letu vlastně zákonem, předpisy vysvětlují:
„Mobilní telefony instalované v letadlech, balónech nebo jiných typech letadel nebo na jejich palubě se nesmí používat, pokud jsou tato letadla ve vzduchu (nedotýkají se země). Jakmile letadlo opustí zem, musí být všechny mobilní telefony na jeho palubě vypnuty.“
Jak moc je to důležité?
Jeden pilot a TikToker @PerchPoint, promluvil o tom, co se stane, když zapomenete přepnout telefon do režimu letadlo.
Ve videu uvedl: „Víte, že je to velmi důležité? „Pokud zapomenete přepnout telefon do režimu letadlo, ne, není to konec světa, letadlo nespadne z oblohy a ani to nenaruší systémy na palubě.“
To však rozhodně neznamená, že byste ho neměli zapínat, přičemž pilot dodal:
„Pokud máte letadlo se 70, 80, 150 lidmi na palubě a i telefony tří nebo čtyř lidí se začnou snažit navázat spojení s rádiovou věží pro příchozí hovor, vyšle to rádiové vlny,“ dodal.
„Existuje možnost, že tyto rádiové vlny mohou rušit rádiové vlny náhlavní soupravy, kterou používají piloti.“
Pilot dále vzpomínal na jednu konkrétní zkušenost, kdy kvůli rušení sotva slyšel zprávy ve své náhlavní soupravě.
„Znělo to trochu jako komár v uchu,“ vysvětlil.
„Jak jsem řekl, rozhodně to není konec světa, ale je to dost nepříjemné, když se snažíte opsat instrukce a zní to, jako by kolem létala vosa nebo něco podobného. „Takže kdyby vás někdy zajímalo, proč musíte zapnout režim letadlo, tak právě proto.“     (Čtěte na stránkách AC24)

Už za pár dní EU rozběhne své nové „ministerstvo pravdy“ ..... Vzhledem k tomu, jak silně orwellovský se již stal život pod kuratelou této organizace, se jinak ani nový centrální cenzorský úřad nazývat nedá.
Vždyť i jeho samotné pojmenování se nese v duchu jakoby převzatém z knihy 1984: „Centrum pro demokratickou odolnost.“ Dát podobný název úřadu, jehož jedinou činností je cenzura „závadných“ názorů, je skutečně velmi orwellovské.
Demokratická odolnost se tedy ověřuje tím, že zakážete názory, které nejsou pohodlné a ponecháte pouze ty, které schválí „strana a vláda.“
A nový úřad by údajně neměl sloužit jen v rámci EU, ale globálněji, tedy již nyní EU vyzývá země mimo EU, které o to mají zájem, aby se přidaly. Asi nikoho neudiví, že jako první se k tomuto cenzorskému počinu přidalo Starmerovo Spojené království.
Evropská unie údajně pomocí tohoto nového úřadu plánuje bojovat proti šíření dezinformací, o kterých Brusel tvrdí, že by mohly narušit důvěru v demokratické systémy.
Podle uniklého dokumentu, který měl k dispozici deník Guardian, EU zintenzivňuje úsilí o spuštění centralizovaného centra pro monitorování a boj proti tomu, co nazývá zahraničními „dezinformacemi.“
Návrh se setkal s ostrou kritikou ze strany USA, jejichž ministerstvo zahraničí jej označilo za „orwellovský“ a dodalo, že „cenzura není svoboda.“
Kritici již dlouho varují, že bruselské iniciativy vedou k institucionalizaci režimu cenzury.
Podle návrhu Evropské komise, který má být zveřejněn 12. listopadu, bude tzv. Centrum pro demokratickou odolnost fungovat jako součást širší strategie „demokratického štítu,“ kterou předložila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 (pozn.: spoluautorkou je Jourová).
Účast v centru bude dobrovolná a Komise uvítala „podobně smýšlející partnery“ mimo blok, včetně Spojeného království a zemí usilujících o vstup.
Návrh obviňuje Rusko z eskalace „hybridních útoků“ šířením falešných narativů a zároveň poukazuje na Čínu jako na další hrozbu a tvrdí, že Peking využívá PR agentury a influencery na sociálních sítích k prosazování svých zájmů v celé Evropě.
„Šířením klamných narativů, někdy zahrnujících manipulaci a falšování historických faktů, se snaží narušit důvěru v demokratické systémy,“ citoval Guardian dokument, ačkoli ten poskytl jen málo podstatných důkazů.
Komise tento krok označuje za obrannou reakci na zahraniční vměšování a jako příklad uvádí kontroverzní zrušení rumunských prezidentských voleb v roce 2024.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov však poznamenal, že to byla EU, konkrétně francouzská tajná služba, která na něj během voleb v Rumunsku a Moldavsku vyvinula tlak, aby cenzuroval konzervativní obsah.
Durov pak a odsoudil EU za vedení „křížové výpravy“ proti svobodě projevu.
Nové centrum se rozšíří do rostoucí sítě nástrojů EU pro monitorování a moderování informací a očekává se, že bude spolupracovat s cenzory, tedy takzvanými ověřovateli faktů a dokonce bude koordinovat činnost s online influencery s cílem propagovat obsah v souladu s politikou Bruselu.
Návrh dokonale zapadá do širšího rámce prosazování zákona EU o digitálních službách, který nařizuje odstranění „škodlivého obsahu“ a vyvolal ostrou kritiku ze strany zastánců svobody projevu.
Washington, za Bidena partner ve společném monitorování „dezinformací“ prostřednictvím dnes již neexistujícího Centra pro globální angažovanost (Global Engagement Center), se od regulačního tlaku EU distancoval.
Ministerstvo zahraničí USA nedávno označilo iniciativy bloku za „orwellovské“ s tím, že „cenzura není svoboda“ a varovalo, že taková opatření slouží pouze k ochraně evropských vůdců před jejich vlastními lidmi…
Mimochodem, co naše budoucí vláda? Přidá se k této cenzurní mašinérii?     (Čtěte na stránkách Necenzurovaná pravda)

Pár poznámek na slovní provokace předsedy ukrajinského parlamentu ..... Šílenství  započaté  Fialovou vládou vyvěšováním ukrajinské vlajky  kde se jen dá  neskončilo, naopak dostalo nový impuls  a  rozměr.
    Předseda  ukrajinského  parlamentu  Ruslan   Stefančuk  sundání ukrajinské vlajky, které  provedl  nový předseda Tomio  Okamura  z budovy  Sněmovny  označil  pochybným  činem.  Dlouho na sebe  nenechala  čekat ani slovní  reakce  fanatických  ukrajinofilů  končícího  pětikoaličního  politbyra , kdy  Tchaiwanský  senátor Vystrčil  napsal , že se stydí za Okamuru  a prodavačka mobilů MPA  ukrajinské straně poděkovala za zastavení ruského agresora na svém území.
Ke  slovní provokaci  předsedy ukrajinského parlamentu Ruslana  Stefančuka pár poznámek.
Jaká vlajka  bude  viset na budově českého parlamentu  nebude  rozhodovat cizinec.
V  případě , že to myslí s vítězstvím své země ukrajinský protějšek vážně, pak ať  svou starost  upře k návratu svých dezertérů do  své vlasti.
Je  zbytečné se ptát, zda na jejich Parlamentu  visí vlajky alespoň  těch států, které jim nejvíce  pomáhají, tedy i vlajka ČR
Ukrajina, která je vnímána jako zkorumpovaná a nefunkční země  má nejvyšší čas přijímat rozhodná opatření proti těmto jevům, v případě  naplnění svého přání stát se plnohodnotným členem EU  do konce roku 2030.
  Nejen  mladí  Ukrajinci  zbytečně pokládají  své životy za své politické představitele, prezidenta bez mandátu Zelenského,  předsedu Parlamentu Stefančuka a dalších, jejichž  politická rozhodnutí jsou ovlivněna nikoliv zájmy Ukrajiny, ale zájmy KoZa.     (Čtěte na stránkách Pokec24)

Neuvěřitelné, ale nepřekvapivé ..... I když je po volbách, Pětikoalice si stále myslí, že dále vládne. Možná jí Hrad dává nějakou informaci o tom, že vítěze k moci jen tak nepustí, případně že bude předání vlády oddalovat. Protože jinak je jen těžko vysvětlitelné, proč nejsou ochotni předat Strakovku a ministerstva. Naopak by to vysvětlovalo jejich nepřehlédnutelnou drzost a absenci ochoty dodržovat zákony.
  Taškařice kolem předání připraveného národního rozpočtu spojená se snahou o vydírání je nejen dlouhá, ale i trapná. Je to podobné, jako by dítě nechtělo doma ukázat vysvědčení, i když školní rok skončil. Třeba právě proto, aby nebylo vidět množství pětek, které na něm je. A že jich je po čtyřech letech drancování státu plný list, to už je dávno zjevné. Absolutní neochota přiznat je se stala něčím, co tu ještě nikdy nebylo. Vládu předávalo už hodně předchůdců, dokonce i komunistům či právě oni dále, ale situaci, kterou vytváří vzoroví liberálové, je naprosto odstrašující. Ve skutečnosti přesně vystihuje vše podstatné dějící se kolem nás. Diktatura Evropské komise, absolutní moc předaná její předsedkyni, nulová sebereflexe a neochota vnímat naprosto tragické dopady vyloženě špatných rozhodnutí. To vše spojuje Leyenovou s Fialovo vládou a stranami, z nichž vzešla, s osazenstvem Pražského hradu i s celou mediální scénou.
  Samotná koncepce EU byla kdysi vcelku zajímavá a mohla být pro kontinent přínosnou. Bohužel po pár letech existence se vše zvrhlo k postupnému vykrádání nových členských států těmi původními. Ve zkratce, Západ si za příslušnost k němu nechal pořádně zaplatit. Cenou za modrou vlajku s hvězdami na našich úřadech i poznávacích značkách je naprosto vydrancovaná Česká republika momentálně se raketově zadlužující. Po komunistech tu zůstalo mnohé, ne vždy v nejlepším stavu, ale pořád jsme byli nejbohatším státem Východního bloku, minimálně zadluženým a téměř samostatným. Politici, kteří přišli po tzv. Sametové revoluci, se na propadu podílejí od počátku. Někteří možná měli ideály podobné jako občané, ale zjištění, jak snadno jde stát rozprodat či na něm parazitovat, je postavilo do pozice, která jim dala pocit nadřazenosti a beztrestnosti. A dle toho jejich hospodaření s naší zemí vypadá.
  Současnost je děsivá a Fiala je unikátní postavou v naší době. Prolhanější premiér tu skutečně ještě nebyl, větší spojení s mafií, než ve kterém je dosluhující ministr vnitra Rakušan, se nekonalo ani v proslulých Devadesátkách. Také hon na politické oponenty či konkurenci prováděný bývalými vládními stranami a liberálními médii pokračuje i po předvolebních kampaních a někteří se neštítí ničeho. Zásahy do soukromí, rýpání se v minulosti i velmi dávné, ochrana provokatérů, to vše navazuje na chování tvrdého prounijního jádra, k němuž se hlásí i umělci, novináři či dokonce vládou jmenovaný „koordinátor“ strategické komunikace Foltýn vrátivší se opět na Hrad. Pojmenovávání odpůrců či lidí s jiným názorem jako dezoláti, dezinformátoři, ruské děvky a podobné už je jen špičkou ledovce. Novotný, Oganesjan, Pšenák, Blujová, s nimi se fotící politici STAN či mladý Neruda, ale i Chvilky pro demokracii a další podobné partičky si užívají jak pozornosti, tak i nezájmu policie.
  Pro eurohujerské liberály pracuje i bohatě dotovaný politický neziskový sektor ovlivňující i výuku ve školách. V tomto prostředí tedy neudivuje směřování mládeže a její inklinování k evropskému liberalismu. Sice už překonanému, ale o to více kolem sebe kopajícímu. Důkazem je „boj“ o Ukrajinu, ukrajinské vlajky, LGBT, Migrační pakt. A také to, s jakou vehemencí jsou diskreditováni Babiš, Turek, Okamura a nově i Rajchl. Nezapomínejme na všechny tendenční moderátory politických debat, chování médií a hysterii poražených. Čeká nás ještě mnoho hnusného, nelogického a destrukčního. O to více je třeba vyslovovat podporu těm, kteří se všemi těmi lumpárnami bojují. Teď jde o všechno.     (Čtěte na stránkách iNadhled)

Biologička prehovorila, ako jej Pfizer zatajil expozíciu modifikovanému vírusu a vyhrážal sa jej rodine ..... V interview pre portál The Defender hovorila molekulárna biologička Becky McClainová o svojej novej knihe s názvom „Odhalené: Vedkyňa zo spoločnosti Pfizer bojuje proti korupcii, klamstvám a zrade a stáva sa oznamovateľkou biologického nebezpečenstva“.
Kniha odhaľuje nebezpečné bezpečnostné nedostatky a firemné utajovanie v laboratóriách s biologickým hazardom spoločnosti Pfizer, McClainovej desaťročie trvajúci boj o vydanie zdravotných záznamov a snahu o spravodlivosť po tom, čo bola nakazená geneticky modifikovaným lentivírusom.
Biologička, ktorá informovala o nekalých praktikách, tvrdí, že Pfizer zatajil, že bola vystavená umelo vytvorenému vírusu a vyhrážal sa jej rodine
Molekulárna biologička Becky McClainová začala prejavovať obavy o bezpečnosť už v roku 2000, krátko po tom, čo začala pracovať v laboratóriu s biologicky hazardnými materiálmi úrovne 2 spoločnosti Pfizer v americkom Connecticute.
O tri roky neskôr, po tom, čo vedenie nedokázalo problémy s bezpečnosťou vyriešiť, bola McClainová vystavená geneticky modifikovanému lentivírusu vytvorenom pomocou technológií na pridávanie nových funkcií, vďaka ktorým bol vírus infekčnejší a patogénnejší.
Expozícia vírusu jej spôsobila invaliditu s množstvom závažných príznakov, vrátane necitlivosti, periodickej paralýzy, bolesti a ďalších neurologických problémov.
Lekári nedokázali diagnostikovať ani účinne liečiť jej stav, pretože Pfizer odmietal prezradiť, čomu bola vystavená s odvolávaním sa na „obchodné tajomstvo“.
Incident uvrhol McClainovú do desaťročia trvajúceho boja za pochopenie svojej choroby a získanie záznamov o expozícii, aby mohla vyhľadať náležitú liečbu. Počas svojho boja sa stala oznamovateľkou a čelila hrozbám spoločnosti Pfizer voči nej aj rodine.
Vo svojej novej knihe McClainová opisuje, ako firme prezentovala obavy týkajúce sa bezpečnosti na pracovisku, ako bola vystavená nebezpečnému vírusu, ako roky bojovala proti spoločnosti Pfizer na súde a ako odolávala opakovaným pokusom spoločnosti umlčať ju. Nakoniec však dosiahla právne víťazstvo.
McClainová odmietla podpísať dohodu o mlčanlivosti – a to aj po tom, čo ju Pfizer vyhodil z práce, obťažoval ju a vyhrážal sa jej. McClainová sa tak stala jednou z mála ľudí, ktorí môžu svoj príbeh zdieľať verejne.
Vo svojej knihe odhaľuje korupciu, ktorá podľa nej pretrváva nielen v spoločnosti Pfizer, ale aj v celom farmaceutickom priemysle a regulačných orgánoch, ktoré ho majú brať na zodpovednosť – od Úradu pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci (OSHA) cez Úrad pre kontrolu potravín a liečiv (FDA) až po federálne súdy.
Obhajca bezpečnosti spotrebiteľov Ralph Nader vo svojom predslove ku knihe napísal:
„Žiadny všeobecný opis tejto knihy nedokáže vyjadriť hrôzu a detaily toho, čo Becky McClainová a jej manžel Mark prežili z rúk spoločnosti Pfizer, čo jej v priebehu rokov umožňovala tajná dohoda s vládnymi úradníkmi.
Pred rozsudkom aj po ňom táto firma používala násilné odvetné taktiky, zaraďovanie na čierne listiny, vyhrážky, obťažovanie, neoprávnenú výpoveď zo zamestnania, utajovanie a požiadavky na úplné umlčanie.
Tieto taktiky boli navrhnuté tak, aby zabránili tomu, že sa jej prípad rozhorí do celonárodnej výzvy na reguláciu schválenú Kongresom vo forme prísnych inšpekcií biolaboratórií a povinných prísnych bezpečnostných/zdravotných noriem. V tomto smere spoločnosť Pfizer a bioinžiniersky priemysel uspeli.“
„Ak dokumentujete problémy biologickej bezpečnosti alebo o nich hovoríte, ste prepustení.“
V rozhovore pre portál The Defender McClainová uviedla, že si bezpečnostné problémy všimla hneď, ako začala pracovať v laboratóriu.
„Nemali sme žiadnu miestnosť na oddych, žiadnu bezpečnú miestnosť na oddych. Mali sme nebezpečné kancelárie. Mali sme nesprávne protokoly biologickej izolácie s použitím infekčných materiálov,“ povedala.
A hoci laboratórium nebolo bezpečné, vedenie firmy to ešte zhoršilo tým, že vštepovalo kultúru strachu každému, kto sa odvážil poukázať na možné bezpečnostné problémy.“
McClainová povedala, že väčšina vedcov v laboratóriu zdieľala jej obavy, ale manažéri to povedali jasne: „Ak zdokumentujete problémy biologickej bezpečnosti alebo o nich budete hovoríť, ste vonku.“
Vedci v laboratóriu pracovali na biotechnológiách meniacich genóm, pričom vytvorili vírusy schopné vstúpiť do buniek a zmeniť ich genómy.
Po viacerých bezpečnostných incidentoch, vrátane jedného, ​​ktorý spôsobil zdravotné problémy niekoľkým vedcom, McClainová jedného rána vošla do laboratória a našla na svojom osobnom pracovnom stole „neporiadok“. Jej šéf a jeden nezaškolený vedec tam cez noc nechali neporiadok po nebezpečnom experimente bez McClainovej vedomia.
O mesiac neskôr sa ten nezaškolený vedec opýtal McClainovej, či vie niečo o lentivírusoch, čo je skupina vírusov, ktorá zahŕňa aj HIV a FIV (vírus mačacej imunodeficiencie).
McClainová v tom čase už pociťovala necitlivosť na jednej strane tváre, čo neurológ naznačil ako možný začiatok sklerózy multiplex. Vtedy si uvedomila, že pravdepodobne bola vystavená modifikovanému lentivírusu a požiadala vedca, aby zistil viac o jeho nebezpečnosti.
Vrátil sa „trochu nervózny“ a povedal jej, že vírus, s ktorým pracovali na jej stole, je bezpečný a vraj nie je infekčný pre ľudí.
Tento rozhovor predstavoval začiatok McClainovej snáh získať záznamy o tom, čomu presne bola vystavená. Pfizer jej ich však odmietol poskytnúť s tým, že „obchodné tajomstvá majú prednosť pred jej právom na tieto informácie“.
Keď sa jej stav ešte viac zhoršil, McClainová odišla na nemocenskú, no Pfizer ju nasledne hneď prepustil. McClainová bola šokovaná, pretože predpokladala, že zákonník práce ju pred výpoveďou počas práceneschopnosti chráni. Ako uviedla:
„Nedokázala som sa domôcť lekárskej starostlivosti na svoju chorobu, ktorá bola záhadnou, pretože tieto geneticky modifikované vírusové technológie boli navrhnuté tak, aby spôsobovali nové choroby.
Keď som navštívila lekárov, nikto nevedel, čo sa so mnou deje. Všetci mali strach a nevedeli vysvetliť moju chorobu.
S manželom sme sa báli, že zomriem. Nakoniec sa to stalo veľmi, veľmi, veľmi, veľmi vážnym. Začalo to znecitlivením ľavej strany tváre, potom pribudli bolesti ľavej čeľuste, zápal trojklanného nervu, bolesti hlavy, bolesti chrbtice a nakoniec ochrnutie.“
„Vedci nemajú slobodu prejavu“
McClainová sa obrátila so žiadosťou o pomoc na OSHA (inšpektorát práce) a predložila zhromaždené dokumenty odhaľujúce závažné porušenia bezpečnosti v laboratóriu. OSHA jej odmietla pomôcť s prístupom k záznamom o jej expozícii vírusu a ani nevykonala bezpečnostnú kontrolu laboratória.
„OSHA je teraz kontrolný úrad pod kontrolou farmaceutického priemyslu,“ povedala McClainová.
„Pod jednou strechou vykonávajú dohľad na základe približne 24 rôznych zákonov o oznamovateľoch, čo uľahčuje odvetviu kontrolu nad OSHA. Je ľahké mať tento úrad pod kontrolou. Dosadíte tam vedúceho pracovníka pôvodom z farma brandže, ktorý bude dohliadať na OSHA, a zároveň získate kontrolu nad uplatňovaním všetkých zákonov a vyšetrovaniami oznamovateľov.“
Keďže úrad OSHA odmietol poskytnúť podstatnú pomoc, McClainovej ďalší krok bol jasný.
„Jediným právnym prostriedkom na získanie záznamov o mojej expozícii vírusu bolo podať občianskoprávnu žalobu na základe zákona o oznamovateľoch,“ povedala.
Počas tohto procesu sa McClainová stretla s nespočetným množstvom ďalších vedcov v podobných situáciách.
„Vedci nemajú slobodu prejavu,“ povedala a uviedla príklady vedcov, ktorí boli počas pandémie Covidu-19 cenzurovaní a očierňovaní ako „antivaxeri“, pričom len vyjadrovali legitímne obavy o bezpečnosť.
Nedávne vyšetrovanie portálu The Defender zistilo, že úrad OSHA povedal zamestnávateľom v zdravotníctve, aby nehlásili nežiaduce reakcie zamestnancov na vakcíny proti ochoreniu Covid-19, ale aby naďalej hlásili poškodenia zdravia spôsobené všetkými ostatnými vakcínami.
Pfizer spustil „odvetné opatrenia cez zadné vrátka“ zameraním sa na manžela McClainovej
Počas jej dlhého právneho boja sa Pfizer neúnavne snažil prinútiť ju podpísať dohodu o mlčanlivosti. Odmietla, pretože vedela, že podpísanie by ju stálo páku, ktorú potrebovala na prístup k informáciám o svojej expozícii vírusu.
Spoločnosť spustila to, čo McClainová nazvala „odvetnými opatreniami cez zadné vrátka“, zameraním sa na jej manžela, ktorý pracoval na Úrade pre potraviny a liečivá (FDA) v Connecticute.
„Dva mesiace pred súdnym procesom si môjho manžela zavolali do kancelárie a povedali mu, že ak ma nedonúti dohodnúť sa s Pfizerom, príde o prácu,“ povedala McClainová.
Táto hrozba manželský pár vydesila, pretože McClainová bola extrémne chorá a obaja boli úplne odkázaní na jeho príjem.
„Myslela som si, že Pfizer nemôže mať takýto dosah… môj manžel pracuje pre vládu. Ale mali,“ uviedla McClainová.
Jej manžel ju odmietol prinútiť podpísať dohodu o mlčanlivosti. Avšak po tom, čo čelil rôznym falošným obvineniam napriek svojej bezchybnej 18-ročnej pracovnej histórii ako dekorovaný úradník, opustil FDA.
McClainová nakoniec v roku 2010 vyhrala súdny spor o slobode prejavu ako oznamovateľka v súdnom procese s porotou, hoci neskoršie odhalenia ukázali, že sudkyňa mala finančný konflikt záujmov.
Súd prikázal Pfizeru vyplatiť McClainovej ušlú mzdu za 10 rokov spätne, no nepriznal jej žiadnu kompenzáciu za ujmu z publicity, choroby alebo utrpenia. Pfizer navyše nebol povinný vykonať nápravu svojich bezpečnostných protokolov v laboratóriách.
Hoci McClainová nikdy nezískala plný prístup k záznamom o svojej expozícii, získala ďalšie podrobnosti o víruse, ktoré vysvetľuje vo svojej knihe.
Dnes verejne obhajuje reformu farmaceutického priemyslu. Pre portál The Defender povedala, že si myslí, že je potrebné riešiť niekoľko kľúčových otázok. Ako uviedla:
„Po prvé, všetky dohody o mlčanlivosti súvisiace so zraneniami v laboratóriách a obavami o verejné zdravie a bezpečnosť by mali byť nezákonné. Verejnosť má právo vedieť o nebezpečenstvách v týchto laboratóriách, najmä v našom postpandémickom prostredí.“
Potom je potrebné reformovať OSHA. Je to úrad, ktorý uniesli.“
McClainová dodala, že úrad OSHA nemôže efektívne dohliadať na biotechnológie, pretože plne nerozumie vážnym a jedinečným bezpečnostným rizikám.
Podľa nej sa bezpečnostné problémy týkajú výskumu v oblasti biotechnológií v akademickej sfére, vláde aj súkromnom sektore, pričom každý má vlastný súbor predpisov, no súkromný sektor čelí najmenšiemu počtu pravidiel.
„V podstate potrebujeme lepšiu slobodu prejavu a ochranu oznamovateľov pre vedcov, lekárov a poškodených zamestnancov,“ hovorí McClainová.
„Nikto by nemal prejsť 10 rokmi pekla len preto, aby mal bezpečné pracovisko alebo aby chránil verejnosť tým, že sa zastáva profesionálnych štandardov.“     (Čtěte na stránkách Badatel)

Účel začal světit prostředky ..... Ovíkendu byl veřejný prostor naplněn pokusem o dehonestaci Jindry Rajchla skrze jakési pornovideo, které z ničeho nic měl k dispozici všem známý Oganesjan, jehož gang se fotil s Řeporyjcem Novotným i Vítem Rakušanem a o kterém si všichni myslíme, že ho Rakušan (spolu s BISkou) kryje. Tentokrát to ovšem Fialajugend poněkud přehnala, protože obtěžovali jeho nezletilou dceru před jeho domem, za což si vysloužili trestní oznámení a bude to mít dohru, protože Jindra si to nehodlá nechat líbit a slova podpory se mu dostalo i od jeho politických soupeřů.
Dokonce i PreVítek Rakušan, který se ještě před měsícem fotil s tímto gangem, začal najednou couvat a napsal na svých sockách, že to, co Oganesjanovci udělali Jindrovi Rajchlovi je za hranou. Jen Zdechovský se projevil jako Lidovec a vyzval Rajchla ke složení mandátu, protože „vyhrožoval chudákovi aktivistovi násilím.“
V podstatě jen sledujeme pokračování snahy o dehonestaci Babišových koaličních partnerů. S hnutím Stačilo! se antikampaní vypořádali už před volbami, po volbách nastoupili na Filipa Turka, teď na Jindru Rajchla a řekl bych, že ta nejlepší počítačová zařízení v této zemi, které by ji měly chránit před napadením zvenčí, teď na tři směny makají a hledají další kompra, aby nová koalice nakonec nevznikla. Vytvořte reputační problém a ODS se pak holt „obětuje“ a půjde do toho s hnutím ANO… Případně dostanou Motoristé neodolatelnou nabídku – Vojtěch Dobeš se přizná, že lhal, Turek bude očištěn a demoblok vezme Motoristy mezi sebe…
Před nějakým týdnem jsem tu psal o prokletí doby postfaktické. Jednak už nikdo ničemu nevěří a nebo je mu to úplně jedno. Jestli máme jako národ ještě něco společného, je to morální relativismus. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi a naopak. Půlka lidí se směje Jakubu Jandovi, druhá půlka se směje Jindrovi Rajchlovi. Půlka národa přeje Tušlovi a Čermákovi trest za obtěžování Kubka, druhá půlka bude přát stejný trest Oganesjanovu gangu za obtěžování Jindrovy dcery.
Tuto atmosféru vytvořila velká média. Jedněm nedovolit nic, popotahovat je za cokoliv a těm svým naopak cokoliv promíjet. Turek hajluje, Rajchl točil porno, Babiš unesl syna na Krym, Okamura sundal ukrajinskou vlajku. Dozimetr nic, bitcoiny nic, kampelička nic, Stanjurovo trucování s rozpočtem nic. Marie Benešová jako ministryně spravedlnosti si zasloužila plnou Letnou a plný mediální servis České televize, Pavel Blažek si zasloužil jednu noticku na fejsbůku Milionu chlívek a ticho po pěšině. Dezoláti, chcimíři a Andrej Babiš jsou absolutní zlo!
Dopadlo to, jak muselo. Přestalo to vadit, přestalo se tomu věřit, přestalo to hrát roli. Teď dokonce to „absolutní zlo“ vyhrálo volby… Národ už se rozdělil a už je mu jedno, že o Rajchlovi, Okamurovi a Babišovi mééédia říkají, že jsou nebezpeční, zlí a špatní. Dokonce je to jedno i v oprávněných případech, které bychom relativizovat neměli. Ne, nemluvím o domácím pornu, ale třeba o zapáleném autě v Chomutově, což byl důvod mého rozchodu se stranou PRO. Druhé straně ale také nijak nevadí, že u soudu s Dozimetrem zaznělo, že prachy vyvedené z Pražského dopravního podniku šly TOP 0,9% a hnutí STAN. Na volební preference to nebude mít vliv.
V roce 2021 ještě bylo milion voličů, kteří nechtěli tehdejší parlamentní strany. Nechtěli ani Babiše, ani Fialu, ani Okamuru, ani Jurečku či Bartoše. Teď už jich zůstalo jen asi tři sta tisíc. Příště jich nejspíš zůstane ještě méně. A ať chceme nebo nechceme, už jsme prostě zataženi do jednoho svého houfu. Stále méně je to pravice vs. levice a stále více je to progresivismus vs. konzervativismus. Dělící linie je stále přesněji dána a stále méně se dá překračovat. A vnější tlaky jsou natolik silné, že nás to vysloveně do toho morálního relativismu nutí. Komu z nás vadí, že má Orbán mnohem větší majetky, než na jaké si mohl v politice vydělat? Druhé straně také nevadí, že si Zelenský dobře vydělal na válce. Jde přece o všechno, vole!
A tak máme dvě absolutní zla. Proti jednomu káže páter Halík – upozorňuje všechny, že se za volbu Babiše či Okamury budou zpovídat před Božím soudem… a vyznívá to tak, že v tomto ohledu by náš nositel Tempeltonovy ceny mohl Pánaboha zastoupit a udělat ten soud ještě tady na zemi… včetně vyměření trestu.
Proti druhému absolutním zlu kážeme my a má podobu Uršuly Leyenové. Nejbizarnější mi přišlo, když Rakušan mluví o tom, že Rajchl je jeden z nejnebezpečnějších lidí, které zná… Člověk, kolem kterého se hromadí mrtvoly, mluví o nebezpečí v podobě Rajchla…
Někdy v posledních pěti letech začal účel světit prostředky. Není divu. Za humny je válka, Evropa upadá do bezvýznamnosti, Američané se stahují domů, Čína je na vzestupu, Rusko otevřeně vystoupilo proti Západu a obrátilo se na Východ, globální Jih se emancipuje… A naše republika leží zrovna na dělící linii.
Proto nevěřím v jinou možnost složení vlády, než tu, která je podepsána. Nejde to jinak. Turek si pamatuje, co mu udělala ZBISlava, Rajchl si bude pamatovat, co mu udělal Oganesjan, Babiš si pamatuje, co mu udělala Slonková a Bartoníček a Okamura má také na co vzpomínat. Já si také pamatuju, co na mě vytahovala Ivanka Svobodová. Všichni jsme spojeni stejnou zkušeností, všem se dostalo stejných sviňáren ze stejného zdroje. Tohle je prostě horší a svinštější než nějaké domácí porno nebo Čapí hnízdo. A lidem to nevadí. Na funkci to nebude mít vliv.
Ať si Petr Pavel zkouší, co chce, ať se Fiala kroutí, ať je Stanjura s rozpočtem jakkoliv dětinský, ať se Koudelkové snaží o jakékoliv další kompro, ať si zahraniční plátky píší, co chtějí. Už je to jedno. Před osmi roky ještě Merkelová mluvila Babišovi do složení vlády. Teď už to nejspíš fungovat nebude. Fronty se vyjasnily i zpřehlednily. Sice máme poměrný volební systém, ale vyvinul se v podstatě ve dva bloky, které si navzájem už nic nedarují. Mediální tlak na Motoristy či Rajchla dociluje přesného opaku a velká média už nemají moc nad druhou stranou. Žádnou.
Bohužel, ale ani my nemáme žádnou moc nad nimi.     (Čtěte na stránkách Vidlákovy kydy)

Chce se mi z vás zvracet pokrytci ..... Jste ubozí, když musíte klesnout tak hluboko, abyste někoho politicky zlikvidovali.
Chce se mi z vás zvracet. Z toho vašeho falešného moralizování. Z vás všech, kteří tady šermujete nějakým videem s Jindrou Rajchlem.
Morálka zdechla na úbytě a já se ptám: Tohle je ten svět, který chcete pro svoje děti? Vám se líbí, co všechno se pere veřejně? Špinavé prádlo se dře o valchu, co si říká veřejnost. Jste mi to ale banda pokrytců přímo na pozvracení! Banda, která si hraje na morální autority. Rádobyautority, které si říkají dokonce „pravdoláskaři“, ale v boji o politickou moc se neštítí zneužít cokoli.
Jak žijí oni? Já to nevím, protože se o to, co se děje za okny jiných lidí, nestarám. Ložnice by měla být tabu! No není. Občas se to dostane na veřejnost, třeba jako kauza Nečase s jeho milenkou, ke které si chodili politici se „všimným“, aby je pustila k Nečasovi. To je morálka jako prase! Chlastáte si vesele na večírku, zatímco na fakultě umírali mladí lidé. To je sakra morálka! Na záchodě v Parlamentu se válí kokain a mařena je Pirátům velmi blízká. Ať už je to v Poslanecké sněmovně, nebo v Evropském parlamentu. No fůj, chtělo by se říci, že? Tak si sáhněte sami do svědomí. Zneužívat v politickém boji i děti politiků je však už dost za hranou.
Co pohoršuje mě? Třeba fotka Pšenáka s Rakušanem, nebo pochlubení Novotného, že Oganesjanův „gang“ jsou jeho kamarádi a že je na to hrdý. Prase jedno, co si přeje smrt té polovině národa, co nechce válku, nechce platit cizí boje a chce žít v míru.
Vám se líbí sexuální potřeby pedofilů, nekrofilů, zoofilů, LGBTQ,  transek a všech možných pohlaví, ale švédská trojka je vrchol amorálního chování. Jasně. Vám nevadí, když Prahou chodí průvody, kde se plazí chlapi jako psi olizující koule svým pánům, a to před zraky dětí? Bordel v dětských hlavách když jim tvrdíte, že je 69 pohlaví. Děti vidí, slyší a hlavně odkoukávají vaše chování a pro ně to bude normální chovat se jako amorální prase. Tohle chcete?
Tahle společnost je nemocná a potřebujete léčebny jako koza drbání. Že jsem ostrá? A jaká mám být, když se snažím přežít vaše odporné žvásty, vaši zlobu, jízlivost, lhaní a další nešvary? Fuj, to je ale sebranka…
Jste ubozí, když musíte klesnout tak hluboko, abyste někoho politicky zlikvidovali. Vypovídá to jen o vaší vlastní neschopnosti nabídnout cokoli smysluplného. Protože slušná politika? Ta už se dneska nenosí. Dneska vítězí špína. A vy v ní očividně plavete rádi.     (Čtěte na stránkách Politikařina)

Michael Svatoš: Aby bylo na válku na Ukrajině, má být lékařská péče už dostupná jen pro “papaláše” a “pražskou kavárnu” ..... Aby bylo na válku na Ukrajině, má být lékařská péče už dostupná jen pro “papaláše” a “pražskou kavárnu”. Tzv. “Tuskův model zdravotnictví” – zrušení 1/3 malých nemocnic a omezení počtů regionálních lékařů.  Méně nemocniční péče, a delší doba čekání na vyšetření, i na operace. A léky proti rakovině pouze pro část pacientů. Vše, aby se ve zdravotnictví výrazně ušetřilo.  Co na to Andrej?
Šokující podzimní polská realita vyvolaná pro bruselskou progresivistickou politikou a maniakálním zbrojením tamní vlády, představuje vážné varování pro Čechy i Slováky, co je čeká, pokud se i jejich vlády vydají podobnou cestou.
Polsko hodlá v příštím roce utratit za veškeré své vojenské výdaje rekordních 4.8% HDP. Letos Polsko utratilo 4.5% HDP. V roce 2024 celkem 4%. V roce 2023 to bylo 3.8%. A mezi léty 2018 – 2022 Polsko do zbrojení nalévalo pravidelně 2% až 2.2% HDP.
Každý honosný líc, má však i svůj nepůvabný rub. A tak se před pár dny začaly Polskem hromadně šířit naprosto děsivé zprávy, zaštitované těmi nejrespektovanějšími politiky a médii, a podle nich, jsou letošní podzim polští pacienti hromadně vyhazováni  z tamních nemocni, protože nejsou peníze ani na léky, a ani na léčení. A že Polskem se prý začala šířit energetická drahota, nebývale velká nezaměstnanost, a že tamní zemědělci musejí dokonce zaorávat celá pole se zeleninou, protože ve zchudlé Evropě už pro ni není žádný odbyt.
Snad nejděsivěji dopadla několikaletá polská vojenská avantýra, utrácející za zbrojení skoro 5% celé své národní ekonomiky, na tamní pacienty. “Pacienti s rakovinou jsou posíláni domů, protože nemocnicím došly peníze na léčbu“, píše polský mainstream, a hlava tamní Nejvyšší lékařské komory, Dr. Łukasz Jankowski, vydal v médiích mrazivá prohlášení, a v nich uvedl, že “Národní zdravotní fond (NFZ) letos zkrachoval“. Že “celý systém zdravotní péče se zhroutil“.  Že “NFZ bude do konce letošního roku chybět přes 10 miliard zlotých“, (55 miliard CZK). “A v důsledku toho se hromadí nedoplatky nemocnicím za vykonanou péči. A některé nemocnice ještě dokonce nedostaly zaplaceno za péči a lékařské výkony poskytnuté od dubna do června letošního roku. A vše navíc nasvědčuje tomu, že příští rok bude v polském zdravotnictví ještě hůř. A bude v něm chybět až 23 miliard zlotých“, (132 miliard CZK).
HDP Polska se v roce 2026 odhaduje na 4.2 bilionů zlotých, (24 bilionů CZK). Celý finanční deficit polského zdravotnictví tak bude podle Dr. Lukasze Janowski v roce 2026 představovat pouze 0.55% HDP země. A kvůli tomuto, vzhledem k výši polského HDP, naprosto nicotnému deficitu, v zemi opět příští rok na podzim nebudou léky, opět se budou polští pacienti bez léčení a operací vyhazovat z nemocnic, a nově se jich velká část už ani nebude mít kde léčit, protože úřadující vláda Donalda Tuska plánuje ve zdravotnictví razantní úsporná opatření, a ta podle odborných medicínských odhadů mohou způsobit až uzavření 1/3 menších regionálních nemocnic. A vládní tvrzení, že obyčejný pacient z venkovské periferie, nebo z nějakého polozapomenutého maloměsta, kde bude v rámci dalšího financování militaristické kampaně z úsporných důvodů zrušena okresní nemocnice, bude dozajista lépe léčen v nějaké centrální velkoměstské nemocnici, je dozajista lež, jako věž, protože, když budou chybět peníze na léky i na výkony, jak spočítal Dr. Janowski, je zřejmé, jací pacienti budou z centrálních nemocnic přednostně vyhazováni, aby v nich zbylo na lepší péči pro vlivné a bohaté a politiky – chudí a staří nemocní, a všelijak obyčejní pacienti, hlavně z venkovské periferie, a z maloměst, kde byla z úsporných důvodů zrušena okresní nemocnice, aby se ušetřilo na zbraně, a zároveň byla zajištěna nezbytná centrální moderní zdravotní péče pro všelijak důležité “kulichy” a “hlavouny”. Ostatně podle polských zdravotních expertů povede celé plánované rušení malých nemocnic a omezování počtů “venkovských” lékařů ke stavu, “že pacienti budou na zákrok nebo na vyšetření čekat déle”, a aby byli léčeni, budou si muset soukromě připlácet.
Polsko má příští rok hospodařit s deficitem 6.5% HDP, letos s deficitem 6.9%. Polsko se aktuálně zadlužuje nejvíce ze všech zemí EU. Na zbrojení hodlá Polsko příští rok vydávat 4.8% HDP. Srovnání plánovaného polského státního hospodaření s tím naším však není až tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Odcházející česká vláda Petra Fialy je totiž banda neskutečných matematických finančních ignorantů. Posuďte sami. Fialovi tragikomici sice plánovaný rozpočet na rok 2026 veřejně vyhlásili, ale do sněmovny ke schválení raději neposlali. Proč? Vláda Petra Fialy totiž veřejně a oficiálně oznámila už 30. září 2025, že navrhuje, aby Česká republika v roce 2026 hospodařila se schodkem “286 miliard CZK, což jsou 2% HDP“. A přitom ta samá parta fialových matematických ignorantů zároveň dne 6. listopadu 2025 oficiálně a veřejně vyhlásila, že HDP České republiky bude v roce 2026 činit celkem 8.94 bilionu CZK.  A jelikož matematika je věda kupodivu exaktní, tak z listopadového vyhlášení Fialovy vlády vyplývá, že 2% z HDP ve výši 8.94 bilionu jsou rovny sumě 178.8 miliardy CZK. Kdežto ze zářiového vyhlášení Fialovy vlády kupodivu vyplývá, že 2% z té samé částky 8.94 bilionu jsou rovny sumě 286 miliard CZK, ačkoli tato suma je rovna 3.2%. (Ve výpočtu jsme záměrně ignorovali skutečnost, že zářiová oficiální fialová predikce výše českého HDP v roce 2026 byla ještě o 100 miliard nižší než opravená listopadová, z níž jsme matematicky relevantní hodnotu 2% počítali my, ačkoli fialoví matematici jí logicky museli počítat už z predikce zářiové.).
Nicméně, použijeme-li přepočítaná fialová data, tak pro rok 2026 při rozpočtovém schodku -3.2% HDP, Fialova vláda navrhla vojenské výdaje ve výši 175.8 miliardy CZK, tedy ve výši 1.96% HDP, ačkoli sám Fiala zase 20. září zaručeně tvrdil, že na zbrojení vydá ČR v roce 2026 nejméně 2.35% HDP, tedy podle něj aspoň 206 miliard CZK, což jsou kupodivu zase jenom 2.3% HDP, podle jeho vlastní listopadové predikce výše HDP v roce 2026. Ačkoli ve fialových číslech, aby se finanční osel vyznal, je nasnadě, že ČR bude nejspíš hospodařit se schodkem -3.2% HDP při vojenských výdajích nejméně 2% HDP, protože takový zákon Fialova koalice schválila, a Babišova by musela minimální výši vojenských výdajů v zákoně nejprve změnit, aby mohla vojenské výdaje pod tuto hranici případně snížit. A z toho vyplývá, že Polský schodek státního rozpočtu pro rok 2026 činí po odečtení vojenských výdajů -2.1%, kdežto český po odečtení vojenských výdajů -1.1%. Leč obě zdravotnictví jsou na tom podobně!
Podle vyjádření českých zdravotníků ze září 2025 bude našim nemocnicím podle poslední fialové vládní úhradové vyhlášky chybět jen ve mzdách skoro 8 miliard. (Ani ne 0.1% českého HDP!) Podle tohoto vyjádření také přinesou poslední Fialova nařízení pro české pacienty další “prodloužení čekacích lhůt na výkony“, tedy stejně jako v Polsku. Podle říjnových vyhlášení zdravotních expertů, řada malých nemocnic v Česku kvůli diskriminační úhradové vyhlášce zanikne, a péče se stane pro řadu pacientů méně dostupná, tedy opět stejně jako v Polsku. Podle listopadového vyhlášení prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka se programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů sobě řešení problému českého zdravotnictví vyhýbá, protože neřeší jeho finanční udržitelnost. Podle Kubka je třeba na zdravotnictví vydávat 10% HDP, stejně jako je průměr zemí EU, a ne 8.8% jak se dosud vydává, a fialově plánuje. Abychom vydávali 9.8% HDP, bylo by třeba zvýšit roční zadlužování ČR ze fialových 286 miliard CZK na 375 miliard CZK, a nebo podstatně snížit výdaje na zbrojení.
V každém případě si Češi musí vybrat. Buď další podpora války na Ukrajině, a zbrojení, a omezování dostupnosti lékařské péče pro obyčejné občany a obyvatele periferií České republiky. A nebo aspoň udržení současné kvality a dostupnosti zdravotní péče, na úkor rozumného omezení zbrojení, a podpory války na Ukrajině. Jak ukazuje Polsko, první cesta znamená zavírání nemocnic, a vyhazování obyčejných pacientů na dlažbu, protože není na léky, a dramatický růst nedostupnosti lékařské péče. A přitom půjde o jedno z důležitých témat pro příští komunální a senátní volby v roce 2026. Kdo v nich bude chtít uspět, má už nejvyšší čas, připravit kampaň za zachování a zlepšení místní lokální zdravotní a lékařské a nemocniční péče. Místo toho, aby neustále hlasitě lkal, že letošní parlamentní volby prohrál, protože naši voliči jsou “zmatení”, “ovlivnění”, a ve skrze “samé hloupé ovce”. Hlupák je přitom hlavně takový politik, který neumí prosazovat potřeby svých voličů, a chopit se tak příležitostí, které se mu sami přirozeně nabízí, že?     (Čtěte na stránkách Infokurýr)